Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

DRACÉNA JAK SE O NÍ STARAT

Co je to dracéna

U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Re: dracéna jak se o ni starat

Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Dracaena marginata

Dracaena marginata patří mezi nejznámější a nejčastěji pěstované dracény, je charakteristická svým holým stonkem, který nese růžici z úzkých listů zbarvených podle druhu. Například listy Dracaeny marginaty tricolor mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh, kdežto listy Dracaeny marginaty Colorama jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích. Tyto druhy rostou pomalu, obvykle mohou dosáhnout výšky okolo 150 cm. Ve své domovině však dracéna marginata roste jako strom vysoký až 3 m. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět dracéna marginata.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: dracéna jak se o ni starat

Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Dracaena marginata – pěstování

Jde o nenáročnou rostlinu, která vydrží jak na stinnějším místě, tak i na přímém slunci. Nejvhodnější však je velmi světlé místo bez přímého slunce. Pokud si dracéna zvykne na určitý přísun světla, těžko snáší přemístění na jinak osvětlené stanoviště (začnou jí žloutnout a usychat listy). Ve vegetačním období vyžaduje pravidelnou zálivku, zemina by měla být stále mírně vlhká. Přes zimu zálivku omezte. Rostlině celoročně vyhovuje běžná pokojová teplota. Od jara do podzimu dracénu přihnojujte jednou za 14 dní, v zimě stačí jednou za měsíc.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Název rostliny

Prosím o určení názvu rostliny. Nevím, jak se o ni starat.
Děkuji. Evik
Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Dracaena marginata – zalévání

Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Re: dracéna kroucení listů

Vaše dracena nejspíše umírá. Pokuste se ji zachránit ukončením dosavadní zálivky. Až substrát proschne, tak začnete zalévat dešťovou vodou a nebo vodou destilovanou. Dracena nemá ráda některé soli, které jsou přítomné v naší vodě z kohoutku.

Zdroj: diskuze Dracéna kroucení listů
Počet odpovědí: 1

Škůdci

V příliš vlhkém substrátu dracény zahnívají, při vysoké teplotě a při nedostatku světla je pak napadají škůdci. Například suchý úpal podporuje rozšíření svilušek. Na dracéně se mohou objevit také vlnatky či červci, které lze odstranit adekvátním přípravkem. Při správné péči však dracény obvykle na škůdce netrpí.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Re: Re: Dracéna až ke stropu

Moc Vám děkuji. Já si to říkala. Ale dcera měla strach. Hodně ji na ni záleží.
Tak ji zkusím přesvědčit. Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Choroby

U dracén se můžete setkat s těmito problémy:

  • hnědé špičky a žluté okraje listů dracény – nejčastější příčinou je suchý vzduch, chladný průvan nebo suchý substrát;
  • vybělené suché skvrny na listech – důvodem je příliš mnoho slunce; rostlinu zachráníte, pokud ji přemístíte na světlé místo, kde bude chráněna před přímými slunečními paprsky;
  • žloutnutí spodních listů – pokud toto žloutnutí postupuje pomalu, jde o přirozený proces stárnutí listů, listy totiž mají omezenou životnost pouze na 2 roky, poté odumírají;
  • listy mají hnědé okraje a jsou zkroucené – příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota; dracény jsou na teplotu okolí dosti choulostivé;
  • hnědé skvrny na listech – na vině bývá nedostatek vody;
  • uhynutí dracény – příčinou může být příliš mnoho vody během zimního období nebo také pěstování rostliny při nízké teplotě.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Pěstování kaly doma

Dobrý den, dostala jsem od manžela k svátku Valentýna fialovou kalu a chtěla bych se optat až mi odkvete jak se mám o ní starat, aby mi vydržela co nejdéle a zase kvetla pěstuji ji doma na okně.
Děkuji za odpověď
Iveta

Zdroj: diskuze Kala
Počet odpovědí: 2

Dracaena marginata – množení

Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Re: dracena

Dracena má ráda letnění. Snese plné slunce i polostín. Venku může zůstat do doby, než klesnou noční teploty pod 7 stupňů. Od června do září přihnojujte pomocí Krystalonu Květ. Rostlina se vám pak ukáže, jak vypadá ve své přirozené kráse. Při letnění jsou největší hrozbou půdní škůdci, kteří nalezou do substrátu a tam užírají kořeny a to i po přenesení zpět do bytu. Jako ochrana je nejlepší použít přípravek Actara a to na začátku letnění a těsně před jeho koncem. Actara se nastříká na rostlinu, vsákne se do ní a vydrží v ní dva až tři měsíce. Po celou tuto dobu je rostlina pro škůdce jedovatá, a když si kousnou, tak hned zahynou. Přeji hodně zdaru při letnění a mnoho radosti z krásných listů.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Druhy

Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:

  • Dracaena godseffiana – keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy (podobně jako u pomerančovníku), tvoří žlutozelené květy a později i plody;
  • Dracaena deremensis – má bílé pruhy uprostřed listů; jde o druh, který se v bytových podmínkách pěstuje velmi dobře;
  • Dracaena fragans – je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči; má tmavě žluté převislé listy;
  • Dracaena draco (někdy také nazývaná pravý dračinec) – je nenáročný druh s tuhými, tmavě zelenými listovými růžicemi;
  • Dracaena marginata – snese nejvíce stínu, její dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje;
  • Dracaena sanderiana – potřebuje pro svůj růst dostatek vzdušné vlhkosti, její listy připomínající kopí jsou světle pruhované.

Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.

Zde si můžete prohlédnout rozličné druhy a podoby dracén.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Re: Dracena

Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Pěstování

Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.

Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.

Zdroj: Dracéna

Diskuze: Re: Dracéna až ke stropu

Dracena je nezmar a normálně vždycky obrazí po seřezání. Normálně ji zkraťte jak uznáte za vhodné. Z ořezaných částí můžete nadělat řízky a namnožit si další rostlinky. Chvíli budete mít jen holé torzo, ale to zanedlouho obrazí rašícími listy.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Počet odpovědí: 9

Pálí, ale mají důvod!

Jejich žahavé „chlupy“ - odborně bychom řekli trichomy - mají svůj smysl. Kopřiva je prý tak úžasná, že kdyby se nechránila svou pálivostí, zvěř i zájemci z hmyzí říše by ji úplně zlikvidovali. Tak třeba jeleni před říjí spásají velké množství kopřiv, aby se zásobili na vysilující boje o samice.

Zdroj: Kopřiva pro zdraví a jak na ni

Diskuze: dracéna kroucení listů

Dracéně se začínají kroutit listy a jsou jako gumové.

Zdroj: diskuze Dracéna kroucení listů
Počet odpovědí: 1

Hortenzie latnatá

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) je zástupcem keřovitých hortenzií. Pochází z Číny a Japonska, kde dorůstá až do výšky sedmi metrů. U nás tato rostlina dosahuje obvykle výšky 1–4 m (v závislosti na kultivaru). Od klasické hortenzie se liší hlavně svými květy, které jsou velice bohaté a různorodé, jsou uspořádány do kuželovitých útvarů, které obvykle měří okolo 20–30 centimetrů. Barva květů je nádherně bílá, později světlounce růžová. Protože hortenzie latnatá kvete dlouhou dobu, stihne se měnit i barva jejího květu. Barva květu se může dostat až na sytě červený odstín (což opět závisí na kultivaru). Do plné krásy vykvete během července a srpna. Kvete tedy později, než hortenzie velkolistá.

