Perníkové koření je směs voňavého koření, které se používá především do vánočního pečiva. Perníkové koření můžete koupit již namíchané v obchodě, nebo si jej můžete připravit doma. Výhody domácích směsí koření jsou jasné. Přesně víte, co do směsi dáváte, přizpůsobíte si je vlastní chuti, připravíte si přesně takové množství koření, jaké potřebujete, a zbytečně ho doma neskladujete. U sáčků v obchodě nikdy nemáte jistotu, jak dlouho leží ve skladu, v regálu, jak dlouho je koření umleto. Vždycky je lepší koupit si celé koření a doma si umlít (ideálně ručním mlýnkem) pouze takové množství, které co nejdříve (nejlépe hned) spotřebujete. Míchání a poměr ingrediencí při přípravě domácího perníkového koření jsou však vždy tak trochu alchymií.
Pokud se chcete přes všechna rizika poprat s plevelem pomocí chloru, měli byste rozhodně dodržovat tato preventivní opatření:
Před použitím chlór nařeďte. Poměrmíchání by neměl překročit 8 dílů vody ku 2 dílům chlóru.
Při aplikaci noste speciální rukavice, aby nedošlo k poškození kůže.
Chlór použijte jen na utěsněné povrchy.
Chlór je v nejlepším případě vhodný k ničení jednotlivých rostlin. Chcete-li odstranit plevel na velké ploše, měli byste použít jinou metodu.
Konkrétně v přípravku Savo proti proti plísni je koncentrace chlóru 5%, což je dávka, která zahubí jakoukoliv rostlinu. Výrobek je navíc prodáván v balení obsahující rozprašovač, takže není potřeba jakkoliv manipulovat s tekutinou, někam ji přelívat nebo ředit. Stačí koupit a stříkat a stříkat.
Chemické přípravky na likvidaci rostlin se nesmí používat na chodnících, zpevněných příjezdových cestách nebo na terase. Patří sem i chlór, pokud chcete tímto přípravkem zničit otravný plevel. Porušení zákona může být potrestáno vysokou pokutou.
V diskuzi PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Do lehčeného betonu se používá ekostyren, což je speciálně upravená drť pěnového polystyrenu, která se snadno smíchává s vodou, cementem a pískem. Jde tedy o plnivo do lehkých tepelně a zvukově izolačních betonů, které se používá jako přísada do betonu. S ekostyrenem snadno připravíme lehčený a tepelně izolující beton, a to jak ručně, tak v míchačce či domíchávači.
Ekostyren vzniká recyklací polystyrenových odpadů, a proto je velmi levný. Navíc můžeme volit různé objemové hmotnosti výsledného betonu, čímž stanovujeme jeho budoucí fyzikální a mechanické vlastnosti, ale právě i cenu.
Smísením ekostyrenu s betonem vzniká takzvaný ekostyrenbeton, který je až 12krát lehčí než tradiční beton, rychle tuhne a dosahuje až 30krát lepších tepelně izolačních vlastností. Výsledný beton je po vytvrdnutí netříštivý, požárně odolný (respektive nesnadno hořlavý), hygienicky a ekologicky nezávadný a odolává hlodavcům a plísním.
Tepelně izolační vrstvy z ekostyrenbetonu (lehkého betonu) jsou homogenní, jejich příprava je jednoduchá, aplikace bezodpadová a rychlá. Navíc se uplatní i na nerovných površích vodorovných konstrukcí, na které nelze položit prefabrikáty, takže snadno nahradí polystyrenové desky, které nelze položit na nerovné povrchy.
Ekostyrenbeton se používá jako tepelná izolace na různých stavbách – při výstavbách rodinných domů a jejich rekonstrukcích, při stavbách a rekonstrukcích domů bytových, škol, školek, administrativních budov, obchodních center a výrobních či skladových prostor.
Ideální je tento materiál pro rekonstrukce a půdní vestavby, protože nezatěžuje stropní konstrukce, ale též pro spádové vrstvy plochých střech, jako výplňová tepelně izolační vrstva pro stropy, terasy, balkóny, lodžie a podlahy. Čili najde využití především na vodorovných stavebních konstrukcích.
Polystyrenbetony se zpravidla aplikují stejně jako běžné betony. V praxi se namíchá požadovaná objemová hmotnost aplikovaného polystyrenbetonu a dopraví se na místo pokládky buď čerpadlem, nebo běžnými stavebními kolečky. Práce s lehkým betonem je přitom mnohem méně namáhavá. Na místě pokládky se obvykle zhotoví takzvané pásky do požadované síly aplikované vrstvy, které se nechají zavadnout a poté se stahují tradiční zednickou latí. Nakonec je můžeme uhladit zednickým hladítkem, ale jen u těžších kategorií lehkých betonů, které obsahují více cementu a kameniva. Vrstva je v optimálních podmínkách pochozí po 24–48 hodinách, ovšem za nepříznivých podmínek i po mnohem delší době. Jinak platí, že polystyrenbetony mají stejnou dobu zrání jako betony prosté, tedy 28 dní od jejich aplikace. Jelikož však jde o betony výplňové (nekonstrukční, tepelně izolační), lze na ně položit další vrstvu již za zmíněných 24 až 48 hodin, to znamená tehdy, kyž je možné na vrstvu polystyrenbetonu stoupnout.
Polystyrenové granule jsou vodoodpudivé a elektrostatické a musí se speciálně upravit, aby se daly snadno zamíchat do betonu. Takto upravený granulát se jmenuje „ekostyren” (viz výše). Ekostyren je určen pro každého stavebníka a práce s ním je velmi jednoduchá. Namíchat se dá podle požadovaného množství od kalfasu ručně vrtačkou, nebo v jakékoliv míchačce, až po domíchávač.
Smícháním ekostyrenu s cementem, pískem a vodou vzniká lehký „ekostyrenbeton” o různých parametrech.
Podle receptur můžeme namíchat beton, který váží od 200 kg/m3 do 900 kg/m3. Čím bude směs těžší, tím bude mít vyšší pevnost v tlaku, ale menší tepelný odpor a naopak, čím bude směs lehčí, tím bude mít lepší tepelně izolační parametry, ale horší pevnostní parametry. Stavebník se může sám rozhodnout, které vlastnosti vyzdvihne a které potlačí, nebo se rozhodne pro kompromis.
Takovým nejčastějším kompromisem je lehký ekostyrenbeton, který váží přibližně 500 kg/m3. Je dostatečně pevný, přičemž si zachovává dobré tepelně izolační parametry.
Zásadním problémem je to, jak v domácích podmínkách zabezpečit dodržování stálého složení betonové směsi a jak vůbec betonovou směs složit. Dodnes panuje názor, že běžný objemový poměrmíchání písku a cementu je 6 : 1 a poměrmíchání 4 : 1 je již přepych a plýtvání cementem. Protože se většinou v domácích podmínkách nepoužívá hrubé kamenivo do betonu, jsou betony vyráběny pouze z písku, a zde je poměrmíchání 4 : 1 ještě nedostatečný. Dobrý a pevný beton lze při výrobě betonu pouze z písku získat teprve při poměru písku a cementu v rozmezí 2 : 1 až 3 : 1, protože cementový tmel tvořený cementem a vodou musí obalit velké množství malých zrn písku. Při větším obsahu písku než při poměru 3 : 1 již nestačí cementový tmel na obalení všech zrn písku a zrna písku se po zatvrdnutí vydrolují z hmoty betonu a beton má nízkou pevnost. Uvedenými mísícími poměry se rozumí skutečné objemové poměry a ne dávkování malých lopat cementu a velkých lopat písku. Kdo beton někdy míchal, musel zjistit, že lopata cementu je podstatně lehčí než lopata písku. Toto je dáno různými sypnými objemovými hmotnostmi těchto materiálů. Z důvodu této různosti obou materiálů by dávkování cementu a písku nemělo být objemové, ale hmotnostní podle odborně provedeného návrhu složení betonové směsi. Kompromisem je navážit pro první míchačku cement a písek do kbelíků a dále dodržovat dávky kbelíků na jednu míchačku. Ještě jednodušší je nechat si navrhnout složení betonové směsi na jednu míchačku a na jeden pytel cementu a „od oka“ pomocí kbelíků dodávat pouze písek. V tomto případě je alespoň jedna složka betonové směsi dávkována přesně. Dávkování písku lopatami nelze vůbec doporučit, protože každá lopata je jiná a navíc hmotnost jedné lopaty písku je závislá na vlhkosti písku. Na povrchu hromady písku je písek suchý a na lopatě se tvoří nízký kužel. Naopak uvnitř hromady je písek vlhčí a na lopatě se tvoří vyšší kužel. Rozdíl hmotnosti těchto dvou lopat může být až několik kilogramů, což vede u malých míchaček k výrobě naprosto odlišných betonových směsí.
Dobře namíchaný beton poznáme podle toho, že je rovnoměrné struktury, lepkavý, dobře roztíratelný, mírně zavlhlý, jakoby masný. Takovýto beton aplikujeme do nachystaného bednění s maximální dobou zdržení 45 minut.
Beton zhotovený svépomocí v poměru 1 kbelík cementu a maximálně 3 kbelíky hrubého písku je mnohem levnější než beton zhotovený z připravených pytlovaných suchých betonových směsí, které dnes nabízejí v každých stavebninách, a je také o dost levnější než beton dovážený na stavbu v autodomíchávači (zamíchaný ve fabrice). Jedinou výhodou objednaných hotových betonů je garance požadované kvality jejich výrobcem.
V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, zaštipování je vhodné. Pomůže rostlině vyvinout větší plody. Hlavní šlahouny se zkrátí na délku 3 až 5 metrů a postranní na délku 3 metry. Rovněž je vhodné zredukovat počet vyvíjejících se plodů - jednu třetinu jich odstraňte. Po zkrácení začne rostlina vysílat nové postranní výhony, které je potřeba vylamovat. Po zkrácení je také vhodné změnit poměr živin v zálivce - omezit dusík a posílit draslík.
V 1/3 mléka rozšlehejte mouku, zbývající 2/3 mléka přiveďte k varu, poté studené mléko s důkladně rozmíchanou moukou přilijte do vroucího mléka a za stálého míchání asi 10 minut povařte. Ke konci vaření rozdrobte do omáčky nivu a nechte ji rozpustit. Za stálého míchání přidejte máslo a dosolte dle své chuti. Tato omáčka se hodí k těstovinám nebo pečeným bramborám. Na talíři servírujte posypané čerstvou pažitkou.
V diskuzi BETONOVÁ SMĚS NA VENKOVNÍ POUŽITÍ POMĚR PÍSEK CEMENT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří hauer.
potřeboval jsem poradit jaký beton mám namíchat na část základu z tvárnic jako věnec.Tvárnice jsou staré se dvěma dutinami.Věnec bude jen na jedné ze čtyř stran v rozměrech 150 x 100 x 3500 šířka výška délka. Tvárnice jsou do výšky 1m a na betonový pás bude postavena zeď z porobetonu do výšky cca 2m. Vše bude čelit vlivúm počasí ze západu.Jsem ve věku 74 l a nevím zda vám dotaz dorazí. Pokud se to povede budu rád a předem děkuji. S pozdravem Hauer Jiří
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
K přípravě betonu použijte Portlandský cement CEM I 42,5 R, říční písek frakce 0,5 až 3 mm, kamenivo frakce 10 až 20 mm, plastifikátor od firmy Den Braven a provzdušňovač. Beton připravte smícháním dvou dílů kameniva, dvou dílů písku a jednoho a půl dílu cementu. Přidáním plastifikátoru se sníží množství potřebné vody, proto ji přidávejte pomalu a jen tak, aby směs byla vlhká. Když bude směs přemokřená, tak to bude mít negativní dopad na výslednou pevnost a životnost betonu. Když to přeženete s vodou, tak jednoduše přidejte všechny ostatní přísady v uvedeném poměru. Beton připravte v míchačce a nechte míchat alespoň 15 minut, aby se uplatnil provzdušňovač, který ochrání beton před mrazem. Takový beton pak vydrží být pevný i více než sto let.
Ingredience: 3 lžíce moučkového cukru, 250 g banánového jogurtu, 3 lžíce cukru krupice, 1 balíček karamelového pudinku, 125 g másla, 500 ml mléka
Technologický postup: Do mléka nasypeme cukr krupici a metličkami vmícháme pudinkový prášek. Za občasného míchání přivedeme k varu a 2 minuty provaříme. Pudink postavíme do studené vodní lázně a za občasného míchání necháme vystydnout. Máslo necháme při pokojové teplotě povolit, dáme do misky, zasypeme cukrem a vmícháme pudink. Přidáme jogurt, krém vymícháme do hladka a uložíme na 2 hodiny do chladničky. Tento pudinkový krém můžeme použít libovolně, hodí se nejen k plnění moučníků, ale i různých dezertů a košíčků.
Jednoduchá jíška z vody a mouky se používá často do omáček, v nichž je mléko nebo smetana. Smícháme mouku s vodou nebo mlékem, pořádně rozkvedláme a za stálého míchání vlijeme do připravovaného pokrmu. Pokud se vám omáčka bude zdát řídká, musíte si do jíšky přidat více mouky.
V diskuzi BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ája.
Je to jednorázový sprej, velikosti běžného deodorantu. Spustí se a vystříká se najednou celý obsah. Vy to spustíte a opustíte prostor. Vystříká to celé samo. Nedělá to dým, opticky to vypadá, jako by stříkal deodorant, nebo lak na vlasy, ale učinná látka je samozřejmě jiná. A funguje to na 100%. Nežli mi tento prostředek doporučila veterinářka, tak jsem utratila víc nežli 10 000,- za zcela nefunkční prostředkyt tipu
bio kill a podobně. Nefungovali ani prostředky, které běžně používají detatizační firmy.
Nejsnáze výrobek získáte tak, že si do googlu zadáte Frontline Pet Care Difuzér
a vyhledávač Vám nabídne spoustu internetových obchodů s cenou od 255,- do 330,- za kus, který vystačí na cca 50-80m2 podlahové plochy při běžné výšce místnosti 250-250 cm. Pak už stačí jen porovnat poměr poštovné a cena a objednat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Děkuji za odpověď. Objednala jsem si 4 ks ale nepřišel mi difuzér, ale sprej proti hmyzu. Ten se má stříkat vodorovně 20 cm od místa které se ošetřuje. Takže to asi není to, co píšete i když jsem objednávala Frontline Pet care difuzer.
Můžete mi poradit prosím, kde mám objednat ten výrobek o čem píšete a oni to nezaměnili za jiný , čili difuzer za sprej?
Objednávku jsem dělala přes internetovou lékárnu MAX - a vyzvedla v místě bydliště pak na lékárně jako dobírku.
Děkuji.
Do guláše používáme jíšku tmavou. Na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, dokud nebude mít jíška tmavou barvu. Guláš lze zahustit také rozdrobeným chlebem.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
Opravdu zralé švestky důkladně omyjte a vypeckujte. Poté je rozemelte na masovém mlýnku a dejte vařit do hrnce na mírný oheň. Za stálého míchání nechte vařit asi 1 hodinu. Pak do švestek vymačkejte šťávu z jednoho citronu, a pokud vám povidla připadají kyselá, přidejte cukr dle chuti. Nepotřebujete-li, nemusíte přislazovat vůbec. Vařte dále za častého míchání ještě alespoň 1 hodinu, aby povidla úplně zhoustla, na závěr do nich přidejte koření. Ještě horká povidla plňte do předem umytých a usušených sklenic, důkladně uzavřete a nechte dnem vzhůru vychladnout.
Ingredience: 500 g oloupaných a pokrájených jablek, 250 g želírovacího cukru 2:1, 1 lžíce citronové šťávy
Postup: Do nádoby od pekárny vložíme pokrájená oloupaná jablka, přidáme zbylé ingredience a promícháme. Zapneme pekárnu a bez míchání vše necháme na přístroji. Hotová povidla plníme do čistých skleniček.
Ingredience: 2 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky, 2 ks kuřecích řízků, 700 ml mléka, 1 střední cibule, sůl, mletý bílý pepř, 2 ks taveného smetanového sýra
Postup: Cibuli oloupeme, nakrájíme nadrobno a dozlatova opečeme na rozehřátém oleji. Kuřecí řízky nakrájíme na nudličky, přidáme k cibuli a promícháme. Směs osolíme, poprášíme pepřem a za občasného míchání opečeme. K opečenému (bílému) masu přidáme obdélníčky taveného sýra a necháme je roztavit. Pak směs zalijeme polovinou mléka a 10 minut dusíme. Ve zbytku mléka rozmícháme zarovnanou lžíci mouky a vmícháme do omáčky. Za občasného míchání omáčku ještě 10 minut povaříme a podle chuti přisolíme. Kuřecí sýrovou omáčku podáváme s těstovinami uvařenými „al dente“.
Rozhodl jsem se vytvořit recept na ovocné máslo z minikiwi okyselené 1 lžící citronu na hrnek čerstvého ovoce. Použil jsem množství cukru podle receptu na jablečné máslo, který jsem nedávno připravoval. Vařil jsem to opravdu dlouho, díky čemuž by měl být hotový produkt bezpečnější. Jak se voda odpařuje, poměr cukru a citronu k ovoci se zvyšuje a také se zlepšuje textura bez nutnosti přidávat pektin. S pektinem nemám žádné problémy, jen ho moc nepoužívám.
Jíška z oleje se připraví tak, že na pánvi necháme rozpálit olej, poté do něj přidáme hladkou mouku a za stálého míchání nám vznikne jíška. Necháme smažit tak dlouho, jakou budeme potřebovat barvu jíšky. Pokud budeme chtít světlou jíšku, necháme jen zpěnit a stáhneme z plotny. Pokud tmavou, pražíme chvilku déle.
Ingredience: 200 ml mléka, 20 g čokoládového pudinku, 125 g másla, 100 g cukr moučka, 100 g čokolády (nad 70 procent kakaa)
Technologický postup: Uvařte pudink ve 200 ml mléka a nechte ho za stálého míchání vychladnout. Ve vodní lázni rozpusťte 100 g kvalitní čokolády. Dobře vymíchejte 125 g měkkého másla se 100 g moučkového cukru a postupně přišlehejte pudink, nakonec lehce vmíchejte rozpuštěnou čokoládu.
Na pánvi rozehřejeme sádlo, přidáme nakrájenou cibuli a orestujeme. Cibuli můžeme, ale nemusíme použít. Je to dle libosti. Poté přidáme hladkou mouku a osmažíme do hněda. Hotovou jíšku zchladíme vodou a nalijeme do polévky. Já ji nechladím a rovnou dávám za stálého míchání do polévky. Vaříme alespoň 5–10 minut na mírném ohni.
