Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreichvelmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Ve chvíli, kdy se Zdeněk Pohlreich označuje za nejlepšího kuchaře, dává smysl ho porovnat s dalšími výraznými tvářemi české gastronomie. Ne proto, aby se vyhlásil vítěz, ale aby bylo jasné, pro koho je který přístup vhodný.
Pohlreich versus Kluci v akci
Kluci v akci mluví jazykem domácnosti. Vysvětlují, zpomalují, přizpůsobují se běžnému provozu. Pohlreich naopak tlačí na výsledek a neomlouvá se za nároky. Technicky má Pohlreich navrch, prakticky jsou Kluci v akci čitelnější pro většinu lidí.
Pohlreich versus Roman Paulus
Roman Paulus je systematický a klidný. Učí techniku bez tlaku a emocí. Pohlreich učí skrze konfrontaci. Výsledky mohou být podobné, ale cesta je jiná. Paulus je učitel, Pohlreich trenér.
Pohlreich versus domácí kuchařský mainstream
Běžné domácí vaření je postavené na kompromisu. Chuť, cena, čas, nálada rodiny. Pohlreich kompromisy odmítá. To je jeho síla i slabina. Ne každá domácnost chce vařit jako restaurace.
Přílohová porce knedlíků, ať už houskových nebo bramborových, se obvykle pohybuje v rozmezí 160 – 200 gramů. Konkrétní hmotnost se může lišit podle velikosti porce a typu knedlíku. Například houskovýknedlík může mít porci kolem 160 g, zatímco bramborový knedlík se může blížit spíše 200 g.
Příklady hmotností přílohové porce knedlíků:
Houskovýknedlík: 160-200 g (5 plátků);
Bramborový knedlík: 200 g (5 plátků);
Chlupatý knedlík: 200 g;
Je dobré se při objednávání knedlíků informovat o konkrétní hmotnosti porce u daného podniku, protože se to může lišit. Některé podniky uvádějí i počet knedlíků v porci.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 8 ks rohlíků, 5 vajec, 200 g hrubé mouky, 400–500 ml mléka, 4 lžíce zelené posekané petrželky, 3 špetky muškátového květu, dle chuti bílý pepř a sůl
Postup: Starší pečivo (cca 1–2 dny uložené v pytlíku, aby neztvrdlo) nakrájet na kostky a lehce opražit v troubě. Do jedné míchací misky oddělit bílky a do druhé míchací misky odlít žloutky. Dále do misky ke žloutkům přidat nasekanou petrželku (nebo sušenou), mléko, vmíchat mouku, osolit, přidat muškátový květ a bílý pepř. Promíchanou zálivku nalít do mísy s nakrájeným a upraženým pečivem a jemně promíchat tak, aby se pečivo příliš nerozpadlo. Takto připravenou směs nechat asi 10–15 minut odležet. V první míchací misce ušlehat sníh z bílků dotuha a vmíchat do odstáté směsi pečiva – a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, naplníme z jedné strany zavázaný igelit na tlačenku (průměr cca 13 cm) hotovým těstem. Po naplnění zavážeme také druhou stranu provázkem tak, aby se nám výsledná šiška vešla do hrnce. Jinou možností je zabalit šišku do olejem vymazaného alobalu nebo do potravinové fólie. Hotovou šišku (šišky) pak budeme asi 20–25 minut vařit. Při vaření je knedlík na hladině, takže je potřeba jej asi po 10 minutách otočit. Cca po 10 minutách vaření je potřeba propíchnout igelit na tlačenku, aby tlak uvnitř igelitu nerozvázal provázek. Knedlík krájejte buď keramickým nožem, nebo režnou nití.
Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskovýknedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Ingredience: 250 g starších žemlí, asi 250 ml mléka, 2 žloutky, sůl, muškátový oříšek, 20 g másla, 40 g hrubé mouky, 2 bílky (sníh)
Postup: Žemle pokrájíme na kostičky, zvlhčíme je mlékem rozšlehaným se žloutky a solí a necháme prosáknout. Po chvilce vmícháme rozehřáté máslo, mouku, tuhý sníh z bílků a těsto vytvarované do šišky vložíme do navlhčeného, vyždímaného ubrousku. Ubrousek ovineme kolem knedlíku, na obou koncích ho zavážeme provázkem nebo nití, potom ještě o 1 cm dále, vložíme do osolené vody a vaříme mírným varem. Po 5 minutách varu nitě těsně u těsta rozstřihneme, knedlík obrátíme a vaříme ještě asi 20 minut. Uvařený knedlík vybalíme z ubrousku, ostrým tenkým nožem nebo kráječem na knedlíky nakrájíme na kolečka a podáváme.
Ingredience: 250 g starší housky, 2 vejce, 100 g hrubé mouky, 2 dl mléka, petržel, sůl, muškátový květ, bílý pepř
Postup: Starší housky nakrájíme na kostičky, které lehce opražíme v troubě. Smícháme je se žloutky, nasekanou petrželkou, moukou a mlékem, osolíme, přidáme špetku muškátového květu a bílého pepře a necháme asi 10 minut odležet. Poté zlehka vmícháme sníh z bílků a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Vytvarujeme ho do úhledné šišky. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, zabalíme ho do olejem vymazaného alobalu, ve kterém ho budeme asi 20 minut vařit.
Ingredience: 7 dkg másla, sůl, 6 vaječných žloutků, ½ l mléka, 56 dkg mouky, 20 dkg housky, 2 dkg másla, ze 6 bílků tuhý sníh, 2 dkg másla na ubrousek a 3 dkg másla na polití
Postup: Housku nakrájíme na kostičky a usmažíme na másle. Z bílků ušleháme tuhý sníh. Máslo utřeme se solí do pěny a vmícháme jeden vaječný žloutek po druhém, po lžících přiléváme do směsi mléko a přisypáváme mouku. Poté přidáme nakrájené a usmažené housky a sníh z bílků a ze všech surovin v míse vypracujeme těsto. Ve staročeské kuchyni se karlovarský knedlík často dělával v utěrce. Proč to nezkusit i dnes a nezachovat dobový postup? Látkový ubrousek potřeme máslem a dáme do něj těsto. Zavážeme jako knedlík a vaříme asi 1 hodinu ve slané vodě v hrnci. Hotový karlovarský knedlík krájíme za pomoci nitě a podáváme politý rozpuštěným máslem.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
V míse smícháme všechny suroviny kromě nakrájených housek. Necháme v teple nakynout asi 45 minut. Přidáme 2 housky nakrájené na kostičky a pořádně vypracujeme do těsta. Poté necháme těsto na knedlíky ještě kynout dalších 15 minut. Vykynuté těsto rozdělíme na 2 díly, vytvoříme stejně velké knedlíky a necháme chvilku odpočinout, než budeme dávat na páru. Mezitím si připravíme velký hrnec, do kterého nalijeme asi 3 cm vody. Přikryjeme ho utěrkou, kterou přichytíme nejlépe gumičkou, tak abychom na ni mohli ukládat knedlíky. Přikryjeme poklicí a necháme vodu vařit. Poté dáme knedlíky na utěrku, znovu přikryjeme poklicí a necháme v páře vařit 35 minut. Houskové knedlíky vařené v páře jsou tak nadýchané, že je krájíme nejlépe nití, aby se nepomačkaly.
Do mísy si dáme mouku, smícháme ji s mlékem a žloutky, přidáme nasekanou petrželku, opepříme a osolíme. Do těsta přidáme rohlíky nakrájené na kostičky, ze zbylých bílků ušleháme hustý sníh a zlehka přimícháme do těsta. Připravíme si hrnečky, které vymažeme máslem nebo sádlem. Takto připravené hrníčky plníme hotovým těstem si do 2/3. Z této dávky naplníme asi 6 klasických ¼l hrnečků (1 hrneček = 5 koleček knedlíku). Vezmeme si větší hrnec, naplníme ho zhruba do čtvrtiny vodou a dáme vařit. Přivedeme vodu k varu a vložíme naplněné hrnečky. Voda by měla sahat asi pod polovinu hrnečků. Zakryjeme pokličkou a vaříme přibližně 25 minut. Vypneme a necháme ještě chvilinku v hrnci odstát. Potom knedlíky vyklopíme, nakrájíme na kolečka a můžeme podávat. Ještě jedna rada na závěr, před vyklopením knedlíků objeďte nožem obvod hrnečku, aby šly knedlíky bez problémů vyklopit.
Nejprve si připravte kvásek. Smíchejte droždí s troškou vlažného mléka a nechte vzejít. Poté kvásek vlijte k mouce se solí, přidejte vejce a zbytek mléka. Zadělejte tuhé těsto (podle potřeby můžete přidat mléko). Nakonec vmíchejte housky nakrájené na kostičky, těsto posypte moukou a nechte půl hodiny kynout na dvojnásobek. Po vykynutí těsto převálejte, dotvarujte do podoby podlouhlých knedlíků a nechte ještě chvilku odpočívat. Mezitím si připravte větší hrnec, naplňte ho vodou a dejte vařit. Do osolené vroucí vody vložte připravené odpočaté knedlíky. Vařte cca 10 minut, poté otočte a vařte opět 10 minut. Hotové knedlíky vyndejte z vody a propíchněte je vidličkou, aby z nich vyprchala pára.
Do mísy nasypeme hrubou mouku s práškem do pečiva, přidáme lžičku soli a poté celé vejce s mlékem. Nakonec pokrájíme na malé kostičky dva starší rohlíky a přidáme je do směsi. Vezmeme vařečku a zamícháme v tuhé nelepivé těsto. Na pracovní desce si těsto rozdělíme na dva díly a vyválíme z nich knedlíky. Na plotnu dáme vařit hrnec s vodou, do vroucí osolené vody vložíme knedlíky a vaříme asi 20 minut. Nezapomeneme je na začátku odlepit ode dna a hlavně alespoň jednou obrátit. Když jsou knedlíky uvařené, vyndáme je z vody a propíchneme vidličkou. Krájíme na kráječi na knedlíky nebo po staru obyčejnou nití.
V míse smícháme mouku se sušeným droždím, osolíme, přidáme vejce, vlažné mléko a zaděláme těsto. Když je dobře propracované, zapracujeme do něj na kostičky nakrájené housky. Těsto poprášíme troškou hrubé mouky a necháme na teplém místě pod utěrkou vykynout zhruba na dvojnásobek. Vykynuté těsto si dáme na pomoučený vál a rozdělíme na 2 bochánky, které necháme 5 minut pod utěrkou odpočinout. Poté je znovu převálíme, dotvarujeme do podoby podlouhlých knedlíků a necháme ještě chvilku odpočívat. Mezitím si vyndáme větší hrnec, naplníme vodou a dáme vařit. Do osolené vroucí vody vložíme připravené odpočaté knedlíky. Vaříme zhruba 10 minut, poté otočíme a vaříme znovu 10 minut. Hotové knedlíky vyjmeme z vody a propíchneme vidličkou, aby z nich vyprchala pára. Nakonec krájíme na kráječi nebo obyčejnou nití.
