Téma: 

dracena škůdci


Facebook Twitter Pinterest email tisk

DRACÉNA

Škůdci

V příliš vlhkém substrátu dracény zahnívají, při vysoké teplotě a při nedostatku světla je pak napadají škůdci. Například suchý úpal podporuje rozšíření svilušek. Na dracéně se mohou objevit také vlnatky či červci, které lze odstranit adekvátním přípravkem. Při správné péči však dracény obvykle na škůdce netrpí.

Detail odstavce: Škůdci
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: dracéna kroucení listů

Vaše dracena nejspíše umírá. Pokuste se ji zachránit ukončením dosavadní zálivky. Až substrát proschne, tak začnete zalévat dešťovou vodou a nebo vodou destilovanou. Dracena nemá ráda některé soli, které jsou přítomné v naší vodě z kohoutku.

Zdroj: diskuze Dracéna kroucení listů
Odesláno: 30.7.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata

Dracaena marginata patří mezi nejznámější a nejčastěji pěstované dracény, je charakteristická svým holým stonkem, který nese růžici z úzkých listů zbarvených podle druhu. Například listy Dracaeny marginaty tricolor mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh, kdežto listy Dracaeny marginaty Colorama jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích. Tyto druhy rostou pomalu, obvykle mohou dosáhnout výšky okolo 150 cm. Ve své domovině však dracéna marginata roste jako strom vysoký až 3 m. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět dracéna marginata.

Detail odstavce: Dracaena marginata
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Dracena

Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 4.3.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Co je to dracéna

U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.

Detail odstavce: Co je to dracéna
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Dracéna až ke stropu

Dracena je nezmar a normálně vždycky obrazí po seřezání. Normálně ji zkraťte jak uznáte za vhodné. Z ořezaných částí můžete nadělat řízky a namnožit si další rostlinky. Chvíli budete mít jen holé torzo, ale to zanedlouho obrazí rašícími listy.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem Míla
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata – pěstování

Jde o nenáročnou rostlinu, která vydrží jak na stinnějším místě, tak i na přímém slunci. Nejvhodnější však je velmi světlé místo bez přímého slunce. Pokud si dracéna zvykne na určitý přísun světla, těžko snáší přemístění na jinak osvětlené stanoviště (začnou jí žloutnout a usychat listy). Ve vegetačním období vyžaduje pravidelnou zálivku, zemina by měla být stále mírně vlhká. Přes zimu zálivku omezte. Rostlině celoročně vyhovuje běžná pokojová teplota. Od jara do podzimu dracénu přihnojujte jednou za 14 dní, v zimě stačí jednou za měsíc.

Detail odstavce: Dracaena marginata – pěstování
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: dracena

Dracena má ráda letnění. Snese plné slunce i polostín. Venku může zůstat do doby, než klesnou noční teploty pod 7 stupňů. Od června do září přihnojujte pomocí Krystalonu Květ. Rostlina se vám pak ukáže, jak vypadá ve své přirozené kráse. Při letnění jsou největší hrozbou půdní škůdci, kteří nalezou do substrátu a tam užírají kořeny a to i po přenesení zpět do bytu. Jako ochrana je nejlepší použít přípravek Actara a to na začátku letnění a těsně před jeho koncem. Actara se nastříká na rostlinu, vsákne se do ní a vydrží v ní dva až tři měsíce. Po celou tuto dobu je rostlina pro škůdce jedovatá, a když si kousnou, tak hned zahynou. Přeji hodně zdaru při letnění a mnoho radosti z krásných listů.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 29.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata – zalévání

Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.

Detail odstavce: Dracaena marginata – zalévání
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ŠKŮDCI

Škůdci jabloní

Mezi škůdce jabloní patří: strupovitost, monilióza, rakovina, mšice a obaleč jabloňový.

