Dýně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae, pocházející z Japonska. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“, správný název je však dýně Hokkaido.
Tato rostlina se odpradávna pěstovala na Dálném východě, nyní je hojně pěstována v Americe. Dýně Hokaido je severojaponská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“.
Existují dva druhydýně Hokaido – jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě.
V diskuzi DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová Vladimíra.
ahoj mám přerostlé hokaido dýně a jsou ještě pořád žluté, semínka jsem měla z lonské dýně usušené.Zkusila jsem je zasadit vyrostly krásně máme plantáž,ale nevím kdy je sklidit a hlavně jjestli mi nezmutovali s okurkama ,které mám hned vedle.Jsou pořád žluté a hlavně jsou velké poradte děkuji Vladka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Toto jsou žluté dýně, je to jejich konečná barva, mám je také. Oranžové ani dalším zráním nebudou.
Máslová dýně má hruškovitý tvar, bílou až lehce nažloutlou barvu a obsahuje méně semen. Tato dýně má kvalitní a hutnou dužinu. Za syrova chutná podobně jako meloun Galia.
Dužnina této dýně je výborná, nasládlá a velice silná. Vhodná je pro jakékoli použití v kuchyni, a to zejména do sladkých pokrmů, jako jsou koláče, cheesecake a další druhy pečiva, nebo do marmelád. Hodí se ale také jako základ do jakéhokoliv zeleninového jídla či polévky, protože je měkká a její příprava je rychlá.
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: www.google.cz/images…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eliška Vašková.
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: www.google.cz/images…
Tato méně známá dýně má pevnější strukturu než třeba máslová, krásně voní a její sytě oranžová dužina dodá pokrmům zajímavý vzhled. Využít ji můžete nejen na polévku, ale také na kompoty nebo do orientálních jídel.
Tento druh tykve postrádá barevnou rozmanitost plodů, s níž se setkáváme u tykve obecné a velkoplodé. Mladé a nevyzrálé plody jsou zelené, zralé plody získávají krémovou barvu, často s voskovým povlakem.
Tykev muškátová patří k teplomilným druhům a u nás lze pěstovat jen některé odrůdy. Jejich dužnina je poměrně vodnatá, i když ne tolik jako u cuket. Výhodou je, že jadřinec je obsažen jen v rozšířené koncové části.
V diskuzi DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Pěstuji dýně hokaido. Na několika svolech mi kromě oranžových dýní vyrostly velké zelené dýně, které drží zelenou barvu a ta je stále tmavší a tmavší. Na několika stvolech mi vyrostly malé zelené dýně, které nerostou ani nežloutnou, jsou podobné okurce nakládačce. Setkal se s tím někdo? Poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: www.youtube.com/watc…
V diskuzi DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Nebude to zkřížením (přenos pylu) s cuketou? Někde jsem četla, že právě tím, když pěstujeme obě rostliny kousek od sebe, může dojít k mutaci dýně.
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
Ačkoliv se druhy dýní liší tvarem i chutí, uvnitř jsou všechny stejné a odvíjí se od toho i jejich příprava. Dýni vždy zbavte zaschlé stopky a pak ji opatrně rozpulte. Dávejte si pozor na nůž, ať se vám na tvrdém povrchu nesmekne.
Dýni poté zbavte vláknitého středu se semínky. Nejlépe to jde velkou lžící, s jejíž pomocí střed snadnou vydloubnete. Slupka se až na výjimky (a u všech japonských dýní) loupe. Poradíte si škrabkou nebo malým nožíkem. Válcovité nebo podlouhlé dýně si můžete opřít o pracovní desku a okrájet je nožem.
Dýně na řezu nehnědne ani nemění barvu, jen postupně osychá. Zabalená ve fólii ale vydrží i několik dní v lednici; snadno se také mrazí. Při krájení na kousky vždycky zvažte styl přípravy. Dýně snadno měkne a ztrácí svůj tvar, takže ji pro delší tepelnou úpravu ponechte raději ve větších kusech.
Zeleninové dýně jsou vhodné pro přímou konzumaci nebo tepelnou úpravu. Při tepelném zpracování se hodí k přípravě polévky, lze je dusit, smažit, zapékat i kompotovat. Dobré jsou i sušená nebo pražená semínka. Dýně uskladněná na suchém a chladném místě vydrží velmi dlouho.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Semena různých druhů dýně hokaido máte možnost koupit od soukromých pěstitelů z vlastních zdrojů v ceně od 150 do 220 Kč/25 semen anebo v supermarketech v ceně od 20 do 30 Kč/5 semen. Semínka z dýně se hojně využívají také na problémy s prostatou, pomáhají proti škrkavkám a roupům. Loupaná pořídíte již od 19 Kč/100 g.
Dnes již není problém dýni hokaido zakoupit v kterémkoli supermarketu či menším obchodě. Její cena se pohybuje v rozmezí 10–30 Kč/kg nebo je cena stanovena za kus. V oblibě jsou také BIO dýně, které pořídíte zhruba za 44 Kč/kg.
Pro inspiraci se můžete podívat na šablony, které jsou vhodné pro vyřezávání dýní. Když podle šablon vyřežete dýní, tak je výsledek následující. Vše záleží na vaší zručnosti a fantazii.
I menší děti mohou být zapojeny do těchto příprav, stačí jim vytisknout pár motivů, které si vybarví pastelkami. Tyto omalovánky lze koupit i v některých papírnictvích.
Tyto dýně seženete především na farmářských trzích nebo přímo od malých pěstitelů. Sem tam je najdete i v obchodech. Obdobím jejich sklizně (tak jako u ostatních dýní) je podzim. Vyzrálejší plody jsou nejchutnější. Cena za kilogram se pohybuje kolem 60 korun. Jejich nákupem ale rozhodně neprohloupíte. Pokud se vám podaří zakoupit plně vyzrálou dýni, najdete v její dužině již také semínka. Můžete si je usušit a na jaře následně zasadit. Na podzim pak můžete sklízet vlastní dýni a nemusíte ji shánět po obchodech.
Tyto dýně jsou bohaté na živiny a minerální látky.
100 g dýně Hokaido obsahuje tyto nutriční hodnoty:
37 kcal;
8,8 g sacharidů;
0,23 g tuku,
88,72 g vody;
8,8 g bílkovin;
1,6 g vlákniny.
Dýně je bohatá na vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, vitamíny A, B a C. Čím více je dýně oranžová, tím vyšší je v ní obsah vitamínu A.
Dýně Hokaido se hodí do mnoha receptů. Její dužina má bohatou, sladkou chuť, ale nesmí se převařit, potom je na jazyku suchá a šupinatá. Před vařením dýni rozkrojte na půl a lžičkou odstraňte semínka a vlákna. Tato dýně se může vařit i se slupkou, ta totiž vařením krásně změkne.
Dýně Hokaido se hodí na polévky, omáčky, do nádivky, jako příloha místo brambor, můžete ji grilovat, zapékat, dělat z ní marmelády, buchty, prostě cokoliv, záleží jen na vaší fantazii.
Zakoupená semena jakéhokoliv druhu dýně je dobré před samotným sázením namočit přes noc do vody. Díky namočení semena rychleji vyklíčí. Semena vysévejte od poloviny května. Naklíčená semena vysévejte na záhonek do hloubky 3–5 cm. Udržujte vzdálenost mezi jednotlivými semeny minimálně 1 m. Je dobré, když k dýním dáte oporu, mohou se pnout a nestíní si navzájem. Dýně by měly být zasazeny tam, kde je dostatečný sluneční svit. Půdu pravidelně odplevelujte. Listy dýní nezalévejte, hrozilo by jejich plesnivění. Dobře vyzrálé plody sklízíme začátkem podzimu, protože první přízemní mrazíky by je mohly poškodit.
Dýně velkoplodá (Cucurbita maxima) je jednoletá popínavá zelenina z čeledi tykvovitých. Svůj název dostala podle svých až několik desítek kilogramů těžkých plodů.
Rozložitá plazivá rostlina se zavalitými, kulovitými až oválnými plody ohnivě oranžové barvy s jemnou nasládlou dužninou, silnou 3–5 cm. Plod dosahuje hmotnosti 18–30 kg, někdy až 50 kg. Tyto dýně jsou vhodné pro přímou spotřebu, kuchyňskou úpravu, konzervaci kompotováním na džemy i jako krmivo pro domácí zvířata.
Tykev velkoplodá, která je u nás nejznámější, má různé odrůdy, které se liší tvarem, chutí i barvou. I v tuzemských zahradách dorůstají plody obřích rozměrů o váze 30–50 kg.
Plody se zpracovávají na kompoty a marmelády, vaří se, smaží. Květy se obalují, ze semen se vyrábí masti a lisuje olej, praží se. Celá rostlina má močopudné a žlučopudné účinky. Obří plody se používají na Halloween k vydlabávání.
