Bobkovišeň Rotundifolia je rychle rostoucí rostlina a je ideální rostlinou pro rychlé vytvoření živého plotu. Živý plot z této bobkovišně je také poměrně nenáročný na údržbu. Pro krásně tvarovaný živý plot ho stačí stříhat jen dvakrát ročně.
Kromě toho tvoří silný živý plot, který účinně snižuje hluk a znečištění a zároveň nabízí to správné množství soukromí a stínění vašemu domovu. Pokud hledáte vysoce kvalitní a cenově dostupné rostliny pro svůj živý plot, rostlina Prunus laurocerasus Rotundifolia je tím nejlepším řešením.
Rychlost růstu
Prunus laurocerasus Rotundifolia je pohledný stálezelený druh bobkovišně. Jak vypadá se můžete podívat tady: bobkovišeň Rotundifolia obrázky živých plotů. Jeho velké stálezelené listy tvoří hustý, atraktivní dlouhověký větrolam nebo zástěnu. Bobkovišeň Rotundifolia se vyznačuje těmito vlastnostmi:
Tvarovací řez se provádí dvakrát do roka.
Nenáročná údržba a péče.
Zimní odolnost.
Rychlost růstu je 40 až 60 cm za rok.
Snese stín, částečný stín i plné slunce.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita,
bobkovišeň Rotundifolia.
Tyto tři druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a díky tomu potřebují výchovný střih dvakrát do roka. Pokud by to pro vás byl problém a moc starostí, můžete použít pomaleji rostoucí druhy jako je:
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok;
bobkovišeň Otto Luyken - rychlost růstu 10 až 20 cm za rok;
Tyto pomalu rostoucí druhy bobkovišně potřebují výchovný udržovací řez jednou ročně.
Jak daleko se sází rostliny bobkovišně do živého lotu z varianty Prunus laurocerasus Rotundifolia a dalších rychle a středně rychle rostoucích:
Živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Pomalu rostoucí odrůdy jako je Otto Luyken se vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Ve svém příspěvku ČLÁNEK JE BEZVADNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bukovský Zdeněk.
Včelařím přes padesát let,
ale mrzí mě,že někteří včelaři přirovnávají včely ke zvěři, která chcípá, žere a lenoší.
Přítel Kavan Petr se takto vyjadřuje ve svých webových stránkách o včelách.
A když jsem mu napsal,že s ním nesouhlasím tak na mě zpustil vlnu nadávek a zloby.
Jsem rád,že jako jednatel spolku, který má 85 členů, jsem se zatím nesetkal s podobným
chováním tzv.včelaře.
Další fenomén dnešní doby je hromadné kácení stromů, keřů i centrech obcí, jako těžba
dřeva do kotlů na biomasu. Domnívám se, že kotle na dřevo propagoval p.Bursík, jako
ekologické topení. Děsí mě dředstava, že naši vnuci si budou promítat filmy jak vypadaly u nás
lesy.
Děkuji Vám za nádherný a poučný článek o včelách.
S pozdravem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nebude to problém. Až se rakytník rozroste, tak bylinky vysadíte na jiné místo. Společně si nijak nevadí.
Bobkovišeň Novita i Caucasica jsou nejuniverzálnější druhy pro živé ploty. Novita je nově vyvinutá odrůda bobkovišně, která je odolnější vůči extrémům počasí. Stejně jako u standardní bobkovišně Caucasica, i Novita se může pochlubit velkými, lesklými zelenými listy po celý rok a bujným růstem 30 až 60 cm za rok až do výšky 5 metrů! Díky tomu jsou obě odrůdy vynikající volbou do živého plotu všude tam, kde chcete rychlé, husté a vysoké zábrany. Hustý stálezelený plot vytváří účinnou ochranu proti větru, hluku a soukromí.
Epidemiologické studie zkoumající onemocnění různých druhů bobkovišní zjistily, že kultivar Caucasica byl nejméně náchylný k onemocnění skvrnitosti listů, následovaný Etnou, zatímco Novita a příbuzná Rotundifolia vykazovaly nejzávažnější příznaky.
