DŘEŇ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Aloe vera je vynikající léčivá rostlina, která pomáhá lidem se vypořádat s různými nemocemi. Má mnoho blahodárných léčivých účinků, působí na naše tělo zevnitř i zvenku. Je to rostlina, která může být pěstována v květináči i v přírodě. Její listy jsou zásobárnou výživných látek. Aloe vera má hydratační a hojivé účinky. Přidává se do kosmetických přípravků, využívá se v léčitelství a také v potravinářském průmyslu.
Původ aloe vera a její využití
Původ aloe vera je nejasný, ale předpokládá se, že rostlina pochází z Afriky, z horkého a suchého podnebí. Aloe vera je pouštní lilií, i když ve skutečnosti vypadá spíše jako kaktus. Na světě existuje asi dva tisíce druhů aloe, a to v různých velikostech, od malých, jen několik centimetrů vysokých, až po více jak půl metrové rostliny.
Aloe vera je rostlina s neuvěřitelným složením. Dřeň získaná z listů je bohatá na látky, jako jsou vitamíny, minerály, aminokyseliny, enzymy a trávící enzymy. Aloe vera se používá k hojení ran, na různé kožní problémy (vyrážky, lupenka apod.), k léčbě popálenin a spálenin od slunce, ale také jako lék při diabetes, astmatu, epilepsii a osteoartróze. Gel z aloe vera naleznete v mnoha kosmetických výrobcích. V dnešní době je tato rostlina používána i v potravinářském průmyslu, například při výrobě nápojů. Pravidelné a dlouhodobé užívání nemá žádné negativní účinky na organismus, ba naopak, je všelékem na množství našich neduhů.
Omytou mrkev oloupejte, nastrouhejte na hrubém struhadle, vložte do kastrolu, přidejte šťávu a kůru (jen žlutou část!) z celého citronu, lžíci másla, cukr a dle chuti skořici, hřebíček nebo dřeň z vanilky. Duste doměkka, pokud je třeba, podlijte mrkev troškou vody.
Takto připravenou dušenou mrkev můžete použít jako náplň do palačinek společně s tvarohem nebo jako náplň kynutých buchet a koláčů s drobenkou či do tvarohových nebo smetanových pohárů. Výborná je i samotná nebo s těstovinami a zakysanou smetanou.
Jestli si přesně nevybavujete, jaký je vlastně rozdíl mezi marmeládou a povidly, tak vám prozradím, že spočívá především ve způsobu jejich přípravy. Jak marmeláda, tak povidla se mohou vyrábět téměř z každého ovoce a oba druhy bývají většinou bez kousků. Teď tedy ten rozdíl: marmeláda se připravuje z rozvařeného ovoce, bývá doslazena a zahuštěna želírovacím přípravkem. U povidel se ovoce, později ovocná dřeň, vaří tak dlouho, až se zbaví vody a zhoustne bez přidaných pomocných látek, a jen zřídka bývají doslazována.
Ingredience: 1 větší kuře, 1 citron, několik snítek tymiánu, snítka rozmarýnu, šest neoloupaných stroužků česneku, 1 žlutá cibule nakrájená na kolečka, 2 lžíce olivového oleje, 200 ml drůbežího vývaru, pepř, sůl
Technologický postup: Kuře omyjeme zvenku i zevnitř a osušíme. Citron přepůlíme a vymačkáme do velké mísy, přidáme i vymačkanou dřeň. Do mísy vhodíme ještě stroužky česneku, které nožem naplocho lehce rozmáčkneme, ale neloupeme, dále sůl, čerstvě mletý pepř a bylinky. Rukou nebo vařečkou směs promícháme a do mísy vložíme kuře. Snažíme se, aby se celé v té kořeněné kyselé šťávě dobře namočilo, a to ze všech stran. Kuře naplníme vším, co je v míse. Kuře zašijeme nebo zajistíme párátky tak, aby náplň nemohla vypadnout, a je-li to třeba, ještě zvenku dosolíme (sůl dá kůžičce křupavost). Rozehřejeme troubu, připravíme vývar a cibuli nakrájíme na kolečka. Do nízké zapékací mísy nebo pekáče nasypeme cibuli v jedné tenké vrstvě, kuře na ni posadíme a opatrně polijeme zbylou kyselou šťávou. Poté kuře ještě pokropíme olivovým olejem. Vložíme do trouby předehřáté na 200 °C. Zhruba po čtvrt hodině podlijeme sběračkou vývaru a během pečení dál podléváme, pokud je to třeba. Celkem pečeme hodinu a půl, nebo i déle, dokud maso nebude samo odpadávat od kostí. Upečené kuře zabalíme do alobalu nebo do dobře těsnícího hrnce s poklicí a necháme deset minut odpočívat (tak, aby teplo co možná neunikalo). Z pekáčku slijeme všechnu tekutinu. Poté vlijeme ještě trochu vývaru a vařečkou uvolníme všechny přípečky, cibuli a další voňavé kousky. Směs vlijeme přes cedník do slité šťávy a vařečkou vymačkáme co nejvíc tekutiny. Šťávu dosolíme a opepříme, můžeme přidat i trochu citronové šťávy a kapku ořechového oleje. Odkryjeme na chvíli kuře, slijeme z něj všechny uvolněné šťávy k ostatním a všechno dobře prošleháme metlou. Kuře naporcujeme, obsah břišní dutiny vyhodíme. Podáváme s omáčkou a bramborem anebo jen se svěžím řeřichovým salátem.
