Zajímáte se o téma DRÁTĚNKA PRO OSTRUŽINY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Jak si počínat na vinici v červnu, abychom měli co nejlepší úrodu, na to se ptáme odbornice na vinohradnictví a vinařství z České zahradnické akademie Mělník Ludmily Svobodové.
Drátěnky
V únoru se pěstitelé věnovali správnému řezu révy, dnes jste zmínila některé tvary, jako například vertiko nebo jednoduchá záclona a minule při zastrkování výhonů nás zajímalo dvoudrátí. Ale ještě jsme nemluvili o drátěnkách jako takových.
To máte tedy pravdu. Vybudovat drátěnku je potřebné nejdéle v druhém roce po výsadbě, ale můžeme si o ní něco povědět už teď, i když založení vinice a vlastní výsadba nás teprve čeká. Na začátku našeho povídání jsem říkala, že réva je liána, proto potřebuje oporu. V šerém dávnověku, kdy révu ještě „nezotročoval“ člověk, protože réva je mnohem starší než lidstvo, si tato liána musela s oporou poradit sama. Vyřešila to tak, že „šplhala“ po kmenech až do korun stromů, kde bylo sluníčka dost a kde se jí líbilo. Dnes, kdy jsou vinice monokulturami, případně monokulturami s ozeleněním, révové keře nemají k dispozici žádné stromy, po kterých by mohly šplhat a na nichž by se mohly uchytit, a proto potřebují opěrné konstrukce. Několik století si naši předkové vystačili s tím, že na jaře ke každému keři zatloukli dřevěný kolík a k němu během vegetace vyvazovali ty výhony, které po vylámání na keři ponechali. Na podzim po sklizni a po opadu listí kolíky vytahali a uložili je na kraj vinice. Kdo nějaký kolík ukradl, aby si s ním zatopil, byl náležitě potrestán, jak se můžeme dočíst v tehdejších „legislativních“ předpisech, které pro vinice napsal císař a milovník vín Karel IV. Taková opěra keřům vedeným na hlavu stačila.
Dnes, když jsme postupně navrhli a začali využívat řadu způsobů vedení, už nám jen opěrné tyče nestačí, protože na keřích pěstujeme kmínky, na nich nařezáváme různými způsoby ramena s čípky a ve velkých výsadbách využíváme téměř výlučně jen tažně. Proto je potřeba, aby opěrné konstrukce byly složitější. Pro výsadby, ve kterých používáme traktory, je navíc nutné, abychom keře poněkud násilně formovali do víceméně „placatých tvarů“, aby se tam stroje s nářadím vešly. Proto dnešní drátěnky tvoří krajové a středové sloupky a mezi nimi jsou napjaté dráty. Samozřejmě, že počet a uspořádání systému drátů závisí na používaných pěstitelských tvarech, ale pro většinu tvarů se hodí kombinace dvou nebo jednoho spodního drátu, kterému či kterým se říká „vodící“ a dvou až tří dvoudrátí, do kterých se za vegetace zasunují přirůstající letorosty. Krajové sloupky nesou největší tíhu danou hmotností přibývající zelené hmoty, která často pronáší dráty. Ty se musejí čas od času napínat a tím by se časem mohly krajové sloupky zbortit, proto se ukotvují nebo musí být podepřeny vzpěrami. Středové sloupky se umísťují obvykle vždy mezi šestý až sedmý keř, případně mezi sedmý a&n
V naší poradně s názvem OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Signum nebo Otriva, to jsou nejlepší přípravky proti rzi na ostružinách. Tajemství úspěchu je ve včasném ošetření. Beztrnné ostružiny bývají mnohem náchylnější k těmto nemocem. Pokud se vám nepodaří vyléčit rez, tak rostlinu spalte a vysaďte novou odrůdu s trny. Dbejte na vzdušnost rostliny, aby měla kolem sebe dostatek místa a vyřezávejte odplozelé letorosty.
Je potřeba vyřezat všechny loňské výhony, tedy výhony, ze kterých se letos sklízely ostružiny. Poté poodstupte a pořádně se podívejte, kolik letošních výhonů na rostlině zůstalo a jak silné. Pěkné, silné rostlině ponechte maximálně 6 silných letošních výhonů. Pěkný, silný výhon je tlustý alespoň jako ženský palec. Tři výhony vyvažte k vodorovné opoře (bambusové tyče, drátěnka) doleva a 3 doprava, snažte se je vyvázat nad sebe do tří pater, až budou příští rok dozrávat plody, pěkně se k nim dostane sluníčko. Pokud má rostlina silných výhonů více, ostatní, ty, které rostou směrem dopředu, příliš do stran, poškodily se a podobně, vyřežte. Výhony, které jsou příliš dlouhé, zkraťte maximálně na délku 2,5 m. Pokud má rostlina ještě nějaké slabé výhony, bez milosti s nimi pryč. Pokud je rostlina nová a má jen slabé výhony, ponechte 2, na každou stranu vyvažte jeden a ostatní ostříhejte, aby rostlina pěkně zesílila. Výhony řežte nebo stříhejte těsně nad zemí.
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.
Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.
Ostružinová marmeláda
Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové
Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.
Džem z ostružin
Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal
Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.
Réva má za sebou nejdůležitější krok pro produkci hroznů – kvetení. Co se bude dít s révou tento měsíc?
Po odkvetení se z květů stávají malé bobulky. Ty se zvětšují a zároveň těžknou. Stopečky tvořící kostru hroznu jsou jejich hmotností tak zatěžovány, že už se neudrží ve vzpřímené poloze a mladičký hrozen, poslušen zákona gravitace, se postupně ohýbá dolů. Tato fenofáze se proto nazývá „zavěšování hroznů“. Změna nastává v době, kdy je většina normálně opylených bobulek veliká asi tak jako semena v hrachovém lusku. Proto druhý název pro toto stádium je „velikost hrášku“. Kromě toho existuje ještě několik dalších krajových pojmenování. V této době je réva velmi vděčná za přísun vody, kterou potřebuje právě pro růst bobulí.
A co budeme my vinohradníci ve vinici dělat v tomto měsíci?
Některé práce si zopakujeme, například zastrkování výhonů do dvojdrátí (či jejich vyvazování), také můžeme pokračovat ve vylamování zálistků, které od minula dorostly a začínají zahušťovat keře v horní části letorostů, případně zastiňovat hrozny. Jiné práce budeme u většiny způsobů vedení dělat poprvé. Jde o takzvané „osečkování“. Účelem tohoto agrotechnického zásahu je zastavit prodlužovací růst letorostů a tak je přimět, aby se „věnovaly potomstvu“, tady začaly ukládat asimiláty tak, aby byly použitelné pro vyvíjející se hrozny. Réva má značně vyvinutou apikální dominanci, jak jsme si vysvětlili v lednu, a proto vrchol výhonu silně podněcuje letorost k dalšímu intenzivnímu růstu, za což zodpovídá fytohormon zvaný auxin. Správně bych měla říci fytohormony, protože auxinů si réva vytváří více druhů a ukládá si je ve vrcholcích výhonů.
Teoreticky by se tedy dalo říci, že růst se zastaví odstraněním pouhých několika vrcholových buněk, takže by stačilo odštípnout třeba jen jediný centimetr výhonu. V praxi je tomu trochu jinak. Takhle by osečkování fungovalo, kdyby se provedlo v tom správném termínu, tedy asi na konci fenofáze uzavírání hroznů nebo lépe na začátku zaměkání hroznů. Jenže v té době by už byly přírůstky na letorostech tak dlouhé, že by pro ně nestačila drátěnka a začaly by přepadávat dolů, čímž by zastiňovaly spodní části výhonů s hrozny, které by tak dostávaly méně světla a déle by osychaly. Důsledky by byly jasné: vytvoření podmínek pro rozvoj houbových chorob působících v druhé polovině vegetace, jako je bílá či šedá hniloba, a pak také zpomalení vyzrávání, což by se projevilo v kvalitě hroznů. Zde je vidět osečkovaný vinohrad:
Proto nás intenzivní narůstání výhonů nutí provádět osečkování dříve, obvykle tehdy, kdy k zastiňování porostů pomalu začíná docházet, což často bývá už v červenci. A v této době má réva ještě dostatek síly svůj růst
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Čerstvé ostružiny jsou skvělým zdrojem vitamínu C a jsou velmi bohaté na karoteny, silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají zdravou barvu naší pleti. V tomto ovoci najdeme také mnohé z vitamínů skupiny B, z minerálů pak například mnoho fosforu, dále draslík, železo, hořčík a vápník. Všechny zmíněné látky jsou pro naše tělo nezbytné a je jistě příjemnější konzumovat je ve formě lahodného ovoce než v podobě potravinových doplňků a tablet. Konzumace ostružin je také vhodná při léčbě a rekonvalescenci nemocí z nachlazení a infekčních onemocnění, angíny, chřipky, kašle, zánětu dutin. Léčivý účinek ostružin je výrazně posílený vysokým obsahem bioflavonoidů, které chrání před oxidací buněk. Tyto látky jsou nesmírně důležité hlavně pro ty z nás, kteří trpí cévními potížemi, jako jsou křečové žíly, slabé cévní stěny, vysoký krevní tlak, hemoroidy, nebo mohou pomoci při problémech s erekcí u mužů, což potvrdily i odborné výzkumy. Bioflavonoidy posilují a regenerují cévní stěny, zlepšují průtok krve, posilují vazivo a celkově zpomalují stárnutí a chřadnutí organismu. Ostružiny jsou tedy výborné jako prevence výše jmenovaných potíží, ale i jako podpora jejich léčby.
Méně známý je fakt, že i listy ostružiníku mají léčivé účinky. Připravuje se z nich čaj, který má navíc příjemnou chuť. Látky obsažené v listech působí hlavně protizánětlivě. Tohoto účinku můžeme využívat například pro léčbu dásní, při infekcích v krku jako kloktadlo, na omývání špatně se hojících poranění kůže, ale i jako čaj při nachlazení, kašli a rýmě. Už po mnohé generace se sušené listy využívají jako prostředek proti průjmu, kdy je vhodné pít čaj z listů až do vymizení potíží. Kladný vliv má i na sliznice žaludku a střev, zmírňuje a léčí koliky. Výhodou je, že listy se sklízí jednoduše, za pár minut jich můžeme mít plný košík, navíc rychle schnou, což lze ještě urychlit jemným pomačkáním listů. Skladovat je můžeme i v papírových sáčcích, pokud je umístíme v suché a větrané místnosti. Pokud máme tu možnost, je dobré si zajistit zásobu ostružin v jakékoli formě na celý rok a užívat je pravidelně.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Ostružiny mohou vypadat suché nebo scvrklé z několika důvodů, včetně nedostatečného množství vody během vývoje plodů, houbových chorob, jako je antraknóza, nebo dokonce přirozených výkyvů v zrání. Problémy s opylováním nebo vysoké teploty během plodění mohou vést ke špatné tvorbě peckovic nebo bílým peckovic, což způsobuje, že bobule vypadají suché nebo nezralé.
Schnutí z nedostatku vody
Ostružiny vyžadují stálou vlhkost, zejména při vývoji plodů. Pokud rostliny nedostávají dostatek vody, bobule nemusí plně dozrát a mohou ztvrdnout a vyschnout.
Houbové choroby
Antraknóza, běžné houbové onemocnění ostružin, může způsobit hnědé, drobivé a scvrklé peckovice.
Problémy s opylováním
Špatné opylování může vést ke špatně vytvořeným peckovicím, které mohou vypadat suché nebo scvrklé.
Kolísání teploty
Vysoké teploty během kvetení nebo vývoje plodů mohou vést k poruchám, jako jsou bílé peckovice, nebo dokonce ovlivnit proces zrání, což způsobuje, že bobule vypadají suché.
Regrese červených kuliček
Regrese červených kuliček je stav po sklizni, ke kterému dochází, když ostružiny během skladování zčervenají. Může k tomu dojít, když se bobule sklízejí v horkém počasí a poté se prudce ochladí. Při této poruše nedochází ke ztrátě obsahu cukru ani kvality, ale změna barvy může ovlivnit prodej čerstvých plodů na trhu.
Řešení
Pro řešení suchých nebo nezralých ostružin zajistěte pravidelnou zálivku, zejména během vývoje plodů. Sledujte své rostliny, zda nevykazují známky houbových onemocnění, a neprodleně je řešte. Pokud máte podezření na problémy s opylováním, zvažte ruční opylování nebo zajištění lepších podmínek pro opylovače. A konečně, dbejte na kolísání teploty a snažte se minimalizovat extrémní tepelný stres rostlin během kritických fází růstu.
V naší poradně s názvem PŘESADIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
mám v zahradě u posezení ostružiny,letos se na nich objevily oranžové skvrny,ale na to jsem tady odpověď našla.Chci se zeptat,jestli jde asi šestiletou rostlinu přesadit na jiné místo.Je to beztrný keř,plodící na dvouletém šlahounu,který poté odumře.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení je možné. Před přesazením si na rostlině označte jih, abyste ji stejně mohla orientovat na novém stanovišti. V rámci přesazení můžete také provést i rozmnožení rozdělením rostliny na menší části.
Bílé skvrny na plodech ostružin jsou nejčastěji neškodným kosmetickým problémem zvaným porucha bílých bobulì, která je způsobena intenzivním slunečním zářením, vysokými teplotami a nízkou vlhkostí, což ovlivňuje bobule. Zatímco některé odrůdy, jako například 'Apache', jsou náchylnější, mohou být postiženy téměř všechny ostružiny, zejména na začátku sezóny, kdy koruna rostliny nabízí méně stínu. Bobule jsou stále bezpečné ke konzumaci, i když mohou být méně atraktivní na pohled.
Příčiny
Sluneční světlo
Vysoce intenzivní UV-B světlo může poškodit citlivé peckovice, což způsobí, že zčernají nebo zbělají.
Teplo
Vysoké teploty, zejména v kombinaci se slunečním zářením, mohou plody v podstatě "uvařit", což vede k bílým nebo "bledým" příznakům.
Nízká vlhkost
Pokles vlhkosti koncentruje sluneční záření a zvyšuje potenciál poškození bobulí sluncem.
Vítr
Vítr může zhoršit účinky tepla a nízké vlhkosti vysušením koruny.
Co s tím dělat
Snězte je: Navzdory svému vzhledu jsou napadené bobule bezpečné ke konzumaci.
Zajistěte stín: U náchylných odrůd může pomoci předcházet onemocnění nasměrováním treláží pro zajištění většího stínu nebo zvýšením vlhkosti v koruně pomocí zavlažování shora.
Přijetí: Pro domácí zahradníky jsou strakaté ostružiny často jen drobnou nepříjemností.
Další možné příčiny
Škůdci: Svilušky a páchnoucí ploštice mohou někdy způsobovat bílé skvrny na bobulích.
Viry: Špatná tvorba bobulí může být také způsobena viry.
Plíseň: Pokud jsou bílé skvrny doprovázeny zašpinělostí nebo plísní, bobule je pravděpodobně zkažená a měla by být zlikvidována.
Jak si namnožit své oblíbené ostružiny se 100% úspěšností? Zakořenění ostružin je opravdu snadné a ostružiny této své výhody využívají i ve volné přírodě ke svému rozšiřování. Rychlé zakořenění, rychlý růst a dobrá úroda, to jsou charakteristické rysy zahradních ostružin.
Ostružiny se nejlépe množím vegetativně, dělením. Během léta vyberete silný ohebný šlahoun, který ohnete a jeho špičku umístíte do prázdného čistého květináče. Ten pak i se šlahounem zasypete zahradnickým substrátem. Konec šlahounu bude v zemině ponořen špičkou dolů. Zeminu v květináči dobře prolijte a zalévejte podle potřeby, aby zůstala stále vlhká. Ostružina si během měsíce pustí kořeny a bude možné ji odstřihnout od mateční rostliny. Na to, jak správně provést množení ostružin, se můžete podívat v tomto videu: množení ostružin video.
Ve svém příspěvku NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magda Vavrečková.
Dobrý den, na osružinách na plodech se objevují v menší i větší bílé flíčky. Vypadá to jako zrníčka. Mají to dozralé i nedozralé plody. Co to je a čím se dá napadení zlikvidovat. Děkuji
Beztrnné ostružiny představují nový ovocný druh, který se začal pěstovat v posledních desetiletích. Jeho výhony dorůstají běžně délky 3 m a vypadají velmi dekorativně. Listy vytrvávají na rostlině přes zimu až do jara. Dobře vypadají i velké, téměř černé plody, které jsou navíc velmi chutné. Chutnají nejen syrové, ale je možné je i konzervovat. Beztrnný ostružiník je vlastně polokeř. Jeho výhony, které jeden rok vyrostou, v následujícím roce vykvetou, přinesou plody a odumřou. Zatímco loňské výhony kvetou a plodí, vyrůstají nové letorosty, které budou plodit zase v následujícím roce. Letorosty rostou velmi rychle. Už v druhém roce, kdy je rostlina dobře zakořeněná, mohou běžně dorůst délky 3 m. Stanoviště vyžadují beztrnné ostružiníky dostatečně vlhké s dobrou vyhnojenou humózní půdou. Mají-li plody dobře dozrát, potřebují také maximum slunce. Dají se dobře pěstovat ve velmi teplé a teplé klimatické oblasti, v chladnějších oblastech plody dozrávají jen na mimořádně chráněných a osluněných místech. Velmi dobře se hodí především na pergoly a různé sloupy. Od fasád zachováváme raději větší odstup, nesklizené přezrálé plody mohou fasádu potřísnit a způsobit na ní barevné skvrny. Při pěstování dbáme na dostatek vláhy a pravidelné přihnojování kompostem. Nové výhony vyvazujeme k opoře hned od počátku, při pozdějším násilném ohýbání bychom je mohli vylomit. Pravidelný řez provádíme dvakrát ročně. Ihned po sklizni při něm odstraníme všechny odplozené větve. Na jaře odstraníme všechny slabé, namrzlé nebo jinak poškozené výhony a ponecháme jen 3, nanejvýš 5 nejsilnějších výhonů. Ponechané výhony zkrátíme o 1/4 až 1/3.
Vyplatí se postříkat ostružiny olejovými přípravky Emulpar 940 EC nebo Promanal 60 EC ve fázi bobtnání pupenů, obvykle v únoru až březnu. Tímto postřikem se zničí formy škůdců přezimujících na rostlinách a sníží se tak pravděpodobnost výskytu těchto škůdců během vegetačního období.
Po sklizni plodů je vhodné postříkat rostlinu ostružiny přípravkem Mospilan 20 SP.
Důležitá je prevence:
Sazenice by měly pocházet z certifikovaných školek.
Loňské výhonky ostružiníku by měly být z plantáží odříznuty hned po sklizni.
V naší poradně s názvem OSTRUŽINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lidmila Bártová.
Dobrý den, měla jsem krásné, velké plody, ale chodily na ně mouchy a vosy. Než jsem je stačila obrat, byly úplně sežrané. Prosím o radu, jak letos ostružiny ochránit, abych si pochutnala taky já.
Děkuji a přeji úspěch v pěstování-
Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.
Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.
Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).
Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).
Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být použív
Ve svém příspěvku OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dan Krejčiřík.
Na stoncích ostružin se mi objevují červenohnědé skvrny.U země je výskyt hojnější. Není to rez spíš plísen, nejde to seškrábnout a rostliny hynou.Prosím poradte.
Jak réva vinná pokročila ve svém vegetačním cyklu? Už se máme začít těšit na zralé hrozny?
Na většinu zralých hroznů si ještě chvíli počkáme. V září, u některých odrůd již na konci srpna, réva vstupuje do posledního období aktivního vegetačního cyklu, kdy začíná vyzrávat to, co vyzrávat může a co vyzrávat má. Proto tomuto období říkáme období zrání. Kromě hroznů ještě také vyzrávají letorosty, o nichž budeme mluvit v dalších měsících.
První fenofází, která toto období zahajuje, je zaměkání bobulí. Je to často doba, kdy vinař už se nejen těší na sklizeň, ale kdy už začíná mít konkrétní představu, jaká ta sklizeň bude. Bobule v předchozí fenofázi uzavírání hroznů dosáhly své konečné velikosti a dále nerostou. Hrozny jsou plné, husté, podle toho, co je jim dáno v genech. Pochopitelně, pokud nesprchly. (Vysvětlení tohoto pojmu viz Kalendář pro vinaře v měsících duben, červen, červenec.) Jak název fenofáze naznačuje, během zaměkání se mění konzistence dužniny v bobulích. Buňky se naplňují vodou, bobule se na omak stávají pružné, dají se zmáčknout mezi prsty.
Chlorofyl až do této fenofáze sloužil - jako všude jinde v zelených částech keře - k fotosyntéze, ovšem v bobulích se teď začíná rozkládat. Postupně se v nich objevují další barviva, která byla do té doby chlorofylem zakryta. Barviva jsou u většiny odrůd umístěna ve slupkách nebo v pletivech těsně pod slupkou. Nechci článek příliš zatěžovat chemickými termíny, nicméně bych ráda uvedla názvy některých barviv, vyskytujících se u bílých odrůd: karoteny, xantofyly, kvercetiny. Pro modré odrůdy jsou typická barviva ze skupiny antokyanů. To jsou barviva, která se nacházejí v řadě ovocných druhů, jako jsou borůvky, ostružiny nebo třeba v bezinkách. U některých modrých odrůd se antokyanová barviva ukládají nejen ve slupce a těsně pod ní, ale také v moštu. Takovým odrůdám se říká barvířky a jejich vína mají velmi tmavou, intenzivně červenou barvu.
Postupně zaměkající bobule na hroznu:
O antokyanových barvivech už řada spotřebitelů ví, že jsou zdraví prospěšná a že patří k takzvaným antioxidantům. Jak říkával například Miroslav Horníček, červené víno je možné považovat za „mléko starců“. Možná by konzumenty i pěstitele vína zajímalo také to, proč jsou bobule modré, ale vína z nich jsou pak červená?
Protože antokyanová barviva mění svoji barvu mezi červenou a modrou podle pH: při nízkém pH jsou červená a při vysokém modrá. Jistě to znáte ze sbírání borůvek. Vaše prsty i rty jsou červené, a když se pak umyjete mýdlem (tuhé mýdlo bývá zásadité), máte ruce černé. A protože ve vínech jsou vždy kyseliny, jsou bobule modré podle prostředí ve slupce, a při kvašení se barvivo dostane do kontaktu s kyselinami z dužniny; proto jsou vína červená.
Ve svém příspěvku NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Mám zahradní ostružinu bez trnů a letos začaly žloutnout listy.Nevím proč,prosím
poraďte.
Jednou z nich je odrůda Sevar, která je opět našeho původu. Vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Polešovicích u Uherského Hradiště. V tomto případě to měl šlechtitel snadné při výběru rodičů, jedním z nich je vícenásobný kříženec Seyve Villard 12.358, a druhým je u nás dlouho věrně pěstovaná odrůda Svatovavřinecké. Jde o odrůdu, kterou je možné pěstovat ve všech vinařských oblastech a dokonce i v místech, která leží mimo vinařské oblasti ve vhodných, dostatečně osluněných polohách. Nejlépe se mu daří v hlinitopísčitých či písčitohlinitých půdách. Středně velký rozvětvený a středně hustý hrozen tvoří malé kulaté bobule s modročernou barvou slupky. Červené barvivo do určité míry zbarvuje i dužninu, proto lze Sevar zařadit mezi barvířky. Tato odrůda dobře odolává peronospoře a padlí. Vzhledem k hustotě hroznu, kterou „podědil“ po odrůdě Svatovavřinecké, však může být občas napadána plísní šedou, tedy především bobule, poškozené například hmyzem. Mrazům odolává Sevar dobře. Sklon ke sprchávání je slabý, někdy střední, každopádně však menší než je tomu u Svatovavřineckého. Sklízí se brzy, rozhodně dříve nežli Svatovavřinecké, krátce po odrůdě Modrý Portugal. Víno se vyznačuje ovocnými vůněmi, a to i po drobném ovoci jako jsou maliny, ostružiny, jahody, rybíz či borůvky. A po odrůdě Svatovavřinecké si tento její kříženec zachoval také typický vyšší obsah kyselin, které se nevyskytují u červených vín jižní Evropy, ale pro kterou „fajnšmekři“ Svatovavřinecké milovali a milují. Tady je fotografie odrůdy Sevar:
Další modrou PIWI odrůdou našeho původu je odrůda Laurot. Vznikla křížením odrůdy Merlan, stejně jako odrůda Malverina, druhým rodičem je odrůda Fratava, o které jsme si povídali v říjnu. Odrůda Laurot je náročnější na stanoviště, vyžaduje jižní nebo jihozápadní svahy a půdy kamenité nebo štěrkovité. Z toho vyplývá, že má delší vegetační dobu a sklízí se obvykle v polovině října. Má středně velký rozvětvený hrozen, spíše řidší nežli hustý, bobule jsou malé, modročerné. Má zvýšenou odolnost ke všem houbovým chorobám, také poměrně odolává mrazům. Vína jsou plná, kvalitní, podle jednotlivých ročníků mohou obsahovat více kyselin, které se někdy ve vinařské technologii odbourávají. Aroma připomíná černý rybíz a čokoládu. Vína této odrůdy se hodí pro barikování. Tady je fotografie odrůdy Laurot:
Potřebujete zdravé odřezky mladého stonku, minimálně 15 až 20 cm dlouhé. Je důležité, aby listy rostoucí na odebíraném stonku byly postříkány spejem Clonex Mist asi týden před odběrem.
Řízky seřízněte pod úhlem 45° blízko řapíku a během několika sekund je vložte do nádoby (sklenice) s mírně teplejší vodou než je venkovní teplota.
Jakmile budete připraveni, vezměte stonky pro množení a ponořte je do zakořeňovacího hormonu Clonex Rooting Gel. Pro urychlení procesu oškrábejte spodní část stonku, aby dřeň byla před ponořením do gelu obnažená. Pak řízky umístěte do vody.
Vyměňte vodu každé 2-4 dny v závislosti na tvrdosti vody a hygieně.
Buďte trpěliví!
Jakmile se objeví kořenové chloupky, v malých dávkách doplňujte vodu zeminou podle vašeho výběru, aby se řízky aklimatizovaly a nešokovaly se po výsadbě.
Zasaďte je do vyčištěné a dezinfikované nádoby s vybraným zahradnickým substrátem.
VELMI DŮLEŽITÉ! většina zahradnických substrátů obsahuje dostatek živin pro první týdny, proto alespoň měsíc rostliny nehnojte, pouze přidávejte vodu, denně ráno stříkejte listy vodou. Jakmile rostliny vykazují známky růstu, pomalu přidávejte živiny. Listy každých pár dní postříkejte sprejem Clonex Mist, abyste zajistili, že si rostliny nebudou konkurovat v tom, která z nich dostane více potravy a listy i kořeny budou za to šťastné. Nezapomeňte také listy občas postříkat vodou, aby se očistily a mohly znovu dýchat. Listy se ucpávají stejně jako kořeny, které potřebují občas propláchnout.
Tyto věci fungují velmi dobře ve správných podmínkách. Pokud budete postupovat podle těchto pokynů, můžete mít skvělé výsledky při množení vašich ostružin.
Borůvky, jahody, maliny a ostružiny, bohaté na antioxidanty a vitamín C, které mohou pomoci v boji proti stresovým hormonům a chránit před poškozením buněk způsobeným stresem.
Špenát: velmi výživný, obsahuje vitamíny A, C a K, železo a hořčík.
Mangold: druh řepy, podobný čínskému zelí.
Kapusta: listová zelenina s vyšším obsahem vlákniny.
Kadeřávek: tmavě zelený listový kel, bohatý na vitamíny a minerály.
Řeřicha: velmi zdravá, má vysoký obsah živin.
Další druhy: celer listový, petrželka (nať), chřest, kadeřávek, merlík, mizuna, portulák (šrucha), šťovík a lebeda.
Ořechy a semínka
Nabízejí zdravé tuky, bílkoviny a hořčík, o kterém je známo, že hraje roli při snižování stresu.
Mandle: jsou bohaté na vitamín E, hořčík a zdravé tuky a jsou známé tím, že podporují zdraví srdce a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi.
Vlašské ořechy: jsou vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin a mohou pomoci snížit cholesterol a riziko srdečních onemocnění.
Kešu ořechy: jsou dobrým zdrojem hořčíku, železa a zinku, které jsou důležité pro imunitní funkce a celkové zdraví.
Pistácie: obsahují řadu vitamínů a minerálů, včetně vitamínu B6 a mědi, a jsou také dobrým zdrojem antioxidantů.
Para ořechy: Zásobárna selenu, minerálu, který hraje zásadní roli ve funkci štítné žlázy a imunitním zdraví.
Lněné semínko: se svým vysokým obsahem vlákniny a ALA omega-3 mastných kyselin může pomoci zlepšit trávení, snížit cholesterol a potenciálně snížit riziko srdečních onemocnění.
Chia semínka: jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, omega-3 mastných kyselin a různých minerálů, jako je vápník, železo a hořčík. Mohou podporovat zdraví kostí a zubů.
Dýňová semínka: obsahují hořčík, zinek a antioxidanty, které jsou prospěšné pro zdraví krvinek a celkovou pohodu.
Slunečnicová semínka: bohatá na vitamín E, hořčík a selen, mohou přispívat ke zdravému imunitnímu systému a chránit před poškozením buněk.
Sladké brambory
Obsahují komplexní sacharidy, které mohou pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi a poskytnout trvalou energii, což potenciálně snižuje dopad stresu.
Avokádo
Dobrý zdroj zdravých tuků a draslíku, které mohou pomoci regulovat krevní tlak a potenciálně snižuje úzkost související se stresem.
Kurkuma
Obsahuje kurkumin, antioxidant, který může pomoci tělu adaptovat se na stres.
Koření
Některá koření, jako je zázvor nebo skořice, lze přidat pro dochucení a mohou nabídnout účinky zmírňující stres.
