Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

HEBE MINI


Popis a pěstování rostliny hebe

Ve své podstatě není hebe rostlina náročná na pěstování. Takže pokud se rozhodnete pro její pěstování, máte na výběr z cca 140 různých odrůd, a proto vybírejte pečlivě.

Jsou to husté, kompaktní, polštářovitě se rozrůstající keříky s drobnými, stěsnanými, stálezelenými listy různých odstínů. Některé hebe připomínají cypřišovité jehličnany, mají šupinové, jen 0,5 cm velké lístečky. Drobné květy jsou uspořádány v malých koncových, většinou hroznových květenstvích, jsou karmínové až modré. Listy jsou vzpřímené, oválné až eliptické, 1 cm dlouhé, šedozelené, křižmostojné (postavené na větévkách vstřícně, ale každý pár křížem).

Hebe vyžaduje světlé stanoviště s mírným polostínem. Rostlině se zavděčíte klasickou zahradní zeminou. Saďte ji proto tam, kde je půda mírně zásaditá s příměsí písku. Její nároky na živiny nejsou nikterak vysoké, klidně se spokojí s chudší půdou. Hebe sázejte na volnou plochu zahrady, na skalku, do vřesovišť i truhlíků. Všude tam se jí bude dařit a bude vám přes celé léto kvést od května až do října. Plodem je tobolka.

Zálivku potřebuje běžnou a přihnojování není nutné. Před zimou hebe musíte ochránit, jinak by vám mohla vymrznout. Na zimu ji proto celou pokryjte zahradní fólií anebo textilií, a navíc k tomu použijte i chvojí. Na jaře pak vše odstraňte. V jarních měsících hebe rovněž vhodně upravuje. Dokud však není stará, neřežte ji. Na začátku jara pouze odstraňte větvičky, které kazí celkový vzhled keře, a jinak keř nechte být.

Mají-li se rostliny hebe stát trvalou součástí naší zahrady, pak je vhodné se po nich poohlédnout u specializovaných prodejců. Ti totiž nejen uvádějí přesné názvy a nároky jednotlivých kultivarů, ale většinou před zavedením kultivaru do prodeje testují jeho odolnost v našich klimatických podmínkách.

Hebe armstrongii je keřík vysoký 20–30 cm, má ploše kuželovitý vzrůst a větévky téměř vodorovné. Barva olistění je žlutohnědá. Drobné šupinovité lístečky těsně přiléhají k větévkám, takže to vypadá, že keřík žádné lístečky nemá, větévky jsou na omak hladké. Kvete bíle.

Hebe buchananii je hustý, kompaktní, široký, rozložitě rostoucí keřík, vysoký asi 20 cm. Větévky jsou vzpřímené, listy oválné až eliptické, 1 cm dlouhé, šedozelené, křižmostojné (postavené na větévkách vstřícně, ale každý pár křížem). Toto postavení listů je v podstatě typické pro všechny hebe. Kvete bíle.

Hebe minor je zakrslý keř, vysoký jen 5–10 cm. Tvoří husté bochánky a kvete bíle.

Hebe gibbsii je řidší keřík vysoký 15–20 cm. Má šedozelené až namodralé kožovité listy, velké 1–2 cm a široce oválné. Kvete bíle.

Hebe hectori má postavení lístečků na větévkách těsné, přiléhající, bud

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hebe

Příběh

Ve svém příspěvku HEBE KDY PŘESAZOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Stračevská.

mám asi 5 let starý keř hebe, zasadila jsem ho nevhodně na sklace,ale blízko chodníku. nyní nám vadí při přecházení. Potřebovala bych ho přesadit, ale mám strach abych o něj nepřišla.Kdy je vhodné ho přesadit?Děkuji za radu E Str.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Margareta Vaňourková.

Dobrý den,děti my zakoupili v Květinářství keřík Hebe,poprosila bych jakou půdu potřebuje,a jak se oněj starat.Byla bych vděčná za každou radu.Nikde jsem od zahradkářu nic nezjistila.Děkuji s pozdravem Margareta Vańourková

Zdroj: příběh Hebe kdy přesazovat

Množení

Vybraná semena hebe sázejte v období od června do srpna. Kromě semen můžete hebe rozmnožovat i pomocí řízků.

Řízky tvořte v červenci anebo v srpnu, kdy z keře odřízněte asi 10 centimetrů dlouhé nekvetoucí větvičky těsně pod párem listů. Ty nejspodnější listy odstraňte a větvičku vložte do stimulátoru (písčitý kompost umístěný v mírném stínu), kde vám rostlinka pěkně zakoření.

Zakořeněné řízky nechte první zimu v pařeništi na chladném a světlém místě při mírné občasné zálivce.

Zdroj: článek Hebe

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.

Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.

Zdroj: příběh Pěstování keříčkových rajčat

Kdy stříhat hebe

Rostlina se vhodně upravuje na jaře. Dokud však není keřík starý, neřežte ho. Na začátku jara pouze odstraňte větvičky, které kazí celkový vzhled keře. V případě zájmu je možné hebe tvarovat, a to nejraději zjara po mrazech. Pokud nechcete přijít o květy, zastřihněte keřík po odkvětu v červenci.

Zdroj: článek Hebe

Příběh

Ve svém příspěvku MINI KIWI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jílková.

Dobrý den,
mám 4. rok 2 rostliny actinidia arguta, 1 odrůdy Issai, druhou nevím, ale obě by měly být samosprašné.Oba keře jsou mohutné a zdravé,ale kvetou jen málo a ještě neměly plody.Dosud jsem je nestříhala, jsou na 2m konstrukci na slunečném místě v kyselé půdě,takže nevím, kde je chyba. Můžete mi poradit ?
Děkuji a zdravím
Alena Jílková, Kunštát

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef P..

Dobrý den, nasadil jsem od sousedů dva proutky před osmi lety do hlíny a už asi 5 roky sklízíme viz. fotografie. Poté jsem vysadil za skleníkem na prosluněné místo. A rostlina je bez starostí, trochu jen prostříhám a divím se,jak to rodí.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Mini kiwi

Výsadba

Rostliny prostokořenné a se zemním balem potom vysazujeme od podzimu, kdy denní teploty klesnou přibližně pod 18 °C, až do počátku rašení na jaře; bez obav i v zimě, jestliže to počasí dovolí. Stejná odpověď je i na otázku, kdy sázet jehličnaté stromy.

Půdu určenou pro výsadbu ve volné půdě můžeme vylepšit kompostem nebo odleželým hnojem (kravský po třech letech, koňský po jednom roce uskladnění), nebo rašelinou a zahradnickým substrátem do 20 % objemu. Substrát, hnůj nebo kompost vždy promícháme s původní zeminou.

Jehličnaté stromy sázíme do propustné půdy. K jehličnanům je lepší vždy přimíchat kompost, rašelinu či substrát do 20 % objemu. Při výsadbě nedáváme do jámy umělá hnojiva, kromě dlouhodobě působících. Toto hnojivo je obaleno do žlutě okrových povoskovaných kuliček, které jej postupně uvolňují po dobu 3 až 6 měsíců podle typu hnojiva a požadavku rostlin. Nepřidáváme vápno.

Mulčovací kůra má jednak funkci při potlačení růstu plevelů do doby, než dřeviny vyplní osázený prostor, a dále funkci dekorativní. Při jejím použití musí vrstva dosahovat minimálně výše 5 cm. Pozor, zabraňuje i odpařování vody, takže může způsobit přemokření čerstvě nasázených a citlivých dřevin.

Vysazujeme na čisté plochy. Větší zaplevelení předem odstraníme pomocí totálních herbicidů. Místo, kam chceme dřevinu zasadit, je třeba nejprve předem zrýt. Všechny drny zlikvidujeme. Pokračujeme vyhloubením jámy a nakypřením jejího dna. Jáma musí být dostatečně velká, řídíme se obecným pravidlem, že by měla být cca 1,5krát větší než kořenový bal rostliny. Zda má dřevina dostatek prostoru, zkontrolujeme jednoduše – když vložíme rostlinu do jámy, nesmí být její kořeny ohnuté či jinak pokroucené.

U jehličnanů se zemním balem rozřízneme jutový pytel ve vrchní části tak, aby kmen nebyl obalený jutovým pytlem, a zasadíme jehličnan i s pytlem. Dbejte na co nejmenší narušení zemního balu. Zemní bal musí být velikostí přiměřený, pevný, soudržný. Jestliže je zemní bal nepevný a prakticky nesoudržný, je ujmutí takovéhoto jehličnanu velmi problematické. Prostokořenné jehličnany (bez zemního balu) se neujmou nikdy. U rostlin s kontejnerem vyjmeme rostlinu z kontejneru a zasadíme ji.

Při sázení je velmi důležité myslet na to, jak vzrůstné dané druhy jsou, tedy uvědomit si výšku a šířku rostlin za 10–20 let. Zejména cenným dřevinám ponecháme již od začátku dostatek prostoru. Aby zahrada nepůsobila první roky po výsadbě příliš prázdně, volná místa vyplníme obyčejnými druhy dřevin a trvalek, které později v průběhu let odstraníme.

Listnaté keře zasadíme do normální půdy. Nemusíme, ale můžeme půdu vylepšit kompostem, substrátem, rašelinou.

Vřes

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Výsadba okrasných rostlin

Domácí šunka z králíka

Ingredience: 1 kg mletého králíka, 1 kg vepřové krkovičky, sůl nebo 40 g rychlosoli, 1 dcl mléka, 2 dcl vody, umělá střeva na tlačenku

Postup: Králičí maso důkladně odblaníme, nameleme (na sekanou), přimícháme krkovičku, nakrájenou na mini kostičky, přidáme sůl, mléko, vodu a pořádně promícháme, alespoň 20 minut. Necháme 2 dny uležet, poté naplníme do tlačenkových střev. Dáme vařit na 3 hodiny při 70 °C. Vyjmeme z vody, zatížíme a necháme vychladnout.

Zdroj: článek Domácí šunka - recepty

Recepty na laskonky

Kokosové laskonky

Ingredience:

  • 3 bílky
  • 170 g krupicového cukru
  • 40 g moučkového cukru
  • 100 g strouhaného kokosu

Postup:

Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s krupicovým cukrem na tuhý sníh. Sníh nechte zchladnout a pak do něj lehce přimíchejte moučkový cukr se strouhaným kokosem. Z takto připraveného těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Hotové pak dejte do trouby předem vyhřáté na 120 °C a pečte 15 minut, poté snižte teplotu asi na 100 °C a pečte dalších asi 10 až 15 minut.

Ořechové laskonky

Ingredience:

  • 3 bílky
  • 150 g moučkového cukru
  • 100 g mletých vlašských ořechů
  • 1 lžíce solamylu
  • 1 lžíce octa

Postup:

Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s cukrem na tuhý sníh. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Pečte asi 45 minut v troubě předem vyhřáté na 100 °C.

Mini laskonky

Ingredience:

  • 3 bílky
  • 150 g krupicového cukru
  • 20 g moučkového cukru

Postup:

Ve vodní lázni vyšlehejte bílky s polovinou krupicového cukru na tuhý sníh. Pak už bez vodní lázně zašlehejte zbylý krupicový cukr a na závěr moučkový. Z těsta vytvořte laskonky jedním z výše uvedených způsobů. Předehřejte si troubu asi na 100 °C a pečte cca 45 minut.

Zdroj: článek Laskonky

Plněné žampiony à la pizza pepperoni

Ingredience: 12 žampionů, 2 mini paprikové salámky, ¼ hrnku rajčatové omáčky na pizzu, 1 hrnek nastrouhané mozzarelly, mletý pepř

Technologický postup: Předehřejte troubu na 230 °C. Zapékací mísu vymažte olejem nebo vyložte pečicím papírem. Očištěné žampiony bez nožiček rozložte do zapékací mísy. Do každého houbového kloboučku dejte lžíci rajčatové omáčky. Navrch nasypte lžíci nastrouhané mozzarelly a 2–3 kolečka paprikového salámku či klobásy. Pečte 15–18 minut nebo až se sýr rozpustí a lehce zezlátne. Dochuťte čerstvě namletým pepřem a ozdobte čerstvou, najemno krájenou bazalkou.

Zdroj: článek Plněné žampiony

Rotavátor

V podstatě lze rotavátory rozdělit do čtyř základních skupin: ruční, motorové, traktorové a elektrické.

Při výběru stroje volte z nabídky osvědčených výrobců. Nelitujte vyšší částky, kterou za rotavátor zavedené značky dáte – bude vám sloužit dobře a v případě potřeby se snadno dovoláte reklamace a můžete k němu dokoupit i další komponenty. Rotavátor využijete na malé i velké zahradě, jen musíte vybrat ten správný typ.

Při výběru vždy zvažte výkonovou kategorii, zvolte podle četnosti používání kultivátoru a velikosti obdělávané plochy.

Každý rotační nožový rotavátor má zvláštní okopávací nože, které dokonale rozmělní a nakypří i těžší půdy. Podle konstrukce se kultivátory rozdělují do následujících tří skupin:

  • Mini rotavátory – nejčastěji jsou vybaveny malými čtyřdobými motory s obsahem válce do padesáti kubických centimetrů. Pro převod pohonu mezi motorem a okopávacími noži slouží odstředivá spojka a spolehlivá šneková převodovka. S minikultivátorem se můžete pustit do údržby malé zahrádky (například v kolonii). Malý čtyřdobý OHC motor zajišťuje stroji dostatek síly ve velkém spektru otáček. Výhodou takového provedení jsou nízké pořizovací náklady a velká obratnost stroje.
  • Hobby řemenové rotavátory – k pohonu slouží středně velké (například sekačkové) motory s obsahem do dvou set kubických centimetrů horizontální i vertikální konstrukce. Převody jsou řešeny u vertikální konstrukce klínovým řemenem a šnekovým převodem v oleji; u horizontálních strojů pak klínovými řemeny a zapouzdřeným řetězem. Hobby řemenové a profi nožové rotavátory jsou vhodnými pomocníky pro okopávání větších ploch. U hobby provedení však mějte na paměti, že se jedná o stroj pro občasné používání, nikoliv na každodenní tvrdou práci. Řemenový převod by to dlouhodobě nemusel vydržet.
  • Profi rotavátory – stejně tak jako u hobby kategorie slouží k pohonu sekačkové dvou- nebo čtyřtaktní motory, ale vybavené odstředivou spojkou a rychloupínacím zařízením. Vícerychlostní převodovky se zpátečkou přenášejí krouticí moment z motoru na okopávací nože. Převody jsou ozubené, se šnekem a koly v olejové lázni. Profesionální nožový rotavátor snese tvrdou práci bez újmy, protože je právě na ni konstruován: většina dílců včetně motoru je několikrát předimenzována pro odvedení těch nejnáročnějších úkolů.

Okopávací nože můžete vybírat buď úhlové pro lehčí půdy, nebo kopinaté pro těžké půdy s příměsí jílovité složky. Tyto nože díky jednoduchému systému vyměníte za dvanáctipalcová kola a lze s nimi provádět další různorodé práce.

Většina rotavátorů má možnost volby šíře pracovního záběru podle vaší potřeby. U nejmenších strojů se pracov

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rotavátor

Jak zařídit malou ložnici

V malé ložnici je třeba využít každé příležitosti pro úložný prostor. Dobře poslouží skladné boxy, proutěné koše, výsuvné šuplíky pod postel. Snadno lze vybudovat i policový systém na zeď.

Co se týká přikrývek a polštářů, hygieničtější je nezastýlat, nechat prádlo „dýchat“. Rozumné je tedy do úložného prostoru pod postelí umístit věci, které nepotřebujeme denně. Pod dřevěnou postel si stačí nechat vyrobit nebo přikoupit samostatné a často i uzavíratelné zásuvky. Prostor nad postelí je označován jako takzvaný mrtvý bod. Na ukládání jej však lze využít vybudováním sníženého podhledu, který bude tvořen jednotlivými dvířky, na která se zevnitř připevní drátěný koš. Velmi elegantní řešení úložných prostor také nabízí okrasné boxy (mnohdy zakomponované do textilního závěsného systému), které vám poskytnou úložiště pro mnoho drobných věcí a zároveň dodají vaší mini ložničce šmrnc!

Na stěnu se nebojte použít velké zrcadlo, čímž malý prostor opticky alespoň trochu zvětšíte. S tmavými závěsy, tapetami či doplňky zacházejte spíše opatrně, ložnice by ve výsledku mohla působit až příliš úzkostlivě a stísněně. Pohrát si naopak můžete se světly, kdy kromě stropního svítidla určitě stojí za to pořídit ještě další doplňkové lampy a lampičky. Tyto přijdou vhod nejen večer pro navození příjemné atmosféry, ale rovněž ve chvílích, kdy si budete chtít přečíst svůj oblíbený časopis nebo knížku.

Nezapomínejte ani na vhodný nábytek. Ať už si vyberete dřevěný nebo plastový kus, volte jej ve světlých tónech. Vždy raději použijte jen tmavší doplněk, ale základní nábytek nechte prosvětlený.

Myslete na dostatečné osvětlení. Je pěkné mít stojací lampu v rohu ložnice, ale zabere zbytečně moc místa. Všechno osvětlení raději zavěste. Nebojte se pomocí LED diod rozsvítit i police nebo spodní část postele. Získáte tak opticky světlejší a prostornější místnost.

Při boji s malými prostory se určitě při zařizování ložnice nedejte odradit. Stačí pár šikovných nápadů a máte vyhráno. V dnešní době lze navíc pořídit již téměř vše, popřípadě vsaďte na šikovné ruce některého z členů rodiny, které mnohdy dokážou dělat přímo zázraky. Pamatujte, že bydlení je hra, a proto si každou změnu nábytku užívejte.

Jakmile vyřešíte spaní, tedy správné umístění postele a její podobu, začněte se zabývat dalším zařízením ložnice. Mějte na paměti, že byste ji neměli zahlcovat příliš velkým množstvím nábytku. Ložnice je určená k odpočinku, proto by v ní mělo být co nejméně rušivých předmětů. Jenom v případě, že budete mít v ložnici skutečný klid a nebude vás nic obtěžovat, budete se ráno budit odpočinutí.

Součástí ložnice často bývá velká prádelní skříň. Nejideálnější je zvolit variantu přes celou stěn

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Vybavení pro malou ložnici

Recept na mini štafetky

Ingredience na těsto: 260 g krystalového cukru, 11 bílků, 120 g hladké mouky, 120 g mletých ořechů

Ingredience na krém: 250 g másla, 30 g Hery, 30 g hladké mouky, 2 dl vody, špetka soli, 1 lžička mleté kávy, cukr, rum

Ingredience na polevu: 200 g čokolády na vaření, 30 g tuku

Technologický postup: Bílky s cukrem ušleháme dotuha, přidáme mouku smíchanou s ořechy. Připravíme si 3 plechy vyložené pečicím papírem a těsto na ně rozdělíme. Pečeme prudce (na 200 °C) a krátce – upečené těsto nesmí být vysušené. Ihned po upečení stáhneme pečicí papír z plechů a necháme na mřížce vychládnout. Z Hery a hladké mouky uvaříme jíšku, zalijeme vodu se špetkou soli a umícháme na kaši. Ušleháme máslo a přidáme do něj vychladlou kaši, přišleháme lžičku mleté kávy a dle chuti dosladíme moučkovým cukrem a dochutíme rumem. Na tác položíme 1. plát, pomažeme jej polovinou krému, přitiskneme 2. plát, pomažeme jej zbylým krémem a přitiskneme 3. plát. Necháme ztuhnout, poté krájíme na malé řezy (3 x1,5 cm), které zešikma namáčíme do čokoládové polevy.

Zdroj: článek Štafetky

Koláč Crisp

Ingredience: 300 g džemu z lesního ovoce, 50 g loupaných mandlí, listové těsto

Postup: Použijeme dva kusy pečicího papíru, trošku mouky, doprostřed položíme listové těsto, ještě trochu mouky a můžeme začít. Toto je zapotřebí udělat, aby se těsto nelepilo. Nyní těsto položíme na talíř Crisp. Narovnáme trochu okraje. V těstě uděláme malé dírky, pak vezmeme džem a potřeme jím těsto. Připravíme si proužky z listového těsta na ozdobení, které klademe na vrstvu džemu. Dokola můžeme koláč ozdobit mandlemi.

U typu Jet Chef zvolte funkci 6. smysl Steam, 15 minut, start.

U typu Jet Axent zvolte funkci 6. smysl Steam, 15 minut, start.

U typu Vitesse zvolte funkci Crisp, 15 minut, start.

U typu Max zvolte funkci Crisp, 14 minut, start.

U typu Mini Built in zvolte funkci Crisp, 14 minut, start.

U typu Twin zvolte funkci Crisp, 15 minut, start.

Doba přípravy: 15 minut

Další „crisp recepty“ naleznete zde.

Zdroj: článek Crisp recepty

Pěstování

Obecně platí, že aby kiwi plodilo, je nutné vysadit samčí a samičí rostlinu, pokud nemáte samosprašné odrůdy. Na 8 samičích rostlin se vysazuje 1 rostlina samčí. Kiwi vyžaduje osluněné, jižně (eventuálně jihozápadně) orientované stanoviště, chráněné před mrazy. Pozdní mrazíky mohou totiž ohrozit tvorbu květů. Kiwi upřednostňuje klima podobné klimatu pro pěstování vinné révy. Rostlina rovněž vyžaduje oporu k pnutí. Nakvétá na jednoročních postranních výhonech přibližně od čtvrtého roku. Potřebuje lehce kyselou půdu (1 díl rašeliny a 2 díly zahradnického substrátu), dobře propustnou. Rostlina je náročná na dostatek vláhy. Sazenice vysazujte 4 m od sebe. V březnu je nutné přihnojovat humusovým hnojivem (rohová moučka, speciální hnojiva na ovoce).

Minikiwi je možné pěstovat i v nádobě na balkoně či terase, přičemž platí základní pravidlo: čím větší nádoba, tím lepší růst a plody. Velikost nádoby by tedy měla být minimálně 30 l. Dno nádoby musí mít otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda. Na dno nasypte nejprve 5 cm keramzitu nebo hrubého štěrku pro zlepšení drenáže. Přikryjte netkanou textilií, aby se zem nemíchala s drenážní vrstvou. K pěstování používejte směs dobré zahradní půdy a rašeliny v poměru 1 : 1. Nádobu neplňte zeminou až po okraj, aby voda při zalévání nepřetékala. Kiwi vyhání dlouhé výhony, které následující rok plodí, takže je nutné je vyvazovat. Nejjednodušší metodou jsou 3 bambusové tyčky, 180 cm vysoké, zapíchnuté do okraje nádoby a nahoře svázané. Tak vznikne opora, která nejenže dobře vypadá, ale zároveň plní svůj účel. Co se týče hnojení, tak pro rostliny v nádobě používejte dlouhodobě působící hnojivo na květiny. Organický potaš z pryskyřice zajišťuje přísun živin jen podle potřeb rostliny a máte tak zajištěn dostatečný přísun živin po celou dobu růstu. Pokud jde o řez těchto rostlin, odstraňujte na zimu staré dvouleté dřevo. Ponechejte jen mladé, jednoleté výhony, které budou plodit další rok. Rostliny v nádobách také vyžadují dostatek vody. Měly by se proto zalévat každý den. V zimě nádoby postavte na chráněné místo těsně vedle sebe. Při silných mrazech je ještě přikryjte netkanou textilií. Rostliny by mělo být možno snadno zalévat i během zimy, mráz totiž půdu vysušuje a rostliny pak nezmrznou, ale uschnou.

Kiwi vysazujte od března do května a od září do října. Rostliny v nádobě celoročně. Přihnojujte na jaře hnojivem pro bobuloviny.

Zdroj: článek Mini kiwi

Jak jíst minikiwi

Plody minikiwi mají velmi vysoký obsah vitaminu C a můžete je skladovat v chladničce. Konzumace minikivi je jednoduchá. Nejlépe je jíst je syrové, kdy je v plodu nejvíce vitaminů a nutričně a léčebně významných látek. Nebo jej můžete konzumovat v podobě drinku.

Zdroj: článek Mini kiwi

Drink z minikiwi

Ingredience: 8 ks minikiwi, 1 polévková lžíce limetkové šťávy, 1 polévková lžíce meduňky, 400 ml minerální perlivé vody, 4 polévkové lžíce bezinkového sirupu

Postup: Nejdříve očistíme minikiwi, které nakrájíme na čtvrtky a naplníme jimi sklenici, nalijeme limetkovou šťávu, minerální vodu a nakonec sirup. Servírujeme s meduňkou.

Maloplodé odrůdy je nutno co nejdříve zkonzumovat nebo zpracovat. Lze z nich připravovat marmelády, kompoty, víno, šťávy nebo je zmrazit. Mražené se hodí k výrobě zmrzliny (do mixéru dáme mražené plody, zasypeme cukrem, zalijeme smetanou, rozmixujeme a zmrzlina je hotová) nebo na ovocné koláče (vhodná je kombinace s jiným mraženým ovocem, kdy dostane koláč nejen skvělou chuťovou harmonii, ale je to i barevná pastva pro oči), výborné jsou rovněž želé dortíky, kdy v kombinaci s barevně odlišným ovocem, třeba s malinami nebo jahodami, vypadá dezert moc pěkně a chuťové buňky si též přijdou na své. U výroby marmelád, kompotů, šťávy či vína se postupuje stejně, jako když se zpracovává angrešt. Někdy když to přeženete s konzumací kiwi, tak vás může pálit jazyk. Může to být i kvůli slupce, je tedy vhodnější minikiwi nožem naříznout a dužinu vybrat lžičkou.

Zdroj: článek Mini kiwi

Přezimování

Kořeny se musí před zimou chránit nahrnutím jehličí, kůry, slámy a podobně, celé keře pak netkanou textilií.

Zdroj: článek Mini kiwi

Oblíbené druhy

K pěstování se obzvláště hodí klony, které byly speciálně vyselektovány pro podmínky západní Evropy. Rostlina je vhodná do teplých oblastí v Polabí nebo do tradičních vinohradnických oblastí, případně do míst dobře chráněných proti vysoušejícím větrům a v průběhu zimy či na jaře i proti holomrazům. Jistota pěstování je vyšší ve sklenících a fóliovnících (kiwi při teplotách nižších než -12 °C zamrzá ve dřevě). Rostlina dostala své nezvyklé jméno po rovněž velmi podivuhodném ptáku, kterému se ovocné plody podobají nejen svým zabarvením, ale i tvarem. Nelétavý pták kivi je národním symbolem Nového Zélandu, odkud se lahodné ovoce počátkem dvacátého století rozšířilo prakticky do všech koutů světa.

Mezi oblíbené druhy minikiwi patří:

Issai

Kiwi Issai je popínavá opadavá rostlina, poměrně dobře mrazuvzdorná (-25 °C). Odrůda dává během podzimu zelené sladké plody velikosti většího angreštu. Je samosprašná, proto nepotřebujete samčí rostlinu. Oproti jiným odrůdám začíná plodit již 2–3 roky po výsadbě. Při pěstování dejte pozor, abyste rostlinu nepřehnojili! Poroste vám, ale moc nepokvete. Má raději kyselejší zeminu. Je to menší odrůda, proto se dá pěstovat i ve větších nádobách s oporou, po které se rostlina bude pnout. Řežeme ji jako vinnou révu, a to koncem zimy, kdy ve dřevě ještě není jarní míza, nebo naopak na konci léta. Rostliny lze koupit množené řízkováním ve velikosti cca 20–40 cm.

Vitikiwi

Actinidia arguta 'Vitikiwi' je vynikající, jedinečné kiwi, které zkrášlí každou zahradu a připraví vám neuvěřitelný zážitek. Chutné plody můžete sklízet od druhého roku po vysazení. Při pěstování používejte zpětný řez pozdě na podzim, případně v zimě. Vitikiwi je samosprašné, nepotřebuje tedy žádnou samčí rostlinu k opylení. Plody bohaté na vitaminy si můžete vychutnat hned se slupkou. Vitikiwi je popínavá rostlina dorůstající do výšky cca 3 m, proto potřebuje oporu. Vyžaduje slunečné stanoviště chráněné před větrem. Pro dobré přichycení rostliny použijte stabilní, 3–4 m vysokou konstrukci. Rostlinu zasaďte tak hluboko, aby byly kořeny dobře zakryté zeminou. Zeminu smíchejte s trochou rašeliny a přisypte kolem balu. Dobře zalijte. Vitikiwi je samosprašné. Po 3–4 letech jsou rostliny zcela vyvinuty a začínají plodit na dvouročním dřevě. Odrůda je mrazuvzdorná (rostliny jsou odolné vůči mrazu do -25 °C), přesto je dobré přikrýt spodní část rostliny slámou, dřevitou vlnou nebo chvojím.

Přibližně po 3 letech se provádí první řez. V zimě (prosinec, leden) se zkrátí loňské výhony na 3–5 oček a odstraní se staré dřevo. Později je nutné rostliny trochu prosvětlit. Spon by měl být 2 až 3 m.

Zdroj: článek Mini kiwi

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Nina Vinšová


hebe margret
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
hebe množení
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.