Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ELEKTRICKY DONUTOVAČ

OBSAH

Destilovaná voda vodivost

Destilovaná voda neobsahuje žádné ionty na rozdíl od vody z kohoutku, která je obsahuje. Jsou to částice, které mají kladný nebo záporný elektrický náboj. Pokud k takové vodě připojíme elektrický proud, ionty způsobí protékání proudu. Destilovanou vodou elektrický proud vést nemůže, protože ionty neobsahuje.

Zdroj: Destilovaná voda

Elektrický mlýnek na kávu

Elektrické mlýnky na kávu jsou tím správným pomocníkem, který vám umožní vychutnat si kávu plnými doušky. Kvalitní elektrický mlýnek na kávu navíc umožní zvolit požadovanou hrubost mletí, a tak vybrat to správné aroma.

Zdroj: Mlýnek na kávu

Donut maker

Tato americká kobliha se vyrábí zhruba od roku 1950, její současné provedení nabízí různé barevné variace a chutě.

Na 100 g má americká kobliha následující nutriční hodnoty: 452 kcal, tuky 25 g, cholesterol 19 mg, sodík 326 mg, draslík 201 mg, sacharidy 51 g, bílkoviny 4,9 g, kofein 2 mg, vitamíny 60 mg.

S produktem Donut maker snadno připravíte dokonalé americké koblihy v každém okamžiku. Je ideální pro rodinné sešlosti, návštěvy nebo jen tak ke kávě či čaji. Příprava koblih je s tímto přístrojem velmi snadná. Donut maker je na elektrický proud s různým příkonem a je vybaven jamkami na koblihy s prolisovaným středem. Dovnitř se nalije těsto na koblihy, přiklopí se a tepelně se upravuje smažením. Některé přístroje jsou vybaveny i časovačem se signalizací. Donutovač je vybaven nepřilnavými deskami, přičemž jsou koblihy uzavřeny natěsno, takže nedojde k jejich deformaci při tepelné úpravě.

Důležité u tohoto přístroje je, aby desky byly nepřilnavé, dále musí řádně těsnit, jinak by se koblihy deformovaly.

Těsto se umisťuje pouze do spodní části přístroje, protože se jedná o těsto kynuté, které během technologické úpravy ještě nabyde.

Cena elektrického donutovače se pohybuje kolem 1 300 korun.

Zdroj: Donut

Mlýnek na kávu s kameny

Chcete-li pohodlnější a rychlejší mletí, zvolte elektrický mlýnek na kávu, nejlépe s mlecími kameny, jelikož tyto mlýnky nabízejí oproti mlýnkům s mlecími noži rovnoměrné namletí a ještě vyšší komfort.

Zdroj: Mlýnek na kávu

Jednoduché palačinky

Ingredience na těsto: 100 ml mléka, 100 g hladké mouky, 2 vejce, špetka soli

Postup: Uvedené ingredience zamícháme v lité těsto. Nepotřebujeme k tomu ani elektrický šlehač. Těsto naběračkou naléváme na pánev a smažíme dozlatova jednotlivé placky. Je to hotové raz dva. Podáváme s marmeládou, borůvkami a šlehačkou, nebo s tím, co máte rádi.

Zdroj: Palačinky

Recepty na sněhové pusinky

Suroviny:

  • 350 g krupicového cukru
  • 5 bílků
  • 30 g loupaných mandlí
  • pečicí papír, nebo tuk na vymazání plechu

Postup:

Z bílků, které by měly mít pokojovou teplotu, ušlehejte tuhý sníh, buď ručně, nebo můžete použít i elektrický šlehač (nejprve zvolte menší rychlost). Do sněhu po lžících zašlehávejte polovinu cukru, poté metlu vyndejte a stěrkou lehce vmíchejte druhou polovinu cukru. Kornout/zdobičku naplňte tuhou hmotou a na plech potřený tukem (či vyložený pečicím papírem) vytlačujte jednotlivé pusinky a jejich povrch posypte nasekanými mandlemi. Pečte ve velmi mírně vyhřáté troubě (spíše pečivo sušte). Hlídejte, aby vám pusinky nezhnědly.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Vysavač popela Hecht

Vysavač popela HECHT 20 E slouží k čištění krbů, kamen nebo jiných zařízení na spalování tuhých paliv. Při běžném pravidelném čištění se dá jen těžko zabránit šíření prachu a jemného popílku po místnosti. A především pokud je krb součástí obytných prostor, často znamená jeho údržba následný úklid celé místnosti. Avšak při použití vysavače popela nedochází k žádnému víření a úniku nečistot. Veškerý popel je odsáván do 18litrové kovové nádrže a díky velice kvalitním vzduchovým filtrům nehrozí jeho další únik. Hmotnost celého přístroje je pouhých 4,5 kg. K pohonu slouží 1000wattový elektrický motor. Cena vysavače se pohybuje kolem 999 korun. Vysavač je určen k vysávání zchladlého popela.

Zdroj: Jaký vysavač na popel si vybrat

Elektrický rotavátor

Několik výrobců (Gardena, Einhell, Güde, Hecht a jiní) nabízí pro kypření záhonů a zapravování hnojiv malé jednoúčelové rotavátory se dvěma, čtyřmi nebo až šesti hvězdicovými noži poháněnými obvykle šnekovou převodovkou elektromotory s příkonem do 1 300 W. Kopinaté nože se sice v šířce záběru 30 až 50 cm zahrábnou do měkčí půdy a dokážou ji obrátit, rostlý trávník s nimi však na záhon nepřeměníme.

Rotavátor tažený pohybem nožů vedeme rozvidlenými držadly v mírném předklonu před sebou. Nože musejí být shora zakryty, některé rotavátory (například Einhell BG-RT) umožňují párem malých koleček nastavovat hloubku záběru a ulehčují přepravu po zahradě. V mokré a jílovité půdě se však nože olepí hlínou a se strojem se nedá pracovat. Při výběru dejte přednost strojům s co nejdelším přípojným kabelem (nejméně 30 m).

Zdroj: Rotavátor

Platýs versus rejnok

Rejnoci (Batoidea) jsou nadřád příčnoústých paryb, zahrnující přes 500 druhů zařazených ve 13 čeledích. Jako rejnoci se také označují zástupci řádu Rajiformes, tedy praví rejnoci. Všichni jsou blízce příbuzní žralokům.

Rozdíly

Rejnoci mají kosočtverečné zploštělé tělo, což jim umožňuje splynout se dnem, číhat na kořist a ukrýt se před dravci. Některé druhy (parejnok elektrický, rejnok ostnatý) jsou schopny vydávat silné elektrické výboje – jejich elektroplaxy fungují jako fyziologický elektrický zdroj. Jiné druhy jsou vybaveny jedovým ostnem. Jejich párové ploutve srůstají a tvoří lem těla, hřbetní ocasní ploutve zakrňují. Zašpičatělý okraj prsních ploutví tvoří „křídla“, ocas některých druhů je protažen v bičíkovitý výběžek. Na spodní straně těla je 5 žaberních štěrbin, čichové jamky a ústa. Na rozdíl od platýse je oplození u rejnoka vnitřní, naprostá většina rejnoků je ovoviviparní, výjimku tvoří čeleď rejnokovití, kteří snášejí hranatá kožnatá vejce. Pohyb rejnoka je podobný letu ptáka. Většina rejnoků žije na mořském dně jako platýs, existují ale i sladkovodní druhy. Žijí v pobřežních vodách po celém světě, některé druhy jsou hlubinné, manty žijí na otevřeném moři. Trnuchy, které mají na kořeni ocasu tvrdý trn (v ohrožení jím mohou způsobit nepříjemné zranění, nebo i zabít), žijí v povodí Amazonky. Rejnoci jsou dobří plavci, mnoho z nich je ale přizpůsobeno životu na dně. Jsou to noční živočichové, den tráví zahrabaní v písku. Potravu si hledají u dna. Na rozdíl od platýse se rejnok žijící na volném moři živí planktonem.

Zde můžete vidět, jak vypadá rejnok.

Zdroj: Recepty na platýse

Jak vyčistit elektrický sporák

Nejlepší je provádět základní úklid po každém vaření u plotýnek a vrchní desky sporáku a v troubě po každém pečení. Ne každému se však chce a ne každý má po několikahodinové práci v kuchyni ještě náladu věnovat se této činnosti. Sklokeramickou desku vyčistíte škrabkou, elektrický sporák houbičkou nebo plastovou drátěnkou.

Pravidelnou očistu vyžadují zejména plotýnky elektrického sporáku. Ty velmi brzy rezavějí a nevypadají potom dobře, nehledě na to, že koroze omezuje jejich funkci.

Doporučení:

  • Snažte se plochy odmastit mycími prostředky a nechte je úplně uschnout.
  • Budete potřebovat smirkový papír. Ideální je ten se zrnitostí 60. Vezměte kotouč smirkového papíru a opatrně osmirkujte povrch od rzi. Odstraňte vzniklý prach.
  • Můžete plochu plotýnky natřít vypalovací stříbřenkou, která se používá na ošetřování komínových rour. Nátěr obnovte ihned, jakmile se opálí.
  • Výborné je pláty plotýnky pravidelně ošetřovat jedlým olejem před tím, než je zapnete. Oleje samozřejmě nemusí být mnoho, stačí plotýnky jenom lehce přetřít. Potírání olejem zajistí ochranu. Důležité je plotýnky olejem ošetřit pokaždé, když vám na ně něco vyteče, například voda či polévka. Jestliže nezapomenete na pravidelné potírání olejem, docílíte u plotýnek přirozeného vzhledu, jaký je běžný u opáleného kovu. Potom plotýnky nebudou rezavět a nebudete muset ani používat stříbřenku na jejich přetírání.
  • Počítejte s tím, že pokud jste péči o plotýnky podcenili už v začátcích, nyní je pozdě. Hloubkovou korozi neodstraníte, museli byste použít strojní brusku. A to je náročné nejenom z celkového hlediska, ale samozřejmě také finančně.

Zdroj: Babské rady jak vyčistit sporák

Odvlhčení zdiva – metody

Do oblasti živých metod sanace vlhkého zdiva a v boji proti kapilární vodě patří metody založené na elektrofyzikálních jevech. Přesvědčivá výhoda je zde zřejmá: malý zásah do stavební konstrukce. Díky tomu zaznamenaly tyto metody značné rozšíření. Teoretická východiska jsou založena na třech takzvaných elektrokinetických jevech:

  1. Elektroosmóza je známá už od roku 1807, kdy F. F. Reuss, profesor moskevské univerzity, zjistil, že po napojení stejnosměrného elektrického proudu do trubice tvaru U naplněné vodou, v jejímž ohbí byla vrstva jemného křemenného prachu o zrnitosti 0,35 mm, nebyla voda v obou ramenech stejně vysoko, ale že u záporné elektrody vystoupila mnohem výše než u kladné.
  2. Potenciál proudění je jev, který vzniká při pohybu polární kapaliny silnou vrstvou porézní látky, například při filtraci, nebo naopak při vzlínání kapaliny.
  3. Elektroforéza je pohyb jemných koloidních nebo suspendovaných částic v kapalině, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Například částice nabité kladným nábojem se začnou soustřeďovat u záporné elektrody (katody). Přitom s sebou strhávají vodu ve formě takzvaného solvátového obalu.
Výsledky pečlivě navržených a provedených laboratorních experimentů jsou využity pro praxi zavlhlých, zasolených a rozpadávajících se zdiv s níže popsanými praktickými závěry.

Může-li elektrický proud výrazně zvednout hladinu vody u jedné elektrody v experimentu s elektroosmózou, lze ve zdivu orientovat elektrody tak, aby tytéž síly působily proti vzlínající vodě a výška vzlínání výrazně poklesla. Jestliže při proudění polární kapaliny (například voda s rozpuštěnými solemi) látkou vzniká potenciál proudění, potom lze ve zdivu – přiložením silného vnějšího elektrického pole opačné orientace – celý proces obrátit včetně otočení orientace vzlínající vody, která pak poputuje zpět do podloží. Jestliže v laboratoři elektricky nabité suspendované částice putují k elektrodě a přitom s sebou strhávají vodu, potom lze ve zdivu tyto částice vhodně nabít (například kladným elektrickým nábojem) a odvádět k záporné elektrodě umístěné pod základy. Spolu s částicemi poputuje do podzákladí i voda.

Zdroj: OsmoDry

Vysavač na popel od Mountfieldu

Výkonný vysavač Cenerix slouží k vysávání vychladlého popela a usnadní údržbu krbu a krbových kamen. Má dvě funkce: umí vysát nečistoty a také rozdmýchat oheň (zpětný chod, kdy fouká opačným směrem). Nádoba o objemu 18 l má pohodlné madlo na přenos a vysavač je vybaven účinným výměnným HEPA filtrem. Výkon motoru je 800 W. Cena vysavače se pohybuje kolem 1 500 korun. Nevýhodou tohoto vysavače je nízký sací výkon, krátký elektrický přívodní kabel, hlučnost a náročné čištění.

Výkonný vysavač Ceneplus slouží k vysávání vychladlého popela a usnadní údržbu krbu a krbových kamen. Tento výkonný model, který je vybaven kolečky a nerezovou nádobou, má dvě funkce: umí vysát nečistoty a také rozdmýchat oheň. Výkon motoru je 950 W, objem nádrže je 18 l a vysavač je vybaven účinným výměnným HEPA filtrem. Cena vysavače se pohybuje kolem 2 300 korun. Nevýhodou tohoto vysavače je široká hadice, jinak je velmi chválen.

Zdroj: Jaký vysavač na popel si vybrat

Oblíbené vertikutátory

Na trhu lze vybírat mezi třemi základními typy vertikutátorů – jedná se o benzínové, elektrické a mechanické. Mechanické jsou sice nejlevnější, ale práce, kterou odvedou, není v porovnání s motorovými výrobky tak kvalitní.

Strojové vertikutátory (ať už na benzín, nebo na elektřinu) s vyšším počtem otáček a větším záběrem vykonají více práce s lepším efektem, což se odráží i na jejich ceně. Zatímco za mechanický vertikutátor dáte kolem pěti set korun, elektrický pořídíte od dvou do osmi tisíc a benzinový od sedmi do dvaceti tisíc korun.

U každého vertikutátoru naleznete jeho technické údaje. Zajímejte se o šíři záběru, výkon motoru, nastavitelnost hloubky vertikutace, počet výměnných válců (pokud to stroj nabízí), počet nožů na válci, sběrný koš, plošný výkon a v neposlední řadě o hmotnost stroje.

Práce s motorovým vertikutátorem není fyzicky ani časově náročná. O něco hůř se pracuje s mechanickým provzdušňovačem. Je tedy nutné se před nákupem rozmyslet, co od stroje očekáváte, a podle toho do něj investovat.

Jednoznačně oblíbené jsou vertikutátory elektrické, které mohou být jednonápravové nebo dvounápravové, to záleží na typu zahrady.

Zdroj: Vertikutace

Sálavé panely

Nástěnné a stropní sálavé panely jsou obvykle vyrobeny z hliníku a mohou být vytápěny buď elektřinou, nebo hadicemi s teplou vodou. Hadice s teplou vodou ale vytvářejí obavy z pozdější netěsnosti v systému, ve stěnách nebo stropech. Většina běžně dostupných sálavých panelů pro domácnosti jsou elektricky vytápěné.

Stejně jako každý druh elektrického vytápění, mohou být i sálavé panely provozně náročné, ale mohou poskytnout doplňkové vytápění v některých pokojích nebo mohou poskytovat teplo tam, kde je instalace běžného topení nepraktická.

Sálavé panely mají nejrychlejší odezvu z jakékoliv tepelné techniky, a proto by měl každý pokoj, kde je tento panel nainstalován, mít vlastní termostat. To umožní úsporu energie ve srovnání s jinými systémy, kdy jsou pokoje zřídka obsazené. Při vstupu do místnosti může uživatel zvýšit nastavení teploty, které nastane během několika minut. Po odchodu, stejně jako u jiných systémů vytápění, nastavte termostat na minimální teplotu, která zabrání zamrznutí potrubí.

Sálavé topné panely fungují na základě přímé viditelnosti, což znamená, čím blíže panelu budete, tím bude teplo intenzivnější. Některým lidem je stropní systém nepříjemný, protože panely zahřívají vaší hlavu a ramena intenzivněji, než zbytek těla.

Zdroj: Sálavé vytápění

Kaštanová mast na žíly

Kaštanovou mast ocení především starší generace. Je vhodná na křečové žíly, pružnost a pevnost cév, prokrvení, brnění nohou, záněty žil, studené končetiny, bolesti nohou, křeče, trombózy, kornatění cév a podobně.

Recept na mast z kaštanu

Ingredience: 150 ml kaštanové tinktury, 3 sáčky neochucené želatiny, 2 lžičky levandulového oleje, 2 lžičky rozmarýnového oleje, 1 lžička kafrového oleje; ruční elektrický šlehač nebo metla na šlehání, uzavíratelná dóza, která dobře těsní

Postup: Želatinu uvaříme dle postupu uvedeného na obalu. Když želatina zhoustne, necháme ji mírně zchladnout. Přidáme kaštanovou tinkturu a esenciální oleje. Vše důkladně promícháme ručním elektrickým šlehačem nebo metlou, až vznikne homogenní krém. Mast nabereme do sterilní, uzavíratelné a dobře těsnící nádoby. Takto vyrobená kaštanová domácí mast vám vydrží při uskladnění v chladničce cca tři měsíce.

Dávkování a použití

Bolavá místa ošetřujte kaštanovou mastí zpočátku 3–4krát denně. Po zlepšení stačí omezit na 2x denně. Místo masti lze použít i samotnou tinkturu z kaštanů, kterou můžeme nalít do rozprašovače a snadno aplikovat na bolavá místa.

Použití: Mast z kaštanů nanášejte na postižené místo několikrát denně. V žádném případě nemasírujte. Neaplikujte na sliznice a otevřené rány. Nepoužívejte vnitřně.

Zdroj: Kaštanové mazání

Tvarování tújí

Tvarované túje dodají zahradě noblesu a šmrnc. Lze je dokonce tvarovat podobně jako sochař tesá sochy. Jejich úpravou se můžete přímo umělecky vyžít. Nejlépe je kombinovat stříhání na jaře (březen až květen) se stříháním na konci léta (srpen až září).

Nejjednodušší tvary zvládnete možná vystříhat od oka. Ale pozor na stálé zarovnávání, které pak zanechá mnohem menší keřík, než jste měli původně v plánu. Kužel vytvoříte snáz, pokud si na keř připevníte do jehlanu pár bambusových hůlek a nahoře je svážete, případně kolem jejich obvodu několikrát obtočíte provázek či drátek. Kulovité tvary můžete vytvářet pomocí různých improvizovaných obručí.

Na složité tvary malých sošek se vyplatí vytvořit si formu z drátěného pletiva. Tu nasadíte na keř (poté, co jste jej nahrubo ostříhali do požadovaného tvaru) a přečnívající výhony odstřihnete. Pomocí formy pak budete keř i nadále udržovat. Formy lze v některých zahradnictvích dokonce zakoupit již hotové. Podmínkou úspěšné práce jsou kvalitní, ostré zahradnické nůžky přiměřené velikosti. Existují dokonce i tvarovací malé pilky na elektrický pohon.

Přečnívající výhonky je třeba odstraňovat co nejdříve. Od jara do podzimu, kdy rostliny bujně přirůstají, budou potřebovat zástřih i jednou za dva či tři týdny. Ovšem například pomalu rostoucí tis stačí zastřihnout jednou ročně. V zimě nezapomeňte keře ochránit před těžkým sněhem, který by mohl dílo polámat.

Zdroj: Stříhání tújí


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Jana Válková

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP