Množení
Dříve se gazánie nejvíce množily vegetativně z matečných rostlin, které přezimovaly ve sklenících (tento způsob platí i nyní pro plnokvěté formy). Dnes se rostliny nejčastěji množí výsevem semene – podrobněji viz pěstování.
Zdroj: Gazánie
Téma
GAZÁNIE TRVALKA
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT PO SEZONE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Dobrý den,
mám keříčková rajčata doma za oknem v truhlíku, pěstuji je poprvé, bude mi plodit rostlina i příští rok nebo rostlina po sběru posledních rajčat uhyne?
Mám tam poměrně dost ještě zelených plodů a mám obavu, že již nestihnou dozrát, mám rostlinu zbavit okolních listů a větviček nebo to ničemu nepomůže?
Děkuji moc.
Sandra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rajče jedlé je trvalka, ale v našich krajích nepřežije zimu, pokud se ji nepřisvětluje. Nechte rostlinu přirozeně dožít a zelená rajčata nechte dozrát, buď na rostlině nebo sklizená a umístěná na slunci.
Zdroj: diskuze Pěstování rajčat po sezone
Hnojení
Pro bujnost rostlin a jejich bohatá květenství se doporučuje gazánie v době vegetace 1x – 2x týdně přihnojovat. Vyberte hnojivo určené pro rostliny s okrasnými květy, nejlépe s vysokým obsahem železa. Aplikujte ho buď přímo do substrátu, nebo jako zálivku (např. Floria KH). Květy se pak následně objeví už za pár dnů. Pokud zálivkou přelijete i listy, zvýšíte tak obranyschopnost rostlin.
Zdroj: Gazánie
Poradna
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.
Dobrý den, prosím o název této květiny. Předem děkuji za odpověď. Eva
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Zdroj: diskuze Dotaz ohledně názvu květiny - viz foto
Přezimování
Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.
Zdroj: Gazánie
Pěstování gazánie
Gazániím vyhovuje v zahradě slunné a vzdušné stanoviště s lehčí, dobře propustnou půdou (ideální je hlinitopísčitá). Protože nejsou nijak vysoké a především půdopokryvné, hodí se ke skupinové výsadbě na okraje záhonů. Vyniknou také ve smíšených truhlících na balkónech a terasách.
Semínka gazánií jsou poměrně velká a dobře klíčí. K předpěstování doma je můžete zasadit už koncem února, začátkem března. Vyklíčí vám za týden až 10 dní. Vzrostlé mladé rostlinky přepikýrujte do samostatných květináčků a dbejte na to, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 stupňů. Na venkovní záhon je přemístěte až v květnu či červnu. Pokud nejste takoví pěstitelé, můžete již vzrostlé sazenice zakoupit v každém zahradnictví. Rostliny na záhon sázejte do sponu cca 20 x 20 cm. Gazánie nepodléhají teplotním výkyvům. Zálivka se doporučuje po ránu, aby rostlina měla možnost přes den oschnout. Zabráníte tak šíření houbových chorob. Dávejte také pozor na přemokření. Při pravidelném odstraňování odkvetlých květů se vám gazánie odmění neustálým nakvétáním nových poupat. Jakmile květ vadne a kloní se k zemi, odstřihněte ho nůžkami. Pokud se rozhodnete pěstovat gazánie na zahradě pravidelně, je dobré jejich místo na záhonech střídat.
Zdroj: Gazánie
Gazánie
Gazánie je letnička s květy o velikosti 10 cm, které hrají různými barvami a připomínají kopretinu nebo gerberu. Různě zbarvené mohou být i listy gazánie (od zelených přes bílé až po stříbrné).
Zde můžete vidět rostlinu s názvem gazánie.
