Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podlePohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podlePohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podlePohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podlePohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 1 husa o velikosti 3–4,5 kg, 2 jablka, hřebíček, kmín, sůl, voda
Technologický postup: Husu očistíme, omyjeme pod horkou tekoucí vodou, osolíme, posypeme kmínem. Do jablek zapícháme hřebíčky a ty pak vložíme dovnitř husy. Husu pečeme přikrytou v pekáči v horkovzdušné troubě 4–5 hodin. Pečeme ji ve vlastním tuku pozvolna při 140–120 °C pěkně doměkka a jen trochu podléváme horkou vodou. Pokud je husa velmi tučná, odebereme tuk dříve, než ji začneme podlévat. Nezapomínáme propichovat kůži vidličkou, obzvláště mezi stehny a mezi tělem a křídly, ale pozor: nepropichujeme až do masa, musí vytékat tuk, ne šťáva z masa. Husí tuk je velmi chutný a později se může hodit. Jakmile je husa měkká, grilujeme ji nepřikrytou cca 30 minut, dokud se neudělá hnědavá kůrčička. Pokud máme i husí játra, dáme je péct nejlépe zvlášť do menšího kastrolu s trochou másla a solíme až úplně ke konci, aby nám neztvrdla.
Ingredience: husa o velikosti 4 kg, sůl, kmín, vývar, 2 jablka, 2 hrušky, 2 švestky, snítka levandule
Technologický postup: Troubu předehřejte na 200 °C, horkovzdušnou na 180 °C. Husu ze všech stran i uvnitř osolte, okmínujte a dovnitř vložte rozkrojené jablko a hrušku na čtvrtky (zbavené jádřinců). Připravenou husu vložte do pekáče prsíčky dolů. Podlijte ji horkým vývarem (měla by sahat asi do čtvrtiny pekáče), větší a starší drůbež přiklopte druhým pekáčem a vložte do předehřáté trouby. Obložte ji jablkem rozkrájeným na plátky. Šťáva díky tomu získá jemnější a svěžejší chuť a bude hustší. Během pečení vidličkou propichujte u tučnější husy kůži jednak mezi stehny a trupem, jednak mezi křídly a trupem, ale ne až do masa. Mělo by vytékat jenom sádlo, nikoli šťáva. Aby se sádlo nepřepalovalo, postupně ho odebírejte naběračkou do čisté, nejlépe porcelánové nádoby. Začněte, až když je sádlo dobře vyškvařené a čiré, do té doby husu znovu nepodlévejte. Během pečení ji občas přelévejte vyškvařeným sádlem. Když je husa na hřbetě zlatá, otočte ji a pokračujte v pečení a sbírání sádla, dokud nebude upečená dozlatova; trvá to asi 1–1,5 hodiny, ke konci pečení, tedy přibližně 30 minut před koncem, přidejte hrušky a švestky. Měkkou husu pak vyndejte na mísu a překryjte alobalem. Z pekáče seberte zbylé sádlo a přilijte horký vývar, aby bylo dost šťávy. Usazeniny ze dna a stěn odškrabejte do šťávy a nechte chvíli povařit. Husu naporcujte, vložte do pekáče a nechte ji v otevřené troubě ještě chvíli odpočinout. Při podávání přelijte každou porci malým množstvím šťávy; zbylou můžete podávat v omáčníku.
