Krkavec se vyskytuje na severní polokouli (v Evropě, Asii, Severní Americe a v části severozápadní Afriky). Obývá lesnaté oblasti vrchovin a hornatin, ale nevyhýbá se ani nížinám. Nejedná se o tažný druh, krkavec se i mimo hnízdní sezonu pohybuje poblíž hnízda, které se nachází vysoko na stromě nebo na skále. Žije v trvalých párech. V zimě se často stahuje blíže k lidským obydlím kvůli potravě (zbytky, odpadky). Jedná se o největšího ptáka z našich pěvců. Krkavec je celý kovově černý, má velký a vysoký zobák a na hrdle mu často odstává peří. Ocas je klínový.
Krkavec velký
Krkavce velkého (latinský název Corvus corax) můžete zahlédnout na většině území České republiky bez ohledu na nadmořskou výšku. Vyskytuje se v lesích i v otevřené krajině. Krkavec byl dříve vázán na vyšší polohy, ale v posledních letech osidluje stále častěji i nížiny. Z ekologického hlediska se jedná o velmi přizpůsobivý druh, který ovšem vyžaduje přítomnost pastvin, luk, polí a jiných otevřených ploch, kde hledá potravu. Nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel a oblastem s intenzivní zemědělskou výrobou. Často a ve velkých hejnech vyhledává též skládky komunálního odpadu. Krkavec velký je převážně stálý pták, jenž se v mimohnízdním období potuluje v menších hejnech po okolí hnízdiště. Tyto potulky nemají vyhraněný směr, jsou ovlivňovány potravní nabídkou a podnikají je převážně mladí ptáci. Staří ptáci se pohybují i v zimním období v blízkém okolí hnízdiště.
Krkavec velký odpovídá svému označení: je skutečně největším krkavcovitým ptákem u nás. Dosahuje velikosti od 56 do 78 cm (s rozpětím křídel až 130 cm) a váží do 2 kg.
Obě pohlaví mají opeření celé černé a kovově lesklé (modrofialově na zádech a zeleně na hlavě a spodině ocasu). Nápadný je silný a poměrně dlouhý černý zobák s výrazně zahnutou horní čelistí. Téměř polovinu zobáku svrchu kryjí dlouhé a husté nosní štětiny. Peří na hrdle bývá prodloužené a často odstává. Krkavec má velmi dlouhý stupňovitý (klínový) ocas. Mladí ptáci jsou do druhého roku života černohnědí bez lesku. Krkavci jsou výborní letci, často se vyskytují v páru a krouží ve značné výšce. V letu se také nejčastěji ozývají hlubokým a opakujícím se korrk koork nebo kruk kruk. V toku pak vydávají různé škytavé zvuky a zvučné klong klong.
Krkavec velký je monogamní osamoceně hnízdící druh, jenž vytváří celoživotní svazky. Jeho tok (na začátku jara) doprovází vzdušná akrobacie a zmíněné hrdelní zvuky. Páry spolu zůstávají celý rok a každoročně obsazují stejné teritorium, na jehož ploše mohou mít několik hnízd. Některá používají mnoho let po sobě, jiná střídají. Až polovinu populace mohou v průběhu sezóny tvořit nehnízdící ptáci. Krkavci nocují na skalách, stromech nebo stožárech elektrického vedení, hnízdící páry nocují v okolí hnízd. Hnízdo bývá mohutné a nachází se zejména na skalách, vysokých stromech v lesích a na jejich okrajích, na solitérních (osamocených) stromech, rovněž na stožárech vysokého napětí a na komunikačních věžích. U nás najdeme hnízda krkavce velkého nejčastěji na buku, jedli, dubu a na skalních útesech ve výšce 11–30 m. Na stavbě hnízda se podílejí oba ptáci, tedy samec i samice. Samice do něj poté (někdy
Mnoho lidí si plete krkavce s havranem, ovšem rozdíl je zcela jasný, a to i laikům. Krkavec má černý zobák, jenž je na vrchní straně u kořene opeřený, kdežto havran má zobák šedohnědý a neopeřený.
Při rozlišování může napovědět i velikost ptáka: krkavec velký je výrazně větší než vrána a havran. Jak již bylo řečeno, rozpětí jeho křídel je 120–130 cm, má výrazný zobák a mohutný trup. Zatímco ti největší havrani a vrány váží asi 600–700 g, krkavec může dosáhnout hmotnosti až 2 kg. Krkavec má černou barvu peří, zobáku i nohou a na hrdle mu charakteristicky odstává kovově lesklé peří. Ocas je klínový (podle toho lze krkavce i v letu odlišit od vrány či havrana).
Havran polní (latinský název Corvus frugilegus) je podobně velký jako vrána a na první pohled ho od ní neodlišíte. Pozorné oko však snadno najde spoustu výrazných rozdílů. V první řadě se jedná o barvu: havraní peří má namodralou barvu a leskne se. Dalším rozpoznávacím znakem je zobák: vrána má zobák černý, havran spíše do šeda a olysalý. Havrana rozeznáte spolehlivě od vrány také podle kalhotek: tak se nazývá odstávající opeření na končetinách, které mají pouze havrani (ne vrány ani krkavci). Konečně havran se liší i způsobem chování: vrány vydrží na zemi spíše kratší dobu, kdežto havrani po zemi běhají delší dobu a rádi.
Havrani k nám přilétají na zimu, většinou v obrovských hejnech. Někteří havrani u nás žijí i v létě, ale ti pak na zimu odlétají do teplých krajin západní Evropy.
V rámci druhu vrána obecná (latinský název Corvus coronese) se rozlišují dva poddruhy, a sice vrána šedá (šedivka) a vrána černá, které obývají různá místa. Jak naznačuje jejich pojmenování, vrána černá je spíš černá, vrána šedá spíše šedivá. V místech, kde se oba poddruhy kříží, mají vrány různě barevné peří. Vrána černá má černá křídla, její peří však není tak lesklé jako havraní. Vrána šedá má černá pouze křídla, ocas a hlavu, zbytek těla je šedivý. Oba poddruhy mají asi metrové rozpětí křídel. Můžete je vidět téměř kdekoliv: žijí v lesích a na polích, ale i na smetištích. Vrány u nás zůstávají celý rok.
V naší poradně s názvem KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Pryclová.
Je krkavec barvoslepý? A proč si vytrhává peří, je to stres? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Myslím že není barvoslepý, ale nevím jistě. A peří si vytrhává ze stresu, buď může mít nějakou nemoc, a nebo mu chybí, pokud je chován u člověka, tak kontakt s ním.
Jak říkají zkušení pěstitelé, žádná nejlepší odrůda neexistuje. Každá odrůda je jiná, každá je něčím jedinečná. Vybrat si musíte nejprve mezi paličáky a nepaličáky – paličáky (například Brenecký paličák, Ropal, Znojemský) jsou takové odrůdy česneku, které vytvářejí na vrcholu palici, tedy kulovité květenství s květy a pacibulkami. Nepaličáky (například Japo, Prim, Záhorský) nevybíhají do květního stvolu a nevytvářejí pacibulky a mívají bílé stroužky. Přestože je dle odborníků pěstování nepaličáků snazší (lépe se přizpůsobují místním podmínkám pro pěstování a lépe se i skladují), u nás se častěji pěstuje česnek paličák.
Odrůdy česneku lze dále rozdělit dle doby výsadby. Podzimní odrůdy (například Alan, Záhorský, Bzenecký paličák, Ropal, Znojemský) se vysazují od září do poloviny října (někdy i v listopadu, ale zde není jistota, že spolehlivě zakoření před zamrznutím půdy) a jsou určeny ke sklizni začátkem léta. Mívají vyšší výnos, ale nepředstavují nejlepší odrůdy na skladování. Jarní odrůdy (například Japo, Prim) se vysazují na jaře, až rozmrzne půda, ale obvykle není pozdě ani v květnu. Sklízí se už o prázdninách, pokud jste jej dali do země až koncem jara, tak samozřejmě později, v každém případě však jarní sadba mívá kratší vegetační dobu a tím i nižší výnosy. Pěstitelé proto raději dávají přednost podzimní výsadbě, i když některé jarní odrůdy lépe odolávají chorobám, zejména těm houbovým (o tom viz níže).
Mimo jiné lze rozlišovat i velkostroužkové odrůdy (Dukát, Havran, Jovan) a odrůdy s menšími stroužky (Slavin, Benátčan), které se mnohem lépe rozmnožují.
Zmínit můžeme i rozlišení česneku na modrý a bílý. Modrý česnek má vnější blanitý obal obepínající stroužky modrofialový a stroužky jsou fialově žilkované. Bílý česnek má vnější obal i stroužky bílé.
V posledních letech si velkopěstitelé nejvíce oblíbili odrůdu Bjetin, avšak ani tuto odrůdu nelze jednoznačně označit za nejlepší. Mezi drobnými pěstiteli je oblíbený Bzenecký paličák či Záhorský nepaličák.
Ve svém příspěvku KRKAVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobry den mam prozbu kde sehnat nebo spise koupit mlade krkavce koukal jsem ale zadneho chovatele jsem nenasel muzete mi prosim poradit kde se da sehnat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivo Tásler.
Krkavec je chráněný živočich a jeho držení natož obchodování s ním je v rozporu se |Zákonem o o ochraně přírody a krajiny.
Níže jsou uvedeny dva vzory plné moci, které odpovídají běžné praxi stavebních úřadů u rodinných domů, přístaveb, garáží a drobných staveb. Oba vzory jsou použitelné, pokud jsou správně vyplněny a podepsány.
Vzor A – jednoduchá plná moc (rodinný příslušník)
Tento vzor je vhodný v případě, kdy vlastníka zastupuje manžel, manželka nebo jiný rodinný příslušník.
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaný/á
jméno a příjmení: __________________________
datum narození: ___________________________
bydliště: _________________________________
tímto zmocňuji
jméno a příjmení: __________________________
datum narození: ___________________________
bydliště: _________________________________
aby mě zastupoval/a při jednání se stavebním úřadem
ve věci kolaudace / vydání kolaudačního souhlasu
stavby: _________________________________
na pozemku parc. č. _______________________
v katastrálním území ______________________.
V __________________ dne ___________________
_________________________
podpis zmocnitele
Tento vzor postačuje ve většině běžných případů, pokud je vlastnictví stavby jednoznačné a není ve spoluvlastnictví více osob.
Vzor B – rozšířená plná moc (projektant / stavební firma)
Tento vzor je vhodný v případě, kdy vlastníka zastupuje projektant nebo stavební firma a je potřeba širší rozsah oprávnění.
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaný/á
jméno a příjmení: __________________________
datum narození: ___________________________
bydliště: _________________________________
tímto zmocňuji
název / jméno: ____________________________
IČO / datum narození: _____________________
sídlo / bydliště: _________________________
aby mě v plném rozsahu zastupoval/a při jednání
se stavebním úřadem ve věci kolaudace
a vydání kolaudačního souhlasu ke stavbě:
stavba: _________________________________
pozemek parc. č. _________________________
katastrální území: _______________________.
Zmocněnec je oprávněn činit veškeré úkony
související s kolaudací uvedené stavby.
V __________________ dne ___________________
_________________________
podpis zmocnitele
Tento vzor je vhodný zejména u složitějších případů nebo tehdy, kdy zástupce komunikuje s úřadem samostatně.
Žlutá – hodí se do chladnějších místností, světle žlutá místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje.
Zelená – zvlášť vhodná je světle zelená. Její teplou, svěží variantu zvolte v případě chladnějšího pokoje, ideálně s nábytkem ze světlého nebo černého dřeva; pistáciovou zelenou nebo mátově zelenou snesou teplejší místnosti s tmavě hnědým nábytkem.
Oranžová – nejlevnější odstín, který seženete všude, je trochu nudný, zkuste použít sofistikovanější oranžovou – buď lehce okrovou, žlutooranžovou, nebo lososovou!
Barvy do ložnice:
Světle modrá – ložnicová klasika, která uklidňuje a rozšiřuje malé prostory. Hodí se k ní bílé nebo dřevěné doplňky.
Světle zelená – pokud se to nepřežene, je zelená uklidňující, přírodní barva. V ložnici působí svěžím dojmem a s dobře zvolenými doplňky je v zelené ložnici velmi útulno.
Světle fialová – modernější varianta světle modré, dobře působí zvlášť v odstínu lila a v kombinaci s dřevěnými nebo bílými doplňky a nábytkem.
Barvy do dětského pokoje:
Modrá – nic s ní nezkazíte – modrá je uklidňující a podporuje snění.
Žlutá – je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.
Trikolora – klasická kombinace barev se bude líbit holkám i klukům.
Modro-oranžová – vyvážená kombinace doplňujících se barev se líbí hlavně chlapcům.
Zelená – spousty odstínů a spousty možností. K tomu koberec à la travička a zamilovaný pokojíček je na světě!
Barvy do kuchyně:
Oranžová – povzbuzuje chuť k jídlu i ke komunikaci
Červená – nabádá k aktivitě, ale cholerické jedince může dráždit
Modrá – chcete zhubnout, modrá barva tlumí chuť k jídlu
Pečivo: na plátky nakrájené housky ze včera, olivový olej
Postup: Roztopte gril. Než teplota dosáhne potřebných vysokých hodnot (asi 250 stupňů), vložte steaky do misky, potřete je hořčicí a worcestrovou omáčkou, pokapejte limetkovou šťávou, osolte a opepřete (obě strany). Nechte je asi 20 minut marinovat. Zeleninu nakrájejte na kousky dle svých estetických požadavků (lilek nechte „vyslzet“ – posypte solí a asi po 15 minutách osušte). Kousky zeleniny promíchejte s olivovým olejem a trochou balzamikového octa, posypte nasekanými bylinkami, posolte a opepřete. Udělejte z alobalu misku, směs do ní vložte a uzavřete. Zeleninu v alobalu grilujte na přímém žáru asi 30 minut, steaky 12 minut (6 minut z každé strany pro střední propečení) a tousty (respektive nakrájené housky) asi 1 minutu. Steaky poté nechte 3 minuty „dojít“, tousty pokapejte olivovým olejem.
