HOLANDSKÉ MLETÉ ŘÍZKY SE SÝREM je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Holandský řízek málokdo odmítne, chutná skoro každému. Můžete jím hravě potěšit i své blízké u domácího stolu. Holandský řízek je nepochybně stálicí v nabídkách všech českých zařízení veřejného stravování. A co to vlastně přesně je? Jedná se o směs mletého masa, sýru a koření, jde v podstatě o mletý řízek, který je obalený a osmažený.
Rychlý holandský řízek
Ingredience: 3 lžíce hladké mouky, 2 lžíce strouhanky, 500 g vepřového boku, 2 vejce, 1 dl mléka, olej na smažení, strouhanka, mletý černý pepř, 200 g eidamu, sůl
Postup: Do dobře umletého bůčku nebo vepřové pleci zapracujeme mléko. Vše necháme v lednici asi půlhodinu uležet. Pak do směsi přidáme ostatní suroviny: strouhaný sýr, strouhanku, mouku, vejce, osolíme a opepříme. Rukou vytvarujeme řízky podle našich představ. Mletéřízky obalíme ve strouhance. Rychlé holandskéřízky smažíme v rozpáleném oleji z obou stran dozlatova. Dáváme pozor, aby byly řízky hotové i uprostřed. Rychlý holandský řízek podáváme s bramborem, chlebem nebo kaší. Občas je možné přidat pro obměnu asi 2 stroužky česneku a obalit v trojobalu.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Vrba celolistá (Salix integra 'Hakuro Nishiki'), známá také jako vrba japonská, se nejsnadněji množí řízky, buď z měkkého dřeva v létě, nebo z tvrdého dřeva v zimě. Řízky z tvrdého dřeva jsou obecně spolehlivější. Další metodou je hřížení na vzduchu.
Množení řízky z tvrdého dřeva v zimě
Vyberte si řízky
Vyberte si stonky z předchozí sezóny, dlouhé asi 15–20 cm. Ujistěte se, že stonky nejsou příliš silné ani příliš tenké.
Příprava řízků
Odstraňte všechny listy ze spodní části stonku a několik jich nechte nahoře.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče naplněného zeminou a ujistěte se, že jsou zapuštěny asi 5–7,5 cm.
Péče
Dobře zalijte a umístěte květináč na místo, které je vystaveno jasnému, nepřímému slunečnímu záření. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Zakořenění proběhne během několika týdnů a řízky lze po vytvoření dobrého kořenového systému přesadit do většího květináče nebo do země.
Množení měkkými řízky v létě
Vyberte a připravte řízky
Vyberte si nové výhonky z aktuální sezóny, dlouhé asi 10–15 cm. Odstraňte spodní listy.
Zasaďte řízky
Řízky vložte do květináče se substrátem a udržujte půdu vlhkou.
Zajistěte jim péči
Umístěte květináč na místo s jasným, nepřímým slunečním světlem. Udržujte půdu trvale vlhkou.
Zakořenění
Řízky z měkkého dřeva mohou být náročnější na zakořenění než řízky z listnatého dřeva, ale s náležitou péčí by měly zakořenit během několika týdnů.
Hřížení na vzduchu
Vyberte větev: Vyberte zdravou větev na matečné rostlině.
Příprava větve: Kolem větve udělejte malý řez nebo kruh kůry.
Aplikace kořenového hormonu (volitelné): Řez namočte do kořenového hormonu.
Zabalte vlhkým rašeliníkem: Řez přikryjte vlhkým rašeliníkem a zabalte do plastové fólie.
Zajistěte a čekejte: Zajistěte plastovou fólii a udržujte mech vlhký. Po několika týdnech by se měly vytvořit kořeny.
Odřízněte a zasaďte do květináče: Jakmile jsou kořeny dobře vyvinuté, odřízněte větev pod kořeny a zasaďte ji do květináče.
Obecné tipy pro množení japonské vrby
Zalévání: Udržujte půdu trvale vlhkou, zejména během procesu zakořeňování.
Sluneční světlo: Vrba japonská potřebuje pro optimální růst jasné, nepřímé sluneční světlo.
Půda: Dobře propustná půda je důležitá pro řízky z měkkého i listnatého dřeva.
Hnojení: doporučuje se hnojit na jaře vyváženým hnojivem pro podporu zdravého růstu.
Stříhat: Pravidelné prořezávání může pomoci udržet požadovaný tvar a podpořit nový růst.
V naší poradně s názvem NETÝKAVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Dostala jsem překrásnou netýkavku červeně kvetoucí.Od dubna mi pořád kvete na parapetu, má velkou spoustu květů. Je to ale ožralka, denně se musí zalévat.Nevíte jestli přežije zimu, nikdy jsem jí neměla tak nemám zkušenosti. Díky za radu.Hezký zbytek dne, Božena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aby vaše netýkavka zůstala naživu i přes zimu, udržujte ji teplotu na 13 °C. Tato teplota pomůže pozdržet její netrpělivé květy během zimní sezóny. Netýkavka bude spokojená, pokud bude mít prostor s teplotou 7 až 13 °C.
V zimě ji umístěte na parapet ve vytápěné zimní zahradě nebo chladné místnosti.
Rostlinu před zazimováním prohlídněte a byla-li venku, ošetřete ji kvůli obavám ze škůdců nebo chorob. K tomu použijte některý ze systémových insekticidů. Před umístěním na místo s jasným světlem, teplem a mírným množstvím vlhkosti je nejlepší odříznout asi třetinu rostliny.
Z odříznutých částí si můžete udělat řízky a vypěstovat přes zimu nové čerstvé rostliny.
Z rostliny odstřihněte 10 až 15 cm dlouhé odřezky špiček. Tím si zajistíte, že vaše netýkavka nebude na konci zimní sezóny vypadat pokrouceně a dřevnatě. Pokud chcete pěkný a čistý řez, doporučuji použít nůž nebo sterilní nůžky.
Jakmile skončíte, odstraňte listy ve spodní části řízků a poté je zasaďte do květináčové směsi. Ujistěte se, že směs je lehká a vlhká. Pak řízky umístěte na místo, které má tlumené světlo.
Kolem květináče můžete použít plastový sáček a vytvořit z něj skleník. Chcete-li jej použít, umístěte řízky netýkavky dovnitř a nechte je odkryté. Je to lepší, než když je pytlík dnem vzhůru, přes který pak nemůže proudit vzduch. Jakmile odřezky začnou růst, produkují i kořeny.
Připravte se na to, že budete muset zvětšovat velikost nádob nebo z nich rostliny úplně vyndat, až přijde jaro. Vezměte prosím na vědomí, že je nejlepší hnojit pouze tehdy, když rostlina aktivně roste a když je půda trvale vlhká.
Pokud rostliny přes zimu umístíte na místa s nedostatečným přirozeným světlem, musíte světlo doplnit. Pro dosažení nejlepších výsledků umístěte rostlinné světlo přibližně 15 cm nad vrchol rostliny po dobu přibližně 12 hodin denně.
Netýkavku můžete taky vypěstovat z nasbíraných semen, která během sezóny vyprodukovala.
Ačkoli mnoho hybridních rostlin produkuje zdravá semena, jejich potomci se zřídka podobají mateřské rostlině. Semena proto sbírejte pouze od nehybridních netýkavek.
Nasbírané semeno začněte vysévat do interiéru na začátku března. Přidejte semínka do vlhké směsi bez půdy a zatlačte dolů. Dále můžete na semeno přidat tenkou vrstvu hlíny. Nezapomeňte udržovat semena v teple.
Ingredience: 800 g vepřového bůčku s kostí, 200 g tvrdého sýra, 30 g soli, 1 g mletého pepře, 20 g petrželové nati nebo pažitky, 1 vejce, 100 ml mléka
Na obalení: 100 g hladké mouky, 2 vejce, 100 ml mléka, 100 g strouhanky, 200 g tuku
Postup: Bůček opláchneme ve studené vodě, osušíme (aby neklouzal pod nožem) a zbavíme kostí, chrupavek a kůže. Poté jej nakrájíme na kousky a pomeleme strojkem na maso (bůček krájíme proto, aby se snadněji mlel). Zbytek masa vytlačíme kouskem rohlíku, ale jen opravdu malým, strouhanka se do holandského řízku nepřidává. Kdybychom používali kupované mleté maso, musí být pouze vepřové a čerstvé. Do mletého masa přidáme jemně nastrouhaný sýr, sůl, mletý pepř a jemně pokrájenou zelenou petrželku. Přidáme vejce rozšlehané v mléce. Hmotu dobře propracujeme a dáme na chvíli do lednice odležet (v některých receptech na holandský řízek se v této fázi nepřidává vejce, ale lžíce hladké mouky; mléko je někdy nahrazováno vodou). Z prochladlé směsi na holandský řízek tvarujeme oválné, asi 7 mm silné placičky. Musí být stejně vysoké ve středu i při krajích. Obalíme je v hladké mouce, opatrně v rozšlehaném vejci a pak ve strouhance. Placičky musíme držet v prstech, vidlička by je roztrhala. Pak obalené holandskéřízky usmažíme ve vyšší vrstvě tuku (oleje, sádla, tuku na smažení). Obracíme plochou obracečkou, nepícháme do řízku vidličkou, aby z něj nevytekla šťáva. Smažíme po jedné straně prudce, pak opatrně otočíme a smažíme volněji. Na závěr ještě jednou otočíme. Díky trojobalu se holandský řízek při smažení smrskne jen minimálně (na rozdíl od karbanátků). Je ustáleným zvykem podávat holandský řízek s bramborovou kaší. Nejlepší je její „hedvábná“ varianta. Výtečnou přílohou k holandskému řízku je ale rovněž v sezoně dýní kaše z dýně hokaido. Holandský řízek dobře chutná i s vařenými nebo šťouchanými bramborami. Protože se jedná o pokrm smažený, nejsou k němu moc vhodné smažené přílohy. Kyselá okurka, nakládaná řepa nebo okurkový salát se k tomuto pokrmu přímo nabízejí. Holandský řízek je dobrý i studený – s chlebem, okurkou, cibulkou a hořčicí. Do holandského řízku nedáváme žádné jiné koření.
Ve svém příspěvku BITKY PO KOZÁCKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Jsem na rozpacích. Chci se podívat na recept "Bitky po kozácku", a hlavně bych rád viděl jak takové jídlo má vypadat. Receptů je na netu několik, ale nikde jak to má vypadat. Jsou i obrázky, jako že se jedná o pouhé karbanátky. Přitom v telelce se mluvilo o jakýchsi plackách ve kterých je zapečené mleté maso. V sedumdesátých letech to měl být údajně hit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Převislé muškáty množíme vrcholovými řízky, které napícháme do hlíny, kde rychle zakoření. Kdy řízkovat, to záleží na vás, jelikož řízky pelargonií můžeme odebírat od časného jara do podzimu, nejvhodnější zůstávají jarní měsíce a červenec a srpen, řízky v tuto dobu nejrychleji zakořeňují. Jestliže odebíráme řízky časně na jaře, musíme nejdříve rostlinu v únoru prostříhat. Tyto ostříhané výhony, často dlouhé a neupravené, nejsou vždy vhodné pro řízkování. Rostliny většinou po jarním prostříhání brzy vyženou nové výhony, které jsou již výbornými řízky.
Nových výhonů bývá nadbytek a některé by se stejně musely odstřihnout, zejména ty, které vyrostly ve středu rostliny. Zdravé, dobře živené rostliny vytvářejí také v červenci a srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Pečlivě si tedy vyberte budoucí rostlinu. Čím blíže u sebe jsou na stonku listové pupeny, tím statnější bude odebraný řízek. Při odebírání řízku se mohou přenášet choroby z rostliny na rostlinu, proto veškeré nářadí dezinfikujte (v lihu).
Řízky by měly být asi 7 cm dlouhé. Odřízneme vrchol výhonu těsně nad listovým pupenem, z uzliny zakoření. Otrháme všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Malé květináčky (nebo truhlíky) naplníme kompostem pro řízkování (polovina kompostu + polovina písku) a vysazujte řízky. Postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát, co mohou. Květináčky vyndáme, jakmile horní vrstva zvlhne, a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Jestliže postavíme květináče do misky s pískem, který budeme zalévat místo květináčků, pak nemohou řízky nikdy shnít, protože nebudou přelité. Řízky nezakrýváme sklem ani fólií.
Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je okno otočené na sever. Můžeme zastínit (pokud je třeba), ale nikdy nezatemňujeme. Při množení pelargonií můžeme použít vyhřívanou množárnu, protože prohřátí řízkovaného substrátu zrychluje tvorbu kořenů, ale nesmíme ji zakrýt. Většina kultivarů páskovaných a břečťanolistých pelargonií zakoření po 2–3 týdnech, řízky kultivarů královských pelargonií zakořeňují většinou o 2 týdny déle. Pokud mají řízky nezvadlé, zelené listy, není třeba se obávat, že nezakoření.
Zakořenělé řízky mohou být přesazeny do výživnějšího kompostu a většího květináče, ne však většího než 7–9 cm. Rostliny vyrostlé z řízků se někdy samy pěkně rozvětvují, například miniaturní pelargonie. Většina pěstovaných pelargonií se musí zaštipovat, to znamená, že se musí odstranit vrchol stonku, aby z dolních uzlin vyrašily postranní výhony a rostlina se rozkošatěla. Začneme zaštipovat již tehdy, když mají mladé rostliny 5–6 listových pupenů. Řízkům vyraší květní poupata brzy na jaře, ale pokud je budete vyštipovat po několik prvních měsíců, všechny živiny zužitkují na růst a vyvinou se v hezkou rostlinu. Chceme-li mít zdravé pelargonie, musíme jim dát dostatek světla a prostoru. Musíme se snažit včas odstraňovat zežloutlé listy, aby nezplesnivěly.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Borůvky se nejčastěji množí řízky z měkkého nebo listnatého dřeva. Řízky z měkkého dřeva se odebírají koncem jara z konečků výhonků aktuální sezóny, zatímco řízky z listnatého dřeva se odebírají koncem zimy z jednoletých stonků poté, co rostlina přešla do dormantního stavu. Oba typy řízků prospívají, když je předem namočíte do kořenového hormonu a zasadíte do dobře propustného média pro množení, jako je směs hrubého písku, mleté borové kůry a rašeliny nebo perlitu a rašeliny.
Řízky z měkkého dřeva
Načasování
Pozdní jaro, kdy jsou stonky dřevnaté, ale stále pružné a koncové listy jsou napůl dozrálé.
Příprava
Odeberte 10-12 cm dlouhé řízky z konečků nových výhonků a odstraňte spodní listy.
Zakořenění
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné, ale doporučené) a vložte jej do média pro množení.
Prostředí
Udržujte substrát trvale vlhký a udržujte vysokou vlhkost (např. pomocí systému rosení, plastové nádoby s mírně pootevřeným víkem nebo plastového sáčku s větráním).
Monitorování
Pravidelně zalévejte, často rostete a sledujte nové výhonky.
Přesazování
Jakmile zakoření (obvykle po několika týdnech až měsících), postupně si rostlinu aklimatizujte na venkovní podmínky a přesaďte do většího květináče nebo záhonu.
Řízky z listnatého dřeva
Načasování
Pozdní zima, poté, co rostlina přejde do dormantního stavu.
Příprava
Vyberte 12 cm dlouhé stonky z jednoletého výhonku a připravte je podobně jako řízky z měkkého dřeva.
Zakořeňování
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné) a vložte jej do rozmnožovacího substrátu.
Prostředí
Udržujte substrát vlhký a teplý.
Monitorování
Na jaře očekávejte vývoj kořenů a vznik nových výhonků.
Přesazování
Po zakořenění postupně aklimatizujte a přesazujte stejně jako řízky z měkkého dřeva.
Klíčové aspekty
Kyselost půdy: Borůvky prospívají v kyselé půdě (pH 4,5–5,5). Pokud vaše půda není přirozeně kyselá, pěstujte borůvky v květináčích s vřesovcovým (kyselým) kompostem.
Kořenový hormon: I když to není vždy nutné, kořenový hormon může výrazně zlepšit úspěšnost množení borůvek z řízků.
Vlhkost: Udržování vysoké vlhkosti je pro úspěšné zakořenění zásadní.
Trpělivost: Řízky borůvek mohou zakořenit za několik týdnů až měsíců.
Prevence chorob: Zajistěte, aby řízky byly odebírány ze zdravých, chorobami neinfikovaných matečných rostlin.
Řízení vlhkosti: Udržujte substrát pro množení trvale vlhký, ale ne podmáčený.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Při množení kořenovými řízky, dochází k tomu, že kousky kořenů (dlouhé asi 10 cm a tlusté pár centimetrů) jsou odřezány od rostliny. K odřezu by mělo dojít na podzim (přes zimu je pak potřeba je uložit do písku). Na jaře se na koncích odřezů vytvoří pupeny. Řízky se pak vloží do mělké brázdy a zakryjí se zeminou (vrstva asi 5 cm).
Tento způsob je vhodný u těch odrůd, které mají málo výmladků. Kořenové řízky se odebírají z plodících keřů na podzim, tedy v době vegetačního klidu této rostliny (pokud by se řízky odebíraly v době, kdy rostlina plodí, mělo by to nepříznivý vliv na matenici. Kořeny se vyrývají nejblíže na vzdálenost 60 cm od matenice. Vyjmuté kořeny se rozřežou na kousky, a přes zimu se uloží do písku na chladném místě (třeba sklep). Jestli se řízky ujmou a správně porostu závisí i na délce řízku a vlhkosti půdy. Už na podzim si musíme připravit půdu, do níž budeme řízky sázet. Půdu je potřeba zpracovat zhruba do hloubky 30 cm. řízky se sází velmi brzy na jaře. Řízky se vysazují ručně do asi 10 cm. Řízky se kladou těsně vedle sebe a pak se zasypou zeminou. Po vysázení se ještě zemina překryje humusem, nebo chlévskou mrvou. O řízky je potřeba se starat i přes léto, musí se kypřit půda a zbavovat se plevele, který by keři ubíral živiny. Při správném ošetření vyžene rostlina už během léta alespoň jeden letorost. Na podzim je potřeba rostliny dobývat.