Jak gazánii pěstovat
Gazánie je půdopokryvná rostlina, která dorůstá do výšky kolem 30 až 40 cm. Můžete ji pěstovat jak v truhlíku, tak na záhoně, musíte však vybrat vhodné místo. Gazánie vyžaduje vyloženě slunné stanoviště. Budete-li sazenice sázet do truhlíku, dejte na dno drenáž, jež bude odvádět přebytečnou vodu. Substrát vytvoříte smícháním zeminy, písku a kompostu v poměru 1 : 1 : 1. V době kvetení je potřeba odstraňovat odkvetlé květy, aby se zbytečně netvořila semena, nýbrž aby rostlina stále jen kvetla a kvetla. Pakliže si chcete nasbírat svá vlastní semínka na další rok, počkejte na poslední květy.
Zálivka a hnojení
Gazánie nemá ráda přemokřenou půdu, tudíž ji zalévejte střídmě. Rostlina snese spíše krátkodobé vyschnutí balu než přelitý truhlík.
Hnojivo přidávejte do zálivky pravidelně jednou za 1 až 2 týdny.
Přezimování
V našich podmínkách se gazánie přezimovat většinou nenechávají, avšak máte-li vhodné prostory, není to nic složitého. Odstraňte odkvetlé květy, suché listy a dejte květinu do dobře prosvětlené místnosti, v níž se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Rostlinu zalévejte jednou měsíčně.
Na jaře gazánii přesaďte do nového substrátu a v polovině května (po ledových mužích) ji můžete vrátit ven.
Množení
Gazánie se množí za pomoci vypěstovaných semen, která posbíráte, necháte uschnout, aby je nenapadla plíseň, uložíte na suché místo a na jaře vysejete. Po vyklíčení rozsadíte jednotlivé rostlinky do malých květináčů a po důkladném zakořenění je pak můžete přesadit do truhlíků či záhonů.
Pěstování
Pomněnkovec je hlízovitá trvalka, která má ráda mírně přistíněné stanoviště, kde dokáže dokonale rozvinout své atraktivní listy. Není invazní, nerozsévá se kolem sebe, ani se oddenky neplazí po celé zahradě. Zůstává na svém stanovišti a do čím dál většího a atraktivnějšího trsu se rozšiřuje pomalu. Potřebuje propustnou, vlhkou a chladnou zem. Rostlina je plně mrazuvzdorná cca do -40 C.
Tato trvalka je vhodná pro polostinná stanoviště. Pokud jsme pro ni zvolili stanoviště spíše slunné, musí mít neustále dostatek vláhy v půdě. Jestliže trpí jejím nedostatkem, svěsí listy, aby vypařovala co nejméně vlhkosti. Dobře roste i v suchém stínu. Obvykle ji tedy vysazujeme do popředí záhonů, případně pod stromy.
Zdroj: Brunnera macrophylla
Kam se hodí Bergenia cordifolia
Bergenia cordifolia je mrazuvzdorná neopadavá trvalka, jejíž nadzemní část přezimuje. Jde o nenáročnou rostlinu, vhodnou na slunné až polostinné vlhčí místo, ale neporoste vám v mokřadech. Bergenia cordifolia roste velmi rychle a můžete ji použít nejen jako půdopokryvnou rostlinu, ale i do záhonu, na skalky či pod stromy a keře.
Zdroj: Bergenia cordifolia
Hvozdík kartouzek
Charakteristika:
Hvozdík kartouzek, latinským názvem Dianthus carthusianorum, je k vidění na fotografiích. Hvozdík kartozek bývá často pěstován jako trvalka k řezu, má rád slunné a suché místo. Květy této rostliny jsou 80 až 120 cm vysoké, jednoduché a povětšinou růžové barvy, ale různých odstínů.
Zvláštnosti:
Čeho byste si mohli u této rostliny všimnout? Třeba toho, že rostlina jako taková není vysokého vzrůstu, snad jen 15 až 25 cm, ale její květy jsou na silném stonky a vyčnívají i téměř 1 m nad rostlinu. Navíc jasně růžové, ač jednoduché květy září na dálku.
Zdroj: Dianthus chinensis
Pěstování
Rostlina kvete bílými nebo žlutými květy o velikosti přibližně 2 cm. Plodem je lesklá červená chutná okurka o velikosti až 60 cm, se žlutou sladkou dužinou, uvnitř vyplněná malými semeny, která v době své zralosti vydává velmi intenzivní sladkou vůni.
Rostlina má ráda humózní zeminu, pro pěstování jako trvalka vyžaduje vytápěný skleník, při pěstování venku slunné stanoviště.
Pro předpěstování sazenic vyséváme semena do propustného substrátu v březnu, výsadba sazenic do venkovních prostor by měla proběhnout v květnu. Přímý výsev semen na stanoviště se doporučuje v dubnu.
Zdroj: Sicana odorifera
Květenství a vzhled bramboříku
Brambořík je hlíznatá trvalka, má šípovité listy zelené barvy se stříbrnými vzory. Jeho rodnou klimatickou oblastí je východní Středomoří. Zde přirozeně kvete na podzim, v zimě a na jaře, kdy se ochladí a zvýší vlhkost. Během horkého léta nastává u bramboříku vegetační klid, jeho listy žloutnou a odumírají, rostlina nejeví žádné známky růstu. V této době si ve svých hlízách uchovává energii pro období dalšího kvetení. Jeho květy jsou malé, asi dva centimetry velké, sladce voní a nacházejí se na dlouhých stoncích tyčících se nad listy. V květinářstvích seženete brambořík v odstínech růžové, červené nebo bílé. Ve správných podmínkách vám rostlina pokvete několik měsíců.
Zdroj: Jak pěstovat brambořík
Irský mech pěstování
Irský mech (Sagina subulata) je celoročně zelená trvalka, v našich podmínkách mrazuvzdorná. Velice oblíbená mechovitá skalnička bývá zelené, zelenožluté nebo zlatožluté barvy. Nemá velké nároky na pěstování. Kvete na jaře velice drobnými kvítky hvězdicovitého tvaru o průměru 4–5 mm s pěti bílými okvětními lístky stejné délky. Výška této rostliny je 1–3 cm. Semena irského mechu jsou hladká, hnědé barvy, trojúhelníkového tvaru o velikosti do 0,5 mm. K pěstování potřebuje tato rostlina slunce či polostín, písčitou nebo štěrkovou půdu. Aby dobře rostla, vyžaduje stálý zdroj vlhkosti. Výsadba se provádí za vlhkého počasí, nejlépe po dešti. V období sucha a teplého počasí se většinou mech neujme.
Zdroj: Sagina subulata – irský mech
Kdy vysadit levanduli
Levandule je trvalka. Koupit ji můžete jako vzrostlou rostlinku nebo si ji můžete vypěstovat od semínka. Pěstování levandule ze semínka je poněkud náročnější a na první květy si počkáte déle. Semínka levandule se zasévají do misky nebo truhlíku v průběhu února a března. Nádoba musí být v místnosti s pokojovou teplotou kolem 20 stupňů. Rostlinky vyklíčí za 3–4 týdny. Malé rostlinky rozsadíme do malých květináčů nebo sadbovačů. Takto rozdělené rostlinky můžeme po skončení mrazů dávat ven. Zpočátku je umisťujeme do stínu, aby si zvykly na slunce. Vzrostlejší rostlinky sázíme do země v průběhu srpna a září, tak aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit.
Druhým způsobem, který je podstatně snazší, je koupě již rostlinky vypěstované. Rostlinku můžeme ponechat v květináči či ji přesadit přímo do záhonu. Tady je to jen na vás, pouze je třeba dbát na období prvních a posledních mrazíků, aby rostlinky napěstované v prostředí skleníku nezahynuly. Mrazuvzdornost rostlin závisí na druhu levandule.
O levanduli zasazenou na zahradě nemusíme speciálně pečovat. Ze své domoviny je zvyklá na mírnou zálivku, takže když ji zapomenete zalít, nic se jí nestane. Levandule je trvalka, která úspěšně v našich podmínkách přezimuje. Roste do větších rozměrů, keříky je tedy vhodné venku sázet alespoň s 60cm rozestupy. Levandule nemá žádné speciální nároky, upřednostňuje však suchou a dobře propustnou půdu. Pokud si nejste jisti s výběrem zeminy, pomohou vám odborníci v zahradnictví.
Hvozdík karafiát
Charakteristika:
Hvozdík karafiát, latinským názvem Dianthus caryophyllus, si prohlédněte pro představu na fotografiích. Hvozdík karafiát je bohatě zelená rostlina doplněna pestrými květy. Květy této rostliny z pravidla nebývají příliš vysoké, narůstají do výšky od 10 do 40 cm. Svými velkými trsy se hvozdík karafiát velkou ozdobou především skalek, navíc obliba slunného či polostinného místa nechává této rostlině různorodé využití. Můžete si s ní třeba i orámovat záhony, první květy by se měly objevit v květnu a mohli by průběžně vydržet až do července.
Zvláštnosti:
Neobvyklým jevem je u hvozdíku karafiátu, že i když rostlina zrovna nepokvete, přesto budou jeho krásné zelené trsy, někdy i zabarveny lehce do stříbrna, velkou ozdobou od jara až do podzimu. Hvozdík karafiát navíc může být jak trvalka, tak dvouletka, ale i letnička.
Zdroj: Dianthus chinensis
Phlox paniculata ’Sternenhimmel’
Tato rostlina kvete světle fialovými květy od července do srpna. Dorůstá do výšky 100 cm, má zelené listy. Umisťuje se na plné slunce nebo do polostínu.
Vyšší trvalka vhodná do smíšených trvalkových záhonů. Stanoviště by mělo být slunečné, vzdušné. Půda musí být stále vlhká, hlubší, výživná. Zajímavý kultivar se světle fialovými květy.
Phlox paniculata ’Sternenhimmel’ by se měla vysazovat především do vysokých trvalkových záhonů, snad nejlépe působí v malých předzahrádkách roubených chalup, kde nádherně oživí tmavé dřevo stavení. Je to nenáročná rostlina, ale dobře se jí daří na kyselých vlhčích půdách s dostatkem živin a vyšší vzdušnou vlhkostí. Je proto přímo předurčena k pěstování v podhorských oblastech.
Množí se semenem, nejjednodušší a také nejčastěji používaný způsob rozmnožování je dělení trsů v jarním nebo podzimním období.
Při výsadbě v suchých půdách někdy trpí padlím, proti kterému raději preventivně zasahujeme chemickou ochranou, nejpozději je nutné zasáhnout při zjištění prvních příznaků padlí.
Zdroj: Phlox paniculata
Pěstování
Turan nádherný (Erigeron speciosus) je mrazuvzdorná trvalka, která se velice snadno pěstuje, proto je také na našich zahradách tolik oblíbená. Je velice podobná kopretině, oproti ní však má větší počet jazykovitých květů a kvete dříve. A roste v chocholech. Květy mohou být jednoduché nebo poloplné, v bílé, růžové nebo fialové barvě. Středový terč je vždy žlutý. Kvete od června do srpna. Listy jsou kopinaté, dlouhé, v barvě zelené.
Výška rostliny je 30 až 60 cm. Turan není náročný na pěstování, výborně se hodí k řezu. Daří se mu na přímém slunci, snese však i mírný polostín. V době růstu rostlina vyžaduje bohatou zálivku, ale nemá ráda přemokření.
Vysoké druhy, trvalky, se pěstují v trvalkových záhonech, nízké druhy se výborně hodí do skalek. Po odkvětu se letničky ze záhonu likvidují, vytrvalé druhy u země seřezáváme. Často po seříznutí v sezóně vykvétají ještě jednou.
Turan nádherný pochází ze Severní Ameriky. Vytrvalé druhy vydrží na záhoně řadu let. Letničky po odkvětu likvidujeme. Zemina by měla být dobře propustná.
Zdroj: Erigeron speciosus