Téma: 

hnízda pro čmeláky


Facebook Twitter Pinterest email tisk

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Vosí hnízda pro děti

Ingredience: 160 g dětských piškotů, 2 lžíce kakaa, 50 g lískových oříšků smíchaných s vlašskými, 100 g moučkového cukru, 100 g másla

Ingredience náplň: 1 vanilkový pudink, ¼ l mléka, 30 g cukru, 1 vanilkový cukr, 60 g másla

Postup: Ze surovin zpracujeme těsto a to dáme na chvíli do ledničky. Vytvoříme kuličku, kterou obalíme v cukru a vtlačíme do formiček na vosí hnízda. Formičky vysypeme krupicovým cukrem, ať se k formičce těsto nelepí. Doprostřed těsta uděláme obráceným koncem malé vařečky otvor, který naplníme vyšlehaným vanilkovým krémem. Přilepíme piškot a vyklopíme.

Detail odstavce: Vosí hnízda pro děti
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Bílá vosí hnízda

Ingredience: 1 hrnek moučkového cukru, 10 lžic rumu, 170 g másla, 2 ks vanilkového cukru, 300 g mletých piškotů, 5 lžic sušeného mléka, 2 lžičky mandlového aroma

Ingredience na náplň: 1 hrnek moučkového cukru, 4 lžíce rumu, 170 g másla, 2 žloutky, 3 lžíce kakaa

Postup: Všechny suroviny na těsto zpracujeme a těsto dáme do ledničky na dobu, než si připravíme krém. Suroviny na krém vyšleháme do pěny. Máslo do těsta i krému musí být změklé. Tvarujeme hnízda (vysypeme formičku na hnízdo moučkovým cukrem, dáme těsto, uděláme důlek). Poté sáček naplníme krémem a plníme jím hnízda. Po naplnění vždy zaklopíme piškotem. Poté můžeme hnízda namáčet třeba do bílé čokolády nebo jinak dozdobit.

Detail odstavce: Bílá vosí hnízda
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Ořechová vosí hnízda

Ingredience na těsto: 50 g hrubé mouky, 200 g práškového cukru, 1 vejce, 150 g mletých lískových ořechů

Ingredience na náplň: 1 žloutek, 150 g práškového cukru, 150 g změklého másla, 1 lžíce rumu (je možné přidat 2 lžíce kondenzovaného slazeného mléka)

Postup: Smícháme suroviny na těsto a uděláme z něho kuličky. Ty pak namočené v práškovém cukru dáme do formičky na vosí hnízda a prstem nebo koncem vařečky uděláme důlek. Pak hnízdo vyklopíme z formičky. Takto zpracujeme celé těsto a tvary necháme do druhého dne ztvrdnout.

Příprava náplně: Smícháme změklé máslo, cukr, žloutek a rum a vypracujeme náplň. Náplní plníme předem připravená vosí hnízda a překlopíme piškotem.

Detail odstavce: Ořechová vosí hnízda
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: výroba budky pro čmeláky

Prosím o zaslání plánku na výrobu budky pro čmeláky.

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky
Odesláno: 23.4.2018 uživatelem Vysloužil Zdeněk
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Kokosová vosí hnízda

Ingredience: 200 g strouhaného kokosu, 1 bílek, 80 g másla, 100 g cukru moučka, 2 lžíce mléka, 3 lžíce mletých piškotů, 2 lžíce rumu

Ingredience na náplň: 1 hrnek moučkového cukru, 4 lžíce rumu, 170 g másla, 2 žloutky

Postup: Změklé máslo si uhněteme s cukrem, kokosem, mletými piškoty, rumem, bílkem a mlékem. Formičky vysypeme moučkovým cukrem. Těsto tlakem vtlačíme do formičky. Pokud by se těsto rozpadalo, přidáme ještě lžíci mletých piškotů a necháme hmotu v lednici ztuhnout. Hnízda naplníme krémem a pokládáme na piškoty.

Detail odstavce: Kokosová vosí hnízda
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: dottaz

Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav

Zdroj: diskuze Dottaz
Odesláno: 10.5.2016 uživatelem Kott Jaroslav
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Vosí hnízda bez vajec

Ingredience: 180 g cukru moučka, 1 balení vanilkového cukru, 3 lžíce kakaa, 80 g másla, 1 plechovka Salka, 20 g mletých piškot, rum, 2 lžíce vody

Postup: Směs uhněteme z moučkového cukru, másla, mletých piškotů, kakaa, vody a 4 lžic rumu. Vaječný likér si připravíme tak, že smícháme Salko, vanilkový cukr a rum – dle chuti. Necháme odležet! Formičku vysypeme moučkovým cukrem, naplníme směsí, uděláme do středu důlek a lžičkou nalijeme vaječný likér a přimáčkneme piškotem. Namáčíme v čokoládě nebo posypeme moučkovým cukrem.

Detail odstavce: Vosí hnízda bez vajec
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Re: výroba budky pro čmeláky

Rád bych si budku pro čmeláky vyrobil.To by pro mne nebyl problém!Zatím jsem se ale nikde nedočetl kde se dává přikrmování.Před vchodem do včelína,nebo dovnitř?
Díky K.R.
A pokud bych během týdne včelín umístil,je ještě naděje že ho obsadí?
Díky K.R.

Zdroj: diskuze Výroba budky pro čmeláky
Odesláno: 12.5.2018 uživatelem Karel Rabens
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ČMELÁK

Péče o čmeláky

Usazení se zdařilo, samičku občas vídáme přilétat do úlu obtěžkanou pylem, takže lze úl považovat za obsazený. Nyní nezbývá než věřit, že se samičce nepřihodí nic neblahého a že zdárně vychová 1. generaci dělnic.

Během prvního týdne po usazení úl neotvírejte a nesnažte se v substrátu nalézt hnízdo. Pokud jste nuceni doplňovat krmivo do napajedla, počínejte si s nejvyšší opatrností. Je-li střecha příliš těsně přisedlá k jeho stěnám a musíte použít sílu k jejímu sejmutí, pravděpodobně samičku vyrušíte, takže o sobě dá vědět hlasitým bzučením. Pokud se vyleká příliš, úl opustí. Jestliže je příznivé počasí a samička nalezne dost potravy v přírodě, raději krmivo nedoplňujte a neriskujte osiření hnízda.

Druhý či třetí týden už lze do úlu nahlédnout bez obav a pokusit se nalézt hnízdo. Počínejte si však s krajní opatrností, protože je to stavba velmi křehká, kterou navíc samička v některých případech obětavě brání. Pokud budete chtít i později pozorovat vývoj kolonie, bude zapotřebí zakoupit včelařské pomůcky – přinejmenším klobouk či kuklu a rukavice. Čmeláci totiž hnízdo proti vetřelcům brání mnohem usilovněji než domestikované včely, takže je nutno se připravit na několik nepříjemných bodnutí. To je zapříčiněno i tím, že hnízdo je často kompaktní voskovou koulí, do které nelze nahlédnout jinak než jejím narušením shora, což čmeláci pochopitelně „nesou nelibě“. Hlavně v pozdějších fázích vývoje společenstva lze otevíráním hnízda napáchat značné škody, protože buňky s larvami sdílejí stěny s povrchovou stěnou hnízda a při narušení se z ní „vysypou“. Takové larvy čmeláci do buněk znovu nevracejí, ale odnášejí je pryč z úlu.

K utišení dělnic bránících kolonii nepoužívejte včelařský kuřák. Vykuřování je pro čmeláky zhoubné. Zpočátku postačí svrchní kontrola stavu hnízda. Pokud vše proběhne zcela optimálně (což se stává spíše výjimečně), představuje péče o čmeláky pouze doplňování krmiva v období dlouhotrvajícího nepříznivého počasí (dešťů či sucha), popřípadě odvětrávání úlu v parném létě.

Čmeláci jsou daleko více schopni násadu zahřívat než ochlazovat. Proto úl nikdy neumisťujte na přímé slunce. Optimální je stín či polostín. Pokud stoupne teplota v úlu nad 30 °C, čmeláci začínají usilovně větrat. Stoupne-li nad 45 °C, larvy i kukly uhynou. Že v úle příliš stoupla teplota, poznáte snadno: jedna či více dělnic sedí přichycených k letáku a křídly vhánějí do vletového otvoru vzduch. Mnoho dalších činí totéž uvnitř úlu. Přichyceny k substrátu či stěnám se snaží máváním křídel zvýšit cirkulaci vzduchu v úle. V takových případech stačí vyjmout vnitřní víko, nahradit je rámečkem se sítí proti hmyzu a střechu podložit například špejlemi, aby do úlu mohl vzduch. V extrémně parném létě je zapotřebí větrat i úly umístěné ve stínu. Jednou za čas je vhodné vyčistit napajedlo a odstranit silně znečištěné části hnízdního substrátu.

