Rychlá odpověď: Hypermangan na zahradě používejte jen jako velmi slabý dezinfekční roztok na sadbu, pomůcky nebo omezeně půdu, ne jako běžný postřik na plody. Funguje oxidací, proto může ničit zárodky chorob, ale také poškodit rostliny. Největší riziko je silná koncentrace, použití na listy za slunce a lití do bazénu či jezírka.
Hypermangan neboli manganistan draselný patří mezi prostředky, které mnoho zahrádkářů zná z lékárničky, starých zahrádkářských rad nebo diskuzí. Právě proto kolem něj vzniká zmatek: někdo ho používá na česnek, jiný na půdu, další by ho nalil na rajčata, do skleníku nebo dokonce do bazénu.
V článku najdete praktický pohled bez přikrášlování. Ukážu, kde mi slabý roztok dával smysl, kde jsem narazil, proč není dobré z něj dělat zázračný lék na plíseň a jak si dávkování přepočítat tak, abyste rostlinám spíš nepřitížili.
FAQ – hypermangan na zahradě, česnek, půda, rajčata a bazén
Je hypermangan vhodný na zahradu?
Hypermangan na zahradě je vhodný jen omezeně: hlavně na dezinfekci sadby, prázdných nádob, pomůcek a někdy semen.
Na živé rostliny ho nepovažuji za běžný přípravek. Je to silné oxidační činidlo, takže může omezit část patogenů, ale také poškodit listy, kořeny nebo půdní život. Největší smysl má tam, kde neřešíte plodící rostlinu, ale povrchovou hygienu. Na plíseň rajčat, okurek nebo nemocnou půdu bych ho nebral jako hlavní řešení.
Jak namíchat hypermangan na zahradě?
Hypermangan míchejte velmi slabě: pro citlivé použití má být voda jen světle růžová, nikdy sytě fialová.
Krystalky vždy úplně rozpusťte a roztok připravte čerstvý. Na sadbu, semena nebo rostliny začínejte nejslabší variantou a testujte jen malé množství. Sytě fialový roztok si nechte maximálně na dezinfekci neživých povrchů, a i tam opatrně. Na zahradě platí, že silnější roztok často nepřinese lepší účinek, jen vyšší riziko poškození.
Jak dlouho mořit česnek v hypermanganu?
Česnek v hypermanganu mořte krátce, obvykle zhruba 20 až 30 minut ve slabě růžovém roztoku.
Delší máčení nepovažuji za výhodu. Stroužky mohou zbytečně nasáknout, povrch se může poškodit a po výsadbě hůř startovat. Po moření je rozložte v jedné vrstvě, nechte oschnout a sázejte co nejdřív. Měkké, plesnivé nebo poškozené stroužky nemořte s nadějí na záchranu, ale rovnou je vyřaďte.
Pomůže hypermangan na plíseň rajčat?
Hypermangan na plíseň rajčat nepovažuji za spolehlivou záchranu, hlavně když je choroba už rozjetá.
U rajčat má větší význam prevence: vzdušný porost, odstranění spodních listů, zálivka ke kořenům, větrání skleníku a rychlé odstranění napadených částí. Slabý roztok může působit dezinfekčně na povrchu, ale nezmění vlhké mikroklima ani nezachrání napadené plody. Plody se známkami plísně bych raději nekonzumoval.
Může se hypermangan použít na okurky?
Hypermangan na okurky je rizikový, protože okurkové listy bývají citlivé a snadno reagují skvrnami.
Pokud řešíte plíseň okurek, začněte větráním, omezením zálivky na listy, odstraněním napadených listů a lepším prouděním vzduchu. Postřik hypermanganem bych netestoval na celé rostlině. Velmi slabý roztok maximálně na malém kousku a večer, nikdy za slunce. U okurek často nadělá unáhlený zásah víc škody než užitku.
Dá se hypermangan použít na dezinfekci půdy?
Dezinfekce půdy hypermanganem je možná jen velmi omezeně, slabě a mimo citlivé rostliny.
Půda není sterilní materiál, ale živý systém. Silnější zásah může poškodit nejen patogeny, ale i užitečné mikroorganismy a jemné kořeny.
Postupně v průběhu sezóny "cítím" v hlubší části "pachuť" která je pravdě podobně způsobená právě zmíněným PH-.
Můžu skutečně používat kyselinu citrónovou ke snížení pH bez nějakých vedlejších "efektů"? Chápu to tak, že je šetrnější ke kůži než sírová?
Děkuji předem,
TF
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, kyselina citronová je pro pokožku lepší, než ostatní přípravky na snižování pH v bazénu. Kyselina citronová má antioxidační vlastnosti, které pomáhají zvrátit známky stárnutí a zároveň vyhlazuje texturu a tón pleti prostřednictvím exfoliace. Při vyšší koncentraci může být tato exfoliace pro pokožku iritující. Proto je potřeba postupovat s přidáváním kyseliny citronové do bazénu po dávkách a vždy po rozpuštění dávky změřit pH vody.
Ano, může snížit riziko hniloby podpučí, ale nezaručí stoprocentní ochranu. Je to prevence, nikoli pojistka.
V mém experimentu měl hypermangan 0,2 % nižší podíl měkkých a poškozených palic než kontrola. Rozdíl byl viditelný hlavně po vlhkém období. Pokud je ale půda studená a přemokřená dlouhodobě, ani moření nedokáže zabránit fyziologickému stresu. Hypermangan tedy pomáhá snížit infekční tlak na začátku, ale základ je vždy struktura půdy a drenáž.
Je hypermangan vhodný při podezření na háďátko?
Hypermangan není spolehlivý prostředek proti háďátku. Působí hlavně povrchově.
Pokud máte podezření na háďátko zhoubné, hypermangan může omezit sekundární infekce, ale samotného škůdce nezničí. V takovém případě je účinnější termická lázeň nebo výměna sadby. Moření hypermanganem je podpůrný krok, nikoli řešení hlubokého napadení.
Může příliš silný roztok česnek poškodit?
Ano, vyšší koncentrace může poškodit podpučí. To se projeví pomalým startem.
Při testování vyšší koncentrace mimo hlavní experiment jsem zaznamenal slabší zakořenění. Podpučí je citlivé a oxidant může narušit jeho buňky. Proto považuji 0,2 % po dobu 30 minut za horní bezpečnou hranici. Delší máčení ani silnější roztok nepřináší úměrný přínos.
Jak z hypermanganu vyrobit mořidlo na česnek
Důležitá je koncentrace mořidla o síle 0,2 %. Pokud nemáte přesnou váhu, 0,2% roztok připravíte tak, že v 1 litru vody rozpustíte 2 gramy krystalků (přibližně půl čajové lžičky). Roztok musí být tak tmavý, že přes něj v běžné sklenici sotva přečtete text v novinách, ale stále v něm uvidíte jasné fialové odlesky.
Roztok manganistanu draselného o koncentraci 0,2 % má sytou, tmavě vínovou až purpurovou barvu. Při této koncentraci je roztok stále průhledný (v tenké vrstvě), ale barva je již velmi intenzivní a připomíná barvu červeného vína nebo koncentrované řepné šťávy. Pokud byste ho měli ve sklenici, bude se jevit jako neprůhledná temná tekutina, dokud ji nenakloníte, aby se roztok rozprostřel po stěně.
Má smysl mořit česnek každý rok preventivně?
Záleží na podmínkách konkrétní sezóny. Není to povinnost.
Pokud pěstujete na lehké, dobře odvodněné půdě a nemáte historii hnilob, rozdíl může být minimální. V těžší půdě a při vlhkém podzimu je ale preventivní moření hypermanganem rozumný kompromis. Rozhodnutí by mělo vycházet z lokální zkušenosti, ne z univerzálního pravidla.
Je lepší hypermangan nebo termická lázeň?
Každá metoda řeší jiný problém. Nejde o lepší nebo horší, ale o vhodnost.
Hypermangan snižuje povrchovou mikrobiální zátěž. Termická lázeň může pomoci při podezření na vnitřní škůdce.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
Zdravím, nevím zdali jsem to nějak nepochopil, ale co tedy na snížení PH v bazénu? Kyselinu sírovou nebo solnou tedy ne? Na jiném foru to doporučují, tedy solnou spíše pro tvrdou vodu (to je můj případ), nikde jsem nečetl že narušuje hadice nebo spoje. Vždyť z obchodu PHmínus je vlastně kyselina sírová, nevím v jaké koncentraci ale to je asi skoro jedno. Ze své praxe již druhý rok používám solnou a myslím že to plně vyhovuje, zdravím A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Mam dlouhodobe poznatky, ze prave solna tohle udela.nestane se za rok, nebo za dva.podruhe i vyrobci chlorinatoru to primo zakazuji, protoze to odpali desticky, kde dochazi k elektrolize...ale je to vas problem.rad k vam pojedu na drahy servis.
Vhodná doba pro zazimování bazénu je tehdy, když teplota vody v bazénu klesne pod 10 °C.
Dříve se zazimování bazénu nedoporučuje. Pokud je voda stále nad 10 °C, nechte v provozu veškerou technologii. Když skončí koupací sezona a voda ve vašem bazénu klesne pod 20 °C, je dobré zkrátit provoz technologie v bazénu asi o 2/3 původního nastavení. Nechte funkční i další zařízení jako ionizátory, UV lampy, atd. V případě, že k údržbě vody používáte bazénovou chemii, musíte zhruba každých 14 dnů kontrolovat pH vody a chlór.
Abyste správně zazimovali bazén, musí být voda v bazénu před zazimováním čistá! Je tedy nutné vyluxovat dno a stěny bazénu.
Pomocí funkce „Proplach“ důkladně propláchněte filtr. Samotný „Proplach“ je jedna z poloh (funkcí) šesticestného ventilu, který je nedílnou součástí filtrační nádoby. Pro dosažení důkladného proplachu nechte pro jistotu tuto funkci v provozu delší dobu. Vizuální pohled na vypuštěnou vodu z bazénu vás ujistí o správně provedeném proplachu filtračního media (písku). Bazénová voda by měla být čistá. Pokud jste vše provedli správně a důkladně, zajistili jste si rovnou přípravu i na jaro.
Bazénovou vodu upravte na ideální hodnotu pH: 7,2–7,6.
Připravte si vysavačovou hadici, teleskopickou tyč a mechanický čistič dna. Vyjměte košík na nečistoty ze skimmeru a koncovku hadice vysavače umístěte do dna skimmeru (je možné použít i nástavec). Nástavec i dno skimmeru mají závit. Našroubujte nástavec lehce do dna skimmeru, asi tak na 1–2 závity. Ne všechny bazény mají závit nebo nástavec. V takovém případě musíte vsunout koncovku vysavačové hadice přímo do sání skimmeru. Pomocí funkce šesticestného ventilu „Odpad“ odpusťte další bazénovou vodu. Odpusťte hladinu vody pod namontovanou technologii, asi tak 10–20 cm pod technologické prostupy (skimmer, hlavu protiproudu, trysky...). Pokud máte bazén s plastovým skeletem s vestavěným schodištěm (schody v laguně, přes roh a podobně), musíte upustit hladinu do úrovně 2. schodu.
Pokud máte v bazénu světlo, musíte ho demontovat. Vyndejte středový plastový rámeček, pod kterým je uložen jeden samořezný šroub. Vyšroubujte ho, nahněte tělo světla směrem do bazénu a lehkým tahem směrem nahoru světlo vyjměte. Na zadní straně světla najdete dlouhý připojovací kabel, ten uvolněte a světlo postavte na vrchní okraj bazénu.
Pokud máte v bazénu schůdky, vyndejte je a očistěte.
Po odpuštění bazénové vody musíte také odpustit filtrační nádobu. Ve spodní části vypouštěcí nádoby jsou dva vypouštěcí šrouby. Ten menší povolte – je určen k vypuštění vody.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Ano.tak je to v pohode.nejlepsi ale je, mit automaticky davkovac ph.cena...cca 10000.
V důsledku vysokých teplot, velkého počtu koupajících nebo při bouřkovém počasí se může voda v bazénu rychle zkazit. „Léčba“ se pak provádí přípravkem Chlor šok, který rapidně zvedne obsah chloru v bazénu a tím zahubí všechny řasy a bakterie. Nečistoty se následným užitím vločkovače zachytí ve filtru nebo odstraní ze dna.
Azuro Chlor šok G, 1 kg od Mountfieldu je jeden z přípravků pro úpravu bazénové vody chlorováním. Granulát slouží jako dezinfekční, protiporostový a antimikrobiální prostředek pro celosezonní údržbu a provoz otevřených nebo krytých bazénů, a to hlavně pro jednorázovou, tedy šokovou úpravu silně znečištěných bazénů. Likviduje řasy, houby, plísně, bakterie a viry. Při rozpouštění ve vodě dojde k prudkému zvýšení koncentrace chloru, která ničí většinu běžných druhů řas, účinkuje také na bakterie a viry. Přípravek umožňuje bezpečné, vysoké a velmi rychlé zachlorování bazénu, potřebné pro šokové ošetření vody znečištěné nárůstem řas.
Použití
Po napuštění bazénu před prvním chlorováním upravte hodnotu pH vody v bazénu na 7,0–7,4 a pak přidejte potřebnou dávku tohoto přípravku. Jako první dávku použijte cca 100 g (100 g je v odměrce asi 100 ml) granulátu na 10 m3 vody (10 000 l). Během provozu přidávejte každých 4–6 dní cca 50 g granulátu na 10 m3 vody. Jestliže k průběžnému chlorování používáte chlorové tablety, je nutné je přidat již další den po prvním chlorování. Obecně platí pravidlo, že pro dosažení křišťálově čisté a trvale hygienicky nezávadné vody by měla být hodnota pH v rozsahu 7,0–7,4 a obsah aktivního chloru udržován v rozmezí 0,3–0,6 mg/l. Klesne-li obsah chloru pod 0,3 mg/l, je třeba bezpodmínečně dodat chlor. Použitím 1,8 g přípravku se zvýší obsah aktivního chloru v 10 m3 vody cca o 0,1 mg/l. Při dlouhodobě pěkném počasí, zvýšeném provozu, vyšší teplotě vody nebo po bouřkách zdvojnásobte množství chloru (nárazové chlorování). Pro nárazové chlorování používejte dávku 80–120 g na 10 m3 vody. Po aplikaci přípravku (dokonalém rozpuštěním v bazénu) zkontrolujte pomocí testovací soupravy hodnotu pH a obsah aktivního chloru v bazénu. Pokud je hodnota pH mimo uvedené rozmezí, použijte přípravky na snížení nebo zvýšení pH. Pokud je obsah aktivního chloru vyšší než 0,8 mg/l, bazén nepoužívejte, snižte dávkování chloru a vyčkejte, až tato hodnota klesne do uvedeného rozmezí.
Důležité
Pro správné používání přípravku je nezbytné používat testovací soupravu na měření hodnoty pH a aktivního chloru v bazénové vodě. Pravidelně, a to nejméně 2x týdně, změřte pomocí testovací soupravy hodnotu pH a koncentraci aktivního chloru v bazénu. Chlorování provádějte vždy večer. K průběžné dezinfekci bazénové vody používejte přípravek Azuro Chlor T nebo Azuro Chlor Trio.
Způsob aplikace
Dávku přípravku dokonale rozpusťte ve vodě v čistém umělohmotném kbelíku. PŘÍPRAVEK SE PŘIDÁVÁ ZÁSADNĚ DO VODY, NE NAOPAK! Rozpuštěný přípravek pomalu nalijte přímo do bazénu nebo do skimmeru (sběrače). Během aplikace a 24 hodin po ní musí být v provozu filtrační zařízení.
Hypermangan do bazénu: proč bych ho doma nepoužíval
Dotaz hypermangan do bazénu je nebezpečný tím, že vypadá jako levná zkratka. Manganistan draselný barví vodu, reaguje s organickými látkami a v některých technických nebo speciálních situacích se s ním pracuje. To ale neznamená, že patří do domácího bazénu jako náhrada běžné bazénové chemie. U bazénu řešíte hygienu vody, koupající se děti, filtraci, pH, zbytky chemie a bezpečné dávkování. Hypermangan není běžný domácí bazénový přípravek.
Prakticky vidím několik problémů. Může zbarvit vodu a povrchy, špatně se odhaduje zbytková koncentrace, může reagovat s nečistotami a lidé ho někdy kombinují s další chemií. To je přesně scénář, kterému se na zahradě vyhýbám. Do bazénu patří prostředky určené pro bazénovou vodu, s dávkováním podle objemu, pH a filtrace. Do jezírka s rybami nebo obojživelníky bych hypermangan bez odborného důvodu nelil vůbec.
Pokud máte zelenou vodu v bazénu, řešte filtraci, pH, alkalitu, mechanické vysátí a přípravek určený pro bazény. Pokud máte problém se studniční vodou, železem nebo manganem, je to otázka úpravy vody, ne pokusu v koupacím bazénu. A pokud se v diskusi objeví recept „dejte tolik a tolik hypermanganu a peroxidu“, berte to jako chemickou radu bez záruky pro váš konkrétní bazén. Levný experiment se může prodražit na lineru, filtraci i zdraví.
Ve svém příspěvku LÉČIVÝ BEZINKOVÝ LIKÉR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eligius.
Bezinkový likér je vynikající lék pro úpravu krevního tlaku. Osobně mám vyzkoušeno snížení tlaku, praktikuji to celé roky.
Likér musí být užíván dlouhodobě (aspoň jeden měsíc) vždy aspoň 20 ml v jedné denní dávce. Můj lék obsahuje aspoň 20 procent převařené šťávy zralých plodů a aspoň 10 procent lihu.
Mezi znalci se traduje, že tento lék umí upravit i nízký nebo kolísavý krevní tlak. To však nemám vyzkoušeno. Váš Eligius.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Chlorová chemie má u nás svoji tradici. Každá voda má takzvanou chlorovou stravu, což je takové množství chloru, které je nutné, aby se zničila většina bakterií a řas, které se ve vodě nalézají, a aby došlo k reakci s anorganickými sloučeninami. Pokud je chlorová stupnice uspokojivá, nachází se voda ve zdravém a čistém stavu tak dlouho, dokud není znovu znečištěna. Nadto musí být neustále k dispozici takzvaný zbytkový chlor, který je schopen zničit každou novou kontaminaci, která napadne vodu (bakterie, viry, řasy, nečistoty a podobně). Obsah zbytkového chloru se měří zkušebním přístrojem.
Při přípravě bazénu na novou sezonu je nejdůležitější důkladná dezinfekce. Hodnota chloru v bazénu by se měla pohybovat v rozmezí od 0,3 do 0,6 mg/l. Tato koncentrace chloru účinně působí na řasy, bakterie a další mikroorganismy a není zdraví škodlivá. Rychle a spolehlivě jí dosáhnete použitím „chlor šoku“. Při tomto šokovém ošetření vody dochází k rychlému nárůstu koncentrace chloru ve vodě. S koupáním je třeba počkat do sestoupení koncentrace chloru pod přípustnou mez 1 mg/l.
Optimální úroveň obsahu chloru ve vodě se udržuje pomocí pomalu rozpustných chlorových tablet nebo multifunkčních tablet, které kromě chloru obsahují i látky, které působí proti řasám, napomáhají vyvločkování nečistot a stabilizují chlor ve vodě. Tablety se vkládají do plováku nebo dávkovače chloru. Chlorové tablety se nevhazují přímo do bazénu, protože by vzhledem k vysoké koncentraci uvolňovaného chloru došlo k vybělování dna bazénu. Není tedy přípustné volně aplikovat tablety do bazénu. Dávkování tablet je samozřejmě závislé na dalších okolnostech, a to na teplotě vody, počasí i celkové údržbě bazénu. Množství chloru se doporučuje měřit minimálně 1x týdně.
V případě používání čistě chlorových tablet je vhodné přidávat do vody i přípravek na řasy, který působí velmi účinně proti tvorbě řas. Doporučuje se ošetřovat vodu v bazénu preventivními dávkami tohoto přípravku zejména při velmi teplém nebo naopak deštivém počasí, kdy vznikají vhodné podmínky pro růst řas. Pravidelným dávkováním přípravku můžete předejít nepříjemným komplikacím, které obvykle trvají dlouho a brání v užívání bazénu.
Ve svém příspěvku VOSK NA DŘEVO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěch Příkaský.
Dobrý den,
prosím o radu, jakou povrchovou úpravu mám použít na dřevěné nádobí.
Konkrétně na likérovou soupravu, tj. flašku + pohárky (všechno dřevěné, proto nepíši skleničky).
S pozdravem
Příkaský
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Důvodem, proč se sloučeniny na bázi aktivního chloru používají k úpravě bazénové nebo pitné vody, jsou oxidační schopnosti chloru, který dokáže spolehlivě eliminovat nežádoucí organické látky přítomné ve vodě. Dalším plusem je relativně nízká cena, dostupnost a jednoduchost dávkování. Aplikace sloučenin aktivního chloru pro zabezpečení vody má ale bohužel také nevýhody, z nichž některé mohou být při praktické aplikaci zásadní.
Jednou z nejznámějších rizikových sloučenin chloru v bazénové vodě upravované pomocí aktivního chloru je trichloramin, jeden z anorganických chloraminů (dále existují monochloraminy a dichloraminy). Vznik chloraminů obecně je podmíněn vyšší koncentrací amoniakálního dusíku v bazénové vodě. V bazénových vodách vzniká trichloramin primárně chlorací močoviny, jejímž zdrojem jsou sami plavci – jejich moč a pot. Trichloramin přechází z bazénové vody do ovzduší a je příčinou typického „chlorového“ pachu, dobře známého hlavně z krytých hal umělých koupališť. Výhoda i nevýhoda trichloraminu spočívá ve skutečnosti, že je člověkem poměrně lehce smyslově postižitelný (již od koncentrace 0,02 mg/m3 vzduchu).
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako limitní koncentraci trichloraminu 0,5 mg/m3 vzduchu. Hlavním důvodem stanovení limitní koncentrace trichloraminu v ovzduší krytých bazénů umělých koupališť je podezření, že může při dlouhodobé expozici (zaměstnanci koupališť, sportovní plavci) způsobovat chronickou bronchitidu nebo poškozením plicního epitelu iniciovat vznik astmatu. Výzkum problematiky výskytu a působení chloraminů ve vodách a ovzduší krytých bazénů umělých koupališť stále probíhá, nicméně jednou z cest minimalizace vzniku trichloraminu v bazénové vodě je zcela nepochybně důsledné dodržování hygieny a používání toalety a sprchy vždy před vstupem do bazénu.
Základní pravidlo pro udržování optimální kvality vody v domácích bazénech je zcela totožné – důsledné dodržování hygieny před vstupem do bazénu (návštěva toalety, sprcha), v případě zastřešených domácích bazénů je velmi důležité důkladné a pravidelné větrání. Vzhledem k tomu, že jsou domácí bazény obvykle plněny buď pitnou vodou, nebo vodou z podzemního zdroje, lze předpokládat spíše nižší obsah organických látek i amoniakálního dusíku. Nicméně vnos těchto látek do bazénové vody z pokožky (pot, kosmetické a opalovací přípravky) a produktů metabolismu (moč) plavců už zanedbatelný být nemusí, a právě proto je dodržování hygieny při využívání domácího bazénu tak důležité.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bazen servis moric.
nedoporučuji.kyselina solná narušuje flexibilní bazenové hadice, které časem naboboptnají a a místě lepu...koleno, skymmer, mufna...dojde k prasknutí.no..a potom, kopete, kopete a hledáte....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alexandr starzinský.
