Zajímáte se o téma FRANKFURTSKÁ POLÉVKA NAŠICH BABIČEK? Tak právě pro vás je určen tento článek. Receptů na frankfurtskou polévku je celá řada, takže je na každém, co si do připravované polévky přidá. Frankfurtská se jmenuje proto, že se do ní původně dával frankfurtský párek. Tato polévka se řadí mezi takzvané přesnídávkové polévky, jí se s rohlíkem, prodává se v bistrech, restauracích a podobně. Brambory ani česnek by v základním receptu neměly být, ale je to opravdu individuální, proto i zde naleznete netradiční recepty.
Polévka má název podle frankfurtského párku a v Čechách se vše, co obsahovalo párek, jmenovalo stejně, například frankfurtská pečeně. Název polévky tedy není odvozen podle oblasti či města, ale podle frankfurtských párků.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
Ve svém příspěvku DÝŇOVÁ POLÉVKA Z DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jane.
Hmm zrovna se na ní chystám, díky https://www.ceskenapady.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Zdroj: příběh Dýňová polévka z dýně Hokaido
Ingredience: 40 g sádla, 40 g cibule, troška hladké mouky, mletá sladká paprika, vývar, mletý pepř, 100 ml mléka, 100 g frankfurtských párků, petrželová nať
Postup: Na sádle dozlatova osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme mouku a taky ji krátce osmahneme. Ke konci posypeme paprikou, aby se polévka hezky zabarvila. Za stálého míchání zředíme vývarem (nebo vodou s masoxem), povaříme a dochutíme pepřem a solí. Přidáme mléko, párky nakrájené na kolečka a ještě krátce povaříme. Můžeme přidat i krájenou petrželovou nať. Podáváme s rohlíkem.
Toto je základní recept, samozřejmě že si každý může vytvořit svůj originální recept nebo používat rodinný originální recept (normy) podle vlastní chuti.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
Ve svém příspěvku CUKETOVÁ POLÉVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Čámská.
Vždy jsem ráda vařila a sbírala recepty. Mám jich doma dost, ale ted musím vařit dietně, takže uvažuji jak na takovou cuketovou polévkou - bez koření.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Cuketová polévka
Ingredience: 2–3 stroužky česneku, 1 cibule, 3/4 hrnku mraženého hrášku, 1–2 lžičky koření Horalka, 3 vegetariánské párky
Ingredience podle chuti: mletý barevný pepř, sůl, kmín, čerstvá petrželka
Postup: Cibuli a česnek oloupeme. Cibuli nakrájíme na kostičky, česnek prolisujeme. Brambory oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Hrášek vyloupeme z lusků, případně použijeme hrášek mražený. V hrnci rozehřejeme lžíci olivového oleje, vsypeme cibuli a osmahneme. Přidáme brambory, prolisovaný česnek a opět krátce orestujeme. Obsah v hrnci zalijeme zeleninovým vývarem nebo vodou, přidáme koření Horalka, sůl a 10 minut povaříme. Poté přisypeme hrášek a dalších 5–10 minut povaříme. Odebereme jednu naběračku husté části polévky stranou a toto množství rozmixujeme. Rozmixovanou část přilijeme do polévky, vsypeme na kolečka nakrájený vegetariánský párek, opepříme, podle chuti ještě přisolíme a pár minut prohříváme. Vegetariánskou frankfurtskou polévku doplníme o čerstvě nasekanou petrželku a podáváme. Větší jedlíci mohou přikusovat pečivo.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Zdroj: příběh Avokádo z pecky založení korunky
Anglický název pro frankfurtskou polévku je Frankfurt soup.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Zdroj: příběh Www.hovězí polevka-čistit
Ingredience: 1,35 l vývaru z kostí, 0,5 l mléka, 100 g jemných párků, 90 g hladké mouky, 65 g cibule, 50 g tuku, 10 g červené mleté papriky, 10 g polévkového koření, 0,3 g mletého černého pepře, čerstvá pažitka nebo petrželka, sůl
Postup: Na 2/3 výše uvedeného množství tuku orestujeme dorůžova jemně nakrájenou cibuli, zasypeme ji prosátou moukou, připravíme světlou zásmažku a do ní zamícháme papriku a pepř. Zásmažku za neustálého prošlehávání metlou zalijeme vlažným vývarem, uvedeme do varu a za občasného promíchání zvolna vaříme nejméně 20 minut. Ke konci varu přidáme mléko, polévku ještě krátce povaříme a pak ji procedíme pomocí hustého cedníku. Do procezené polévky přidáme oloupané párky nakrájené na jemné plátky a podušené na zbylé dávce tuku a znovu ji krátce povaříme. Hotovou polévku dochutíme tekutým polévkovým kořením, případně ji přisolíme a ještě důkladně povaříme. Při servírování jednotlivých porcí do polévky vkládáme jemně nakrájenou petrželovou nať nebo pažitku.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
Ingredience: 1–2 mrkve, 1/4 celeru, 3 větší brambory, cibule nebo pórek, 4 polévkové lžíce oleje, sladká paprika, majoránka, tymián, libeček, 2 litry zeleninového vývaru z kostky, menší konzerva červených fazolí, 1–2 stroužky propasírovaného česneku, hladká mouky, kousek másla, petrželka nebo pažitka, párek
Postup: Mrkev, celer, brambory a cibuli nakrájíme na kostičky. Do hrnce dáme olej, zesklovatíme cibuli, přidáme zeleninu a za stálého míchání krátce opékáme. Přidáme mletou papriku (může být i uzená), majoránku, tymián, libeček, promícháme a zalijeme zeleninovým vývarem. Polévku vaříme 20–30 minut, respektive až je zelenina měkká, a přidáme fazole. Uděláme dozlatova jíšku s prolisovaným česnekem, vmícháme do polévky a chvíli provaříme. Polévku případně dosolíme (opatrně, zeleninový vývar byl slaný), přidáme nakrájený párek, pažitku a servírujeme.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Zdroj: příběh Kořeny túje
Ingredience: 5 lžic hladké mouky, 2 lžičky mleté sladké papriky, 200 g jemných párků, 3 dkg slaniny, 300 g brambor, 70 g sádla nebo oleje, 1 lžíce česneku, 1 cibule, 2 l vepřového vývaru
Ingredience podle chuti: sůl, zelená petrželka, polévkové koření
Postup: Na části tuku osmahneme nadrobno krájenou cibuli, kterou zasypeme prosátou moukou. Uděláme světlou jíšku, do které zamícháme mletou sladkou papriku a mletý pepř. Jíšku za stálého míchání metlou zalijeme částí prochladlého vývaru a za občasného promíchání metlou polévku zvolna vaříme asi 20 minut. Brambory očistíme, opláchneme a nakrájíme na menší kostky. Zalijeme je zbylým vývarem a částečně uvaříme. Brambory musí být do poloměkka. Uvařené brambory včetně vývaru, ve kterém se vařily, vlijeme do polévky. Přidáme česnek utřený se solí, párky nakrájené na stejná kolečka a znovu provaříme. Do hotové polévky přidáme rozpuštěnou slaninu nakrájenou na kostičky. Frankfurtskou polévku ochutíme polévkovým kořením, popřípadě ještě osolíme. Petrželku nakrájíme až před podáváním a ozdobíme jí polévku, kterou servírujeme teplou.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT PO SEZONE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Dobrý den,
mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?
Děkuji moc.
Sandra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rajče jedlé je trvalka, ale v našich krajích nepřežije zimu, pokud se ji nepřisvětluje. Nechte rostlinu přirozeně dožít a zelená rajčata nechte dozrát, buď na rostlině nebo sklizená a umístěná na slunci.
Zdroj: příběh Pěstování rajčat po sezone
Ingredience: 2 páry jemných párků, 2 lžíce tuku nebo sádla, 1 větší cibule, 3 plné lžíce hladké mouky, mletá sladká paprika, 2 kostky masoxu nebo vývar, 3 brambory, polévkové koření, petrželová nať
Postup: Na tuku dorůžova osmahneme cibuli, zasypeme moukou a uděláme světlou zásmažku, do které zamícháme papriku. Zalijeme vodou s masoxem a provaříme. Potom polévku přecedíme přes cedník a opepříme. Brambory nakrájíme na kostičky a uvaříme zvlášť v kastrůlku. Do přecezené polévky přidáme oloupané a nakrájené párky a necháme ještě povařit. Nakonec přidáme uvařené brambory a dochutíme polévkovým kořením a solí. Posypeme petrželovou natí.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
Zdroj: příběh Kaki Tomel
Ingredience: 1 cibule, sůl, 2 lžíce sádla nebo oleje, 2 lžíce hladké mouky, mletý pepř, vývar z kostí nebo kostka bujonu, kelímek smetany na vaření, 200 g párků (vídeňské, debrecínské nebo jiné), 2 lžičky mleté sladké papriky
Postup: Cibuli nadrobno nakrájíme a osmahneme dorůžova. Přidáme na kolečka pokrájené párky a také je orestujeme. Na závěr restování zaprášíme moukou a paprikou, osmahneme a zalijeme cca 1–1,5 l vývaru (nebo vodou s bujonem). Dobře rozmícháme, osolíme, opepříme a přivedeme k varu. Vaříme cca 10–15 minut. Ke konci vaření vmícháme smetanu. Hotovou polévku můžeme na talíři pokapat smetanou ke šlehání. Podáváme s čerstvým pečivem. Polévku můžeme obměnit přidáním brambor, česneku, majoránky, podle chuti.
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Dobrý den,
jsem z Prahy 5 a měla bych zájem o rýmovník, buď odnože nebo celý v kořenáči. Kdo mi poradí, kde ho koupit. Děkuji Borovská Vlasta Praha 5
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Rudolf Śnep.
Prosím o radu kde je možno koupit rýmovník. Dočetl jsem se o jeho vynikajících vlastnostech
při léčbě rýmy a dalších respiratorních onemocnění.Rád bych vyzkoušel jeho účinky při léčbě
našich vnoučat.
Děkuji za každou zprávu a jsem s pozdravem Śnep
Zdroj: příběh Rýmovník pěstování
Bohužel v TV pořadu Kluci v akci tuto polévku nevařili. Nevadí, zde jsou další zajímavé recepty...
Zdroj: článek Frankfurtská polévka
V naší poradně s názvem JE KALANCHOE JEDOVATA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Jak se presne jmenuje tahle kalanchoe a je jedovata?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše kalanchoe se latinsky jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. Kalanchoe není pro lidi jedovatá. Větší problém ovšem kalanchoe představuje pro zvířata. Obsahuje totiž srdeční glykosidy, které jsou toxické pro mnoho zvířat. V některých částech světa, kde kalanchoe rostou divoce ve volné přírodě, jsou často hlášeny otravy hospodářských zvířat, přičemž jejich smrt je obecně kvůli vlivu glykosidů na jejich srdce. Květy kalanchoe obsahují mnohem více glykosidů, než kterékoliv jiné části rostlin, takže většina hospodářských zvířat se otraví, když je rostlina v plném květu. V našich podmínkách je kalanchoe pěstována v zahradách nebo v květináčích, spíše než na pastvinách, takže rostlina nepředstavuje významné riziko pro hospodářská zvířata. Domácí zvířata jsou však v ohrožení.
Vzhledem k tomu, že kalanchoe je běžná pokojová rostlina, je třeba chránit domácí zvířata před otravou. Toho se nejlépe dosáhne, když jsou rostliny nepřístupné pro psy, kočky a ptáky, protože dokonce i jen trochu květů může poškodit vašeho domácího mazlíčka. Je prokázáno, že tele zemře po snědení 7 gramů květů na 1 kg tělesné hmotnosti, ale smrtelná dávka pro menší zvířata není přesně známa. Během několika hodin po požití rostliny se u zvířete může spustit slintání průjem a bolesti žaludku. V případě, že zvíře pozřelo značné množství kalanchoe, tak tyto příznaky doplní i zmíněné srdeční účinky. V takovém případě je nejlepším řešením, co nejdříve dostat zvíře k veterináři. Existuje lék na tyto stavy, a veterinář zároveň může poskytnout symptomatickou a podpůrnou pomoc.
Zdroj: příběh Je kalanchoe jedovata
Rychlá polévka, při níž využijeme cenné suroviny, je současně i zdravá.
Nestává se to často, ale i sebechutnější chléb může občas zbýt. Protože domácí chléb peču z kvalitních surovin, jako je špaldová mouka, určitě využiji i zbylý chléb.
V předstihu (nejlépe večer) kousky chleba namočím asi do dvou litrů vody. Na lžíci olivového oleje nebo másla dám zpěnit na kostičky nakrájenou cibulku. Nastrouhám kousek mrkve, celeru, petržele. Zeleninu s cibulkou lehce orestuji, až voní. Přidám chléb i s vodou, v níž se namáčel. Osolím bylinkovou solí. Rozvařím. Rozmixuji ponorným mixérem. Přiliju ve studené vodě rozmíchaný biobujón (1-2 lžičky). Krátce povařím. Ochutím čerstvě mletým pepřem. Na talíř dám nasekanou petrželku a přeliji polévkou. Každý si může polévku ochutit dle svého citrónem nebo umeoctem.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu
autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“
Zdroj: článek Domácí chleba z kvásku
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Muzete prosim poradit, jak docilit zesileni stonku. Nekdo poradil, ze to co uriznu zakoreni i ve vode, to se take stalo a uz vesele roste :-). Ale pahylek, ktery zustal jsem mela stale vlhcit, aby nezaschl, pry pod rezem vyrasi nove vyhony. To jsem podctive delala, bohuze stejne odumrel. Nyni mam jeste jednu na velice tenkem stonku, tedy jen jeden vyhon a bojim se, aby po rezu korunky stavajici rostlina neumrela, no :-(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu je nejlepší pěstovat vždy z terminálního výhonu. To znamená uříznout olistěnou část a nechat zakořenit ve vodě. Pokud je holý kmínek dostatečně dlouhý, jako ve vašem případě, tak ho můžete nařezat na kousky 15 až 20 cm dlouhé a rovněž nechat zakořenit ve vodě. Kořenový systém tropických rostlin v našich bytových podmínkách rychle degraduje a původní rostlina pak přestává odolávat nemocem a vyžaduje velké pěstební obaly.
Pahýl kmínku původní rostliny obrazí jen pokud je vystaven dostatečně silnému a dlouhému dennímu světlu. Na jeho vlhčení příliš nezáleží.
Zdroj: příběh Dracena přesazování
Ingredience: voda, 10 kuliček černého pepře, 5 kuliček nového koření, sůl, pažitka, 250 g petržele, celerová nať, 600 g hovězích kostí, 1 stroužek česneku, 250 g celeru, 150 g mrkve, libeček, 500 g hovězích žeber, petrželová nať, 1 cibule.
Technologický postup: Zeleninu očistíme. Maso a kosti opláchneme pod tekoucí vodou. Vložíme je do hrnce společně se všemi přísadami. Zalijeme studenou vodou a pomalu vaříme pod pokličkou asi 2,5 hodiny od doby varu. V žádném případě nesmí vřít polévka klokotem, poněvadž by se zakalila. Pěnu není nutné sbírat. Po vypnutí sporáku necháme hovězí polévku asi 10 minut stát, aby se vše usadilo. Uvařenou zeleninu vyjmeme a nakrájíme. Potom hotovou polévku přecedíme a vložíme do ní zvlášť uvařené nudle, nakrájenou zeleninu, na kostičky nakrájené uvařené maso a polévku hojně zasypeme nasekanou zelenou petrželkou či pažitkou.
Tipy: Použijeme řídké kosti (špikové), jelikož morkové kosti jsou příliš tučné a polévka je pak hodně mastná. Mrkve se dává méně než celeru a petržele, protože po ní polévka sládne. U cibule sloupneme jen vrchní (ošklivou) slupku, zbytek zlatých slupek necháme – prospějí barvě polévky. Podle chuti můžeme přidat i jinou zeleninu.
Zdroj: článek Recepty na hovězí vývar
V naší poradně s názvem FÍKUS BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rajdlová.
Mám Fíkus benjamin a neustále opadávají listy prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Opadávání listů je zcela normální. Je to kvůli nedostatku světla při krátkých zimních dnech a dlouhých nocích. Fíkus pochází z oblastí tropického pásu, kde je po celý rok dostatek světla. V našich podmínkách se fikus musí přizpůsobit zkrácené denní době a to tak, že shodí jednu třetinu svých listů. Listy normálně zežloutnou a spadnou. Příští rok na jaře se znovu obnoví.
Zdroj: příběh Fíkusy druhy a pěstování
Ingredience: 2 střední brambory, 1 cibule, 1 hokaido dýně, 1 litr zeleninového vývaru, 1 velká mrkev (nebo 2 menší), 120 ml sójové nebo rýžové smetany, 1 lžička soli, 1 lžička másla, 1/4 lžičky pepře, špetka muškátového oříšku
Ingredience dle chuti: 2 polévkové lžíce třtinového cukru, slunečnicová semínka na ozdobu, petržel na ozdobu
Postup: Slupku dýně důkladně omyjeme, ale loupat ji nebudeme (obsahuje plno vitaminů a byla by tak škoda ji vyhodit). Dýni rozpůlíme a zbavíme semínek (jsou tvrdá a jemné chuti polévky by jen uškodila). Poté ji nakrájíme na menší kostky. V hrnci rozehřejeme máslo a přidáme dýni, mrkev nakrájenou na kostičky, brambory nakrájené nadrobno a cibuli na kolečka. Restujeme asi 5 minut a zalijeme vývarem (nebo vodou s bujonem). Osolíme a opepříme. Vaříme 25–30 minut a odstavíme. Rozmixujeme ponorným mixérem nebo necháme trochu zchladnout a dáme do klasického mixéru. Když je polévka rozmixovaná dohladka přelijeme ji zpátky do hrnce a přidáme i smetanu a cukr. Promícháme, pokud už polévka vychladla, znovu dohřejeme. Pro ozdobu můžeme použít petrželku nebo slunečnicová semínka, která nasucho opražíme na pánvi. Stačí jen minutka nebo dvě, aby se krásně rozvoněla. Dobře je hlídejte a stále míchejte, při přepálení zhořknou.
TIP: Místo klasické soli můžete použít stejné množství soli himálajské. Obsahuje cenné přírodní vitaminy a minerály. Konzumací této zdravé soli dodáváte organismu řadu důležitých živin. Slunečnicová semínka promyjte a zbavte dužiny. Poté usušte. Můžete je používat opražená místo krutonů na ozdobu polévek.
Zdroj: článek Dýňová polévka
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Milánské špagety originální recept
Ingredience: 3 větší brambory, 250 g brokolice, 1 cibule, olej, 3 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, drcený kmín, majoránka
Postup: Brokolici opláchneme a odstraníme z ní tvrdé košťálové části a pak nakrájíme nadrobno. Očištěnou cibuli nakrájíme najemno a zpěníme na oleji, přidáme brokolici a krátce osmahneme. Zalijeme vroucí vodou, přidáme očištěné a pokrájené brambory, sůl, pepř, kmín a česnek. Je vhodné dát česnek až na konci, polévka má tak pikantnější chuť. A uvaříme doměkka. Hotovou polévku dochutíme majoránkou a podáváme s pečivem.
Tip: Tato polévka je určená jedincům, kteří nemají rádi krémové polévky.
Zdroj: článek Brokolicová polévka s bramborem
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den, potřebuji poradit s pěstováním dracenky. Mám již 1,5 roku! Byla hezká, začaly ji rašit nové listky. Měla sem z toho velkou radost! Pak začaly opadavat staré a hned v zápětí i nové listky a je po radosti! Přesně toto se mi stalo už několikrát! Čím to prosím je? A mužů ten hol jmen ještě nějak vzkřísit k životu? Dekuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena ve své domovině roste opravdu bujaře, skoro jako plevel, proto není problém ji pěstovat i u nás. V našich podmínkách potřebuje především světlo a vhodnou zálivku. Co můžete dělat se svojí dracenkou nyní? Začněte ji zalévat dešťovou vodou, ale vždy až když bude substrát zcela suchý. Přemístěte ji na parapet u jižního okna, aby měla dostatek světla. No a čekejte, jestli se probudí k životu. Na konci jara ji pomalu zvykejte na venkovní podnebí a přes léto ji nechte venku na slunném místě až do konce září. Před zazimováním ji ošetřete postřikem přípravkem Mospilan, který zahubí případné parazity, kteří by užírali v zimě rostlině kořeny.
Zdroj: příběh Dracéna
Podle našich babiček je správný čas, kdy dát dovnitř muškáty, závislý na okolní teplotě a její předpovědi.
Babičky dobře vědí, že muškáty, pokud jsou chráněné před větrem, snášejí i slabý mráz do - 5°C. Rostliny by se však měly přesunout na zimoviště před prvním silným mrazem. To je obvykle konec října. Pokud chcete mít jistotu, přineste své sazenice na chráněné místo v září nebo začátkem října.
Babičky také připomínají, že pokud vás nečekaně zastihne první mráz, tak si pamatujte, že příští rok bez problémů znovu vyraší pouze rostliny, kterým namrzly pouze listy a nikoli stonky.
Zdroj: článek Přezimování muškátů podle našich babiček
Ingredience: 1 lžička másla, 1 lžička mouky, 1 pórek, 350 ml vody, 150 ml mléka
Postup: Pórek (nejlépe BIO) důkladně očistíme a nakrájíme na kolečka. Ukrojíme lžičku másla, rozehřejeme ji v kastrůlku. Přidáme připravený pórek a lehce ho opražíme. Přidáme vodu tak, aby byl pórek potopený. Vaříme doměkka. Jakmile je pórek měkký, slijeme vodu, jemně zaprášíme hladkou moukou (stačí lžička) a dolijeme BIO mlékem. Doléváme podle potřeby a na závěr promixujeme podle zvyklostí dítěte. Pórková polévka pro batolata je moc dobrá. Jen s ní opatrně, pokud vaše děťátko trpívá na bolesti bříška.
Zdroj: článek Pórková polévka
