DOMÁCÍ VÁNOČKA ŽE SUŠENÉHO DROŽDÍ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Vánočka je asi nejtradičnější vánoční pečivo, které je velice oblíbené u nás v Česku, ale i na Slovensku. Je to druh sladkého pečiva z kynutého těsta. Nebojte se a zkuste si i vy nějakou upéct.
Vánočka z domácí pekárny
Suroviny:
400 ml mléka,
1/3 rozpuštěné Hery,
2 vejce,
1 kg polohrubé mouky,
4 lžíce cukru,
1 vanilkový cukr,
1 kostka droždí,
kůra z poloviny citronu,
nasekané mandle a rozinky,
vejce na potření,
plátky mandlí na posypání.
Postup:
Všechny suroviny, jak jdou za sebou, vložíme do domácí pekárny na program Těsto. Kromě nasekaných mandlí a rozinek. Ty přihodíme po prvním pípnutí a necháme promíchat. Poté přendáme těsto do mísy a necháme kynout. Po vykynutí si těsto na vále rozdělíme na takový počet dílů, z kolika vánočku chceme plést. Upletenou vánočku pomažeme vejcem a posypeme plátky mandlí. Pečeme v předehřáté troubě na 160 °C asi hodinu. Aby se vánočka nerozjela, zapíchneme do ní na třech místech špejli. Kdyby se vánočka připalovala, přikryjeme ji alobalem.
V naší poradně s názvem VŠE, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O DOMÁCÍ VODÁRNĚ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pelcner.
Nespíná nám darling.Asi budeme muset koupit nový.Studna je hluboká cca 13 metrů,dům patrový,cca 8m.Jaké parametry(obsah,výška tlaku...)bychom potřebovali plus orientační cena takového darlingu.Děkuji.Pelcner
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Minimální požadavky na domácí vodárnu pro váš konkrétní případ jsou: objem nádoby 40 litrů, příkon motoru 1500 W, provozní tlak 4,8 baru, výtlak 48 m. Cena za takovou domácí vodárnu se pohybuje okolo 6500 Kč. Zde se můžete podívat na aktuální ceny: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Čerstvé droždí je na omak jemné, má růžovohnědou barvu, voní příjemně a při lámání lístkuje. Vyschlé droždí je tvrdé, má trhliny a tmavou i nazelenalou barvu. S takovým droždím těsto nevykyne. Na vyzkoušení droždí je jednoduchý recept: Když dáte malý kousek droždí do horké vody, vystoupí ihned na povrch, pokud má ještě schopnost kynout.
Sušené droždí je lepší v tom, že se dá koupit do zásoby a nemusí se hlídat datum spotřeby, těsto vykyne stejně jako u čerstvého droždí.
Čerstvé droždí obsahuje vodu. Vyrábí se ve tvaru kostiček, je hebké a snadno se drolí. Skladuje se v lednici při teplotě od 1 do 10 °C. Instantní droždí je dehydrované droždí vyráběné ve formě drobných krystalků. Tento typ droždí se prodává například v sáčcích o hmotnosti 10 g pod značkou Saf-instant nebo v 7 gramových od Dr. Oetkera a může se při pokojové teplotě skladovat až 18 měsíců, což je jeho velká výhoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše kalanchoe se latinsky jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. Kalanchoe není pro lidi jedovatá. Větší problém ovšem kalanchoe představuje pro zvířata. Obsahuje totiž srdeční glykosidy, které jsou toxické pro mnoho zvířat. V některých částech světa, kde kalanchoe rostou divoce ve volné přírodě, jsou často hlášeny otravy hospodářských zvířat, přičemž jejich smrt je obecně kvůli vlivu glykosidů na jejich srdce. Květy kalanchoe obsahují mnohem více glykosidů, než kterékoliv jiné části rostlin, takže většina hospodářských zvířat se otraví, když je rostlina v plném květu. V našich podmínkách je kalanchoe pěstována v zahradách nebo v květináčích, spíše než na pastvinách, takže rostlina nepředstavuje významné riziko pro hospodářská zvířata. Domácí zvířata jsou však v ohrožení.
Vzhledem k tomu, že kalanchoe je běžná pokojová rostlina, je třeba chránit domácí zvířata před otravou. Toho se nejlépe dosáhne, když jsou rostliny nepřístupné pro psy, kočky a ptáky, protože dokonce i jen trochu květů může poškodit vašeho domácího mazlíčka. Je prokázáno, že tele zemře po snědení 7 gramů květů na 1 kg tělesné hmotnosti, ale smrtelná dávka pro menší zvířata není přesně známa. Během několika hodin po požití rostliny se u zvířete může spustit slintání průjem a bolesti žaludku. V případě, že zvíře pozřelo značné množství kalanchoe, tak tyto příznaky doplní i zmíněné srdeční účinky. V takovém případě je nejlepším řešením, co nejdříve dostat zvíře k veterináři. Existuje lék na tyto stavy, a veterinář zároveň může poskytnout symptomatickou a podpůrnou pomoc.
Vánočka je symbolem plodnosti a nového života, protože svým tvarem připomíná Ježíška v peřince. Vánočka se konzumuje převážně o Vánocích, ale i o jiných výjimečných svátcích. Již v minulosti bylo zvykem, že každá hospodyně pekla vánočku. Každý člen domácnosti dostal na Štědrý den krajíček, včetně dobytka, protože se věřilo, že mu to přinese zdraví. Nebo se do těsta zapékala mince, a ten kdo ji našel, měl být celý příští rok zdravý a bohatý. Když někdo vánočku spálil nebo mu při pečení praskla, bylo to špatné znamení. Vánočku také dostávali koledníci na sv. Štěpána. Na přípravu vánočky budete potřebovat mouku, mléko, máslo, droždí, rozinky, mandle, máslo, vanilku, cukr a sůl. Výborná je namazaná máslem, marmeládou nebo medem a k tomu káva, melta nebo mléko.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu https://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kvasinky v droždí jsou živé mikroorganismy, které se ve styku s vodou a cukrem při vhodné teplotě rozmnožují pučením. Přitom vzniká oxid uhličitý, který způsobuje kypření těsta a zvětšování jeho objemu. Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru. 1 cm3 (zhruba 1 g droždí) v sobě obsahuje 10 miliard těchto živých buněk droždí.
Sušené droždí je v podstatě ve dvojí verzi. Zaprvé jde o sušené droždí, které se musí nechat vzejít na kvásek. Druhým typem je instantní sušené droždí značky Dr. Oetker: v jednom balíčku je 7 g droždí (vhodné na 500 g mouky), které se zamíchá do suchých ingrediencí před přidáním tekutých, tím pádem je použití okamžité, na nic se nečeká. Na sáčku se sušeným droždím by měl být napsán návod, jak je použít a na jaké množství mouky.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
V míse zpracujeme tuk s cukrem, vanilkovým cukrem a žloutky. Poté přidáme připravený kvásek z mléka a droždí, polohrubou mouku, špetku soli, oříšky, mandle, rozinky a vypracujeme v těsto. Nakonec přidáme sníh z bílků a dopracujeme. Po vypracování dáme do vymaštěné formy vysypané moukou a necháme ještě asi 30 minut vykynout. Nakonec pečeme ve středně teplé troubě asi hodinu. Ještě teplou cukrujeme.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.
Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA MRAŽENÉ MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frodl.
Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Množství sušeného droždí v balíčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí neboli 1/4 kostky čerstvého droždí (10–12 g) se rovná jedné čajové lžičce sušeného droždí.
Kdo již vlastní domácí pekárnu, jistě dobře ví, že se v ní dá míchat, hníst, kynout, péct, ale i vařit. A kdo to nevěděl, tomu už jsme to sladké tajemství prozradili. Domácí pekárna je opravdu výborný pomocník, postará se o vaše těsto tak, že i kdybyste se sebevíc snažili, nezvládnete to bez ní lépe. Důkladně všechny suroviny promíchá, zahřeje, ohlídá správnou teplotu a nakonec upeče výborný chléb. Co navíc ještě oceníte, že nenaděláte žádné velké nádobí.
Já osobně nedám na domácí pekárnu dopustit, nekupovala jsem si ji cíleně, dostala jsem ji jako dárek a chvíli mi trvalo, než jsem si k ní našla cestu a než jsem sama zjistila, jak je vše rychlé a jednoduché, zpočátku to byl takový malý pokus–omyl, ale dnes musím říct, že si bez ní neumím představit kynuté těsto. Taková vánočka, o jejíž recept se tu s vámi určitě podělím, by u nás nikdy bez pekárny nebyla tak nadýchaná a vláčná. Dříve jsem si dokonce raději vánočku kupovala než pak přemlouvat rodinu, aby snědli alespoň část toho mého díla. Dnes vím, že jedna vánočka rozhodně stačit nebude. Osobně pekárnu využívám častěji k tvorbě sladkých kynutých těst než k pečení chleba, ale to hlavně proto, že sladké máme opravdu rádi.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Vánočku můžeme plést najednou ze šesti pramenů nebo jednodušším způsobem, to znamená, že se naskládají tři patra na sebe. Skládaná vánočka se plete celkem z devíti pramenů. Spodní patro se plete ze čtyř pramenů, které se mírně promáčkne, aby nám prostřední patro dobře drželo. To uděláme tak, že upleteme klasický cop ze tří pramenů. Poslední patro se splete do spirály ze dvou pramenů. Okraje z obou stran přimáčkneme dohromady a vtlačíme pod vánočku, aby se nám nerozpletly. Před pečením ji můžeme ještě vyztužit špejlemi.
Ve svém příspěvku DOMACI VODARNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
Dobrý den chtěl jsem se zeptát .Na chatě mám vrt 20 metrů jak vyřešit přívod do chaty a jakou domaci vodárny bych měl použít děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vítek.
Je to jednoduché. Do vrtu spustíte ponorné čerpadlo, které bude napojeno na hadici. Hadici přivedete do chaty podzemním vstupem a napojíte na tlakovou nádobu. Tlaková nádoba bude osazena tlakovým spínačem, který bude ovládat chod čerpadla ve vrtu. Z tlakové nádoby pak normálně rozvedete vodu, kam potřebujete.
Jde o recept na jednoduché langoše. Do vlažné vody nasypu droždí a nechám vzejít. Zatím si přichystám ostatní suroviny na těsto. K mouce v míse přimíchám sůl. Přidám vzešlé droždí a vymíchám těsto, které nechám kynout přibližně 20 minut. Potom těsto promísím a nechám dále kynout kolem 45 - 60 minut.
Vykynuté těsto rozdělím asi na 10 částí a vytvaruji z nich bochánky.
V hluboké pánvi rozehřeju olej. Z bochníků tvaruji langoše a smažím je z obou stran v horkém oleji. Hotové langoše potírám olejem, ve kterém rozmíchám prolisovaný česnek. A navrch si každý dá to, co má rád.
Čerpaná voda se pomocí domácí vodárny dopravuje do domu, chalupy nebo podobného zařízení, kde se rozvádí potrubím třeba přímo do koupelny. Vodárny se často využívají též pro čerpání vody určené k zavlažování nebo zalévání zahrady nebo k udržování tlaku ve vodovodním řádu.
Domácí vodárny se používají jak na místech, kde není dostupný běžný veřejný vodovod nebo je v něm nedostatečný tlak, tak i všude tam, kde je k dispozici vlastní vodní zdroj a je zájem o úsporu peněz. Domácí vodárnu lze používat celoročně.
Vodárna se vyplatí, i když na chalupu budete jezdit třeba jednou týdně. Zahrada se čas od času zalít musí a počasí není vždy příznivé. Některá letní období jsou suchá a naše zeleň nepočká a uschne. Je zde sice počáteční investice, ale je třeba myslet na to, že taková vodárna vám vydrží i desítky let. Samozřejmě musí jít o kvalitní zařízení, které může stát do osmi tisíc, ale i méně. Vzhledem k tomu, že se cena za metr krychlový vody pohybuje v průměru kolem 71 korun a stále se zdražuje, pořízení domácí vodárny se může vyplatit již po pár letech.
Mezi hlavní výhody domácí vodárny patří snížení nákladů – nemusíte být napojeni do veřejné vodovodní sítě, za kterou platíte nejen vodné, ale i stočné. Dále je to dostupnost – čas od času nastane ve veřejné síti odstávka, například kvůli údržbě, a vy tak krátkodobě přicházíte o zdroj vody. Přistavená cisterna jako náhrada stačí tak maximálně na pitnou vodu. Na koupání nebo zalévání zahrádky můžete rovnou zapomenout. Pozitivem je i stálý tlak vody – zejména v odlehlejších oblastech, kam se musí voda veřejnou sítí dlouze dopravovat, dochází k poklesům tlaku vody. Tento problém opět vyřeší domácí vodárna.
Domácí vodárnu zpravidla tvoří několik samostatných zařízení: čerpadlo (ponorné, povrchové, samonasávací), tlaková nádoba o různých objemech, spínač, tlakoměr, ovládací jednotka aj. Vodárnu je možné zakoupit jako kompaktní zařízení sestavené výrobcem, nebo lze zakoupit jednotlivé součásti a sestavit si vlastní vodárnu podle skutečné potřeby konkrétního objektu. Tuto variantu doporučujeme pouze zkušeným „čerpadlářům“ a pro všechny ostatní zákazníky je v nabídce řada kvalitních vodáren v různých výkonových řadách bez starostí. Pokud by vám pomohlo jednoduché schéma od čerpadla ve studně po tlakovou nádobu, tak zde jsou schémata pro různá zapojení: domácí vodárna schéma zapojení.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Nejdříve smícháme mouku a sušené droždí. Přimícháme zbylé suroviny kromě oleje, ten bude až na smažení. Já míchám nejprve lžící, a pak domíchám rukama, dokud nebude těsto rovnoměrné, ale bude stále měkké a lepkavé. Necháme ho vykynout, minimum je taková půl - až třičtvrtě hodinka, ideálně pár hodin. My se nemůžeme dočkat, tak do hodiny už smažím. Vždy připravuji čerstvé langoše, zbytek pak po vykynutí odložím do chladničky (pokud zůstane) a vyndám, když jdu dělat čerstvý langoš.
Z těsta vyjde přibližně 8 langošů - vždy si cca osminu odtrhnu (bude jich víc pokud jich děláte malé, já dělám tak střední až větší). Těsto rozmačkám nejprve v rukou, a pak na pánvi domačkám dvěma lžícemi - tak, aby byly spíše tenčí. Používám řepkový olej, není příliš drahý a co je důležitější, nepřepaluje se, a má nízkou nasákavost. Slunečnicový by ke smažení neměl být používán, neboť se přepaluje a vznikají karcinogeny.
Smažíme na středním ohni. Je to trochu silnější, ale ne příliš silné, aby se to dělalo ani ne pomalu, ani ne příliš rychle, (aby se nepřipaloval).
Langoš obracíme, když je vidět, že začíná spodní okraj hnědnout. Druhá strana bude rychleji než první, proto je třeba ji častěji kontrolovat.
Když jsou langoše hotové, nachystáme si dochucení. Rozmačkáme oloupané stroužky česneku, posolíme je špetkou soli, a přilijeme olej. Dá se to spolu i rozmixovat, pak je to jednotnější. Rozetřeme lžičkou nebo silikonovým štětečkem na langoš, pak potřeme nebo posype sýrem a dáme trochu smetany.
Těsto můžete zpracovat ručně nebo v mixéru. Do mixéru nasypte mouku, droždí a krátce společně promixujete. Poté vlijte vodu a olej, jemně osolte. Vše pořádně promixujte a těsto přendejte do mísy. Přikryjte utěrkou a nechte kynout na teplém místě asi 1 hodinu. Vykynuté těsto si položte na vál posypaný polohrubou moukou a ještě jednou ručně prohněťte tak, aby se vám těsto nelepilo. Pokud se lepí, přidávejte po troškách polohrubou mouku. Poté zdobte dle své chuti a fantazie, například promíchejte kečup s nastrouhaným česnekem a trochou oleje a touto směsí těsto potřete. Ozdobit můžete salámem, rajčaty, jarní cibulkou, cibulí a nastrouhaným sýrem. Pečte v horkovzdušné troubě na 200 stupňů přibližně 15–20 minut.
S tímto těstem se skvěle pracuje a dá se z něj vytvořit velmi tenká pizza. Z uvedeného množství ingrediencí vytvoříte asi 3–4 pizzy.
