Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Ingredience: mladá husa cca 3,5 kg, sůl, domácí majoránka, voda
Technologický postup: Z omyté a očištěné mladé husy vyjmeme vnitřní sádlo a dáme na dno pekáče. Husu uvnitř i na povrchu osolíme. Stonky domácí majoránky položíme na dno pekáče (na vnitřní sádlo) a vložíme i dovnitř husy. Husu do pekáče položíme prsíčky dolů, nahoru položíme majoránku, podlijeme horkou vodou, přikryjeme a dáme do trouby rozpálené na 200 °C. Po půlhodině husu otočíme, teplotu snížíme na 180 °C a pečeme dalších 30 minut (průběžně podléváme, poléváme, propichujeme tukové polštářky a vypečené sádlo odebíráme). Pak husu naporcujeme, dáme zpět do pekáče a další půlhodinu pečeme přikryté. Pekáč odkryjeme a za občasného podlévání a polévání vytvoříme křupavou kůrčičku.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kovar.
Dobry den , velice me zajima, kdy je spravna doba na rez/zastrihnuti svestky. Po precteni Vaseho clanku , jsem bohuzel nejak zmaten. V odstavci jak prorezat svestku pisete:Řez švestek doporučujeme provádět hned zjara po vykouknutí prvních pupenů.
A hned pote v nasledujicim odstavci:Stříhání švestek na jaře pisete-Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat jen v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni.
Je mozne to nejak objasnit , nekolikrat v clanku pisete opakovane, ze se ma strihat/rezat na jare a pak obratem dodavate , ze nejlepsi doba je po sklizni zacatkem zari ..
diky za vysvetleni
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.
Ingredience: husa o velikosti 4 kg, sůl, kmín, vývar, 2 jablka, 2 hrušky, 2 švestky, snítka levandule
Technologický postup: Troubu předehřejte na 200 °C, horkovzdušnou na 180 °C. Husu ze všech stran i uvnitř osolte, okmínujte a dovnitř vložte rozkrojené jablko a hrušku na čtvrtky (zbavené jádřinců). Připravenou husu vložte do pekáče prsíčky dolů. Podlijte ji horkým vývarem (měla by sahat asi do čtvrtiny pekáče), větší a starší drůbež přiklopte druhým pekáčem a vložte do předehřáté trouby. Obložte ji jablkem rozkrájeným na plátky. Šťáva díky tomu získá jemnější a svěžejší chuť a bude hustší. Během pečení vidličkou propichujte u tučnější husy kůži jednak mezi stehny a trupem, jednak mezi křídly a trupem, ale ne až do masa. Mělo by vytékat jenom sádlo, nikoli šťáva. Aby se sádlo nepřepalovalo, postupně ho odebírejte naběračkou do čisté, nejlépe porcelánové nádoby. Začněte, až když je sádlo dobře vyškvařené a čiré, do té doby husu znovu nepodlévejte. Během pečení ji občas přelévejte vyškvařeným sádlem. Když je husa na hřbetě zlatá, otočte ji a pokračujte v pečení a sbírání sádla, dokud nebude upečená dozlatova; trvá to asi 1–1,5 hodiny, ke konci pečení, tedy přibližně 30 minut před koncem, přidejte hrušky a švestky. Měkkou husu pak vyndejte na mísu a překryjte alobalem. Z pekáče seberte zbylé sádlo a přilijte horký vývar, aby bylo dost šťávy. Usazeniny ze dna a stěn odškrabejte do šťávy a nechte chvíli povařit. Husu naporcujte, vložte do pekáče a nechte ji v otevřené troubě ještě chvíli odpočinout. Při podávání přelijte každou porci malým množstvím šťávy; zbylou můžete podávat v omáčníku.
Ingredience: 1 chlazená husa o váze 4–4,5 kg (i s drůbky), sůl, pepř, 2 lžíce brusinkového želé nebo marmelády
Ingredience na rozmarýnovou nádivku s mletým masem: 1 včerejší rohlík nebo houska, 2 lžíce nasekané petrželky, lžíce nasekaných lístků čerstvého rozmarýnu, 2 cibule, 1 jablko zbavené jádřince a oloupané, 200 g mletého masa (směs vepřového a hovězího), husí játra (omytá, osušená a najemno nakrájená), sůl a čerstvě mletý černý pepř
Ingredience na nádivku s brusinkami a jablky: 300 g sušených brusinek propláchnutých horkou vodou, 850 g jablek (oloupaných, zbavených jádřinců, nakrájených na centimetrové kousky), 50 g krupicového cukru, 65 g strouhanky z čerstvého pečiva, 2 velké cibule (oloupané a nasekané), 8 celých hřebíčků (rozdrcených), špetka muškátového květu, 3 lžíce portského vína (podle chuti), sůl, čerstvě mletý černý pepř
Ingredience na omáčku: 150 ml bílého vína, husí vývar
Technologický postup: Z husy vyjměte drůbky a játra a připravte rozmarýnovou nádivku; ideálně v kuchyňském robotu. Nejprve do něj vložte pečivo a rozemelte ho na strouhanku. Vysypte ji, pak nasekejte cibuli a nakonec i jablko. Vraťte vše zpět, přisypte petrželku a rozmarýn a promíchejte, přidejte maso, husí játra, sůl a pepř. Prohněťte, aby se vše dobře spojilo. Pokud nemáte robot, vše si nejprve najemno nakrájejte a pak dobře spojte v míse – nebojte se nádivku zpracovat rukama. Nádivku s brusinkami a jablky udělejte v jiné míse – spojte v ní všechny suroviny a důkladně promíchejte. Rozpalte troubu na maximum a začněte plnit husu, nejprve rozmarýnovou nádivkou. Pěchujte ji, co nejdál to půjde, otvorem po odříznutém krku. Přes kůži rukama nádivku pěkně vytvarujte, pak kůži přehněte dospodu a připevněte ji špejlemi nebo párátky. Pokud koupíte husu, která bude mít krk odřízlý až u těla, napěchujte nádivku břišní dutinou, zhruba do poloviny. Do druhé poloviny husího břicha přijde brusinková nádivka. Husu osolte a opepřete, položte na rošt do pekáčku a vložte na prostřední mřížku trouby. Po půlhodině teplotu snižte na 180 °C a pečte další 3 až 3½ hodiny. Mezitím si uvařte husí vývar, bude se vám hodit na omáčku. Půlhodinu před koncem pečení rozehřejte pomalu v malém rendlíku brusinkový džem. Patnáct minut před koncem pečení jím potřete celou husu. Na závěr se přesvědčte, zda je husa opravdu hotová. Píchněte do nejsilnějšího místa špejlí – vytéct by měla průzračná šťáva. Husu pak přendejte na teplou mísu a nechte půl hodiny odpočívat. Pekáč s vypečeným sádlem dejte na sporák, přilijte vývar a víno a povařte na omáčku. Osolte ji a opepřete. Husu servírujte politou omáčkou, s přílohou dle vlastní chuti.
Jedná se o elektrický akumulační ohřívač určený pro zavěšení na zeď. OKCE se prodávají o objemech 50–200 litrů. Vodorovné rozteče kotevních šroubů (450 mm) výrobce zachovává po celou dobu historie výroby kvůli snadné výměně vysloužilých ohřívačů. Lze také dokoupit závěs na rozteč kotevních šroubů 350 mm. Ohřev zajišťuje keramické topné těleso ovládané provozním termostatem a jištěné bezpečnostním termostatem (tepelnou pojistkou). Teplotní rozsah: 5–74 °C. Připojovací napětí: 1-PE–N/AC 230 V/50 Hz. Elektrické krytí IP 45 umožňuje umístění ohřívače do zóny 1 dle ČSN 33 2000–7–701.
Hlavní využití: příprava TUV v objektech s možností využití nízkého tarifu elektrické energie (noční proud)
Příslušenství: pojistný ventil
Technické parametry ohřívačů:
objem (l): 51
maximální provozní tlak nádoby (MPa): 0,6
napětí (V): 230
příkon (W): 2 000
elektrické krytí: IP 45
výška ohřívače (mm): 561
průměr ohřívače (mm): 524
maximální hmotnost ohřívače bez vody (kg): 30
doba ohřevu elektrickou energií z 10 °C na 60 °C (h): 1,5
VELIS EVO je plochý elektrický zásobníkový ohřívač vody s povrchem v elegantní bílé barvě a s detaily v barvě stříbrného kovu. Díky hloubce pouhých 27 cm a možnosti zvolit svislou nebo vodorovnou instalaci šetří ohřívač VELIS EVO místo a dobře zapadne do každé koupelny.
Výhody:
funkce ECO EVO – úspora energie až 259 kWh ročně
ekologická polyuretanová izolace
snadné ovládání – chytrý displej pro snadné ovládání teploty, se signalizací připravené sprchy
nový vylepšený elektronický termostat CoreTECH – mimořádně tichý ohřev vody
úspora času – díky funkci velmi rychlého ohřevu pro první sprchu (za 50 minut) a inovativní konstrukci s dvojitou nádrží, která zaručuje, že se při odběru vody ze zásobníku smíchává přitékající studená voda s již ohřátou mnohem pomaleji a jen ve spodní části ohřívače
dlouhá životnost – dvojitá ocelová nádrž s titanovým smaltováním, chytré samočisticí topné těleso s titanovým smaltováním, vysoká kvalita provedení
prodloužená sedmiletá záruka na prorezivění nádrže
bezpečný provoz – ohřívač ARISTON VELIS EVO PLUS je vybaven bezpečnostním systémem ABS 2.0 pro případy přerušení dodávek elektřiny neb
Ingredience na červené zelí: 4 šalotky, 2 lžíce másla, 3 lžíce třtinového cukru, 2 sterilovaná zelí, kmín, 100 ml červeného vína, sůl
Technologický postup: Husu důkladně ze všech stran osolte – sůl se snažte do všech záhybů vetřít – a okmínujte. Do břišní dutiny dejte jedno na dílky pokrájené jablko, dejte do pekáče a nechte přes noc uležet – sůl prostoupí masem, které tak bude po upečení rovnoměrně slané. Druhý den husu dejte péct na 5 hodin do trouby předehřáté na 170 °C. Během pečení podlévejte. Když je maso poloměkké, husu obložte zbylými jablky bez jádřinců. Na posledních 20 minut přidejte hrušky a švestky. Porce husy podávejte se zelím a knedlíkem, přelité výpekem. Na zelí nasekejte šalotky najemno a asi 5 minut je opékejte na rozpáleném másle. Vsypte cukr a nechte jej zkaramelizovat. Teprve pak do hrnce dejte scezené, okapané, pokrájené zelí (lák uschovejte), kmín a víno. Dolijte uschovaným lákem a případně vodou, aby bylo zelí ponořené. Vařte doměkka, dochucujte cukrem, aby se vždy varem rozpustil. Měkké zelí osolte a chuť dotáhněte cukrem.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Podzimní husí pečínky se prvně objevovaly při posvícení k oslavě patrona našich zemí. V dnešní době husa většinou kupujeme v obchodech, tak bychom měli kupovat výhradně tu z domácích chovů, protože u nás se chovají hlavně plemena s vyšším podílem svaloviny a nižším podílem tuku. Jde o mladé brojlery s hmotností 2,8–4,5 kg. Dovozové husy patří spíš k sádelnatým typům. A šikovnou úpravou se dá obsah tuku ještě dál snížit.
Pomalé pečení v tuku je jedna z nejjednodušších a nejvděčnějších úprav. Stačí obyčejná trouba a dostatek času a ve šťavnatou pečínku se promění i ty nejsušší druhy masa.
Husa si stejně jako jiné pečínky příliš nelibuje v rychlém střídání teplot. Namísto toho, abyste ji do rozpálené trouby dali přímo z lednice, dopřejte jí pozvolnou aklimatizaci při pokojové teplotě. Dvě tři hodinky před samotným pečením budou stačit.
Telecí maso je bledě růžové až růžové, jemně vláknité, měkké konzistence a libové. Obsahuje více vody než maso hovězí. Vzhledem k malému podílu tuku je lehce stravitelné a vhodné na dietní a dětskou výživu. Telecí maso má příjemnou chuť s vůní po mléce. Nejlepší je z tří- až pětitýdenních savých telat o hmotnosti kolem 60 kg. Barvu a strukturu masa ovlivňuje výživa. Na trhu lze koupit maso z mléčných telat, která jsou krmena jen mlékem, a běžné telecí, to je z telat krmených pící. Maso z mléčných telat je mnohem světlejší a křehčí. Vedle delikátní chuti nelze ani opomenout význam telecího z nutričního hlediska. Telecí má kalorickou hodnotu 580 kJ/100 g, jen 6 % tuku a 21 % bílkovin. Díky těmto hodnotám je toto maso nepostradatelné pro jedince s dietou s nižším obsahem tuku a s redukční dietou.
telecí droby – mezi telecí droby patří játra, srdce, plíce, jazyk, mozek, okruží (předžaludky telat a část střeva), slezina, brzlík (růstová žláza).
Díky výše popsané struktuře se telecí maso tepelně upravuje velmi rychle. Musíme dávat pozor při pečení a smažení, protože telecí maso má sklon k rychlému vysychání. Zásadně používáme nižší teploty a kratší čas přípravy. Lehké obalení masa v mouce před smažením udrží maso šťavnaté. Výjimečnou chuť telecího masa podtrhne kombinace s jemnými krémovými omáčkami, zeleninou a bylinkami. Všechny části určené na rychlou úpravu (pečeně, kotlety, svíčková, steaky) jdou výtečně kombinovat se všemi druhy hub. Přestože jde o maso libové, je například u pečeně žádoucí vrstvička tuku (tukové krytí), která chrání maso během kulinářské úpravy před vysušením. Tuk odstraňujeme zásadně až z upečeného masa.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Liška obecná je v podstatě nenáročný tvor. Je to prostě všežravec. Sežere od mnoha druhů rostlin až po maso opravdu vše. Složení potravy záleží na podmínkách, kde se momentálně nachází. Třeba myší sežere až 20 denně. Co nesežere, zahrabává si na svá místa, zhruba 10 cm hluboko, a když potřebuje, tak se pro to vrátí. Složení potravy můžeme rozdělit asi takto:
Myši, hraboši, veverky, pískomilové a jiní hlodavci tvoří většinu jídelníčku. K dispozici je mají ve dne i v noci.
Ptáci i vodní ptactvo.
Králíci patří také mezi její hlavní kořist.
Žížaly, housenky, brouci jsou bohaté na proteiny, a proto jsou také velice důležité v jídelníčku lišky.
Žáby, ještěrky a ryby.
Zajíci, kachny divoké, koroptve polní – loví převážně jejich mláďata nebo oslabené dospělé kusy.
Srnčí zvěř – ve vysokém sněhu uloví i dospělého jedince, ale převážně se soustředí na srnčata.
Slepice, kachny domácí, husy domácí – loví je hlavně v období liščat, kdy mají zvýšenou spotřebu potravy.
Třešně, švestky, maliny, borůvky – nesmí být kyselé.
Mršiny – hledá podél silnic, i když obětí se může stát ona sama.
Odpad – zbytky v okolí domů, ale i žrádlo pro kočky.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Ingredience: husa o velikosti 3,5–4,5 kg, 4 lžíce kmínu, sůl
Technologický postup: Z husy oškubejte přebytečné brka, případné jemné peří opalte zapalovačem. Z opeřence vyndejte droby. Okrájejte přebytečný tuk, odstraňte křídla před prvním záhybem. Maso opláchněte a papírovou utěrkou osušte. Osolte, i zevnitř, a vydatně okmínujte (opět vhoďte pár kmínů i dovnitř těla). Husu dejte na pekáč a podlijte vodou. Celou husu zakryjte alobalem nebo přiklopte vrškem pekáče. Nastavte teplotu na 70–80 °C, vložte husu do trouby a běžte klidně spát. Pozor na moderní trouby, většinou mají bezpečnostní pojistku a trouba se po několika hodinách sama vypne. Po dvanácti hodinách odstraňte alobal (víko), husu velkou jehlicí propíchejte, lehce polijte výpekem a zvyšte teplotu na 180 °C. Husu nechte v troubě zezlátnout, trvá to zhruba hodinu. Poté naběračkou odeberte vyškvařený tuk, drůbež naporcujte a podávejte lehce přelité zbylým výpekem. Kůrka je krásně křupavá a maso tak měkké, že samo odpadává od kosti. Rozhodně není vysušené.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Ingredience: 1 husa o velikosti 3–4,5 kg, 2 jablka, hřebíček, kmín, sůl, voda