Bobkovišeň Novita se hodí spíše do normální až suché půdy, kdežto Caucasica bude lépe prospívat v půdě normální až vlhké, přesto dobře propustné.
Bobkovišeň Caucasica má sice užší listy než Novita, ale má jich zase více a díky tomuto hustšímu olistění tak vytváří zcela neprůhledné a mohutné živé ploty s minimální výškou 1,5 metru.
Obě variety snesou stanoviště na plném slunci i v plném stínu, na větrné straně i v závětří.
Zde se můžete podívat na fotografie a porovnat vizuální rozdíly těchto dvou druhů:
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Živé ploty z bobkovišně se stříhají jednou ročně koncem června – nejlépe ručními nůžkami na živý plot, protože elektrické zařízení neprořeže velké listy rostlin čistě a zůstanou pak oschlé nevzhledné otřepky. Hlubší prořezávání je možné na jaře pomocí pily na větve, protože bobkovišeň může snadno znovu vyrašit, ale jen z větví silných jako paže.
Bobkovišeň dobře snáší řez a podle druhu, účelu a požadavků se stříhá jednou až dvakrát ročně. Pokud stálezelený keř stojí samostatně jako poutač, může se střihem dotvářet i častěji. Při jednom prořezávání ročně vypadá bobkovišeň přirozeně, je povzbuzována k větvení a hustě roste. Pro minimalizaci tvorby jedovatých bobulí je ideální řez po odkvětu. Pro správný řez je důležité:
Nůžky na živý plot musí být ostré.
Pro soukromé živé ploty je vhodné použít jen kvalitní silné a rychlé elektrické nůžky na živý plot.
Listy by neměly být mokré.
Využijte fázi bez intenzivního slunečního záření, protože zatažený den je pro sestřih ideální čas.
Nikdy neřežte v mrazu nebo dešti.
Zkraťte letošní nový růst o polovinu.
Poslední řez by měl proběhnout do poloviny srpna.
U rychle rostoucích exemplářů většinou nestačí jediný řez.
Pamatujte si, že je bobkovišeň toleruje i silné prořezávání až do starého dřeva a během krátké doby si vytvoří nové výhonky.
Dbejte na to, abyste bobkovišeň nevysypávali jako zahradní odpad na okraje lesů. Díky vysoké přizpůsobivosti se rod nekontrolovatelně šíří jako tzv. neofyt a vytlačuje plané rostliny.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK PĚSTOVÁNÍ A MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
jak rozpoznam samči a samiči
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Staňa.
Zasadil jsem na zahradě rakytník (samčí i samičí), ale neuvědomil jsem si jeho budoucí velikost.Chci se zeptat zda ho mohu nějak hodně omladit a přesadit na chatu, kde by mi jeho velikost nevadila nebo jak namnožit ze stávajících keřů mladé rostliny a stavající doma zlikvidovat pro jejich velikost. Děkuji za odpověď
Bobkovišeň Etna je lesklá stálezelená rostlina zajišťující dobré krytí. V mnoha ohledech je podobná bobkovišni lékařské, ale je kompaktnější odrůdou, díky čemuž je ideální pro oblasti, kde je původní bobkovišeň příliš bujná. Rostlina vytváří vzpřímené hrozny krémově bílých květů, které jsou oblíbené u včel a motýlů. Vzhledem k tomu, že roste pomaleji než klasická bobkovišeň, stačí jej zastřihnout jednou ročně a bude vypadat krásně po celý rok.
Bobkovišeň Etna dorůstá do výšky 2,5 m, pokud je ponechána nezastřižená, ale lze ji snadno udržovat ve výšce 1 m až 3 metry, což z ní dělá skvělou rostlinu pro oplocení malých zahrad, kde by jiné odrůdy byly příliš objemné. Tento stálezelený vavřín je ideální pro oplocení, protože má hustý růst a dobře roste i v obtížných podmínkách, jako jsou zásadité půdy a stín. Rychlost růstu je 20 až 30 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
V naší poradně s názvem ODBORNÁ POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Dobrý den, dostal jsem úkol pořídit dva druhy ozdobných keřů do truhlíku na slunné místo. Výška 150-200cm a jeden by měl kvést žlutě a druhý modře a pokud možno současně. Prosím poraďte. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.
Bobkovišeň Herbergii je stálezelená rostlina se vzpřímeným tvarem. Má úzké kopinaté lesklé listy a v dubnu až květnu vytváří velké hrozny květů následované fialovými bobulemi v létě. Tento keř je ideální pro nízké až střední živé ploty, a přestože neroste tak rychle jako jiné kultivary, stále je schopen dosáhnout střední rychlosti růstu 20-40 cm za rok a vyžaduje proto střih dvakrát do roka.
Tato rostlina je velmi oblíbená u lidí, kteří chtějí pěstovat obzvláště nápadný živý plot. Bobkovišeň Herbergii je však vybírána hlavně kvůli její estetické hodnotě, protože bude trvat několik let, než bude dostatečně vysoká, aby mohla sloužit jako živý plot. Ale přesto je tato bobkovišeň oblíbeným keřem pro každého, kdo do své zahrady chce přidat krásu vavřínového živého plotu střední výšky.
Bobkovišeň Herbergii je obecně známá pro své nádherné, elegantní listy, které se vyznačují hustou strukturou kůže, celkovým tvarem a lesklými horními stranami. Její bílé květy přitahují včely a fialové plody poskytují potravu pro ptáky.
V naší poradně s názvem BUDDLEIA DAVIDII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Škodová.
Dobrý den, tvrdíte, že motýlí keře netrpí na žádné škůdce. Asi byste měli svůj výrok přehodnotit. Na internetu nenajdu nic jiného, než toto tvrzení. Ale co je pak toto? Viz foto…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii jsou mšice. Napadají mladé výhonky všech rostlin i motýlích keřů. Jsou přirozenou potravou pro slunéčka sedmitečná. Na trhu je mnoho přípravků k ochraně rostlin proti tomuto škůdci. BIOOL, CALYPSO 480 SC, CAREO Combi Granulát proti škůdcům, CYPERKILL MAX, DANADIM PROGRESS, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, FAST M, FURY 10 EW, KARATE se ZEON technologií 5 CS, MOSPILAN 20 SP, NeemAzal T/S, NEUDOSAN, SANIUM AL, SANIUM SYSTÉM, SPINTOR, SPRUZIT AF, VAZTAK ACTIVE.
Bobkovišeň Otto Luyken je kompaktní druh do nízkých živých plotů. Má úzké, lesklé, tmavě zelené olistění a je vhodný pro nízký růst. Tato bobkovišeň dobře roste ve všech typech půd a může růst jak ve stínu, tak na slunci. Rostlina dorůstá asi do 1 metru, což z ní dělá skvělou rostlinu na živé ploty pro jemné nízké živé ploty, jako jsou předzahrádky. Rostlina na jaře vytváří bílé, voňavé květy, následované druhým květem na podzim, po kterém se tvoří bobule. Protože jde o pomalu rostoucí rostlinu s rychlostí růstu pouze 10 až 20 cm za rok, tak potřebuje seříznout pouze jednou ročně.
Bobkovišeň Otto Luyken má nápadné listy. Díky vzhledu listů má tato bobkovišeň vlastnost, která je impozantnější než zářivost listů, kterou byste očekávali od stálezelených rostlin živého plotu.
V naší poradně s názvem PRO MGR. DVOŘÁKA - SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Konupčíková.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek. Děkuji za něj. Na mladých bobkovišních (staré cca 2 roky, 1. rok pouze mladý oddenek, Letos se konečně chytly a začaly růst. Mají cca 50 cm, bohatě se rozvinuly) jsem nedávno objevila oranžové flíčky. Foto přikládám. Prosím, můžete mi potvrdit, že jde o zmiňovanou skvrnitost?
Něco podobného se mi objevilo i na listech pokojovek, doporučili mi postříkat SUBSTRALem. Mohu i bobkovišeň?
V blízkosti (cca 70m) je u sousedů nemocný smrk, z velké části proschlý. Je možná nějaká souvislost??
Předem děkuji za váš názor a radu.
S pozdravem,
Pavla Konupčíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fotografie s poškozenými listy bohužel nedorazila, ale podle vašeho popisu předpokládám, že se jedná o suchou skvrnitost listů. Je to houbové onemocnění patogenem Stigmina carpophila, které se projevuje na listech velkými fialovočervenými až červenohnědými skvrnami s tmavým okrajem o velikosti až 5 mm. Postupně dochází k nekrotizaci napadeného pletiva. Při silném napadení listů dochází k jejich opadu. Na letorostech se choroba projevuje tvorbou propadlých hnědých skvrn, které jsou často doprovázeny klejotokem. Houba přezimuje na napadených větvích ve formě mycelia nebo konidií. Za vegetace se šíří konidiemi a napadá všechny druhy peckovin. Nepřímá ochrana spočívá v odstraňování napadených listů a větví. Chemická ochrana se provádí fungicidním postřikem provedeným v době rašení nejpozději po odkvětu. Dostupné fungicidy jsou FUNGURAN PROGRESS a TALENT.
Bobkovišeň lékařská 'Etna' je mezi bobkovišněmi tou nejelegantnější královnou. Její tuhé, kožovité listy jsou nápadně bronzové, když raší, postupně jejich barva přechází do teplého odstínu sytě smaragdově zelené. Mají zvláštní tvar, list je od řapíku vejčitý, ale k vrcholu se rozšiřuje a končí téměř naplocho. Tento konec je navíc zvlněný, takže celý keř působí velmi plasticky. Daleko lépe snáší zimní oslunění než jiné druhy, navíc zůstává sytě zelená.
Využití
Bobkovišeň 'Etna' je jednou z nejvhodnějších odrůd pro pěstování ve formě stromu, neboť roste pomaleji a do moc pěkného, vejcovitě zaobleného tvaru koruny, která je souměrná i bez stříhání. Kvete málo, spíše výjimečně – květy jsou kratší vzpřímené hrozny. Plodí ještě méně, než kvete. Pokud přece jenom bude střih potřeba, proveďte jej zjara po mrazech nebo v polovině léta. Celková budoucí výška dospělého stromu je vždy závislá na výšce kmene a je součtem výšky kmene + 2 metry, což je přibližná velikost koruny.
Bobkovišeň 'Etna' není vhodná pro živý plot.
Pěstování
Potřebuje vlhkou, mírně kyselou a dobře propustnou půdu bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin nebo mokrou zemí. Jestliže v zimě nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Neměly by jí vyschnout kořeny před zamrznutím země. Plně mrazuvzdorná je do -27 °C.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Adámková.
Dobrý den,
prosim o radu. Asi před měsícem jsem koupila a zasadila
bobkovišeň do zeminy pro okrasné dřeviny. Je jich patnáct v řadě, jsou na jižni straně kde je hodně slunička. Asi před 4 dny se začaly na některých bobkovišních dělat hnědé listy. Viiz foto
Poradíte mi co s tim?
Děkuji
Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zavíječ broskvoňový.
Přítomnost tohoto hmyzu způsobuje odumírání větví a hnědnutí listů. Hledejte kolem základny stonků díry v kůře a dole piliny. Tento vrtal je přitahován nadměrným mulčem a hlubokou výsadbou. Udržujte mulčování ne silnější než 6 cm a dále od základny stonků. Při výsadbě v těžkých jílovitých půdách je vhodné keř vysadit o něco výše, než je stávající úroveň půdy. Pokud se potvrdí přítomnost zavíječe, můžete použít postřik přípravkem MOSPILAN 20 SP.
Špatná drenáž.
Listy mohou žloutnout, hnědnout a odumírat. Bobkovišeň nemá ráda těžkou jílovitou půdu, která špatně odvodňuje. Nadměrná vlhkost půdy snižuje kyslík v půdě, poškozuje jemné kořenové vlásky a kořenový systém není schopen absorbovat vodu. Ujistěte se, že máte dobrou drenáž půdy a ujistěte se, že v kořenové zóně nejsou žádné svody vypouštějící vodu. Rostliny zasaďte na vyvýšené záhony a/nebo odveďte svody na jiné místo.
Přilišná zálivka.
Bobkovišně nezalévejte každý den. Nechte substrát jeden vyschnout, aby kořeny mohly dýchat
Bobkovišeň lékařská 'Novita' je novodobou senzací mezi bobkovišněmi. Konečně se podařilo vyšlechtit otužilý druh, který má všechny atributy dříve choulostivých kultivarů: je vzrůstná, má velké listy příjemné barvy, rychle roste a na velkolistou bobkovišeň je překvapivě velice mrazuvzdorná. Jedná se o selekci odrůdy 'Rotundifolia', které je tím pádem i velmi podobná, ale možná ještě o něco hezčí. Listy jsou lesklé, kožovité, 10–15 cm dlouhé, mladé mají svěže zelenou barvu a mění se v tmavě zelenou s o něco světlejším žilkováním. Oproti 'Rotundifolii' má listy více rozevřené od větvičky, takže se plně ukáže jejich krása. List je mírně do špičky, přestože tvar je spíše obvejčitý.
Využití
Roste rychle všemi směry, ale přednostně do výšky, takže brzy vytvoří pěkný, hustý, stálezelený keř. Je vhodná jako rychle rostoucí clona nebo mohutnější solitérní keř, stejně jako ideální pozadí pro nižší a jinak vybarvené keře či stromky. 'Novita' se nabízí i ve formě s nízkým nebo vysokým kmenem, takže se můžete těšit z opravdového stálezeleného stromu. Stříhání je možné v dubnu nebo v polovině července. Tato odrůda kvete většinou až v pozdějším věku a v dospělosti. Květů bývá poté hodně, stejně jako velkých, téměř černých plodů. Byly provedeny mnohé testy ohledně jedovatosti plodů, které prokázaly, že nebezpečí spočívá pouze v konzumaci listů a semen z nezralých plodů, vybarvené či popadané plody neublížily ani dětem.
Pěstování
Potřebuje vlhkou, ale v žádném případě mokrou půdu, přednostně mírně kyselé reakce, bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin nebo chlorózou (přemírou vápna v půdě), případně výsadbou v těžkém jílu. Dodejte rostlině hořkou sůl při chloróze nebo upravte pH půdy na kyselou reakci, nebo bobkovišeň mírně vyvyšte nad terén, pokud jste ji zasadili do jílu. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Rostlina by neměla vyschnout před zamrznutím země. V případě omrznutí listů nebo větviček stačí zjara zakrátit. Obráží spolehlivě a bujně. Dobře mrazuvzdorná je cca do -24 °C, krátkodobě zvládla už i -27 °C.
V oblastech s mírnými zimami je bobkovišeň se svým hustým, stálezeleným olistěním téměř předurčen jako živý plot nebo lemovka vinic. Velmi dobře se hodí například do zahrad ve středomořském stylu, protože vypadá podobně jako vavřín, který se běžně používá v oblasti Středozemního moře. Bobkovišeň je vhodná nejen jako živý plot, ale také jako ozdoba pro individuální postavení, například pokud je ostříhaná jako velká koule nebo kvádr. Pro podsadbu se velmi dobře hodí i pomalu rostoucí odrůdy bobkovišně jako 'Otto Luyken' nebo půdopokryvné odrůdy jako 'Mount Vernon' u problémových rostlin s netolerantními kořenovými systémy. Bobkovišeň také předěluje prostor jako součást smíšených volně rostoucích zástěn na ochranu soukromí.
V srpnu se z květů bobkovišně rodí trsy malých červených peckovin, které jsou v plné zralosti černé. Jejich tvar je kuželovitý až kulovitý, někdy vejčitý. Čerstvá semena bobkovišně obsahují prunasin – glykosid, ze kterého se při trávicím procesu v žaludku tvoří kyselina kyanovodíková. Jsou tedy jedovatá. Vařením se ale toxické látky ničí, a tak lze z ovoce bobkovišně vyrobit například džem nebo želé. V Turecku se plody bobkovišně dokonce sbírají a konzumují v suchém stavu, podobně jako rozinky.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo na jaře. Kontejnerové rostliny však můžete vysazovat po celý rok. Podzim je ale nejlepší období pro výsadbu bobkovišně. Keře pak jen trochu vyraší a místo toho si vyvinou kořeny, což je ideální pro růst kořenového balu na novém stanovišti. Na jaře pak bobkovišeň začíná silně růst.
Před výsadbou bobkovišně rostlinu dostatečně zalijte. Chcete-li to provést, umístěte rostliny živého plotu s holými kořeny do vody alespoň dvě hodiny před výsadbou. Rostliny, které jsou ještě v květináčích, by měly být předem ponořeny do kbelíku s vodou, dokud se jim neobjeví bubliny na kořenech. Hnědé nebo zvadlé listy jsou známkou toho, že vaše bobkovišeň potřebuje více vody.
Postup výsadby:
Vykopejte jamky v doporučené vzdálenosti výsadby pro každou odrůdu. Nezapomeňte dodržet přední a zadní odstup.
Vykopejte díru větší než je nádoba a kořeny rozprostře
Bobkovišeň Genolia je švýcarská odrůda známá pro svůj vzpřímený, úzký růst. Má lesklé sytě zelené listy, které jsou o něco menší a protáhlejší než u druhu Rotundifolia. Ve skutečnosti si zachovává mnoho vlastností původní bobkovišně, jako jsou shluky květin a husté lesklé listy, ale vyžaduje jen malou údržbu. Roste pomalu a snadno, ale i tak vytvoří dokonalou zástěnu. Může dosáhnout výšky až 4 metrů a šířky 1 metr. Rychlost růstu je 30 až 50 cm za rok a rostlina vyžaduje výchovný řez jednou do roka.
Bobkovišeň Genolia je keř nenáročný na údržbu, který tvoří vynikající živý plot. Je mrazuvzdorná a ve Švýcarsku známá jako „sněhová“ bobkovišeň. Má kompaktní růst, díky čemuž se skvěle hodí do menších zahrad nebo tam, kde je problém s prostorem.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Moc děkuji za odpověď. Prosím, do jak velké jámy doporučujete sázet rostlinku v kontejneru 3l a jaký zvolit substrát?děkuji, TK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vykopejte jamku, která je o něco větší než kořenový bal a umístěte rostlinu do jamky, ujistěte se, že horní část kořenového balu je v jedné rovině s okolní půdou. Zasypte díru vykopanou zeminou a jemně ji zpevněte kolem kořenů rostliny, abyste odstranili všechny vzduchové kapsy. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte, aby se uchytila, a poté navrch přidejte mulč, který udrží vlhkost.
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících. Proto nám žádná z těchto „zelených prací“ principiálně neb
Okrasné keře jsou stálezelené nebo opadavé dřeviny s široce rozvětvenými výhony. Některé druhy mají na podzim nádherně zbarvené listy, jiné dekorují zahradu svými květy nebo okrasnými plody. Okrasné keře lze využít různě: můžeme je umístit do záhonů nebo živých plotů, můžeme jimi pokrýt půdu, též mohou růst osamoceně (jednotlivě) jako solitéry. Vždy záleží na tom, o kterou dřevinu se jedná, protože ne každý keř se hodí ke každému účelu. Okrasné keře patří mezi nejvděčnější zahradní prvky, nebývají totiž náročné na stanoviště ani na péči. Keře však musíme vybírat uvážlivě a při jejich výsadbě pak postupovat citlivě. Nejčastějším omylem bývá nesprávný řez a příliš hustá výsadba. Seznam okrasných keřů je velmi dlouhý a rozmanitý. V níže uvedených odstavcích budou přiblíženy některé druhy keřů.
Okrasné keře lze považovat za vhodný doplněk okrasných zahrad. Pokud navíc příhodně zkombinujeme druhy keřů (například tak, aby kvetly v různých časových obdobích), bude nám pestrá paleta barev oživovat zahradu téměř po celý rok.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Zdravim,jake je davkování připravku champion?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
CHAMPION 50 je kontaktní postřik na bázi mědi proti plísni a některým bakteriím. Použití najde nejen proti houbovým a bakteriálním chorobám, ale i k ochraně květů meruněk proti mrazu.
Dávkování se liší podle použití:
- ovocné výsadby, réva vinná, bobkovišěň se použije roztok o síle 0,1 % - 0,5 % (1 až 5 gramů přípravku / 1 litr vody);
- meruňky ochrana květů proti mrazu se použije roztok o síle 0,2 % (2 gramy / 1 litr vody);
- zelenina, brambory, cibule, cukrovka se použije roztok o síle 3,5 % - 4,0 % (3,5 až 4 gramy / l vody);
- chmel se použije roztok 0,5 % (5 gramů / litr vody);
- lesní kultury, okrasné jehličnany se použije roztok o síle 0,6 % - 1,0 % (6 až 10 gramů na litr vody).
Pro přípravu postřiku na suchou skvrnitost bobkovišně použijte roztok o síle 2,5 gramu na jeden litr vody.
Prunus laurocerasus caucasica, bobkovišeň lékařská 'Caucasica', je stálezelený keř řadící se do čeledi Rosaceae (růžovité) a rodu Prunus. Dorůstá do výšky 3–4 m a vytváří hustý keř. Původní druh je keř či malý strom pocházející z Malé Asie a jihovýchodní Evropy.
Listy jsou sytě zelené, kožovité, lesklé a podlouhlé. Květy jsou drobné, pětičetné, bělavé, sestavené do hroznovitých květenství. Na rostlině se vyskytují v průběhu dubna až května a svou vůní lákají motýly. Kvetení se může opakovat i na podzim. Plody jsou drobné, lesklé, černé peckovice, které jsou jedovaté.
Pěstování
Aby vám v zimě bobkovišeň nevymrzla, je vhodné rostlinu přihrnout mulčem. I když omrzne, velice dobře obráží. V bezmrazých obdobích v zimě je zapotřebí zálivky. Rostlina preferuje pohostinné stanoviště s vlhčí, propustnou, živnou půdou.
Využití
Tato vzrůstná odrůda bobkovišně se výborně hodí na živé ploty, jako pozadí za jinak barevné sadovnické kompozice či jako krycí rostlina zdí a stinných koutů. Živý plot z bobkovišně je ideální pro ty, kdo chtějí mít listnatý zelený živý plot po celý rok. Vhodná je výsadba i kolem vinohradů.
Bobkovišeň neklade na půdu téměř žádné nároky: preferuje humózní a na živiny bohatší hlinitou půdu, ale bez problémů prospívá i na mírně suché, písčité půdě. Zde je ještě o něco mrazuvzdornější, protože jednoleté výhony na podzim dříví lignifikují. Také zde nejsou téměř žádná omezení ohledně hodnoty pH – půda může být středně kyselá až zásaditá. Naproti tomu bobkovišeň nesnáší utuženou půdu a stojatou vodu. Nadměrné opadávání listů je prvním varovným signálem nepříznivých půdních podmínek.
