Rychlá odpověď: Stephanotis potřebuje světlé místo bez poledního úpalu, stabilní polohu květináče, vyšší vzdušnou vlhkost a opatrnou zálivku. Poupata nejčastěji shazuje po otočení, přesunu, průvanu, suchém vzduchu nebo kolísání vody. Jakmile nasadí poupata, květináčem nehýbejte a neroste květy.
Stephanotis, česky věncovec květnatý, patří mezi pokojové rostliny, které vypadají luxusně, ale doma rychle ukážou každou chybu. Není to nenáročná zelená dekorace na parapet. Je to liána, která chce světlo, vlhčí vzduch, oporu, klid a trpělivost.
V tomto článku najdete praktický návod, jak pěstovat madagaskarský jasmín v běžném českém bytě, proč často nekvete, kdy shazuje poupata, jak ho zalévat, zimovat, přesazovat a množit. Důraz je na reálné situace: nákup kvetoucí rostliny, suchý panelák, zimní parapet, letní horko i záchranu rostliny, která po pár týdnech začala žloutnout.
FAQ – Stephanotis, věncovec květnatý a madagaskarský jasmín
Proč stephanotis nekvete, i když má hodně listů?
Stephanotis nekvete nejčastěji kvůli nedostatku světla, teplé zimě, špatnému hnojení nebo chybějícímu sezónnímu rytmu.
Hodně listů neznamená, že má rostlina podmínky pro květy. Pokud dostává moc dusíku, stojí v polostínu a celou zimu roste v teple, tvoří hlavně zelenou hmotu. Pomůže světlejší stanoviště, mírnější zimní zálivka, klidnější období a hnojení pro kvetoucí rostliny. Výsledek se obvykle ukáže až v další sezóně.
Proč stephanotis shazuje poupata po přinesení z obchodu?
Stephanotis shazuje poupata po nákupu hlavně kvůli změně světla, teploty, vlhkosti, převozu a otočení květináče.
Rostlina často zažije během pár dnů pěstírnu, obchod, transport a úplně jiné domácí podmínky. V době poupat je na změny mimořádně citlivá. Dejte ji na stabilní světlé místo, nezalévejte nárazově a květináčem už nehýbejte. Část poupat může spadnout i tak, ale zdravé listy a nové výhony jsou dobré znamení.
Může být stephanotis na přímém slunci?
Stephanotis snese jemné ranní nebo večerní slunce, ale ostré polední slunce za sklem mu často škodí.
Na jižním parapetu bez záclony se listy a substrát mohou v létě přehřívat. Rostlina pak ztrácí vodu rychleji, poupata zasychají a listy mohou blednout. Lepší je rozptýlené světlo, východní okno nebo jižní okno se stíněním. Pokud máte jen slunné místo, dejte rostlinu kousek od skla.
Jak často zalévat věncovec květnatý?
Věncovec květnatý zalévejte tehdy, když vrchní vrstva substrátu lehce proschne, ne podle pevného týdenního rozpisu.
V létě může potřebovat vodu častěji, v zimě výrazně méně. Důležité je, aby kořenový bal nebyl dlouho suchý, ale ani trvale mokrý. Po zalití vždy vylijte vodu z obalu. Nejbezpečnější je kontrola prstem a sledování hmotnosti květináče. Přelití bývá u stephanotisu horší než krátké mírné proschnutí povrchu.
Má se stephanotis rosit?
Stephanotis rosení snáší na listech, ale květy a poupata by se rosit neměly, protože mohou skvrnit a opadávat.
Rosení pomůže jen krátkodobě, proto je lepší vytvořit stabilnější vlhkost kolem rostliny. Použijte misku s keramzitem, více pokojovek pohromadě nebo zvlhčovač. V suchém bytě nad radiátorem samotné občasné rosení nestačí. Nejlepší je kombinace vyšší vzdušné vlhkosti, větrání bez průvanu a pravidelné kontroly škůdců.
Jak zimovat madagaskarský jasmín?
Madagaskarský jasmín zimujte světle, chladněji a s omezenou zálivkou, aby si rostlina odpočinula před další sezónou.
Ideální je světlé místo, kde není horký vzduch z radiátoru ani studený průvan. Zálivku přizpůsobte teplotě: čím chladněji, tím méně vody rostlina spotřebuje. V zimě nehnojte jako v létě.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.
Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve na polovinu. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Poupata ibišku se nemusí otevřít kvůli řadě faktorů, včetně nesprávné zálivky, nedostatečného slunečního záření, teplotních výkyvů, napadení škůdci nebo nedostatku živin. Zajištění správné péče, včetně pravidelné zálivky, dostatečného slunečního záření a vhodného hnojení, je zásadní pro úspěšné kvetení.
Proč opadávají poupata ibišku?
Sluneční světlo
Ibišky potřebují pro optimální kvetení alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně. Pokud rostlina nedostává dostatek slunečního záření, může mít potíže s tvorbou a otevíráním květů.
Teplota
Ibišky preferují teplé teploty a mohou být citlivé na teplotní výkyvy a průvan. Extrémní horko nebo chlad mohou způsobit opadávání poupat před otevřením.
Zalévání
Přelévání i zalévání může být pro ibišky škodlivé. Přelévání může vést k hnilobě kořenů a opadávání poupat, zatímco zalévání může způsobit vysychání a opadávání poupat před otevřením.
Vlhkost
Ibišky se daří ve vlhkých podmínkách. Suchý vzduch může způsobit vysychání pupenů a jejich neotevírání.
Škůdci
Třásněnky, mšice a další škůdci mohou napadnout pupeny ibišku a zabránit jim v otevírání.
Nedostatek živin
Nedostatek esenciálních živin, zejména draslíku, může bránit kvetení.
Zakořenění
Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny krouží kolem květináče), nemusí být schopna absorbovat dostatek živin a vody pro podporu kvetení.
Hnojivo
Nadměrné množství dusíkatých hnojiv může podpořit růst listů na úkor květů.
Prořezávání
Prořezávání v nesprávnou dobu nebo příliš silné prořezávání může také oddálit kvetení.
Tipy pro kvetoucí ibišek
Kontrola slunečního záření: Ujistěte se, že rostlina dostává alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně.
Upravte zálivku: Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, a ujistěte se, že květináč má drenážní otvory.
Sledujte teplotu: Chraňte rostlinu před extrémními teplotami a průvanem.
Kontrola škůdců: Pokud máte podezření na napadení škůdci, použijte vhodný insekticid.
Vhodně hnojte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo speciálně určené pro kvetoucí rostliny.
Zvažte přesazení: Pokud má rostlina zakořeněné kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
Zaštipujte nebo prořezávejte: Zaštípněte nové výhonky, abyste podpořili keřovitější růst a více květů.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Opadávání listů oleandru: jaká je to choroba a co s tím dělat
Opadávání listů oleandru bývá pro pěstitele nepříjemné hlavně proto, že rostlina může během pár dní viditelně prořídnout. U oleandru ale opadávání listů často není samostatná choroba. Je to reakce na stres: málo vody, moc vody, prudkou změnu stanoviště, teplotní šok, nedostatek světla po zimě, napadení škůdci nebo poškozené kořeny.
V létě jsem zažil nejrychlejší opad u oleandru, který stál na jižní straně u zdi. Květináč se přes den rozpálil, listy odpařovaly obrovské množství vody a večerní zálivka nestačila. Rostlina sice dostávala vodu každý den, ale bal byl tak prorostlý kořeny, že voda rychle protekla a uvnitř zůstávala suchá místa. Do týdne začaly listy žloutnout a padat.
Naopak u jiného oleandru padaly listy po přemokření. V misce pod květináčem stála voda, počasí se ochladilo a rostlina už tolik nepila. Substrát zůstal mokrý několik dní. Listy nejdřív zmatněly, potom žloutly a některé opadaly zelenožluté, bez typického suchého křupnutí. To je důležitý rozdíl: při suchu listy často vadnou a zasychají, při kořenovém problému mohou opadat i měkčí a nevyschlé.
Jaká je to choroba při opadávání listů
Pokud oleandr opadává po suchu, nejde o chorobu v pravém slova smyslu. Je to fyziologická reakce rostliny. Oleandr v horkém létě potřebuje hodně vody, zvlášť když je v nádobě a na plném slunci. V takovém období mu krátkodobá voda v podmisce nevadí, ale jen za předpokladu, že je teplo, rostlina aktivně roste a nádoba má funkční odtok.
Jestliže ale opadávání doprovází hnědé skvrny, měknutí výhonů, zápach substrátu nebo šedý povlak na odumřelých částech, už je potřeba myslet na houbové choroby. U přezimovaných oleandrů se často potkává několik problémů najednou: slabé světlo, vlhko, staré neodstraněné listy a nízká cirkulace vzduchu. V takovém prostředí se hnilobám daří mnohem lépe.
Opadávání může vyvolat i savý hmyz. Mšice, puklice, červci nebo svilušky rostlinu oslabují sáním. Listy mohou žloutnout, kroutit se, lepit, černat od černí a nakonec opadat. Proto se nikdy nedívám jen shora. Oleandr vždy otočím, rozhrnu větve a prohlédnu spodní strany listů i paždí mladých výhonů.
Co s tím dělat při opadávání listů
Nejprve oddělte tři situace: opad po suchu, opad po přemokření a opad kvůli škůdcům. Pokud byl oleandr suchý, nepomůže ho utopit najednou. Zalijte ho postupně, případně nechte kořenový bal nasáknout, ale potom ho vraťte do režimu pravidelné zálivky. Holé a zaschlé konce můžete později zakrátit, ale hned po stresu bych nedělal radikální stříhání celé rostliny.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Chmelířová.
Dobrý den.
Chtěla jsem se zeptat. Mám kamélie několik let, vysoké asi 50 cm. Přes léto pěstované venku na stinném místě. Pravidelně hnojené. Na podzim přesunu do haly k oknu, obalené květními pupeny. Zalévám dešťovou vodou, každý den rosím. Neotáčím. A přesto mě většina poupat zaschne a upadá. Teplota v hale kolem 8°C. Kde dělám chybu?
Děkuji za odpověď
Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla, a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20 až 25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně – v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je však třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrzl. To může způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku v mrazivých dnech vyvětráme.
Pokud si koupíme malou a již kvetoucí rostlinu v obchodě, bývá často už ve skleníku ošetřena regulátorem růstu, proto jí může kompaktní tvar vydržet i rok. Po této době má však pokojový ibišek hlavně v přehřátém a nepříliš světlém bytě snahu vytvářet dlouhé výhony a jen málo květů. Snažme se mu proto poskytnout to nejlepší možné osvětlení.
Ibišek je poměrně teplomilný. Letní teplota by měla dosahovat 20–25 °C, zimní 15–20 °C, minimálně však 13 °C.
Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každé dva týdny přihnojení plným hnojivem – tedy hnojivem se všemi základními živinami. V sezóně (březen–listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek rovněž potřebuje některé stopové prvky jako železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny anebo se prodávají speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohla ibišku uškodit.
Koncem února pak můžeme provést i dosti hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Během vegetace pak jen občas zaštípneme příliš dlouhé výhony.
Pravým časem pro přesazování je předjaří. Půdu volíme humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Během vegetační sezóny, tedy od března do listopadu, rostlinu hojně zaléváme.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..
Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.
Ibišek je keříkovitá rostlina, která se pěstuje především pro své velké trubkovité květy. Těmito květy se můžeme těšit pouze 1 až 2 dny, naštěstí ibišek kvete neustále od jara do podzimu. Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou nebo růžovou barvu. Listy jsou oválné se zubatým okrajem. Květy však nelahodí jenom oku. Z ibišku se také připravují čaje. Tato rostlina pochází z Číny a východní Asie. Květy se objevují kdykoliv po celý rok, nejčastěji však od června do října. Květy jemně voní.
Pěstování: K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce, které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná teplota pro pěstování je běžná pokojová teplota, v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V době vegetace rostlinu vydatně zaléváme. Pokud je rostlina v zimě v chladné místnosti, zálivku omezíme. Příčinou nepravidelné zálivky jsou žloutnoucí opadávající listy. Ibišek vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Květináč s rostlinou postavíme do misky s vlhkými oblázky a listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Rostlinu množíme na jaře stonkovými řízky, které před zasazením do směsi rašeliny a písku ponoříme do růstového hormonu. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, abychom mladé rostlince zajistili dostatek tepla. Ibišek přesazujeme na jaře po seříznutí. Rostlina lépe kvete, je-li přesazena do ne příliš velkého květináče. A do humózní půdy s příměsí rašeliny. Vyschlý substrát, případně přelití nebo průvan, způsobují opadávání listů. Pokud opadávají poupata, je příčinou nedostatečná zálivka nebo výživa. Ibišek v letních měsících můžete letnit.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Smutná.
