Téma: 

difenbachie


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DIFENBACHIE

Škůdci

Mezi nejčastější škůdce patří sviluška, třásněnka a mšice.

Detail odstavce: Škůdci
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

DIFENBACHIE

Květ diefenbachie

Pokud rostlinu pěstujete na stejném místě 2 až 3 roky, začne nasazovat květy. Ty však zastavují růst listů. Proto je lepší každý výhon s květy vylomit.

Květy jsou drobné, žluté, uspořádané v palici.

Detail odstavce: Květ diefenbachie
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

SCINDAPSUS

Je Scindapsus jedovatý?

Scindapsus patří mezi jedovaté rostliny. Náleží do čeledi áronovitých, případná konzumace má tedy stejné důsledky jako u difenbachie či alokázie. Ani tuto rostlinu nepěstujte poblíž ptačí klece, pozření listů by mohlo způsobit i uhynutí opeřence.

Detail odstavce: Je Scindapsus jedovatý?
Zdroj: Scindapsus
Zveřejněno: 31.1.2015

DIFENBACHIE

Cena diefenbachie

Diefenbachii je možné zakoupit v zahradnictvích, některých květinářstvích nebo internetových obchodech. Jejich cena se pohybuje v rozmezí od 180 do 1 000 korun. Cena se odvíjí od počtu listů rostliny, čím více, tím dražší.

Detail odstavce: Cena diefenbachie
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

DIFENBACHIE

Množení

Diefenbachii množíme vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkladně umýt ruce.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

DIFENBACHIE

Jedovatost diefenbachie

Diefenbachie se řadí mezi středně jedovaté rostliny. Zejména stonek, ale i jiné části rostliny obsahují krystaly šťavelanu vápenatého, který dráždí pokožku, oči i sliznice.

Po požití rostliny se objevuje slinění, zvracení, křeče, záněty a otoky zejména v ústech, krku a na rtech, v těžších případech se mohou objevit i dýchací potíže. Postiženému je třeba podávat dostatek tekutin a přivolat lékařskou pomoc.

Na kůži vyvolává šťáva z rostliny místní podráždění, pálení, svědění, někdy i puchýře, dostane-li se do oka, může způsobit jeho poškození nebo i dočasnou slepotu. Z těchto důvodů by se diefenbachie neměla pěstovat v bytech, kde se volně pohybují buď velmi malé děti, nebo domácí zvířata.

Detail odstavce: Jedovatost diefenbachie
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

DIFENBACHIE

Problémy při pěstování

Spodek stonku je měkký – pravděpodobně způsobeno nadbytkem vody a nízkou teplotou.

Listy žloutnou a vadnou – příčinou je zřejmě nízká teplota nebo průvan, nebo obojí.

Listy opadávají – příčinou je zřejmě opět nízká teplota nebo průvan, nebo příliš suchý vzduch. Opadávají-li však pouze spodní listy, je to jev zcela přirozený. Vede-li však i tento přirozený opad listů k tomu, že rostlina nevypadá pěkně, lze ji asi ve výšce 10 cm seříznout. Zpravidla velice brzy a velmi ochotně znovu obrazí.

Listy ztrácí barevnost – zřejmě je rostlina vystavena přímému slunečnímu záření.

Listy jsou na okraji hnědé – na vině je pravděpodobně nedostatečná zálivka.

Detail odstavce: Problémy při pěstování
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

DIFENBACHIE

Nenáročná pokojová rostlina diefenbachie

Tato rostlina pochází z deštných pralesů tropické Ameriky. Diefenbachie má veliké listy zbarvené žlutě a zeleně. Pěstování v našich domácnostech tak není pro tuto pokojovou rostlinu zcela bez problémů. Diefenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě musíme diefenbachii chránit před přímým sluncem, v zimě naopak vyhovuje rostlině jasně osvětlené místo. Diefenbachie nesnáší průvan, v létě potřebuje vyšší teplotu, maximálně však do 30 °C, v zimě jí vyhovuje teplota kolem 18 až 20 °C, starší rostliny můžeme pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k celkovému poškození rostliny.

Diefenbachie, česky také mramornatka, patří přes svou nebezpečnost k oblíbeným pokojovým rostlinám, a to jak pro svou výšku, tak pro nápadné zelenožluté nebo zelenobílé skvrnité listy.

Jedná se o statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy vyrůstají ze silného kmínku, jsou velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy jsou drobné, žluté, uspořádané v palici, v kultuře se však objevují jen ojediněle. Plodem je červená až oranžovočervená bobule.

Odrůdy Dieffenbachia maculata

Candida – žlutě až smetanově zbarvený list se zelenými skvrnami a se zeleným okrajem.

Camilla – barva listu se proměňuje od žluté přes smetanovou k bílé, okraj listu zelený.

Compacta – rostlina hustě olistěná u paty, list nepravidelně zeleně skvrnitý na žlutém až smetanově zbarveném podkladu.

Mars – nepravidelně skvrnité listy s tmavozelenou, světle zelenou a žlutou barvou.

Detail odstavce: Nenáročná pokojová rostlina diefenbachie
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016

DIFENBACHIE

Pěstování

Diefenbachii pěstujeme ve větší nádobě s běžnou zeminou pro pokojové rostliny nebo zahradní zeminou složenou z listovky, rašeliny a hrubého písku, obohacenou dobře vyzrálým kompostem. Diefenbachii pěstujeme nejlépe jako solitér nebo jako dominantní rostlinu ve skupinách.

Diefenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě jí vyhovuje vyšší teplota, ale ne přes 30 °C, v zimě nejlépe teplota mezi 18 a 20 °C, starší rostliny je možné pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k poškození rostliny.

V létě by se měla chránit před přímým sluncem, v zimě jí naopak vyhovuje jasně osvětlené místo. Rostlina nesnáší průvan.

Zálivka by měla být na jaře a v létě častá, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit.

Přibližně každý druhý rok na jaře by se měla rostlina přesadit. Nejlépe je použít směs hrubé listovky, drnovky, rašeliny a písku smíchané v poměru 2 : 2 : 1 : 1 – pH substrátu je vhodné 5,5 až 6.

Diefenbachie se množí vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkladně umýt ruce.

Rostlinu hnojíme 1x za 14 dní speciálním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny.

Normálním jevem je opadávání spodních listů. Proto je vhodné čas od času rostlinu omladit seříznutím stonku 10 centimetrů nad zeminou v květináči. Velmi brzy vám obrazí a vrchní část rostliny můžete nechat znova zakořenit.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Difenbachie
Zveřejněno: 13.10.2016