Svíčková na smetaně s knedlíkem – na menu určeném pro anglicky mluvící zákazníky ji (ideálně) najdeme pod názvem „Roast sirloin in sour cream sauce with dumplings“. Svíčková na smetaně je postavena na stejnojmenném pečeném druhu masa (roast sirloin), ale může být použito i jiné maso v omáčce z dušené mrkve (stewed carrot), celeru (celeriac), petržele (parsley root) a cibule (onion), které spojuje smetana (cream). Jako příloha se jí vařené houskové knedlíky (boiled dumplings nebo bread dumplings). Na doplnění chuti se používá šlehaná smetana (chantilly cream), plátek citronu (slice of lemon) a brusinkový kompot (cranberry compote).
Ve svém příspěvku VÁNOČNÍ HVĚZDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
chci se zeptat mě vánoční hvězda opadává a zůstavají jen stonky a je přesazená co mámm dělat dál.Děkuji předem za odpověd spozdravem Petra Turanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Někdy i roslina onemocní. Například můžete mít v hlíně nějakého škůdce, který užírá kořeny a rostlina pak chřadne. Nebo může být přítomna houbová nákaza. Vezměte rostlinku do některého zahradnictví a zkuste požádat o pomoc tamního odborníka. Když nepochodíte, kupte rostlinu novou a těšte se z nové a zdravé krásy.
Peronospora asi není jediná ohrožující houbová choroba, která se může vyskytovat před květem?
Ve stejné době může révu ohrožovat ještě jedno významné houbové onemocnění – padlí révy, latinsky Erysiphe necator nebo také Uncinula necator. Padlí se vyskytuje na mnoha dalších rostlinách; myslím, že každý zahrádkář se s ním setkává například na růžích, angreštech, okurkách či cuketách a patisonech.
Samozřejmě se jedná o různé druhy padlí. Listy napadené padlím vypadají, jako by byly posypány hladkou moukou. Proto se toto onemocnění ve slovenštině, velmi příhodně, nazývá „múčnatka“. A podobně se i u nás v minulosti označovalo „moučnatka“. Takovéto označení je dnes považováno za vědecky nesprávné, ale naprosto přesně popisuje první projevy výskytu této houby. Napadená místa postupně hnědnou až černají a také na spodní straně listů je pozorovatelný našedlý povlak. Listy se nejprve mírně svinují nahoru, později nekrotizují a mohou opadávat. Následující fotografie ukazuje „pomoučení“ listů napadením padlí révového:
Z listů je velmi snadná cesta na květenství a bobule. I ty jsou zpočátku pokryté bělavým povlakem, který postupně hnědne a černá a bobule zastavují svůj růst. Navíc u nich, zvláště ve fenofázích druhé poloviny vegetačního cyklu, může nastat praskání slupky a výhřez semen. Dále padlí může poškozovat celá internodia, která v důsledku toho také na napadených místech hnědnou až černají. Tyto tmavé skvrny jsou viditelné při zimním řezu na jednoletém dřevě. Detail napadeného internodia na letorostu:
Padlí přezimuje stejně jako peronospora na spadaném listí?
Ne, přezimuje v různých stádiích v očkách nebo na povrchu dřeva. Ovšem ve srovnání s peronosporou má odlišné požadavky na šíření. K aktivaci nepotřebuje takové množství vody, jako peronospora, ale stačí vysoká vzdušná vlhkost. Kromě vlhkosti má v oblibě dostatek tepla, nikoli však přílišná horka. Silné deště mohou naopak spóry smývat, proto v případech delších intenzivních srážek výskyt padlí nehrozí. Pro obě houbová onemocnění, padlí i peronosporu, je shodný způsob nepřímé ochrany: chovat se k révovým keřům tak, aby do nich dobře mohl vzduch a pletiva rychle osychala po deštích, rosách nebo při podzimních mlhách. Což v praxi znamená provádět včas a kvalitně všechny zelené práce.
Popínavé jahody v pravém smyslu slova neexistují, jedná se o vybrané druhy jahod, které mají bohaté výhony, jež je nutno vyvazovat k opoře. Samotné jahody nemají žádný druh úponů, jimiž by se mohly k opoře samy pnout (jedná se spíše o převislé). Aby jahody dobře plodily, je třeba velmi dobrá zálivka a hnojení, z chudé půdy vám jahody nevyrostou, i když budete mít zvolenou správnou odrůdu. Při nákupu „popínavých“ jahod dejte pozor, co vlastně kupujete.
Mara de bois
Má latinský název Mara de bois, je to stáleplodící odrůda francouzského původu, kříženec druhů Gento x Ostara x Red gauntlet x Korona. Plody jsou střední, mají kulovitý tvar a středně červenou barvu. Kalich se dobře odděluje, chuť je středně sladká. Sklizeň z 10 m2 činí obvykle 14 až 20 kg. Odnožovací schopnost je střední. Nejdříve dává menší plody, později jsou již velké a ze sortimentu převislých odrůd je nejlepší. Na bílou skvrnitost listů (houbová choroba) je středně náchylná. Lze ji použít k pěstování na balkónech a na malých prostorách – bohatě plodí. Mladé rostlinky jsou schopné plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat je lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
Super star
Má latinský název Super star a jde o stáleplodící (převislou) odrůdu německého původu. Plody jsou střední, mají pravidelný kulovitý tvar, středně červené barvy. Kalich se obtížněji odděluje, chuť je sladká, středně aromatická. Sklizeň z 10 m2 je 12 až 14 kg. Odnožovací schopnost je střední. Vůči bílé skvrnitosti listů (houbová choroba) je velmi odolná, díky zdravým listům bujně roste. Mladé rostlinky jsou schopny plodit na dlouhých šlahounech, které visí ze závěsného květináče. Pěstovat ji lze běžně na záhonech, v závěsných květináčích nebo v květináčích uložených na zemi, což je nejlepší.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Děkuji za odpověď. Ráda bych věděla z čeho tato houbová nákaza vzniká. Nerada bych o túje přišla. Jsou krásné, zelené, ale nesmí se rozhrnout větvičky. Je to všude. Ten útvar se obtáčí kolem větvičky, má krásnou medovou barvu i strukturu. Nikdo z mého okolí se s tím ještě nesetkal. Děkuji za ochotu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli se podaří vyléčení pomocí Kuprikolu, tak příčinou bývá nedostatek průvanu v koruně i kolem stromků.
V naší poradně s názvem DÍRKY V LISTECH BOBKOVIŠNĚ 14 DNŮ PO ZASAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Dobrý den, 14 dnů po zasazení se objevily dírky v listech bobkovišně a některé listy žloutnou.
Bude potřeba nějaký postřik?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jsem si docela jistý, že je to buď bakteriální nebo houbová skvrnitost listů. Navrhuji nechat to, protože rostliny mohou tento problém překonat samy. Primární příčinou jsou příznivé povětrnostní podmínky pro skvrnitost listů. Pokud je to moc špatné a rostliny mají napadeno více než 30 % listů, pak by mohl být dobrý nápad použít fungicid, například LOVELA MERPAN 80 WP.
Postup: Panenku nakrájíme na steaky, osolíme a posypeme směsí na divočinu. Cibuli oloupeme a nakrájíme nahrubo. Na oleji orestujeme cibuli, přidáme maso a ze všech stran zprudka opečeme. Přidáme mletou papriku a podlijeme vodou. Dusíme do změknutí, potom maso vyndáme, ke šťávě přilijeme smetanu a vaříme, dokud omáčka nezhoustne. Nakonec omáčku rozmixujeme. Srnčí panenku na smetaně podáváme s těstovinami, knedlíkem nebo bramborem.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience na knedlíčky: 2 vejce, 1 smetana, toastový světlý chléb (asi 4 plátky), muškátový oříšek, sůl, pepř, petrželka
Postup: Králičí kosti a odřezky vhodíme do studené vody, přidáme kousky řapíkatého celeru, mrkev, kousek pórku a cibuli, dochutíme několika kuličkami nového koření, bobkovým listem, solí a pepřem a necháme asi hodinku vařit.
Mezitím připravíme knedlíčky. Dva žloutky a kapku smetany rozšleháme. Světlý toastový chleba zbavíme kůrky a nakrájíme na kostičky. Chléb zalijeme žloutky a promícháme, osolíme a opepříme, ochutíme špetkou muškátového oříšku. Z bílků vyšleháme sníh a opatrně ho vmícháme do směsi, přidáme také nasekanou petrželku. Z hmoty vytvarujeme malé kulaté knedlíčky a uvaříme je ve vroucí osolené vodě. Až budou uvařené, vyplavou na povrch.
Z králičího vývaru sebereme pěnu a přidáme do něj vnitřnosti z králíka – srdce, ledviny, játra. V jiném hrnci připravíme základ na ragú – omáčku velouté. V hrnci rozpustíme máslo a přimícháme hladkou mouku (stejně másla jako mouky). Připravíme jíšku. Pokud vám jíška zbyde, můžete ji snadno uchovat na další použití v lednici. Králičí základ přecedíme a čistý vývar jemně zahustíme jíškou, kterou ve vývaru rozmixujeme ručním šlehačem. Dochutíme muškátovým oříškem, solí a pepřem. Uvařenou zeleninu nakrájíme na kostičky, nakrájíme také uvařené maso. Zahuštěný vývar zalijeme kapkou smetany a přidáme do něj nakrájenou zeleninu a maso a nasekanou pažitku. Podáváme s chlebovými knedlíčky. Takto připravené recepty jsou delikátním a gastronomickým zážitkem.
Ingredience: 1 králík, 400 g vepřového uzeného jazyka, mletý pepř, sůl, dijonská hořčice, olej, 4 mrkve, 3 petržele, 1 menší celer, 2 cibule, 4 stroužky česneku, 1 lžíce divokého koření (pepř, nové koření, bobkový list), 2 lžičky celé bílé hořčice, ½ l bílého vína, ¾ l masového vývaru, 300 ml 33% smetany, 2 lžíce másla, 200 g žampiónů, hrst sekané plocholisté petrželky, 1 citrón
Ingredience knedlíčky: 500 g bílého toustového chleba, 2 hrsti sekaných bylinek (petrželky, tymiánu, saturejky, oregana), 200 ml smetany ke šlehání, 100 g másla, 4 vejce, muškátový oříšek, sůl, strouhanka podle potřeby
Postup: Králíka naporcujeme a prošpikujeme hranolky z podjazyčí, opepříme, osolíme, potřeme dijonskou hořčicí a z obou stran opečeme na oleji dozlatova. Porce králíka vyjmeme a ponecháme stranou. Mrkev, petržel, celer a cibuli nakrájíme na kostičky a opečeme na výpeku z králíka. Pokud je třeba, přidáme trochu oleje. Zeleninu opékáme dozlatova, přidáme divoké koření a hořčičné semínko, drcený česnek, hořčici a zarestujeme, poté podlijeme vývarem a necháme chvíli vařit. Následně zalijeme vínem, vložíme opečené porce králíka, přiklopíme a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C doměkka. Měkké maso vyjmeme, omáčku přepasírujeme, přivedeme k varu, zalijeme smetanou, vložíme nakrájené žampióny a povaříme. Jazyk s ledvinkami nakrájíme, opečeme na přepuštěném másle a spolu s nasekanou petrželkou vložíme do omáčky. Krátce prohřejeme a dochutíme citrónovou šťávou.
Postup knedlíčky: Toustový chléb nakrájíme na kostičky a smícháme s nasekanými bylinkami, zalijeme smetanou a rozpuštěným máslem a necháme odstát. Vejce vyšleháme do husté světlé pěny, smícháme s houskou, ochutíme muškátovým oříškem, solí a podle potřeby přidáme strouhanku. Z těsta tvarujeme koule, které vaříme v osolené vodě asi 10 minut. Porce králíka podáváme přelité omáčkou, jako přílohu doporučujeme bylinkové knedlíčky. Tento recept zcela jistě splní požadavky svátečního pokrmu, a to nejen velikonočního.
Ingredience: 800 g králičího hřbetu a kýty, sůl, 1 lžička mletého zázvoru, olej, cibule, 20 g hladké mouky, 200 ml smetany, citrónová šťáva, mandle, máslo
Postup: Králíka nasekáme na porce, osolíme, posypeme mletým zázvorem a lehce opečeme na oleji s nakrájenou cibulí. Vše zaprášíme moukou, osmahneme, rozmícháme, zalijeme vodou a dusíme doměkka. Před koncem dušení přidáme smetanu, ochutíme citrónovou šťávou a krátce povaříme. Mandle spaříme ve vařící vodě, oloupeme, nakrájíme na nudličky, osmahneme na másle a při podávání jimi posypeme porce králíka. Tento recept je českou klasikou a příprava zabere cca 80 minut.
Postup: Králičí maso vykostíme, nakrájíme na menší kousky, osolíme a opepříme. Opečeme v rozpáleném oleji, přidáme nakrájenou cibuli, očištěné a nakrájené houby a dusíme pod pokličkou. Podlijeme vínem, vývarem a dusíme doměkka. Když je maso měkké, šťávu necháme vysmažit, zaprášíme moukou, podlijeme, povaříme a scedíme. Přidáme zakysanou smetanu a prohřejeme. Tento recept je jemný a jako příloha se hodí například dušená rýže.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V kastrolu si rozehřejeme přepuštěné máslo s trochou oleje. Vmícháme do něj hladkou mouku a připravíme světlou jíšku. Do hotové jíšky prudce a najednou vlijeme vývar. Důležité je jíšku rychle a důkladně míchat. Pak vše vaříme, dokud se nerozvaří případné hrudky. Základ koprové omáčky ztlumíme a pak do něj pomalu vléváme mléko. Pokud je omáčka příliš řídká, rozmícháme ve smetaně trochu hladké mouky a vlijeme ji do omáčky. Pokud je hustota dostatečná, vlijeme smetanu samotnou. Omáčku převaříme a přidáme kopr. Nakonec omáčku podle chuti osolíme, lehce opepříme a ochutíme cukrem a octem. Omáčku podáváme s knedlíky a vařeným vejcem.
Houbováomáčka s hovězím masem je klasický český pokrm a každá rodina má svůj osvědčený návod na jeho přípravu. Používají se například roštěnky, které se připravují v papiňáku, a omáčka se zjemní smetanou.
A jak dělají hovězí na houbách Kluci v akci?
Ingredience
80 g másla, 250 g hřibů, drcený kmín, hovězí vývar, 200 ml sladké smetany, 100 ml zakysané smetany, 1–2 lžíce hladké mouky, sůl, střik octa, 600 g vařeného hovězího masa zadního
Postup
Kluci nejdříve na rozehřátém másle osmahnou nakrájené houby s kmínem, přiklopí je, a až houby pustí šťávu, zalijí je vývarem. Následně přidají obě smetany s rozkvedlanou moukou a provaří je cca dvacet minut. Na závěr to kluci ochutí solí a octem. Omáčku podávali s plátkem vařeného hovězího masa a s houskovým knedlíkem.
A co vy? Jaká je vaše roštěná s houbami a se smetanou, pochlubte se svým návodem!
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
4 hrsti čerstvých hub nebo odpovídající množství namočených sušených hub
1 větší cibule
100 g másla
200 ml smetany
1 lžička mletého koriandru
1 lžička mletého kmínu
2 bobkové listy
3 kuličky nového koření
4 kuličky černého pepře
4 lžíce hladké mouky
voda nebo vývar
cukr, ocet, sůl
Postup:
Na polovině másla dorůžova osmahněte jemně nakrájenou cibulku. Přidejte na plátky nakrájené houby, jednu lžičku mletého koriandru, jednu lžičku mletého kmínu, dvě lžičky soli a ještě asi 5–7 minut restujte. Na druhé polovině másla osmažte 4 vrchovaté lžíce mouky, dokud nevznikne světlá jíška. Tu zalijte jeden a půl litrem vody nebo vývaru. Okořeňte 2 bobkovými listy, 3 kuličkami nového koření a 4 kuličkami černého pepře. Za občasného míchání vařte cca 20 minut. Poté přidejte připravenou směs s orestovanými houbami a vařte dalších 5 minut. Nakonec opatrně vmíchejte jednu smetanu. Dosolte a dochuťte cukrem a octem a znovu nechte přejít varem. Omáčka je dobrá s brambory nebo můžete podávat s vařeným hovězím masem a houskovým či kynutým knedlíkem.
Omáčka z čerstvých rajčat je nejklasičtější z italských omáček, čerstvá rajčata oloupaná, nakrájená na kousky a orestovaná na pánvi s olejem, česnekem a bazalkou. Typický letní recept, kdy jsou rajčata v plné sezóně bohatá na chuť a málo vodnatá. Omáčka, která je rychlá na přípravu, za méně než 15 minut bude hotová!
Příprava čerstvé rajčatové omáčky je velmi snadná, ale je důležité znát pár malých triků, aby byla omáčka lahodná! Začněme s výběrem vhodných rajčat. Vždy vybírejte zralá rajčata s malým množstvím vody a semen. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. Pokud se rozhodnete použít cherry rajčata, doporučuji Datterino. Jakmile rajčata vyberete, omyjte je a blanšírujte ve vroucí vodě, abyste odstranili slupku (v případě rajčat Datterino to není nutné!). Rajčata nakrájejte a odstraňte přebytečnou vodu a semínka.
Pokud jde o vaření rajčatové omáčky, teplota je velmi důležitá. Aby se z rajčat stala lahodná omáčka, olej musí být horký; pouze tímto způsobem zkaramelizují rajčatové cukry a vaše omáčka bude hustá a krémová. Postupujte podle receptu krok za krokem pomocí těchto několika jednoduchých tipů a během pár minut připravíte lahodnou omáčku z čerstvých rajčat!
Ingredience
Na 2 sklenice po 250 g:
1 kg rajčat;
olivový olej;
2 stroužky česneku;
chilli;
čerstvá bazalka;
sůl a pepř.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky z čerstvých rajčat doporučuji zvolit zralá rajčata s nízkým obsahem vody a semínek. Nejlepší jsou dlouhá rajčata jako San Marzano nebo Piccadilly. V případě cherry rajčat zvolte Datterino.
Rajčata omyjte, na konci udělejte příčný řez a blanšírujte je 1 až 2 minuty. Scedíme je, namočíme do studené vody a oloupeme. Pokud použijete rajčata Datterino, stačí je rozpůlit a použít i se slupkou.
Rajčata překrojte napůl a odstraňte přebytečnou vodu a semínka. Dužinu nakrájejte na malé kousky, pokud dáváte přednost homogennější omáčce, dužinu rozmixujte.
Na pánev se širokým dnem nalijte olivový olej. Přidejte česnek a nechte na mírném ohni smažit. Česnek musí uvolnit svou chuť do oleje, aniž by se připálil! Jinak vám to celé zhořkne a můžete to vyhodit.
Zvyšte teplotu a rychle přidejte rajčatovou dužinu. Buďte opatrní, protože to bude prskat! Proto to ihned zakryjte pokličkou. Když jsou kousky rajčat prohřáté na vysokou teplotu, přidejte sůl a čerstvou nasekanou bazalku. Tajemství dobré rajčatové omáčky je plný plamen, který umožňuje rajčatovým cukrům zkaramelizovat a udělat omáčku hustší a krémovější.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
Nejdříve si připravíme pánvičku nebo malý hrnek.do něj nalijeme olivový olej a zahřejeme ho. Mezitím si nakrájíme najemno cibuli. Cibuli i se zeleným pepřem vlijeme do oleje a dvě minuty vše zahříváme. Poté se přidá vývar a víno a vše se zase asi 4 minuty společně povaří. Nakonec se ještě přilije smetane a vše se vaří, dokud omáčka nezhoustne.
Ingredience: 500 g brokolice, 350 g těstovin penne, 2x 12% smetana na vaření, 4 kostky nízkotučného taveného sýra (například Veselá kráva), malý kousek nivy (cca 40 g), 1 balení Formaggio per Pasta (balení 40 g)
Postup: Těstoviny uvaříme dle návodu. Brokolici očistíme, rozdělíme na růžičky a povaříme ve vroucí vodě cca 5 minut. Ve smetaně za stálého míchání rozpustíme nejdříve tavený sýr, pak přidáme nivu a naposledy Formaggio. Mícháme tak dlouho, dokud se sýry úplně nerozpustí a omáčka nezhoustne. Těstoviny polijeme omáčkou a ozdobíme bylinkami.