Ingredience: 1 chlazená husa o váze 4–4,5 kg (i s drůbky), sůl, pepř, 2 lžíce brusinkového želé nebo marmelády
Ingredience na rozmarýnovou nádivku s mletým masem: 1 včerejší rohlík nebo houska, 2 lžíce nasekané petrželky, lžíce nasekaných lístků čerstvého rozmarýnu, 2 cibule, 1 jablko zbavené jádřince a oloupané, 200 g mletého masa (směs vepřového a hovězího), husí játra (omytá, osušená a najemno nakrájená), sůl a čerstvě mletý černý pepř
Ingredience na nádivku s brusinkami a jablky: 300 g sušených brusinek propláchnutých horkou vodou, 850 g jablek (oloupaných, zbavených jádřinců, nakrájených na centimetrové kousky), 50 g krupicového cukru, 65 g strouhanky z čerstvého pečiva, 2 velké cibule (oloupané a nasekané), 8 celých hřebíčků (rozdrcených), špetka muškátového květu, 3 lžíce portského vína (podle chuti), sůl, čerstvě mletý černý pepř
Ingredience na omáčku: 150 ml bílého vína, husí vývar
Technologický postup: Z husy vyjměte drůbky a játra a připravte rozmarýnovou nádivku; ideálně v kuchyňském robotu. Nejprve do něj vložte pečivo a rozemelte ho na strouhanku. Vysypte ji, pak nasekejte cibuli a nakonec i jablko. Vraťte vše zpět, přisypte petrželku a rozmarýn a promíchejte, přidejte maso, husí játra, sůl a pepř. Prohněťte, aby se vše dobře spojilo. Pokud nemáte robot, vše si nejprve najemno nakrájejte a pak dobře spojte v míse – nebojte se nádivku zpracovat rukama. Nádivku s brusinkami a jablky udělejte v jiné míse – spojte v ní všechny suroviny a důkladně promíchejte. Rozpalte troubu na maximum a začněte plnit husu, nejprve rozmarýnovou nádivkou. Pěchujte ji, co nejdál to půjde, otvorem po odříznutém krku. Přes kůži rukama nádivku pěkně vytvarujte, pak kůži přehněte dospodu a připevněte ji špejlemi nebo párátky. Pokud koupíte husu, která bude mít krk odřízlý až u těla, napěchujte nádivku břišní dutinou, zhruba do poloviny. Do druhé poloviny husího břicha přijde brusinková nádivka. Husu osolte a opepřete, položte na rošt do pekáčku a vložte na prostřední mřížku trouby. Po půlhodině teplotu snižte na 180 °C a pečte další 3 až 3½ hodiny. Mezitím si uvařte husí vývar, bude se vám hodit na omáčku. Půlhodinu před koncem pečení rozehřejte pomalu v malém rendlíku brusinkový džem. Patnáct minut před koncem pečení jím potřete celou husu. Na závěr se přesvědčte, zda je husa opravdu hotová. Píchněte do nejsilnějšího místa špejlí – vytéct by měla průzračná šťáva. Husu pak přendejte na teplou mísu a nechte půl hodiny odpočívat. Pekáč s vypečeným sádlem dejte na sporák, přilijte vývar a víno a povařte na omáčku. Osolte ji a opepřete. Husu servírujte politou omáčkou, s přílohou dle vlastní chuti.
Technologický postup: Husu před pečením řádně očistěte od zbytků peří. Den před pečením ji vně i uvnitř dobře osolte a posypte celým kmínem a nechte v chladu do druhého dne. V den pečení ji vidličkou opatrně propíchejte kůži z boku, aby se z ní lépe vypékalo sádlo. Položte ji do pekáče prsíčky dolů na mřížku či dřevěné špejle, aby se kůže nepřipekla ke dnu pekáčku. Dejte do trouby předehřáté na 180 °C, aby se maso zatáhlo a zůstalo šťavnaté. Po chvíli husu podlijte malým množstvím horké vody, kastrol přiklopte a husu pečte podle velikosti (1 hodina na 1 kg váhy) při 160 °C. Během pečení průběžně odebírejte vypečené sádlo a husu jím přelévejte. Asi v polovině pečení ji obraťte. Až bude maso měkké, husu odkryjte, slijte zbytek sádla, zvyšte teplotu na 180 °C a dopečte ji dozlatova. Kontrolujte, jestli se šťáva nepřipéká, podle potřeby přilévejte horkou vodu. Pokud máte rádi více omáčky a nestačí vám vypečená šťáva a sádlo, přendejte husu do jiné nádoby, z pekáče slijte vypečenou šťávu, poprašte dno moukou, do červena ji orestujte, pak zalijte malým šálkem vývaru z drobů. Od stěn pekáčku uvolněte přípečky a vše ještě asi 10 minut provařte. Přes sítko pak přeceďte k huse. Podávejte s knedlíky a zelím.
Husu omyjeme a pořádně nasolíme, nakmínujeme a podlijeme asi 1,5 dl vody.
Pomalý hrnec nastavíme na stupeň č. 1 a na 7 hodin. Husapodle velikosti může být měkká už za 6 hodin. Poté rozpalte troubu a půl hodiny husu opékejte bez pokličky a pěkně podlévejte tím, co se vyškvařilo, aby se udělala křupavá kůrčička.
Doporučení:Husa v pomalém hrnci se dělá sama a nevysuší se, ale když chcete kůrčičku, tak ji musíte dopéct v troubě. Pečení v pomalém hrnci přináší oproti klasické troubě značnou úsporu. Příkon je max. 200–250 W za hodinu, podle typu. A teď se podívejte na sporák, jaký má příkon na plotýnkách a v troubě za hodinu. Zase záleží na značce, ale stoprocentně je to víc. Není to žádná lživá reklama, běžný sporák má příkon až 7 kW!
Ingredience: husa o velikosti cca 3 kg, kmín, sůl, 4 stroužky česneku (se slupkou), citron
Technologický postup: Husu důkladně den dopředu zevnitř i vně nasolíme, okmínujeme, lze přidat i rozmarýn nebo jiné bylinky (ideálně čerstvé) a necháme přes noc uležet. Klademe do pekáče prsy dolů, přidáme česnek a podlijeme do začátku trochou vody – pečeme zvolna jen na 140 °C, takzvaně konfitujeme. Podléváme vypečeným tukem co 15–20 minut a přitom ji v tuku necháme i trochu se koupat. Husu průběžně kontrolujeme, podléváme, otáčíme minimálně 3 hodiny a ke konci, na poslední hodinu, dopečeme bez víka, aby zezlátla. Předtím ovšem scedíme vypečený tuk, přidáme citron nakrájený na čtvrtky, podlijeme výpek vodou a necháme dotáhnout chutnou šťávu.
Ingredience: husa o velikosti 3,5–4,5 kg, 4 lžíce kmínu, sůl
Technologický postup: Z husy oškubejte přebytečné brka, případné jemné peří opalte zapalovačem. Z opeřence vyndejte droby. Okrájejte přebytečný tuk, odstraňte křídla před prvním záhybem. Maso opláchněte a papírovou utěrkou osušte. Osolte, i zevnitř, a vydatně okmínujte (opět vhoďte pár kmínů i dovnitř těla). Husu dejte na pekáč a podlijte vodou. Celou husu zakryjte alobalem nebo přiklopte vrškem pekáče. Nastavte teplotu na 70–80 °C, vložte husu do trouby a běžte klidně spát. Pozor na moderní trouby, většinou mají bezpečnostní pojistku a trouba se po několika hodinách sama vypne. Po dvanácti hodinách odstraňte alobal (víko), husu velkou jehlicí propíchejte, lehce polijte výpekem a zvyšte teplotu na 180 °C. Husu nechte v troubě zezlátnout, trvá to zhruba hodinu. Poté naběračkou odeberte vyškvařený tuk, drůbež naporcujte a podávejte lehce přelité zbylým výpekem. Kůrka je krásně křupavá a maso tak měkké, že samo odpadává od kosti. Rozhodně není vysušené.
Ingredience: mladá husa cca 3,5 kg, sůl, domácí majoránka, voda
Technologický postup: Z omyté a očištěné mladé husy vyjmeme vnitřní sádlo a dáme na dno pekáče. Husu uvnitř i na povrchu osolíme. Stonky domácí majoránky položíme na dno pekáče (na vnitřní sádlo) a vložíme i dovnitř husy. Husu do pekáče položíme prsíčky dolů, nahoru položíme majoránku, podlijeme horkou vodou, přikryjeme a dáme do trouby rozpálené na 200 °C. Po půlhodině husu otočíme, teplotu snížíme na 180 °C a pečeme dalších 30 minut (průběžně podléváme, poléváme, propichujeme tukové polštářky a vypečené sádlo odebíráme). Pak husu naporcujeme, dáme zpět do pekáče a další půlhodinu pečeme přikryté. Pekáč odkryjeme a za občasného podlévání a polévání vytvoříme křupavou kůrčičku.
Ingredience na červené zelí: 4 šalotky, 2 lžíce másla, 3 lžíce třtinového cukru, 2 sterilovaná zelí, kmín, 100 ml červeného vína, sůl
Technologický postup: Husu důkladně ze všech stran osolte – sůl se snažte do všech záhybů vetřít – a okmínujte. Do břišní dutiny dejte jedno na dílky pokrájené jablko, dejte do pekáče a nechte přes noc uležet – sůl prostoupí masem, které tak bude po upečení rovnoměrně slané. Druhý den husu dejte péct na 5 hodin do trouby předehřáté na 170 °C. Během pečení podlévejte. Když je maso poloměkké, husu obložte zbylými jablky bez jádřinců. Na posledních 20 minut přidejte hrušky a švestky. Porce husy podávejte se zelím a knedlíkem, přelité výpekem. Na zelí nasekejte šalotky najemno a asi 5 minut je opékejte na rozpáleném másle. Vsypte cukr a nechte jej zkaramelizovat. Teprve pak do hrnce dejte scezené, okapané, pokrájené zelí (lák uschovejte), kmín a víno. Dolijte uschovaným lákem a případně vodou, aby bylo zelí ponořené. Vařte doměkka, dochucujte cukrem, aby se vždy varem rozpustil. Měkké zelí osolte a chuť dotáhněte cukrem.
Podzimní husí pečínky se prvně objevovaly při posvícení k oslavě patrona našich zemí. V dnešní době husa většinou kupujeme v obchodech, tak bychom měli kupovat výhradně tu z domácích chovů, protože u nás se chovají hlavně plemena s vyšším podílem svaloviny a nižším podílem tuku. Jde o mladé brojlery s hmotností 2,8–4,5 kg. Dovozové husy patří spíš k sádelnatým typům. A šikovnou úpravou se dá obsah tuku ještě dál snížit.
Pomalé pečení v tuku je jedna z nejjednodušších a nejvděčnějších úprav. Stačí obyčejná trouba a dostatek času a ve šťavnatou pečínku se promění i ty nejsušší druhy masa.
Husa si stejně jako jiné pečínky příliš nelibuje v rychlém střídání teplot. Namísto toho, abyste ji do rozpálené trouby dali přímo z lednice, dopřejte jí pozvolnou aklimatizaci při pokojové teplotě. Dvě tři hodinky před samotným pečením budou stačit.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podlePohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Jaký je hlavní rozdíl mezi těstovinovým salátem podlePohlreicha a běžným domácím salátem?
Těstovinový salát podlePohlreicha stojí na jednoduchosti, výrazné chuti a rychlé spotřebě, zatímco běžný domácí salát se často připravuje dopředu a musí vydržet.
V praxi to znamená, že Pohlreichův styl počítá s jiným načasováním dochucení a s větším důrazem na okamžitý chuťový efekt. Doma je ale nutné upravit poměry tuku a kyseliny, jinak salát ztěžkne a druhý den ztratí rovnováhu.
Proč je těstovinový salát druhý den skoro vždycky horší?
Druhý den chutná těstovinový salát jinak, protože těstoviny dál nasávají tuk, sůl i kyselinu a mění se jejich struktura.
Pokud byl salát dochucen „na doraz“ už první den, nemá žádnou rezervu. Správný postup počítá s tím, že se salát dochutí znovu, zejména kyselinou a solí, jinak působí mdlým a těžkým dojmem.
Jaké těstoviny jsou do těstovinového salátu podlePohlreicha nejlepší?
Nejlépe fungují krátké, pevnější těstoviny, které udrží strukturu a nerozpadnou se.
Vyhýbám se tenkým nebo velmi hladkým tvarům, protože rychle změknou. Ideální jsou těstoviny, které zvládnou opětovné dochucení a nezmění se v kaši ani po několika hodinách v lednici.
Kolik oleje je do těstovinového salátu opravdu potřeba?
Většina lidí dává do salátu příliš mnoho oleje hned na začátku, což je hlavní důvod těžké chuti.
Správné množství se dává ve dvou fázích. Nejprve jen tolik, aby se těstoviny nelepily, a zbytek až po vychladnutí. Díky tomu zůstane salát lehčí a lépe se reguluje chuť.
Je lepší přidat kyselinu hned, nebo až na konec?
Kyselina patří do salátu částečně hned po uvaření těstovin a částečně až před podáváním.
První dávka pomůže nastartovat chuť a zabrání mastnému dojmu, druhá slouží k doladění. Pokud se kyselina přidá jen na konci, salát bývá chuťově plochý a rychle těžkne.
Dá se těstovinový salát zachránit, když je mastný?
Ano, ve většině případů se dá mastný těstovinový salát ještě zachránit.
Nejlépe funguje přidání malé dávky kyseliny a soli, případně trochy čerstvé zeleniny. Nikdy už nepřidávám olej. Cílem je obnovit rovnováhu, ne salát dál zatížit.
Jak dlouho může těstovinový salát vydržet v lednici?
Správně připravený těstovinový salát vydrží 24 až 36 hodin, pokud je skladovaný v chladu.
Po této době už se mění struktura těstovin i zeleniny. Salát je stále jedlý, ale chuťově slabší. Pokud vím, že ho budu jíst druhý den, nechávám si část dochucení stranou.
Hodí se těstovinový salát podlePohlreicha ke grilování?
Ano, ale ne ke každému masu. Těstovinový salát se hodí ke grilované zelenině nebo lehčím masům.
Je tahle fazolová polévka opravdu podlePohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podlePohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podlePohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Sekaná je suchá nejčastěji kvůli libovému masu a příliš dlouhému pečení.
Maso bez dostatku tuku nemá co udržet šťávu uvnitř. Další častou chybou je přepékání „pro jistotu“, kdy sekaná sice drží tvar, ale ztratí vlhkost. Řešením je vhodný poměr masa, nižší teplota a respekt k času pečení.
Jaké maso je na sekanou podlePohlreicha nejlepší?
Nejlepší je kombinace hovězího a vepřového masa s dostatkem tuku.
Hovězí dodá výraznou chuť, vepřové zajistí šťavnatost. Čistě libové maso, například jen hovězí nebo kuřecí, vede téměř vždy k suchému výsledku. Tuk není chyba, ale technologický nástroj.
Musí se do sekané dávat strouhanka nebo pečivo?
Strouhanka není povinná, ale v malém množství pomáhá spojit směs.
Problém nastává ve chvíli, kdy se strouhanka stane hlavní složkou. Pak sekaná chutná ploše a rozpadá se. V pojetí podlePohlreicha má pojivo pouze podpůrnou roli a nikdy nesmí nahradit maso.
Jak poznám, že je sekaná hotová?
Hotovou sekanou poznáte podle toho, že při lehkém stisku pustí čirou šťávu.
Povrch je zlatý a pružný, řez kompaktní. Pokud žádná šťáva nevystupuje, je sekaná pravděpodobně přepčená. Lepší je ji nechat krátce dojít při nižší teplotě než ji zbytečně vysušit.
Proč se mi sekaná po krájení rozpadá?
Rozpad je nejčastěji způsoben krájením hned po upečení.
Sekaná potřebuje čas na odpočinek, aby se šťávy uvnitř masa rozložily. Pokud ji rozkrojíte okamžitě, struktura se rozpadne. Pomáhá také správné osolení a nepřepracování masové směsi.
Dá se sekaná připravit dopředu?
Ano, sekaná se dá bez problémů připravit dopředu.
Druhý den často chutná ještě lépe, protože se chutě spojí a struktura zpevní. Při ohřívání je důležité postupovat pomalu a ideálně sekanou lehce podlít, aby znovu nevyschla.
Jak sekanou ohřívat, aby nebyla suchá?
Nejlepší je pomalý ohřev v troubě nebo na pánvi.
Mikrovlnná trouba maso rychle vysuší. Při ohřívání pomůže zakrytí a malé množství tekutiny, které vytvoří vlhké prostředí a udrží šťávu uvnitř sekané.
Je sekaná podlePohlreicha zdravé jídlo?
Sekaná je syté a výživné jídlo, nikoli dietní pokrm.
Obsahuje tuk i bílkoviny, což je její podstata. Pokud se připraví bez přemíry strouhanky a nepřepéká se, je výživově vyváženější než školní verze plná pojiva a bez chuti.