Technologický postup: Husu očistíme, omyjeme pod horkou tekoucí vodou, osolíme, posypeme kmínem. Do jablek zapícháme hřebíčky a ty pak vložíme dovnitř husy. Husu pečeme přikrytou v pekáči v horkovzdušné troubě 4–5 hodin. Pečeme ji ve vlastním tuku pozvolna při 140–120 °C pěkně doměkka a jen trochu podléváme horkou vodou. Pokud je husa velmi tučná, odebereme tuk dříve, než ji začneme podlévat. Nezapomínáme propichovat kůži vidličkou, obzvláště mezi stehny a mezi tělem a křídly, ale pozor: nepropichujeme až do masa, musí vytékat tuk, ne šťáva z masa. Husí tuk je velmi chutný a později se může hodit. Jakmile je husa měkká, grilujeme ji nepřikrytou cca 30 minut, dokud se neudělá hnědavá kůrčička. Pokud máme i husí játra, dáme je péct nejlépe zvlášť do menšího kastrolu s trochou másla a solíme až úplně ke konci, aby nám neztvrdla.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Začneme tím, že po vybalení kuře důkladně opláchneme vodou a obereme zbytky peří, které na kuřatech občas bývají. Očištěné kuře můžeme naporcovat, což nejen zkrátí dobu pečení, ale také nemusíme v průběhu pečení kuře otáčet. Bez ohledu na to, zda budeme kuře porcovat, nebo je budeme péct vcelku, nejdříve maso ze všech stran osolíme. Osolené kuře vložíme do pečicí nádoby a potřeme mletou sladkou paprikou rozmíchanou v troše vody. K potírání kuřete je nejlépe použít mašlovačku. Okořeněné a osolené kuře poklademe tenkými plátky másla, podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pokud kuře pečeme odkryté, je vhodné dát pekáč v troubě co nejníže, aby se nám nejvýše položené části kuřete nepřipalovaly. Pečení začínáme při teplotě 180 °C, při které kuře pečeme přibližně hodinu. V průběhu pečení kuře občas potřeme zbytkem papriky rozmíchané s vodou, střídavě výpekem z pekáče. Pokud se nám voda příliš vypeče, samozřejmě ji dolijeme. Po hodině pečení zkontrolujeme, zda se na kuřeti vytvořila zlatavá křupavá kůrčička. Pokud ano, pouze zavřeme troubu a při stejné teplotě dopékáme dalších dvacet minut. Pokud je však kůže kuřete měkká a bledá, zvýšíme teplotu na 220 °C a kuře za občasného pomazání pečeme ještě asi dvacet minut.
Pečené kuře můžeme podávat s vařenou rýží, ale také s vařenými či opečenými bramborami, bramborovou kaší, méně častá je varianta s nudlemi. V případě, že pečeme kuře vcelku, položíme je nejdříve prsní částí dolů a po 40 minutách pečení otočíme.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Silikonové formičky a formy mají nepřilnavý povrch, nemusíte je tedy vymazávat tukem ani vysypávat strouhankou. Jejich používání s sebou nese i úsporu energie, protože vysoká tepelná vodivost silikonové formy zkracuje pečení až o 30 %. Formy jsou praktické na skladování – můžete je složit nebo srolovat a po rozložení získají opět svůj tvar. Jsou odolné vůči teplotě od -40 °C do 280 °C. Můžete je používat v mikrovlnné, elektrické i plynové troubě, a dokonce i v mrazničce. Formy můžete mýt jak ručně, tak v myčce na nádobí. Silikonová forma nepohlcuje žádné pachy a vydrží vám celý život (několik tisíc použití), pokud ji nepoškodíte nesprávnou manipulací. Silikonové formy mají všechny potřebné atesty, zaručují zdravotní nezávadnost a jsou v souladu se všemi mezinárodními normami. Jsou určené na pečení chleba, na pečení dortů, masa, vánočního pečiva, muffin. Na našem trhu existuje několik firem, které tyto formy dodávají. Můžete si vybrat z velkého množství tvarů – na bábovku, muffinky, kulatou dortovou formu, pečicí podložku (místo pečicího papíru), formu na srnčí hřbet, kulaté i hranaté koláčové formy a různé jiné tvary (medvídek, stromeček, srdce). Na trhu je také celá škála barev. Nezbývá tedy nic jiného, než si silikonové formy vyzkoušet. Jejich jedinou nevýhodou je snad jen vyšší pořizovací cena, ale užitné vlastnosti vám tuto investici určitě vrátí.
