Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

DROŽĎOVÁ POMAZÁNKA JE ZDRAVÁ

Obsah

Drožďová pomazánka bez vajec

Ingredience: 2 kostky droždí, 1 cibule, 100 g másla, 100 g taveného sýru, sůl, pepř mletý, pažitka

Technologický postup: Na másle zpěníme cibuli, přidáme droždí, tavený sýr a mícháme do rozpuštění a propojení ingrediencí. Dle chuti přidáme sůl, mletý pepř a nasekanou pažitku. Po vychladnutí mažeme nejlépe na tmavé pečivo.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠÁRKA.

Dobrý den, mám dotaz, mám už vysokou modrozelenou tuji asi 5m na výšku
a asi 50cm od domu, obávám se zda její kořeny se mi nedostanou pod dum
a nenaruší nějaké sítě. Děkuji.
Nerada bych ji pokácela , je zdravá a krásná tuje.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Riziko, že strom pod sebou nebo blízko svého kmene naruší základy a sítě, je vždy a záleží jen na náhodě, zda se tak stane nebo ne. Řešením je rozhodnutí ponechat věci svému osudu a nebo zakročit a tůji pokácet. Dražší řešení je tůji přesadit jinam. Větší zahradnické firmy mají stroje, se kterými dokáží přesadit i vzrostlé stromy.

Zdroj: diskuze Kořeny túje

Drožďová pomazánka s pomazánkovým máslem

Ingredience: kousek másla, 1 střední cibule, 1 kostka kvasnic, 4 vejce, 1 pomazánkové máslo, sůl, pepř mletý

Technologický postup: Na másle osmažíme najemno nakrájenou cibulku do sklovata, přidáme kostičku kvasnic, jakmile se rozpustí, rozklepneme do pánve také 4 celé vejce a usmažíme hodně hustou vaječinu. Po zchladnutí zamícháme směs s jedním pomazánkovým máslem, dosolíme a dopepříme, kdo má rád, může přidat česnek.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Diskuze

V diskuzi ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Pokud bych chtel pěstovat Aloe Vera celoročně venku v půdě,tak jaky mráz vydrří taková rostlina..?Musi se nějak ošetřit zateplením? Jutou atp.?Děkuji za odpověd

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.

Mráz nevydrží, to je má vlastní zkušenost. Při teplotách +5 až 0°C ještě vypadá jako zdravá, ale už je tou teplotou poškozená. Při poklesu pod nulu je rostlina viditelně poškozená, změklé, položené listy a mají už trochu jinou barvu. To byly rostliny na jaře vysázené do země na chráněném slunném místě. V květináči se rychle rozrostly, měla jsem dost rostlinek na tuto zkoušku. Přeji hodně úspěchů.

Zdroj: diskuze Aloe

Zdravá celerová pomazánka s mrkví

Ingredience: 3– 4 mrkve, 1 bílý jogurt, 1 lučina, 0,5 menšího celeru, sůl, čerstvé bylinky, citronová šťáva, mletý černý pepř

Postup: Mrkev i celer oškrábeme a najemno nastrouháme. Přidáme lučinu a podle potřeby bílý jogurt – až bude mít pomazánka požadovanou roztíratelnou konzistenci. Ochutíme solí, pepřem, citronem, pro gurmány čerstvými bylinkami. Celerovo mrkvová pomazánka se podává nejlépe dobře vychlazená.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Diskuze

V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků

Drožďová pomazánka s tvarohem

Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 2 kostky droždí, 1 cibule, 1 vejce, 2 lžíce bílého jogurtu, bylinky, sůl

Technologický postup: Osmahneme cibulku, přidáme droždí a necháme ho rozpustit. Po rozpuštění droždí přidáme osolené vajíčko, a až bude hotové, stáhneme z plotny. Přidáme tvaroh a případně podle konzistence trochu bílého jogurtu a podle chuti dosolíme. Vmícháme bylinky nebo nasekanou jarní cibulku.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Drožďová pomazánka jako ze školky

Ingredience: 250 g droždí, 4 vejce, 1 cibule, sůl, pepř mletý, 1/3 másla, pažitka

Technologický postup: Kousek másla odkrojíme a zpěníme na něm nadrobno nakrájenou cibulku. Zbytek másla necháme při pokojové teplotě změknout. Na orestovanou cibulku rozdrobíme droždí, promícháváme a čekáme, až se rozpustí. Pozor, aby se nepřipálilo! Do rozpuštěného droždí rozklepneme vejce, můžeme přisolit, případně přidat trochu pepře, a mícháme do zhoustnutí. Hotovou směs necháme vychladnout a nakonec ji vyšleháme se změklým máslem. Podáváme s pečivem, zdobíme cibulkou, pažitkou, plátkem rajčete nebo vajíčka.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Drožďová pomazánka se strouhankou

Ingredience: 5 vajec, 5 lžic strouhanky, 2 kostky droždí, 1 cibule, 3 stroužky česneku, sůl, pepř mletý, majoránka

Technologický postup: Vajíčka rozklepneme do půllitrového hrnku, zalijeme studenou vodou a rozmícháme. Na pánvi osmažíme do sklovata jemně nakrájenou cibulku a přidáme droždí. Droždí necháme rozpustit a za stálého míchání počkáme, až se začne znovu srážet. Potom přidáme vajíčka s vodou a mícháme, dokud nezačne směs opět vařit. Pak postupně přidáváme strouhanku, až se vytvoří směs podobná konzistencí „mozečku“. Pánev potom odstavíme z plotny a ochutíme nastrouhaným česnekem, majoránkou, solí a pepřem.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Drožďová pomazánka se salámem

Ingredience: 1 cibule, 5 vajec, 150 ml mléka, 150 g šunkového salámu, 4 lžíce strouhanky, 1 kostka droždí, 2 lžíce másla, sůl

Technologický postup: Na másle zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli. Přidáme rozdrobené droždí a mícháme, dokud se nerozpustí. Přidáme na nudličky nakrájený salám a pořádně promícháme. Vše zalijeme mlékem a rozmícháme tak, aby nám vznikla řidší kašička. Do základu pomazánky vsypeme po lžících a za stálého míchání strouhanku. Tím vznikne hustá kaše. Nakonec přidáme vejce, osolíme a mícháme, dokud se nesrazí. Kvasnicovou pomazánku se salámem necháme vychladnout a poté podáváme s pečivem, obložené čerstvými rajčaty.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Celerová pomazánka s jogurtem

Ingredience: 3 mrkve, 1 celer, bílý jogurt nebo lučina, troška citronové šťávy, sůl, pepř

Postup: Nejdříve si omyjeme a očistíme mrkev i celer. Obě zeleniny pak nastrouháme do misky na drobné proužky či kousky. Poté tyto nastrouhané kousky spojíme buď jogurtem, anebo lučinou. Můžeme jogurt s lučinou namíchat, abychom získali vláčnou konzistenci. Neměla by být tekutá. Nakonec pokapeme citronem a dle chuti dosolíme a dopepříme. Tato zdravá pomazánka se hodí na namazání na žitný chléb.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Drožďová pomazánka a zdraví

Syrové droždí je pozoruhodnou potravinou s velkým přínosem pro naše zdraví. Jako takové je ale bohužel stále opomíjeno. Kvasnice obsahují vysoké množství vitamínů B, sodíku a draslíku a pomáhají neutralizovat kyseliny v žaludku, játrech a ve střevech. Jsou tedy doslova přírodním elixírem zdraví a krásy. Avšak pozor! Droždí by se měli vyhnout lidé s přemnoženými kvasinkami ve střevech a nikdy, opravdu nikdy ho nekombinujte se zeleninou a ovocem. Důsledkem je tvorba alkoholu v zažívacím traktu a dalších sloučenin toxických pro játra a ledviny.

Kvasnicová pomazánka tepelnou úpravou část svých blahodárných látek a enzymů sice ztrácí, ale i přesto je zdravým a chutným zpestřením jídelníčku dětí i dospělých.

Výživová hodnota ve 30 g pomazánky je následující: energie 159,9 kJ; kalorie 38,22 kcal; bílkoviny 4,29 g; sacharidy 1,5 g; tuky 1,68 g.

Zdroj: Drožďová pomazánka

Celerová pomazánka s česnekem

Ingredience: 1 menší bulva celeru, 4 stroužky prolisovaného česneku, 1 lžička černých sezamových semínek, 1 majonéza, zakysaná smetana, sůl, pepř, na ozdobu brokolicové klíčky

Postup: Do velké mísy nastrouháme najemno celer, podle potřeby smícháme s majonézou a zakysanou smetanou. Přidáme prolisovaný česnek. Dochutíme solí, pepřem, sezamovými semínky. Mažeme na čerstvé pečivo a ozdobíme brokolicovými klíčky.

Zdravá varianta: Místo majonézy můžeme smíchat jen s bílým jogurtem a se zakysanou smetanou.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Celerová pomazánka s tvarohem

Ingredience: plnotučná hořčice, paprika (na ozdobu), rajče, 50 ml rostlinného tuku, 1 dcl červeného vína, 1 středně velký celer, 1 menší cibule, 1 kelímek nízkotučného tvarohu

Postup: V osolené vodě uvaříme celer nakrájený na malé kousky. Vodu scedíme a celer nakrájíme nožem co nejvíce nadrobno nebo ho můžeme nastrouhat na struhadle. Zalijeme vínem a znovu povaříme na kaši (nebojte, alkohol z vína se vypaří). Mezitím utřeme tvaroh s tukem, přidáme nadrobno nakrájenou cibuli, vychladlou celerovou kaši a dochutíme hořčicí, takto vznikne zdravá pomazánka. Mažeme ji na krajíčky celozrnného chleba nebo veku a zdobíme proužkem rajčete či paprikou.

Zdroj: Celerová pomazánka - recept

Pomazánka z červené čočky s chlebem, zelenina

Na oleji nechte zezlátnout cibuli. Přidejte nastrouhanou mrkev a chvíli restujte. Dle chuti můžete přidat i česnek. Přidejte propláchnutou červenou čočku a zalijte horkou vodou (cca v poměru 3 : 1). Vařte na mírném ohni cca 20 minut. Z čočky by vám měla vzniknout kaše. Kaši nechte chvíli zchladnout. Před podáváním dochuťte citrónovou šťávou a pro zjemnění můžete přidat trošku oleje. Pro tatínky můžete pomazánku více opepřit nebo přidat trošku chilli.

Zdroj: Zdravá večeře – recepty

Jemná škvarková pomazánka

Ingredience: cca 200 g škvarků, 1 středně velká cibule, 1 polévková lžíce hořčice, trocha mletého pepře, sůl dle vlastní chuti

Postup: Škvarky pomeleme, nadrobno nakrájíme cibulku. Všechny suroviny smícháme v misce a dochutíme dle vlastní chuti. Pokud se nám pomazánka zdá moc hrubá, můžeme její strukturu zjemnit ručním mixerem. Hotovou pomazánku dáme do skleničky a necháme vychladit v ledničce.

Zdroj: Nejlepší škvarková pomazánka

Škvarková pomazánka z cibule

Ingredience: 0,5 středně velké cibule (může být i celá), 1 špetka soli, 2 stroužky česneku, 2 lžíce kvalitního vepřového sádla, 1 lžička kmínu, 250 g škvarků (čím více, tím lépe)

Postup: Škvarky smícháme se sádlem a rozetřeným nebo rozmixovaným česnekem, přidáme nadrobno nasekanou cibuli, kmín a sůl podle chuti. Máme-li trochu výpeku z vepřové pečeně, zamícháme ho do pomazánky. Pomazánka je rychlá, jednoduchá a opravdu výtečná.

Zdroj: Nejlepší škvarková pomazánka

Jemná avokádová pomazánka

Ingredience: 1 zralé avokádo, 2 lžíce žervé, sůl, citronová šťáva

Technologický postup: Avokádo podélně rozřízneme a vyjmeme pecku. Pak vydlabeme dužinu. Tu rozmačkáme najemno vidličkou a promícháme se žervé. Ochutíme trochou soli a citronové šťávy.

Zdroj: Avokádová pomazánka

Brynzová pomazánka s pažitkou

Ingredience: 250 g brynzy, 100 g másla, 2 lžíce smetany, svazek pažitky, 1 lžíce sladké červené papriky, sůl

Technologický postup: Brynzu vyšleháme se smetanou, máslem a paprikou, dosolíme (pokud je potřeba) a vmícháme nakrájenou pažitku. Pomazánku mažeme na čerstvý chléb.

Zdroj: Brynzová pomazánka

Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP