FUNDAZOL

Fundazol jako mořidlo na česnek

Fundazol je fungicid s účinnou látkou benomyl a patří do třídy benzimidazolů. Byl vyvinut v roce 1968 společností DuPont. Žádné přípravky na ochranu rostlin s touto účinnou látkou nejsou schváleny ve státech EU včetně Česka. Platnost posledních schválení vypršela v roce 2003.

Účinky Fundazolu

Fundazol obsahuje benomyl, což je širokospektrální systémový listový fungicid. Může být použit jak k prevenci, tak k léčbě různých houbových chorob rostlin. Například ve vinařství a zelinářství je účinný proti botrytidě a padlí.

Když je benomyl absorbován, tvoří se aktivní metabolit karbendazim. Váže se na mikrotubuly, které jsou zodpovědné za důležité procesy, jako je intracelulární transport a buněčné dělení, čímž inhibuje růst hub.

Nebezpečí Fundazolu

• Benomyl může poškodit zdraví při vdechování.
• Benomyl je TERATOGEN - za teratogeny označujeme exogenní faktory či látky, které mohou způsobit různou míru postižení embrya či fetu po vystavení jejich působení. Může se jednat jak o biologické, chemické, tak i o fyzikální faktory. Nejčastěji se těhotným matkám po předchozí expozici rodí děti bez očí (anoftalmie).
• Expozice může způsobit mutace a poškození mužského rozmnožovacího systému.
• Kontakt může způsobit podráždění kůže a očí.
• Benomyl může způsobit kožní alergii. Pokud se alergie rozvine, velmi nízká budoucí expozice může způsobit svědění a kožní vyrážku.
• Benomyl může poškodit játra.

Kde koupit Fundazol

Fundazol v ČR ani v okolních státech nelze běžně koupit. Je to z důvodu zákazu distribuce látky benomyl na území EU, kvůli jejím negativním a mimořádně devastačním účinkům na vývoj embrya u těhotných žen a také kvůli rozvinuté rezistenci mnoha hub, která se začala projevovat již po dvou letech od jejího objevení.

Za určitých okolností se dá sehnat v Maďarsku, kde se vyrábí pro Americký trh s označením Fundazol 500 WP.

Na moření česneku se dá Fundazol nahradit legální a zdravotně méně škodlivou variantou s názvem ZDRAVÝ ČESNEK, což je fungicidní souprava dvou přípravků Sulka Extra a Rovral Aquaflo k moření sadby česneku a cibulovin. Zaručuje vysokou ochranu proti houbovým chorobám. Rovral Aquaflo 10 ml (fungicidní přípravek s účinnou látkou iprodione 500 g/l) je vhodný pro moření sadby česneku proti houbovým chorobám) a přípravek Sulka Extra 100 ml je sirnatý přípravek k moření sadby česneku a cibulovin. Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít jen fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 %.

Zdroj: Moření česneku fundazolem

Diskuze

V diskuzi MOŘENÍ ČESNEKU FUNDAZOLEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.

stele se pise moreni cesneku fundazolem. kde ho kupujete ja uz ho nevidel v nabidce nikde v republice. jestli o nejakem vite poslete kde se da koupit, diky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.

kde seženu fundazol

Zdroj: diskuze Moření česneku fundazolem

Škůdci a choroby

Kořínkům trávy mnohdy škodí larvy hmyzu, jako jsou chrousti, chroustkové a kovaříci. Horní vrstva trávníku se pak uvolňuje z půdy a žloutne. Přirozenými nepřáteli těchto druhů hmyzu jsou krtci, rejskové, ježci a částečně i kosi, ale zahrádkáře většinou zlobí to, že jim rozrývají půdu. Doporučované chemické prostředky ale představují likvidační riziko pro užitečné žížaly.

Trávník ohrožují i houby. Ty vylučují látky, které jsou schopné zničit celé kusy trávníkového drnu. Plodnice vyrůstají v kruzích, jejich podhoubí (mycelium) zarůstá hluboko do půdy. Objevují se především na jaře.

Jestliže na trávníku dlouho ležela vysoká sněhová pokrývka, může se utvořit plíseň sněžná. Na trávníku pak vyvstávají stříbrošedé a nahnědlé skvrny. Na jaře ošetříme bělavá místa přípravkem Fundazol a včas trávník pohnojíme ledkem nebo močovinou. Pečlivou prevencí proti plísni sněžné je ošetření trávníku na podzim – posečení a vyhrabání stařiny a pravidelné hnojení.

Zdroj: Péče o trávník

Fundazol

Vyrábí se ve formě prášku. Aktivní složkou fungicidu je látka benomyl. Univerzální efektivní lék Fundazol používá ve svém boji proti patogenům onemocnění mnoha kultur, má léčebný a ochranný účinek.

Základní složka benomylu proniká do rostliny a je částečně převedena na carbendazim. Společně tyto prvky zastavují proces dělení patogenních buněk. Produkt se vstřebává skrz listy a kořeny rostliny, které se pohybují po celé plodině. To umožňuje chránit fungicidu dokonce i ty oblasti, se kterými látka nepřichází do kontaktu. Činidlo účinně bojuje proti houbové infekci rostlin.

Použití

Úspěšně bojuje s pitiózou a kořenovou hnilobou, fuzariózou a askochitidou. Roztok ničí mokré a šedé hniloby, antraknózu a podobně.

Aplikace

Přípravek se používá jako dezinfekční prostředek.

Zdroj: Moření česneku

Moření česneku před výsadbou

Do půllitru vody dejte cca 2 zrnka hypermanganu a nechte v nádobě rozpustit. Připraveným roztokem přelijte česnek tak, aby byl ponořený, a nechte 24 hodin působit. Takto ošetřený česnek můžete použít k okamžité výsadbě.

V současné době se už nedoporučuje rozdružení česneku na stroužky a jejich moření výhradně těsně před výsadbou, ale považuje se za správné rozdružit jej na stroužky a mořit dříve, třeba už začátkem září. Po namoření musí být stroužky během 12 hodin vysušeny a uloženy do doby výsadby na suchém a větraném místě.

Za základ moření se dříve pokládal přípravek SULKA (5%) proti vlnovníku česnekovému. Česnek se mořil 6 až 12 hodin (přes noc), ne déle – mohlo dojít k popálení. Mořicí lázeň nebylo možné používat opakovaně. Byl-li česnek namořen v Sulce již dříve, musely se před vlastní výsadbou stroužky namočit asi na 1 hodinu do vody a po oschnutí co nejdříve vysadit.

Proti fuzáriu (houbová choroba) se doporučuje například Fundazol, ale účinnou obranou je i pozdní výsadba česneku. Nejlepší termín výsadby je tedy den před zamrznutím půdy.

Zdroj: Moření česneku hypermanganem

Choroby okurek ve skleníku

Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...

Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.

Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.

Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.

Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.

Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem DITHANE M 45, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BAYER ZATO 50 WG.

Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.

Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete insekticidem.

Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.

Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.

Plíseň: Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.

Ochrana před plísní okurek: V převážné většině případů se potřebná komplexní ochrana proti plísni okurkové neobejde bez ochrany chemické. První ošetření se provádí v souladu s vyhlašovanou signalizací, další pak podle průběhu počasí. Vhodnost přípravků je třeba volit z hlediska jejich biologické účinnosti a z hlediska délky ochranných lhůt. Před začátkem sklizňového období je vhodné použít preventivně působící přípravky Bravo 500, Dithane DG, Champion 50 WP nebo kombinované přípravky s delší ochrannou lhůtou – Acrobat MZ, Mikal M nebo kombinaci Previcur 607 SL + Dithane DG.

Černá hniloba: Na listech rychlených okurek, ale i vodních a cukrových melounů vznikají žluté nebo hnědé skvrny, které postupně zasychají, a pletivo vypadává. První skvrny se objevují na okrajích listových výkrojků. U řapíků a stopek plodů se v místech přirůstání ke stonkům objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím velmi drobných černých plodniček. Přilehlé listy a plody žloutnou a odumírají. Napadené plody se deformují, od špičky černají a zasychají. Hniloba někdy postupuje jen uvnitř plodů. Větší škody jsou u pozdně letních a podzimních kultur.

Ochrana před černou hnilobou okurek: Za vegetace je při prvních příznacích napadení možné provést postřik přípravkem Rovral Flo, který je účinný i na další listové choroby. Ošetření je možné po 10 až 20 dnech zopakovat. Není-li osivo namořené vhodným fungicidem, je vhodné jej dodatečně namořit přípravkem Fundazol 50 WP, u skleníkových okurek pak i přípravkem Previcur 607 SL. U těchto okurek je možné i napřed namořit naředěným Previcurem 607 SL a následně na sucho Fundazolem 50 WP. V případě použití přípravku Previcur 607 SL je třeba výsev provést do 7 dnů po namoření.

Vadnutí: U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo mladých rostlin s typickým zúžením kořenového krčku. U větších rostlin dochází k typickému vadnutí rostlin, které je ze začátku vratné (projevuje se jen při náhlém zvýšení teploty nebo po oslunění), později nevratné, končící úhynem rostlin. Vadnutí a úhyn rostlin jsou doprovázeny rozpadem (měknutím) a hnilobou kořenových krčků nebo postupným hnědnutím a odumíráním kořenů. Při napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum se vodnaté skvrny, a to většinou s bohatým nárůstem bílého vatovitého podhoubí, vyskytují především na bázích rostlin (ale i na stoncích), a rostliny pak odumírají až nad těmito místy.

Ochrana před vadnutím okurek: Ochrana se doporučuje u rychlených okurek preventivně, a to před výsadbou, při výsadbě nebo do jednoho týdne po výsadbě. K ochraně je nejvhodnější zálivka půdy nebo rostlin kombinací přípravků Fundazol 50 WP a Previcur 607 SL.

Bílá hniloba: Okurky mohou být infikovány zejména od počátku zaměkání. Napadené plody se zbarvují mléčně až světle hnědě, hnijí a obvykle rychle usychají. Typická je octová vůně napadených plodů, kterou působí přemnožení a činnost octových bakterií a kvasinek. K napadení dochází především za teplého (optimum 25–30 °C) a vlhkého počasí.

Padání klíčících rostlin: Proti padání klíčících rostlin lze preventivně provést zálivku přípravkem POLYVERSUM. Jakmile semena vzejdou a rostlinky vytvoří první normální list, je nutné je v hnízdě vyjednotit a ponechat jen nejsilnější rostliny.

Choroby a škůdci okurek:

• alternáriová skvrnitost
• šedá hniloba
• antraknóza
• nekróza listů a stonků
• černá hniloba
• gumovitost
• mšice
• třásněnky
• kořenová háďátka cystotvorná

Zdroj: Nemoci okurek