Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

DO ČEHO SÁZET BUXUSY


Buxus na bonsaj

Buxusy neboli zimostrázy (lidově také krušpánky) zná většina pěstitelů bonsají hlavně ze sféry venkovních bonsajových exponátů. Jsou to stálezelené keře nebo stromky s bohatým větvením a vstřícnými listy. V současnosti je známo asi 70–80 druhů, jejichž domovem jsou hlavně státy východní Asie, západní Indie nebo střední Ameriky. Pro naše středoevropské klimatické podmínky mají význam pouze dva druhy, a to Buxus microphylla (zimostráz malolistý) a Buxus sempervirens (zimostráz vždyzelený). Jejich pěstování jako bonsají je popsáno ve většině knih o venkovních bonsajích a nejsou s nimi v podstatě žádné problémy. Bez problému rostou i přezimovávají. A lze z nich vytvořit krásné miniatury.

Pokojový zimostráz (Buxus harlandii) je stálezelený, robustní, pomalu rostoucí keř s hustou korunou a velmi bohatými, kožovitými a lesklými lístky o velikosti jeden až dva centimetry. Má drobné, nenápadné zelené květy a zajímavou drsnou šedě hnědou kůru. Snáší větší množství slunečního svitu, nevyžaduje vydatnou zálivku a v zimě se může uchovávat jak v chladnějším prostředí, tak i na okně bytu. V této době jsou jeho přírůstky minimální, což má za následek to, že je rostlina při nástupu do vegetace více kompaktní. Zimostráz snáší velice dobře suchý vzduch, snad jenom přímý a dlouhodobý proud teplého vzduchu od radiátoru topení mu může částečně usušit listovou plochu. Vodu doplňujte až po částečném proschnutí substrátu a zásadně nepřelévejte nebo nenechávejte bonsaj trvale stát v podmisce s vodou. Stejně jako na vodu není buxus náročný ani na hnojení, postačí mu hnojivo na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojte jednou za 3 až 4 týdny, v zimě pak podle způsobu přezimování 6 až 8 týdnů. Protože má pokojový zimostráz snahu intenzivně růst, vyvíjí se mu odpovídajícím způsobem i kořenová soustava. Jelikož má kořenů hodně, doporučuje se přesazování každé 2 roky a současně zakrácení kořenů asi o 1/3. Vhodným substrátem pro přesazování je třeba směs akadamy, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 2, pokojový zimostráz ale snese bez problémů i běžnou zeminu pro bonsaje nebo pokojové rostliny. Na dno misky je dobré dát vždy trochu hrubšího štěrku jako drenáž, která při zálivce odvede přebytečnou vodu.

Zakracovat nově narostlé výhony můžete v podstatě kdykoliv, pouze v zimě se snažte rostlinu častým řezem nevysilovat. Několik měsíců ke konci starého a na začátku nového roku větévky tedy raději moc nezakracujte, protože by jim pak, podobně jako u ostatních pokojových rostlin, narostly dlouhé a slabé výhony s velkými listy, které byste na jaře z estetických důvodů stejně asi odstranili. V době vegetace pak zakracu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Buxus

Poradna

V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.

jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Aksamitník sázet afrikány do truhlíku

Sázení

Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.

Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.

Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.

Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.

Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.

Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.

Zdroj: článek Klematis

Příběh

Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.

Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.

Zdroj: příběh Jak množit stáleplodící jahody

Co je to buxus

Buxus patří do podříše vyšších rostlin, konkrétně mezi ty krytosemenné, což znamená, že vajíčka této rostliny jsou ukryta v pestíku, na rozdíl od nahosemenných, kdy leží volně na listech. Náleží do řádu zimostrázotvarých, konkrétně do čeledi zimostrázovitých. V Česku je nejoblíbenější zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), přičemž se využívá jako obruba cest, živý plot či ozdoba vchodu.

