Množení habru ze semen je poněkud časově náročné, protože semena habru vyžadují 4-6 měsíců stratifikace. Semena habru se vysévají na jaře a celý proces dlouho trvá. Mnohem jednodušší je množení habrů pomocí řízků. Tak zvané vegetativní rozmnožování.
Řízkování dřevitými řízky je jednou z nejjednodušších metod rozmnožování stromů a keřů, které na zimu shazují listy. Takové řízky jsou mnohem méně náchylné ke ztrátě vody a vadnutí než bylinné řízky a polodřevité řízky, ale zakořenění trvá déle. Podívejte se, jak a kdy sbírat dřevité řízky, jak je skladovat do jara a jak je nechat zakořenit. S tímto návodem zvýšíte počet zakořeněných řízků až dvakrát!
Habrobecný na živý plot
Habrobecný je jedním z nejběžnějších stromů v Česku. Najdeme ho v zahradách a městských parcích, zejména proto, že habr se skvěle hodí do živého plotu. Zajímá vás, jak vypadá habr? Habr se pozná podle charakteristických listů s žilkováním podobným harmonice nebo plisované sukni. Hladká kůra a dvojité pilování okrajů listů jsou také charakteristické znaky habru. Čtěte dále, a dozvíte se, jak si tento krásný a odolný strom namnožit. Třeba proto, aby tvořil krásný a odolný živý plot nebo zdobil váš pozemek jako solitér. Zjistěte, proč je habr tolik oblíbený při zakládání živého plotu. Seznamte se s nejzajímavějšími odrůdami habru: fastigiata, pendula, columnaris.
Majitelé zahrad často volí jako živý plot habrobecný, protože je tvarovatelný a snese i ostré řezy. Habr funguje dobře na tvarované i netvarované živé ploty. Pokud pěstujete habr pro živý plot, je nejlepší nainstalovat kapkovou závlahu , protože habrobecný lépe roste, když je pravidelně zaléván. Rostlina trochu podobná habru a vhodná i do živého plotu je lípa malolistá, která je navíc mrazuvzdorná a odolná vůči chorobám a škůdcům . Lípa malolistá snáší i řez a může růst v jakémkoli typu půdy.
V naší poradně s názvem HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Dobrý den.
Vloni na podzim jsem vysadila živý plot z habru, v délce asi 20m. Rostliny se většinou ujaly a po loňském zastřižení po výsadbě jsou nyní vysoké cca 60 cm. Bohužel potřebuji přesadit na jiné místo na zahradě, kvůli plánované stavbě domu, a letos na podzim už to nestihnu. Je možné přesadit rostliny i brzy na jaře? Pokud ano, na co si dát pozor.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení je možné i na jaře. Na co si dát pozor:
- zachovat stejnou orientaci na jih i na novém stanovišti;
- rostlinu vykopat s co největším kořenovým balem;
- po přesazení vydatně pravidelně zalévat.
Odrůda fastigiata je rychle rostoucí habr s kuželovitým, sloupovitým vzrůstem, který se časem větví. Dobře snáší zastřihování a tvarování. Listy habru fastigiata jsou ve tvaru srdce, dvojitě vroubkované a tmavě zelené, zatímco kůra je hladká a olivově zbarvená.
Vzhledem ke sloupovitému tvaru lze tuto odrůdu vysadit i v malých zahradách. Efektně vypadá, když je vysazena jednotlivě i v řadách.
Habr columnaris
Grab columnaris je pomalu rostoucí a u nás méně oblíbená odrůda. Jak vypadá columnaris grab? Na rozdíl od svého názvu tento habr netvoří sloupy, ale má kuželovitý tvar, který se postupem času stává kulovitým. Strom má tolik listů, že vypadá ostříhaný. Listy habru této odrůdy jsou vejčité a světle zelené.
Díky svému hustému a téměř geometrickému tvaru vypadá skvěle v zahradách ve francouzském stylu. Odrůda columnaris se používá jako jeden strom nebo se vysazuje v řadách. Skvěle se hodí do malých zahrad a k dekoraci teras , kde se dá vysadit do květináčů.
Habr je nenahraditelnou rostlinou v parcích a zahradách. Zvláštní výhodou je nízká cena sadby, protože se dá dobře množit řízkováním, dále mrazuvzdornost, odolnost vůči chorobám a nízké nároky na půdu a stanoviště. Vyplatí se zařadit habrobecný do vaší zahradní dekorace jako tvarovaný živý plot nebo jako atraktivně vypadající jednotlivý exemplář. Za zvážení stojí mít na své zahradě habrobecný carpinus betulus.
V naší poradně s názvem HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Přesazení je možné i na jaře. Na co si dát pozor:
- zachovat stejnou orientaci na jih i na novém stanovišti;
- rostlinu vykopat s co největším kořenovým balem;
- po přesazení vydatně pravidelně zalévat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Habr vytváří husté a nepropustné stěny a dobře chrání před prachem, hlukem a silným větrem.
Habr má rád zastíněné polohy, proto je vhodný do živých plotů na různých místech, za domem, na místa, kde není moc slunce.
Habr je mrazuvzdorná rostlina, ideální pro výsadbu v našich klimatických podmínkách.
Habr je jedna z mála rostlin, která snese i velmi silný řez a dá se tvarovat do libovolného tvaru.
Habr je odolný vůči silnému větru.
Habr vytváří četné výhonky, které zahušťují živý plot od samého dna.
Výhodou habrového živého plotu je nízká cena sazenic vypěstovaných doma řízkováním.
Habrobecný neboli habrobecný je oblíbený do živého plotu také díky jednoduchým podmínkám pro jeho pěstování a údržbu.
Nevýhodou habrového živého plotu je, že na zimu ztrácí listí, čímž živý plot ztrácí charakter ochrany před zraky kolemjdoucích. V zimě však není pokrývka živého plotu tak důležitá, tehdy nejsme na zahradě. Hnědé listy habru, které zůstávají v zimě, jsou věcí vkusu. Někomu se líbí a jinému ne.
Habrobecný je listnatý strom, který na podzim opadává a na jaře znova obrůstá. Listy má vejčitého tvaru, na krajích pilovité, jako mladé jsou hebce chlupaté. Jeho kůra je hladká, šedá se světlými pruhy. Kvete během dubna a května současně, když mu vyráží listy. Květy jsou různě dlouhé jehnědy. Plodem habru obecného je oříšek, který dozrává na podzim a během zimy opadne. Habr začíná plodit teprve ve věku 20 až 40 let. Dožívá se věku kolem 150 let.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habrobecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Habrobecný je velmi odolný a zvyklý na zdejší podmínky, proto je možné ho vysazovat po celý rok. Jen nesmí být půda zmrzlá. Snadno se ujímá. Při výsadbě v letním období je nutná dostatečná zálivka.
Habrobecný je velice oblíbený strom pro výsadbu živých plotů. Velmi dobře se totiž tvaruje a lze z něj „vymodelovat“ různé tvary a různě vysoké živé ploty, a to jak metrové, tak i třeba 6 m vysoké. Jeho listy na podzim usychají, zůstanou stočené na listech až do jara a pak při rašení nových pupenů opadají. Řez živého plotu se provádí jednou až dvakrát ročně. První řez koncem června, druhý je možný do konce února. Hojně ho využívají ptáci k hnízdění nebo úkrytu, protože má husté, různě překřížené větve.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Ve svém příspěvku KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.
Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.
Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.
Cena habru obecného se liší, pohybuje se od 80 Kč do několika tisíc Kč za kus. Záleží na velikosti rostliny, a ta může být 30–200 cm vysoká. Ceník můžete zhlédnout například zde.
Habrobecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.
Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.
S pozdravem
Marcela Kýrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Wikipedie uvádí, že krtek je české jméno pro 13 rodů malých savců, hmyzožravců z čeledi krtkovitých (Talpidae). Jejich nejznámějším zástupcem je krtek obecný žijící i na území ČR. Toto zvířátko inspirovalo výtvarníka Zdeňka Milera k vytvoření animované postavičky Krtečka (respektive Krtka). Krtci žijí v podzemních chodbách, které si vyhrabávají velkými tlapami. Krtek se živí bezobratlými, které vyhledává pomocí sluchu a čichu. Především žere žížaly, které loví ve svých chodbách.
Dle Wikipedie je krtek obecný (Talpa europaea, Linné, 1758) menší černý hmyzožravec, vyskytující se na polích, loukách, v parcích a zahradách. Žije několik decimetrů pod zemí. Buduje chodby, které jsou jednak obytné a jednak okružní, na kterých loví potravu. Přitom tvoří na povrchu typické hliněné hromádky zvané krtinec či krtina.
Krtek obecný má válcovité tělo, okolo 12 cm dlouhé. Samice jsou obvykle menší. Oči má malé a skryté za chlupy, zrak má proto špatný, naopak sluch a čich má vyvinutý. Uši jsou jen malými výstupky v kůži. Srst je obvykle tmavě hnědá, ale protože díky životu pod zemí nejsou ani jiné barvy znevýhodněny, vyskytuje se celá řada odstínů. Krtek má přední tlapky dobře uzpůsobené k hrabání; jsou svalnaté, vyvrácené a s velkými drápky. Na předních tlapkách má 10 „prstů“. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2 až 4 cm dlouhý. Krtek se dožívá se 2 až 5 let. Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vyhledává pomocí sluchu a čichu a vyhrabává je ostrým čumáčkem. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, jako sám váží.
Samice mívá na jaře (obvykle v březnu až dubnu) po čtyřiceti dnech březosti 3–7 mláďat. Ta se rodí slepá, neosrstěná a velká asi jako fazole; prohlédnou za 3 týdny. Zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Buk je habru velmi podobný hlavně tvarem listů, takže si je lidé často pletou. Oba dva se používají v okrasných zahradách, ale habr přeci jenom více. Lépe se tvaruje, snáší hluboký řez a různé úpravy, není náročný na půdu a zálivku.
Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).
Šváb obecný má lesklou, tmavě červenohnědou barvu. Jde o škůdce, který nejčastěji vnikne do objektu pod prahy dveří, přes otevřené dveře nebo mezery v obvodech zdí. Využije inženýrské sítě, trubky, otevřenou kanalizaci nebo potrubí v domě.
Dospělci švába obecného jsou velmi odlišného vzhledu. Menší dospívající samci dosahují délky pouze 25 mm a můžete je identifikovat podle křídel, která pokrývají tři čtvrtiny jeho těla. Posledních pár břišních segmentů je odkrytý. Dospělé samice švába obecného dosahují délky 32 mm, jejich křídla jsou zakrnělá a pokrývají několik prvních segmentů těla. Ani samec ani samice nejsou schopni letu.
Šváb obecný je primárně venkovní tvor, tudíž je velmi dobře přizpůsoben pro přežití ve venkovním prostředí. Většinu venkovních populací lze nalézt například pod kompostem nebo v listové hrabance či v zahradním opadu. V městských oblastech se švábi nacházejí ve velkých koloniích nejčastěji v kanalizaci.
Šváb obecný je znám tím, že preferuje odpadky, špínu nebo rozkládající se materiály. Rovněž je to druh velmi závislý na vodě. Studie tohoto hmyzu totiž prokázaly, že švábi mohou přežít až měsíc bez potravy, ale nepřežijí déle než dva týdny bez vody.
Dospělý samec švába obecného žije v průměru 110 až 160 dnů, zatímco samice může žít 35 až 180 dnů. Během této doby jediná samice může produkovat přibližně osm ooték (vaječných schránek) s přibližně 16 vejci. Přibližně 30 hodin poté, co vyprodukuje ootkéku, vypustí ji v bezpečném prostředí, kde zůstane až do doby, než se začnou líhnout noví jedinci. Doba vývoje švába obecného je výrazně ovlivněna ročním obdobím. V teplejších měsících může být čas potřebný k vývoji od vajíčka po dospělého jedince až 200 dní. Když se počasí ochladí, nebo během pozdních podzimních a zimních měsíců, může vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvat až 800 dnů.
Ve svém příspěvku KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Svoboda.
Dobrý den,
z článku mi není jasné, jak přesně krtek dělá krtiny? Pokud hlavou dolů, tak by musel vyvinout značný tlak při proražení tunelu ... Ale tělo je uzpůsobené k rytí dopředu ...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.
Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.
Dřišťál červenolistý
Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.
Hlohyně
Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.
Ptačí zob
Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.
Bobkovišeň
Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.
Mochna
Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