Zdravím, nevím zdali jsem to nějak nepochopil, ale co tedy na snížení PH v bazénu? Kyselinu sírovou nebo solnou tedy ne? Na jiném foru to doporučují, tedy solnou spíše pro tvrdou vodu (to je můj případ), nikde jsem nečetl že narušuje hadice nebo spoje. Vždyť z obchodu PHmínus je vlastně kyselina sírová, nevím v jaké koncentraci ale to je asi skoro jedno. Ze své praxe již druhý rok používám solnou a myslím že to plně vyhovuje, zdravím A.S.
pH je jedním z nejdůležitějších parametrů bazénové vody. Udržování v optimálních podmínkách vám umožní užívat si křišťálově čistou vodu s menší údržbou a také prodloužíte životnost bazénu. pH je měřítkem stupně kyselosti a zásaditosti vody. V bazénu se tato hodnota může pohybovat mezi 7,2 a 7,6 , a je třeba jednat, pokud vidíme, že jde mimo tento rozsah.
Když pH klesne pod 7,2, voda se stává kyselou, což způsobuje různé problémy jak lidem, tak materiálům bazénu. Na jednu stranu může způsobit podráždění pokožky, očí nebo sliznic koupajících se, na druhou stranu urychlí opotřebení materiálů tvořících bazén a můžeme se ocitnout v problémech s korozí na schodech, ventilech, čerpadlech nebo v samotném filtru.
Místo toho, když pH stoupne nad 7,6, voda se stane příliš zásaditou. V tomto případě také zjišťujeme, že pokožka koupajících se je podrážděná a suchá a navíc se podporuje vzhled zbytků vápníku na hladině bazénu. Mění se také vzhled vody, která získává více zakalený nebo neprůhledný vzhled a snižuje se účinek chlóru. To způsobí snížení dezinfekční schopnosti, čímž se zvýší přítomnost a růst řas ve vodě.
pH je základním parametrem pro údržbu bazénu a důrazně doporučujeme provádět pravidelnou kontrolu, abyste se ujistili, že voda a její hladina pH jsou v optimálním rozmezí. Doporučujeme vám provést alespoň jeden týdenní odečet jeho hladiny a rychle jednat, když jeho hodnota překročí toleranční limity.
Kolik gramů kyseliny citrónové ke snížení pH?
Množství kyseliny citronové závisí na aktuálním pH, respektive na počtu bodů, o které je třeba pH snížit. Skutečné množství tedy zjistíte až na místě, kdy do vody přidáváte kyselinu citronovou a zároveň měříte pH bazénové vody. Kyselinu do bazénu přidávejte naředěnou. V 50 litrech vody rozpusťte jednu lžíci kyseliny citrónové 17 gramů. Tím získáte kyselou vodu, kterou pak dávkujte do bazénu.
Srovnání hypermanganu s dalšími běžnými metodami moření česneku
V praxi se nejčastěji řeší tři přístupy: hypermangan, termická lázeň a sirné přípravky typu Sulka. Někdo nepoužívá nic. Abych měl jasno, sepsal jsem si agronomické srovnání bez emocí a bez marketingu – jen podle zkušenosti a logiky účinku.
Hypermangan (0,2 % / 30 minut)
Mechanismus: silný oxidant, působí hlavně povrchově na spóry hub a bakterie.
Výhoda: jednoduchost, nízké náklady, rychlá aplikace.
Riziko: při vyšší koncentraci poškození podpučí.
Moje zkušenost: snížení podílu poškozených palic, vyšší rovnoměrnost porostu.
Hypermangan je podle mě ideální tam, kde řešíte lehký až střední infekční tlak a nechcete stroužek vystavovat extrémnímu stresu.
Termická lázeň (cca 50 °C / 20–25 minut)
Mechanismus: teplotní zásah, který může zasáhnout i hlubší pletiva.
Výhoda: potenciálně účinnější při podezření na háďátko.
Riziko: úzké teplotní rozmezí, vysoké riziko poškození při chybě.
Moje zkušenost: dobrý výsledek, ale časově náročný a bez dramatického náskoku.
Termická lázeň má smysl, pokud existuje konkrétní důvod – například opakovaný problém. Jako plošná prevence mi připadá zbytečně náročná.
Sirné přípravky (např. mořidlo na česnek Sulka)
Mechanismus: sirné sloučeniny působí proti roztočům a některým patogenům.
Výhoda: vhodné při podezření na vlnovníka.
Riziko: vyšší zápach, nutnost přesného dávkování.
Moje zkušenost: v této sezóně jsem nepoužil, protože jsem neřešil roztoče.
Pokud řešíte roztoče, může být sirný přípravek vhodnější než hypermangan. Pokud řešíte hnilobu z vlhka, hypermangan je logičtější volba.
Srovnávací tabulka metod podle rizika a přínosu
Metoda
Účinnost proti hnilobě
Účinnost proti háďátku
Riziko poškození
Časová náročnost
Moje celkové hodnocení
Hypermangan
Střední
Nízká
Nízké při 0,2 %
Nízká
Nejlepší poměr výkon/riziko
Termická lázeň
Střední
Střední
Střední až vyšší
Vysoká
Specifický nástroj
Sirné přípravky
Nižší
Vyšší na roztoče
Střední
Střední
Podle problému
Bez moření
Závisí na podmínkách
Nízká
Žádné
Žádná
Vhodné při ideální půdě
Nejhorší scénář: když to přeženete
Představme si kombinaci: silnější hypermangan, delší máčení, následná termická lázeň a výsadba do přemokřené půdy. To je ideální recept na oslabení podpučí.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bazen servis moric.
Pouziva se tekute PH minus, coz je kyselina sirova.a nebo ten hnus, co prodava mauntfild, nebo obchodaky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Když používáme chemii na bázi chloru za účelem dezinfekce vody v bazénu, tak musíme hlídat zejména pH ve vodě. 100% účinek je ve vodě mezi pH 4–5,5, s jinými hodnotami pH účinek klesá.
HClO a ClO se označují jako volný chlor. Při teplotě 25 °C a pH 7,5 je polovina chloru přítomna jako HClO a druhá polovina jako ClO. Při hodnotách pH pod 7,5, je HClO dominantní. Při hodnotách pH nad 7,5 převažuje OCl. Hodnota pH bazénové vody ovlivňuje účinnost chloru ještě jedním způsobem. Při pH blížícímu se osmi a více se začíná daleko rychleji tvořit vázaný chlor. To je také důvod, proč je při vyšším pH voda daleko dráždivější a více zapáchá po chloru.
Doporučuje se proto udržovat pH spíše v dolní polovině rozmezí daného vyhláškou č. 135/2004 Sb., a to konkrétně mezi 6,5–7,0. Mnoho lidí však tento údaj podceňuje a tablety pořád přidává, čímž vyrábí doslova jedovatý koktejl. Vysoká koncentrace chloru může poškodit nejen zdraví, ale i vlastní technologii. V případě dlouhodobějšího „přechlorování“ může dojít k neočekáváním změnám barevnosti bazénu, případně folie. Přechlorováním se podporuje i případný vznik koroze na kovových součástech technologie bazénu, popřípadě zastřešení. A to hlavní: opakovaná expozice chloru v ovzduší může vést k nevratnému poškození imunitního systému, krve, srdce a dýchacího ústrojí živočichů.
Pokud používáte chlorové tablety, pamatujte, že tablety nesmějí být umístěny delší dobu ve skimmeru, hlavně při vypnutém čerpadle. A měřte celkový i volný chlor.
Co je volný a vázaný chlor
Volný chlor – je dán koncentrací kyseliny chlorné a chlornanu, tedy jejího aniontu. Poměrné zastoupení těchto dvou látek hodně závisí na pH. Vodu dezinfikuje a oxiduje nečistoty, nezapáchá ani nedráždí a nemá na nás škodlivý účinek (v přírodě se volný chlor nevyskytuje). To je to, co potřebujeme mít ve vodě.
Vázaný chlor – je dán koncentrací chloraminů, z nichž při hodnotách pH bazénové vody převažuje monochloramin. Chloraminy mají mezi vedlejšími produkty chlorace největší podíl. Mají sice také dezinfekční účinky, ale ty jsou 80–100krát méně účinné než volný chlor. Protože se jedná o toxické a dráždivé látky, je jejich přítomnost v bazénové vodě nežádoucí (monochloramin, dichloramin, trichloramin). Chloraminy jsou také hlavní příčinou takzvaného chlorového zápachu bazénové vody.
Hypermangan na zahradě: co od něj čekat a co už je přehnané
Hypermangan je lidový název pro manganistan draselný. Na první pohled působí neškodně: pár tmavě fialových krystalků, voda se zbarví růžově až fialově a člověk má pocit, že drží v ruce jednoduchou dezinfekci. Jenže právě tady začíná největší problém. Na zahradě není rozhodující to, že roztok „nějak dezinfikuje“, ale jak silný roztok použijete, na co ho dáte, v jaké fázi růstu a co od něj čekáte.
Když jsem hypermangan na zahradě poprvé zkoušel, nešlo mi o žádné velké kouzlo. Měl jsem část sadby česneku, u které jsem si nebyl jistý skladováním, několik starších květináčů po nemocných sazenicích a skleník, kde se po vlhkém podzimu držel povlak na povrchu půdy. Na internetu najdete rady od „dejte pár zrníček do PET lahve“ až po silné fialové roztoky, které mají údajně vyřešit plíseň, půdu, rajčata i bazén. Praktická zkušenost mě naučila jedno: čím víc hypermanganu, tím větší šance, že neřešíte chorobu, ale vyrábíte nový problém.
Nejdůležitější pravidlo z praxe: na živé rostliny patří jen velmi slabý, světle růžový roztok, a i ten bych používal spíš výjimečně. Jakmile je voda sytě fialová, už to není „pro jistotu silnější“, ale riziko popálení pletiv, poškození kořenů a zbytečného zatížení půdy.
Hypermangan funguje jako silné oxidační činidlo. Zjednodušeně řečeno narušuje organické látky, a tím může omezit část mikroorganismů na povrchu semen, sadby, nádob nebo nářadí. Jenže rostlina je také živý organický materiál. Jemné kořínky, mladé listy, klíčky, pokožka plodů a křehké sazenice se mohou poškodit dřív, než si všimnete jakéhokoli užitku.
Proto mi dává největší smysl rozdělit použití hypermanganu na zahradě do tří skupin. První je relativně rozumné použití: dezinfekce prázdných květináčů, misek, nářadí, případně velmi opatrné moření sadby nebo semen. Druhá skupina je hraniční použití: půda ve skleníku, povrch substrátu, starší cibuloviny, česnek před výsadbou. Třetí skupina je oblast, kde bych byl velmi zdrženlivý: postřik na rajčata, okurky, plodící rostliny, bazén, jezírko a léčba už rozjeté plísně.
Na české zahradě je navíc potřeba počítat s realitou počasí. Plíseň rajčat často přijde po kombinaci vlhkých nocí, studené rosy, hustého porostu a špatného proudění vzduchu. Okurky ve skleníku trpí při střídání přehřátí a vlhkosti. Česnek zase více ovlivní kvalita sadby, termín výsadby, těžká mokrá půda a střídání záhonu než samotné krátké namočení v růžové vodě. Hypermangan tedy nemá nahrazovat pěstební hygienu, jen ji může v některých situacích doplnit.
Fotografie znázorňuje rozdíl mezi bezpečně slabým a rizikově silným roztokem hypermanganu při práci na zahradním stole.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Hypermangan na rajčata a okurky: proč postřik není zázračný recept na plíseň
Dotaz hypermangan postřik na rajčata recept má vysoký CTR, protože pěstitel většinou nehledá teorii, ale záchranu. Rajčata už mají skvrny, venku prší, ve skleníku je vlhko a člověk nechce přijít o úrodu. Jenže právě v této chvíli je potřeba říct nepříjemnou pravdu: pokud už je plíseň na rajčatech rozjetá, hypermangan ji často nezastaví tak, jak si lidé představují.
U rajčat je nejdůležitější prevence. Sázím je tak, aby kolem nich proudil vzduch, nenechávám spodní listy ležet u země, zalévám ke kořenům, ne přes listy, a ve skleníku větrám i za cenu, že teplota nebude „tropická“. Jakmile vidím první podezřelé skvrny, listy odstraňuji čistými nůžkami a nekompostuji napadené části v běžném zahradním kompostu. Tohle má větší efekt než panický postřik čímkoli, co doma zrovna najdete.
Slabý roztok hypermanganu na listy může některé zahrádkáře lákat jako dezinfekční zásah. Já bych ho ale na plodících rajčatech nepovažoval za první volbu. List rajčete má chloupky, členitý povrch a při silnější koncentraci nebo aplikaci za slunce se může poškodit. U okurek je riziko ještě větší, protože jejich listy bývají citlivé a při stresu rychle reagují žloutnutím, skvrnami nebo zastavením růstu.
Pokud někdo přesto testuje hypermangan na list, pak jedině na jedné rostlině, večer, ve velmi slabém roztoku, bez kombinace s jinými postřiky a s kontrolou za 24 až 48 hodin. Nikdy bych nestříkal celou úrodu najednou. A už vůbec ne plody těsně před sklizní. Na plody napadené plísní bych nespoléhal na omytí ani na hypermangan; napadené části je bezpečnější vyřadit.
Ve svém příspěvku NA KYSELINU SIROVOU POZOR. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.
Pokud se rozhodnete ke snizeni pH kyselinu sirovou a mate-li vodu s vysokým obsahem vápníku, pak je nutne zminit, ze tato kyselina se ve vode navaze na pritomne ionty vapniku a vzniknou spatne rozpustne sirany, ktere se vysráží jako "vodni kamen".
K reakci dochazi nejen v bazenu jako takovem, ale take v trubkach filtrace a dalsich technologickych zarizenich, kterymi voda prochazi. Ty se vzniklym kamenem mohou castecne zanest nebo uplne ucpat.
Pouziti H2SO4 je tak mozne predevsim tam, kde "neni co by se ucpalo", u vody mekke, pripadne u vody sice tvrde, ale jejiz tvrdost je zpusobena ionty horciku, nikoliv vapniku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak hypermangan funguje a proč může rostliny popálit
Hypermangan nefunguje jako výživa, stimulátor růstu ani klasické hnojivo. Přesto se občas objeví dotazy typu „hypermangan jako hnojivo na růst česneku“ nebo „manganistan draselný podpoří růst rostlin“. Ano, obsahuje draslík a mangan, ale v zahradnické praxi ho nelze brát jako smysluplné hnojivo. Používá se kvůli oxidačnímu a dezinfekčnímu účinku, nikoli proto, aby rostlinám dodal živiny v rozumné formě.
Problém je v tom, že oxidační účinek nerozlišuje mezi „špatným“ a „dobrým“. Může zasáhnout patogeny, ale také jemné kořenové vlášení, mikroorganismy v půdě, povrch listů nebo klíčící semeno. U starších cibulí a česnekových stroužků je tolerance vyšší, protože mají pevnější zásobní pletiva a ochranné obaly. U mladých sazenic, salátu, okurek, bazalky nebo paprik v kelímku je tolerance výrazně nižší.
V praxi se často používá barevná pomůcka. Slabě růžová voda znamená opatrné ředění pro citlivější účely. Sytě růžová až fialová voda už patří spíš na dezinfekci než na živé pletivo. A tmavě fialový roztok je pro běžné zahradní použití nebezpečně silný. Tahle barevná orientace ale není přesná odměrka. V různém světle, v barevné nádobě nebo ve špinavé vodě můžete sílu roztoku snadno odhadnout špatně.
Nikdy bych hypermangan nemíchal s jinými domácími prostředky jen proto, že to někdo napsal v diskusi. Zejména kombinace s organickými látkami, koncentrovanými čistidly, kyselinami, peroxidem nebo neznámou bazénovou chemií je zbytečné riziko. Na zahradě nepotřebujete chemický pokus, ale předvídatelný výsledek.
Praktická věta k zapamatování:hypermangan na zahradě berte jako nouzovou dezinfekční pomůcku pro povrchy, sadbu a nádoby, nikoli jako univerzální postřik proti plísni, hnojivo nebo prostředek na vylepšení bazénové vody.
Ve svém příspěvku VODA V ZAHRADNÍM JEZÍRKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Do zahradního jezírka, kde mám zatím umístěné pouze lekníny jsem napustil dešťovou vodu z nádrží. Voda je však trochu "mléčná".Chtěl bych jí pročistit než tam dám rybičky. Neublíží rostlinám SAVO ORIGINÁL pro čištění studní a bazénů ? Poraďte. Děkuji.
Jarda
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vlastní zkušenost: kde hypermangan pomohl a kde bych ho dnes už nepoužil
Nejlépe se mi hypermangan osvědčil tam, kde nebyla ve hře zelená živá hmota. Typicky u starších květináčů, sadbovačů a misek, které jsem chtěl použít znovu po sezóně, kdy sazenice padaly nebo se v substrátu držel povlak. Nádoby jsem nejdřív mechanicky umyl kartáčem, odstranil zbytky zeminy a teprve potom použil slabý roztok. Bez mechanického očištění je dezinfekce polovičatá, protože špína, zbytky kořenů a nalepený substrát chrání to, čeho se chcete zbavit.
Druhá zkušenost byla s česnekem. Moření česneku hypermanganem jsem zkoušel jen jako krátké povrchové ošetření sadby, ne jako náhradu kvalitní sadby. U části stroužků jsem použil velmi slabě růžový roztok, u části o něco silnější a malou kontrolní část jsem nechal bez ošetření. Výsledek nebyl zázračný. Česnek z kvalitních velkých stroužků rostl dobře ve všech variantách. Rozdíl jsem viděl spíš u poškozených, podezřelých nebo měkkých stroužků: tam nepomohl žádný roztok, protože špatná sadba zůstane špatnou sadbou.
Nejhorší zkušenost jsem udělal při zálivce povrchu substrátu. Roztok vypadal „jen trochu fialově“, ale na mladých sazenicích jsem po dvou dnech viděl zastavení růstu a u několika z nich zhnědnutí jemných kořínků. Nebyla to katastrofa na celý výsev, ale stačilo mi to. Od té doby u mladých rostlin držím pravidlo: raději vzduch, čistá nádoba, střídmá zálivka a nový substrát než chemická záchrana v panice.
Na rajčata jsem hypermangan jako postřik testoval jen okrajově a dnes bych ho nedoporučil jako hlavní postup. U rajčat se mi mnohem víc osvědčilo odstranit spodní listy, zlepšit proudění vzduchu, nezalévat na list, včas vyvazovat a nenechat rostliny ležet v husté džungli. Když už se plíseň bramborová rozjede, růžový roztok z lékárny situaci nespasí. Hypermangan není hasicí přístroj na rozjetou plíseň.
Situace na zahradě
Moje zkušenost
Dnešní doporučení
Dezinfekce prázdných květináčů
Fungovalo dobře po předchozím umytí
Rozumné použití slabého roztoku
Moření česneku
Pomohlo spíš jako povrchová hygiena, ne jako zázrak
V naší poradně s názvem STAVEBNI ZAKON A VCELY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kučera.
Soused si stěžuje,že se mu topí moje včely v bazénu......co se s tím dá dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete zkusit přemístit úly do jiného prostoru dostatečně vzdáleného od sousedova bazénu. Nebo můžete sousedovi vynahradit jeho utrpení, například finančně ho odškodnit.
Na zahradě můžeme mít nejrůznější druhy jezírek (výjimkou nejsou ani jejich kombinace, například může být koupací jezírko spojené s okrasným či chovným atd.)
a) Koupací jezírka
Tato jezírka jsou přírodní (a výrazně hezčí) variantou bazénů. Výhodou tohoto typu jezírka je, že nejen ovlivňuje a zvlhčuje vzduch v zahradě, ale hlavně není pro jeho provoz potřebná žádná chemie. Navíc na rozdíl od bazénů, které jsou určeny jen ke koupání, tyto jezírka mají i relaxační účinek a estetickou funkci. Koupací jezírka by měla mít plochu nejméně 30 m2 (místy by měla být hloubka minimálně 1,2 m). Tato jezírka by neměla být nijak chemicky čištěna (voda v bazénu je tedy čistější, ale voda v koupacím jezírku zas pomáhá tělu zvýšit jeho obranyschopnost). I voda v jezírku je ale čistá, jen ne chemicky. K čištění mohou být použití filtry, čerpadla. Velký vliv na čistotu této vodní plochy mají také rostliny, ale ty nedokážou vše, a tak jim právě pomáhají již zmíněná čerpadla a filtry. Nevýhodou koupacího jezírka opět na rozdíl od bazénu je, že péče o něj vyžaduje specifické znalosti, navíc by se v něm neměli koupat lidé namazaní opalovacími krémy (nebo ošetřeni jinými kosmetickými přípravky), došlo by tak ke znečištění vody.
b) Jezírka určená k chovu ryb
Při stavbě tohoto specifického jezírka je důležité si hned na začátku promyslet, kolik a jaké ryby budeme v rybníčku chovat. To se totiž odráží na typu, hloubce a velikosti jezírka. Hloubka jezírka musí mít minimálně 1,2 m (nejvhodnější je hloubka 1,8 m). Tato hloubka by měla rybám zajistit, že teplota v jezírku přes zimu bude alespoň 4 °C, a tím jim zajistí šanci k přežití. Nevýhodou tohoto jezírka je, že ryby způsobují, že v jezírku je více živin, a tím pádem musí být lepší filtrace jezírka. Kvůli rybám je potřeba hodně řešit umístění fontán, vodopádů a dalších vodních her, aby ryby nijak neomezovaly a nedej bože jim nějak neublížily. Správně zvolit se musí i jezerní rostlinky.
c) KOI jezírka
Jedná se o jeden z velmi oblíbených typů jezírek určených k chovu ryb. Koi kapříci jsou původem z Japonska a dožívají se dokonce až 30 let věku (výjimkou není ale ani vyšší věk). Průměrná délka této ryby je kolem 30 – 70 cm. Pro KOI kapry je potřeba jezírka s rozlohou minimálně kolem 15 – 20 m2 s proměnlivou hloubkou (ta by měla místy být až 2 m). Na krajích jezírka se doporučuje menší hloubka třeba kolem 80 cm. U těchto jezírek mohou být zasázeny rostlinky, ale KOI kapři k nim nesmí mít přístup, protože jinak by je ničily a rozrývaly kvůli nim i dno.
Mytí kyselinou citronovou je nejúčinnější u bazénu, který byl po vypuštění vyčištěn a zbaven všech nečistot. Kyselé mytí se aplikuje z květinové konve. Naplňte konev 1 dílem vody, poté přidejte 1 stejný díl krystalické kyseliny citrónové, vždy v tomto pořadí. Stěny bazénu se nejprve navlhčí vodou z hadice a poté se kyselá směs aplikuje na jednu plochu a nechá se 30 sekund stát, než se umyje kartáčem namočeným v kyselině a opláchne se. Opakujte po částech po celém povrchu bazénu. Zbytky kyseliny na dně bazénu se před likvidací neutralizují jedlou sodou.
