Zajímáte se o téma HYDRANGEA SÁZENÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Hortenzie pochází z Japonska, u nás se objevila až na začátku devatenáctého století. V současnosti existuje kolem devadesáti druhů. Jedná se o keře, někdy i stromy, s květenstvím chocholíku nebo laty.
Hydrangea paniculata – druhy
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.
Ve svém příspěvku SÁZENÍ RAJČATJAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NAĎA.
Někdo mi radil,abych račata sázela šikmo do půdy kvůli zakořenění,je to pravda?A ještě dotaz,pokud je zasadím do plastového kbelíku nebudou se v něm kořeny přehřívat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmil1.
Já hodně čerpám nápady a návody tady: https://magazin.specialniza… - určitě se tam dočtete vše, co budete potřebovat! :)
Také mezi hortenziemi najdete kultivar, který kvete růžově. Dokazuje to už název ′Pink Anabelle′ (Hydrangea arborescens ′Pink Anabelle′). Jde o jediný druh stromečkovitých (křovitých) hortenzií, který kvete růžovými středně velkými kulovitými květy, a to v srpnu a září. Dorůstá do výšky 1,5 m. Optimální je pro něj živná vlhká půda na slunci nebo v polostínu. Tento kultivar lze využít do keřových skupin, předzahrádek, jako zadní partii trvalkových záhonů, k oživení zelených ploch, tedy i jako solitér.
Hortenzie Bela patří k velkolistým hortenziím s opravdu velkými kulatými květy nádherné modré barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do sytě modré s mírně fialovým nádechem. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě kvete na jaře, na zahradě květy přicházejí v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.
Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea a už z názvu je patrné, že jde o milovnice vody. Zem musíte udržovat vlhkou zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků schovejte hortenzii do sklepa nebo ji nechte na zahradě, ale musíte ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjte chvojím. Dobře zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Hortenzie je mrazuvzdorná cca do -23 °C.
Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
Hortenzie 'Hot red' je velkolistá hortenzie s kulatými květy růžovočervené barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, tudíž je při jarním tvarování keře nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě velké množství květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do růžovočervené. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě kvete na jaře, na zahradě se květů dočkáme v létě. Ve své domovině hortenzie dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.
Barva květů závisí na pH půdy, v každém případě hortenzii vysaďte do země s rašelinou, do vlhké, ale dobře odvodněné živné půdy. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea, takže je už z názvu patrné, že jde o milovnice vody. Zem musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývají rostliny tak choulostivé na občasné vysušení. Nejlépe jim vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládnou pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat je do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné hortenzie letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků je schovejte buď ve sklepě, nebo je nechte na zahradě, ale pak je musíte na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a hortenzii zakryjte chvojím. Dobře zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorné jsou cca do -23 °C.
Přesazujte každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
Hortenzie 'Blaumeise' je velkolistá hortenzie s kulatými květy blankytně až inkoustově modré barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do blankytně až inkoustově modré. Tato odrůda patří k těm nejspolehlivějším, pokud jde o sytost barvy květů. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě kvete na jaře, na zahradě až v létě. Ve své domovině dosahuje výšky téměř 4 m, u nás jen okolo 100 cm.
Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné, živné zemi. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea, tedy už z názvu je patrné, že jsou to milovnice vody. Zem tedy musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá rostlina tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků rostlinu schováme buď ve sklepě, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře ji zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je asi do -23 °C.
Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
Ve svém příspěvku KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.
Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.
Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.
Leuchtfeuer přeloženo z němčiny znamená světlo majáku. Hortenzie 'Leuchtfeuer' je velkolistá hortenzie s kulatými květy sytě růžově červené barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do sytě růžově červené. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě kvete na jaře, na zahradě květy přicházejí v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.
Protože barva květů závisí na pH půdy, v každém případě vysazujte do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Latinské jméno pro hortenzie je Hydrangea, takže už z názvu je patrné, že jsou to milovnice vody. Zem musíte udržovat vlhkou zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už rostlina nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků hortenzii přeneseme do sklepa, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře zamulčujeme, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je asi do -23 °C.
Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Většinou se hortenzie neseřezávají, výjimkou je Hydrangea paniculata. Tento druh vyžaduje každoroční hluboký řez, protože se květy tvoří na mladém dřevě. Koncem zimy nebo časně na jaře seřízněte až na nejspodnější pár pupenů, nebo dokonce až k půdě. Přitom se zcela odstraní slabé a přebytečné stonky.
