Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

HLOUBKA ORBY

Obsah

Význam a důvody využití orby po spádnici

Tato orba se provádí směrem dolů svahem, tedy po spádnici. Napomáhá vytváření erozních stružek a vede k odplavení kvalitní úrodné půdy. Eroze půdy povrchovou vodou začíná již při 5% sklonu svahu, respektive 1 %, je-li půda zamokřená. Tento způsob orby tedy jinde než na rovině nedoporučujeme.

Zdroj: Rytí a orba půdy

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Kubinova.

jak na rozmnožování borůvek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Janoušková.

Dobrý den, jak mám vysazet kanadskou borůvku, hloubka jámy, hrabanka či pouze kyselou zem. A místo pro výsadbu.
Moc děkuji za odpověď. Hel.Janoušková

Zdroj: diskuze Rozmnožování Kanadských nebo zahradních borůvek

Typy orby

Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:

1) doba orby

  • letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
  • podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
  • zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;

2) hloubka orby

ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:

  • mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
  • středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
  • hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
  • velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;

3) způsob orby

závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:

  • záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
    • do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
    • do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
  • orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
    • spoří pohonné hmoty;
    • ušetří čas;
    • šetří stroje;
    • snižuje počet pojezdů;
    • je vodná na svazích (po vrstevnicích).

Zdroj: Rytí a orba půdy

Poradna

V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.

Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.

Zdroj: diskuze Pokojová kala pěstování

Orba traktorem

Na webových stránkách lze nalézt i službu poskytující orbu traktorem, ceny jsou orientační, odvíjí se od výměry a vzdálenosti jednotlivých parcel a od použitého typu traktoru, ale lze konstatovat, že se pohybují kolem 1 000 Kč za motohodinu.

Ukázka orby traktorem:

Zdroj: Rytí a orba půdy

Poradna

V naší poradně s názvem MAGNÓLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cardová Dana.

Dobrý den, mám asi 2metrovou magnolii a potřebovala bych jí přeladit na jiné místo.Nechci ale o ní přijít a tak prosím o radu jak to udělat. Děkuji Cardová Dana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Přesazení magnólie není jednoduché. Přesazuje se na podzim, ale aby to rostlina přežila, tak je zapotřebí začít již na jaře, kdy se vykope kolem rostliny hluboká rýha. Vzdálenost rýhy je 12 cm na každý jeden centimetr průměru kmínku. Máte-li kmínek magnólie tlustý 5 cm, bude vzdálenost rýhy 60 cm kolem dokola. Hloubka rýhy je shodná, také 60 cm. V této době až do přesazení musíte vydatně a často zalévat! Rostlina si během léta vytvoří zátky na přeťatých kořenech a snáze tak snese přemístění. V nové lokalitě umístěte rostlinu stejně, to znamená co bylo na jih, musí být na jih i v novém místě. Na novém místě obložte kořeny organickým kompostem, ne čerstvým hnojem! A přihnojujte až za rok od přesazení. Stále i po přesazení vydatně zalévejte. Rostlina se bude zapamatovávat dlouho a nejspíše rok nepokvete.

Zdroj: diskuze Magnólie a mráz

Význam a důvody využití orby po vrstevnici

Tento způsob spočívá v orbě kolmé na odtokovou linii. Používá se častěji na pozemcích s menším sklonem a velkou délkou svahu. U větších sklonů totiž může vzniknout nebezpečí protržení brázd. Orbou po vrstevnicích nebo s malým odklonem od vrstevnic oboustrannými otočnými pluhy, které překlápějí půdu proti svahu, je možné významným způsobem přispět k ochraně půdy před erozí. Odtékající voda ztrácí energii a neodnáší důležité živiny. Zvětšuje se vsakování vody ze srážek do půdy, snižuje se riziko vodní eroze, minimalizuje se postupné sesouvání kvalitní půdy do nižších poloh. Tento typ orby se používá se v době, kdy je půda holá, tedy na podzim a na jaře.

Zdroj: Rytí a orba půdy

Orba a její význam

Orba je základní agrotechnické opatření v klasickém zpracování půdy, které má rozhodující vliv na celkový stav půdy. Účelem orby je:

  • nakypřit půdu;
  • ničit plevel;
  • připravit půdu pro setí;
  • přerušit vývoj škůdců;
  • provzdušnit půdu.

Základními postupy orby jsou: obracení, míšení, kypření, drobení.

Orba se provádí pluhem. Pluh se řadí mezi nesené stroje a za traktor se připojuje na takzvaný tříbodový závěs. Největší část tvoří rám pluhu, který nese pracovní, nepracovní a pomocné části pluhu. Na pluhu se nachází také orební těleso (radlice), které je samozřejmě nejdůležitější a provádí samotnou orbu, dále podrývák, který slouží k rozšíření a kypření podbrázdí, další částí je předradlička, která slouží k zapravení hmoty do půdy a konečně krojidlo, které odřezává stěnu brázdové skývy.

Zdroj: Rytí a orba půdy

Orba malotraktorem

Na webových stránkách lze nalézt i službu poskytující orbu malotraktorem, firmy nabízejí například tyto typy prací:

  • orba dvouradličným obracecím pluhem (lze orat na obě strany nezávisle na směru jízdy);
  • rotavátorování – vhodné na přípravu půdy před výsadbou nebo výsevem nebo také na plečkování;
  • bránování a smykování – jarní příprava půdy po podzimní orbě;
  • diskování – vhodné na prokypření půdy a podmítku
  • a jiné práce po dohodě.

Cena se pohybuje od 300–450 Kč za motohodinu (dle náročnosti a rozsahu práce).

Pokud si chcete pořídit vlastní malotraktor, zde najdete jejich nabídku za nejnižší ceny: nejlevnější malotraktory cena.

Ukázka orby malotraktorem - video:

Zdroj: Rytí a orba půdy

Kalové čerpadlo Heron

Robustní čerpadlo se zesílenou konstrukcí a velkým výkonem, určené pro těžké nasazení při odčerpávání silně znečištěné vody z výkopů, jímek, prostor zatopených při záplavách a podobně. Umožňuje čerpat čistou i kalnou vodu s obsahem pevných částic do průměru 25 mm. Sací hloubka je 8 m a výtlačná vzdálenost je 26 m, jeho maximální přepravní objem je 78 m3 za hodinu. Váha tohoto čerpadla je 42 kg. Distributor Madal Bal a. s., Zlín.

Zdroj: Kalové čerpadlo

Význam a důvody využití orby s předradličkou

Předradlička zlepšuje zaklápění skývy a rostlinných zbytků. Moderní radličkové kypřiče pracují velmi efektivně, dokážou v plné míře nahradit základní zpracování půdy nejen před setím ozimů, ale i jařin. Pro jarní plodiny je důležité zachycení zimních srážek, a tedy hřebenitá struktura půdy. Pluh ji zabezpečuje jako samozřejmost, ale radličkové kypřiče s opěrnými válci v různém provedení zanechávají půdu v urovnaném stavu. Působením větru pak zůstává přes zimní období na povrchu jen malé množství sněhu jako zdroje vláhy a také vliv mrazu na obnovu struktury je omezený.

V bezorebné technologii je třeba provést kypření půdy do větší hloubky. Tato operace se provádí běžně do hloubky 18–20 cm, nejvýše však 25 cm. Při mísení půdy dochází k tomu, že se vlhkost ze spodních půdních vrstev dostane k povrchu. Díky tomu, že moderní radličkové kypřiče za sebou zanechávají povrch půdy již vhodný k setí, mělo by založení porostu následovat co nejdříve po tomto hlubším zpracování půdy. Přínosem je to, že pak mohou vzcházející rostlinky využít mobilizovanou půdní vlhkost, což je důležité zejména v období sucha. Vhodně zvolené orební ústrojí, tedy orební tělesa, předradličky a krojidla, zaručují ve všech půdách splnění všech požadovaných agrotechnických požadavků, to znamená dobré drobení skývy a kvalitní zaklopení organických zbytků.

Ukázka orby s předradličkou - video:

Zdroj: Rytí a orba půdy

Domácí vodárna DAB Aquajetinox 102 M/50l

Jde o jednofázovou domácí vodárnu se samonasávacím čerpadlem JETINOX 102 M s nádrží s pryžovým vakem, tlakovým spínačem a manometrem. Dodává se s vertikální nádrží (50 litrů) nebo s horizontálními nádržemi (20, 50 a 80 litrů). Propojení čerpadla s nádrží je flexibilní, s horizontální nádrží je čerpadlo pevně spojeno. Jedná se o automatickou domácí vodárnu.

Vodárna je vybavena jednofázovým uzavřeným asynchronním motorem, který je chlazený vnější ventilací.

Maximální ponorná hloubka čerpadla je 50 m. Maximální dopravní množství je 4,3 m3/h. Hmotnost zařízení je 23,8 kg.

Zdroj: Domácí vodárna

Bezorebný systém

Při tomto způsobu hospodaření, který se také nazývá přímé setí, obdělávka půdy bez orby, drážkové obdělávání či drážková výsadba, se půda ponechává bez narušení od sklizně do osevu, s výjimkou dodání živin. Sadba či osev se provádí v úzkém seťovém lůžku nebo drážce vytvořené předradličkami, čističi řádků, diskovými či hrotovými otvírači. Regulace plevele se dosahuje v prvé řadě herbicidy. K nouzové regulaci plevele lze využít půdní obdělávky.

Tento bezorebný systém využívá dvou základních metod: hrůbkování a mulčování.

Hrůbkování

Půda se ponechává bez narušení od sklizně do osevu s výjimkou dodání živin. Výsadba se dokončuje v půdě připravené v hrůbcích pomocí šípových radliček, diskových otvíračů, předradliček nebo řádkových čisticích strojů. Zbytky se ponechávají na povrchu mezi hrůbky. Regulace plevelů se provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma způsoby. Hrůbky se obnovují během obdělávání.

Mulčování

V zemědělství se termínem mulčování označuje rovnoměrné pokrytí plochy (pole), na které rostla sklízená rostlina, odpadem ze sklizně. Před výsadbou se půda naruší, k tomu se používá kultivační nářadí, jako jsou dlátové kypřiče, polní kultivátory, disky, šípové radličky nebo radlice. Regulace plevelů se pak provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma možnými způsoby.

Zdroj: Rytí a orba půdy

Vrtaná studna

Vrtané studny jsou dnes čím dál častější. Vrtat tuto stavbu se dá několik způsoby: nárazem, rotačně, drápkově, jádrově, nebo rotačně příklepově a je na firmě, aby  zvolila nejvhodnější způsob (nejčastěji se užívá rotačně příklepový postup, který je také nejlevnější). Průměrná hloubka vrtaných studní je kolem 30 – 40 metrů (vrtané studně hluboké do 15 m nemají kvality vrtaných studní, jsou na úrovni těch kopaných). Průměr vrtání nesmí být menší než 200 mm (doporučovaný rozměr je mezi 205 – 254 mm). Použitá výstroj by měla být z PVC, či z PE (dražší variantou je antikorozní ocel). Průměr výstroj by se měl pohybovat kolem 160 mm. Prostor mezi stěnou vrtu a výstrojí je potřeba vyplnit štěrkopísčitým filtrem. Nesmí se zapomenout také utěsnit vrchní část vrtu tak, aby do něj neprosakovala srážková voda (stejně tak je potřeba utěsnit i další prostor, kterým by mohla prosakovat i voda nacházející se pod terénem.

Zdroj: Kamenná studna

Jak probíhá výsadba

Aby túje zdárně zakořenily, měly by být zasazeny co nejdříve, nejlépe ihned po zakoupení. Pokud se tak nemůže stát, vložte rostlinu i s obalem do půdy, popřípadě alespoň na stinné místo, a vydatně ji zalévejte. Doba takového uskladnění však nesmí přesáhnout pět dní. Pro úspěšnou adaptaci rostliny na nové prostředí je nutné dodržet následující pravidla.

Zásady při výsadbě:

  • Jáma pro zasazení má mít v ideálním případě dvakrát větší průměr, než má bal rostliny. Hloubka by měla být taková, aby rostlina nebyla ani „utopená“, ani neměla obnažené kořeny.
  • Pokud sázíte do kamenité půdy, podsypte bal kvalitním substrátem.
  • Před výsadbou nalijte do jámy jednu konev vody (cca 10 litrů).
  • Neodstraňujte síťku z balu rostliny, vysypala by se zemina a přetrhaly by se vlásečnicové kořínky nezbytné pro to, aby se rostlina úspěšně ujala.
  • Po zasazení je nezbytná pravidelná zálivka, zejména v teplých suchých měsících. Pokud rostlina nemá dostatek vláhy, může uschnout už po dvou týdnech.
  • Dodržení těchto pokynů zajistí bezproblémové ujmutí a dokonalý růst i vzhled zakoupených tújí.

Zdroj: Jak sázet thuje smaragd

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení

Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích a příslušné prováděcí vyhlášky. V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace, platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3 m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, která jsou součástí těchto vedení.

V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.

Zdroj: Ochranné pásmo

Rozměry ptačí budky

Než se pustíte do práce nebo jen zvolíte koupi budky, ujasněte si, pro který druh má být budka určena – podle toho potom vyberete její rozměry, velikost dutiny a vletového otvoru. Budka by měla mít dobré izolační schopnosti, vyplývající z kvalitních materiálů, a nezávadný vnější nátěr, který prodlouží její životnost.

U každé budky jsou nejdůležitějšími parametry velikost a tvar vletového otvoru a vnitřní rozměry hnízdní dutiny, rozměry dna a hloubka dutiny. Nejčastější je používání budek s vletovým otvorem o průměru 28, 34 a 45 mm, ale pro větší druhy ptáků se používají i otvory 65, 85 i 120 mm. Chceme-li, aby došlo ke zdárnému vyvedení mláďat, musí být hnízdní dutina (to je vnitřní rozměry budky) dostatečně prostorná, a to i pro dospívající mláďata. Jako minimum se například pro běžné druhy sýkor uvádí 12 x 12 cm, optimum je však o něco větší – 13 x 14 cm. V málo prostorné dutině se mláďata vzájemně utiskují, za horkých dnů se dusí a hynou. Naopak za deštivého počasí seskakují promáčení rodiče v úzkém prostoru na stěsnaná mláďata, místo na okraj hnízda, a mláďata pak provlhnou, prokřehnou a uhynou. Dostatečně velký prostor je důležitý i pro správný vývin peří, zejména letek, což je důležitý faktor pro přežívání mláďat po opuštění hnízda.

Zdroj: Ptačí budky

Jak na přezimování vodních rostlin

Vodní rostliny v zahradních jezírcích a rybníčcích je samozřejmě třeba dobře připravit na období zimy. Rozhodující je v tomto případě hloubka jezírka či nádrže. To znamená, zda v zimě promrzne až ke dnu, nebo je dostatečně hluboké. Jezírka s hloubkou 50 cm a méně většinou promrzají, a proto z nich rostliny vyjměte a uložte je do nevytápěné místnosti, kde by měly bez problémů přečkat zimní období. Vhodný je například sklep nebo podkrovní místnost, kam proniká jen slabé denní světlo. V úvahu připadá i skleník – je však potřeba zastínit jeho stěny rohožemi, protože přímé sluneční paprsky přezimujícím rostlinám škodí. Mírné mrazíky těsně pod nulou jim však nevadí. Pro přezimování rostlin v nevytápěné místnosti si připravte vhodné vaničky nebo přenosné nádržky, do kterých přemístěte i s původními nádobami pro kořenový bal všechny lekníny a rostliny takzvané mělké pobřežní zóny, jako jsou kosatce, pryšce, vachty, blatouchy a jiné. Aby tyto rostliny úspěšně přezimovaly, nemusí být celé ve vodě, ale potřebují trvalé vlhko. Pozor, oddenky leknínů nesmí proschnout. Někteří zahradníci doporučují vyjmout lekníny z rybníčku před zimou ven, zahrabat je do hlíny a přikrýt listím.

Hlubší jezírka a rybníčky nad 50 cm určitě až ke dnu nepromrznou, a proto v nich mohou zůstat orobince a další rákosové rostliny, které koření ve větší hloubce, a s nimi i otužilejší lekníny, jež jsou zvyklé na středoevropskou zimu. Traviny je dobré pouze svázat.

Zdroj: Přezimování rostlin

Kořenový bal u stromků

Je-li substrát kontejnerovaných rostlin příliš suchý, ponoříme celou nádobu do nádrže s vodou a necháme substrát důkladně provlhčit. Jinak postačí prolití výsadbové jámy vodou. Před vlastní výsadbou pevně zatlučeme do dna jámy kůly pro uchycení rostlin. U listnatých stromů jsou potřeba tři kůly, jehličnanům postačí jeden, maximálně dva kůly. U rostlin pěstovaných v květináčích nebo kontejnerech, jež jsou dobře prokořenělé, je důležité rozvolnit kořenový systém po jeho obvodu, tak aby se menší kořínky mohly rozrůstat do stran a rostlina se jednak dobře ukotvila v zemi, jednak aby se z těchto kořenů tvořily další kořeny, díky nimž rostlina může přijímat vodu a živiny. U rostlin v zemním balu toto neprovádíme. Zde postupujeme opatrně, abychom kořenový bal neporušili. Necháme na zemním balu jutu, díky níž drží pohromadě. Tento materiál se v zemi za krátkou dobu rozloží a kořeny se pak mohou rozrůstat do okolní půdy. Rostliny sázíme do předem vyhloubených děr. Průměr díry by měl být dvakrát větší než průměr květináče nebo zemního balu. Hloubka by měla být při výkopu o něco větší než kořenový bal rostliny. Před vložením rostliny do díry ji podsypeme, aby pod ní byla zkypřená zem a rostlina se tak mohla bohatě rozkořenit do okolí. Toho dosáhneme i po stranách, když rostlinu zasypáváme kvalitní zeminou. Zeminu v jamce je nutné dobře upěchovat, aby se rostlina nevyvrátila. Rostlina by měla být tak hluboko, jako byla v pěstebním květináči, nebo tak, aby nejspodnější větve byly těsně nad povrchem. Nikdy nám nesmí zůstat kořeny na povrchu.

Zdroj: Kořenový bal

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Jitka Konášová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP