Téma: 

dipladenia zazimování


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DIPLADENIA

Dipladenia hybrida rio

Základem moderních hybridů se stala odrůda Mandevilla sanderi, která byla objevena v roce 1840 severně od brazilského Ria de Janeira, a proto vznikl i tento název Dipladenia hybrida rio. Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, růžové nebo purpurové dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujeme ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.

Pěstování dipladenie hybrida rio bývá úspěšné, pokud dodržujeme zejména dvě zásady – pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu a zajistíme vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí dipladenie nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.

Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu, při dobré péči můžou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíme dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor na jedovatý latex.

Přes léto dipladenii můžeme hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístíme ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony).

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Detail odstavce: Dipladenia hybrida rio
Zdroj: Dipladenia
Zveřejněno: 11.7.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zazimování čmelína

Takže je dobré po zimě čmelín vyčistit a na jaře opět naplnit ? V hnízdě zůstane vosk,dá se nějak využít?

Zdroj: diskuze Zazimování čmelína
Odesláno: 28.1.2018 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 0

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Jak zazimovat levandule

Jedná se o mrazuvzdornou rostlinu, její zazimování je nutné až při větších mrazech. Například při –10 °C je třeba zahrabat nádobu, v níž rostlina roste do země nebo ji překrýt chvojím čí slámou. Občas ji v zimním období zaléváme, ale jen trochu.

Detail odstavce: Jak zazimovat levandule
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zazimování převislých jahod ve vaku

Dobrý den
Prosím o radu,jak správně zazimovat převislé jahody ve vaku.
Děkuji za rychlou odpověď.

M.Netrefová

Zdroj: diskuze Prezimovani previslych jahod
Odesláno: 27.10.2017 uživatelem M.Netrefová
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Zazimování máty

Máta patří k zahradním bylinkám, které snáší i mrazivé počasí, a může tak přes zimu zůstat v záhonu. Mátu můžeme zazimovat tak, že prostor kolem ní pokryjeme mulčovací kůrou, která udrží více vlhkosti a současně ochrání kořenový systém před mrazy, a jemně přiložíme větve z jehličnatých stromů (chvojí). Pokud je bylina již vzrostlá, přežije s největší pravděpodobností zimu i bez takovéto ochrany.

Detail odstavce: Zazimování máty
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici

Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů

Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.

Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.

Jarní příprava

Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.

Zdroj: diskuze Český rozhlas brno přezimování muškátů v krabici
Odesláno: 28.10.2018 uživatelem Renata
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Mulčování před zimou

Nejlepší mulčovací variantou pro borůvky jsou piliny, kompostová kůra, nasečená tráva a kyselé hnojivo, jelikož borůvky mají mělké kořeny a získávají z výše uvedeného množství živin. 5 až 10 cm vysoká vrstva zkypřené půdy jim dodá dostatek vláhy, omezí výskyt plevele a dodá jim organické látky. Tento proces je třeba provést každý rok. Ujistěte se však, že nepoužíváte piliny z cedru nebo sekvoje.

Detail odstavce: Mulčování před zimou
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Zalévání během zimy

Pokud ještě není zamrzlá zem, nezapomeňte na zálivku. Dřevinám v zimním období uškodí více sucho než mráz. Zalévejte i při extrémním suchu na podzim a v zimě.

Kohoutkovou vodu pro zálivku používejte jen ve výjimečných případech, protože tato voda je obohacená o chlor a ten je stejně jako vápník pro borůvky jedem. Zalévejte jen dešťovou vodou nebo vodou ze studny, pokud máte.

Detail odstavce: Zalévání během zimy
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Zazimování záhonů

Je dobré pamatovat na to, že co uděláme na zahradě před zimou, jí nejen velice prospěje, ale na jaře nás za naši péči odmění svou krásou.

Jak zazimovat záhony

Záhony musí být odpleveleny předtím, než je zryjeme. U záhonů stačí před zimou pouze zrýt, čím později to provedeme, tím lépe. Pokud to uděláme moc brzy, vytvoříme dobré podmínky pro rozmnožování slimáků, ti totiž kladou vajíčka na podzim do čerstvě zrytých záhonů.

Detail odstavce: Zazimování záhonů
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016

DIPLADENIA

Dipladenia žlutá

Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy žluté barvy, dorůstající do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se obvykle jako pokojová rostlina, s možností letnění venku.

Pěstování dipladenie žluté bývá úspěšné, pokud dodržujete zejména dvě zásady – pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.

Dipladenii můžete pěstovat jako pnoucí liánu, musíte ale rostlině zajistit pevnou oporu. Při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílé mléko (latex), které je jedovaté.

Přes léto můžete dipladenii hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístit ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky, použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony.

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Detail odstavce: Dipladenia žlutá
Zdroj: Dipladenia
Zveřejněno: 11.7.2016

DIPLADENIA

Dipladenia amonea

Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy v barvě bílé nebo žluté a se žlutým jícnem květu. Dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet ve tvaru keříku, jestliže ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se jako pokojová rostlina s možností venkovního letnění.

Pěstování dipladenie amonea bývá úspěšné, pokud dodržujete především dvě podmínky – pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).

Dipladenii můžete pěstovat jako pnoucí liánu, musíte ale rostlině zajistit pevnou oporu (při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry). Další možnost pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílé mléko – latex, který je jedovatý.

Přes léto dipladenii můžete hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístit ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, a tak rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky – použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony.

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Detail odstavce: Dipladenia amonea
Zdroj: Dipladenia
Zveřejněno: 11.7.2016

DIPLADENIA

Dipladenia sanderi

Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, červené, růžové nebo zlaté, se žlutým jícnem květu. Dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se jako pokojová rostlina, s možností venkovního letnění.

Pěstování dipladenie sanderi bývá úspěšné, pokud dodržíte zejména tyto dvě zásady: pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).

Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu – při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Dalším způsobem pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílý latex, který je jedovatý.

Přes léto dipladenii přihnojujte hnojivy pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce. Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Dipladenie se poměrně snadno množí stonkovými řízky, použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony.

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného, případně do samozavlažovací nádoby.

Detail odstavce: Dipladenia sanderi
Zdroj: Dipladenia
Zveřejněno: 11.7.2016

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Jak zazimovat trávník

Zazimování trávníku začíná již na konci září. Na konci měsíce září až do poloviny října je vhodné provést důkladnou vertikutaci a hluboké provzdušnění vidlemi nebo hřebíkovým válcem. Nezřídka se na podzim stává, že se v důsledku častých srážek trávník doslova zašlapává do rozměklé hlíny a není schopen stejně rychle regenerovat. Proto je vhodné po vertikutaci a provzdušnění rozhodit na povrch trávníku vrstvičku písku a důkladně prohrábnout. Písek v trávníku působí jako mouka na těstě a navíc zlehčuje jílovité půdy.

Velmi důležitou částí podzimních prací je hnojení. Na podzim se hnojí trochu více, aby měl trávník dostatek živin na zimní období. Na podzim je také nejlepší čas na zasypávání a zarovnání povrchu.

Detail odstavce: Jak zazimovat trávník
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016

STŘÍHÁNÍ MALIN

Zazimování maliníku

Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.

Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.

Detail odstavce: Zazimování maliníku
Zdroj: Stříhání malin
Zveřejněno: 29.4.2017

KVETOUCÍ POKOJOVÝ KEŘ OLEANDR

Zazimování a přezimování

Oleandr nejlépe přezimuje na chladném a světlém místě (minimálně 5 °C), v téměř suché zemině, tudíž nepřelívejte. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a právě v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů. V zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin – tím předejdete napadení sviluškami. Oleandry jsou stálezelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla, aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Pokud o listí přijdou, na takových místech již neobrazí, a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými, s trvale vyholenými větvemi. Následky lze naštěstí zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí.

Detail odstavce: Zazimování a přezimování
Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr
Zveřejněno: 22.9.2015

NEJLEPŠÍ KAMÉLIE DO ZIMNÍ ZAHRADY

Zazimování kamélií

V mnoha oblastech s mírným podnebím může kamélie přezimovávat venku, musí být ale dostatečně chráněna před mrazy, nejlépe vrstvou mulčovací kůry a zakrytím geotextilií. Ani to ale leckdy rostlinu nedokáže dostatečně uchránit, protože pozdní mrazíky ničí málo odolné mladé výhonky.

U nás lze kamélie přezimovávat pouze ve vnitřních prostorech, na záhonu by nám bohužel vymrzla. Proto hned po prvních mrazících musíme rostlinu přemístit do místnosti, kde se bude teplota pohybovat nejlépe v rozmezí 8 až 15 °C a kamélie bude dodávat dostatek světla. Pokud máte zimní zahradu, určitě tam najdete kamélii její místo. Ideální je, postavíte-li kamélii na místo, na kterém může být až do doby, než ji budete moci přemístit znovu ven, častou manipulací s květinou by mohlo dojít k opadání poupat i květů.

Detail odstavce: Zazimování kamélií
Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady
Zveřejněno: 8.3.2015

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Zazimování bonsají

Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.

Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.

Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.

Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.

Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.

Detail odstavce: Zazimování bonsají
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016

SURFINIE

Zazimování

Surfinie jsou trvalky, ale v našich podmínkách je docela obtížné je po celý rok zachovat v dobré kondici. Zvláště v pozdním létě nebo na podzim hrozí napadení rostlin plísněmi. Pokud surfinie včas proti plísním nepostříkáte a rostlina bude napadena, nezbývá, než ji vyhodit a na jaře sehnat novou. Jestliže vám rostlina zůstane zdravá, zkraťte jí šlahouny asi na 20 cm a přendejte ji na světelné a nemrznoucí místo, kde se teploty budou pohybovat mezi 5 a 10 °C. Omezte zálivku na minimum, jen aby zemina úplně nevyschla, a dopřejte rostlině odpočinek, aby nabrala sílu na další rok.

Na jaře rostlinu vyjměte z truhlíku, odstraňte starou zeminu, dejte nový substrát, rostlinu zaštípněte, aby měla snahu vyhnat nové postraní výhonky a stala se z ní znovu ta krásná bohatá rostlina. Truhlík nedávejte ven dříve než po zmrzlých, tedy po polovině května.

Detail odstavce: Zazimování
Zdroj: Surfinie
Zveřejněno: 17.12.2015

DIPLADENIA

Mandevilla suaveolens

Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy bílé barvy se žlutým jícnem květu. Rostlina dorůstá do výšky 25–200 cm. Lze ji udržet i ve tvaru keříku, jestliže ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujte ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.

Pěstování dipladenie suaveolens bývá úspěšné, pokud dodržíte dvě hlavní zásady: pěstujte ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistěte jí vysokou vzdušnou vlhkost (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).

Pokud dipladenii zajistíte pevnou oporu, můžete ji pěstovat jako pnoucí liánu, při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další možný způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě je potřeba dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu si dejte pozor na vytékající bílý latex – je jedovatý.

Přes léto můžete dipladenii hnojit speciálními přípravky pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce.

Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.

Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony).

Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.

Detail odstavce: Mandevilla suaveolens
Zdroj: Dipladenia
Zveřejněno: 11.7.2016

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Velké borůvky

V našich podmínkách jsou velké borůvky dokonale přizpůsobené na zimní období. Přestože jsou odolné vůči chladu, kořenový bal bychom měli chránit a nevystavovat mrazu. Pokud pěstujeme borůvku na zahrádce, jednoduše její kořeny přikryjeme rašelinou. Borůvky pěstované v nádobách dáme na bezpečné místo, nenecháme je na pospas sněhu či prudkým zimním dešťům.

Dospělý keř dosahuje výšky 1,5–2 m a správným pěstováním můžeme získat úrodu až 5 kg. Existuje mnoho odrůd, které se liší zejména velikostí bobulí a chutí, jako je například borůvka kanadská chocholičnatá nebo také brusnice chocholičnatá.

Druhy borůvek vhodných pro pěstování v zahradě:

  • odrůda Chandler: patří jednoznačně mezi borůvky s největšími plody; byla vyšlechtěná v USA a dorůstá do výšky až 1,7 metru;
  • odrůda Aurora: dozrává nejpozději ze všech odrůd borůvek, bobule jsou střední až velké a velmi dobře přizpůsobené k transportu;
  • odrůda Bluecrop: jedná se o pozdní odrůdu; bobule jsou velké, světlemodré, s měkkou dužinou;
  • odrůda Duke: patří mezi brzké odrůdy, plody jsou světlozelené až modré; překvapí svou vynikající chutí;
  • odrůda Draper: je to velmi úrodná a licenčně chráněná borůvka; plody jsou velmi velké a mají sladkokyselou chuť;
  • odrůda Liberty: je pozdní, licenčně chráněná odrůda; bobule jsou středně velké, mají sladkokyselou chuť.

Detail odstavce: Velké borůvky
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Na zimu zakrývat, nebo nezakrývat?

Před zimou se vyplatí přihrnutí rostlin pilinami nebo hoblinami z jehličnatých dřevin. Většina borůvek je velmi odolná na mráz -28 °C a výše. Právem jsou tedy nazývané kanadské.

Borůvky v květináčích nemusíte na zimu nikam uklízet. Pakliže není moc sněhu, který borůvky izoluje před mrazem jako pod peřinou, postačí je zvlhčit vodou. Pro malé jednoleté a dvouleté keříky je kritický mráz v případě, že jsou v květináčích venku po několik dní při teplotách -16 °C a více. To jim pak zmrznou kořeny a sazenice umrznou, proto je vhodné mít tyto rostliny přes zimu ve sklenících a navíc přikryté silnou bílou netkanou textilií.

V květináčích mohou přemrznout jižní odrůdy, jako například Brigitta, nebo novozélandské odrůdy jako Reka, Nui, Puru, a dokonce i Bluecrop nebo Bonifacy při suchomrazech, kdyby bylo velmi větrno a bez sněhu. Takové podmínky obvykle nezničí celý keř, ale ten pak skoro téměř neplodí následující léto.

Borůvky přes zimu přezimují a vláhy zas tolik nepotřebují, protože nemají listy. Takže jen při dlouhotrvajícím suchu a teplotách nad nulou v zimě a na podzim je můžete zalít – a nejen ty v květináčích, ale i na zahrádce.

Detail odstavce: Na zimu zakrývat, nebo nezakrývat?
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

KANADSKÁ BORŮVKA - ZAZIMOVÁNÍ

Řez borůvek při zazimování

Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnějším termínem pro řez borůvkových keřů je tedy časné jaro, konkrétně konec února až začátek března. Z kořenové základny vyrůstají dlouhé výhonky s listovými pupeny, které je nutné zkrátit na průměr keře. Odstraníme i všechny polámané, zjevně nemocné nebo mrazem poškozené výhonky. Při jednom řezu borůvky byste však neměli odstranit víc než její třetinu.

V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6.–7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7–12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.

Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus), a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek, jako například při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. Na keříku najdete také větší plodonosné pupeny, ty v žádném případě nestříhejte. Připravili byste se totiž o všechnu úrodu.

Zde můžete vidět video, jak řezat borůvky.

Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, někdy ovšem až 60 let.

Jsou-li sazenice dobře prokořeněné, a pokud je nestihnete zasadit před mrazy, tak vám v květináčích bez problémů vydrží venku do jara, nicméně nesmí vyschnout, udržujte rašelinu vlhčí. Nejlepší je nechat je někde v závětří a úplně nejlépe, když zapadnou sněhem. Borůvky přes zimu odpočívají a u odrůd, které jsou nejvhodnější pro pěstování ve střední Evropě, je potřeba, aby alespoň dva měsíce byly přes zimu v prostředí, kde je teplota pod 6 stupňů.

Do hor se doporučují například odrůdy Chanticleer, Hannah Choice, Duke, Spartan, Collins, Patriot, Meader, Bluejay, Toro, Draper, Bluecrop, Chandler, Bluegold, Goldtraube, North Country.

Detail odstavce: Řez borůvek při zazimování
Zdroj: Kanadská borůvka - zazimování
Zveřejněno: 17.10.2018

PŘEVISLÉ JAHODY

Jak přezimovat převislé jahody

Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.

Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakryt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.

Detail odstavce: Jak přezimovat převislé jahody
Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno: 24.6.2014

STŘÍHÁNÍ OLEANDRU

Zazimování oleandru

Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.

Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.

Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.

Detail odstavce: Zazimování oleandru
Zdroj: Stříhání oleandru
Zveřejněno: 29.4.2017