Detail odstavce: Péče o čmeláky
Zdroj: Čmelák
Zveřejněno: 5.6.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: kde je možné objednat čmeláky a úl

dobrý den,
vážení, mam velký zájem o objednání čmeláků a úl, prosím jestli by jste mi mohli poradit s objednáním, kolik je cena,kdy by jste mi tento nákup objednali a dodali.
jestli je možné i telofoní spojení, abych se mohl dále informovat.
moc vám děkuji za ochotu
s úctou

václav panoš
augustinova 2079
148 00 praha 4

Zdroj: diskuze Kde je možné objednat čmeláky a úl
Odesláno: 5.8.2018 uživatelem václav panoš
Počet odpovědí: 0

ŠKŮDCI V DOMÁCNOSTI

Mravenci

Mravenci patři mezi blanokřídlý hmyz. Žijí ve velkých skupinách, staví si velká hnízda z klacků, jehličí, prostě ze všeho, co najdou v lese. Hnízda mají ve tvaru kopce, ty pak často přitahují naši pozornost. Mravenci mohou být velcí několik milimetrů až několik centimetrů. Jejich tělo tvoří hlava, hruď a zadeček. Nejdůležitějším mravencem je královna, poté samec a nakonec dělník. Neobvyklým dělníkům se říká vojáci, ti jsou 300x těžší než normální dělníci a mají větší kusadla. Z vajíček se líhnou larvy, které se zakuklí, poté se již vylíhne dospělý jedinec. Spousta mravenců nám připadá otravných a neužitečných, ale popravdě nám pomáhají likvidovat mšice na zahrádce, na ovocných stromech a hlavně ve skleníku na zelenině.

Detail odstavce: Mravenci
Zdroj: Škůdci v domácnosti
Zveřejněno: 29.3.2015

VEVERKA

Veverka obecná

Hmotnost veverky obecné je 230 až 500 g. Má dlouhý huňatý ocas a boltce opatřené chvosty. Ocas je dlouhý 140 až 240 cm a slouží k jedinečné obratnosti v korunách stromů, což je pro veverku typické. Žije v korunách stromů, kde si blízko kmene staví kulovitá hnízda. Používá k tomu suché větvičky, trávu nebo zvířecí srst. Živí se hlavně plody a semeny.

Zde si můžete prohlédnout různé zbarvení veverek.

Detail odstavce: Veverka obecná
Zdroj: Veverka
Zveřejněno: 12.10.2014

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Historie vosích hnízd jako vánočního cukroví

Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina vánočního cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické české vánoční cukroví patří rozličné tvary vykrojené z lineckého těsta a také vosí hnízda, která je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typickými vůněmi jsou vanilka a rum, charakteristickým kořením skořice. 87 % Čechů si peče alespoň část cukroví doma.

Vosí hnízda se vyrábějí z těsta tvořeného rozdrcenými piškoty či sušenkami, které se smíchají s máslem a kakaem. Vzniklé těsto se následně dává do formičky vysypané moučkovým cukrem a za pomoci například vařečky se udělá ve středu těsta umístěného ve formě malá díra, do které se nalije náplň (nejčastěji s likérovou příchutí). Na spodek se nalepí celý piškot a forma se buď otevře, nebo se vzniklé hnízdo vyklepe. Záleží na typu formičky, kterou máme. Formy se dají koupit v obchodech s domácími potřebami. Existuje i jiný recept, ve kterém se těsto skládá z vaječného bílku, strouhaných vlašských ořechů a moučkového cukru.

Detail odstavce: Historie vosích hnízd jako vánočního cukroví
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015

RECEPTY NA VOSÍ HNÍZDA

Vosí hnízda z Margotky

Ingredience: 4 ks Margot (velké), 100 g másla, 100 g moučkového cukru, 80 g piškotů, 4 polévkové lžíce kakaa, 2–3 lžíce rumu, piškoty, moučkový cukr na obalení

Ingredience náplň: 100 g másla, 50 g cukru, 2 lžíce rumu (nebo koňaku)

Postup: Tyčinky Margot vložíme do mrazničky na jednu až dvě hodiny, aby trošku (ale ne úplně) zmrzly. Poté tyčinky nastrouháme na struhadle. Pokud by byly pokojové teploty, tak by se velmi špatně strouhaly, proto je nutné je nechat ztuhnout. Rovnou můžeme i nastrouhat piškoty, které budeme také potřebovat. Do mísy přidáme jak nastrouhanou Margotku a piškoty, tak i máslo, cukr, kakao a rum. Všechno smícháme a uhněteme těsto. To zabalíme do potravinářské fólie a vložíme na chvíli do lednice, aby ztuhlo. Z těsta vždy odebereme kousek, vytvoříme kuličku a tu obalíme v moučkovém cukru. Formičku na včelí úly vysypeme cukrem a vmáčkneme do ní kuličku. Vařečkou uděláme důlek, ten naplníme krémem a přilepíme piškot. Formičku rozevřeme nebo vosí hnízdo vyklepneme. Margotková vosí hnízda vložíme do chladničky, aby tam ztuhla. V případě, že by těsto na hnízda bylo příliš řídké, tak jej zahustíme dalšími strouhanými piškoty nebo jej dáme jednoduše ztuhnout. Pokud by tomu bylo naopak, přilijeme trošku rumu nebo mléka. Těsto by mělo být dobře tvárné.

Náplň do hnízd: Máslo ušleháme s cukrem a rumem. Podle potřeby můžeme přidat ještě další cukr nebo rum.

Detail odstavce: Vosí hnízda z Margotky
Zdroj: Recepty na vosí hnízda
Zveřejněno: 5.5.2015

PTAČÍ BUDKY

Rozměry ptačí budky

Než se pustíte do práce nebo jen zvolíte koupi budky, ujasněte si, pro který druh má být budka určena – podle toho potom vyberete její rozměry, velikost dutiny a vletového otvoru. Budka by měla mít dobré izolační schopnosti, vyplývající z kvalitních materiálů, a nezávadný vnější nátěr, který prodlouží její životnost.

U každé budky jsou nejdůležitějšími parametry velikost a tvar vletového otvoru a vnitřní rozměry hnízdní dutiny, rozměry dna a hloubka dutiny. Nejčastější je používání budek s vletovým otvorem o průměru 28, 34 a 45 mm, ale pro větší druhy ptáků se používají i otvory 65, 85 i 120 mm. Chceme-li, aby došlo ke zdárnému vyvedení mláďat, musí být hnízdní dutina (to je vnitřní rozměry budky) dostatečně prostorná, a to i pro dospívající mláďata. Jako minimum se například pro běžné druhy sýkor uvádí 12 x 12 cm, optimum je však o něco větší – 13 x 14 cm. V málo prostorné dutině se mláďata vzájemně utiskují, za horkých dnů se dusí a hynou. Naopak za deštivého počasí seskakují promáčení rodiče v úzkém prostoru na stěsnaná mláďata, místo na okraj hnízda, a mláďata pak provlhnou, prokřehnou a uhynou. Dostatečně velký prostor je důležitý i pro správný vývin peří, zejména letek, což je důležitý faktor pro přežívání mláďat po opuštění hnízda.

Detail odstavce: Rozměry ptačí budky
Zdroj: Ptačí budky
Zveřejněno: 5.3.2015

ČMELÁK

Choroby, parazité a predátoři čmeláků

Čmeláci trpí celou řadou chorob a mají ve volné přírodě poměrně mnoho parazitů a predátorů, což vede k častému a brzkému zániku společenstva. To z jejich chovu dělá činnost poměrně nevděčnou. Jakýmsi nepsaným kritériem chovatelské úspěšnosti je zde počet odchovaných mladých matek, které opustily úl. Mezi nejčastější nebezpečí, kterému je možné se bránit, patří mravenci.

Tento velmi „agilní“ druh hmyzu, řazený se čmeláky do stejného řádu, je dovede vypudit z hnízda za několik dní. Poměrně úspěšně se jim lze bránit podložením úlu skleněnou tabulkou, na jejíž spodní část nanesete vrstvu lepivého materiálu (například vyjetého oleje), kterou budete pravidelně obnovovat. Tak se lze poměrně účinně bránit i jiným nelétavým parazitům čmeláků, například kodulkám (vypadají jako velcí lesní mravenci).

Mnohem větším a možná vůbec největším problémem terénního chovu čmeláků je drobný motýl z čeledi zavíječů – Aphomia sociella – zavíječ čmeláčí. Podle některých odhadů je příčinou zániku až 90 % všech volně žijících kolonií. Samička v období od května do srpna vniká za šera do hnízda, které vyhledává podle pachu, nějaký čas setrvá v ústraní a až „načichne čmeláčinou“, prolézá hnízdem a klade vajíčka, z nichž se líhnou žluté, později až světle zelené, velmi žravé larvy, které jsou v extrémním případě schopny sežrat celé hnízdo včetně vosku. Stoprocentně účinná obrana neexistuje, nejčastěji se však používá petrolej, kterým je nutno každý večer asi hodinu před setměním lehce potřít okolí česna a letáku a veškeré štěrbiny, kterými by eventuálně mohly do hnízda proniknout larvy, například prostor pod střechou. Zavíječe to odpudí a čmelákům nezbyde, než si zvyknout. S použitím petroleje však nezačínejte dříve, než se vylíhnou první dělnice. Samička by hnízdo opustila. Budete-li pečliví, může se zadařit kolonie uchránit, i přesto však budou některé z nich napadeny. Často cynicky rozhodne právě ten jediný den, kdy jste zapomněli úly ošetřit nebo je po parném dni pozdě uzavřeli. Pokud ráno otevřete úl a na povrchu substrátu či stěnách úlu bude sedět asi 2 cm dlouhá šedobílá „můra“, je zle. Ti „odvážnější“ mohou všechny čmeláčí kukly – zámotky (které už čmeláci nekrmí a které larvy zavíječe napadají nejdříve) přemístit do termostatu a při 29 °C nechat vylíhnout, zbytek plástů pečlivě očistit jemným štětečkem a přemístit do čistého úlu s novým substrátem. I tak bude ztráta značná.

Detail odstavce: Choroby, parazité a predátoři čmeláků
Zdroj: Čmelák
Zveřejněno: 5.6.2016

JAK PĚSTOVAT ČESNEK

Péče o česnek v době růstu

Česnek musí být po vysazení stále vlhký, aby vyrazily kořeny. S vodou to však nikdy nepřehánějte, během chladnějších měsíců, kdy se přebytečná voda nestačí odpařovat, by vám přestal růst, nebo dokonce začal hnít. Pokud neprší, zalévejte česnek jednou týdně. Na konci vegetačního období snižte zálivku, protože česnek k tomu, aby začal zrát, potřebuje horké a suché léto.

Při pěstování česneku si dejte pozor na hmyz, myši a další škůdce, kteří mohou ovlivnit vaši úrodu tím, že buď samotný česnek požírají, nebo si tvoří hnízda mezi rostlinami.

Detail odstavce: Péče o česnek v době růstu
Zdroj: Jak pěstovat česnek
Zveřejněno: 29.4.2013

NEPEČENÉ CUKROVÍ

Vánoční nepečené cukroví

Vosí hnízda

Suroviny na těsto:

  • 23 dkg moučkového cukru
  • 25 dkg mletých piškotů
  • 14 dkg másla nebo Hery
  • 3 lžíce kakaa
  • 3 lžíce mléka
  • 3 lžíce rumu

Suroviny na krém:

  • 10 dkg másla
  • 1 lžíce rumu
  • 1 lžíce moučkového cukru
  • 1 žloutek

Postup:

Těsto uděláme tak, že si dáme na vál moučkový cukr, mleté piškoty, máslo, kakao, mléko, rum a ze všech ingrediencí vypracujeme finální hmotu. Formičku na vosí hnízdo vysypeme moučkovým cukrem, vtlačíme do ní těsto, prstem uděláme důlek a plníme předem připraveným krémem z másla, moučkového cukru, rumu a žloutku. Přiklopíme piškotem a vyklepneme. Takto hotové máme připravené k podávání ke kávě nebo čaji.

Detail odstavce: Vánoční nepečené cukroví
Zdroj: Nepečené cukroví
Zveřejněno: 30.11.2014

KAKADU PALMOVÝ

Přirozený výskyt kakadu palmového

Kakadu žije na poloostrově Kap York v severní Austrálii, Nové Guinei a přilehlých ostrovech. Jeho populace klesá, už je jich jen několik stovek až tisíců exemplářů, proto byl zařazen do mezinárodní úmluvy CITES o zákazu odchytu a volném nakládání s jedinci chovanými v zajetí. Nejradši má pralesy, kde žije ve skupinkách po 2, někdy i třech kusech. Staví si hnízda v kmenech dutých stromů, občas až ve výšce 10 m. Nosí si tam kousky dřevin, které rozmělňuje na drť. Hnízdit začíná v srpnu. Létá podobně jako naše sovy, takže téměř není slyšet. Kakadu palmový nekřičí jako spousta jiných papoušků, ale melodicky si hvízdá.

Detail odstavce: Přirozený výskyt kakadu palmového
Zdroj: Kakadu palmový
Zveřejněno: 30.11.2014

ČMELÁK

Usazení čmeláků v úle

Máme připravený úlek, je polovina dubna, tedy období, kdy u nás mladé samičky čmeláků v největším počtu hledají místo k založení hnízda. Některou z těchto samiček je zapotřebí do úlu umístit.

Můžeme samičce úl „nastrčit“ do míst, kde jsme vypozorovali, že čmeláci na jaře místo k založení hnízda s oblibou hledají, a doufat, že jej sama nalezne a usadí se v něm. Takový způsob má kromě jiných tu nevýhodu, že je poměrně málo úspěšný. Pravděpodobnost usazení jen zřídkakdy překročí 10 %. Účinnějším způsobem je samičku v přírodě odchytit, do úlu ji vpustit a na krátkou dobu úl uzavřít. K tomu je zapotřebí síťka na hmyz a několika skleněných lékovek. Pokud síťku nevlastníte, lze ji snadno vyrobit z tyče, kusu drátu a staré záclony.

Zde je na místě důležité upozornění – chytejte pouze samičky hledající hnízdo. Poznáte je snadno, poměrně pomalu poletují nad zemí, prolézají všechny skuliny, obletují zdi, hromady organického materiálu a evidentně „něco hledají“. Z biologie vyplývá, že čmeláci, které můžete v tomto období zahlédnout, jsou výhradně mladé matky.

Je nepřípustné sbírat čmeláky z květů či kdekoli jinde nebo snad přemisťovat do úlů už založené kolonie. Mějte na paměti, že čmeláci jsou u nás zákonem chráněný druh. Hledající samičku je tedy zapotřebí co nejšetrněji odchytit a vpustit vletovým otvorem do úlu (někdy to chvíli trvá). Jakmile samička do úlu vleze, utěsněte vletový otvor kouskem hadříku a nechejte jej hodinu zavřený. Poté česno uvolněte a pozorujte, jak se samička při opouštění úlu (což většinou opět chvíli trvá) chová. Samičku z úlu nikdy žádným způsobem nevypuzujte. Pokud záhy uletí (což se též stává často), usazení se nezdařilo. Pokud delší dobu setrvá na letáku a potom se začne ve stále se zvětšujících půlkruzích, obrácena hlavou k česnu, vzdalovat, je slušná pravděpodobnost, že se do úlu vrátí (někdy za hodinu, jindy za den). Zjistíte to položením drobného předmětu, například kousku suchého stébla, do prostoru česna.

Pokud se usazení nezdaří, pokus opakujte, až se nějaká samička usadí. Mezi nenáročné druhy patří čmelák polní (Megabombus pacsuorum) a čmelák rokytový (Pyrobombus hypnorum) – oba svým vzhledem připomínají velkou samotářskou včelu, čmelák rokytový ovšem v terénních chovech poměrně „důrazně“ brání hnízdo. Mezi snáze usaditelné druhy patří také čmelák zahradní (Bombus hortorum), asi 3 cm velký čmelák s bílým zadečkem a třemi žlutými proužky na těle, či čmelák skalní (Pyrobombus lapidarius), stejně velký, černý čmelák s rudými chloupky na posledních článcích zadečku. Náročnější na usazení jsou ostatní druhy, například poměrně atraktivní čmelák zemní (Bombus terrestris) či hájový (B. lucorum), oba jsou podobní čmeláku zahradnímu, jen jim „schází“ žlutý proužek na spodní části hrudi. Zkušenosti různých chovatelů se však také v tomto ohledu liší.

Detail odstavce: Usazení čmeláků v úle
Zdroj: Čmelák
Zveřejněno: 5.6.2016

PRODEJ VČELSTVA

Prodej rojů

Jedná se o tradiční způsob množení včelstev. Navíc velmi levný – roj lze získat i zadarmo a nemusí se řešit rámková míra či typ úlu. Je-li roj známého původu a zůstane ve své lokalitě, jsou zdravotní rizika malá. Roj se po usazení do úlu vrhne na budování hnízda, jeho činnost je téměř k nezastavení. Zvlášť při přísunu sladiny. Problémem je věk matky – s rojem totiž odlétá stará královna. Někdy může být tak stará, že nedožije příštího jara. Také bývá velmi často nešlechtěná, tedy s některými nežádoucími vlastnostmi (sklon k rojivosti, bodavost, nízký výnos medu). Je proto vhodné si ihned objednat novou matku a nejpozději na podzim (po zakrmení) ji v roji vyměnit. Do zimy sice půjdou ještě dcery původní matky, ale na jaře následujícího roku je postupně nahradí dělnice od matky nové.

Detail odstavce: Prodej rojů
Zdroj: Prodej včelstva
Zveřejněno: 9.11.2015

NEPEČENÉ CUKROVÍ

Nepečené cukroví – tučňáci

Suroviny na těsto:

  • 200 g dětských piškotů
  • 80 g másla nebo Hery
  • 180 g moučkového cukru
  • 2 lžíce mléka

Suroviny na náplň:

  • 80 g mouč. cukru
  • 60 g másla
  • 1 žloutek
  • 2 lžíce rumu

Suroviny na ozdobení:

  • 1 balení mandlí a kandovaného ovoce
  • čokoládová poleva

Postup přípravy receptu:

Stranou si dejte zhruba 40 kusů piškotů a začněte připravovat těsto. Zbytek piškotů namelte nebo rozválejte na jemno. Přidejte moučkový cukr, máslo, mléko a vypracujte těsto. To si poté rozdělte na 4 kusy a z každé části utvořte cca 10 kuliček. Ty obalte v moučkovém cukru a vytvarujte ve formičce, která se používá na vosí hnízda. Udělejte důlek a do něj vložte náplň připravenou z moučkového cukru, másla a žloutku. Takto připravené cukroví přiložte na piškot a vyklopte z formičky. Záda tučňáka natřete čokoládovou polevou (lépe se natírá štětcem na kreslení) a ze strany přiložte půlky oloupaných mandlí místo křidýlek, zobáček udělejte z kandovaného ovoce.

Detail odstavce: Nepečené cukroví – tučňáci
Zdroj: Nepečené cukroví
Zveřejněno: 30.11.2014

ČMELÁK

Hnízdo čmeláků

Čmeláci ve střední a severní Evropě žijí v jednoletých společenstvích. Hnízda si budují buď na povrchu v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu, v kouskách materiálu držícího teplo v senících, v úžlabích trámů, nebo pod zemí. Milují opuštěné díry myší a dalších drobných savců. Občas můžeme narazit na čmeláčí hnízdo i ve stelivu prázdné ptačí budky nebo veverčím hnízdě, které už veverka nepoužívá.

Každý podzim vymřou všechny staré matky-královny, dělnice a samečci-trubci. Mladé čmeláčí matky jsou předtím trubci oplozeny a před příchodem zimy se zavrtají do země. Zahrabané v zemi nebo v hromadě listí přečkají zimu. Tu přečká jen asi 10–20 % na podzim vylíhlých mladých matek-královen. Na jaře mladé královny vylézají ze země (podle druhu březen–květen) a hledají útočiště pro založení rodu.

V této době létá královna nízko při zemi nebo při zdech domů a jiných stavebních konstrukcí a hledá vhodné chráněné místo s dostatkem izolačního materiálu, do kterého by mohla uložit první plodové buňky. Samička je v tuto chvíli na všechno sama. Musí najít vhodné místo ke hnízdění, postavit buňky, přinášet a shromažďovat potravu a odchovat první dělnice. Hnízdní materiál ve vybraném hnízdě si matka upraví pro svou potřebu, ale bohužel není schopna si takový materiál obstarat a nanosit do hnízda. Mnohá královna proto vhodný útulek pro hnízdo vůbec nenajde. Pokud najde špatné místo, které třeba promokne, hnízdo po pohromě opustí, a buď zahyne, nebo se pokusí vniknout do již založeného hnízda jiné královny, kde však jedna z nich bývá vyhnána nebo zabita. Totéž se stane, když plod matce zmrzne. Bohužel matka není schopna ve svém nebo cizím hnízdě znovu vytvořit opakované úvodní buňky k založení rodu, a proto je její prvotní výběr a dostatek hnízdních možností kriticky důležitý.

Když si královna vybere hnízdo, první den často vyletuje a seznamuje se s okolím. V dalších několika dnech vypocuje z těla vosk pro stavbu svého zásobovacího kalíšku a první plodové buňky. Přitom vylétá za potravou pro sebe jen několikrát denně na 10–40 minut. Do plodové buňky naklade 6–10 vajíček, která vlastním tělem trvale zahřívá na nutnou teplotu 29–30 °C. Přibližně za 4 dny se z vajíček vylíhnou larvičky, stále se zdržující v buňce, které matka krmí přinášeným a nashromážděným nektarem a pylem. Když larvičky dorostou, upředou si samostatné voskové kokony, v nichž dochází už bez krmení královnou k přeměně larev v čmeláky – zprvu pouze dělnice, a to velmi malé. K zrození dělnic od nakladení vajíček dochází podle okolností za 3–4 týdny. Dělnice hned několik dnů po narození pomáhají královně s dalším rozvojem čmeláčího společenství a hlavně okamžitě přinášejí nektar a pyl z přírody. Královna pak brzy přestane úl opouštět. Postupně se líhne víc dělnic. S přibýváním dělnic v hnízdě roste i přísun potravy. Každá další generace larev má tedy potravy více, a tak jsou i dělnice větší a zdatnější. Na vrcholu vývoje společenstva bývá podle druhu čmeláků v hnízdě několik desítek až stovek dělnic. Rovněž podle druhu čmeláků se od června do září začínají objevovat pohlavně dokonalí jedinci – krásné mladé samičky a samečci-trubci. Samečci se rodí nejen z matčiných vajíček, ale i z vajíček dělnic.

Vztah mladých samiček, kterých bývá v hnízdě i několik desítek, k matce je přátelský. Jsou zaznamenány případy, kdy dokonce matce pomáhají s péčí o plod a s potravou. Přesto však po oplození a vykrmení nektarem a pylem mladé samičky hnízdo postupně opouštějí a ukryjí se v zemi, kde přezimují v malé komůrce, kterou si vyhrabou. Stejně tak trubci a dělnice postupně opouštějí úl a během podzimu zemřou stářím v přírodě. Některé dělnice spolu se starou královnou zahynou v úlu. Stará královna podle přírodních zákonů nemůže přežít do jara. Na jaře začne celý cyklus díky přeživším mladým královnám znovu.

Detail odstavce: Hnízdo čmeláků
Zdroj: Čmelák
Zveřejněno: 5.6.2016

GEKONČÍK NOČNÍ

Gekončík noční chov

Gekončík noční je malý ještěr, který pochází původně z Afghánistánu, Pákistánu a Iráku. Dorůstá do velikosti 20–30 cm. Oči mají vertikální zornici a víčka jsou volná. Z nohou „trčí“ pět prstů s drápky. Barva gekončíka je nejčastěji hnědožlutá s tečkami či skvrnkami. Gekončíky chováme nejlépe v páru nebo ve skupině s více samicemi. Samci být pohromadě nemohou, nesnesou se a mohlo by docházet k bojům, při nichž by pravděpodobně slabší sameček uhynul. Také není vhodné je chovat s jinými druhy.

Gekončíkům vyhovuje zejména živá potrava, jako jsou cvrčci, šváby, sarančata a podobně. Vhodní jsou i mouční červi. Denně musí mít k dispozici misku s čerstvou vodou. Co se týká rozmnožování, tak připouštíme pouze dospělá zvířata v dobré kondici. Samička klade nejčastěji dvě vejce do předem připraveného hnízda, které pak zahrabe. Asi po 50 dnech se vylíhnou mláďata velká zhruba 8 cm. Odchováme je odděleně v menších nádobách.

Detail odstavce: Gekončík noční chov
Zdroj: Gekončík noční
Zveřejněno: 10.1.2015

SEDUM - ROZCHODNÍK

Pěstování rozchodníku

Rozchodníky jsou běžně pěstované trvalky a skalničky. Nízké, plazivé a polštářové druhy se používají na skalkách či suchých zídkách. Rozchodníky patří i mezi nejvhodnější rostliny do tak extrémních stanovišť, jako jsou zelené zahrady na střechách budov. Některé druhy rozchodníků se hodí rovněž do závěsných nádob. Vyšší druhy najdou uplatnění také v trvalkových záhonech nebo solitérně vysazené v trávníku. Obvykle pětičetné květy rozchodníků jsou oblíbenou pastvou pro včely, čmeláky a motýly. Okrasná hodnota rozchodníků spočívá nejen v různobarevných květech, ale i v dužnatých listech různých barev (světle a tmavě zelené, červené, hnědé, bíle nebo žlutě panašované).

Rozchodníky vyžadují slunná místa, písčité a propustné půdy. Snášejí úpal a sucho, takže pokud zapomenete občas na zálivku, nic se neděje. Množí se pomocí řízků a dělením na jaře. Pokud jde o choroby a škůdce, mohou je napadnout háďátka, šedá plíseň či padlí.

Detail odstavce: Pěstování rozchodníku
Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014