Hypermangan, chemicky KMnO4, je černofialová lesklá krystalická sůl, velmi dobře rozpustná ve vodě, přičemž vzniká růžovofialový až tmavofialový roztok. Barva roztoku záleží na koncentraci. Hypermangan se běžně používá ve zdravotnictví, veterinářství, ale i v zahradnické praxi. Určitě znáte lapálie s plísněmi na půdě a na rostlinách. A právě s tímto problémem vám může pomoci hypermangan.
Hypermangan do půdy
Pokud se vám na zemině u rostlin vyskytl šedý až nazelenalý povrch, můžete jej odstranit pomocí hypermanganu – manganistanu draselného.
Jak namíchat manganistan draselný do půdy?
Do zálivkové vody, většinou do PET lahve o obsahu 1,5 litru, dejte cca 4 zrníčka, aby byla barva roztoku slabě fialová. Pokud použijete roztok silnější, spálíte plodiny na povrchu země.
Manganistan draselný lze použít k ošetření půdy, především k dezinfekci a oxidaci organických kontaminantů. Používá se k odstranění patogenů a škodlivých organismů z půdy před výsadbou. Po zředění ve vodě jej lze použít k dezinfekci semen, dezinfekci půdy a léčbě některých chorob rostlin.
Zemědělské využití
Dezinfekce semen: Před výsadbou namočte semena na stanovenou dobu 30 minut do zředěného roztoku manganistanu draselného 0,5 g/l.
Dezinfekce půdy: Aplikujte zředěný roztok 2 g/l na osební půdu a zajistěte rovnoměrné pokrytí.
Léčba chorob: Manganistan draselný lze použít k potlačení chorob, jako je vadnutí, hniloba kořenů a další houbové infekce u různých plodin. Pro ošetření houbových infekcí rostlin lze použít 0,25% roztok (2,5 gramu na 1 litr vody).
Sanace půdy
Oxidační kontaminanty
Manganistan draselný může oxidovat organické kontaminanty v půdě, jako jsou ropné uhlovodíky, čímž je činí méně škodlivými nebo snadněji biologicky rozložitelnými.
Sanace těžkých kovů
Lze jej použít ve spojení s jinými materiály, jako je biochar, k imobilizaci těžkých kovů v půdě a snížení jejich toxicity.
Důležité informace
Ředění: hypermangan před aplikací na půdu nebo semena vždy zřeďte.
Bezpečnostní opatření: Při manipulaci s hypermanganem používejte rukavice a ochranu očí.
Přesné dávkování: Nepoužívejte nadměrné koncentrace, protože může být škodlivý pro rostliny.
Samostatné použití: Nemíchejte manganistan draselný s jinými pesticidy nebo hnojivy.
Správné skladování: Během používání rozpusťte manganistan draselný ve vodě a vyhněte se dlouhodobému skladování roztoku.
Manganistan draselný může být cenným nástrojem v zemědělství pro dezinfekci půdy a semen, kontrolu chorob rostlin a dokonce i pro pomoc při sanaci kontaminovaných půd. Je však nezbytné dodržovat doporučená ředění a bezpečnostní opatření, aby bylo zajištěno účinné a bezpečné použití.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Namáčení česneku v manganistanu draselném před výsadbou není standardním ani doporučeným postupem a neexistují žádné informace, které by naznačovaly jeho přínos pro pěstování česneku. Zahradníci místo toho často moří stroužky peroxidem vodíku nebo alkoholem a někteří je namáčí do roztoku hnojiva, aby podpořili zdravý růst. Manganistan draselný se obvykle používá k lékařské péči o rány a obecně se nedoporučuje pro zahradnické účely.
Proč manganistan draselný není tou správnou volbou?
Omezené informace
Neexistuje žádná zahradnická literatura ani rady z renomovaných zdrojů, které by doporučovaly manganistan draselný před výsadbou česneku.
Není určen pro půdu
Manganistan draselný je silná chemikálie používaná především v lékařství k ošetření ran, nikoli k ošetření půdy nebo semen zeleniny.
Nebezpečí poškození
Namáčení česneku v silných chemikáliích může stroužky poškodit a bránit jejich schopnosti růstu.
V čem provést moření česneku
Sterilizace
Abyste snížili riziko plísňových infekcí, můžete stroužky před výsadbou sterilizovat.
Peroxid vodíku: Namočte stroužky do roztoku 1 hrnku 3% peroxidu vodíku na 3 litry vody po dobu asi 15 minut.
Alkohol: Namočte stroužky do isopropylalkoholu (70%+) nebo vodky po dobu 15–20 minut.
Namáčení v hnojivu
Po sterilizaci může namáčení v hnojivu podpořit růst.
Rybí emulze nebo moučka z řas: Zřeďte tato organická hnojiva ve vodě podle pokynů k produktu a stroužky namočte přes noc.
Výsadba
Po namáčení stroužky sceďte a zasaďte je špičatou stranou nahoru do hloubky 5–7,5 cm.
Pokud stále trváte na moření česneku hypermanganem, tak níže uvádíme recept, jak postupovat.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin T..
Dobrý den, co znamená sáček v jednotkách hmotnosti ? Co znamená mimo dosah hostitele v praxi ? Mrazák :-) ?
Dekuji.
M.T.
Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.
V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.
Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.
Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například MERPAN 80 WG, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.
V naší poradně s názvem GLADIOLY PLÍSEŇ NA CIBULKÁCH PŘED VÝSADBOU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk SAIS.
Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm. Stačí postřik z hypermanganu ? 4. zrnka na litr a půl vody? Nebo radši namočit na 24.hod. a pak hned zasadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Postřik hypermanganem nestačí a pokud takové hlízy zasadíte, tak plíseň pohltí nejen hlízu samotnou, ale bude se dál šířit na okolní rostliny. Nejlepší je gladioly s plísní vůbec nezasazovat. Pokud to jsou nově zakoupené hlízy, tak je zluste vrátit a požadovat zdravé.
Ve studené vodě rozmícháte pár krystalků hypermanganu tak, aby vznikl světlerůžový roztok. Můžete v něm stroužky ponechat i celou noc. Ráno vodu slijte a můžete vysazovat ihned nebo nechte česnek mírně oschnout.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