Lze jej velmi snadno tvarovat do nejrůznějších podob. Má drobné kožovité listy, které jsou na vrchní straně lesklé a tmavozelené, na rubu pak žlutozelené. Buxus kvete v březnu až dubnu, jeho plody (třírohé tobolky) dozrávají na podzim. Této okrasné dřevině se daří v každé nepříliš těžké nebo suché půdě, na slunci i ve stínu. Zimostráz neboli buxus je tedy vděčná, nenáročná rostlina, která roste poměrně dobře kdekoli bez nároků na půdní podmínky. Nejlépe však roste na vápenitých a hlinitých půdách. Pokud jej budete pěstovat v písčité půdě, je dobré pravidelně zapracovávat vyzrálý zahradní kompost. Půda by měla být dostatečně propustná a vlhká, nikoli však přemokřená. Buxusy hůře snášejí stanoviště na plném slunci, například u jižních stěn domů nebo zdí, což vede často k popálení a žloutnutí listů. Dokonce snáší bez újmy na svém vzhledu i znečistěné ovzduší, poškozuje ho pouze psí moč. U nás tvoří zimostráz výhradně keře, roste pomalu, a tak se dobře hodí do živých plotů, nízkých plůtků nebo jako obruba záhonů či chodníků a cest.

Nejčastěji se buxusy pěstují jako solitéry v zahradách a parcích, jelikož se mohou různě tvarovat. Jakékoliv (i radikální) řezy dobře snášejí. Optimální dobou pro tvarování a řezání zimostrázů je léto.

Zdroj: článek Buxus

Poradna

V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada Horáková.

Koupila jsem sazenici venkovní hortenzie, až ji budu sázet ven, dát do zeminy
hodně rašeliny ?
Děkuji
Milada Horáková

Zdroj: příběh Hortenzie nároky na pěstování

Jak sázet habr na živý plot

Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).

Zdroj: článek Habr obecný – carpinus betulas

Jak vypěstovat pěkné túje

Cupressocyparis leylandii je rychle rostoucí túje nejen na živé ploty. Má přírůstek 0,8–1,2 m za rok a možnost neomezeného sestřihování a tvarování. Je svěže zelená po celý rok, neprosychá, nerezaví a nevytváří šišky.

Sázet je možné na jaře i na podzim, na podzim je více vláhy, takže lépe zakoření, první zimu je vhodné rostliny přikrýt chvojím, aby nedošlo k poškození mrazem. Při jarním sázení je nutné pravidelně zavlažovat, aby nedošlo k přeschnutí sazenic a zastavení růstu. Doporučuje se sázet na vzdálenost 40 cm. Výška sazenic při prodeji je 30–40 cm, od plotu se sází minimálně 0,8–1 m.

Na hnojení je vhodné použít Cererit nebo Hydrokomplex na začátku vegetace, růst se podstatně zrychlí pravidelnou závlahou v době sucha s přídavkem Kristalonu v zálivkové vodě.

První dva roky není třeba nijak upravovat, pouze vyvazovat k opoře, aby sazenice rostly rovně. Po dosažení požadované výšky zakrátíme růstové vrcholy a zakracujeme rychle rostoucí boční výhony. V dalších letech stříháme podle potřeby do tvaru, který požadujeme.

Obecně je se stříháním tújí lepší počkat, až keř dobře zakoření. To může různě dlouho trvat, ale minimálně je dobré nechat je 2 až 3 měsíce v klidu kořenit. V průběhu této doby je nutná pravidelná zálivka. Túje můžeme nechat v klidu růst a zastřihnout je můžeme již po roce od výsadby.

Zdroj: článek Kdy sázet túje

Poradna

V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.

Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.

Zdroj: příběh Sazenice vinné révy Plaček

Kdy sázet rajčata

Před samotným sázením rajčat na zahradu nebo truhlíků z fóliovníku je vhodné rajčata nejprve podpořit lignohumátem, určeným k namáčení kořenového systému rajčat před výsadbou. Rostlinným přípravkem tak stimulujeme lepší zakořenění, bohaté nasazení květů a vysokou úrodu. Na dno vykopané jámy na zahradě umístíme substrát z rašeliny a guano, poté lze sázet rajčata. A kdy rajčata sázet? Ideálně od půlky dubna až polovinu května.

Zdroj: článek Pěstování rajčat

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.

Moc děkuji za odpověď. Prosím, do jak velké jámy doporučujete sázet rostlinku v kontejneru 3l a jaký zvolit substrát?děkuji, TK

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Vykopejte jamku, která je o něco větší než kořenový bal a umístěte rostlinu do jamky, ujistěte se, že horní část kořenového balu je v jedné rovině s okolní půdou. Zasypte díru vykopanou zeminou a jemně ji zpevněte kolem kořenů rostliny, abyste odstranili všechny vzduchové kapsy. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte, aby se uchytila, a poté navrch přidejte mulč, který udrží vlhkost.

Zdroj: příběh Jak daleko se sází bobkovišeň

Postřik na zavíječe

Chemická ochrana je nejúčinnější. Jediný možný způsob, jak čelit této invazi a jak ochránit rostliny, je pomocí insekticidů. Nejvhodnější je použití speciálních insekticidů proti žravým škůdcům. S jeho výběrem vám poradí odborníci v každém zahradním centru. Účinné jsou přípravky s obsahem látky thiacloprid.

Důležité je začít s bojem proti zavíječi zimostrázovému co nejdříve, protože housenky jsou abnormálně rychlé a napadený zimostráz je pak těžší zachránit.

Velmi účinným a oblíbeným přípravkem, který zlikviduje housenky zavíječe je biologický postřik Lepinox Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis. Přípravek má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata. Ideální je aplikovat postřik ihned při prvním výskytu housenek zavíječe, proto určitě není od věci vyrazit na zahradu a zkontrolovat buxusy, jestli obzvlášť v jejich vnitřních částech nenajdete housenky. Prohlídka musí být opravdu důkladná – housenky se dobře maskují a zezačátku jsou schované hlavně uvnitř keře.

Zdroj: článek Škůdci na buksusu - housenky

Příběh

Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOSEF DUFFEK.

Dobrý den nyní na podzim jsem zasadil dva rakytníky.První z návětrné strny-Rakytník řešetlákový samosprašný ,Friesdorfer Orange(Hippophae Rhamnoides Friesdorfer Orange) a druhý JSEM VSADIL za první rakytník po větru, Rakytník řešetlákový samice,Altajská sladká (Hippophae Rhamnoides Altajská).
Prosím o radu zda rakytník samice potřebuje ještě pro opylování samce nebo mu stačí vedle samosprašná odruda.
Přemýšlel jsem ,že bych mohl na samici naroubovat jednu větvičku samce a tím bych to asi také vyřešil,ale raději bych slyšel radu odborníka.Stromy jsou od sebe vzdálené asi 3metry.Samce se mě už nechce sázet,protože na tomto místě už není kam vsadit,aby pak v dospělosti nepřekážel.
Děkuji za radu Josef Duffek Tachov.

Zdroj: příběh Rakytník - jeho pěstování

Co je to kořenový bal

Kořenový bal tvoří systém kořenů, které jsou obaleny zeminou, která na nich pevně drží. Kořenový systém je pro rostliny velmi důležitý, zajišťuje rostlinám vodu, živiny, dýchání a u některých druhů i rozmnožování.

Rostliny jsou ve školkách pěstovány obvykle ve volné půdě nebo v kontejnerech. Rostliny z volné půdy jsou pak dodávány jako prostokořenná sadba nebo sadba s kořenovým balem. Kontejnerované rostliny se po namnožení pěstují v nádobách a podle druhu se několikrát přesazují, expedice se provádí obvykle ve větších kontejnerech (květináčích).

Prostokořenné rostliny se dodávají s minimálním množstvím zeminy, a proto je nutné je co nejrychleji dopravit na místo určení a výsadby. Prostokořenná sadba se proto používá jen u listnatých stromů a běžných listnatých keřů (ptačí zob, tavolníky, javory, habry, růže a podobně), které jsou méně choulostivé na zasychání kořenů. Pokud není možné provést výsadbu okamžitě po převzetí rostlin, je možné jejich založení do kypré půdy nebo rašeliny na dobu několika dnů. Rostliny se musí pravidelně kropit a za slunečného počasí stínit. U prostokořenných rostlin je důležité keře nebo stromky před vlastní výsadbou sestřihnout. U růží a ovocných rostlin se řez řídí určitými pravidly. U okrasných keřů, jako je ptačí zob, tavolníky, svídy a dříny a dalších, se kořeny zakrátí zhruba o třetinu a nadzemní část keřů se sestřihne o třetinu až polovinu jejich původní výšky. Prostokořenné rostliny se vyrývají ve školkách pouze v bezlistém stavu, z čehož plyne i termín výsadby (březen až duben nebo říjen až listopad).

U některých druhů rostlin pěstovaných ve školkách ve volné půdě je nutné při vyrývání ponechat kořenový bal, který se zavazuje do plachetky (juty). Kořenový bal se požaduje především u všech jehličnanů, stálezelených listnáčů a u vzrostlých zapěstovaných solitérních listnatých keřů a stromů. Rostliny s balem jsou vystaveny menšímu riziku zaschnutí kořenů, přesto pokud musíme výsadbu z různých příčin odsunout, je vhodné i rostliny s balem založit do kypré půdy nebo rašeliny, baly pravidelně zalévat, aby příliš neproschly, a rostliny raději přistínit. Termín výsadby zapěstovaných solitérních opadavých listnáčů je březen až duben nebo říjen až listopad. Jehličnany a stálezelené listnáče s balem vysazujeme do teplejší půdy, tedy v termínech duben až květen nebo září až říjen.

Kontejnerované rostliny mají zcela neporušený kořenový bal, protože jsou obvykle 2 až 4 roky pěstovány stále v nádobách. Také během výsadby obvykle nedojde k vážnému narušení kořenového balu, rostliny pak výsadbu do volné půdy v tomto smys

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kořenový bal

Poradna

V naší poradně s názvem VENKOVNÍ KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Navrátilová.

Dobrý den,můžete mě prosím poradit jak sázet kaly na záhon.mají se cibulky nějak
od sebe oddělit,nebo je nechat tak jak jsem je na podzim vyryla.Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Když cibule rozdělíte budete mít více hubených kal třeba na různých místech. Když je necháte u sebe, vyroste vám krásný hustý trs silných kal. Je to jen vás.

Zdroj: příběh Pokojová kala pěstování

Pěstování

Pěstování špenátu není vůbec náročné, protože se jedná o jednoletku s krátkou vegetační dobou. Vzhledem k tomu, že se špenát sklízí již měsíc (maximálně 6 týdnů) po výsevu, tak jej můžete sázet a sklízet několikrát ročně. Proto je špenát často využíván i jako takzvaná předplodina nebo meziplodina. Může se sázet na záhon i s jinou zeleninou, například s mrkví anebo cibulí.

Při prvním výsevu na jaře můžete sklízet špenát již koncem dubna. Když špenát zasejete v dubnu, sklízíte jej počátkem června. Pokud sázíte špenát až na podzim, musíte čekat celou zimu, zato se však můžete těšit na sklizeň již velmi brzy na jaře. Pokud dáte špenát na záhonek v srpnu, určitě se z něj budete radovat ještě v září anebo v říjnu téhož roku.

Špenát potřebuje hlinitopísčitou půdu, která dostatečně zadržuje vodu, s pH 6–7,5. Před výsevem zem přihnojte listovým hnojivem.

Semena špenátu jsou schopná klíčit již při teplotě 2–4 °C, proto je můžete sít velmi brzy na jaře. Špenát se sází do země cca 20 cm od sebe do 4 cm hlubokých rýh. Pokud zasadíte špenát do písčité půdy, budete jej muset chodit často zalévat.

Listy se sklízí dříve, než začne špenát kvést. To je v době, kdy má vyvinuto minimálně 6 listů. Sklízí se tak, že se seřezávají listy asi 2,5 cm nad zemí.

Špenát nemá rád vysoké teploty a dlouhé dny, protože ty jej ženou do květu (teploty nad 16 °C). Bohužel s kvetením špenát ztrácí chuť a tuhne.

Pokud špenát neroste, má půda nejspíše méně živin, a proto je dobré zem ještě přihnojit a pravidelně ji odplevelovat. Při odplevelování si však dávejte pozor, abyste okopáváním špenát nepoškodili, má totiž kořínky těsně pod povrchem půdy. Plevel ale odstraňovat musíte, protože bere špenátu živiny i vodu.

Sklizený špenát skladujte při nulové teplotě v 95–100% vzdušné vlhkosti maximálně po dobu 1 týdne. K delšímu skladování je zapotřebí špenát nejprve zamrazit (opraný a nasekaný).

Zdroj: článek Špenát

Příběh

Ve svém příspěvku KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.

Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.

Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.

Zdroj: příběh Kdy sazet habr jako zivy plot

Jak daleko od sebe sázet túje

Spon mezi jednotlivými keři by měl být 0,6–1 m, túje můžete sázet do samostatných jam nebo pomocí techniky vykopat rovnou celý příkop. Sestřihnete-li živý plot v následujícím roce po zakořenění na výšku drátěného plotu, podpoříte tím jeho zahuštění.

Pro vzdálenost (spon) jednotlivých rostlin je důležité, jaký druh jste si na živý plot vybrali.

Túje Smaragd není příliš vhodná do souvislého živého plotu. Pokud chcete neprůhledný plot ze Smaragdů, tak jednotlivé keře dávejte do vzdálenosti cca 50 cm. Jestli je cílem jen estetický předěl prostoru, může být mezi jednotlivými rostlinami prostor. Do stříhaného živého plotu se spíše doporučují Thuja Brabant nebo Thuja Malonyana. Ty se dobře propojí a mohou být ve sponu 60–70 cm od sebe.

Zdroj: článek Stříhání tújí

Poradna

V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.

dobry den.nasi sousede mezi nami meli zivy plot s tuji ten porezali a budou stavet novy z betonovych dilcu mame od jeich plotu na hranici a druhych sousedu tuje jiz 20 let jsou asi 7metru vysoke a oni chteji pave ty tuje od jejich pozemku 3m vzdalenosti uplne odstranit ale podle noveho ob.zakoniku ty tuje jsme sazeli davno przed rokem 2014 kdy vznikla povinnost prave sazet tuje a stromy 3metry od hranice pozemkku tazi se proto jestli jsem tedna povinen tyto tuje s hranici jejich plotu jak oni me pisi uplne odstranit a jestli jsem povinen je puustit na svuj pozemek z duvodu stavby plotu dekkkkuji novak.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

V rámci zachování udržitelných sousedských vztahů, by bylo vhodné, abyste svého souseda na svůj pozemek pustil a vyhověl mu maximálně k dosažení jeho cíle. Jen tak můžete očekávat kompromisní přístup při řešení jednotlivých překážek.
Porážka tak vysokých tújí je krajní řešení a každý rozumný člověk to pochopí.
Ptáte li se zda jste povinnen, tak ano, jste povinnen to, co vám určí soud. Vše ostatní je jen dobrá vůle, která se vám ovšem ve většině případů vyplatí.

Zdroj: příběh Jak daleko od plotu zasadit túje

Jak daleko od sebe sázet hortenzie

Hortenzii velkolisté svědčí polostín a dostatek vláhy. Její květy mění zbarvení podle kyselosti půdy. Výrazně kyselá reakce uvolní z půdních minerálů hliník nezbytný pro vznik modrého zbarvení. Hortenzie v méně kyselých půdách budou kvést jen růžově. Proto se pro hortenzie prodává speciální hnojivo s hliníkem.

Statnější, rovněž stínomilný druh se jmenuje hortenzie stromkovitá. Ta dorůstá výšky dospělého člověka a kvete bíle.

Stejně vysoká je hortenzie latnatá, která má netypická květenství kuželovitého tvaru. Tento druh se nebojí slunce. Je vhodné rostlinu seřezávat, aby se příliš nerozrostla a aby více kvetla. Její obrys je rozvolněnější, ne tak kompaktní jako u předchozích dvou druhů.

Dále je tu hortenzie řapíkatá, která je pro mnoho lidí překvapením. Je totiž popínavá a svým bílým květenstvím připomíná kalinu nebo černý bez. Snáší i stín a dokáže se pnout po čemkoli.

Hortenzie oslní jen na správném místě. Rostlina žije velmi dlouho a ty druhy, které vykvétají ze starého dřeva, se pozvolna rozrůstají. Jejím vysazením tedy do zahrady umístíte barevnou a tvarovou stálici, kterou navíc není lehké s něčím dalším kombinovat.

Hortenzie velkolistá je do značné míry stínomilná a kvete v pastelových barvách. Například čechravy se do jejího sousedství nehodí pro příliš odlišný habitus a často i pro příliš výraznou barvu květů. Z vyšších rostlin můžete k hortenziím velkolistým přisadit vděčné funkie neboli hosty, kapradiny, případně ozdobné traviny včetně půdopokryvných nízkých bambusů. Také další půdopokryvné rostliny se hodí. Můžete použít pachysandru, vrbinu nebo břečťan. Tyto rostliny si poradí i v kyselé půdě. Proto napsat, jak daleko od sebe sázet hortenzie, je oříšek, vždy záleží na tom, jaké kompozice chcete dosáhnout a jaký druh máte.

Zdroj: článek Stříhání hortenzie

Příběh

Ve svém příspěvku JAK PREZIMOVAT NA BUXUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Zajímá mám. se o buxusy

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mácha.

Výtečně funguje Bacilus thuringiensis čili Lepinox. První generace je na jaře. postřik je potřeba udělat proudem. aby se bakterie dostaly i dovnitř keře. Druhá generace je v srpnu až v září. Stříkáme raději dřív, aby se bakterie na mrtvých housenkách namnožily a zasáhly i později vylíhlé housenky.

Zdroj: příběh Jak prezimovat na buxusu

Výsadba

Sazenice řízků tújí v květináčích lze sázet po celou sezonu. Jinak tomu je u sadby v balu, nebo dokonce u prostokořenných sazenic. Ty je možné sázet jen brzy na jaře nebo naopak ke konci podzimu. V českých zahradnictvích už se dnes setkáte převážně s kontejnery (květináči), takže se nemusíte obávat, že by se rostlinky neujaly, pokud se rozhodnete živý plot založit například v červenci. Jen nezapomínejte na pravidelnou zálivku a další pravidla pro výsadbu tújí.

Túje potřebují vydatnou zálivku každý čtvrtý den bez deště. Zalévat budete tedy zejména v létě. V opačném případě mohou sucha zničit i vzrostlé sazenice. Jak již bylo zmíněno, sazenice tújí potřebují vlhkou půdu. Túje navíc sucho nesnáší dobře, jakmile jí zaschnou kořeny, už se nevzpamatuje.

Pokud již máte vypěstované sazenice tújí, je vhodné pustit se do výsadby. Výsadbu nepodceňujte. Máte jen jeden pokus a případná chyba vás bude mrzet desítky let. Rostliny v živém plotě vydrží pravděpodobně až do konce vašeho života.

Postup:

  • Kořenové baly namočte do vody.
  • Vykopejte 60 centimetrů hlubokou a 80 centimetrů širokou rýhu.
  • Vykopaný substrát smíchejte s kompostem.
  • Rostliny zasaďte na místo tak, aby nebyly příliš utopené.
  • Přiměřeně udusejte půdu v celé délce rýhy.
  • Půdu doporučujeme ještě zasypat bohatou vrstvou mulče.
  • Sazenice vydatně zalijte.

Odborníci doporučují na jeden metr dvě túje. Pokud tedy chcete vytvořit například 10 metrů dlouhou stěnu, budete potřebovat 20 tújí. Jestliže se rozhodnete pro exotičtější kultivary tújí, raději se zeptejte prodejce. Udávaná čísla platí pro nejžádanější túji 'Smaragd'.

Zdroj: článek Řízkování tújí

Příběh

Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.

Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.

Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest

Zdroj: příběh Blechy v bytě bez zvířete

Jak daleko od sebe se mají sázet

Rostlina je vhodná pro živý plot, kdy se sází cca 50 cm od sebe.

Zdroj: článek Jak sázet thuje smaragd

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků

Co se může stát, když budete sázet túje proti vůli souseda

Pokud mezi vámi a sousedy nedojde ke shodě a budete sázet túje proti jejich vůli, dojde ke sporu a k narušení dobrých sousedských vztahů. Pokud chcete zkrášlit svůj vlastní pozemek nějakou dřevinou, respektujte uvedené vzdálenosti od společné hranice, můžete tím předejít sousedským sporům v budoucnu. Pak budou stromy přinášet jenom radost a třeba si místo nevrlého pokřikování přes plot vychutnáte pod jejich korunou společně kafíčko.

Zdroj: článek Jak daleko od plotu zasadit túje

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.

Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:

Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem

Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji

Zdroj: příběh Zavařování kapusty

Begonie

Begonie je rostlina, která má snad stovky různých odrůd, některé z nich jsou zdobné svými květy, jiné svými listy. Bývají pěstovány jako pokojové i venkovní rostliny, a to v květináčích, truhlících i přímo na záhonech. Podle velikosti květů se begonie dělí na drobnokvěté a velkokvěté, bývají v různých odstínech bílé, žluté, oranžové, růžové i červené. Ani tvar květů nebývá stejný, pomineme-li rozdíl drobných a velkých květů, odlišuje se květy různě zdobnými, například třapatými či zvlněnými.

Jak begonie pěstovat

Nejdříve si vyčleníme begonie, které potřebují zvláštní přístup, například Begonie semperflorens, kterou známe pod názvem voskovka. Tato begonie je jako jedna z mála pouze jednoletá rostlina, což znamená, že není schopna přezimovat a na jaře musíte vysadit novou. Tato rostlina je navíc typická tím, že na rozdíl od většiny begonií má ráda slunné místo. Vysazuje se jak do záhonu, tak do truhlíku.

Další výjimkou mezi begoniemi je Begonie grandis, tato rostlina je na rozdíl od ostatních schopná přezimovat i v našich podmínkách venku v záhonu, jediné, co jí musíte dopřát, je, že ji na podzim zakryjete vrstvou chvojí.

A jak se tedy starat o ostatní, „běžné“ begonie? Begonie nemají rády přímé slunce, ale měly by mít dostatek světla, takový balkon na severní straně pro ně bude naprosto ideální. Tyto rostliny mají rády teplo. Až je budete sázet do truhlíku, myslete na to, že jim vyhovuje lehká, propustná půda, ideální zeminou pro begonie je tedy kompost anebo smíchání rašeliny a písku. Odkvetlé květy a suché listy je potřeba v průběhu roku odstraňovat, aby zbytečně nedocházelo k šíření škůdců a chorob. Chcete-li, aby se vám rostlina rozrostla, zaštipujte nové výhonky.

Zálivka a hnojení

Begonie mají rády pravidelnou zálivku. Zemina by neměla ani vyschnout, ani být příliš vlhká. Zálivku provádějte vždy do záchytné misky, nikdy vodu nelijte na listy či květy.

Nezapomeňte ani na hnojení begonií, a to v době květu jedenkrát týdně hnojivem určeným pro kvetoucí rostliny. Hnojit byste měli maximálně do září, poté již omezte i zálivku a připravte rostlinu na zimu.

Přezimování

Přezimování begonií se odlišuje od většiny balkonových rostlin. Prakticky jsou dva způsoby přezimování. Begonii můžete přemístit do vytápěné místnosti, kde se teplota pohybuje od 18 do 25 °C, a nadále se o ni budete starat jako v létě, pravidelně ji budete zalévat a jen omezíte hnojivo. Pak se možná i v zimě dočkáte květů. Druhou a častější variantou, jak tyto rostliny zazimovat, je, že koncem září, až klesnou denní teploty pod 15 °C a již nepokvetou, begonie seříznete, vyjmete hlízy ze zeminy, očistíte je, a máte

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaké balkónové rostliny vybrat na sever a do stínu?

Výsadba

Rostliny prostokořenné a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou přibližně pod 18 °C, až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě, jestliže to počasí dovolí. Stejná odpověď je i na otázku, kdy sázet jehličnaté stromy.

Půdu určenou pro výsadbu ve volné půdě můžeme vylepšit kompostem nebo odleželým hnojem (kravský po třech letech, koňský po jednom roce uskladnění), nebo rašelinou a zahradnickým substrátem do 20 % objemu. Substrát, hnůj nebo kompost vždy promícháme s původní zeminou.

Jehličnaté stromy sázíme do propustné půdy. K jehličnanům je lepší vždy přimíchat kompost, rašelinu či substrát do 20 % objemu. Při výsadbě nedáváme do jámy umělá hnojiva, kromě dlouhodobě působících. Toto hnojivo je obaleno do žlutě okrových povoskovaných kuliček, které jej postupně uvolňují po dobu 3 až 6 měsíců podle typu hnojiva a požadavku rostlin. Nepřidáváme vápno.

Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor, a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat minimálně výše 5 cm. Pozor, zabraňuje i odpařování vody, takže může způsobit přemokření čerstvě nasázených a citlivých dřevin.

Vysazujeme na čisté plochy. Větší zaplevelení předem odstraníme pomocí totálních herbicidů. Místo, kam chceme dřevinu zasadit, je třeba nejprve předem zrýt. Všechny drny zlikvidujeme. Pokračujeme vyhloubením jámy a nakypřením jejího dna. Jáma musí být dostatečně velká, řídíme se obecným pravidlem, že by měla být cca 1,5krát větší než kořenový bal rostliny. Zda má dřevina dostatek prostoru, zkontrolujeme jednoduše – když vložíme rostlinu do jámy, nesmí být její kořeny ohnuté či jinak pokroucené.

U jehličnanů se zemním balem rozřízneme jutový pytel ve vrchní části tak, aby kmen nebyl obalený jutovým pytlem, a zasadíme jehličnan i s pytlem. Dbejte na co nejmenší narušení zemního balu. Zemní bal musí být velikostí přiměřený, pevný, soudržný. Jestliže je zemní bal nepevný a prakticky nesoudržný, je ujmutí takovéhoto jehličnanu velmi problematické. Prostokořenné jehličnany (bez zemního balu) se neujmou nikdy. U rostlin s kontejnerem vyjmeme rostlinu z kontejneru a zasadíme ji.

Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, tedy uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10–20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.

Listnaté keře zasadíme do normální půdy. Nemusíme, ale můžeme půdu vylepšit kompostem, substrátem, rašelinou.

Vřes

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Výsadba okrasných rostlin

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Jana Válková

 Nina Vinšová

 Mgr. Jitka Konášová

 Gabriela Štummerová


do ceho presadit oleandr
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
do čeho sázet hortenzie
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.