Dobrý den, kamelii mám od března 2019. Po odkvětu byla celé léto do října v polostínu, nasadila hodně poupat. Přenesla jsem ji na chodbu s teplotou cca 15-17 C. V průběhu svou týdnů začaly opadavat listy a vzápětí polorozkvetle pupeny. Dnes vypadá jako stromy v listopadu. Nevím, kde jsem udělala chybu a jak ji zachránit, poradíte prosím? Děkuji. Olga Smutná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta.
V naší poradně s názvem EUSTOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den chci se zeptat, kde se dají sehnat semínka růžové a bílé eustomy. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Ivana Paťhová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování eustomy ze semínek je velmi náročné. Její semínka klíčí pouze na slunci, přičemž s výsadbou se musí začít již v lednu, aby stačila vykvést. Počasí v lednu nedovoluje mít sadbu venku na slunci a je třeba mít slunný skleník. Nedostatečné osvětlení sluncem vyprodukuje rostliny, které nezdravě vypadají a divně kvetou. Eustomu je proto jednodušší koupit, připravenou od profesionálních zahradníků. Vyberte si rostlinu, která má již několik květů a mnoho vitálních poupat. Z takové Eustomy budete mít patřičnou radost.
Ve svém příspěvku OPADÁVÁNÍ NEZRALÝCH DURANCIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krejčiřík Květoslav.
V tomto období 7.7.2017 mě začnout padat zelené plody durancií,opakujese to už třetím rokem.Začal jsem je pořádně zalívat ,ale padání jsem nezabránil.Opadlo asi 70% plodů.děkuji za radu nebo vysvětlení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš.
Zdravím, loni jsem měl stejný problém, podařilo se Vám něco zjistit ?
Děkuji.
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Padají mě ve velkém množství suché listy ale zároveň rostou nové ale v menším počtu kde je chyba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Chyba je ve světle. Nejkratší dny v roce, které byly v období Vánoc, si vybírají svou daň v podobě opadávání listů. Nedodtatek světla, který je i v lednu, nedovolí správný vývoj nových listů. Řešení je nechat rostlinu v klidu s omezenou zálivkou a nižší teplotou. A nebo můžete rostlinu přemístit na světlejší místo a den jí prodloužit umělým osvětlením. Obvykle se k tomu používá výbojka z veřejného osvětlení.
Světlo a teplota během roku: jaro, léto, podzim a zima
Stephanotis je rostlina, u které se vyplatí myslet sezónně. V létě potřebuje světlo, živiny a vodu, protože roste a kvete. V zimě potřebuje klidnější režim, méně vody a pokud možno chladnější, ale stále světlé místo. Kdo ho pěstuje celý rok stejně, často skončí s krásnými listy, ale bez květů.
Na jaře začíná rostlina probouzet nové výhony. To je vhodný čas zkontrolovat oporu, odstranit slabé nebo zaschlé části a postupně přidat zálivku. Pokud je potřeba přesazení, dává smysl právě před silným růstem, ne uprostřed kvetení. V létě je hlavní hlídat přehřátí, rovnoměrnou vláhu a nepřemisťovat rostlinu v době poupat.
Na podzim se růst zpomaluje. Hnojení se omezuje a zálivka se přizpůsobuje kratším dnům. V zimě je ideální světlé místo s nižší teplotou, zhruba kolem 12 až 16 °C, pokud to byt dovolí. V běžném bytě to není vždy snadné. Když chladnější místo nemáte, alespoň rostlinu nedávejte přímo nad horký radiátor a nepodporujte měkký zimní růst přehnanou zálivkou a hnojením.
Následující přehled je praktický sezónní plán pro běžné české podmínky. Není to laboratorní tabulka, ale pomůcka, podle které se dá upravit péče v paneláku, rodinném domě i chladnější zimní zahradě.
V naší poradně s názvem FÍKUS BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rajdlová.
Mám Fíkus benjamin a neustále opadávají listy prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Opadávání listů je zcela normální. Je to kvůli nedostatku světla při krátkých zimních dnech a dlouhých nocích. Fíkus pochází z oblastí tropického pásu, kde je po celý rok dostatek světla. V našich podmínkách se fikus musí přizpůsobit zkrácené denní době a to tak, že shodí jednu třetinu svých listů. Listy normálně zežloutnou a spadnou. Příští rok na jaře se znovu obnoví.
Vlastní zkušenost: kde se u věncovce nejčastěji udělá chyba
Nejčastější scénář je jednoduchý. Člověk si koupí krásně nakvetlý stephanotis, doma ho postaví na viditelné místo, pár dnů se z něj těší a potom začne katastrofa: poupata žloutnou, některá hnědnou, další padají na stůl a listy ztrácejí napětí. První reakce bývá přidat vodu. Jenže právě tím se často problém zhorší, protože rostlina byla spíš vystresovaná ze změny světla, teploty a vzdušné vlhkosti než skutečně žíznivá.
U věncovce se mi osvědčilo po nákupu udělat tři věci. Nejprve vybrat konečné místo, ideálně světlé východní nebo západní okno bez horkého poledního úpalu. Potom si na květináči udělat nenápadnou značku, která ukazuje, jakou stranou je rostlina natočená ke světlu. A nakonec první dva týdny nedělat nic radikálního: nepřesazovat, nestříhat, nehnojit silnou dávkou a netahat ji z místa na místo.
Jednou z největších slepých uliček je snaha zachránit opad poupat neustálou péčí. Věncovec přitom často potřebuje pravý opak: stabilitu, mírnou zálivku a čas. Když rostlina po přinesení z obchodu shodí část poupat, nemusí to znamenat konec. Pokud zůstanou listy pevné a nové výhony zdravé, může se po adaptaci srovnat. Horší signál je měkký substrát, zatuchlý zápach od kořenů, černání báze výhonů nebo rychlé žloutnutí více listů najednou.
Fotografie ukazuje typickou zdravou rostlinu stephanotis na opoře, podle které poznáte správný vzhled listů, výhonů a poupat před začátkem péče.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ IBIŠKY KOUPÍM NA DOBÍRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Steinerová.
koupím pokojový ibišek v barvě žluté s okem na dobírku Děkuji za informaci a sdělení na E-mail s pozdravem Věra Steinerová ulice Císařská č.68 Brodek u Prostějova PSČ 798 07 mobil 733 155 169
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jakmile začne ibišek žloutnout, je potřeba zjistit, jestli nemá přemokřené kořeny. Žloutnutí a opadávání listů může způsobit i nadbytek vápníku a nedostatek železa. Je proto nutné rostlinu přesadit do kvalitní zeminy.
Avokádo je náchylné k různým chorobám postihujícím jeho listy, včetně antraknózy, která způsobuje žluté a hnědé skvrny, jež mohou vést k jejich ztrátě. Mezi další běžné choroby listů patří padlí, které zanechává na listech bílý, práškový povlak, a fytoftorová rakovina, houbové onemocnění, které má za následek tmavé léze na okrajích listů a vadnutí. Verticillium vadnutí je další onemocnění, které způsobuje náhlé vadnutí a hnědnutí listů, často na jedné straně rostliny.
Houbové choroby
Fytoftorová rakovina
Houbové onemocnění, které se projevuje jako tmavé léze na okrajích listů, což může vést ke kroucení, hnědnutí a opadávání listů.
Antraknóza
Začíná jako žluté skvrny na listech, které se rozrůstají do velkých, hnědých nebo černých skvrn. Silná infekce může způsobit značnou ztrátu listů.
Botryosférie
Běžné vzdušné houbové onemocnění, které postihuje listy i větve.
Padlí
Povrchový houbový růst, který pokrývá spodní stranu listů bílou práškovou látkou. Padlí může později zmizet a zanechat síťovité, nažloutlé skvrny.
Další choroby
Verticillium Wilt
Nemoc, která způsobuje náhlé vadnutí, kroucení a zhnědnutí jedné strany listů rostliny. I když obvykle nezpůsobuje opadávání listů, postižené větve by měly být odstraněny.
Hniloba kořenů Armillaria
Ačkoli se jedná primárně o onemocnění kořenů, může způsobit celkový úpadek a předčasné žloutnutí a opadávání listů.
Ošetření a prevence
Odstraňte a zničte napadené části rostliny, abyste zabránili šíření choroby.
Zlepšete cirkulaci vzduchu kolem stromu prořezáváním a regulací růstu.
Zajistěte správnou zálivku, protože jak přemokření, tak i přemokřená půda mohou přispívat k některým chorobám. Dobrá drenáž je zásadní.
U některých houbových chorob, jako je antraknóza, aplikujte na zbývající listy a větve fungicid na bázi mědi.
Pravidelně dezinfikujte nástroje na prořezávání, abyste zabránili šíření patogenů.
Ve svém příspěvku ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Dobrý den, prosím o radu ohledně vinné révy. Mám tedy jen jedinou hlavu :-) , žiju na Valašsku (Halenkov) a podmínky zde nemám dobré. Půda nepropustná , těžká, jižní svah .... Nicméně v loňském roce jsem měla nádhernou úrodu, ale o celou jsem přišla díky mouchám.
Neuvěřitelné množství much, včel, vos a všelijaké jiné havěti mi denodenně napadaly hrozny. Dávala jsem různé lapače a stovky much pochytala, ale bez valného úspěch zachránit hrozny. Prosím, abych předešla letos něčemu podobnému, jak hrozna ochránit ?
Děkuji za ochotu
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Hladík.
Prosím o radu, co chybí vinné révě - Muškát zlatý a Nero. Bobule se scvrkávají, a to hlavně ve spodní části hroznu. Nedostávají výživu, protože i střapce hnědnou, slábnou a usychají. Děkuji.
Pokojové ibišky jsou stálezelené keře a byliny se střídavými listy. Listy jsou celistvé nebo dlanitě laločnaté, s dlanitou žilnatinou, skládající se ze tří nebo více hlavních žilek.
Květy jsou pravidelné, oboupohlavní. Kalich je zvonkovitý nebo miskovitý, vytrvalý, s pěti cípy nebo zuby. Na bázi kalicha je většinou vyvinut kalíšek s pěti až mnoha cípy, jen zřídka chybí. Pokojový ibišek má květy krátkověké, většinou vydrží jediný den a poté koruna opadává. Tyčinky jsou srostlé v trubičku a spojeny na bázi s korunními lístky. Plodem je mnohosemenná tobolka.
Pokojové ibišky můžeme pěstovat v mnoha barvách. Kromě růžově červené, která patří původnímu divokému druhu, je to hlavně červená v různých tónech, ale také různé odstíny oranžové, žluté, růžové i barva bílá. Značná je rovněž rozmanitost velikostí a tvarů. Květy s nápadně vyčnívajícími tyčinkami mohou být rovné, zvlněné, stříhané, poloplné i plné. Rostlina nejvíce kvete od června do podzimu, ale ojedinělé květy se mohou objevit kdykoliv.
Mezi nejčastěji pěstované pokojové ibišky patří ibišek čínský a ibišek dřípený. Tyto ibišky jsou na trhu k dostání v mnoha barevných variacích. Nejčastěji pěstovaný ibišek čínský můžete znát pod názvem čínská růže.
Ibišek dřípený je výjimečný svými povislými květy. Prašníky a blizny jsou navíc vzdáleny od okvětních, nazpět ohnutých korunních plátků. Jsou zavěšeny pod nimi. Celý květ působí křehce, tmavá lososová barva přechází v korunních plátcích do světlejších odstínů, prašníky jsou velice výrazné. Celý květ může být dlouhý až 15 cm. Bohužel květy na rostlině dlouho nevydrží, po jednom dni často opadají. Korálový ibišek má listy drobnější než běžně pěstované pokojové ibišky, jsou lesklé s pilovitým (zubatým) okrajem. Původ ibišku dřípeného napovídá, že nejde o mrazuvzdorný druh. Díky neobvyklým květům se ibišek často využívá při šlechtění nových odrůd. Je zvláštní, že se v našich domácnostech pěstuje tak zřídka, přestože se jedná o odolnou rostlinu, která se dobře vyrovná se suchým vzduchem. V létě je možné její letnění na zahradě. Snáší dobře silný zpětný řez brzy zjara. Prořezání keře je dokonce nutné, bez něj by byl z rostliny brzy nevzhledný keř.
Ibišek je známý také pod názvem čínská růže. Pokojové ibišky patří k rostlinám, které jsou v současnosti velice populární. Mají sytě zelené listy a kouzelné pastelové barvy květů. Jejich pěstování je poměrně snadné, rychle rostou a snadno je přivedeme znovu do květu. Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každý týden přihnojení hnojivem se všemi základními živinami. Zálivka by měla být rovnoměrná. Doporučuje se pěstovat ibišek jako přenosnou rostlinu, to je v létě na terase, či v zahradě, kde snáší plné slunce, pro přezimování je pak ideální chladnější místnost s teplotami 12 až 14 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 10 °C; mráz totiž tento druh zničí. Koncem února je vhodné provést dost hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Později během vegetace jen občas zaštípněte příliš dlouhé výhony. V předjaří je také pravý čas pro přesazování. Půdu vybírejte humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