Detail odstavce: Škůdci jabloní
Zdroj: Škůdci
Zveřejněno: 18.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: dracéna jak se o ni starat

Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 2.11.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Choroby

U dracén se můžete setkat s těmito problémy:

  • hnědé špičky a žluté okraje listů dracény – nejčastější příčinou je suchý vzduch, chladný průvan nebo suchý substrát;
  • vybělené suché skvrny na listech – důvodem je příliš mnoho slunce; rostlinu zachráníte, pokud ji přemístíte na světlé místo, kde bude chráněna před přímými slunečními paprsky;
  • žloutnutí spodních listů – pokud toto žloutnutí postupuje pomalu, jde o přirozený proces stárnutí listů, listy totiž mají omezenou životnost pouze na 2 roky, poté odumírají;
  • listy mají hnědé okraje a jsou zkroucené – příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota; dracény jsou na teplotu okolí dosti choulostivé;
  • hnědé skvrny na listech – na vině bývá nedostatek vody;
  • uhynutí dracény – příčinou může být příliš mnoho vody během zimního období nebo také pěstování rostliny při nízké teplotě.

Detail odstavce: Choroby
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: Dracéna až ke stropu

Moc Vám děkuji. Já si to říkala. Ale dcera měla strach. Hodně ji na ni záleží.
Tak ji zkusím přesvědčit. Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem Martina Svobodová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata – množení

Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.

Detail odstavce: Dracaena marginata – množení
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Dracena skvrny na listech

Dobrý večer, dostala jsem od maminky v srpnu dracenu. Na listech se tvoří žluté a hnědé skvrny. Zalévám 1 x týdně, občas rosím listy, nevíte prosím, čím to může být? Děkuji za odpověď. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 30.10.2018 uživatelem Dagmar Štěpánková
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

CHOROBY OSTRUŽIN

Rez ostružinová

Rez ostružinová byla popsána výše, ale listy maliníku i ostružiníku jsou často poškozovány i různými druhy roztočů, jako je sviluška ovocná, hlávčivec višňový, vlnovník maliníkový a vlnovník ostružiníkový.

Jak se pozná

Popsaní škůdci způsobují různé skvrny a deformace listů. Pouze vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.

Zde můžete vidět napadení ostružiníku škůdci.

Postřik

Jako ochranu je možné použít přípravky proti přezimujícím škůdcům: Oleoekol a Talstar 10 EC nebo za vegetace Omite 570 EW či Talstar 10 EC.

Detail odstavce: Rez ostružinová
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Dracéna

Čím méně světla, tím užší listy a vyčouhlý kmínek. Rostlina bude žít i ve stínu, ale nebude tak pěkná, jako kdyby byla na plném slunci. Méně slunce znamená i méně hnojit, protože rostlina ve stínu nepotřebuje tolik živin.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 27.1.2019 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: dracena přesazování

Kořenový bal je možné ořezat až na polovinu původního objemu, ale zároveň je třeba zmenšit i rostlinu. Jinak ny menší kořenový bal nestačil zásobovat celé její tělo. Pokud vám vyhovuje její velikost, tak nepřesazujte a v létě jenom hnojte a nechte ji v současném obalu.

Zdroj: diskuze Dracena přesazování
Odesláno: 24.3.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Druhy

Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:

  • Dracaena godseffiana – keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy (podobně jako u pomerančovníku), tvoří žlutozelené květy a později i plody;
  • Dracaena deremensis – má bílé pruhy uprostřed listů; jde o druh, který se v bytových podmínkách pěstuje velmi dobře;
  • Dracaena fragans – je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči; má tmavě žluté převislé listy;
  • Dracaena draco (někdy také nazývaná pravý dračinec) – je nenáročný druh s tuhými, tmavě zelenými listovými růžicemi;
  • Dracaena marginata – snese nejvíce stínu, její dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje;
  • Dracaena sanderiana – potřebuje pro svůj růst dostatek vzdušné vlhkosti, její listy připomínající kopí jsou světle pruhované.

Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.

Zde si můžete prohlédnout rozličné druhy a podoby dracén.

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014

ŠKŮDCI V DOMÁCNOSTI

Mouchy

Moucha je protivný dotěrný hmyz, který leze po veškerých potravinách, ale často otravuje i nás. K pohybu mouchy používají jeden pár křídel, místo druhého páru křídel mají jeden pár štíhlých, takzvané haltery. Moucha se vyvíjí od vajíčka přes kuklu, larvu až je z ní nakonec dospělý jedinec. Občas se jejím larvám říká červi. Některé mouchy jsou býložravé a živí se kořennými listy a šťávami z rostlin. Jiné se živí krví živočichů a někdy i tou naší. Mnohé druhy much jsou škůdci zeleniny a ovoce, jiné druhy přenášejí choroby, jako například malárii, žlutou zimnici nebo spavou nemoc.

Detail odstavce: Mouchy
Zdroj: Škůdci v domácnosti
Zveřejněno: 29.3.2015

AFRIKÁN

Škůdci

Aksamitníky nejsou napadány žádnými chorobami, ze škůdců si na mladých rostlinách pochutnají slimáci. Afrikáni fungují jako odpuzovače škodlivého hmyzu a dokážou blokovat vývoj parazitických půdních háďátek. Mají typické, ne vždy příjemné aroma.

Detail odstavce: Škůdci
Zdroj: Afrikán
Zveřejněno: 28.2.2018

DRACÉNA

Pěstování

Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.

Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014

ŠKŮDCI

Škůdci na paprikách

Mšice

Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.

Svilušky

Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.

Molice

Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.

Deformace plodů

Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).

Bradavice na paprikách

Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.

Virus mozaiky okurky (CMV)

Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.

Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete

Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.

Hniloba kořenů nebo kořenového krčku

Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.

Detail odstavce: Škůdci na paprikách
Zdroj: Škůdci
Zveřejněno: 18.6.2014

POSTŘIK ČESNEKU

Ochrana česneku před škůdci

Z chemických přípravků lze proti houbomilce použít Karate se ZEON technologií 5 CS (0,6 l/ha, 0,1 %), Reldan 50 EC (0,6 l/ha, 0,1 %) nebo Reldan 22 (1,2 l/ha, 0,2 %). Tyto přípravky se poprvé aplikují ihned, jakmile teplota vzduchu dosáhne po tři dny 10 stupňů Celsia (většinou v březnu), podruhé za 14 dní po prvním ošetření. Z herbicidů se dá na česnek použít například Stomp, herbicidy však snižují výnosy česneku.

Detail odstavce: Ochrana česneku před škůdci
Zdroj: Postřik česneku
Zveřejněno: 10.4.2018

TÚJE A JEJICH NEMOCI

Fotografie příznaků

Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.

Sucho

Zde můžete vidět, jak sucho změní túje.

Didymascella thujina

Zde vidíte postižení houbou Didymascella thujina.

Kabatina thujae

Zde vidíte postižení houbou Kabatina thujae.

Molovka

A tady se můžete podívat na túje napadené molovkou zeravovou.

Detail odstavce: Fotografie příznaků
Zdroj: Túje a jejich nemoci
Zveřejněno: 14.6.2019

PÉČE O ORCHIDEJE PO ODKVĚTU

Choroby a škůdci

Největším nepřítelem orchidejí je paradoxně voda – myšleno její množství (ale o tom více v kapitole o správné zálivce). Dále pak přímé slunce a v neposlední řadě škůdci. Jinak se ale dá konstatovat, že orchideje jsou méně náročné než mnohé jiné pokojové rostliny.

Co se týká škůdců, orchideje nejčastěji napadají svilušky, třásněnky, mšice, červci, puklice a molice. Nejúčinnější ochranou pro napadené rostliny je samozřejmě okamžité odstranění škůdců vlhkým jemným hadříkem (případně vatovou tyčinkou), následovat by mělo omytí napadených částí mýdlovou vodou a postřik účinným insekticidem.

Další nepříjemností jsou choroby. Mezi ně patří různé hniloby a houbové choroby, které jsou většinou způsobeny přílišnou zálivkou nebo zaléváním na noc, případně působením vody v paždích listů nebo růstové růžici. Na tyto choroby se doporučuje fungicid Qadris. Při větším napadení je potřeba odstranit napadenou tkáň a zatřít přímo koncentrátem tohoto přípravku. Po zaschnutí ještě raději postříkat celou rostlinu. Následně dodržujte zásady správného zalévání orchidejí.

Objeví-li se na listech orchidejí skvrny a listy jsou měkké, jde o příznak houbové choroby. Nejčastěji rostliny napadají houby zvané Phythium a Phytophora, které na listech způsobují hnědé a černé skvrny. Části rostlin napadené houbovými chorobami je nutné okamžitě odstranit.

Detail odstavce: Choroby a škůdci
Zdroj: Péče o orchideje po odkvětu
Zveřejněno: 9.2.2015

ŠKŮDCI V DOMÁCNOSTI

Moli

Moli připomínají nevzhledné můry nebo motýli. Velikost mola je 4–8 milimetrů. Mol je zvláštní tím, že nepotřebuje pít. Většina z nás si myslí, že škůdcem je dospělý jedinec, ale to je omyl, protože nejvíce škodí larvy molů, které se živí keratinem. Ten je obsažen v mnoha přírodních materiálech, což je třeba vlněný svetr, šátky z hedvábí a jiné. Většina druhů tohoto hmyzu se vyskytuje v suchých, ale i vlhkých místech, kde je tma, například pod šatníky a pod kobercem.

Detail odstavce: Moli
Zdroj: Škůdci v domácnosti
Zveřejněno: 29.3.2015

ŠKŮDCI

Škůdci česneku

Jedním z důvodů, proč česnek neprospívá, může být napadení háďátky, což jsou drobné, asi 2mm hlístice. Podle toho, na které části rostliny se vyskytují (a které poškozují), je dělíme na háďátka kořenová, stonková a listová. U česneku poškozuje háďátko zhoubné podpučí, takže dochází k odumírání kořenů. Napadené rostliny zastavují růst a často dosahují výšky pouze několika centimetrů nad zemí, kroutí listy a ztrácejí chlorofyl (zelené barvivo), takže jejich zbarvení bývá světle zelené až žlutavé. Česnek brzy odumírá.

Velmi nepříjemným škůdcem je molík česnekový. Kromě česneku napadá cibuli a pór. V dospělosti je to drobný motýlek velký asi jen 15 mm. Je zbarvený tmavohnědě až šedavě a na předních křídlech může mít bělavou svítivou skvrnu. Samice kladou vajíčka v květnu, většinou jednotlivě nebo jen v několika kusech na spodní stranu listů rostoucích u země. Vyhledávají skrytá místa. Z vajíček se líhnou housenky, které na rostlinách vyžírají chodbičky a způsobují poškození zvané minování. Napadené listy jsou zevnitř poškozovány a postupně odumírají nebo v určitých částech zasychají. Obvyklé je jejich zlomení, pokud škůdce poškodí cévní svazky silněji v jednom místě. Molík česnekový se kuklí na vnější straně listů, opět skrytě. Tento škůdce může vyvinout v našich podmínkách průměrně tři generace. Nejcitlivější bývá česnek rašící na jaře.

Detail odstavce: Škůdci česneku
Zdroj: Škůdci
Zveřejněno: 18.6.2014

ŠKŮDCI V DOMÁCNOSTI

Octomilky

Octomilky nás obtěžují převážně v jarním a podzimním období. Je to typický malý hmyz zbarvený od světle žluté až po černou. Ve většině případů mají vzor na křídlech. Jejich tělíčko je dlouhé asi 2–4 milimetry. Octomilka se řadí se mezi dvoukřídlý hmyz, který zahrnuje až 1 500 druhů podle chování, vzhledu a způsobu rozmnožování. Můžeme se s nimi setkat na celém světě, nejčastěji pak v tropických oblastech. Často se vyskytují na pouštích, v tropických deštných pralesích, ve městech, v močálech i ve vysokohorských zónách. Většina druhů se vyvíjí v houbových materiálech včetně ovoce, kůry a hub.

Detail odstavce: Octomilky
Zdroj: Škůdci v domácnosti
Zveřejněno: 29.3.2015