Postup: Papriky seřízneme a připravíme si náplň z olivového oleje, vajec, balkánského sýru, česneku, zakysané smetany, soli, pepře a na másle opražené strouhanky. Směsí naplníme papriky a poskládáme je kolmo do dortové formy vystlané pečicím papírem. Nasadíme odříznuté vršky paprik, pokapeme olivovým olejem a pečeme na 180 °C asi 40 minut.
V naší poradně s názvem ŽLOUTNUTÍ ROZMARÝNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.
Dobry den.Mam problem s rozmarýnem zacal me najednou zloutnout nevim kde se udelala chyba.Dekuji za odpověď,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše je přelitý. Rozmarýn je suchomilná rostlina, která nemá ráda přemokřenou humózní zeminu. Naopak se spokojí se štěrkem s trochou hrabanky. Hlavně nesmí stát ve vodě. Sucho, sucho, sucho a vlhčit jen rozprašovačem na list. Když tak raději kupte novou rostlinu.
Ingredience: 1 balení bramborových placek v prášku
Postup: Obsah sáčku přelijeme 250–280 ml studené vody a řádně prohněteme. Z těsta připravíme váleček, který nakrájíme na plátky a z nich vyválíme placky. Placky opečeme na pánvi dozlatova na troše oleje (másla). Z obsahu sáčku (250 g) připravíme cca 10–12 placek. Placky lze použít jako přílohu k masu, zelenině i jako samotný pokrm. Výborně chutnají i nasladko s povidly nebo marmeládou a bílým jogurtem.
Ingredience: 500 g hladké mouky, 2 žloutky, 1 vejce na potření, 200 g namletých škvarků, 70 g nakrájených škvarků, 250 ml vlažné vody, 30 g droždí, 100 g vepřového sádla, kmín, hrubozrnná sůl, sůl
Technologický postup: Z droždí, 100 ml vlažné vody a z trochy mouky připravíme kvásek, který nalijeme do prosáté mouky, přidáme zbytek vlažné vody, rozpuštěné sádlo, žloutky a špetku soli. Vypracujeme těsto, do kterého přimícháme škvarky, a necháme pod utěrkou vykynout. Poté z těsta vyválíme váleček, který rozdělíme na stejně velké díly. Z jednotlivých dílů vytvoříme placky a necháme je opět chvíli kynout. Placky přendáme na plech s pečicím papírem, potřeme je rozšlehaným vejcem, posypeme kmínem a hrubozrnnou solí. Placky můžeme před pečením na vrchu libovolně nakrojit, vznikne tak hezká křupavá kůrka. Po upečení necháme vychladnout. Pečeme dozlatova v předehřáté troubě na režim horký vzduch s párou 160 °C, čas 25–30 minut.
Ingredience: 500 g cukety, 3 vejce, 5 vrchovatých lžic hladké mouky, sůl, drcený kmín, 6 stroužků česneku, olej na smažení
Technologický postup: Cuketu oloupeme a nastrouháme nahrubo (u přezrálejší odstraníme změklý vnitřek se semeny). Nastrouhanou cuketu osolíme, zamícháme a necháme zhruba 1/2 hodiny odpočinout. Vodu, kterou potom osolená masa cukety pustí, slijeme a hmotu ještě rukama vymačkáme a všechnu vodu vylijeme. Do této hmoty bez vody přidáme vejce, kmín a 2 špetky soli. Přidáme mouku a umícháme těsto, které bude hustší, než na jaké jsme zvyklí, když děláme bramborák. Pokud je těsto řídké, přidáme ještě mouku. Z připraveného těsta smažíme placky. Těsto nabíráme lžící a na pánvi z něj tvarujeme menší a poněkud silnější placky. Placky se opékají z obou stran dozlatova. Musejí mít opečený povrch a vnitřek trochu měkčí.
Technologický postup: Do misky nasypte droždí a cukr, zakápněte asi 2 lžícemi vlažné vody a nechte půl hodiny odpočívat. Poté smíchejte mouku s rozpuštěným máslem, solí, jogurtem, zbytkem vody a kváskem. Zpracujte těsto. Mělo by to jít jednoduše a těsto by se nemělo lepit. Rozpalte troubu na maximum (250 °C), vyválejte placky, položte je na pečicí papír, propíchejte je vidličkou a dejte péct. Je to rychlovka, cca 3–5 minut, takže hlídejte u trouby. Po upečení by se placky měly potřít máslem a přikrýt utěrkou.
Obědy do školy řeší většinou rodiče u starších dětí. Jako oběd se hodí těstovinový salát. Těstovinové saláty lze připravit na sto způsobů, stačí použít pokaždé jinou zeleninu a změnit zálivku. Na studeno se mohou jíst rovněž palačinky (se strouhaným sýrem, zamotat ještě teplé) a různé smažené nebo pečené placky: bramborové placky, zeleninové karbanátky, květákové placky, zelné placky, vafle, lívance. Široké využití má také listové těsto: můžete udělat pirohy nebo slaný závin a naplnit je čímkoliv podle chuti. Do pirohů se dává zeleninová směs, někdy směs s kuřecím nebo mletým masem, někdy vajíčka nebo zelí. Pirohy lze připravit i na sladko s marmeládou nebo tvarohem. Do slaných závinů se dává i listový špenát, nasekaná brokolice, sýr (aby se to spojilo), slanina nebo šunka. Suroviny můžete různě kombinovat. Teplé je to samozřejmě lepší, ale i po vystydnutí vám to určitě bude chutnat. Občas se může konzumovat též bageta s kuřecím nebo krůtím masem obložená zeleninou.
Ingredience na mlince: 300 g pšeničné hladké mouky, 3 g soli, cca 2 dl teplé vody
Postup: Krůtu vydatně osolíme a přelijeme sádlem. Pečeme při 180−200 °C asi 2 hodiny (záleží na velikosti krůty). Z mouky, soli a teplé vody vypracujeme hladké těsto, rozdělíme na stejné díly, z nichž tvarujeme kuličky, které rozválíme na placky. Placky dále rukama ještě vytáhneme dotenka ve velkou placku. Pečeme na plotně nebo železném tálu či ploché pánvi z obou stran do křupava. Před podáváním zalijeme placky horkou vodou, necháme je nabobtnat, vyjmeme a vložíme do výpeku ke krůtě.
Tento recept, si našel oblibu i na hostinách dvoru anglické panovnice. Výtečné a kvalitní krůtí maso nevyžaduje žádné zvláštní kulinářské úpravy. Krůta se jednoduše osolí, potře sádlem a peče do měkka. Pečená krůta se podává s mlinci, což jsou pšeničné placky nejprve nasucho pečené, které se před podáváním zalijí horkou vodou, a když nabobtnají, vloží se do vypečeného tuku ke krůtě. Jedná se o jednoduchý, avšak gastronomicky nepřekonatelný pokrm.
Ingredience: 400 g uvařených brambor, 130 g hladké mouky, 4 g soli, 1 lžíce sádla nebo másla na pomaštění, litinová pánev na pečení, štětec nebo mašlovačka na potírání placek
Postup: Litinovou pánev nebo plotýnku necháme zahřívat. V kastrůlku rozehřejeme sádlo nebo máslo na pomaštění placek a připravíme si mašlovačku nebo štěteček na jejich potírání. Uvařené, oloupané a studené brambory nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme mouku, sůl a vypracujeme těsto, ze kterého uděláme váleček asi jako na bramborové knedlíky. Části těsta odkrajujeme a na pomoučeném vále rozvalujeme na tenké placky (cca 2–3 mm). Do rozpálené litinové pánve vložíme placku a necháme ji postupně opéct z obou stran. Netrvá to déle než 3–4 minuty. Upečenou placku přemístíme do misky a jednu stranu potřeme sádlem nebo máslem. Placky vrstvíme na sebe, udrží se tak déle teplé. Když se pečou absolutně nasucho, krásně se nafukují jako balon. Můžete si je ale v podstatě i naplnit, třeba zelím. To záleží na chuti a nápaditosti každého.
Ingredience: 500 g brambor, olej na smažení, sůl, pepř, šunka, sýr
Postup: Brambory uvaříme ve slupce. Po uvaření scedíme a necháme vychladnout. Potom brambory oloupeme a nahrubo nastrouháme. Přidáme sůl a pepř. V pánvi rozpálíme olej. Nabereme porci brambor, vložíme ji na pánev a vytvarujeme do kruhu. Tuto placku osmažíme z obou stran dozlatova. Potom mezi dvě placky vložíme šunku a sýr a takto vzniklé placky dáme ještě na pár minut do trouby zapéct.
