Téma: 

hosta


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

HOSTA

Hosta ′Fortunei′

Rostlina Hosta ′Fortunei′ dorůstá do výšky okolo 65 cm a její šíře v trsu je okolo 80 cm. Barva listu je žlutá až tmavě zelená, barva květu bílá až fialová.

Je to bujná, trsnatě rostoucí trvalka. Listy jsou vejčité až srdčité, mírně kožovité, tmavě olivově zelené s výraznou žilnatinou a nepravidelným žlutým okrajem. V polovině léta nakvétá nálevkovitými, šedavě fialovými květy. Hodí se pro skupinovou výsadbu, do hajních a vlhčích partií zahrad a do nádob.

Rostlina se dá koupit v zahradnictvích nebo internetových obchodech, její cena se pohybuje okolo 50 Kč za kus.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

HOSTA

Druhy hosty

V současné době je vyšlechtěno několik tisíc kultivarů bohyšek, od trpasličích, pouze několik centimetrů vysokých, po obry mající výšku více než 100 cm. Dle vzrůstnosti tak lze volit odrůdy vhodné do skalek a nádob, ale také jako podrostové vyšší trvalky vhodné do polostínu a stínu. Hosta je společně s Heucherou vítaným doplňkem pro místa pod stromy a keři, která bývají často holá a prázdná.

Nejběžnější zelenou barvu najdete u bohyšek v mnoha odstínech a mění se i během vegetace. Oblíbené jsou bohyšky s listy panašovanými (barevnými, pestrými), zelenobílými nebo žlutozelenými, žádané jsou i odrůdy šedé a modravé, s listy jakoby ojíněnými. Od barvy listů se odvozují i nároky rostlin na světlo:

  • Zelenolisté odrůdy – prospívají jak na světle, tak ve stínu, barva listu se po dobu vegetace prakticky nemění. Patří sem Hosta fortunei ′Stenantha′, Hosta lancifolia, Hosta longissima ′Longifolia Honda′, Hosta plantaginea ′Honey Bells′, Hosta plantaginea ′Honey Bells′, Hosta sieboldiana ′Alba′, Hosta tardifolia.
  • Žlutolisté a bíle panašované odrůdy – potřebují přes den několik hodin světla, nejlépe zrána nebo odpoledne, polední úpal jim neprospívá. Ani v celodenním stínu se neuplatní, protože listy zezelenají nebo bude jejich barva velice nevýrazná. Kombinace uvedených barev může být různá podle odrůdy, některé listy mají barevný okraj, jiné větší část listové plochy. Mezi žlutolisté a bílé patří Hosta fortunei ′Gold Leaf′, Hosta fortunei ′Aurea′, Hosta gracillima ′Hydon Sunset′, Hosta ventricosa ′Aureomaculata′. Mezi panašované patří Hosta crispula ′Marginata′, Hosta decorata ′Butter Rim′, Hosta fortunei ′Aureomarginata′, Hosta fortunei ′Gold Standard′, Hosta sieboldiana ′Alba′, Hosta sieboldiana ′Louisa′, Hosta undulata ′Albomarginata′, Hosta undulata ′Undulata′, Hosta undulata ′Unvittata′.
  • Šedé a modrolisté odrůdy – na zastíněném stanovišti vydrží déle do pozdního podzimu, snesou i světlé stanoviště bez výrazné změny barvy. Patří sem Hosta fortunei ′Hyacinthina′, Hosta fortunei ′Marginato alba′, Hosta fortunei ′Obscura′, Hosta sieboldiana ′Big Daddy′, Hosta sieboldiana ′Elegans′, Hosta sieboldiana ′Glauca′, Hosta x tardianahort ′Blue Moon′, Hosta x tardianahort ′Blue Skies′, Hosta x tardianahort ′Halcyon′.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

HOSTA

Hosta versus čechrava

Obě rostliny pocházejí z Asie a jedná se o trvalky, podmínky na umístění mají také stejné. Dokonce i způsob pěstování a množení je obdobný.

Čechrava neboli tavolín je trvalka patřící mezi lomikamenovité. Má dvojčetně až trojčetně dělené zpeřené listy. Kvete dlouhými latami květů, převážně v létě. Jednotlivé druhy mají výšku od patnácti až do sto dvaceti centimetrů.

Čechravy se hodí i k řezu. Po uříznutí se musí dát okamžitě do vody. Nejefektněji působí vyšší druhy s dlouhým stvolem umístěné ve vysoké váze.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

HOSTA

Hosta ′Big Daddy′

Velký taťka′ dorůstá do výšky okolo 90 cm, šíře v trsu je okolo 80 cm. Barva listu je výrazně šedo- až modro zelená, barva květu je bílá až fialová.

Jedná se o trvalou rostlinu, která má listy v přízemní růžici, srdčité a barevně zajímavé zvláště na podzim. Květenství je hroznovité. Používá se do skupin, jako solitér, záhonová rostlina. Hodí se pro skupinovou výsadbu, do hajních a vlhčích partií zahrad.

′Velký taťka′ se dá koupit v zahradnictvích nebo internetových obchodech, jeho cena se pohybuje okolo 55 Kč za kus.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

HOSTA

Hosta ′Blue Angel′

Modrý anděl′ dorůstá do výšky okolo 70 cm a šíře v trsu je okolo 80 cm. Barva listu je výrazně šedo- až modrozelená, barva květu je bílá až světle fialová.

Jde o trsnatou nenáročnou a poměrně rychle rostoucí trvalku, okrasnou především svým listem. Kultivar s velkými, výrazně žilnatými srdcovitými listy v husté růžici. Zabarvení listu je závislé na věku rostliny a stanovišti. Trubkovité květy jsou na dlouhých silných bezlistých stoncích. Je plně mrazuvzdorná, vhodná na málo osluněná místa skalek, trvalkových záhonů a do nádob.

′Modrý anděl′ se dá koupit v zahradnictvích nebo internetových obchodech, jeho cena se pohybuje okolo 55 Kč za kus.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

HOSTA

Hosta bohyška

Pochází z Japonska a Číny, je to velmi dekorativní rostlina. Bohyšky pod zemí vytvářejí tlusté oddenky, mají velké, celokrajné, široké až srdčité listy, vyrůstající v hustých přízemních růžicích. Květenství je sestaveno do hroznu, květy jsou trubkovité, bílé až světle fialové, kvetou v červenci až srpnu. Stále se objevují nové a nové kultivary s různou barvou květu, tvarem listů i květů, ale pěstují se i původní botanické druhy.

Vhodné pro skupinovou výsadbu, na obruby, pod stromy a keře, k vodním plochám, můžeme pěstovat i v nádobách, jako solitér, do smíšených trvalkových záhonů. Listy se používají k vazbě, lze využít i květy.

Bohyšky se dají koupit v zahradnictvích nebo internetových obchodech, jejich cena se pohybuje okolo 50 Kč za kus.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU

Hosta

Hosta je rostlina s velkými zelenými nebo dvoubarevnými listy. Bývá pěstována především pro vzhled a zdobnost svých listů. Květy mívá tak nevýrazné, že je lze snadno přehlédnout, ale ne proto, že by byly malé, ale kvůli tomu, že listy této rostliny jsou opravdu velkou dominantou. Hosta má více než několik desítek druhů, ale pouhým okem od sebe leckdy jednotlivé druhy jen těžko rozeznáte, protože bývají dosti podobné. Možná tuto rostlinu neznáte jako hostu, ale jako bohyšku – obojí je totéž.

Jak hostu pěstovat

Jelikož je hosta trvalka, je dobré hned na začátku vybrat to správné místo, kam ji umístíte. Na zimu ji nemusíte ze záhonu vyrývat, v našich podmínkách zimu přečká bez jakékoli újmy. Chcete-li hostu pěstovat na balkoně, není to problém, jen vyberte opravdu velký květináč, aby měla rostlina dostatek místa pro rozrůstání. Kořeny hosty se nešíří do země, neroste příliš hluboko, spíše na povrchu. Hosta má ráda stín či polostín, na přímém slunci jí moc radosti neuděláte a poté ani ona vám, protože se jí tam opravdu dařit nebude. Zároveň vyžaduje dobře propustnou, humózní půdu.

Zálivka a hnojení

Hosta má ráda pravidelné zalévání a vlhkou půdu, proto jí vyhovuje stinné stanoviště, nebude vysychat tak rychle a nějaký čas bez vody vydrží. Dobře se jí bude dařit stejně jako kapradině na břehu jezírka, pokud tedy nějaké na zahradě máte, není to ale důvod, proč byste si ho museli na zahradě budovat.

Chcete-li hostu přihnojovat, postačí, když to uděláte jednou za měsíc, pokud si na to nevzpomenete vůbec a rostlinu budete pravidelně zalévat, vystačí si i s tím.

Přezimování

Hosta je trvalka, není proto potřeba tuto rostlinu před zimou kamkoliv stěhovat, nechte ji tam, kde jste ji pěstovali, je schopna přezimovat i v různých nádobách, nemusí být vždy zasazena v zemině. Tato rostlina je velmi odolná.

Množení hosty

I množení hosty je velmi jednoduché, stačí na jaře rostlinu vyrýt, oddělit si požadované množství nebo stávající rostlinu rozdělit na několik dílů a přesadit na předem připravené místo nebo do předem připravené nádoby.

Zdroj: Balkónové rostliny na sever a do stínu
Zveřejněno dne: 20.12.2015

BIEWER TERIÉR

Povaha

Bieweři patří mezi inteligentní a veselá plemena. Svému pánovi jsou oddanými společníky. Milují zábavu a rošťárny. Jsou to však také velmi ostražití pejsci, byť nejsou typickými hlídacími psy. Dobře vychází s návštěvami i malými dětmi. Vůči jiným zvířatům nebývají agresivní. Jsou výbornými kamarády jak pro velké rodiny, tak pro starší lidi jako společníci na dlouhé večery.

Je to bystrý, energický pes – typický zástupce toy (malých) teriérů. Je oddaný, loajální, často silně fixovaný na svého pána. Je hravý a mrštný, ale má sklony k uštěkanosti, stejně jako třeba pudlové. Pokud má možnost, je velmi učenlivý. Základní výchova je nutností – jako ostatní teriéři i on trpí jistou dávkou tvrdohlavosti a dominantnosti.

Protože je to plemeno silně společenské, je možné je chovat ve smečce s jinými psy, ale vzhledem k malému vzrůstu je vhodnější chovat jej s plemeny stejné velikosti. S jinými zvířaty většinou dobře nevychází.

Děti mu nevadí a leckteré dětské hrátky přetrpí, ale je nutné děti seznámit s tím, že se jedná o psa křehké konstrukce, který se lehko zraní. Je to dobrý hlídač, protože na každého nezvaného hosta upozorní štěkotem a dokáže i oddaně bránit svou rodinu a majetek, i když příliš neimponuje velikostí. K cizím se chová rezervovaně, ale po čase si je oblíbí. Je ideálním společníkem a přítulným mazlíčkem. Dokáže se hodně naučit.

Zdroj: Biewer teriér
Zveřejněno dne: 19.6.2017

FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU

Informace k pobytu KLP/PLP

1) Obecné informace

  • Dle jednotné metodiky platné všem zdravotním pojišťovnám a pojištěncům je systém poskytování lázeňské péče KLP/PLP (komplexní/příspěvkový lázeňský pobyt) předvolánkový, to znamená, že lázeňské zařízení předvolá pacienta k nástupu léčebného pobytu nejpozději 5 pracovních dnů před nástupem. Současně mu sdělí všechny nezbytně nutné informace potřebné pro pobyt. Termín předvolání je pro pacienta závazný.
  • Rezervaci pobytu je možné zajistit i dříve mimo předvolánkový systém.
  • Rezervace pobytů KLP/PLP před dodáním návrhu na lázeňskou péči budou provedeny po uhrazení zálohy ve výši 2 300 Kč. V případě zrušení rezervace nebo nedodání návrhu na lázeňskou péči do 30 dnů před plánovaným nástupem bude rezervace automaticky zrušena, záloha je nevratná. Záloha bude započtena vůči doplatkům na ubytování, příp. vůči ceně pobytu v případě změny rezervace na samoplátecký pobyt. Pokud bude cena doplatku či cena pobytu nižší než uhrazená záloha, vzniklý rozdíl je nevratný. Záloha nebude započtena vůči dokupovaným službám.
  • Kategorie pokojů, kde není vybírán doplatek pro komplexní lázeňskou péči, není možné rezervovat ani na KLP ani na PLP před dodáním návrhu na lázeňskou péči. Pokud bude doručen návrh na jinou délku pobytu, než bylo objednáno, Lázně si vyhrazují právo hosta přestěhovat na délku pobytu přesahující délku rezervace, příp. změnit termín nástupu o 7 dní vzhledem k volným kapacitám a návaznosti ostatních rezervací.

2) Podstatné náležitosti pro rezervaci pobytu

• Jméno a příjmení hosta, rodné číslo, korespondenční adresa, telefonní kontakt, zdravotní pojišťovna, indikace.

3. Platební podmínky

3a) Před nástupem

  • dle písemného potvrzení rezervace na komplexní/příspěvkový lázeňský pobyt.

3b) V den nástupu

  • platbou v hotovosti;
  • kreditní kartou (VISA, VISA Elektron, MasterCard, JCB, American Express, Diners Club);
  • poukázkami SODEXOPass – Relax, Flexi, Dárkový, Fokus, Gastro, Holiday, Vital; EDENRED Tiket, Medica, Compliments – dárkový, Holiday, Multi, Benefit card; Ticket sport a kultura (pouze v Aquaforu); CHEQUE DEJENEUR – šek dovolená, Unišek+, Cadhoc – dárkový šek, Unišek (pouze v Aquaforu);
  • nejpozději v den příjezdu v recepci hotelu nebo v ubytovací kanceláři před poskytnutím první služby Lázněmi.

4) Předčasné ukončení nebo přerušení pobytu

  • z důvodu hospitalizace, nebo přerušení pobytu lékařem: vrácení 50 % ze zbývající ceny pobytu (nezapočatých dnů) na základě předložení lékařské zprávy;
  • z jiného důvodu: nebude poskytnuta žádná finanční náhrada;
  • za nevyčerpané služby nebude poskytnuta žádná finanční náhrada.

5) Změna rezervace

  • Za každou změnu termínu nástupu, kategorie ubytování nebo hotelu na přání klienta je účtován manipulační poplatek ve výši 500 Kč.
  • Manipulační poplatek se neúčtuje při změně typu pobytu, pokud zůstane zachován termín nástupu, kategorie ubytování a hotel.

6) Povinné příplatky

  • Lázeňský poplatek: 15 Kč/osobu a den (osvobozeny osoby mladší 18 let, osoby starší 70 let, držitelé průkazu ZTP); jeho výše se řídí aktuální vyhláškou města Františkovy Lázně.
  • Příplatek za dvoulůžkový pokoj při obsazení jednou osobou (tzv. single use): 80 % z ceny hotelového pobytu dané kategorie.
  • Parkování: 60 Kč za auto a den na centrálním parkovišti; 100 Kč za auto a den u lázeňských hotelů Imperial, Savoy, Belvedere, Dr. Adler, Metropol; 120 Kč za auto a den u lázeňského hotelu Pawlik a Luisa.
  • Každý vjezd do lázeňské zóny je zpoplatněn částkou 20 Kč a parkování zde je povoleno pouze na označených místech po dobu 60 minut. V lázeňské zóně se nacházejí lázeňské hotely Savoy, Belvedere, Goethe a Dr. Adler.

Zdroj: Františkovy Lázně hrazené pojišťovnou
Zveřejněno dne: 15.7.2017

HOSTA

Pěstování a množení hosty

Jedná se o nenáročnou rostlinu, která svůj plný a charakteristický růst ukazuje většinou až třetím rokem. Rostlinu je i při změně podmínek velmi těžké umořit. Trpí-li suchem, zmenší se jí listy, je-li povytažena a mráz přes zimu poničí puky, vyrazí vám spodem. Na slunečním úpalu se jí listy zúží a zkroutí, začnete-li ji kosit, změní svůj růst na výběžkatý, zakopete-li ji pod zem, zvládne i 50cm vrstvu. Herbicidy ji zničí až po opakované aplikaci.

Bohyška je efektní zejména v zahradách hajního typu nebo v partiích s vodní plochou. Listy vytvářejí souvislý pokryv a stahují vodu do své růžice, čímž konkurují plevelům. Přirozenými společníky jim jsou hajničky, trávy, kapradiny a stínomilné dřeviny. Spolehlivou kombinací je podsadba barvínkem, mochničkou nebo rhizomatickými kakosty. Pozdní rašení bohyšek lze využít k přisazení stínomilných cibulovin z lužních podmínek.

Nejideálnější místo pro tuto rostlinu je rozptýlený „bloudivý“ stín stromů, trvale čerstvá, vlahá půda, vysoce humózní, ale kyprá, vzdušná – na takovémto stanovišti dosahuje mimořádných přírůstků a snese neobyčejně vysoké dávky živin. Vylehčíte-li těžší půdy pískem, ocení to, příliš vysoký podíl rašeliny však vede k vysychání a vysoké potřebě živin. Bohyška může být pěstována na mnoho různých způsobů. V trvalkovém záhoně, ve volném podrostu vzrostlých dřevin anebo v nádobách. Nejde sice jen o stínomilnou trvalku do čerstvých zahradních půd, ale valné většině druhů se daří právě v takových podmínkách nejlépe. Na slunce bohyšky nepatří, zvláště je-li ho příliš mnoho. Pro kvalitní vybarvení a plné kvetení mnohé vyžadují ranní slunce či „bloudivý“ stín, jiné pak rostou v plném stínu i na sušších místech. Poněkud více světla snesou bohyšky při pravidelné zálivce a ve vyšších polohách. Polední úpal nebo více než půlden slunce vedou u rostlin ke stresu, kroucení listů, chřadnutí a rozvoji houbových chorob na listech.

Tří- a víceletý trs můžete bez rizika ztráty rostliny dělit kdykoliv, starý japonský způsob dokonce představuje dělení v plném květu a úplné seříznutí. Pokud jste nuceni k množení v listu, odstraňte starší polovinu listů, menší oddělky seřízněte zcela. Charakteristickým termínem množení je ale období od poloviny března do půlky dubna. Dospělé trsy lze půlit nebo čtvrtit rýčem, mají-li oddělky alespoň tři rostlé puky a dost kořenů, určitě se ujmou. Dělení na každý jednotlivý puk už vyžaduje zkušenost a nějaké to vybavení. Pokud se rozhodnete množit hostu, tak stačí ostrým rýčem rozdělit trs, očistit jej od poškozených kořenů a polámaných řapíků a zasadit na připravené místo. Dělit trsy můžete jak zjara těsně před rašením, tak i v pozdním létě, hosty přežijí opravdu všechno. Nemáte-li volné místo v zahradě, vysaďte bohyšku do prostorné mísy nebo jiné vhodné nádoby a postavte ji na terasu, na zápraží nebo kamkoliv uznáte za vhodné. Pokud ji po rozdělení trsů a výsadbě pořádně zalijete a pro případ větších mrazů nově vysázené rostliny zakryjete listím, dočkáte se na jaře příjemného překvapení.

Tvary listové čepele mohou být úzké a protáhlé, nejběžnější jsou listy srdčité, jiné odrůdy mají listovou čepel téměř kulatou. Některé odrůdy bohyšek mění barvu listů během vegetace, mladé listy později zezelenají (není to vliv světla či stínu, ale vlastnost odrůdy) nebo zezelenají barevné okraje listů.

Největším nebezpečím jsou pro hostu slimáci a šneci všech druhů. Nejvhodnější ochranou je prevence spočívající v neposkytování úkrytů na zimu pro vajíčka i dospělce, v aplikaci čerstvého mulče kůrou, lákání na tlející plevel, na pivo, chov ropuch, aplikace hlístic jako přirozeného nepřítele a samozřejmě používání moluskocidů, granulí či prášku, které škůdce nalákají a vysuší.

Čerstvě namnožené rostliny jsou pak náchylné na houbové choroby, a to jak na listech, tak i na kořenech.

Zdroj: Hosta
Zveřejněno dne: 1.12.2015

PSOUNI

Psoun běloocasý

Psoun běloocasý (Cynomys gunnisoni) žije dodnes ve volné přírodě, a jak název napovídá, má konec ocásku bílý. Je to společenský tvor, který má v genech zakódované žití v sociálním společenství velkých kolonií a samotou velmi trpí. Držet psouna doma samotného je z hlediska jeho životních potřeb nepřirozené. Musíme mu věnovat mnoho času a nahradit mu smečku svou pozorností a láskou. Rád se chová a mazlí.

Všechny druhy psounů jsou si podobné. Běloocasí psouni mají kratší délku ocasu, cca kolem 30–65 mm. Dalším rozdílem je počet struků samic. Běloocasé samičky mají 10 struků. Tento druh psouna v zimě hibernuje ve své noře.

Psoun je denní savec a své aktivity mimo doupě přizpůsobuje počasí. V chladném počasí odpočívá nebo spí, ale nezimuje. Na jaře se páří, po měsíci se rodí 3 až 5 slepých, hluchých a neosrstěných mláďat. Ty opustí podzemní doupě po šesti týdnech. Rodina se skládá z jednoho samce, jedné až čtyř samic a mláďat do dvou let. Psouni se chovají sociálně, často několik jedinců tvoří obrovská společenstva. Jsou zde ovšem rodinná teritoria a ta jsou obhajována. Velmi přísně respektována jsou především v době páření. Právě v tuto dobu se projevuje i asociální chování psounů.

V období kojení nehlídaná mláďata zabíjejí samice ze sousedních rodin. Toto chování se dá vysvětlit dvojím způsobem, buď se u kojících matek projevuje nedostatek energetických látek (hlavně bílkovin), nebo samičky svým kanibalismem tlumí býložravost. Jakmile samičky přestanou kojit, začnou být zase přátelské.

Když se potkávají dva psouni z různých rodin, pozdraví se letmým polibkem a očichají si navzájem řitní žlázy. Pokud se neznají, půjde každý svou cestou. Jestliže ovšem patří do rodiny, políbí se s otevřenou tlamičkou a vzájemně si pročistí srst. Společně pak i konzumují potravu.

V létě se živí trávou, a jelikož mají velice jemné jazýčky, opečovávají také vegetaci svého teritoria. Když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin.

Kolonii psounů prozradí pískové valy kolem jednotlivých vchodů do nor. Při stavbě nového obydlí kypří psouni nejprve půdu předními končetinami. Teprve poté začnou hloubit 3–5 m hluboké nory, záleží na kvalitě půdy. Přibližně v poloviční hloubce si vytvoří boční mezipatro, do kterého se uchýlí při pronásledování nepřítelem. Tam se také pokoušejí nezvaného hosta zastavit před proniknutím dále do obydlí. Právě při nebezpečí vydává psoun charakteristický varovný štěk, který na blížícího se nepřítele upozorní. Vzdálenost vchodů jednotlivých rodin je přibližně 5–6 m. Vstupní chodby ústí buď do obytného prostoru, nebo se ohýbají vzhůru. V ohybech vznikají vzduchové bubliny, ve kterých se psouni zachraňují při záplavách. V chodbách zajišťuje výměnu vzduchu „klimatizační jednotka“ – stavitelé chodeb dbají na to, aby vstupní vchody nikdy neústily ve stejné rovině. V období zimního odpočinku jsou dutiny vystýlány trávou a senem. Spojovací chodby zajišťují i kontakt s ostatními rodinami.

Psouny je možné chovat v bytě i ve venkovním výběhu. Potřebují pevnou klec, alespoň o rozměrech 100 x 100 x 150 cm, aby měli dostatek pohybu; kukuřičnou podestýlku; domeček na úkryt a spaní, širší bidýlko; zavěšené lano na lezení; kousek dřeva na hlodání. Když nemají psouni příležitost hlodat, hrozí nebezpečí, že se po vypuštění z klece pustí do ohlodávání nábytku, kabelů elektrických spotřebičů nebo zdi. Broušení řezáků je pro ně nutností, s přerostlými zuby by totiž špatně přijímali potravu.

Venkovní chov vyžaduje vybudovat betonové základy celého výběhu v hloubce asi dvou metrů, které zabrání, aby se psouni nepodhrabali a neutekli. Na základy se naveze dostatečně soudržná zemina, která propouští vodu. V ní si zvíře vytvoří nory. Tento způsob chovu však neumožňuje stálý kontakt s chovatelem, takže je nutné založení psouní rodiny, která se skládá ze samce a jedné až čtyř samic, popřípadě mláďat.

Rozmnožování psounů běloocasých není snadnou záležitostí a vyžaduje od chovatele dostatek zkušeností. Často se daří odchovávat jen málo mláďat a cena zvířat je tak poměrně vysoká – pohybuje se okolo 6000 korun. Samice rodí zhruba po měsíci březosti obvykle čtyři slepá, hluchá a neosrstěná mláďátka, která po šesti týdnech opouštějí noru. Dospělí jedinci měří až 35 cm a jejich hmotnost se pohybuje mezi 0,9 až 1,6 kg. Dožívají se osmi let, avšak při dobré životosprávě žijí déle. Některé údaje uvádějí i dvanáct let. Hřbet je červenohnědý, pískový, břicho hnědobílé, jsou štíhlí, mají sporadicky osrstěný a výrazně krátký ocas s bílou špičkou.

Kdo by si psouna chtěl pořídit, musí vědět, že jde o divoké zvíře, které potřebuje speciální péči a ohled na své přirozené chování. Například v době říje se z milého a roztomilého kamaráda stává agresivní tvoreček, který svého páníčka může i kousnout.

Zdroj: Psouni
Zveřejněno dne: 2.2.2016