U nejvíce oblíbeného druhu Hydrangea macrophylla vykvétají nová květenství z pupenů, které se vytvořily v předešlém roce. Stará květenství je proto třeba ponechávat na rostlině, aby přes zimu byly chráněny květné pupeny. Na jaře každý stonek seřízněte na pár silných pupenů, ale staré nebo slabé stonky seřízněte až k půdě. Aby se zlepšily proporce u značně narostlého keře, lze časně zjara jednu polovinu a v příštím roce druhou polovinu stonků seříznout až k půdě. Ponechané stonky pouze zaštípněte.
Posledním druhem, který potřebuje řez, je Hydrangea petiolaris. Tato popínavá rostlina vyžaduje seřezávání stonků, které narůstají příliš daleko od zdi nebo od jiné opory. Řezat ji je třeba na jaře postupně v několika letech, aby nebyla ztráta květů příliš patrná.
Hnědé skvrny na listech hortenzie mohou být známkou houbového onemocnění. Nejčastější příčinou těchto příznaků je skvrnitost na listech hortenzie. Toto onemocnění postihuje hortenzie, které rostou v zahradách a pěstují se v květináčích. Cercospora hydrangea, která způsobuje skvrnitost listů, silně infikuje listy hortenzie a způsobuje, že se na nich objevují malé (3-6 mm v průměru), kulaté, hnědé nebo fialové skvrny. Tyto skvrny se nacházejí na obou stranách listové čepele.
Příznaky začínají na spodních listech rostliny a poté se rozšiřují na vrchol keře. Celé keře ztrácejí na síle, méně rostou a je pro ně obtížnější vytvářet poupata. I když jsou keře infikovány na jaře, příznaky skvrnitosti listů hortenzie jsou viditelné až koncem léta. Rozvoji choroby napomáhá vysoká vlhkost vzduchu, v období sucha je její rozvoj a šíření brzděno.
Příznaky skvrnitosti listů se mohou u jednotlivých druhů hortenzie lišit. Například u hortenzie (Hydrangea macrophylla) jsou skvrny na listech světle šedé barvy a obklopené hnědými nebo fialovými třásněmi. Na druhé straně u listů Hydrangea quercifolia jsou skvrny na listech hranaté, tmavě hnědé nebo fialové.
Další chorobou hortenzií, která se projevuje ve formě velkých (až 2,5 cm v průměru), nepravidelných, tmavě hnědých skvrn, mírně propadlých v čepeli listu, je antraknóza hortenzie. Na rozdíl od skvrnitosti listů se příznaky antraknózy mohou objevit současně na listech a květech ve spodní a horní části keře. Onemocnění způsobuje houba Colletotrichum gloeosporioides, která přezimuje v odumřelém rostlinném materiálu. Antraknóze se daří v horkém (23-32 °C), zataženém a deštivém počasí a spory plísní se šíří stříkající vodou.
Na obě onemocnění účinkuje odstranění a spálení napadených částí rostliny a nebo je velmi účinná aplikace vhodného fungicidního postřiku.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
Hortenzie 'White' je velkolistá hortenzie s kulatými květy bílé barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských i nových větvích. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě kvete na jaře, na zahradě květy přicházejí v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 2,5 m, u nás okolo 70 cm.
Bíle kvetoucí velkolistá hortenzie není vybíravá co do kyselosti nebo zásaditosti půdy, bude vždy prostě bílá. Také tato odrůda se pěstuje ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Půdu musíte udržovat vlhkou, a to hlavně první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá rostlina tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků schovejte hortenzii do sklepa, nebo ji nechte na zahradě, ale v tom případě ji musíte na zimu dobře připravit. Odkvetlé výhony se zkrátí a svážou do jednoho svazku. Zemina nad kořeny se přikryje vrstvou jehličí nebo slámy a rostlina se zakryje chvojím. Mulčování musí být důkladné, aby půda neztrácela vláhu. Hortenzie jsou mrazuvzdorné cca do -23 °C.
Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
Hortenzie 'Bailmer' je velkolistá hortenzie s kulatými květy růžové až blankytně modré barvy. Jedná se rovněž o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře zachovejte kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě hodně květů. Kvete bohatě a květenství má zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do růžové až blankytně modré barvy. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, sytě zelené. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě obvykle kvete na jaře, na zahradě se květy objevují v létě. Ve své domovině hortenzie dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.
Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie, v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Zem musíte udržovat vlhkou, a to především první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá rostlina tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při dostatečné a pravidelné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků hortenzii přeneste do sklepa, nebo ji nechte na zahradě, ale musíte ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkraťte a svažte je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjte vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjte chvojím. Dobře ji zamulčujte, aby půda neztrácela vláhu. Mrazuvzdorná je cca do -23 °C.
Přesazujte každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
Hortenzie 'Bodensee' je velkolistá hortenzie s kulatými květy fialovorůžové barvy. Jedná se o odrůdu, která kvete na loňských větvích, takže při jarním tvarování keře je nutné zachovat kostru větví z předešlého roku, abyste měli v létě mnoho květů. Kvete bohatě a květenství mají zprvu limetkově nazelenalou barvu, která se vybarvuje do fialovorůžové. Odstříháváním odkvetlých hlav podpoříte tvorbu dalších květů. Opadavé listy jsou pevné, až kožovité, mají sytě zelenou barvu. Rostlina roste pomalu a zůstává kompaktní.
V bytě kvete na jaře, na zahradě se květy objevují v létě. Ve své domovině dosahuje výšky až 4 m, u nás okolo 100 cm.
Protože barva květů závisí na pH půdy, je nutné pro zachování sytosti odstínu výrazně okyselit zem síranem hlinitým nebo speciálními hnojivy na modré hortenzie a v každém případě ji vysadit do země s rašelinou. Hortenzie se pěstují ve vlhké, ale dobře odvodněné živné zemi. Zem musíte udržovat vlhkou, a to zejména první rok po výsadbě. Po zakořenění už nebývá tak choulostivá na občasné vysušení. Nejlépe jí vyhovuje polostín nebo rozptýlené sluneční světlo. Přímé slunce zvládne pouze při pravidelné dostatečné zálivce, přesto se doporučuje vysazovat hortenzie do polostínu či stínu a na místa, kam v zimě nebude svítit slunce. Od května je vhodné rostlinu letnit na stinném místě chráněném před větrem. S příchodem prvních mrazíků schováme rostlinu buď ve sklepě, nebo ji necháme na zahradě, ale musíme ji na zimu připravit. Odkvetlé výhony zkrátíme a svážeme je do jednoho svazku. Zeminu nad kořeny přikryjeme vrstvou jehličí nebo slámy a rostlinu zakryjeme chvojím. Dobře zamulčujeme, aby půda neztrácela vláhu. Hortenzie je mrazuvzdorná přibližně do -23 °C.
Přesazujeme každoročně na jaře, protože se za celý rok zalévání v substrátu nashromáždilo velké množství vápníku z vody.
Hortenzie jsou sice velmi vitální a po namrznutí horní části dobře regenerují, jejich nevýhodou je však to, že se květy vyvíjejí z vrcholových pupenů, které se zakládají na rostlině ve druhé polovině léta. Aby hortenzie bohatě vykvetla, musí tyto pupeny bez újmy přežít celou zimu, tudíž potřebují dobré zazimování. Jejich ochrana je poměrně složitá právě proto, že se pupeny nacházejí na samotných vrcholech výhonů. Hortenziím by pomohla třeba vrstva listí, ale aby měla smysl, musela by být vysoká stejně jako celá rostlina. Proto někteří nadšenci budují okolo keřů například ohrádky z králičího pletiva, do nichž na podzim nasypou dubové či bukové listí. V oblastech s drsnějším klimatem je zazimování těchto hortenzií poměrně obtížné. Velkou nadějí jsou pro taková místa některé nové odrůdy, které umějí vytvářet květy i na nových výhonech vyrůstajících z dolních pupenů. Další alternativou je pěstování těchto hortenzií ve velkých nádobách, které se na zimu uklidí do chráněného prostoru. A komu se nechce podstupovat neustálé stěhování rostlin, může se s důvěrou obrátit na extrémně mrazuvzdorné druhy, jakými jsou třeba hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) nebo hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).
Řízky habru, konkrétně měkké řízky odebrané na jaře nebo začátkem léta, jsou relativně snadnou metodou množení těchto stromů. Úspěšné mohou být i polotvrdé řízky odebrané koncem léta nebo začátkem podzimu. Proces zahrnuje výběr zdravých stonků, jejich přípravu čistým řezem pod očkem, ponoření do kořenového hormonu a jejich zasazení do dobře propustného média s následným zajištěním vlhkého prostředí.
Výběr a příprava řízků
Načasování: Řízky měkkého dřeva odebírejte na jaře nebo začátkem léta. Řízky polotvrdého dřeva odebírejte koncem léta nebo začátkem podzimu.
Zdroj: Vyberte zdravé, letošní výhonky habru.
Délka: Řízky zkraťte na délku asi 15–20 cm.
Řez: Proveďte čistý řez těsně pod očkem (místo připojení listu).
Odstranění listů: Odstraňte listy ze spodní poloviny řízku, abyste snížili ztrátu vody.
Kořenový stimulátor a sázení
Kořenový stimulátor: Ponořte odříznutý konec stonku do prášku s kořenovým hormonem.
Sázení: Vložte řízek do květináče naplněného dobře propustnou směsí na rozmnožování (např. perlitem a rašelinou).
Hloubka: Řízek zakopejte asi 5–7,5 cm hluboko a půdu zpevněte.
Řízky habru obvykle zakořeňují nejméně rok, někdy i déle, v závislosti na metodě a podmínkách prostředí. Řízky z měkkého dřeva odebrané na jaře nebo začátkem léta mohou zakořenit během několika týdnů, ale měly by být zasazeny do květináčů do poloviny léta, aby úspěšně přezimovaly. Řízky z polotvrdého dřeva odebrané na konci léta mohou zakořeňovat až do následujícího podzimu.
Maliník se sází nejlépe na podzim, při jarní, zvláště pozdější výsadbě totiž sazenice špatně zakořeňují a vytvářejí slabší rostliny. Rostliny maliníku se vysazují ve sponu 2,5 až 3,0 nebo 0,3 až 0,6 m. Sázíme o dva až tři centimetry hlouběji, než původně rostly. Obecně je méně škodlivé o něco hlubší zasazení než sázení povrchové, při kterém kořeny velmi rychle vysychají. Při sázení dbáme zvýšené opatrnosti, abychom nevylámali adventivní pupeny na bázi výhonu a na kořenech. Kořenové sazenice (část kořínků) maliníku se sázejí vodorovně do hloubky osm až deset centimetrů. Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.
Vzpřímené odrůdy se mohou pěstovat bez drátěnky, ostatní na drátěnce. U všech odrůd dáváme spíše přednost pěstování na drátěnce, která zamezuje poléhání a vylamování plodících výhonů a usnadňuje sklizeň.
Většina odrůd maliníku se vyznačuje dvouletým životním cyklem. V prvním roce vyrůstají z adventivních pupenů kořenového krčku silné letorosty, v dalším roce se rozvětvují a přinášejí plody. Některé odrůdy maliníku plodí již začátkem podzimu na letošních výhonech (výhony vyrostlé od jara) a podruhé v červenci následujícího roku.
Jelikož dosahují výhony maliníku vzrůstu 130 až 170 cm a jsou celkem křehké, je třeba každý maliník přichytit k opěrnému systému, aby bylo pěstování maliníku efektivní. Pouze některé stáleplodící odrůdy jsou životaschopné bez opory pro maliny. Pokud máte na zahrádce jen jednu rostlinu, postačí ukotvit stabilní kůl o výšce cca 150 centimetrů a větve k opoře přivázat.
Maliny kvetou až kolem druhé poloviny května a neohrožují je tak jarní mrazíky. Po 35 až 40 dnech se z květu stává lahodný plod připravený ke sklizni a vy si tak můžete vychutnat zaslouženou odměnu, kterou přináší pěstování maliníku. Období sklizně trvá přibližně 3 až 4 týdny. Maliny kvetou i dozrávají postupně. V případě sucha se malinovník vyplatí zalévat před dozráním malin, aby plody dosáhly maximální velikosti.
Nyní přichází specifické přípravné práce pro výsadbu vinné révy do květináčů nebo sudů. Dno naplňte do výšky deset centimetrů drenážním štěrkem (16/32 nebo 32/64). Nahoru položte kousek mulčovacího rouna, abyste zabránili pronikání zeminy do drenážní vrstvy. Zbývající objem doplňte směsí zahradního substrátu a písčito-štěrkové ornice.
Po naplnění se můžete pustit do sázení révy. Při sázení vinné révy platí pravidlo: rostlinu vždy sázejte hlouběji o šířku dlaně než byla původní výška květináče. Nakonec zeminu kolem rostlin pevně přitlačte.
Aby víno v květináči dobře rostlo, je třeba uzavřít a vyplnit případné vzduchové otvory na dně. Základem je proto místo po výsadbě silně zalít a nechat odtéct přebytečnou vodu. Vinná réva tak může v květináči plynule rozprostřít své kořeny a ideálně prospívat.
Pokud přemýšlíte, která odrůda bude nejvhodnější pro pěstování v květináči, můžete zvolit buď odrůdu 'Lakemont' nebo 'Vanessa'.
