Téma: 

houbové choroby ovocných stromů


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Řez ovocných stromů

Vytvořit a udržovat optimální tvar koruny je při pěstování ovocných dřevin velmi důležité. Řez však vyvolává mnoho otázek a řada začínajících pěstitelů si neví rady s tím, jak a kdy prořezávat. Je pravda, že každý druh stromu vyžaduje trochu jiný přístup a případně i načasování. Ovšem při dodržování celkem jednoduchých zásad a postupů by se měl úspěchu dočkat každý, byť méně zkušený pěstitel.

Ovocné stromy lze pěstovat mnoha způsoby. I v permakultuře je v některých knihách doporučováno pěstovat při nedostatku prostoru ovoce na různě tvarovaných zákrscích, pnout stromy podél zdí, vyvazovat na ploty a opory a podobně.

Hlavním důvodem k pravidelnému řezu bývá zvětšení úrody. „Tvrdě“ řezané a silně plodící stromy rychleji zestárnou, někdy jsou méně odolné chorobám a škůdcům, nevypadají pěkně, nehodí se do přírodního vzhledu zahrady, dají spoustu práce a až odumřou, budete čekat desítky let (u nového velkého stromu), než znovu vyroste a začne plodit. Tím přijdete o veškeré výhody vyšší úrody stříhaného stromu.

Detail odstavce: Řez ovocných stromů
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak a čím správně hnojit trávník

Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?

Zdroj: diskuze Jak a čím správně hnojit trávník
Odesláno: 23.2.2017 uživatelem Antonín
Počet odpovědí: 0

STŘÍHÁNÍ ŠVESTEK

Řez ovocných stromů – video

Na internetu máte možnost zhlédnout video, které vám poradí, jak správně ostříhat švestku na vaší zahradě.

Detail odstavce: Řez ovocných stromů – video
Zdroj: Stříhání švestek
Zveřejněno: 18.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jaké vzdělání musí mít člověk pro prořez stromů

Dobrý den, jaká legislativa stanoví, že činnosti s úpravou korun stromů/mladých i vzrostlých/ může provádět pouze arborista ?
Hrozí i certifikovanému pracovníkovy finanční postih, pokud např. po jeho zásahu dojde k zaschnutí stromu?
Může provádět veškeré úpravy korun stromů a speciální řezy osoba , která má platný kurz na motorové pily?


Předem děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Jaké vzdělání musí mít člověk pro prořez stromů
Odesláno: 4.2.2019 uživatelem Eduard Křivánek
Počet odpovědí: 0

ČAROVĚNÍK

Čarověník houbové choroby

Netypický růst částí rostlin může být vyvolán onemocněním, které způsobují například rez jedlová (Melampsorella caryophyllacearum), vřeckaté houby rodu kadeřavka (Taphrina), roztoči, viry a jiné. Pokud se tyto postižené části rostliny chorobě či škůdci neubrání, většinou hynou.

Detail odstavce: Čarověník houbové choroby
Zdroj: Čarověník
Zveřejněno: 14.12.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: ochrana kořenových balů

Jakým nejvhodnějším přípravkem ochránit(ZAMAZAT) překopnuté kořeny velkých stromů. Děkuji.

Zdroj: diskuze Ochrana kořenových balů
Odesláno: 27.10.2017 uživatelem Viktora
Počet odpovědí: 0

POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY

Postřiky na trávník

Proti houbovým chorobám trávníků se používají přípravky – pesticidy, ze skupiny fungicidů. Každý přípravek má svou účinnou látku. Tyto účinné látky mají své spektrum účinnosti. Bohužel není jedna účinná látka na všechny houbové choroby a plísně v trávníku. Každá účinná látka má nějakou účinnost na danou chorobu a plíseň, vždy je třeba se poradit v zahradnických potřebách. U trávníků se vyskytují tyto houbové choroby: antraknóza, řasy, hnědá ohniskovitost, dolarová skvrnitost, čarodějné kruhy, plíseň sněžná.

Nejčastěji se k ošetření využívají tyto přípravky: Ortiva, Rovral AquaFlo, Polyversun.

Postřiky se aplikují postřikovačem, a to preventivně nebo ihned při prvním výskytu choroby. Aplikace se provádí při teplotách 12 až 25 °C na suché porosty. Neaplikuje se ihned po seči, ale až za 2–3 dny, aby tráva dostatečně po seči zregenerovala. Po postřiku by nemělo alespoň 4 hodiny pršet nebo by neměla být pouštěna závlaha.

Detail odstavce: Postřiky na trávník
Zdroj: Postřiky na houbové choroby
Zveřejněno: 20.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: hroznové víno ve skleníku

Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku
Odesláno: 13.8.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ČAROVĚNÍK

Čarověník zakrslý

Čarověníky jsou velice zajímavé, zakrslé, metlovité formy klasických dřevin, které se sem tam objeví v korunách většinou jehličnatých stromů, ale i listnáčů a bylin. Jedná se o velmi vzácně se vyskytující jev způsobený buď genetickou mutací, nebo častěji vlivem patogenních organismů, jako jsou virové či houbové choroby. Další příčinou mohou být i škůdci, například roztoči, ploštice či mšice. Jelikož rozmanitost čarověníků je opravdu veliká, uplatní se také v širokém spektru sadovnických úprav. Ty nejmenší lze použít k osázení nejrůznějších nádob a truhlíků, například v kombinaci s kameny a plazivými kultivary jalovců. Výborně se hodí na osázení hrobů. Většími kousky lze zkrášlit střešní zahrady, vřesoviště a skalky. Největší a nejstarší kusy se hodí do předzahrádek a rodinných zahrad.

Detail odstavce: Čarověník zakrslý
Zdroj: Čarověník
Zveřejněno: 14.12.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: vlašské ořechy choroby

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.

Zdroj: diskuze Vlašské ořechy choroby
Odesláno: 2.10.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Udržovací řez

Po několika letech přejdeme od výchovného řezu k řezu udržovacímu. Ten se provádí asi po nejdelší čas života stromu. Spočívá v každoročním vystřihování suchých, slabých, napadených a jinak špatných větví.

Následně se musí prosvětlovat koruna, kdy se všechny větve, které míří směrem do koruny, vyřezávají, aby pak nebránily světlu proniknout do koruny a po dešti zase umožňovaly větru rychlejší vysušení listů uvnitř koruny, čímž zabraňují vzniku houbových chorob a výskytu mšic, které se množí v teple a vlhku.

Také se vyřezávají větve, které jsou prasklé, nalomené nebo jinak poškozené, aby přes všechny tyto rány nemohla do stromu proniknout choroba, která by pak strom postupně zlikvidovala.

Detail odstavce: Udržovací řez
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Re: choroby tújí

Jestli se podaří vyléčení pomocí Kuprikolu, tak příčinou bývá nedostatek průvanu v koruně i kolem stromků.

Zdroj: diskuze Choroby tújí
Odesláno: 7.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Zmlazovací řez

U starých stromů se může provádět řez zmlazovací. Ten je zapotřebí převážně u stromů, které nebyly stříhány delší dobu, třeba i několik let. Jejich větve jsou již hrubé, přerostlé a koruna zarostlá divokými výhony (vlky). Při tomto řezu je vždy vhodné konzultovat s odborníkem, jestli je možné takový strom ještě zachránit, nebo je lepší jej pokácet a vysadit nový.

Takové stromy je totiž těžké uvést do stavu, kdy budou každý rok přinášet pravidelnou úrodu a kvalitní plody. Mívají většinou narušený koloběh úrody, takže jeden rok mají velkou úrodu drobných a nekvalitních, špatně uzrálých plodů a druhý rok třeba vůbec neplodí. Jsou přehuštěné, porostlé mechem, přes vlhký rok plné mšic, padlí a jiných chorob a škůdců.

Detail odstavce: Zmlazovací řez
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Katalpa Nana

Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 31.5.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Řez podle tvaru

Ovocné dřeviny lze pěstovat v různých tvarech a různým způsobem upravovat koruny řezem a ohýbáním větví. Zřejmě nejrozšířenější v intenzivních výsadbách je pěstování zákrsků. V zahradách větších rozměrů lze efektivně využít extenzivní tvary s vyšší korunou, ale i na práci náročné pěstování v ovocných stěnách (palmeta). Použití určitého tvaru by mělo efektivně odpovídat především použitému materiálu, zvolenému prostředí, plánované údržbě a požadavkům na velikost a kvalitu sklizně.

Detail odstavce: Řez podle tvaru
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: wwwzahrada choroby paprik

Vršky paprik ve skleníku přestaly růst-vypadají jako vykouslé ,stávající lisky jsou u vrchu vybulené- co to mohlo způsobit- děkuji za odpověd

Zdroj: diskuze Wwwzahrada choroby paprik
Odesláno: 1.8.2017 uživatelem Tepličkova
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Houbové choroby

Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.

Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.

Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.

Detail odstavce: Houbové choroby
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: wwwzahrada choroby paprik

Paoriky ve skleníku přestaly růst, vrcholov é květy zakrněla a opadávají, žádného škůdce jsem na paprikách neviděla. Prosím poraďte, díky.

Zdroj: diskuze Wwwzahrada choroby paprik
Odesláno: 25.7.2016 uživatelem Cyranyová Irena
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY

Postřiky na rajčata

Plíseň rajčat (plíseň bramborová), kterou způsobuje houba Phytophthora infestans, je nejnebezpečnější choroba rajčat napadající zejména venkovní porosty. V některých letech může zničit větší část úrody. Na plodech se objevují malá šedozelená místa, která se rychle zvětšují, nemocné pletivo hnědne a povrch je vrásčitý. Pletivo pod skvrnami je rovněž tmavé. Obdobně jako u brambor vznikají na listech neohraničené vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří. Plíseň se šíří za deštivého počasí a při nedostatečném vzdušném proudění. Při prvním výskytu choroby je porosty rajčat nutné podle stupně ohrožení opakovaně ošetřit přípravky Acrobat MZ, Bravo 500, Dithane DG Neotec, Ortiva, Kuprikol 50. Při ošetření se musí aplikovat zejména na spodní části rostlin. Je nutné dodržovat ochranné lhůty.

U rajčat se vyskytují i jiné houbové choroby, a to septoriová skvrnitost, černí rajčatové a skvrnitost hnědá, která napadá také plody, kde způsobuje tmavé, vpadlé skvrny. Všechny tyto choroby však také potlačují přípravky účinné proti plísni rajčat. Při napadení se doporučuje odstranit takto napadené plody.

U rajčat je důležité, aby se nenamáčely stonky a listy při zalévání, to brání šíření houbových chorob.

Detail odstavce: Postřiky na rajčata
Zdroj: Postřiky na houbové choroby
Zveřejněno: 20.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: choroby vysazených rajčat

Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat
Odesláno: 25.5.2017 uživatelem Dědík
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

CHOROBY SAZENIC RAJČAT

Bakteriální choroby

Bakteriální choroby se nevyhýbají ani sazenicím rajčat. Patří mezi ně následující choroby.

Detail odstavce: Bakteriální choroby
Zdroj: Choroby sazenic rajčat
Zveřejněno: 25.6.2018

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Palmeta

Tvarované ovocné stěny a palmeta jsou používány pro úsporu prostoru, a tedy ke zvýšení efektivity pěstování ovoce, především u jabloní. Účelem je rozprostření větví v logickém prostorovém uspořádání v daném místě. Estetické hodnoty jsou obvykle jen sekundárním efektem. Palmeta jsou velmi náročná na pravidelnou údržbu, často jsou takto pěstované dřeviny pěstovány pod závlahou. K pěstování dřevin jako ovocných stěn je třeba slabě vzrůstných odrůd na slabě vzrůstných podnožích, což bývá pravidlo, které je nejčastěji porušováno. Výsledkem dobrého výběru odrůdy a správného pěstování je sice brzká a vysoká plodnost, sklizeň plodů vysoké kvality, ale také rychlé stárnutí.

Součástí údržby těchto ovocných tvarů je pravidelný řez a zejména pravidelný letní řez, zimní řez je zde využíván spíše jako opravný prostředek v případě poškození. Mnoho pěstovaných odrůd ovoce nikdy nelze vhodně použít pro palmeta.

Detail odstavce: Palmeta
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Výchovný řez

U tohoto řezu jsou vždy větve stříhány podobně jako u řezu po výsadbě. Dodržujeme pravidlo, aby se nové větve nekřížily, nebyly napadeny chorobami či škůdci, nebo byly dokonce suché.

Výchovný řez spočívá v založení dalšího patra řezem. Stejně jako u spodního patra se větve budou řezat tak, aby se mohly rozvětvit do dvou směrů.

Větve by neměly růst ani příliš vodorovně, ani příliš kolmo vzhůru. Ideální sklon je kolem 30 až 45°. Příliš vodorovné větve se po násadě plodů mohou ohýbat k zemi, naopak příliš kolmé větve zase nemívají mnoho plodů, neboť na kolmých větvích se spíše tvoří pupeny listové.

Detail odstavce: Výchovný řez
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Řez po výsadbě

U mladých stromů se provádí řez po výsadbě, a to z toho důvodu, že výpěstky se pěstují ve školkách, kde se na podzim vyorají ze země, čímž dojde ke zmenšení kořenového systému stromu, který předtím vyživoval celou korunu. Po vyorání a ztrátě části kořenů by kořenový systém nestačil vyživovat celou korunu a celý strom by strádal. Dalším důvodem je, že by strom neměl snahu se moc větvit a z krásného výpěstku by vám během roku narostlo koště.

Po výsadbě je tedy potřeba provést první řez. To znamená, že pokud jsme loni na podzim nebo letos na jaře zakoupili stromek, měl by mít založenou korunku z terminálu a tří nebo ideálně čtyř postranních větví. Tyto větve zkrátíme asi na jednu třetinu, vždy za pupenem, který směřuje ven a je vhodný pro založení koruny. Terminál, výhon směřující nahoru, se zastřihne asi o dvacet centimetrů výše, než jsou postranní větve. Terminál slouží k založení dalšího patra během roku. Zbytek větví se může vystříhat pryč. Zlepší to přísun světla k novým vyrůstajícím letorostům a zároveň to stromu odlehčí ve výživě tolika výhonů, které jsou zcela zbytečné.

Řez se provádí mírně šikmo, asi 2 mm nad pupenem, aby případná voda nezatékala k pupenu, ale vždy byla odváděna pryč. Na paměti bychom také měli mít to, že čím více daný výhon zastřihneme, tím bujněji poroste z dalšího pupenu nový výhon.

Detail odstavce: Řez po výsadbě
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017

PŘÍZNAKY NEDOSTATKU HOŘČÍKU U STROMŮ

Příznaky nedostatku hořčíku

Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.

Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.

Detail odstavce: Příznaky nedostatku hořčíku
Zdroj: Příznaky nedostatku hořčíku u stromů
Zveřejněno: 27.3.2014

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Houbové choroby révy vinné

Mezi houbové choroby vinné révy patří...

Plstnatost a kadeřavost: Již při rašení se můžeme setkat s takzvanou plstnatostí či kadeřavostí vinné révy. Tu první způsobuje roztoč vlnovník révový. Když se na listech vytvoří puchýře ze spodní strany vyplněné plstí, může už být pozdě. Druhou zákeřnou chorobu způsobuje roztoč hálčivec révový – zasažené listy se kroutí, keř pomaleji raší a méně plodí. Proti oběma chorobám je nutné zasáhnout včas: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.

Padlí a peronospora: K nejvážnějším chorobám patří padlí a plíseň révová (peronospora). Padlí se projevuje typickým povlakem na horní straně listů či bobulí a napadené bobule praskají. Plíseň révová se zpočátku projevuje žlutozelenými olejovými skvrnami na listech, vzhledem k bělavým povlakům na spodní straně listů hrozny hnědnou a zasychají. Proti těmto chorobám se stříká těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně. Pokud prší a je teplo, přidáme další postřiky, dokud nezačnou bobule měknout. Vhodnými přípravky jsou pro tyto zákeřné choroby Quadris Max či Optikombi vinná réva.

Botrytida: Česky se tato nemoc jmenuje plíseň šedá. Rostlinu napadá v srpnu. Na zrajících bobulích vnikají hnilobné skvrny, jejich pokožka praská a odlupuje se. Za vlhkého počasí se vytváří na napadených místech šedý povlak. Proti tomuto onemocnění provedeme v době zaměkání bobulí postřik přípravkem Teldor 500 SC.

Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit. A nejde přitom jen o pravidelnou prohlídku vinice, ale o to, mít preventivní zákroky zapsané v kalendáři, protože když se příznaky objeví, může už být pozdě.

Detail odstavce: Houbové choroby révy vinné
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019

POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU

Peronospora révy vinné

Révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora, pokud je počátek léta teplý a vlhký. Projevuje se žlutozelenými oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou a zrovna tak později napadené hrozny. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem ihned po odkvětu a poté za týden. Pokud je počasí mimořádně příznivé pro vývoj choroby, lze révu fungicidem ošetřit i před květem. Je-li teplé a vlhké počasí i v červenci a réva byla houbou napadena, můžete v ošetřování fungicidy pokračovat. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdí, tak pozor, můžete omítku obarvit na modro. Existují vyšlechtěné odrůdy, které jsou rezistentní proti této houbě, jedná se například o odrůdu Krystal.

Detail odstavce: Peronospora révy vinné
Zdroj: Postřiky na vinnou révu
Zveřejněno: 20.2.2019

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Zákrsky a vysokokmeny

Staré sady bývaly dříve vysazovány obvykle ovocnými stromy s korunou založenou velmi vysoko na kmeni. Často byly kosterní koruny rozvětveny 2 nebo 2,5 metru nad zemí, tak aby se osoby mohly volně pohybovat pod větvemi. Tyto sady byly přizpůsobeny extenzivním metodám pěstování a jejich údržba spočívala v jarním zmlazovacím řezu jednou za deset let a v probírce první dva roky po zmlazení. Tomuto způsobu pěstování odpovídal i výběr odrůd, které dobře snášely tento způsob údržby. Plodnost těchto sadů, kvalita plodů a zdravotní stav dřevin byly adekvátní uvedené péči. Ale v současné době jsou spíše pěstovány ovocné dřeviny s kosterními větvemi rozvětvenými blízko k zemi. Důvodem rozdílu v poloze koruny ovocných stromů ve vztahu k výšce koruny je, že charakter koruny ovocného stromu má přímý vztah k jeho přizpůsobení danému prostředí a péči, která může být věnována ovocnému sadu. Zásadně se pak může lišit vhodnost použití vysokokmenů pro malé nebo větší soukromé zahrady a pro ovocné plantáže.

Jakkoliv je ve školce často zapěstována řezem koruna stromu rozvětvením v určité výšce, lze výšku změnit řezem a výběrem rozvětvení ve vyšším místě na kmeni.

V Evropě je poměrně vlhčí klima, než mají Spojené státy. A navíc má Evropa méně proměnlivé klima, a to zejména s ohledem na ničivé větry. Také je na většině území Spojených států intenzivnější sluneční záření, a to zejména v těch částech, kde převažují suché větry. Zde jsou tedy pěstovány nízké tvary ovocných dřevin. Výběr výšky a charakteru koruny je tak jedním z důležitých způsobů přizpůsobení ovocných dřevin pro klima dané lokality, ve které jsou pěstovány. Tam, kde je potřeba maximální sluneční světlo a teplá a suchá země pod stromy, jsou vysoké tvary asi nejlepší, ale tam, kde je žádoucí ochrana kmene a hlavních větví stromů před sluncem a odolnost proti silným větrům, jsou nejvíce vhodné zákrsky.

Prakticky ve všech částech Spojených států byly v poslední době vysazovány sady s nízkými tvary koruny. Typické vysokokmeny se nacházejí pouze ve starých ovocných sadech. Stromy s nízkou korunou mohou pomocí zásahů ovocnáře plodit dříve než vysokokmeny, protože velmi vysoké koruny jsou udržovány pouze tím, že jsou jim každoročně odřezány boční výhony kosterních větví, které se tvoří během prvních 2 až 4 let růstu stromů. Toto prořezávání oddaluje dobu, kdy větve mají dostatek plodonosného obrostu. Hlavním důvodem oddálení plodnosti je však intenzita růstu dřeviny pěstované jako vysokokmen v prvních letech ve srovnání se zákrsky, nebo dokonce vyšlechtěnými sloupovitými odrůdami, které jsou udržovány řezem jinak.

Vysokokmeny ve vlhkém klimatu umožňují, aby slunce rychleji ohřálo a vysušilo půdu a rozkládající se materiál pod stromy. Vlhký, rozkládající se materiál a vlhkost půdy upřednostňují rozvoj plísní, které mohou způsobit choroby. Některé nářadí a stroje v sadu mohou být použity pohodlněji u vysokokmenných sadů než v sadech, kde jsou větve blízko k povrchu země. Ovšem většinou jsou stroje v sadech již přizpůsobeny pěstování zákrsků a ovocných stěn a řez těchto dřevin tato přizpůsobení vylepšuje k dokonalosti.

Lze tedy bezpečně říci, že výhody nízkých tvarů pro intenzivní zemědělskou výrobu převažují nad výhodami vysokokmenů. To se zvýrazňuje ještě v době sklizně na kvalitě a velikosti plodů. Nicméně je asi moudré přijmout rozhodnutí o výšce koruny pro ovocné stromy v souladu s charakterem půdy a převládajícími klimatickými podmínkami, se způsobem údržby a také s požadavky odběratele, zákazníka.

Detail odstavce: Zákrsky a vysokokmeny
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017

ŘEZ OVOCNÝCH STROMŮ

Pracovní pomůcky k řezu stromů

K řezu jsou jak u řezu drobného ovoce, tak u řezu stromů zapotřebí kvalitní zahradnické nůžky, které udělají hladký řez. U hrubších větví je pak na místě použití pilky a následně zahlazení rány žabkou.

Pokud je třeba zachránit nějaký letitý strom, který je opravdu zarostlý a je to například stará odrůda nebo má pro vás určitý význam, prostě jej nechcete pokácet, je vhodné na takovou prořezávací práci použít prořezávací elektrickou pilu nebo pilku na teleskopické tyči. Ruční pila na teleskopické tyči je určitým řešením pro nepřístupná místa, která vyžadují řez, ale je s ní velmi namáhavá práce.

Druhou možností je použít již zmiňovanou elektrickou teleskopickou pilu. Ta funguje podobně jako tradiční elektrická řetězová pila, jen je na teleskopické tyči. S takovou pilou lze krásně a lehce prořezat starý strom. Takové pily jsou dlouhé zhruba od 1,5 m a lze je roztáhnout až na 3 m. Tyto pily jsou poháněny většinou elektromotorem o různém příkonu, ale existují i benzínové, a dokonce už se objevují i akumulátorové.

S takovými pilami je lehké pracovat z toho důvodu, že nemusíme ručně řezat, je ale těžké s některými manipulovat, než je dostaneme do koruny stromu kvůli vyvážení, protože elektrický motor mají takové pily většinou nahoře přímo u lišty a my pak zvedáme motor i lištu, což je značně těžké. Některé pily mohou mít motor dole, což je lepší z hlediska jejich vyvážení, bývají ale dražší. Péče o takové stroje se pak musí zaměřit na řetěz, lištu a dolévání mazacího oleje do nádržky, důležité je rovněž pravidelné čištění. U akumulátorových pil se pak přidává péče o baterii a u benzínových musíme kontrolovat celý motor.

Detail odstavce: Pracovní pomůcky k řezu stromů
Zdroj: Řez ovocných stromů
Zveřejněno: 14.6.2017

POSTŘIKY NA HOUBOVÉ CHOROBY

Postřiky na víno

Vinnou révu nejčastěji napadají houbové choroby. Patří mezi ně plíseň révová (peronospora), padlí révové (moučenka), plíseň šedá (botrytida). Kromě včasného zásahu vhodnými fungicidy je zásadní i prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Ale pozor, přehnojení dusíkem u révy způsobí větší náchylnost k houbovým chorobám i k promrznutí.

Pokud je počátek léta teplý a vlhký, révu často napadá houbové onemocnění zvané peronospora. Projevuje se žlutozelenými, oválnými skvrnami na svrchní straně listů, které později na rubu provází bílá plíseň. Napadené listy usychají a hnědnou, a zrovna tak později napadené hrozny. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat nebo spálit. Preventivně se aplikuje postřik fungicidem po odkvětu a poté ještě jednou za týden, v případě potřeby je možné postřik opakovat i před květem a déle. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta (zde pozor na obarvení omítky). Prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech a udržovat keře prosvětlené, vzdušné.

Padlí révové neboli moučenka je houbové onemocnění, které trápí révu nejčastěji při vyšší teplotě a zároveň i vlhkosti vzduchu, a pokud keře nejsou dostatečně vzdušné. Moučenka napadá listy a mladé výhonky, které se pokryjí šedavým plísňovým povlakem a posléze usychají, bobule popraskají. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Prevencí je vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a dostatek draslíku ve výživě. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní.

Plíseň šedá se začíná projevovat až po odkvětu, přičemž největší škodu způsobuje na hroznech v době dozrávání, ty poté hnijí a znehodnocují se. V době tvorby hroznů se proti této plísni aplikují fungicidy, například s účinnou látkou iprodione či tolyfluanid (například Rovral, Euparen, Ronilan). Do postřiku je vhodné přidat smáčedlo, například jar. Náchylnější jsou odrůdy, jejichž bobule mají jemnou slupku. Preventivním opatřením je opět vhodné stanoviště pro pěstování révy, udržování dostatečně vzdušných keřů a také vhodná výživa. Přemíra dusíku vznik choroby podporuje, prevencí je naopak dostatek vápníku, hořčíku a draslíku.

Detail odstavce: Postřiky na víno
Zdroj: Postřiky na houbové choroby
Zveřejněno: 20.11.2015

JAK SPRÁVNĚ ZASADIT OVOCNÝ STROM

Výsadba ovocných stromů

Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.

V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.

Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.

Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.

Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.

Detail odstavce: Výsadba ovocných stromů
Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom
Zveřejněno: 14.6.2017