Surfinie jsou jednou z nejoblíbenějších balkonových květin, ale právě u nich se každý rok opakuje stejná otázka. Když odkvetou první květy a začnou na rostlině viset suché zbytky, má cenu je trhat, nebo to rostlina zvládne sama?
Krátká odpověď zní: ano, vyštipování má smysl, ale ne vždy a ne za každou cenu. Záleží na kondici rostliny, průběhu sezóny i na tom, kolik času jí reálně můžete věnovat.
FAQ – často kladené otázky
Musím odkvetlé květy u surfinie vyštipovat vždy, nebo je to jen doporučení?
Vyštipování odkvetlých květů u surfinie není povinnost, ale doporučený postup, pokud chcete podpořit bohatší a delší kvetení během sezóny.
Zahradník: V praxi vidím, že rostliny bez vyštipování většinou přežijí celé léto, ale kvetou méně rovnoměrně. Pokud má člověk čas, vyštipování se vyplatí, pokud ne, surfinie se s tím většinou popere sama.
Co se stane, když odkvetlé květy u surfinie nechám úplně být?
Když odkvetlé květy u surfinie neřešíte, rostlina začne část energie věnovat tvorbě semen místo nových květů.
Zahradník: Neznamená to konec kvetení, ale tempo se zpomalí. U silných rostlin to skoro nepoznáte, u slabších může být rozdíl výrazný hlavně v druhé polovině léta.
Jak často je ideální odkvetlé květy vyštipovat?
Ideální frekvence vyštipování surfinií je jednou až dvakrát týdně, zejména v první polovině sezóny.
Zahradník: Denní kontrola není nutná. Úplně stačí, když si při zalévání jednou za pár dní všimnete suchých květů a odstraníte je. Pravidelnost je důležitější než četnost.
Má vyštipování odkvetlých květů vliv na velikost nových květů?
Ano, vyštipování může nepřímo ovlivnit velikost i počet nových květů u surfinie.
Zahradník: Když rostlina neplýtvá energií na semeníky, má víc síly na tvorbu plnohodnotných květů. Rozdíl je vidět hlavně u dobře živených a zalévaných rostlin.
Vyštipování dělám, ale surfinie stejně málo kvete – proč?
Vyštipování samo o sobě nezaručí bohaté kvetení, pokud chybí základní podmínky jako voda, živiny a světlo.
Zahradník: Často vidím, že lidé poctivě vyštipují, ale zapomínají hnojit. Bez živin nemá surfinie z čeho kvést, i když odkvetlé květy odstraníte dokonale.
Je rozdíl mezi vyštipováním surfinií v truhlíku a v závěsném květináči?
Ano, rozdíl existuje hlavně v rychlosti růstu a zátěži rostliny.
Zahradník: V závěsných nádobách bývá méně substrátu, takže rostlina se rychleji vyčerpá. Tam má vyštipování větší význam než ve velkých truhlících s dostatkem zeminy.
Vyštipování nestíhám – má smysl dělat to jen občas?
Ano, i občasné vyštipování odkvetlých květů u surfinie má smysl, zejména pokud se provádí v první části sezóny.
Zahradník: Z praxe vím, že i když člověk projde truhlíky jednou za týden nebo deset dní, rostlina na to reaguje pozitivně. Rozhodně je to lepší než to neřešit vůbec a stresovat se tím, že to není „dokonalé“.
Mohou odkvetlé květy u surfinie způsobit choroby nebo plísně?
Samotné odkvetlé květy choroby nezpůsobují, ale mohou zhoršit mikroklima uvnitř rostliny.
Zahradník: V hustých převislých trsech odkvetlé květy
Ve svém příspěvku JAK SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
"Nikdy nepoužívejte hnojiva pro zemědělství, protože podporují rychlý růst rostlin."
Trávník používám jako zdroj biomasy do kompostu, takže rychlý růst je více než žádoucí. Jsou pro hnojení trávníku průmyslovými hnojivy jiné kontraindikace mimo již zmíněného rychlého růstu? Jaké hnojivo používat? Cererit nebo stačí NPK? S kompostem na hnojení trávníků samozřejmně nepočítám. Ten je určený pro zeleninu, ovocné stromky a keře.
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Podzimní hnojení není pro túji Smaragd vždy nutné, ale v některých případech může být prospěšné, protože rostlinám dodává klíčové živiny, jako je draslík, a tím jim dodává sílu a odolnost na zimu. Někteří odborníci doporučují aplikaci podzimního hnojiva, které rostlinám pomůže se na zimu připravit, zatímco jiní naznačují, že jarní hnojení je dostatečné pro většinu vzrostlých stromů, které se nepotýkají s nedostatkem živin.
Kdy a proč je podzimní hnojení užitečné
Příprava na zimu: Hnojivo z konce léta nebo začátku podzimu s vyšším obsahem draslíku (K) může pomoci rostlinu posílit na zimu a zlepšit její odolnost vůči chladnému počasí a dalším stresorům.
Řešení nedostatků: Pokud si všimnete známek nedostatku živin, jako je hnědnutí nebo žloutnutí listů (což může být způsobeno nízkým obsahem dusíku nebo draslíku), může na podzim pomoci vyvážené hnojivo s pomalým uvolňováním, zejména pokud jste vynechali jarní hnojení.
Pro rostliny pěstované v nádobách: Rostliny v nádobách často potřebují častější hnojení, protože živiny z kompostu se mohou rychleji vyčerpat. Podzimní hnojení může těmto rostlinám poskytnout nezbytnou podporu, když přecházejí do období vegetačního klidu.
Co používat a proč
Používejte hnojivo s pomalým uvolňováním: Tento typ hnojiva zabraňuje spálení kořenů a poskytuje stálý přísun živin v průběhu času, což je ideální pro stálezelené rostliny.
Vyberte hnojivo s vyšším druhým a třetím číslem: Hnojivo typu 4−9−35 (N-P-K) se doporučuje zejména pro pozdní léto a podzim pro podporu síly a zelené barvy, na rozdíl od jarního hnojiva, které se více zaměřuje na růst.
Vyhněte se hnojivům v pozdním období, která stimulují nový růst: Nepoužívejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku v pozdním podzimu, protože to může podpořit nový růst, který může být poškozen mrazem.
Kdy vynechat podzimní hnojení
Pro zdravé, zavedené stromy: Vzrostlé stromy Thuja Smaragd, které vypadají zdravě a dobře rostou, obvykle na podzim hnojit není nutné. Jarní hnojení je pro tyto rostliny často dostačující.
Při hnojení na jaře: Pokud jste brzy na jaře aplikovali kvalitní a vyvážené hnojivo, na podzim už možná nebudete muset hnojit znovu.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
V případě, že jste neměli při přípravě půdy k dispozici přírodní hnojiva, je dobré použít před přesazováním počáteční („startovací“) hnojivo, určené pro zdravý růst rostliny, zlepšení výživy a kvality půdy. Pro toto hnojení použijte buď pomalurozpustné hnojivo ve stejném poměru dusíku, fosforu i draslíku, nebo si zakupte speciální počáteční hnojivo pro rajčata či zeleninu.
Hnojení
Pro hnojení používejte kvalitní přírodní nebo umělá pomalurozpustná nebo granulová hnojiva, která mají stejnou dávku dusíku, fosforu a draslíku a která se budou uvolňovat pomalu a postupně. Jedno hnojení vám vydrží asi na dva měsíce. Při hnojení umělými hnojivy se vždy řiďte pokyny uvedenými na obalu výrobku. Větší dávka hnojiva, než uvádí výrobce, vám určitě nezajistí kvalitnější a větší úrodu.
Ať už jste před přesazováním použili přírodní hnojivo, či umělé počáteční hnojivo, je důležité rostlinu opět přihnojovat v období, kdy má začít plodit. Znovu použijte hnojivo ve stejném složení, tedy dusík, fosfor, draslík, a při jeho přípravě se řiďte pokyny od výrobce. Hnojení ve zbylé době vegetace provádějte každé čtyři až šest týdnů.
Budou-li mít vaše rajčata dostatek živin, zůstanou zdravá po celou sezonu, budou mít zdravé kořeny, svěží zelené rostliny a květy a budou produkovat spoustu silných a chutných plodů.
Ve svém příspěvku DISKUZE PÉČE O TRÁVNÍK - HNOJENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slavo.
Ještě bych přidal, že ideální pro rozsev hnojiva je sypací vozík. Vždycky jsme granulované hnojivo rozsývali ručně, a bylo vidět, kam se dostalo a kam ne. Koupili jsme si ten základní od Gardeny, na webu kutil.eu vycházel za necelých osm stovek, takže ta investice nebyla ani moc vysoká - na to, jaký to má efekt :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá.
Surfinie i petúnie jsou obecně považovány za netoxické pro lidi a domácí zvířata, ale nejsou určeny ke konzumaci a u některých jedinců mohou způsobit mírné alergické reakce. I když surfinie nejsou jedovaté, je rozumné dohlížet na děti a domácí zvířata, aby se zabránilo náhodnému požití a potenciálním alergickým reakcím.
Jedovatost pro člověka
Surfinie nejsou pro člověka jedovaté.
U některých jedinců se mohou vyskytnout mírné alergické reakce, jako je podráždění kůže nebo žaludeční nevolnost, pokud požijí nebo přijdou do kontaktu se surfiniemi.
Pokud dítě požije malé množství petúnie, vyjměte mu z úst veškerý rostlinný materiál, nabídněte mu vodu a sledujte příznaky. Pokud se příznaky zhorší, poraďte se s lékařem.
Jedovatost pro domácí zvířata
Surfinie jsou obecně považovány za netoxické pro kočky a psy.
I tak je však vhodné dohlížet na domácí zvířata v blízkosti surfinií, aby se zabránilo okusování rostlin a potenciálním mírným zažívacím potížím.
Bezpečnostní opatření při pěstování surfinií
Surfinie jsou sice bezpečné pro lidi i domácí mazlíčky, ale je důležité nekonzumovat jejich květy nebo listy.
Pokud máte obavy z alergických reakcí nebo máte domácího mazlíčka, který má tendenci okusovat rostliny, můžete zvážit umístění surfinií mimo jejich dosah nebo zvolit alternativy vhodné pro domácí mazlíčky.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Petúnie a surfinie jsou si hodně podobné. Jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové natažené, převislé petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené, nebo převislé a škála barev, v nichž byly petúnie vyšlechtěny, je také mnohem větší než u surfinií. Co ale naopak petúnie u surfinií nikdy nedoženou, jsou ty nádherné i více než metrové barevné záclony květů. To je asi celý takový malý „boj“ mezi těmito dvěma rostlinami.
V naší poradně s názvem HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: https://www.ceskenapady.cz/…
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat. Tyto rostliny mají vláhu opravdu rády a nejlépe uděláte, pořídíte-li si samozavlažovací truhlíky, které seženete v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací ale neznamená, že si pro vodu rostliny dojdou sami, je potřeba každý den nebo alespoň obden truhlíky kontrolovat a v případě potřeby vodu doplňovat.
Ani s hnojením to u surfinií nebudete mít tak jednoduché, ideální četnost hnojení je 1krát za týden hnojivem na muškáty.
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.
Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová
Chemické hnojení trávníku je doporučováno několikrát za rok. Při hnojení nesmí být trávník nikdy suchý. První jarní hnojení by mělo proběhnout hned po vegetačním klidu, kdy trávník začíná po zimě růst, zpravidla to bývá období března až dubna. K tomuto hnojení bychom měli použít čistě dusíkaté hnojivo nebo kombinované hnojivo s převahou dusíku. U mladých trávníků má velký význam dostatek fosforu, neboť podporuje růst kořenového systému. Vlhkost půdy v tomto období bývá většinou dostatečná.
Další hnojení chemickými hnojivy by mělo přijít po deseti až dvanácti týdnech po jarním hnojení, kdy jsou živiny z trávníku již vyplaveny. V tomto období je potřebné dostatečné zalévání trávníku.
Poslední hnojení by mělo proběhnout na podzim, hnojivo by mělo obsahovat co nejvíce draslíku, který posiluje buňky trav a podporuje odolnost vůči chorobám.
Nikdy nepoužívejte hnojiva pro zemědělství, protože podporují rychlý růst rostlin.
Hlavní složky hnojiv
dusík – potřebný pro růst a tvorbu chlorofylu a proces fotosyntézy;
fosfor – potřebný pro růst kořenů;
draslík – zvyšuje odolnost vůči suchu, teplu a mrazu;
hořčík – pomáhá proti vysychání, je hlavním stavebním prvkem pro chlorofyl.
Kdy hnojit trávníky organickými hnojivy
U organického hnojiva je doporučováno hnojit trávník jednou ročně, a to na podzim. Na trávník naneste rovnoměrnou, asi půlcentimetrovou vrstvu kompostu nebo jiného vámi zvoleného hnojiva. Rovnoměrného rozložení docílíte hráběmi nebo lopatou. Pokud nemáte možnost organická hnojiva získat z vlastních zdrojů, určitě je seženete v zahradnictvích.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
V naší poradně s názvem CHLORÓZA U RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den,
máme chlorózu u vinné révy,poradíte jaké přípravky použít? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Chlorózu u vinné révy způsobuje nedostatek hořčíku. Nejspíše je vaše vinná réva přehnojená draslíkem. Při nadbytku draslíku totiž bývá omezený příjem hořčíku. Nadbytek draslíku a s ním související nedostatek hořčíku se projevuje tak, že na spodních listech dochází ke ztrátě chlorofylu mezi žilnatinou a zelené části se klínovitě zužují k okrajům listů. Části listových čepelí bez chlorofylu mají žluté nebo červené zabarvení podle toho, zda jde o bílou nebo modrou odrůdu. Toto typické odbarvování listů se vědecky označuje jako „interkostální chloróza“. Omezte při hnojení draslík (označen je jako K) a vše by se mělo srovnat.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Ve svém příspěvku HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Pani Marcelo ja hnojim bud granulovanym hnojem nebo celeritem.
DAM je kapalné dusíkaté hnojivo obsahující 30 % dusíku, z toho jednu čtvrtinu ve formě amonné, jednu čtvrtinu ve formě dusičnanové a jednu polovinu ve formě amidické. Tvoří jej roztok dusičnanu amonného a močoviny. Ve 100 litrech obsahuje 39 kg N (dusíku), při 25 °C má hustotu 1 300 kg/m3, vysolovací teplota je -10 °C.
Pro určení potřeby hnojení dusíkem se doporučuje využít platných normativů a dalších objektivních diagnostických postupů (například rozbory půd a rostlin) při zohlednění hnojení statkovými hnojivy a vlivu předplodiny. DAM je možno použít k základnímu hnojení, k přihnojování během vegetace, k urychlenému rozkladu zorané slámy a k přípravě široké palety NPK suspenzí. Pro základní dusíkaté hnojení při přípravě půdy před setím lze DAM použít ke všem plodinám, zvláště k jařinám. Velmi vhodně zapadá do systému předzásobního hnojení fosforem a draslíkem. Dobře se uplatní i v systému minimálního zpracování půdy k meziplodinám. U semen citlivých na vyšší koncentraci čpavkového dusíku (jeteloviny, řepy a podobně) nepoužíváme DAM těsně před setím. Vzhledem k tomu, že DAM obsahuje rychle i pozvolně působící formy dusíku, je možno jím hnojit na jaře před setím (se zapravením) a na půdách s dobrými absorpčními vlastnostmi jednorázově po celou dobu vegetace (jarní ječmen, oves, směsky na zeleno a jiné). K přihnojování během vegetace se používá buď v nezředěném stavu (především ke hnojení obilnin, řepky a travnatých porostů), nebo zředěný (zejména při dávkách dusíku pod 10 kg N/ha-1 a u většiny dvouděložných rostlin). DAM je možno bez omezení aplikovat na nekvetoucí porosty. Na kvetoucí rostliny lze aplikovat jen v době mimo letu včel. Společná aplikace s povolenými přípravky na ochranu rostlin je možná a výhodná.
V naší poradně s názvem KALA HNOJENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Ťoupalová.
Dobrý den, jak mám hnojit pokojovou kalu? mám jí krásnou, přes zimu měla odpočinek, nyní má nádherné listy ale zatím nekvete. Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Eva Ťoupalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné listy a žádné květy znamená mnoho dusíku v substrátu. Hnojte hnojivem s nízkým obsahem dusíku a občas zalévejte ve vodě rozmixovanými skořápkami.
Jakmile rostliny začínají rašit aplikujte brzy na jaře granulované hnojivo s pomalým uvolňováním určené pro dřeviny. Potom hnojte měsíčně od začátku jara do konce července. Vyhněte se hnojení po konci července, protože může podpořit nový, ale měkký růst, který je náchylný k poškození zimou. Při aplikaci rozprostřete hnojivo rovnoměrně kolem závlahové linie rostliny a poté ji dobře zalijte.
Vyberte správné hnojivo
Vyberte granulované hnojivo s pomalým uvolňováním speciálně určené pro dřeviny, jako jsou růže, nebo pro kyselomilné rostliny, jako jsou hortenzie.
Zvažte použití organického hnojiva pro vyváženější přístup ke zdraví půdy.
Načasování je klíčové
Hnojte brzy na jaře, jakmile rostliny začínají rašit listy, abyste jim dodali potřebnou dávku živin.
Pokračujte v měsíčním hnojení od jara do konce července.
Vyhněte se hnojení po konci července, abyste zabránili vývoji jemného nového růstu před zimou.
Vyberte si mírný nebo zatažený den nebo hnojivo aplikujte pozdě večer, abyste zabránili spálení rostliny.
Způsob aplikace
Hnojivo aplikujte kolem odkapávací linie rostliny, což je oblast sahající pod nejvzdálenější listy.
Zabraňte tomu, aby se hnojivo dostalo na kmen nebo stonky.
Pokud používáte granulované hnojivo, zapracujte ho do půdy hráběmi nebo rukama, zejména pokud máte silný mulč.
Hnojivo dobře zalijte, aby se dostalo ke kořenům.
Sledujte své rostliny
Žloutnutí listů může signalizovat nedostatek živin, zatímco nadměrný růst může signalizovat přehnojení.
Upravte hnojení podle potřeb vašich rostlin.
Zvažte pravidelné testování pH půdy a hladiny živin, abyste zajistili, že vaše hortenzie dostávají správnou rovnováhu.
Vyberte si správnou odrůdu
Pokud máte hortenzie velkolisté nebo horské, mějte na paměti, že některá hnojiva mohou změnit barvu květů z růžové na modrou nebo naopak.
Prozkoumejte svou konkrétní odrůdu hortenzie, abyste pochopili její potřeby hnojení a jak by to mohlo ovlivnit barvu květů.
Nejvhodnější doba pro hnojení je před růstovou fází od konce února. Se zvyšující se teplotou a dostatečnou vlhkostí půdy začíná růst a potřebné živiny by měly už být dostupné. Pokud je to možné, použijte kvalitní speciální hnojivo s dlouhodobým účinkem. Druhé hnojení lze provést na přelomu května a června přírodním hnojivem. Toto biologické hnojení podporuje půdní život a tvorbu humusu, což je příznivé pro zdraví a vitalitu oblíbených rostlin živého plotu. Tenká vrstva dobře prohnilého kompostu působí také jako lehké a pomalu působící hnojivo. Kompost aplikujte přímo na kmen před zimou nebo brzy na jaře.
Půda musí být po hnojení vždy rovnoměrně vlhká, jedině tak zajistíte, že živiny zafungují a zabrání se spálení. Nepoužívejte kompletní minerální hnojiva, jsou škodlivější a znečišťují životní prostředí. Do konce srpna by také mělo proběhnout poslední hnojení, aby dřevo dostatečně vyzrálo a bylo mrazuvzdorné. k tomu se používá zásyp síranem draselným K2SO4 a síranem hořečnatým MgS04.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
Nadměrné hnojení vaše rostlina nebude využívat. Syntetická hnojiva obsahují minerální soli, jako je například draslík, vápník a další. V průběhu doby se tyto soli usazují v nádobě a postupným zaléváním vážně škodí rostlině. Navíc, přehnojené orchideje rostou příliš rychle, což způsobuje jejich slabost a náchylnost k nemocím. Na konec, mnoho druhů orchidejí, pak v případě častého hnojení, kvete mnohem hůře. Najděte tedy správnou četnost hnojení a držte se toho.
V naší poradně s názvem PROČ LISTY VÁNOČNÍHO KAKTUSU ČERVENAJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
konce listů mají červebnohnědou barvu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vánoční kaktus preferuje stanoviště s jasným, ale nepřímým světlem. Jeho vystavení na plné slunce může způsobit, že segmenty listů změní barvu na tmavočervenou. Je to důsledek úpalu rostliny.
Změňte kaktusu stanoviště. Pokud máte zahradu, dejte ho na léto ven, nejlépe ho pověste na severní stěnu. Do konce září se o něj nemusíte vůbec starat. Stačí mu voda ze vzduchu a ta co naprší. Pokud jste spokojen s jeho velikostí, tak nepotřebuje ani žádné hnojení. Venku si bude si připadat jako ve své domovině a bohatě vám pokvete. Záčátkem podzimu ho ukliďte domů.
Nekvetení dipladénie může být způsobeno několika faktory, které se primárně týkají světla, vody, teploty a hnojení. Nejčastějšími viníky jsou nedostatek slunečního světla, nesprávná zálivka (příliš mnoho nebo příliš málo), teplotní výkyvy a nedostatečné hnojení.
Světlo
Rostliny dipladénie potřebují dostatek slunečního světla, ideálně 6–8 hodin přímého slunečního světla denně, aby hojně kvetly.
Nedostatek světla může vést k menšímu počtu květů a slabému růstu.
Pokud vaše rostlina nedostává dostatek světla, zvažte její přesun na slunnější místo nebo doplnění pěstebními lampami.
Zalévání
Dipladenie preferují stálou vlhkost, ale nesnášejí přemokřenou půdu.
Přelévání může vést k hnilobě kořenů, která se může projevit jako suchá rostlina – žloutnutím a vadnutím listů, i když je půda mokrá.
Nedostatek vody může způsobit suché, křupavé listy a visící stonky.
Zajistěte správný odtok a upravte zálivku podle ročního období a povětrnostních podmínek.
Teplota
Dipladeniem se daří v teplých dnech při teplotách ideálně mezi 15–29 °C.
Jsou citlivé na chladné teploty pod 7 °C a při vystavení mrazu mohou utrpět poškození nebo odumřít.
Náhlé teplotní výkyvy mohou také negativně ovlivnit kvetení.
Proto je nutné dipladenie pěstovat v květináčích, které lze během chladnějších měsíců přemístit do interiéru.
Hnojení
Pravidelné hnojení během vegetačního období může podpořit kvetení.
Používejte vyvážené hnojivo každých 4–6 týdnů nebo hnojivo s pomalým uvolňováním aplikovaným jednou na jaře.
Vyhněte se nadměrnému hnojení, protože to může být také škodlivé pro další kvetení.
Péče o dipladenii aby kvetla
Prořezávání
Pravidelné prořezávání, zejména odumřelých nebo přerostlých stonků, může podpořit nový růst a více květů.
Trpělivost
Některé dipladenie mohou jednoduše potřebovat více času k rozkvětu, zejména pokud se jedná o mladé rostliny.
Pozorování
Pečlivě sledujte svou rostlinu, zda se na ní neobjevují známky potíží, jako jsou žloutnoucí listy, vadnutí nebo škůdci, a tyto problémy neprodleně řešte.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Polešovský.
Ošetření vinné révy na podzim
Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
- Do popelnice NE! Pokud se nudíme listí shrabeme a dáme na kompost. Vinaři se tímto nezabívají-je to ztráta času. Malovinaří postříkají močovinou zeminu a tím urychlí rozklad starého listí.
Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
- Kdo se do budoucna nechce trápit virovímy chorobami a Escou provádí řez až po 15.únoru. Pouze vinaři co toho mají příliž mnoho stříhají dříve a vystavují se tím ryziku zmrznutí tažňů. Jinak se nedoporučuje žádný řez!!!
Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
- Ne trochu, ale mladá rostlina má mít v chladnějších oblastech zakryté spodní očka případně zásobní čípek. Zahrnuje se to jako brambory. Malovinaři naorávají vinice a tím chrání hlavně před lednovými a únorovými mrazi.
Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.
- Postřik případné hnojení se dělá podle potřeby založené na rozboru půdy. Vápenaté mléko může na některých půdách spíše škodit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Oleandr je po zimě úplně holý. Má cenu ho ještě zachraňovat?
Ano, holý oleandr po zimě ještě nemusí být mrtvý, pokud jsou větve živé.
Rozhodující je stav výhonů, ne přítomnost listů. Pokud jsou větve pružné a pod kůrou zelené, má oleandr velkou šanci znovu obrazit. Po zimování ve tmě je opad listů běžný. Klíčem je trpělivost, světlo a velmi střídmá zálivka. Rychlé hnojení nebo razantní řez v této fázi situaci často zhorší.
Kdy mohu oleandr po zimě poprvé zalít?
Oleandr zalévejte až po vyndání ze zimoviště a velmi opatrně.
První zálivka má jen zvlhčit substrát, nikoli ho promočit. Studená a přemokřená zemina je po zimě nejčastější příčinou hniloby kořenů. Pokud oleandr ještě neroste, voda se v květináči hromadí a dusí kořeny. Zvyšujte zálivku až s viditelným růstem.
Kdy je správný čas dát oleandr po zimě ven?
Oleandr dejte ven až při stabilních nočních teplotách nad 5 °C.
Jednorázové teplé dny nestačí. Jarní mrazík dokáže poškodit mladé pupeny a vrátit rostlinu o týdny zpět. Na balkoně i na zahradě je lepší postupné otužování než rychlý přesun. Ideální je nejdřív denní pobyt venku a návrat na noc.
Mohu oleandr po zimě hned hnojit, aby rychleji rostl?
Ne, příliš brzké hnojení oleandr po zimě oslabuje.
Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy oleandr skutečně roste. Pokud hnojíte spící rostlinu, zatěžujete kořeny a podporujete nerovnoměrný růst. První lehké hnojení patří až po objevení nových výhonů, ideálně slabší dávkou.
Kdy a jak ostříhat oleandr po zimě?
Řez provádějte až když je jasné, které větve jsou živé.
Suché, černé nebo měkké výhony odstraňte bez obav. Naopak živé větve s pupeny nestříhejte příliš brzy. Silný tvarovací řez je lepší odložit na pozdější jaro. Předčasný řez může odstranit části, které by jinak bez problémů obrazily.
Oleandr má po zimě žluté listy. Co to znamená?
Žluté listy po zimě většinou znamenají přelití nebo nedostatek světla.
Nejde hned o nedostatek živin. Po zimě oleandr často reaguje na změnu prostředí. Omezte zálivku, zvyšte přístup světla a vyčkejte. Hnojení v této fázi žloutnutí většinou zhorší. Jakmile se objeví nové zelené výhony, problém obvykle ustoupí.
Jak dlouho trvá, než se oleandr po zimě probudí?
Probuzení oleandru po zimě může trvat několik týdnů.
Záleží na podmínkách zimování, teplotě a světle. Některé oleandry reagují do dvou týdnů, jiné až po měsíci. Pokud jsou větve živé, je to v pořádku. Pomalý start je po zimě běžný a není důvod k panice.
Co dělat, když oleandr po zimě plesniví?
Plíseň po zimě znamená kombinaci vlhka a nedostatku vzduchu.
To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.
A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?
Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.
Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?
Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.
Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.
Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší
