Pravidelné sečení a úklid travní hmoty. Cílem těchto úkonů je udržení travního porostu v požadované výšce a podpora odnožování trav. Odstraněním posečené travní hmoty bráníme tvorbě plsti a úhynu jemných travních komponentů. Pravidelnost sečí závisí na typu trávníku a průběhu vegetace.
Hnojení organickými a anorganickými hnojivy. Travnaté plochy jsou vysokým konzumentem živin z důvodu dynamického růstu biomasy několikrát v průběhu jednoho vegetačního období. Hnojení má zásadní vliv na regeneraci trav po seči, rozvoj a aktivitu kořenového systému a zvyšuje rezistenci proti chorobám travních porostů. Nadbytek či nedostatek živin se projevuje poškozením travních ploch dočasně nebo trvale.
Závlaha trávníků. Vysoké nároky trávníků na vodu vyplývají z celé řady faktorů, jako je vysoká evapotranspirace – odpařování vody či teplota vzduchu. Závlaha travnatých ploch je důležitá i po každé seči nebo po každé aplikaci hnojiv. Nejideálnější formou je jemný postřik. Množství vody je rozdílné pro trávníky do jednoho měsíce od výsevu a pro trávníky starší.
Likvidace plevelů a ochrana proti chorobám. Plevele se v trávnících vyskytují z půdní zásoby, substrátu, větrem, vodou, mechanizací i člověkem. Jednou z příčin výskytu plevelů mohou být i neposekané nebo špatně posekané krajinné trávníky, z nichž se šíří semena plevelných druhů. Likvidace jedno- a dvouděložných plevelů v trávnících by měla být kombinací aplikace herbicidních přípravků, mechanických zásahů (například aerifikace), přizpůsobení výšky seče travního porostu, aby nedošlo k tvorbě semen a vysemenění plevelů, hnojením podle výsledků půdních rozborů. Výskyt chorob je nejčastěji způsoben změnami teplot v zimních měsících v závislosti na sněhové pokrývce, nadměrným či nedostatečným hnojením a zavlažováním, přenosem z okolních ploch, použitím nevhodných odrůd trav pro danou lokalitu. Ochrana proti chorobám může být preventivní, kdy již správným založením trávníku na správném profilu, substrátu atp. minimalizujeme možné výskyty chorob stejně jako správně prováděné ošetřování trávníku. Pokud se některá choroba vyskytne, jako například plíseň sněžná po zimě, je dobré rozpoznat ji v začátku a souborem opatření (postřik, vertikutace, úprava závlahy...) zlikvidovat.
Válení. Přiměřeně zhutňujeme překypřený povrch půdy zejména u nově založených trávníků, přitiskneme po seči povytažené rostliny a srovnáme drobné nerovnosti. Zásah je nutné dobře uvážit.
Hrabání listí. Zásah nezbytný hlavně na podzim a na jaře. Pod listy se drží vlhkost a tato místa jsou napadána chorobami.
Zarovnání okrajů trávníku. Provádíme tam, kde není trávník od dláždění či parkové cesty oddělen například o
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojenítrávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hnojiva nám při správném použití zajistí potřebné živiny pro růst a zdraví trávníku.
Chemická hnojiva
Chemická hnojiva uvolňují živiny do trávníku příliš rychle, mají vysoký obsah dusíku, který sice zaručí rychlý růst trávníku, ale dostatečně nepodpoří rozvoj kořenů. Takový trávník pak kvůli nadměrnému růstu musíte častěji sekat. Častým sekáním ztrácí trávník živiny, je pak rychle náchylný k různým nemocem, plevelům nebo má problémy s hmyzem.
Velkou nevýhodou chemických hnojiv je, že během deště se spousta hnojiva odplaví a finance vložené do hnojiv tak uplavou s nimi.
Organická hnojiva
Organická hnojiva jsou výhodnější a levnější než chemická hnojiva. Organickým hnojivem bývá kompost, hnůj nebo tráva a listí. Organická hnojiva dodávají trávníku mikroživiny i makroživiny bez poškození důležitých půdních organismů, uvolňují živiny postupně a pomalu a zabezpečují potřebné zadržování vody v půdě i cirkulaci vzduchu.
Užívání organických hnojiv má řadu dalších výhod. Když si na zahradě založíte kompost, nemusíte odpad nikam odvážet, vždy ho na podzim použijete pro pohnojenítrávníku. Pokud byste chtěli používat hnůj od vlastních zvířat, je potřeba jej nechat alespoň půl roku odležet, protože použitím čerstvého hnoje byste trávník spálili.
Hnojit trávník můžete i v průběhu sekání, sice tento způsob není doporučován při každém sekání, ale jednou za čas tak můžete vykonat dvě práce současně a přitom spotřebovat přebytečný odpad. Posekanou trávu nechte na trávníku rozložit, nesbírejte ji do koše ani nehrabejte, poskytne trávníku živiny. Tráva zmizí po několika dnech, problém by mohl nastat jen tehdy, pokud jste sekali příliš vysokou trávu. V takovém případě není hnojení tímto způsobem doporučováno, raději si počkejte na příští sekání a začněte sekat o něco dříve.
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka novéhotrávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Chemické hnojenítrávníku je doporučováno několikrát za rok. Při hnojení nesmí být trávník nikdy suchý. První jarní hnojení by mělo proběhnout hned po vegetačním klidu, kdy trávník začíná po zimě růst, zpravidla to bývá období března až dubna. K tomuto hnojení bychom měli použít čistě dusíkaté hnojivo nebo kombinované hnojivo s převahou dusíku. U mladých trávníků má velký význam dostatek fosforu, neboť podporuje růst kořenového systému. Vlhkost půdy v tomto období bývá většinou dostatečná.
Další hnojení chemickými hnojivy by mělo přijít po deseti až dvanácti týdnech po jarním hnojení, kdy jsou živiny z trávníku již vyplaveny. V tomto období je potřebné dostatečné zalévání trávníku.
Poslední hnojení by mělo proběhnout na podzim, hnojivo by mělo obsahovat co nejvíce draslíku, který posiluje buňky trav a podporuje odolnost vůči chorobám.
Nikdy nepoužívejte hnojiva pro zemědělství, protože podporují rychlý růst rostlin.
Hlavní složky hnojiv
dusík – potřebný pro růst a tvorbu chlorofylu a proces fotosyntézy;
fosfor – potřebný pro růst kořenů;
draslík – zvyšuje odolnost vůči suchu, teplu a mrazu;
hořčík – pomáhá proti vysychání, je hlavním stavebním prvkem pro chlorofyl.
Kdy hnojit trávníky organickými hnojivy
U organického hnojiva je doporučováno hnojit trávník jednou ročně, a to na podzim. Na trávník naneste rovnoměrnou, asi půlcentimetrovou vrstvu kompostu nebo jiného vámi zvoleného hnojiva. Rovnoměrného rozložení docílíte hráběmi nebo lopatou. Pokud nemáte možnost organická hnojiva získat z vlastních zdrojů, určitě je seženete v zahradnictvích.
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka novéhotrávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dáša.
Dobrý den,
moc děkuji za odpověď na můj dotaz, "co nám to roste v trávníku". Nejhorší je, že se nám tato nevzhledná travina rozlezla na polovině trávníku a tvoří téměř souvislou plochu. Podloží máme jílovité. Asi jsme tomu také napomohli špatným hnojením. Bohužel neovlivníme to, co roste na přilehlých pozemcích, které nejsou svými majiteli příliš udržovány. Bude to běh na dlouhou trať.
Dokonalého trávníku bez vertikutátoru stěží dosáhneme. Práce s ním je jednoduchá, zejména je-li vertikutátor motorový. Vertikutaci provádíme alespoň jednou do roka, vždy na jaře. Optimální je provzdušnění dvakrát za sezonu. Trávník musí být posekaný, aby stroj mohl bez problémů pracovat. Po ošetření vertikutací je dobré trávník hodně zalít, popřípadě pohnojit.
Jde v podstatě o vertikální prořezání travního drnu do hloubky 3 cm, tímto úkonem se travní koberec provzdušňuje a zbavuje plsti, která omezuje cirkulaci vody a vzduchu a vytváří vhodné prostředí pro rozvoj různých chorob. Řez rovněž ničí dvouděložné plevele a podpoří odnožování trav, trávník se tak celkově zmladí.
Jak jsme již zmínili, ideální je trávník provzdušnit dvakrát ročně – na jaře a na podzim. U více namáhaných ploch lze vertikutaci provádět i častěji, vždy podle momentálního stavu ošetřované plochy. Ideální jarní dobou na provzdušnění je duben až polovina května, v případě brzkého jara můžeme začít už na konci března. Podzimní vertikutace se pak obvykle provádí od konce srpna až do závěru září, opět podle aktuálního počasí a stavu trávníku.
Při samotné vertikutaci je potřeba vždy brát v potaz aktuální stav travního koberce. Chybou by bylo pustit se do úprav přemokřené nebo namrzlé plochy. Vhodnou dobou je stav, kdy tráva začíná rašit. Pokud byste se pro vertikutaci rozhodli později, je potřeba trávník nejdříve pokosit na výšku 3 až 4 centimetrů. Samotná hloubka provzdušnění by měla být maximálně do 4 mm. Jinak hrozí, že byste trávníku spíš ublížili, než prospěli. Pokud máte před sebou velmi zanedbanou plochu plnou mechu a travní plsti, doporučuje se vertikutovat ještě jednou, a to do kříže. Teprve takto očištěný a ozdravený trávník by se měl pohnojit a případně dosít.
Při nastavení je klíčové zvolit správnou hloubku. Příliš hluboká vertikutace poškodí kořeny trávníku a napáchá více škody než užitku. Správně nastavený vertikutátor by měl zanechávat jen mělké stopy, žádné hluboké brázdy. I když po vertikutaci může trávník vypadat nepěkně, zdravý pažit se rychle zase vzpamatuje.
Při vertikutaci rozhodně nezatáčejte a nezkoušejte couvat. To může být problém na nerovném povrchu, proto pokud máte nerovný terén, volte raději modely s jednou nápravou a válcem v její ose.
Provzdušňovat můžete ručním, elektrickým nebo benzínovým vertikutátorem. Ruční vertikutátory se používají na zahradách do 200 m2, elektrické do 500 m2 a benzínové nad 500 m2.
Ruční kypřič trávníku Gardena combisystem má nože vyrobené ze speciálně kalené a pozinkované nerezové oceli. Při pohybu s kypřičem pronikají tyto nože do&n
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim Šnek.
Pěkný den,
Chtěl bych se nově registrovat u ČSV, z. s. a získat registrační číslo nového včelaře. Přebral jsem včely (11 včelstev) letos v červnu (2021)po smrti svého otce. Požádal bych Vás o tiskopis pro registraci nového včelaře a další postupy, včetně přihlášky, hlášení počtů včelstev, apod.
Děkuji a zůstávám s pozdravem
Radim Šnek
Selská 148
747 41 Branka u Opavy
Mob.: 723746997
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jakmile oschne vrchní vrstva půdy, můžeme začít s nezbytnými pracemi, které probudí trávník ze zimního spánku. Začínáme důkladným úklidem povrchu trávníku. Z trávníku odstraníme všechno napadané nebo naváté listí, větve, případně kameny.
Ostřejšími, a ještě lépe vertikutačními hráběmi vyhrabeme/prořežeme stávající drn do hloubky 3–5 mm. Tímto zásahem trávník provzdušníme, odstraníme mech a vznikající plst. Trávník bude jako znovuzrozený. Pro sběr vyčesané hmoty můžeme použít travní sekačku. Sebranou hmotu kompostujeme.
Žloutnoucí nebo hnědavý travní porost je následek velkého utužení půdy nebo jejího přemokření, či nevyhovujícího výživného stavu, někdy i působení houbových chorob. Proto musíme provést aerifikaci s následným rovnoměrným rozhozením ostrého křemičitého písku (1 000 g/m2).
Nesmíme také zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva (30 g/m2). Musíme si uvědomit, že velké množství sečí ve vegetačním období odčerpá z půdy množství živin, které pro úspěšný růst trávníku musíme do půdy zpátky dodat a průběžně udržovat. Pro rychlou regeneraci poškozených travních rostlin můžeme pravidelně rozhodit i malou dávku ledku vápenatého (10 g/m2). Další neméně podstatnou věcí je závlaha trávníku. Všeobecně platí, že by na jaře, kdy stoupají teploty, měla být neustále vlhká a tomu se doporučuje přizpůsobit četnost zavlažování.
V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání, která rychle poškozená místa v trávníku zaplní.
Trávník, který je poškozen z více než padesáti procent, je nejlépe obnovit celý. Koncem jara provedeme chemickou nebo mechanickou cestou zásah proti širokolistým plevelům, které do okrasných nebo zátěžových trávníků rozhodně nepatří.
Pravidelné kosení zelený koberec zahušťuje a posiluje. Tráva totiž vytváří nové boční výhonky, listy a odnože a ty se lépe rozvíjejí, když jsou travní stébla pravidelně zkracována. Pravidelné sečení zároveň potlačuje traviny, které nesnášejí kosení.
Ve svém příspěvku DISKUZE PÉČE O TRÁVNÍK - ZAVLAŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slavo.
Hezký článek, ale rozšířil bych ho ještě víc o zavlažování, které je pro hezký trávník podstatné. A to mluvím z vlastní zkušenosti. Buď můžete trávit dlouhé hodiny u hadice s vodou a zalévat zalévat - tak, jako jsme si to vyzkoušeli několik let i my. Anebo si můžete nechat nainstalovat automatické zavlažování, a máte klid, a zároveň svěží, zelený trávník i v období letních veder. Nám se už opravdu nechtělo trávit každý podvečer ručním zaléváním trávníku, proto jsme si přes stránky toro-zavlahy.cz našli kontakt na odbornou firmu v našem regionu, která nám vše zajistila. Byli to opravdu profíci, ničeho nelitujeme. Závlaha funguje bez problémů, trávník máme krásný i v těchto suchých dnech. Takže kdo chce mít krásný trávník, určitě doporučuji automatické zavlažování. Je to velká úspora času.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.
V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků proti plevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik proti plevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.
Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.
Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Před postřikem trávník posekejte, pak aplikujte Bofix a za deset dní znovu posekejte. Posekanou trávu nezkrmujte, ale kompostujte. 11. den po postřiku a po prvním sekání již můžete na trávu pustit zvířata.
Samotnému zakládání trávníku musí předcházet podrobné naplánování všech maličkostí a aspektů důležitých pro budoucí vývoj trávníku. Mezi prvními by se měla objevit otázka velikosti travní plochy. Celoroční údržba je totiž časově náročná a nenahraditelná.
Základem je dále dokonalá zahradnická příprava půdy před výsevem osiva. Odstraníme kameny a jiné nežádoucí předměty a pozemek urovnáme tak, abychom mohli následně půdu řádně prokypřit do hloubky 100–150 mm, případně ji můžeme vylehčit středně jemným pískem. Aplikujeme zásobní hnojení fosforem a draslíkem do půdního profilu. V předseťové přípravě rovněž zapravíme potřebné živiny v dávce 30–50 g/m2. Po následném vzejití plevelů provedeme mechanické nebo chemické odplevelení pozemku, které je vhodné při opětovném vzejití opakovat.
Vhodný výběr travní směsi určuje vlastnosti a charakter budoucího trávníku. Proto výběr travní směsi v žádném případě nepodceňujeme. Vysévat můžeme od jara až do konce října s přihlédnutím k půdním a klimatickým podmínkám. Osivo vyséváme secím strojkem nebo ručně – na široko. Před výsevem je vhodné osivo travní směsi promíchat a rozdělit na dva stejné díly. První díl osiva vyséváme podélně a druhý díl kolmo na první. Tím docílíme rovnoměrného výsevu. Po výsevu osivo lehce zapravíme hráběmi do hloubky 2–3 mm, povrch půdy utužíme například zahradním válcem. Jemně zavlažujeme až do vzejití travních rostlin. Dle zvolené travní směsi osivo vzchází za 20–35 dní. Výsevek travní směsi se pohybuje v rozmezí 10–30 g/m2 v návaznosti na kvalitě přípravy půdy, druhu travní směsi a technice výsevu.
Během vzcházení nově založeného travního porostu je třeba vrchní vrstvu půdy udržovat stále vlhkou, až do vzejití travních rostlin. Vytvoří-li se v průběhu vzcházení půdní škraloup, je nutné ho opatrně rozrušit hráběmi nebo rýhovaným válcem. Při závlaze dbáme na to, abychom vyseté osivo nevyplavili proudem vody, proto používáme zahradní rozstřikovač s jemným rozstřikem. Závlahu provádíme intenzivně, nejlépe v ranních či večerních hodinách.
Sečení nově založeného trávníku provádíme při výšce cca 80–100 mm, a to zásadně ostrými nástroji (kosa, srp, žací nůž). Výšku snižujeme maximálně o jednu třetinu z celkové délky rostlin. První sečí zlikvidujeme více než 90 % jednoletých plevelů, které vzejdou současně s osivem trav (plevele z půdní zásoby). Po třetí seči nově založený trávník můžeme kosit již na požadovanou výšku. Další sečení opakujeme dle typu trávníku a přírůstku travní hmoty v průměru 1–2krát týdně.
V případě, že jste neměli při přípravě půdy k dispozici přírodní hnojiva, je dobré použít před přesazováním počáteční („startovací“) hnojivo, určené pro zdravý růst rostliny, zlepšení výživy a kvality půdy. Pro toto hnojení použijte buď pomalurozpustné hnojivo ve stejném poměru dusíku, fosforu i draslíku, nebo si zakupte speciální počáteční hnojivo pro rajčata či zeleninu.
Hnojení
Pro hnojení používejte kvalitní přírodní nebo umělá pomalurozpustná nebo granulová hnojiva, která mají stejnou dávku dusíku, fosforu a draslíku a která se budou uvolňovat pomalu a postupně. Jedno hnojení vám vydrží asi na dva měsíce. Při hnojení umělými hnojivy se vždy řiďte pokyny uvedenými na obalu výrobku. Větší dávka hnojiva, než uvádí výrobce, vám určitě nezajistí kvalitnější a větší úrodu.
Ať už jste před přesazováním použili přírodní hnojivo, či umělé počáteční hnojivo, je důležité rostlinu opět přihnojovat v období, kdy má začít plodit. Znovu použijte hnojivo ve stejném složení, tedy dusík, fosfor, draslík, a při jeho přípravě se řiďte pokyny od výrobce. Hnojení ve zbylé době vegetace provádějte každé čtyři až šest týdnů.
Budou-li mít vaše rajčata dostatek živin, zůstanou zdravá po celou sezonu, budou mít zdravé kořeny, svěží zelené rostliny a květy a budou produkovat spoustu silných a chutných plodů.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Trávník musíte na jaře především rozdýchat a dodat mu živiny. Než začnete s prvním sekáním trávy, měli byste z něj odstranit mech a odumřelý rostlinný materiál, tedy listy a jiné organické zbytky. Trávník je nutné prořezat, zbavit mechu, provzdušnit a pohnojit.
Aby byl okrasný trávník hustý a sytě zelený, potřebuje dodávat ve velkém množství především dusík – N, ale i ostatní živiny. Hnojením trávě zároveň pomůžete, aby se lépe prosadila proti plevelu a mechu. Předejdete tak i problémům s chorobami. Pravidelné hnojení podporuje růst husté, zdravé a jasně zelené trávy. Nejdůležitější je hnojení hned na počátku vegetačního období, tedy z jara. Nejprve trávník poprvé posečte a potom jej při zatažené obloze pohnojte. Nedělejte to při slunečném počasí, aby hnojivo v kombinaci se slunečními paprsky trávu nespálilo. Po pohnojení by měla následovat důkladná zálivka. Rozdíl mezi hnojeným trávníkem a trávníkem trpícím nedostatkem dusíku je patrný na první pohled. Na trhu je řada kapalných hnojiv, která se přidávají přímo do zálivky, nebo hnojiva ve formě granulí, jež můžete rovnoměrně rozsypat po trávníku. Důležité je skutečně rovnoměrné posypání, jinak za pár týdnů uvidíte nesouměrné zelené plochy a velmi rychle tak zjistíte, které části trávníku se dostalo hodně živin a které málo. Proto je vhodné použít na větší plochy rozmetač. Druhé hnojení provádějte v květnu až červnu. A pokud chcete trávníku dopřát opravdu nejlepší péči, myslete i na třetí hnojení v srpnu. Tehdy by neměl být hlavní složkou hnojiva dusík, ale draslík. Jinak může váš trávník ztratit mrazuvzdornost.
Široká modelová nabídka motorových travních sekaček Honda uspokojí každého zákazníka, ať už se jedná o majitele malé předzahrádky, či o profesionála na údržbu veřejné zeleně. Dle libosti lze zvolit stupeň výbavy od jednoduché sekačky bez vlastního pojezdu až po sekačku s plynulou regulací rychlosti jízdy „Select Drive“, integrovaným mulčovacím systémem a „Roto-stopem“, poskytujícím komplexní bezpečnost a pohodu umožňující uživateli zastavit rotaci žacího nože bez nutnosti vypnutí motoru.
Originální motorové sekačky Honda se od běžných sekaček liší celou řadou vlastností a nových technických řešení:
SELECT Drive® – jedná se o poslední, důmyslnou kombinaci pojezdové převodovky a ergonomického ovládání rychlosti jízdy. Uživatel tak má možnost pomocí dlaní pohodlně a plynule ovládat rychlost jízdy. K přenosu síly od motoru dochází prostřednictvím kevlarového řemínku speciálního průřezu s dlouhou životností, který zamezuje nečekanému a skokovému zabírání, změna rychlosti jízdy je tak naprosto plynulá.
SMART Drive® – jde o systém důmyslné kombinace poslední verze pojezdové převodovky a ergonomického ovládání. Systém je primárně konstruován tak, aby měl uživatel možnost pomocí prstů pohodlně a plynule ovládat rychlost jízdy, čímž je zajištěna bezpečnější a přesnější rychlost sekání kolem stromů, plotů, zídek a květinových záhonů. Znamená to také konec poškození trávníku díky manévrování v místech, kde je nutné rychlost jízdy snížit.
Variable speed (hydrostatický tempomat) – při sekání se sekačka perfektně přizpůsobí vašemu pracovnímu tempu. Pro dokonalý výsledek správně zastřiženého trávníku je nutná možnost sekačku přesně nastavit tak, aby jednak odpovídala vašim pohybovým schopnostem a jednak vzhledu trávníku. Například možnost plynulého nastavení a automatického udržování rychlosti jízdy přesně na požadované úrovni v závislosti na povaze terénu, kvalitě trávníku, výšky střihu a podobně.
Roto-stop® disková třecí spojka nože – během vyprazdňování sběrného koše nebo při přejezdu sekačkou z místa na místo pomocí pojezdu umožňuje tento systém vypnout rotaci žacího nože, aniž by bylo nutné vypínat motor.
Elektrický startér – jednoduchý a pohodlný systém, který vám umožní motor sekačky nastartovat pouhým otočením klíčku zapalování jako v automobilu. S elektrickým startérem je vždy k dispozici samozřejmě i ruční reverzní startér.
Automatický sytič – všechny motorové sekačky Honda jsou vybaveny čtyřtaktními spalovacími motory Honda světové třídy, které se vyznačují, mimo jiné, spolehlivým startem a nenáročnou údržbou. V zájmu usnadnění startování jsou opatřeny automatickým sytičem a pracují na běžný, bezolovnatý, automobilový benzín.
Ve svém příspěvku PROČ KRTEK DĚLÁ KRTINCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kejhová.
Krtek pracuje u nás na zahrádce právě teď ,žádné spinkání přes zimu, hezky nám rozrývá kousek po kousku trávníku a včera jsem viděla jak pracuje s hlínou. Manžel by ho sám nejraději zakousnul, ale mě ho je líto, třeba půjde dál, tak nevíme co dělat, nemáme žádné zkušenosti s tím malým pracantem, proto prosím o radu, díky . S pozdravem Jana
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podzimní měsíce umožňují, dokonce vyžadují celý systém zásahů a opatření v péči o trávníky, neboť je to velmi vhodné období jak pro zakládání trávníků, tak i pro další regenerační opatření. Cílem je nejen zlepšení travního porostu, ale také příprava trávníku na dobré přezimování.
Na začátku podzimu je vhodné zopakovat jarní zásahy, jako je vertikutace, případně i aerifikace. Nesmíme rovněž zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva, poněvadž větší počet sečí v předchozím období odčerpal z půdy velké množství živin, které je nutné pro růst trávníku v podzimním období a pro úspěšné přezimování do půdy dodat. Pokud ještě na podzim chceme upravit nevyhovující půdní reakci vápněním (optimální je pH 5,5–6,5), použijeme mletý vápenec, nebo ještě lépe dolomitický vápenec, který obsahuje navíc hořčík. Nikdy ale nevápníme a nehnojíme současně, ani vápenatá a průmyslová hnojiva nemícháme.
Dvouděložné plevele v trávnících nejsou hezké ani účelné, odebírají travám vodu i živiny a postupně je z porostu vytlačují. Z hlediska biologie vývoje plevelů je právě září vhodným obdobím pro jejich likvidaci a potlačení. Proto zaplevelené travnaté plochy ošetřujeme běžně dostupnými chemickými přípravky. V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání.
Do konce října ještě můžeme zakládat nové trávníky s tím, že při rychlém ochlazení budou vzcházet na jaře příštího roku.
V návaznosti na klimatické podmínky provedeme v listopadu poslední seč travního porostu, současně odstraníme napadané listí a jiné organické zbytky. V případě výskytu myší klademe za suchého počasí do nor otrávené nástrahy. Před nástupem zimy je možné na trávník rozprostřít vrstvu vyzrálého kompostu, který přispěje k vyrovnání povrchu a zlepšení výživného stavu.
Trávník je nejlepší nechat přezimovat v pokoseném stavu, výška strniště musí být okolo pěti centimetrů. Déle ležící vrstva listí trávníkům škodí, protože dochází k vyhnívání porostu a vzniku nehezkých hnědých skvrn, hnilobě a tvorbě plísní vlivem zvýšené vlhkosti. K odklizení listí z trávníkových ploch je vhodné používat zahradní traktor nebo rotační sekačku se sběracím košem. Díky těmto strojům se vypořádáte se dvěma činnostmi najednou: sekáním trávy a úklidem opadaného listí.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.
Zavlažování trávníku
Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).
Sekání trávníku
Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.
Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.
Ve svém příspěvku DISKUZE PÉČE O TRÁVNÍK - HNOJENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slavo.
Ještě bych přidal, že ideální pro rozsev hnojiva je sypací vozík. Vždycky jsme granulované hnojivo rozsývali ručně, a bylo vidět, kam se dostalo a kam ne. Koupili jsme si ten základní od Gardeny, na webu kutil.eu vycházel za necelých osm stovek, takže ta investice nebyla ani moc vysoká - na to, jaký to má efekt :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Kořínkům trávy mnohdy škodí larvy hmyzu, jako jsou chrousti, chroustkové a kovaříci. Horní vrstva trávníku se pak uvolňuje z půdy a žloutne. Přirozenými nepřáteli těchto druhů hmyzu jsou krtci, rejskové, ježci a částečně i kosi, ale zahrádkáře většinou zlobí to, že jim rozrývají půdu. Doporučované chemické prostředky ale představují likvidační riziko pro užitečné žížaly.
Trávník ohrožují i houby. Ty vylučují látky, které jsou schopné zničit celé kusy trávníkového drnu. Plodnice vyrůstají v kruzích, jejich podhoubí (mycelium) zarůstá hluboko do půdy. Objevují se především na jaře.
Jestliže na trávníku dlouho ležela vysoká sněhová pokrývka, může se utvořit plíseň sněžná. Na trávníku pak vyvstávají stříbrošedé a nahnědlé skvrny. Na jaře ošetříme bělavá místa přípravkem Fundazol a včas trávník pohnojíme ledkem nebo močovinou. Pečlivou prevencí proti plísni sněžné je ošetření trávníku na podzim – posečení a vyhrabání stařiny a pravidelné hnojení.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Po zimě musíme být trpěliví – dokud zcela neroztaje poslední sníh a trávník nerozmrzne, uděláme nejlíp, když se k němu ani nepřiblížíme. Vstupování na zamrzlý trávník má často na svědomí holá místa. V rozbředlé půdě zase zůstanou hluboké rozměklé stopy, které jen obtížně srovnáváme. Jakmile je půda suchá, nastal ten správný čas se trávníkem začít vážně zabývat. S regenerací začneme tím, že ho zcela vyčistíme – to znamená, že shrabeme listí, větvičky a suchou trávu. Pokud jsme trávu dostatečně nezkrátili na podzim, měli bychom ji před další rekultivací posekat přibližně na výšku tří centimetrů. Abychom se zbavili travní plsti, již v podstatě tvoří mech, odumřelá stébla trávy a rozkládající se listí a větvičky, budeme muset sáhnout po vertikutátoru. Vetrikutátor (vertical cut znamená svislý řez) je elektrický nebo motorový přístroj vybavený ostrými noži, které rotují kolem vodorovné osy v hloubce 3–7 cm, čímž travní plochu provzdušňují. Nemáme-li ho k dispozici, budeme si muset vystačit se speciálními hráběmi k provzdušňování trávníku. Na větší plochy si raději přístroj půjčíme v půjčovně nářadí. Tímto provzdušněním trávník zbavíme kompaktní plstnaté vrstvy, jež v půdě zadržuje nežádoucí vlhkost a brání mu v dýchání. Pokud bychom to neudělali, můžeme se dočkat různých chorob a o zeleném pažitu si můžeme nechat zdát. Po vertikutaci trávník znovu pečlivě shrabeme a odstraníme z něj všechny rostlinné zbytky.
Jestliže jsme na trávníku objevili zažloutlé skvrny o průměru 15–20 cm, které se neustále zvětšují, můžeme si být jisti, že jde o sněžnou plíseň. Za slunečného počasí mají stébla narůžovělý odstín, za vlhka se kolem skvrn objevuje bílé podhoubí, jež stébla trávy slepuje. Tato choroba trávník zachvátila buď proto, že krusta sněhu, která na něm ležela, nepropouštěla žádný vzduch, nebo jsme to na podzim poněkud přehnali s dusíkatými hnojivy, případně jsme jej před zimou důkladně neshrabali. V přírodě se běžně na loukách objevují holá zažloutlá místa. Nejde ale o náš dokonalý trávník a navíc si s nimi příroda časem poradí, což se v případě šlechtěných rostlin téměř nestává. Co tedy dělat? Boj se sněžnou plísní je poměrně obtížný. Podaří-li se nám ji zachytit v počátečním stadiu, je dost možné, že ji zlikvidujeme fungicidem ve spreji. Zasáhla-li ale větší část plochy, raději ji celou zryjeme a začneme s pěstováním trávníku od začátku. Pokud se nám plíseň podařilo zlikvidovat bez nutnosti odstranění celého trávníku, stačí, když pak prázdná místa zkypříme, osejeme novým travním semenem, udusáme do roviny a zalijeme.
V naší poradně s názvem HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: https://www.ceskenapady.cz/…
Můžete si zakoupit rozpustnou zelenou skalici a aplikovat ji pomocí konve s kropítkem nebo pomocí zádového postřikovače. Je snadné dosáhnout správné koncentrace, snadno se aplikuje, je cenově výhodná a prospěšná pro trávu. Nízké koncentrace dodávají trávníku skvělou zelenou barvu, zatímco vyšší koncentrace trávník utužují proti mrazu a chorobám. Hodnoty na horním konci stupnice způsobí zčernání trávy. Většina sportovních a komerčních travních zahradníků aplikuje zelenou skalici jako hubič mechu. Další podrobnosti naleznete na další stránce.
Ošetření trávníku po zimě
Během zimy se váš trávník potýká s problémy, jako je chlad, omezené sluneční záření a potenciální vlivy škůdců nebo chorob. Použití zelené skalice zvyšuje odolnost trávy, díky čemuž je lépe vybavena pro zvládnutí těchto podmínek.
Udržení zeleného trávníku
Pokud váš trávník nabral žlutý nebo hnědý odstín a není to suchem, řešení nabízí právě zelená skalice. Do týdne po aplikaci váš trávník revitalizuje a dodá mu svěží, zelený vzhled.
Posilnění před vertikutací
Zelená skalice zvyšuje odolnost trávy, takže je prospěšná před vertikutací. Tento proces, zahrnující prořezávání trávy za účelem odstranění mrtvých materiálů, umožňuje trávě dýchat a absorbovat živiny.
Proti mechu v trávníku
Přesné dávkování zelené skalice zabije mech již za čtyři dny. Zelená skalice je účinná v boji proti mechu, odstraňuje mech do čtyř dnů po aplikaci. Je důležité si uvědomit, že zelená skalice okyseluje půdu, což vyžaduje pozornost kvůli vzniku příliš kyselé půdy s nízkým pH a kombinuje se s vápněním po použití.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