Praktické rady pro používání silikonových forem
Nedávejte formu na přímý oheň.
Formu pokládejte na rošt či mřížku. Zajistíte tak rovnoměrné rozvrstvení tepla a pokrm si udrží svůj tvar.
Při prvním použití je vhodné formu navlhčit teplou vodou, osušit a vymastit tukem (pouze poprvé).
Pokrmy uvnitř formy nekrájejte.
Po použití formu omyjte, ale nepoužívejte žádné drsné předměty (drátěnky).
Nejlepší silikonové formy na pečení
Nelze říct, které formy a od jakého výrobce jsou na trhu nejlepší. Dle recenzí uživatelů jsou nejvíce používány silikonové formy od Tescomy nebo formy německé firmy Kaiser, které jsou u našich západních sousedů považovány za špičku ve svém oboru. Výrobci uvádějí jako jejich hlavní výhodu oproti klasickým formám fakt, že není nutné je vymašťovat tukem nebo vykládat pečicím papírem. Tuto vlastnost oceníte obzvláště u složitějších tvarů forem, které se těžko vymašťují a vysypávají moukou celé, včetně všech záhybů. Po dopečení hotový dort z formy snadno vyloupnete a opláchnete ji pod vodou. Pak ji můžete v klidu „zmuchlat“ a uklidit.
Řekne-li se slané pečivo, napadne mnohé z nás preclík. Preclík (německy Brezel) je tradiční druh pečiva rozšířený již od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo vytvarované z tenké, na koncích zúžené těstové tyčky, stočené do kroužku a ukončené překřížením konců, nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Sype se hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem. Ovšem doba pokročila a v současnosti je k mání nepřeberné množství slaného pečiva.
Recept na nejlepší slané pečivo
Ingredience: 150 g nivy, 100 g Hery, 100 ml šlehačky, 200 g hladké mouky, 1 špetka soli, pepř. Na potření 1 žloutek, na posypání sladká paprika, kmín
Postup: Sýr rozmačkáme nebo nastrouháme, přidáme mouku, šlehačku, tuk, sůl, pepř a zpracujeme hladké těsto. Těsto dáme do chladna odpočinout. Potom vyválíme na tenkou placku, vykrajujeme formičkou různé malé tvary, klademe na vymaštěný plech, natíráme žloutkem a sypeme kmínem nebo mletou paprikou. Pečeme při 170 °C asi 10–15 minut. Jedná se o výborné slané pečivo k vínu.
Slané pečení z listového těsta
Ingredience: 1 listové těsto, 1 vejce, 1 balení nastrouhaného sýru, sůl, koření na pizzu, jemný kečup, 100 g šunky
Postup: Rozválíme pláty listového těsta, potřeme kečupem, posypeme kořením na pizzu, poklademe salámem, nastrouhaným sýrem i jinými ingrediencemi (dle vaší chuti a fantazie). Těsto stočíme a rozkrájíme na kousky asi 2 cm velké. Poklademe na plech (nejlépe na pečicí papír), potřeme vejcem a posypeme solí. Dáme péct do vyhřáté trouby a dozlatova pečeme. Vhodné k vínu, pivu, k televizi.
Slané velikonoční pečení
Ingredience: 400 g hrubé mouky, 1 lžička soli, 250 ml mléka, 1 lžička cukru, 40 g droždí, 20 g másla, 1 vejce
Postup: Mouku smícháme se solí. Ve vlažném mléce rozmícháme cukr, rozdrobené droždí, necháme nakynout a přidáme do mouky spolu s rozpuštěným máslem. Vypracujeme hladké těsto, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Na pomoučené desce těsto rozdělíme na několik částí, z každé vyválíme váleček a upleteme rozmanité tvary. Naskládáme na vymazaný plech, potřeme vejcem rozšlehaným se solí a pečeme v předehřáté troubě při 180 °C asi 20 minut. Podáváme k zakousnutí hodovníkům.
Slané pečivo plněné
Ingredience na náplň: 1 cibule, pepř, 1 paprika, 320 g sterilovaného zelí, 1 vejce, 150 g šunky, sůl, 200 g uzeného masa, 100 g sýru
Ingredience na těsto: 250 ml mléka, 150 ml oleje, 1 kostka droždí, 1 lžička soli, 1 lžičk