Hortenzie latnatá potřebuje dostatečný prostor a je náročná zejména na světlo, takže ji můžete vysadit klidně na plné slunce. Postačí jí pravidelná střední zálivka, určitě nemá ráda přemokření. Vysazuje se hlavně v parcích, ale radost z ní můžete mít i na své zahradě, z keřů hortenzie latnaté si můžete například vysázet živý plot. Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, když občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které nevypadají pěkně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, nejlépe v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout až o půl metru. Nemusíte mít strach, květy této hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. A tak i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám zajisté vezmou dech. Hortenzie latnatá má velmi dobré mrazuvzdorné schopnosti, takže ji nemusíte před zimou nijak zvlášť chránit. Kdyby přece jen trochu omrzla, stačí v březnu větvičky seříznout, jak je popsáno výše.

Pěstovat hortenzii latnatou můžete podobně jako velkolistou i ve velkém květináči na slunné terase. Vyžaduje však takto mnohem více péče. Je třeba ji vždy na jaře zkrátit asi o třetinu, klidně i víc (postačí ponechat 2–4 pupeny na každé větvičce). Dále je potřeba ji hnojit, aby měla neustále dostatečný přísun živin. Každý týden přidejte do zálivky klasické vodorozpustné hnojivo.

Zdroj: Pěstování hortenzie

Jak se starat o ostružiny

Ostružiníku vyhovuje humózní, dobře propustná, nepřemokřená a na živiny bohatá půda. Ostružiníku se daří prakticky na kterékoli zahradě se středně těžkou půdou. Ostružiník pěstujeme na slunném stanovišti. Řez keře je podstatný pro dobré plození. Pruty, které odplodily, musíme odstraňovat. U odrůd remontantních, které rodí na podzim a v červnu, postupujeme tak, že po odplození podzimních plodů, které jsou umístěny na vrcholku, prut uřízneme tam, kde jsme měli plody. Další rok se v tomto místě pruty rozvětví.

Velkou oblibu si u pěstitelů získaly ostružiníky beztrnné. Většinou se jedná o zahraniční odrůdy, u nichž je předností dobrý výnos, mrazuvzdornost a snadné pěstování. Méně zastoupeny jsou malinoostružiníky, hodící se více pro pěstování v teplejších oblastech, kde mají vyšší výnosy, výraznější chuť a kvalitnější plody.

Ostružiníky i malinoostružiníky zakoupené jako kontejnerované sazenice můžete na vybraná místa vysazovat od jara do podzimu. Prostokořenné keříky jedině na jaře, aby potom měly během roku možnost lépe prokořenit. Sazenice mají prutovité bylinné výhony s trny nebo bez nich, které do podzimu zdřevnatí, a v příštím roce se na nich vytvoří plodný obrost. Ten pak koncem vegetačního období odumírá, zatímco se na kořenovém krčku tvoří nové výhony z adventních oček.

Zdroj: Stříhání ostružin

Množení hřížením

Ostružiníkový maliník se dá rozmnožovat i hříženci. Vymezujme matečný oddíl rostlin, kolem ní pak vyhloubíme na jaře rýhy hluboké asi 5 cm. do rýh pak zahrneme mladé výhony, ty ještě k zemi upevníme dřevěnými háčky. V okamžiku, kdy se u ohnutého výhonu objeví kořínky, musíme nahrnout zeminu tak, abychom ale nezasypali listy. Další rok pak zakořeněné letorosty už mají na podzim pěkné výhony, které je možné dobývat a vysadit na jiné trvalé místo.

Zdroj: Jak množit maliny

Kopřivy na zahrádce?!

Dřív by mi bylo stydno, kdybychom měli na zahrádce kopřivy. Dnes si někde v rohu rozhodně nějakou nechám. Kopřiva dvoudomá latinský název Urtica dioica je výborná zásobárna křemíku a jiných důležitých látek. Dokonce ji někteří označují za český ženšen.

Mladé kopřivy nebo vrchní lístky i těch starších exemplářů se dají výborně schovat do pokrmu, takže nikdo nemá námitky a jídlo získá více výživných látek. Do špenátu, ale i do nočků.

Zdroj: Kopřiva pro zdraví a jak na ni

Množení řízkováním

Při množení kořenovými řízky, dochází k tomu, že kousky kořenů (dlouhé asi 10 cm a tlusté pár centimetrů) jsou odřezány od rostliny. K odřezu by mělo dojít na podzim (přes zimu je pak potřeba je uložit do písku). Na jaře se na koncích odřezů vytvoří pupeny. Řízky se pak vloží do mělké brázdy a zakryjí se zeminou (vrstva asi 5 cm).

Tento způsob je vhodný u těch odrůd, které mají málo výmladků. Kořenové řízky se odebírají z plodících keřů na podzim, tedy v době vegetačního klidu této rostliny (pokud by se řízky odebíraly v době, kdy rostlina plodí, mělo by to nepříznivý vliv na matenici. Kořeny se vyrývají nejblíže na vzdálenost 60 cm od matenice. Vyjmuté kořeny se rozřežou na kousky, a přes zimu se uloží do písku na chladném místě (třeba sklep). Jestli se řízky ujmou a správně porostu závisí i na délce řízku a vlhkosti půdy. Už na podzim si musíme připravit půdu, do níž budeme řízky sázet. Půdu je potřeba zpracovat zhruba do hloubky 30 cm. řízky se sází velmi brzy na jaře. Řízky se vysazují ručně do asi 10 cm. Řízky se kladou těsně vedle sebe a pak se zasypou zeminou. Po vysázení se ještě zemina překryje humusem, nebo chlévskou mrvou. O řízky je potřeba se starat i přes léto, musí se kypřit půda a zbavovat se plevele, který by keři ubíral živiny. Při správném ošetření vyžene rostlina už během léta alespoň jeden letorost. Na podzim je potřeba rostliny dobývat.

Zdroj: Jak množit maliny

Pěstování

Surfinie je potřeba pěstovat v truhlících či v závěsných květináčích, musí mít dostatečné místo pro své rozrůstání, protože v letním období jejich výhonky dosahují délky i více než 1 metr. Dost často se stává, že jsou tyto rostliny tak bohaté a těžké, že pokud nemáte truhlíky pořádně uchycené, najdete je brzy na zemi. Surfinie mají rády hodně světla, proto je nezbytné umístit je na slunné místo. Co surfinie ale na rozdíl od muškátu nemají rády, jsou silné deště a vítr. Jejich výhonky jsou totiž mnohem křehčí a větší vítr je brzy poláme, déšť pak lehce poničí jemné květy. Pokud ale přeci jen k takové „nehodě“ dojede, rostlina vám neodumře, poroste dál.

Co se půdy týče, tak je vhodné zvolit stejně jako u muškátů půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, což je nejjednodušší a nejrychlejší, pak tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, pak smíchejte zeminu, kompost a písek, to vše v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíků o délce 50 až 60 cm zasaďte 3 rostlinky, budete-li se o ně správně starat, opravdu se hodně rozrostou.

Zdroj: Surfinie

Jak trhat kopřivy?

Říká se - hodného nepálí. Kdo je hodný? Ten, kdo k nim přistupuje s pokorou a ví, jak na ně. Jak je tedy trhat? Jednoduše. Tak, jako bychom hladili kočku. Tedy - po srsti. Moje babička trhala kopřivy holýma rukama a já se divila, že ji to nepálí. Už po létech byla zvyklá, ale také věděla, že na kopřivách jsou malé výrůstky trichomy, něco jako trny. Když o ně zavadíme, vyleje se z nich cosi jako kyselina. A to nás pálí. Musíme trhat tak, abychom ty „trny“ nezlomili. Podívejte se na kopřivu zblízka a zkuste to - jako byste kopřivu zlehka pohladili po stonku odspodu. Samozřejmě je lepší zůstat na povrchu trsu a nestrkat ruku do metrových kopřiv. A nechtějte si kopřivu v sáčku upěchovat. Pro všechny případy si můžete vzít i gumovou rukavici, ale vězte, že kopřivu holýma rukama trhají už i moji vnoučci.

Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu

autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“

Zdroj: Kopřiva pro zdraví a jak na ni

Vánočka z domácí pekárny

Suroviny:

  • 400 ml mléka
  • 1/3 rozpuštěné Hery
  • 2 vejce
  • 1 kg polohrubé mouky
  • 4 lžíce cukru
  • 1 vanilkový cukr
  • 1 kostka droždí
  • kůra z poloviny citronu
  • nasekané mandle a rozinky
  • vejce na potření
  • plátky mandlí na posypání

Postup:

Všechny suroviny, jak jdou za sebou, vložíme do domácí pekárny na program Těsto. Kromě nasekaných mandlí a rozinek. Ty přihodíme po prvním pípnutí a necháme promíchat. Poté přendáme těsto do mísy a necháme kynout. Po vykynutí si těsto na vále rozdělíme na takový počet dílů, z kolika vánočku chceme plést. Upletenou vánočku pomažeme vejcem a posypeme plátky mandlí. Pečeme v předehřáté troubě na 160  C asi hodinu. Aby se vánočka nerozjela, zapíchneme do ní na třech místech špejli. Kdyby se vánočka připalovala, přikryjeme ji alobalem.

Zdroj: Vánočka

Video návod pro přesazení

Jak na množení malin nám pomohou následující video návody: jak množit maliny.

Zdroj: Jak množit maliny

Dušená mrkev s hráškem

Suroviny:

  • 1 kg mrkve
  • 150 g mraženého hrášku
  • 1 ks cibule
  • 60 g másla
  • 60 g hladké mouky
  • 60 ml oleje
  • citronová šťáva
  • cukr
  • sůl
  • voda na podlití

Postup:

Dušená mrkev s hráškem je klasické jednoduché a dietní jídlo, které je vhodné i pro nemocné. Nejprve důkladně omyjte mrkev, oškrábejte ji a nakrájejte na malé kostičky (nebo můžeme nahrubo nastrouhat). V hrnci rozpalte olej a orestujte na něm nadrobno nakrájenou cibuli, po chvíli k ní přidejte mrkev, osolte a přilijte tolik vody, aby sahala jen mírně nad mrkev. Přikryjte pokličkou a duste. Asi po deseti minutách přisypte hrášek a duste, dokud zelenina nezměkne. Nakonec celou směs zaprašte hladkou moukou, dobře promíchejte a ještě chvíli povařte. Po odstavení dochuťte zeleninu pomocí cukru a citronové šťávy a na zjemnění přidejte máslo.

Dušená mrkev s hráškem se hodí jako lehká příloha k jakémukoliv masu. Někdo si na ní pochutná třeba jen s vařenými bramborami.

Zdroj: Dušená mrkev

Dušená mrkev s kuřecím masem

Suroviny:

  • 750 g kuřecích prsou
  • 500 g mrkve
Podle chuti:
  • máslo
  • mletý černý pepř
  • sůl
  • vývar

Podle potřeby:

  • olej na smažení

Postup:

Očištěnou a oloupanou mrkev nakrájejte na kolečka nebo na kostičky. Kuřecí maso nakrájejte na nudličky, osolte, opepřete a osmažte zprudka na oleji. Mrkev uvařte, přidejte k ní opečené kuřecí nudličky, znovu vše jemně osolte a opepřete. Můžete přidat kostku slepičího nebo zeleninového vývaru. Podle chuti můžete směs zahustit a pro zjemnění přidejte nakonec kousek másla. Dušenou mrkev s kuřecím masem podávejte nejlépe s vařenými brambory.

Zdroj: Dušená mrkev

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Hanka Synková

Gabriela Štummerová

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU