Většina z nás si pod názvem „francouzskébrambory“ představí zapečené brambory se salámem, vajíčkem, sýrem a případně i cibulí. Proč zrovna název francouzskébrambory? To asi nikdo neví. Receptů na francouzskébrambory je mnoho a každá domácnost si je obměňuje o ingredience, které má ráda.
Zapečené brambory jsou vrstvený pokrm připravený v jedné nádobě. Základ tvoří brambory, uzenina, cibule, zelenina, vejce, sůl, pepř. Navzdory některým předpisům, které uvádějí brambory vařené, je praktičtější použít brambory syrové. Vařené brambory se jednak musí připravit dopředu a nechat vychladnout, a to zabírá čas. A také máme k dispozici jen určité množství brambor, takže jich někdy může být málo. Syrové brambory můžeme oloupat další a dle potřeby přidat. Na výsledné chuti se nic nemění, jestliže použijete brambory vařené nebo syrové. Mění se pouze doba přípravy, která se u syrových brambor prodlužuje. Zapečené brambory jsou již domestikovaným pokrmem.
Francouzskébrambory, nebo zapečené brambory? V podstatě jde o jeden pokrm, který je nazýván dvěma názvy. Záleží jen na nás, jak je připravíme, někdo se salámem, druhý se zeleninou. Podstatné je, že se vždy jako hlavní ingredience použijí brambory a něco...
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 1 kg brambor, 400 ml smetany ke šlehání, 0,5 kg sýru ementál nebo kořeněného sýru, 1 slepičí vejce, muškátový oříšek, pepř, máslo (na vymazání zapékací misky), utřený česnek (taktéž na vymazání formy).
Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na plátky o tloušťce mince. (Pokud máte k dispozici mandolínu (kráječ), neváhejte a použijte ji.) Nakrájené brambory dáme do vody, aby nezčernaly. Smetanu nalijeme do dostatečně velké mísy, do které se pak musí vejít i všechny brambory. Smetanu opepříme a osolíme. (A můžeme ji osolit dost, neboť brambory, jak je známo, absorbují hodně soli. Proto se někdy používají ke ,,stáhnutí“ slanosti. Smetana může být tudíž jakoby přesolená.) Smetanovou směs zamícháme a přidáme do ní trošku nastrouhaného muškátového oříšku. Vmícháme sýr (ementál nebo nějaký kořeněný sýr; měl by to být nějaký lepší sýr, jenž má zajímavější chuť). Nyní slijeme a osušíme brambory a nasypeme je do mísy se smetanovou kaší. (Když slijeme z brambor vodu, tak je dobré rozprostřít si utěrku, brambory na ni vysypat a poté pěkně promnout, aby se úplně vysušily.) Jakmile máme brambory v míse, rozklepneme do ní ještě slepičí vejce a dobře promícháme, aby se suroviny spojily. Francouzskébrambory vložíme do trouby a pečeme v předehřáté troubě (v zapékací míse vymazané máslem a utřeným česnekem) přibližně 40−45 minut při teplotě 140 °C. Na posledních 5−10 minut můžeme zvýšit teplotu na 200 °C pro zvýraznění barvy. ,,Gratin je krásně dozlatova upečený. Voní úplně božsky. Jak jsou ty brambory s tou smetanou a sýrem, jak je to bohatý a tučný, tak si potřebujeme tu chuť ještě malinko něčím narušit. Nakrájíme proto trošku šnytlíku (pažitky), hezky navrch to bohatě posypeme a je hotovo.“
Ve svém příspěvku DOTTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kott Jaroslav.
Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den,
měla jsem vosy v záhonu s jahodami. Zkoušela jsem kdeco, nakonec jsem se jich (spíše náhodou) zbavila tak, že jsem do díry nastříkala sprej proti vosám, zastrčila tam hořící sírový papírek a ono to blaflo. Vosy tam pak už nelítaly.
Možná vás překvapí, že jíme stále méně brambor. Zatímco v roce 1850 připadlo na jednoho člověka ročně 170 kg, dnes už je to jen 77 kg. Mohou za to určitě i brambory z velkovýroby, často poškozené a nevalné chuti. Kdo pěstuje vlastní, ví, že není brambor jako brambor! Jaká sadba je tedy ta nejvhodnější? A jak na pěstování?
Brambory z velkých lánů a vlastní brambůrky ze záhonu – obrovský rozdíl v chuti a kvalitě zná každý, kdo okusil. Brambory z velkovýroby se navíc prodávají v době, kdy už pro konzumaci nejsou vůbec vhodné, odrůdy určené pro letní a podzimní spotřebu jsou nabízeny i po Vánocích. Důvodem jsou přebytky. Jenže vodnaté brambory kuchaře ani strávníky nepotěší.
Vlastní brambory naštěstí nepěstujeme pro co nejvyšší produkci, ale proto, abychom si pochutnali.
Na záhoně získáme nejlepší brambory ekologickým pěstováním. Žádná minerální hnojiva, pouze chlévský hnůj a zelené hnojení. Vhodné jsou odrůdy méně citlivé na plíseň bramborovou, což je pro zdravé pěstování bez přemíry chemie důležité. Mandelinku bramborovou snadno vysbíráte ručně.
Kromě skvělé chuti budou vlastní brambory výrazně zdravější než ty z velkovýroby, které prošly postřiky proti plevelům před i po vzejití sadby, mořením, nejméně třemi postřiky proti plísni, následují postřiky proti mandelince a mšicím či chemická likvidace porostu před sklizní.
Rozhodnutí, jakou odrůdu brambor budete na své zahrádce pěstovat, již dnes není snadnou záležitostí. K ranosti, barvy dužniny, barvy slupky, rezistence vůči háďátku přibyl v posledních letech další podstatný parametr, a to varný typ. Navíc počet odrůd je stále větší.
Varný typ udává vlastnosti hlíz po uvaření a tím i konzumní použitelnost brambor.
Rozlišujeme tři základní varné typy:
Varný typ A: pevné lojovité brambory, které jsou nerozvářivé, příjemně vlhké, velmi slabě až slabě moučnaté, vhodné pro přípravu bramborového salátu i ke konzumu jako vařené.
Varný typ B: polopevné, polomoučné brambory s jemnou až hrubší strukturou, příjemně vlhké až sušší, vhodné jako příloha k jídlu.
Varný typ C: měkké, moučnaté brambory s jemnou až středně hrubou strukturou, středně vlhké až suché, vhodné k přípravě kaší a těst.
Varný typ D: není pro zahrádkáře významný – jde o odrůdy pro průmyslové zpracování.
Některé odrůdy jsou přechodem mezi uvedenými varnými typy. Například u označení AB, BA či BC vždy první písmeno značí převahu k varnému typu.
Pro zahrádkáře mají význam odrůdy velmi rané, rané, méně už polorané. Polopozdní až pozdní odrůdy, které se sklízejí až v polovině září, se na zahrádce nevyplatí. A pozor na to, že velmi rané odrůdy bychom měli zkonzumovat co nejdříve, nejdéle do Vánoc.
Odrůdy brambor se tedy rozdělují i podle toho, kolik potřebují dnů od výsadby do sklizně: velmi rané (90–100 dní), rané (100–110 dní), polorané (110–120 dní), polopozdní a pozdní (nad 120 dní).
Každý, kdo pěstuje brambory, byť na malém záhonku, si zaslouží kvalitní certifikovanou sadbu. Tu poznáte podle toho, že je označená návěskou (do 10 kg podnikovou, nad 10 kg úřední, tj. s hlavičkou ÚKZÚZ). Množství odrůd je skutečně téměř nepřeberné, vždyť například Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský měl v roce 2013 přihlášeno k uznávacímu řízení 180 odrůd sadbových brambor.
Brambory nemají zvláštní nároky na půdní podmínky, i jílovitohlinité půdy přinesou dobré výsledky. Nevhodné však jsou zamokřené pozemky a pěstování ve stínu pod stromy. Půdu je třeba na podzim hluboce zorat nebo zrýt, zjara řádně nakypřit – nejlépe rotačním kypřičem, aby byla jemná, bez hrudek. Brambory je třeba sázet do teplé půdy.
To, že byste si měli každý rok pořídit sadbu novou, uznanou není třeba nijak obhajovat. Brambory snadno onemocní virovými chorobami, které snižují výnos až o 50 %. Virózy se přenášejí sadbou a v porostu je rozšiřují především mšice, proto i poměrně pěkně vypadající sadba od známého není zárukou jejího dobrého zdravotního stavu, ten zaručuje jen sadba uznaná. Při nákupu sadby dbejte na to, aby hlízy byly ve velikosti kolem 4,5 cm, zdravé a vždy s označením názvu odrůdy a množitele. Sadba by měla mít velikost minimálně 25 x 25 mm a maximálně 60 x 60 mm. Brambory sázíme cca 30 cm od sebe. Při velké sadbě může být vzdálenost větší, při malé menší.
Vývoji rostlin pomůže opakované proorání či okopání. Kořenům tak zajistíme vzduch a zároveň se zničí plevele. Ani při okopávání však nesmí vznikat hroudy, půda nesmí být utužená, rozdroben musí být i nežádoucí půdní škraloup. Přihnojujeme hnojem v množství 3–4 kg na metr čtvereční, vyzrálého kompostu můžeme použít více. Pro zelené hnojení je vhodné použít například hořčici bílou, svazenku vratičolistou či lničku setou – sejeme je několik týdnů před podzimní orbou.
Dobrým předklíčením brambor na světle a použitím netkané textilie lze i v nadmořské výšce 520 m dosáhnout předčasné sklizně, tedy sklízet už za 66–69 dnů. Pro nejranější sklizně je vhodné vybírat odrůdy s rychlým nárůstem hlíz. V současné době tuto vlastnost splňují například odrůdy Everest, Flavia, Impala, Leoni, Magda, Solist a Vitesse.
Brambory v růstu potřebují denně v průměru 2–10 mm vody, což představuje cca 200–1 000 litrů vody za jeden den (podle plochy). V jiném přepočtu vychází, že jedna rostlina potřebuje 0,5–2,5 litru na jeden den. Zavlažování samozřejmě korigujte i s přírodním deštěm. V případě nedostatečného deště musíte vodu dodat jiným způsobem.
Po sklizni je třeba nechat brambory 2–3 týdny pod přístřeškem, kde se osuší a zhojí se poškozená místa. Chráníme je přitom před slunečním svitem. Aby nezezelenaly, přikryjeme je prodyšnou pytlovinou nebo kartonem. Nedostatečné „vydýchání“ brambor poznáme podle potní vrstvy – brambory jsou na povrchu vlhké. Před uložením do sklepa nebo jiné chladné a vlhké místnosti vyřadíme hlízy s hnilobou. Brambory se doporučuje skladovat při teplotách 2–6 °C, ve vrstvách do výše 1 metru. Brambory skladované při této teplotě však nelze konzumovat ihned. Škrob by se v nich totiž přeměnil na cukry a brambory by chutnaly nasládle. Necháme je proto 10–14 dnů v teplotě 12–15 °C.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání. Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Ingredience: 1 kg předvařených brambor, 4 vejce, 1 smetana, 200 g cibule, 300 g uzeného masa (bůček), 10 stroužků česneku, kmín, pepř, muškátový oříšek, petrželka, 2 hrsti libečku, sádlo.
Postup: Cibuli nakrájíme na klínky, uzené maso z komína na kostky. Kostky uzeného masa vložíme do rozehřáté pánve a zprudka orestujeme. Na výpeku poté orestujeme cibuli a česnek. Směs v pánvi dochutíme pepřem, muškátovým oříškem a dvěma hrstmi nahrubo nasekaného libečku. Předvařené a oloupané brambory nakrájíme na silnější plátky. (Už když brambory vaříte, je potřeba myslet na to, aby byly na skus, tj. aby nebyly úplně rozvařené a nerozpadávaly se.) Pekáč vymažeme vepřovým sádlem a můžeme vrstvit. První vrstvu tvoří na dno vyskládaná kolečka brambor, jež zasypeme ochucenou směsí z pánve a na ni položíme druhou vrstvu brambor. Francouzskébrambory vložíme do vyhřáté trouby na 180 °C a pečeme 20−30 minut. V závěru pečení brambory zalijeme vejci rozmíchanými ve smetaně, kterou jsme osolili, opepřili a přidali do ní 2 hrstky nasekané petrželky. Teplotu v troubě snížíme na 150 °C a francouzskébrambory dopečeme dozlatova.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelinek Jiri.
Dobry den vyskytl se mi takovy problem - od znameho jsem dostal v loni hroznove vino v kvetinaci .Kvetinac byl maly vino nic moc velkeho vzrustu.Na podzim jsem cele vino presadil do velkeho kvetinace dal na balkon a udelal k nemu mensi drevenou konstrukci.Na jare se vino docela krasne zazalenalo ale vyskytl se onen zmineny problem na cele sazenici ( listy i stonek ) se objevilo neco co vypada jako kdyby to nekdo posypal cukrem crystal - nevim co to je a jestli s tim mam neco delat - na listech je to ze spoda - poradi mi nekdo prosim i s dalsi veci - docetl jsem se ze se ma vino zastipovat jako u rajcat - jsem zrejme zahradnik praclovek - nevim o cem je rec. Predem vsem dekuji za rady.
Jelinek Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vilém.
Zdravím před 2 Romana jsem byl na sběru vína ve Francii u Bordeaux a super zážitek a nové zkušenosti. S tím že o víno je se potřeba starat celý rok, od vyvazování zastřihávání až po sběr a zpracování je to náročná práce. Víno i rád piju a ve Francii je nekonečný výběr dala se tam sehnat i láhev za 2eura ale taky třeba za 20euro. A občas si i objednávám nějaka francouzské víno tady http://www.vinigrandi.cz/ mají tam výběr zahraničních vín a dost i z Francie.
Ingredience: 3 tenké plátky slaniny, 5 velkých brambor, 1 větší cibule, 1−2 stroužky česneku, 150 g měkkého salámu, 50 g tvrdého sýru na strouhání, 1 vejce, mléko, sůl, pepř.
Postup:Brambory oškrábeme a nakrájíme na tenčí hranolky. V hlubší pánvi orestujeme slaninu a do ní poté zamícháme brambory, nakrájený nebo nastrouhaný salám a nakrájenou cibuli. Vše osolíme, opepříme a dáme do trouby. Nepřiklopenou směs zapékáme přibližně 15 minut. Následně přidáme drobně nasekaný česnek a pečeme dalších 15 minut, přičemž nyní už můžeme směs promíchávat. Na závěr (když jsou brambory skoro měkké) vše zalijeme vajíčkem rozšlehaným v mléce a posypeme nastrouhaným sýrem. Vypneme troubu, ale francouzskébrambory necháme zakryté, dokud se sýr nerozpustí (tj. asi 10 minut).
Ingredience: 3 sterilované okurky, 3 vejce, 300 g uzeného masa, 1 kg brambor vařených ve slupce, 200 g cibule, 1 lžíce plnotučné hořčice, pepř, sůl, olej.
Postup: Nejdříve uvaříme brambory ve slupce (mohou být i lehce nedovařené). Scedíme je, oloupeme a nakrájíme na kolečka nebo na kostičky. Cibuli nakrájíme rovněž na kostičky nebo tenká kolečka a na oleji ji necháme zesklovatět. Okurku nakrájíme na tenká kolečka a uzené maso na kostičky. Vše smícháme dohromady i s bramborami, osolíme, opepříme a přidáme plnotučnou hořčici. Směs dáme do pekáče, zalijeme rozšlehanými vejci a vložíme do trouby vyhřáté na 180−200 °C. Francouzskébrambory pečeme tak dlouho, dokud nejsou vajíčka dostatečně propečená a brambory pěkně zlatavé.
Ingredience: 100 g romadúru (40%), 80 g anglické slaniny, 1 kg brambor vařených ve slupce, 1 vejce, sůl, pepř, trocha oleje, trocha mléka.
Postup:Brambory uvaříme ve slupce, necháme trochu zchladnout a oloupeme. Nakrájíme je na plátky, které klademe do vymazané zapékací mísy tak, že střídáme vrstvu brambor s vrstvou slaniny, jež je nakrájená na kousky. Každou vrstvu brambor pokapeme olejem a osolíme. Povrch francouzských brambor posypeme strouhaným romadúrem a dáme péct do trouby. Po 10 minutách brambory zalijeme mlékem, ve kterém jsme rozšlehali vejce se špetkou pepře, a dáme znovu péct. Francouzskébrambory pečeme dorůžova.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čapčuch.
Narážím často na jeden problém. Vyroste krásná košatá nať,ale brambor pod natí je málo a jsou drobné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Odpověď tkví ve hnojení. Pokud hnojíte brambory, i když jsou jejich výhony velké více než 25 až 30 cm, tak nebudete mít žádný výnos, ale jen bohaté zelené listy. Brambory je vhodné hojit jen zpočátku jejich růstu, aby vytvořily košaté výhony a pak v době "hnojivové diety" začly ukládat svou produkci ze slunce a vody do hlíz pod zemí. Co s tím dělat? Pokud používáte hnůj, tak ho dejte jen poloviční množství a jen na začátku před sadbou. Pokud používáte průmyslově vyráběná hnojiva, tak použijte to s vyváženým poměrem dusíku, draslíku a fosforu pro růst a aplikujte ho jen v první růstové fázi. Když jsou výhony velké 25 cm začněte opravdu vydatně zalévat a kontrolujte stonky, aby se na nich nevytvářela šedá plíseň.
Ingredience: 1,5 kg syrových brambor, 350 g měkkého salámu, 1 velká cibule, sůl, pepř, sladká paprika (dle chuti), 6 stroužků česneku, 3 vejce, tuk.
Postup: Syrové, oškrábané a na plátky nakrájené brambory vložíme do vymazané zapékací mísy. Brambory osolíme, opepříme a posypeme sladkou paprikou. Na ně navrstvíme na kostičky nakrájenou cibuli a na kostičky nakrájený salám. Na tuto vrstvu přidáme prolisovaný (nebo na kostičky nakrájený) česnek. Na něj dáme znovu brambory, které okořeníme, na ně pak opět cibuli, salám a česnek. Takto pokračujeme, dokud nespotřebujeme všechny připravené suroviny. Poslední vrstvu by měly tvořit brambory, jež osolíme, opepříme a lehce posypeme paprikou. Navrch dáme trochu tuku. Brambory vložíme do trouby a zapékáme na 200 °C přibližně 1,5 hodiny. Před vyndáním v hrnečku rozšleháme vejce, vlijeme ho na brambory, promícháme a necháme zapéct.
Ingredience: 300 g brambor vařených ve slupce, 150 g šunky, 1−2 pikantní klobásky, 1 pórek, 150 g strouhaného sýru, smetana, 1 vejce, mořská sůl, pepř, kmín, olivový olej, popř. bazalka.
Postup: Celé brambory uvaříme do poloměkka (uvnitř tvrdší) a nakrájíme na kolečka. Zapékací mísu nebo pekáč vymažeme olivovým olejem a na dno poklademe brambory, které lehce osolíme a opepříme. Na ně dáme vrstvu šunky (nakrájené na kostičky), klobásky a pórku. Vrstvení opakujeme, dokud nám nedojdou suroviny. Poslední vrstvu by měly tvořit brambory. Ty posypeme strouhaným sýrem a podle chuti můžeme přidat ještě bazalku. Nakonec vše zalijeme smetanou, ve které rozmícháme 1 vejce. Pečeme v troubě, dokud sýr nezčervená.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška zeminy. Při začátku pěstování je igelit pytle srolován na okraji a k rostlině jde více světla. Brambory sázíme předklíčené již v dubnu. Když je zima, respektive jarní mrazíky, tak se dají srolované obruby narovnat a vytvoří nad rostlinami jakýsi skleník. Vrchní okraje se spojí třeba kolíčky na prádlo. Pytle dáváme těsně k sobě, abychom co nejlépe využili prostor.
Nevýhodou je špatná manipulace, pytle mají malou trvanlivost. Po třech, čtyřech letech je igelit sluncem narušen (degradován) a postupně praská a rozpadá se.
Pěstování brambor v bedně
Brambory nechte růst nad úrovní země ve vyvýšených záhonech obehnaných bedněním, které by nemělo být vyšší než 50 centimetrů. Zhotovíme jej snadno z metrových prken. Vyhloubíme jámu, nad ní sestavíme bednění a dovnitř nasypeme substrát. Ten se odspoda skládá z hrubého a pomalu se rozkládajícího organického materiálu a větví, z drnů, trávy a kuchyňského odpadu. Poté dáme do bedny vrstvu listí a nakonec kompost promíchaný se zeminou. Dole hrubší, nahoře jemnější. Do záhonu o straně 100 cm umístíme 4 hlízy, asi 15 centimetrů pod povrch. Půda uvnitř bude mít v průběhu vegetace vyšší teplotu než běžný záhon, a proto brambory častěji zavlažujeme.
Pěstování brambor v seně
Vrstvu sena, kterou máme od loňského roku na zahradě, rovnoměrně rozprostřeme, část sena si necháme stranou na krycí vrstvu. Přímo do rozprostřeného sena vložíme naklíčené hlízy brambor, které přikryjeme zbylým senem, a o brambory se již skoro nemusíme starat. Za suchého počasí je dobré je zavlažovat. Při sklizni rozhrneme seno a brambory sklízíme.
Pěstování brambor ve slámě
Způsob pěstování brambor pod slámou se používal ještě v 19. století. Je pravda, že nebyl moc rozšířený, ale zato byl velmi úspěšný. V některých oblastech se používal ještě po revoluci.
Kvůli ušetření času a materiálu vesničané nezakopávali brambory do země, ale jednoduše na ně navršili 20cm vrstvu slámy, listí a podobného biologického odpadu. Potom už mohli klidně čekat do podzimu. To znamená, že kopčení brambor nedělali, a přesto měli mimořádnou úrodu.
Kolektivizace a válka odsoudily tento výnosný způsob pěstování brambor pod slámou k zapomnění. V současnosti se s úspěchem obnovuje.
Způsob pěstování brambor pod slámou je jednoduchý a v praxi vypadá takto: Na nepoorané (neporyté) zemi se rozloží v dostatečné vzdálenosti hlízy. Potom se zakryjí 20–30cm vrstvou slámy nebo jiného biologického materiálu. To je všechno. Neokopávají se, neplejí se. Na podzim, když stonky začnou zasychat, se odstraní vrstva slámy a brambory se sesbírají. Ti, kteří zkusili tento způsob pěstování, potvrzují, že úroda je mnohem vyšší než při tradičním pěstování. A ještě to vylepšili. Jeden zahrádkář například přidal provzdušňování (tvoření štěrbin) – kovovým kolíkem, 10–12 cm dlouhým, udělal mezi řádky díry (ve slámě). Podle jeho tvrzení se úroda zvětšila o 15–20 %.
Jiné vylepšení spočívá v tom, že se před položením sadbových brambor nasype na záhon 10–15cm vrstva rašeliny. Brambory se dávají do jamek na zeminu a rašelinou se nezasypávají. Celé se to nakonec pokryje vrstvou slámy. Úroda se tak prý ještě znásobí.
Ingredience: brambory, olivový olej, koření – drcený kmín, červená paprika, sůl (a někdy na chuť ještě oregano), dobrá je třeba i majoránka nebo kurkuma, pečicí papír
Postup: Brambory omyjte a nakrájejte na měsíčky, popřípadě měsíček ještě překrojte na půl, pokud jsou brambory větší. V míse brambory pořádně promíchejte s olivovým olejem a kořením. Záleží na vaší chuti, výborná je například kombinace drceného kmínu, červené papriky a oregana. Dobré jsou také s kurkumou. Ochucené brambory pak vyklopte na nepřilnavý plech, plech je lepší vyložit pečicím papírem, máte jistotu, že se brambory nepřichytí na plech. Brambory přikryjte alobalem nebo poklopem a pečte nejdříve 25 minut na 200 stupňů, pak poklop sundejte, teplotu trochu snižte a pečte ještě 10–15 minut. Brambory jsou hotové, když jsou měkké a na povrchu zlatavé. Takto připravené brambory jsou výborné s česnekovým máslem a sklenicí vychlazeného mléka nebo kefíru.
Ingredience: 500 g brambor, 120 ml smetany, 2 vejce, 100 g šunky, 80 g eidamu, cibule, olej na vymazání zapékací misky, sůl, pepř.
Postup: Nejprve uvaříme brambory (vaříme je cca 15 minut; nevadí, když budou o něco tužší). Necháme je vychladnout a poté je nakrájíme na malé kostičky. Vymažeme zapékací misku a na její dno dáme brambory, na ně šunku, cibuli a vejce, osolíme, opepříme. Postup zopakujeme ještě jednou a vše ,,zakončíme“ bramborami. Ty bohatě posypeme nastrouhaným sýrem a celou směs zalijeme smetanou. Vložíme do trouby a pečeme přikryté cca 20 minut na 180 °C. Poté víko misky či alobal sejmeme a zapékáme dalších 15−20 minut dozlatova.
Nejprve se oloupou brambory a nakrájí se na tenké plátky. Aby brambory nezhnědly, dají se do hrnce se studenou vodou, kde musí být brambory celé namočené. Poté se nakrájí bůček a cibule (na klínky), naseká se také česnek (nemusí být najemno). Nakrájený bůček se pak opeče na pánvi. K němu se přidá i cibule, kterou je třeba zprudka orestovat. K masu a cibuli se přihodí i připravený česnek. Vše se osmahne a dochutí muškátovým oříškem, pepřem a sekaným libečkem.
Připravíme si pekáč a jeho dno nejprve vymažeme sádlem. Pak na něj vyskládáme brambory a přidáváme vrstvu vypečeného bůčku s cibulí, tu zakryjeme opět bramborami. Předehřejme si troubu na 180 °C a pekáč do ní vložíme na 29 minut. Mezitím si rozšleháme vejce a přidáme k nim i smetanu, sekanou petrželku, sůl a pepř. Touto směsí pak zalijeme brambory a teplotu trouby snížíme na 150 °C. Brambory se pečou, dokud nebudou mít zlatavou bramboru.
Ingredience: brambory (cca 15 středních brambor), 50 ml olivového oleje (nebo 150 g másla), sůl, kmín (nebo rozmarýn, nebo tymián)
Postup 1: Brambory omyjeme důkladně vodou a osušíme. Podélně rozpůlenou bramboru položíme rovnou částí na prkénko a půlkulatou část prokrájíme nožem skoro celou (vcelku zůstane jen asi 1–2 mm). Na plech dáme olivový olej a naskládáme brambory rovnou částí dolů. Osolíme, ještě maličko zakápneme olivovým olejem a přihodíme dvě snítky rozmarýnu, či tymiánu. Pečeme ve vyhřáté troubě na 220 °C 30–35 minut.
Postup 2:Brambory omyjeme důkladně vodou a osušíme. Celé je prokrájíme ostrým nožem tak, aby nám zůstaly pohromadě jen asi 2–3 mm (plátek je delší, proto necháme i větší neprokrojený zbytek, než je u předchozí verze). Do vyšší zapékací misky dáme máslo nakrájené na plátky a na to naskládáme brambory (částí vcelku dolů). Osolíme, okmínujeme a dáme péct na 210 °C 50–60 minut. Výsledkem bude něco jako přechod mezi dušenou a pečenou bramborou (delikátní záležitost, obzvláště pokud chcete nechat hrát prim chuť brambory).
Majonéza (domácí: (2 žloutky, 15 ml slunečnicového oleje, 1 lžíce dijonské hořčice, šťáva z půlky citronu (lžička octa), sůl, pepř)
Mražený hrášek
Mrkev
Pepř
Petržel
Sůl
Vařená vejce
Zakysaná smetana
Postup přípravy:
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich doporučuje si brambory na bramborový salát uvařit den předem a přes noc je nechat v lednici (pokud se totiž chystáme dělat bramborový salát na Štědrý den, ušetří nám to čas i nervy). Předem se dá i uvařit mrkev, petržel a celer (nečistit před vařením). Klidně můžeme kořenovou zeleninu vařit společně s bramborami v osolené vodě. Salát by se měl přichystat dostatečně dopředu, aby se stihl rozležet. Uvařené brambory si pak oškrábeme a pokrájíme na malé kostičky. Očistíme si i kořenovou zeleninu a opět ji nadrobno nakrájíme. Zdeněk Pohlreich doporučuje krájet brambory i zeleninu nožem, je to sice časově náročnější, ale zase docílíme přesných kostiček (zelenina by měla být na malinko menší kostičky než brambory). Podle šéfkuchaře totiž velikost brambor a zeleniny má vliv na konzistenci salátu. Nakrájíme si nadrobno i sterilované okurky a oloupanou cibuli. Brambory, zeleninu, okurky, hrášek i cibuli dáme do mísy a přidáme k nim i sůl, pepř, lžíci dijonské hořčice, majonézu a zakysanou smetanu. Vše se pomalu a opatrně (aby se brambory ani zelenina nerozmačkaly na kusy) zamíchá a přilije se k nim troška okurkového láku. Mezitím si dáme vařit vajíčka natvrdo. Jakmile se vajíčka dovaří a vychladnou, tak je oloupeme, pokrájíme a přidáme do salátu. Salát se pak nechá odležet v chladu.
Ingredience: 1 kg brambor, 3 velké cibule, 200 g tvrdého sýru, mléko, sůl, pepř, kmín, máslo.
Postup: Oloupané a nakrájené brambory dáme do studené vody, osolíme je a okmínujeme a vaříme cca 20 minut, dokud nezměknou. Mezitím nakrájíme oloupané cibule na malé kostičky, které osmažíme na oleji dozlatova. Brambory posypeme sýrem, cibulkou a podáváme s mlékem.