Ingredience: 1 kg vařených brambor ve slupce, 2 vejce, 100 g škvarků, 200 g uzeného masa, 5 stroužků česneku, majoránka, mletý pepř, sůl, trochu mléka, hrubá mouka nebo krupička, sádlo
Postup: Uvařené brambory oloupeme, nastrouháme nebo umeleme na masovém mlýnku, přidáme vajíčka, nasekané škvarky, na kostičky nakrájené uzené maso, nasekaný česnek a dochutíme majoránkou, mletým pepřem, solí, zjemníme trochou mléka a zahustíme hrubou mouku nebo krupičkou. Zpracujeme těsto, ze kterého tvarujeme placky a z obou stran je na pánvi nebo tálu opékáme na sádle. Takto upečené placky jsou nejlepší a chutnají opravdu jako od babičky. Anebo těsto vytvarujeme do vymaštěného pekáče a pečeme „jeden placek“ dozlatova v troubě.
Ingredience: 1 1/4 kg brambor, 25 dkg mouky, 1 vejce, sůl, 5 dkg sádla nebo másla, 1/2 kg švestek, 2 dkg máku, 3 dkg cukru
Postup: Těsto na bramborové placky připravíme z brambor uvařených ve slupce. Brambory po uvaření oloupeme, prolisujeme nebo ustrouháme. Dáme do mísy. Osolíme, přidáme mouku a jedno vejce. Z bramborové hmoty vypracujeme vláčné těsto. Nakrájíme na kousky a za pomoci válečku rozválíme na pomoučeném vále. Bramborové placičky se pekly na čisté plotně, tudíž nasucho bez tuku, a tak je můžete upéct na plechu s pečicím papírem také nasucho a budete mít zdravé jídlo. Pokud chcete kaloričtější variantu, tak použijte sádlo a opečte se sádlem v kastrolu. Na každou placku se dá lžíce škvarečků a může se servírovat. Bramborové placky můžete také jen na plotně upéct, potřít máslem a pak rozvařenými švestkami nebo povidly a posypat tlučeným mákem a cukrem a podávat jako moučník.
Ingredience: 600–800 g vařených brambor nebo ze zbylých brambor, 200 g polohrubé mouky, 1 vejce, sůl, mouka na vál, sádlo
Postup: Opláchnuté brambory uvaříme v osolené vodě doměkka nebo placky vytvoříme ze zbylých brambor. Ihned oloupeme a necháme vychladnout. Nahrubo je nastrouháme na vál, přidáme mouku, sůl a zpracujeme v těsto, ze kterého děláme malé tenké placky a v pánvi na oleji je osmažíme dozlatova.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Ingredience: 2 ks středních cuket, 6 stroužků česneku, 250 g hladké mouky, kurkuma, sůl, pepř mletý, majoránka, olej na smažení
Technologický postup: Připravují se stejně jako bramboráky, jen je potřeba dát více mouky (množství je orientační) a nedělat tenké placky – cuketa se smrskne a z tenké placky zůstane mřížka. Pokud se těsto udělá napůl z brambor a napůl z cuket, je vše stejné jako u bramboráků – lze dělat i tenké placičky a nemusí se dávat tolik mouky. Škrob z brambor stačí. Cukety rozpůlíme, vyjmeme jádra a dužinu a takto připravené je nastrouháme. Vymačkáme vodu, přidáme prolisovaný česnek, kurkumu, hladkou mouku, sůl, mletý pepř, majoránku a vše důkladně promícháme. Podle potřeby ještě můžeme dochutit nebo přidat mouku, aby nám vzniklo hustší těsto. Takto připravené těsto dáváme na pánev a tvarujeme z něj placky, které na oleji opékáme dozlatova po obou stranách.
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
Langoše se mohou smažit nejen ve vysoké vrstvě oleje, jde to i na menším množství. Aby placky nebyly moc mastné, můžete je otřít do ubrousku.
Také se dají péct v troubě jako dietní verze – na pečicí papír dejte placky a pečte z obou stran 4–5 minut při teplotě 230 °C. Nebo vymažte plech olejem, vložte na chvíli do trouby a až bude olej rozehřátý, umístěte na něj placky. Pečte několik minut při teplotě 230 °C z jedné strany a následně je otočte.
Těsto se může připravovat i bez mléka, jen klasicky s vodou.