Ingredience: 125 g másla, 300 g sušenek, 750 g měkkého tvarohu, 380 ml mléka, 60 g cukru moučka, 400 g bílé čokolády, 1 ks vanilkového lusku, 100 g tmavé čokolády
Technologický postup: Sušenky nadrtíme. Bílou čokoládu nasekáme najemno a moučkový cukr prosejeme. Z vanilkového lusku oddělíme dřeň, kterou budeme potřebovat na přípravu náplně. Troubu předehřejeme na 180 °C. V rendlíku rozpustíme máslo a vmícháme drcené sušenky. Vtlačíme je na dno připravené koláčové formy a pečeme cca 12 minut. Poté dáme stranou vychladnout. Na náplň si dáme nad nádobu s mírně se vařící vodou ohnivzdornou mísu s kousky čokolády a mlékem. Když se čokoláda rozpustí, ručním šlehačem ji jemně promícháme, aby se do ní nedostal vzduch. Necháme zchladnout a občas promícháme, aby se na povrchu netvořil škraloup. Mezitím si utřeme tvaroh, vanilku a moučkový cukr na krém. Vmícháme polovinu čokoládové směsi a poté jemně vmícháme zbytek. Vlijeme do formy a uhladíme povrch. Necháme alespoň 6 hodin v chladničce. Poté ostrým nožem opatrně uvolníme odnímatelný prstenec a odstraníme ho. Newyorský tvarohový dort položíme na servírovací talíř a ozdobíme čokoládou nebo čokoládovými hoblinkami.
Vytrvalý, 1 až 4 m vysoký keř s daleko dosahujícími kořeny a kořenovými výmladky. Borka hnědá až šedohnědá, s výraznými lenticelami, dřeň skořicově hnědá. Listy vstřícné, řapíkaté, lichozpeřené, s 1 až 3 lístky, jež jsou eliptické až vejčité, krátce řapíkaté, na okraji pilovitě zubaté, na vrcholu zašpičatělé, zejména na rubu chlupaté. Květy uspořádány v hustých, mnohokvětých, vrcholičnatých latách, 3 až 7 cm dlouhých a přibližně 5 cm širokých. Jednotlivé květy velmi drobné (jen asi 4 mm v průměru), 5četné, korunní lístky žlutavě zelené až zelené a obvykle záhy opadavé, tyčinek 5, prašníky žluté. Plodem jsou hustě uspořádané, kulovité, asi 5 mm velké, za zralosti výrazně červené peckovice s 3 až 5 semeny. Keř kvete v březnu až květnu, plody dozrávají od poloviny července.
Bez hroznatý roste na okrajích lesů, pasek, křovin, roklích, stráních, na půdách vlhčích, humózních, výživných, hlinitých, písčitých až kamenitých, mírně kyselých až neutrálních, na slunném stanovišti.
Je považován za mírně jedovatou rostlinu, v semenech je přítomen amygdalový gkykosid, který může způsobit u disponovaných jedinců otravu. Po převaření a pečlivém odstranění semen lze použít plody bezu hroznatého například na výrobu marmelády.
Pěstuje se v několika kultivarech, které se liší zejména tvarem a barvou listí (stříhanolisté, hluboce pilovité listy nebo odrůdy pestrolisté, například žluté).
