Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreichvelmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ve chvíli, kdy se Zdeněk Pohlreich označuje za nejlepšího kuchaře, dává smysl ho porovnat s dalšími výraznými tvářemi české gastronomie. Ne proto, aby se vyhlásil vítěz, ale aby bylo jasné, pro koho je který přístup vhodný.
Pohlreich versus Kluci v akci
Kluci v akci mluví jazykem domácnosti. Vysvětlují, zpomalují, přizpůsobují se běžnému provozu. Pohlreich naopak tlačí na výsledek a neomlouvá se za nároky. Technicky má Pohlreich navrch, prakticky jsou Kluci v akci čitelnější pro většinu lidí.
Pohlreich versus Roman Paulus
Roman Paulus je systematický a klidný. Učí techniku bez tlaku a emocí. Pohlreich učí skrze konfrontaci. Výsledky mohou být podobné, ale cesta je jiná. Paulus je učitel, Pohlreich trenér.
Pohlreich versus domácí kuchařský mainstream
Běžné domácí vaření je postavené na kompromisu. Chuť, cena, čas, nálada rodiny. Pohlreich kompromisy odmítá. To je jeho síla i slabina. Ne každá domácnost chce vařit jako restaurace.
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
Pohlreich uvádí, že ve většině případů to bývá tak, že v profesionálních kuchyních převládají ortodoxní názory. Každý, kdo chce steak well done (tedy hodně propečený), by zasloužil snad přinejmenším ukamenovat. Pohlreich radí hlavně se hovězího nebát. Strava má být vyvážená a chuť na pořádný kus hovězího je normální. Vždyť je to kvalitní bílkovina, kterou tělo čas od času potřebuje. A jak na to? Zde je recept:
Recept
Pohlreich radí vyjmout maso z lednice alespoň půl hodiny před tím, než začnete vařit, aby pak na pánvi nebo grilu nedostalo takový teplotní šok. Pohlreich maso předem jen opepří, solí až po tepelné úpravě. Hlavně radí nepanikařit a nesnažit se maso obracet příliš brzy. Je lepší chvilku počkat, až se maso zatáhne a takzvaně odskočí z grilu (případě tálu).
Paralelně na desce griluje i papriky a v mezičase připraví ve woku trošku čerstvého špenátu se lžičkou wasabi, což je japonský křen. To kvůli další chuti v pokrmu. A když jsou papriky hotové, využije toho, že je deska rozpálená, a lehce opeče rozpůlené žampiony.
Zdeněk Pohlreich tvrdí, že Češi neumí grilovat. A proto se rozhodl rozšířit povědomí o grilování a přinést nezaměnitelné recepty na gril. Díky televiznímu pořadu Šéf na grilu, uváděnému na TV Primau se grilování stalo módní záležitostí.
Rady Z. Pohlreicha:
Pokud si chcete na grilu udělat správný steak, budete potřebovat kvalitní hovězí maso. Nejpopulárnější je hovězí svíčková, bohužel je také hodně drahá. Podle Pohlreicha je nejlepší maso, které bude na sobě mít mramorování, to znamená, že svaly jsou prorostlé tukem, který je základem chuti.
Šéfkuchař Zdeněk Pohlreich radí vybrat si na gril raději jeden druh masa a to dobře ugrilovat. Grilování by nemělo být obžerství, ale pohoda. Není třeba se přejídat špekáčky, kuřecím masem a klobásou.
Dále uvádí, že správně odležené maso pro steaky se pozná podle toho, že když na něj zatlačíme prstem, otisk prstu na něm zůstane.
Maso na grilování je potřeba vyndat z chladničky alespoň půl hodiny před úpravou. Maso se krájí zhruba na šířku dvou centimetrů. Podle Pohlreicha se může maso předem osolit i opepřit. Štětcem se maso potře olejem.
Gril je důležité dobře rozpálit, pak teprve na něj steak položit.
Z. Pohlreich říká, že existuje spoustu způsobů, jak poznat, že je steak správně propečený. On sám používá teploměr, ale tvrdí, že nejjednodušší je poznat maso po hmatu. Častou chybou je, že se maso kuchaři snaží odtrhnout od grilu, jenže ono se samo pustí. Do masa se nepíchá vidličkou! Maso se vždy obrací grilovacími kleštěmi.
Na grilovaný steak obvykle postačí tři až čtyři minuty z každé strany. Samozřejmě je důležité hned do masa nekrájet, aby nevytekla šťáva. Z. Pohlreich jej nechá prostě chvíli odpočinout.
Nakonec doporučuje na steak kápnout olivový olej a malinko jej osolit.
Ingredience: 2 červené papriky, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíce červeného vinného octa, 1 stroužek česneku utřený nožem, 1 červená chilli paprička zbavená semínek nasekaná najemno, 1 lilek nakrájený na kolečka, 1 větší cuketa na kolečka, 2 červené cibule nakrájené na kolečka, 6 sušených rajčat nakládaných v oleji na proužky, 1 hrst černých oliv, sůl, pepř
Postup: Papriky nechte pod grilem v troubě zcela zčernat. Dejte je do mísy a přiklopte talířem. Zatímco papriky chladnou, smíchejte ve velké míse olej, ocet, česnek a chilli papričku. Kolečka lilku, cukety a cibule postupně opečte na grilu. Cuketa a cibule mohou být do poloměkka, lilek udělejte absolutně měkký. Poté zeleninu dejte do mísy s marinádou a pořádně ji promíchejte. Papriky oloupejte a nakrájejte na nudličky. Spolu se sušenými rajčaty a olivami vmíchejte k zelenině. Osolte a opepřete podle chuti. Můžete rovněž ještě zastříknout olejem. Servírujte k sendvičům s kozím sýrem nebo k masu.
Ingredience: 1 pstruh (ideálně čerstvý), 1 malá cuketa, 2 rajčata, 1 menší cibule, 1 stroužek česneku (česnek je vylepšením původního receptu), půl citronu, olivový olej, sůl, pepř, máslo, zelenina nakrájená na tvary o velikosti, jakou máte rádi
Postup: Zdeněk Pohlreich si pstruha otočí břichem od sebe, řízne za hlavou a ploutví ke kostře a pak jede po páteři k ocasu; poté rybu otočí a postup opakuje na druhém boku; oba filety začistí a vytahá zbylé kosti (optimálně pinzetou, ale jde to i prsty). Takto připravenou rybu osolí a opepří a rozpálí dvě pánve. Na první pánvi na olivovém oleji osmaží cibuli, pak přidá cuketu s česnekem a na závěr rajčata a zeleninový mix osolí. Na druhé pánvi si Zdeněk Pohlreich rovněž na olivovém oleji opeče rybu, nejdříve stranu s kůží; touto pánví často „cuká“, aby se ryba nepřipekla ke dnu pánve. Jakmile je ryba opečená, vypne sporák, dá do pánve lžíci másla a citronovou šťávu, které společně dotvoří omáčku. Při servírování na talíř rozprostře Zdeněk Pohlreich nejprve zeleninu, poté na ni položí rybu a vše polije omáčkou.
Ingredience: 150 g drobnozrnné čočky, 1 cibule, 1 lžíce másla, 1 lžička olivového oleje, špetka soli, špetka pepře, špetka chilli vloček, 1 l zeleninového vývaru, špetka kari, 3 stroužky česneku, pár lístků koriandru, 20 ml kokosového mléka, 4 cherry rajčátka
Postup: Do hrnce Zd. Pohlreich nalije olivový olej, nasype nakrájenou cibuli a osmaží ji. Poté přidá 2–3 stroužky česneku (nakrájené) a promíchá. Do základu Zd. Pohlreich přisype pár chilli vloček a nechá je změknout. Následně přidá kari a kousek másla, opět promíchá a přisype drobnozrnnou čočku (zde Zd. Pohlreich upozorňuje, že se nemusí namáčet!), opepří ji, zalije zeleninovým vývarem a přivede k varu. Čočku vaří cca 30 minut, aby byla cítit zrnka. Polévku osolí a přidá do ní opět trochu zeleninového vývaru a kokosového mléka. Poté si Zdeněk Pohlreich nakrájí cherry rajčátka, která osolí, a nakonec nakrájí koriandrové lístky a posype jimi výsledný pokrm.
Jak dělá banánové palačinky Pohlreich – základní filozofie
Zdeněk Pohlreich razí jednoduchý princip: když je surovina dobrá, není třeba ji komplikovat. U banánových palačinek to platí dvojnásob. Tajemstvím jeho receptu je použití zralých banánů, velmi jednoduchého těsta, minimálního cukru a správné teploty pánve.
Pohlreich často říká: „Neser to deseti ingrediencemi. Pokud máš dobrý banán, dobré vejce a trochu mouky, palačinka se udělá sama.“
Ingredience: 2 vepřová kolena, 1 l černého piva, 2 neloupané a přepůlené cibule, 2 mrkve nakrájené na větší kusy, 1 petržel nakrájená na větší kusy, 3 kuličky celého nového koření, 10 kuliček celého černého pepře, 2 bobkové listy, 2 l vody, 1 červená chilli paprička, 100 g medu, sůl
Postup: Zd. Pohlreich vepřová kolena očistí, vloží do kastrolu a zalije pivem. Přidá mrkev, petržel, cibuli, pár kuliček nového koření, celý pepř a bobkový list. Osolí a dolije vodou, aby byla kolena ponořená. Přivede k varu a uvaří doměkka. Trvá to přibližně 1,5–2 hodiny, podle velikosti kolen. Jakmile jsou kolena měkká, vyjme je Zd. Pohlreich z vývaru, nechá vychladnout a vykostí je. Vývar přecedí do hrnce a zredukuje cca na jednu třetinu. Do omáčky přidá nakrájenou chilli papričku a med a promíchá. Vykostěná kolena polije Zd. Pohlreich trochou omáčky a nechá je 20 minut vyudit v udírně. Pokud nemáte udírnu, Zd. Pohlreich doporučuje grilovat je na nepřímém žáru v přikrytém grilu. Během pečení kolena potírejte zredukovanou omáčkou. Poté již můžete servírovat.
Ingredience: 4 mladé cukety, 1 dcl olivového oleje, 2 stroužky česneku, hrst směsi čerstvých posekaných bylinek (například bazalka, roketa, tymián, koriandr, oregano) nebo grilovací koření, sůl, případně lžíce bílého vína
Postup: Mladou pevnou cuketu i se slupkou nakrájejte na středně silná kolečka. Na misce si připravte marinádu – olivový olej smíchaný se solí, utřeným česnekem a čerstvými bylinkami. Pokud nemáte čerstvé bylinky, můžete použít sušené či směs grilovacího koření. Množství oleje, česneku i koření lze samozřejmě upravovat podle chuti. Do marinády lze přidat i kapku bílého vína. Kolečka cukety olejovou marinádou prolijte a nechejte uležet, alespoň hodinu. Na grilu kolečka cukety potírejte marinádou pomocí mašlovačky a několikrát je obraťte, až mají pěknou zlatavou kůrčičku. Uvnitř budou měkké a šťavnaté. Hotové cukety můžete před servírováním ozdobit čerstvými bylinkami.
Ingredience: červené a žluté papriky, červené cibule, zelený chřest, lilek, žlutá cibule či cuketa
Ingredience na marinádu: 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcestrové omáčky, cca 1 lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy a špetky soli, 2 lžíce ústřicové omáčky
Postup: Nakrájenou zeleninu vložte do marinády a nechte uležet, poté vložte na gril a opečte. Servírovanou zeleninu nezapomeňte na talíři posypat čerstvě nasekaným koriandrem, celému jídlu totiž dodá velice příjemný chuťový akcent.
Vhodnou tepelnou úpravou lze zeleninu připravit tak, aby nepřišla o cenné vitamíny a minerály. Hodně lidí při grilování zůstává jen u osvědčené papriky, cukety a žampionů, ale nebojte se experimentovat, vyzkoušet můžete v podstatě jakýkoliv druh zeleniny a zklamaní dozajista nebudete.
Pravidla pro grilování zeleniny
Kupujte pouze čerstvou a kvalitní zeleninu, nejlépe přímo od farmáře. Nyní vám to možná připadá nepodstatné, rozdíl v chuti ale určitě poznáte.
Vybírejte zeleninu menší, bude šťavnatější a chutnější.
Zeleninu před grilováním důkladně omyjte.
Zeleninu, kterou není třeba vypotit, osolte až po grilování, nikoli před ním.
Gril rozpalte, jak nejvíc to půjde, tepelná úprava by totiž měla být co nejrychlejší, aby si zelenina zachovala své vitamíny a jiné prospěšné látky.
Pro šetrnější přípravu můžete zeleninu zabalit do alobalu, případně u klasického grilu použít žulovou desku.
Pokud teplé zelenině zrovna moc neholdujete, můžete grilovanou zeleninu nechat vychladnout a teprve potom konzumovat, i studená bude chutnat skvěle.
Doporučení
Každý druh zeleniny vyžaduje při grilování trochu jiný postup, proto je zde malý přehled.
Cuketa: Cuketu neloupeme, grilujeme ji i se slupkou, která se ale ráda připaluje, a proto musíme být ve střehu a cuketu hlídat. Cuketu krájíme na kolečka nebo příčné plátky, a protože obsahuje hodně vody, necháme ji vypotit – nasolíme ji, chvíli počkáme, potom ji opláchneme a osušíme papírovým ubrouskem. Plátky cukety můžeme po ogrilování srolovat do rolky, kterou naplníme například sýrem.
Cibule: Grilovat cibuli by napadlo asi málokoho, ale světe div se, je to pochoutka. Stačí cibuli nebo šalotku oloupat, nakrájet na tlustší plátky a grilovat na grilovacím tácku nebo alobalu.
Dýně nebo patison: Patison omyjeme, nakrájíme příčně na plátky (vršek a spodek nepoužijeme) a grilujeme asi 5 minut.
Fazolové lusky: Žluté i zelené fazolové lusky představují vynikající a zdravou přílohu k masu. Umyjeme je, odkrojíme okraje a fazolky rozprostřeme na grilovací tácek či alobal, drobné fazolky by totiž jinak propadly dolů. Zakápneme je olivovým olejem nebo poklademe máslem a grilujeme dozlatova, tedy asi 15 minut.
Chřest: Chřest se stává velmi oblíbenou zeleninou, a není se čemu divit, chutná totiž opravdu skvěle. Zelený chřest, který se pro grilování hodí víc než bílý, omyjeme a odřízneme či odlomíme z každého výhonku zdřevnatělý konec. Několik výhonků napíchneme na jednu špejli po obou koncích – na rozpáleném grilu totiž budeme chřest otáčet. Grilujeme 4 až 5 minut na každé straně. Gurmáni si mohou chřest gril
Ingredience: červené a žluté papriky, červené cibule, zelený chřest, lilek, žlutá cibule nebo cuketa, 1 lžíce sójové omáčky, 1 lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcesterské omáčky, cca 1 lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy, špetka soli, 2 lžíce ústřicové omáčky
Postup: Nakrájenou zeleninu vložte do marinády a nechte uležet, poté vložte na gril a opečte. Marinádu vytvořte ze lžíce sójové omáčky, lžíce hnědého třtinového cukru, cca čtvrt lžíce worcesterské omáčky, cca lžíce slunečnicového oleje, půl lžíce čerstvě nasekaného zázvoru, půl stroužku česneku, půl lžíce citronové šťávy a špetky soli, dvou lžic ústřicové omáčky. Servírovanou zeleninu nezapomeňte na talíři posypat čerstvě nasekaným koriandrem, ten celému jídlu dodá velice příjemný chuťový akcent. Podávejte k masu.