V naší poradně s názvem MNOŽENÍ HABRU ŘÍZKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šmíd.
Vážení,
jaká by měly být velké řízky, délka průměr, stáří a pod.
Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Habr obecný se množí vrcholovými řízky dlouhými přibližně 20 cm. Toto vegetativní množení je jednoduché a lze s ním získat mnoho mladých rostlinek například pro založení živého plotu. Jak přesně tuto techniku zvládnout, se můžete dozvědět v následujícím videu. https://youtu.be/sqfzX9SZfKc
Na řízkování je dobré rostliny připravit, a to nejlépe tak, že jim dopřejeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku asi 1 až 2 měsíce před řízkováním. Měkké řízky s nevyzrálým pletivem často velmi špatně zakořeňují a navíc bývají napadány hnilobou a plísněmi. Nikdy neřízkujeme jakkoli napadené a poškozené rostliny. Řezací nástroj vždy při změně rostliny ponoříme do lihu, čímž ho dezinfikujeme.
Rostliny před odběrem řízků dostatečně zalijeme, aby bylo případné odlamování řízků snadné. Odlamujeme rostlinu v místě kolínka. Rostlinám můžeme řízky raději odřezávat ostrým nožem (viz výše), případně je odstřihovat nůžkami. Jednotlivé řízky odřízneme přímo anebo si uřízneme celý dlouhý stonek, který pak následně dále řízkujeme.
Správný řízek muškátu je dlouhý asi 10 až 15 cm a měl by mít 2 nebo 3 patra listů. Z řízků odstraňujeme všechny listy a palisty, které by byly po zaschnutí v kontaktu se substrátem. Vhodné je ponechat na řízku 2 až 3 listy. Jestliže namočíme dolní okraje řízků do práškového stimulátoru, podpoříme tím jejich růst.
Na řízkování jsou nejvhodnější sadbovače anebo větší květináče. Do jednoho květináče o průměru 10 cm můžeme zapíchnout až 5 řízků. Ušetříme tím místo a navíc po vysazení do truhlíků příští rok budeme mít bohatší kvetení. Množitelský substrát je tím správným substrátem pro řízkování. Zakoupíme jej běžně ve všech zahradnických centrech. Případně si můžeme připravit vlastní zeminu z písku, perlitu a rašeliny v poměru 3 : 2 : 1. Substrát nemá zadržovat vodu, aby v něm řízky nezahnívaly. Řízek by měl být umístěn v substrátu 2–3 cm hluboko. Malým nástrojem si uděláme do substrátu důlky a řízky do nich vkládáme.
Řízky budou dostatečně zakořeněné asi po 3 až 6 týdnech. Na tuto dobu je umístíme v sadbovačích na světlé místo, nikoli však na přímé slunce. Po dobu 4 týdnů je pro ně ideální teplota kolem 20 stupňů. Řízky zaléváme ideálně do podmisek. Půda tak zůstane lehce vlhká, nikoli však přemokřená. Zakořeněné řízky nakonec z malých sadbovačů přesadíme do klasických květináčů. Řízky z květináčů o průměru 10 cm nepřesazujeme. Při zimování řízků platí známé pravidlo: čím nižší teplota prostředí, tím méně zálivky. Řízky do jara několikrát zaštípneme, aby se hezky rozvětvovaly.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volné půdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Suroviny: 500 g mletého masa, 500 g těstovin, 300 g krájených rajčat v nálevu, 1 cibule, sůl, lžíce oregana, lžička mleté papriky, jarní cibulka, 150 g tvrdého sýra
Technologický postup: Na sádle osmažíme cibulku do zlatova, přidáme osolené mleté maso a necháme orestovat, až se maso rozdělí na kousíčky. Mezitím si dáme vařit v osolené vodě těstoviny. Maso posypeme mletou paprikou, oreganem a necháme chvilku povařit. Těstoviny scedíme a přendáme do pekáčku. Přimícháme mleté maso, jarní cibulku, krájená loupaná rajčata a pořádně zamícháme. Posypeme strouhaným sýrem a dáme na 20 minut do trouby na 180 °C.
Ve svém příspěvku VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Kadlec.
Dnes mi říkal jeden vinař, že když odeberu řízky vinné révy podle vašeho návodu, cca 40 cm, horní očko ponechám, ostatní vylomím, v podstatě, že z každého řízkování nová rostlina nevydrží tak dlouho jako původní, je to pravda, podle něho původní vydrží 20-35 let a nová z řízkování 7-8 let, zdá se mi to nelogické, jsem absolutní laik a mám na zahradě asi 5 rostlin révy jen tak na okrasu u plotu a chtěl bych letos v únoru po řezu udělat nové řízky. Poradí mí někdo.
Holanďané nejspíš ani nevědí, že se v Česku placička z mletého masa s přídavkem sýra, obalená a usmažená, nazývá po jejich domovině. Snad proto, že nejběžnějším sýrem, který do směsi přidáváme, je eidam? Asi na tom nezáleží. Holandský řízek je vylepšenou variantou karbanátku. Je chuťově jemnější, šťavnatější. Ovšem na přípravu trochu náročnější než karbanátek. Ale jen o málo. V každé domácnosti se připravuje ten jediný správný holandský mletý řízek. Mletéřízky jsou na jídelním lístku každé restaurace. Dle receptur se tento mletý řízek odborně nazývá „smažený vepřový řízek se sýrem“.
Ingredience: 1 brokolice, 1 stroužek česneku, 4 brambory, 200 g strouhaného sýru, 100 g šunky, 125 ml smetany, sůl, olej na vymazání
Technologický postup: Oloupeme brambory a nakrájíme je na kolečka. Dáme vařit, ale jen do poloměkka. Vedle si povaříme brokolici (2–3 minuty ve vroucí vodě), předem ji samozřejmě očistíme a rozdělíme na růžičky. Do skleničky nalijeme 125 ml smetany, přidáme vejce, rozmačkaný česnek, trochu soli a vše důkladně promícháme. Až je všechno dovařené, vymažeme si zapékací mísu olejem. Na dno dáme plátky šunky, vrstvu brambor, vrstvu brokolice a zasypeme sýrem. Opět dáme vrstvu brambor a vrstvu brokolice, zalijeme smetanou s vajíčkem a celé to zasypeme opět sýrem. Brokolici se sýrem pečeme v troubě vyhřáté na 200 °C cca 15 minut. Zapečenou brokolici se sýrem podáváme jako hlavní chod. Můžeme doplnit nakrájenou zeleninou nebo zeleninovým salátem.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rakytník řešetlákový lze množit řízky z měkkých a listnatých větví, hřížením a výsevem semen. Pro řízkování vyberte zdravé, zralé výhonky a pro lepší výsledek je namočte do kořenového hormonu. Hřížení zahrnuje vybuzení zakořenění větve zakopané v zemi, která je ale stále spojena s mateřskou rostlinou, a její následné oddělení.
Množení řízky
Řízky z měkkých větví: Řízky odebírejte z nových výhonků na jaře nebo začátkem léta. Namočte základnu do kořenového hormonu a zasaďte do dobře propustného substrátu.
Řízky z listnatých větví: Řízky odebírejte ze spící rostliny koncem podzimu nebo začátkem zimy. Řízky připravte a zasaďte je na chráněné místo a ujistěte se, že půda zůstává vlhká.
Kořenové řízky: I ty mohou být účinné, zejména z odnoží, které vyrůstají z kořenů.
Hřížení
Vyberte nízko rostoucí větev, ohněte ji k zemi a část jejího růstu zahrabejte. Jakmile se vytvoří kořeny, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Výsev semen
Semena rakytníku je nutné před jarní výsadbou několik měsíců stratifikovat za studena (umístit je do vlhkého ubrousku v chladničce).
Tipy na úspěšné množení
Pro řízky použijte dobře propustnou substrátovou směs.
Udržujte stálou vlhkost, ale vyvarujte se přemokření.
Zajistěte řízkům chráněné místo, zejména během počáteční fáze zakořeňování.
U semen zajistěte správnou stratifikaci a půdní podmínky pro klíčení.
Při množení dbejte na pohlaví rostlin, protože pro produkci plodů jsou potřeba samčí i samičí rostliny.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Řízky habru, konkrétně měkké řízky odebrané na jaře nebo začátkem léta, jsou relativně snadnou metodou množení těchto stromů. Úspěšné mohou být i polotvrdé řízky odebrané koncem léta nebo začátkem podzimu. Proces zahrnuje výběr zdravých stonků, jejich přípravu čistým řezem pod očkem, ponoření do kořenového hormonu a jejich zasazení do dobře propustného média s následným zajištěním vlhkého prostředí.
Výběr a příprava řízků
Načasování: Řízky měkkého dřeva odebírejte na jaře nebo začátkem léta. Řízky polotvrdého dřeva odebírejte koncem léta nebo začátkem podzimu.
Zdroj: Vyberte zdravé, letošní výhonky habru.
Délka: Řízky zkraťte na délku asi 15–20 cm.
Řez: Proveďte čistý řez těsně pod očkem (místo připojení listu).
Odstranění listů: Odstraňte listy ze spodní poloviny řízku, abyste snížili ztrátu vody.
Kořenový stimulátor a sázení
Kořenový stimulátor: Ponořte odříznutý konec stonku do prášku s kořenovým hormonem.
Sázení: Vložte řízek do květináče naplněného dobře propustnou směsí na rozmnožování (např. perlitem a rašelinou).
Hloubka: Řízek zakopejte asi 5–7,5 cm hluboko a půdu zpevněte.
Řízky habru obvykle zakořeňují nejméně rok, někdy i déle, v závislosti na metodě a podmínkách prostředí. Řízky z měkkého dřeva odebrané na jaře nebo začátkem léta mohou zakořenit během několika týdnů, ale měly by být zasazeny do květináčů do poloviny léta, aby úspěšně přezimovaly. Řízky z polotvrdého dřeva odebrané na konci léta mohou zakořeňovat až do následujícího podzimu.
V naší poradně s názvem DRACÉNA JAK SE O NI STARAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu,mám několik let 2 dračeny na tenkém kmínku, vysoké asi 160 cm,musím je stabilně vázat k pomoc.hůlce,jelikož stonek je slabý,můžu zkrátit délku stonku a vršek s listy dát do vody,nebo vůbec neřazat?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.
Pokud řízky množíte v pokojových podmínkách, je pro zakořenění nutné zabezpečit u kořenů vyšší teploty (cca 25 °C) než u horních částí řízků (pod 10 °C), aby nedošlo k vyrašení výhonků dřív, než vyrostou letorosty. Zkuste postupovat třeba tímto způsobem: Do plechové bedny s namočeným perlitem dejte pod sklo topnou fólii pod terária, která má podle rozměrů příkon 15 až 100 W. Perlit bude působit (vedle toho, že dobře udržuje vlhkost) jako tepelný izolant, takže i přes minimální příkon udržíte pomocí termostatu teplotu mezi 25 a 27 °C ve spodní části „množárny“. Perlit obden prolijte vodou, a aby voda mohla odtékat, nezapomeňte na jedné straně množárny udělat otvory. Díky rozdílu teplot se nejdříve začnou tvořit kořeny (asi do tří týdnů) a teprve po zasazení do substrátu a přenesení sazenic do prostředí s vyšší teplotou se probudí i pupeny.
Jiným způsobem zakořenění řízků je postavit na parapet, na slunné místo PET lahve s odřezanou horní částí, na dno položit vatu a tu zalít 2 až 3 cm vody a do ní řízky vložit – použijte převařenou vodu, a abyste zabránili jejímu rychlému zkažení, přidejte slabě růžový roztok hypermanganu. V prvním týdnu, než očka napučí, je dobré lahev přikrýt uřezanou horní částí nebo nahoru pomocí gumičky upevnit plastový sáček s několika otvory a řízky jimi prostrčit, aby stály ve vodě. Asi po týdnu horní část nebo sáček sundejte. Pro zakořenění potřebuje réva vyšší teplotu, než má v průběhu uskladnění (jestliže jste řízky pořídily už na podzim), optimální jsou mezi 20 až 30 °C, což jsou běžné pokojové teploty. Světlo nepotřebují révové řízky první týden žádné, teprve až pupeny vyraší je potřeba umístit PET lahev na světlo, aby se výhony nevytahovaly. V průběhu zakořeňování dolévejte vodu. Aby řízky nezahnívaly, umývejte je pravidelně pod tekoucí vodou a místo čisté vody dávejte do PET lahve slabý roztok manganistanu draselného (slabě růžová barva), který po několika dnech podle potřeby vyměňte. Podle okolní teploty se po 2 až 3 týdnech objeví výhony a po dalším týdnu kořínky. Při objevení několika výhonů se doporučuje ten nejmohutnější vylomit, aby se řízek nevyčerpával růstem výhonu. Jakmile jsou kořínky dlouhé asi půl centimetru, je nutné řízky opatrně zasadit do nádoby s kvalitním substrátem (o něm viz dále).
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sacherová.
proč mi na desetiletém věncovci žloutnou listy. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Zdravím všechny pěstitele Věncovce.Věncovec není náročný na pěstování,ale jako každá rostlina chce určitá pravidla.Nepřelévat při zalévání,žloutnou listy,málo zálivky,žloutnou listy.Zalévat přiměřeně,ale je možno i do podmisky,pokud kvete,neotáčet a pokud jej musíte na nezbytně nutnou dobu přemístit,vrátit do původní polohy.Na jaro třeba ven do polostínu,na zimu do místnosti s normální teplotou.Je dobré ho jednou za čas osprchovat,pokud se zdá být přerostlý,seříznout a řízky zasadit na množení.Odměnou za celoroční péči se vám odvděčí bohatým kvetením a příjemnou vůní po celé léto.
Český holandský řízek se vyrábí z tučnějšího masa (vepřový bok), do kterého se přidává sýr (většinou eidam), trocha mléka, vejce, sůl a koření. Hmota se dobře propracuje a obalí v trojobalu (mouka, vejce, strouhanka). Takto připravené řízky se fritují nebo smaží na pánvi. Pokrm se nejčastěji servíruje s bramborovou kaší a kyselou okurkou.
Proč název „soukenický řízek“? U pokrmů to bývá často, že se jejich původ nedovíme. Může jít o reklamní trik restauratérů, kteří chtěli přilákat hosty na řízek a ušetřit. Bůček je levnější než „pravé“ maso na vídeňský řízek. Mohl vzniknout někde v jižních Čechách, kde sídlilo a pracovalo hodně soukeníků. Třeba mohl vzniknout v Soukenici v hospodě blízko Mezilesí u polských hranic, kde hosté dostali na cestu řízek. Nebo podle toho, že je mleté maso kroucené jako nitě a „souká se“, tedy spojuje se dohromady jako soukeníkovo sukno? Nebo že ho do sebe máme nasoukat? Soukenický řízek je však normální mleté vepřové maso okořeněné, obalené v trojobalu a smažené. Tudíž jde o další modifikaci holandského řízku, jen s obměnou názvu.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kopecký.
Dobrý den Vážení pěstitelé borůvek. Rád bych se Vás zeptal zda existuje nějaké video kde se provádí řízkování borůvek jak bylinnými tak dřevěnými řízky. Viděl jsem ale jen v ruské verzi a nikde jsem na něco jiného nenarazil. Prosím Vás Všechny zda by jste o něčem věděli pošlete mi odkaz. Rád bych to viděl. Všem moc děkuji. S pozdravem Václav Kopecký ; kopvac@seznam.cz ; tel. 604807106. Předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tady najdete instruktážní video s návodem na množení kanadských borůvek pomocí řízků. https://youtu.be/zqZwQFj3Nj4
Ingredience: 600 g mletého vepřového boku (libový bez kůže), 300 g nahrubo strouhaného sýru (eidam, ementál), 1 syrové vejce, 250 ml sladké smetany na vaření, muškátový oříšek, sůl, vejce, hladká mouka, strouhanka
Postup: Mleté vepřové maso osolíme, ochutíme dle potřeby nastrouhaným muškátovým oříškem, kterým nešetříme, a poctivě do masa vmícháme smetanu a syrové vejce. Jakmile se směs spojí v celistvou světlou hmotu, dáme odpočinout do chladu na cca jednu hodinu. Poté si nastrouháme na hrubém struhadle sýr a jen spojíme s masovou směsí. Z hotové směsi tvoříme stejně velké koule, které poté v dlani uplácáme do oválu a uprostřed hranou ruky uděláme po celé délce rýhu, to proto, aby se nám řízek při smažení uprostřed neměl tendenci nafukovat a zůstal po celé ploše stejně vysoký. Takto připravené mletéřízky obalujeme postupně v hladké mouce, rozšlehaném vejci a jemně prosáté domácí strouhance. Smažíme ve vyšší vrstvě dobře rozpáleného oleje a podáváme nejlépe s bramborovou kaší a tatarskou omáčkou.
Ingredience: 500 g těstovin, 3 ks taveného sýra, 200 g tvrdého sýra, 500 ml smetany, sůl, mletý pepř, provensálské koření, olej, 200 g šunky
Technologický postup: Těstoviny uvaříme do poloměkka dle návodu. Mezitím nakrájíme šunku na kostičky a připravíme omáčku – přivedeme k varu smetanu s nastrouhaným sýrem, taveným sýrem, solí a pepřem. Skoro uvařené těstoviny přendáme do zapékací mísy, přidáme šunku, posypeme provensálským kořením a osolíme. Zalijeme omáčkou a 20 minut zapékáme v předehřáté troubě. Nakonec můžeme ještě posypat sýrem.
