Jahody je nejlépe konzumovat čerstvé, ať už v ovocných salátech, s jogurtem či tvarohem, se šlehačkou, nebo jen tak. V době mimo sezonu jsou pak nejlepším řešením mražené jahody, které si díky této šetrné konzervaci uchovávají všechny živiny, včetně vitaminu C. Z jahod lze také připravit chutný džem a kompot. Jahody tak sice ztrácejí zmiňovaný vitamin C, ale ostatní látky si zachovávají. Nevýhodou džemů a kompotů je rovněž vyšší obsah cukru. Ve studené kuchyni se tyto lahodné plody používají například na přípravu krémů, pěn a želé, vynikající je jahodový pudink, chuťově zajímavé jsou pak i studené polévky, přelivy a omáčky. Z teplé kuchyně nesmíme zapomenout například na jahodové knedlíky, jahodové koláče a podobně. Také my jsme pro vás vybrali několik vynikajících receptů.
Rychlý jahodový zákusek
Suroviny:
Na ozdobu:
čerstvé jahody
2 ks červené dortové želé
Na potření:
jahodový džem
Podle potřeby:
hrubá mouka na vysypání
sádlo na vymazání
Na těsto:
6 lžic cukru
½ balíčku prášku do pečiva
6 lžic oleje
3 lžíce polohrubé mouky
3 lžíce hladké mouky
6 vajec
Postup:
Žloutky, cukr a olej vyšlehejte v míse do pěny. Přisypte mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec opatrně vmíchejte sníh vyšlehaný z bílků. Těsto nalijte na vymazaný a vysypaný plech, nebo na pečicí papír. Pečete v horkovzdušné troubě asi 8 minut na 170 °C. Pokud nejste majiteli takovéhoto spotřebiče, pečte dle zkušeností s vlastní troubou. Upečený a vychladlý korpus potřete jahodovým džemem. Poté celou plochu korpusu poklaďte hustě půlkami jahod (řeznou stranou dolů). Podle návodu na sáčku uvařte želatinu a polijte jí jahody. Jahodový zákusek vložte alespoň na 25 minut ztuhnout do lednice. Při podávání můžete rychlý jahodový zákusek dozdobit šlehačkou.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Zákusek indiánek je doslova božská pochoutka a jeho výroba není až tak složitá. Slaďounká růžová pěna je natočená na piškotu (čili bufleru) a politá čokoládou či jinou polevou.
Ingredience na buflery: 83 g hladké mouky, 60 g cukru krystal, 33 g vanilkového pudinkového prášku, 157 g bílků (cca 5 vajec), 73 g žloutků, 20 ml vody
Ingredience na pěnu: 160 g cukru krupice, 8 lžic vody, 80 g moučkového cukru, 2,5-3 lžíce rybízové marmelády
Ingredience na dokončení: hořká čokoláda (může být ta na vaření), ztužený tuk k naředění čokolády
Postup: Nejprve se pustíme do pečení buflerů (piškotů) pod pěnu. Zapneme troubu a nastavíme teplotu na 180 °C. V jedné míse ušleháme bílky s částí cukru a pudinkem, bude to trvat trošku déle. Žloutky šleháme se zbytkem cukru a postupně přiléváme vodu, dokud vše neušleháme do pěny. Do žloutkové pěny přidáme nejprve 2 lžíce ušlehaných bílků, abychom pěnu zlehčili, a pak opatrně vmícháme zbytek sněhu. Nakonec přidáme přes síto mouku a zlehka ji obracením zapracujeme do hmoty. Připraveným těstem naplníme zdobicí sáček a na plechu vyloženém pečicím papírem se pokusíme tvořit kolečka, která dáme péct do předehřáté trouby do zrůžovění, tedy přibližně 10-15 minut.
Příprava pěny: Krupicový cukr nasypeme do kastrůlku, přidáme k němu 6 lžic studené vody a mícháme do rozpuštění, pak přivedeme pomalu k varu a vaříme na velmi mírném ohni do té doby, než je svařený na nit. To znamená, že si dáte na prst kapku rozvaru, spojíte dva prsty k sobě, a když je rozevřete, rozvar se vám mezi nimi táhne jako nit, trvá to okolo 20-30 minut. Než se rozvar uvaří, ušleháme z bílků, moučkového cukru a rozmíchané marmelády pevný sníh. Pokud máme marmeládu tuhou, tak si ji lžící nejdříve pořádně rozmícháme do hladka. Svařený rozvar ihned vlijeme do sněhu a šleháme do tuha, dokud nám sníh nevychladne (okolo 8 minut za předpokladu použití elektrického šlehače). Připravenou pěnu dáme do sáčku s větší hladkou zdobicí špičkou - velikost zvolíme podle toho, jak velké chceme indiánky mít - a natočíme na piškoty tvar indiánků.
Připravené indiánky dáme na několik hodin ztuhnout do lednice, měly by stačit asi 3 hodiny. Z uvedeného množství by vám mělo vzniknout cca 27 indiánků, přičemž buflerů bude o něco více.
Když indiánky v lednici řádně prochladnou, rozpustíme ve vodní lázni čokoládu hodně naředěnou 100% tukem v poměru cca 1 : 1, aby byla čokoláda opravdu hodně tekutá.
Rozpuštěnou čokoládu dáme do hrnku, indiánky uchopíme za buflery a pěkně je do čokolády špičkou dolů namáčíme. Přebytečnou čokoládu necháme odtéct a indiánky pokládáme na pečicí papír. Nebojte se, indiánky do čokolády nesjedou. Nyní stačí nechat čokoládu v chladu ztuhnout, což je otázka chviličky, a můžeme podávat.
Tip: Kdyby byla tato pěna pro vás příliš hutná, můžete místo moučkového cukru dát jen cukr krupici.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč je tento krůtí guláš označován jako nejchutnější?
Nejchutnější krůtí guláš v tomto receptu stojí na kombinaci silného základu, vývaru a správné techniky.
Rozhodující je dlouhé restování cibule, použití slaniny jako nosiče chuti a přidání papriky mimo přímý plamen. Tyto detaily vytvářejí hlubší a kulatější chuť než běžné rychlé recepty. Pokud dodržíte postup přesně, získáte výrazný a plný guláš, nikoli mdlou variantu.
Mohu použít jen vodu místo vývaru?
Ano, ale krůtí guláš s vodou nebude mít takovou hloubku chuti.
Vývar přináší přirozené aromatické látky, které podporují papriku i maso. Při použití vody bude chuť jemnější a méně komplexní. Pokud nemáte vývar, můžete chuť podpořit delším restováním cibule, ale plného efektu dosáhnete pouze s kvalitním základem.
Je lepší použít stehno nebo prsa?
Pro plnější chuť je vhodnější krůtí stehno, prsa jsou jemnější, ale sušší.
Stehno obsahuje více tuku a je odolnější vůči delšímu dušení. Prsa jsou vhodná pro rychlejší variantu, ale vyžadují pečlivější kontrolu času. Pokud chcete dosáhnout co nejvýraznějšího výsledku, sáhněte po stehně.
Jak zabránit hořkosti papriky v guláši?
Hořkost papriky vzniká při jejím přepálení na vysoké teplotě.
Paprika by nikdy neměla přijít do rozpáleného tuku na plném plameni. V tomto receptu je správný postup jasný – sundat hrnec z ohně, rychle vsypat sladkou papriku a ihned pokračovat dalšími surovinami. Tím se zabrání spálení a zachová se barva i aroma. Kontrola teploty je klíčem k čisté a plné chuti.
Jak dlouho opravdu dusit krůtí guláš?
Doba dušení 60–90 minut je optimální pro krůtí stehno.
Maso by mělo být měkké, ale stále držet tvar. Pokud ho necháte dusit déle bez kontroly tekutiny, může začít vysychat. Nejlepší praxe je ochutnat po 60 minutách a dále vařit podle potřeby. Průběžná kontrola zabrání ztrátě šťavnatosti.
Lze tento recept připravit bez slaniny?
Ano, ale slanina výrazně podporuje chuť výsledného guláše.
Bez slaniny bude základ jemnější a méně aromatický. V takovém případě doporučuji použít kvalitní sádlo a případně přidat malé množství másla na závěr. Tuk je nosičem chuti, a proto je důležité jej zcela nevynechat, pokud chcete dosáhnout plného výsledku.
Jaký je rozdíl mezi domácí a restaurací verzí?
Restaurace často pracují s intenzivnějším základem a delším restováním.
V profesionální kuchyni se cibule restuje až do tmavší barvy a vývar je koncentrovanější. Pokud tyto principy použijete doma, přiblížíte se chuťovému profilu restaurace. Trpělivost a technika jsou hlavní rozdíly, nikoli tajné ingredience.
Mohu guláš zahustit škrobem místo mouky?
Ano, kukuřičný škrob je vhodnou alternativou mouky.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Změklé máslo dáme do mísy a vyšleháme ho společně s cukrem a vanilkovým cukrem, poté přidáme tvaroh a rum. Vše společně vyšleháme na hladký krém. Ten pak můžeme třeba namazat na připravený korpus, ozdobit ovocem a přelít želatinou. Je to jednoduchý a rychlý zákusek k nedělní kávě.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Nikoho jistě nepřekvapí fakt, že člověk ve vyšším či vysokém věku hůře vykonává běžné úkony denní potřeby. Nejčastěji za to může snížená mobilita, dlouhodobá nemoc anebo psychické problémy. Řada státních, komerčních i neziskových organizací si tuto skutečnost velmi dobře uvědomuje, a proto se snaží zajistit různé pomocné služby, mezi něž patří i rozvoz jídel (nejčastěji obědů).
Ceny rozvážených jídel se pohybují přibližně od 60 Kč do 100 Kč včetně dovozu, což je v porovnání s pokrmy z běžných restauračních zařízení, kam by člověk navíc musel docházet, relativně příznivé. Vždy samozřejmě záleží na lokalitě i obsahu služby (kvalita, obalový materiál, počet chodů a podobně). Ceny se však nikdy nevyrovnají dotovanému stravování například ve školách, neboť rozvážené obědy pro seniory stát nedotuje. Někde na ně přispívá příslušná obec (platí pro místní obyvatele) nebo sponzor. Co se týče nabízených služeb, v ceně většinou bývá i polévka, někdy dokonce i zákusek. Ne všechny poskytovatelem uváděné ceny však automaticky zahrnují poplatek za dopravu, tudíž je třeba si vždy důkladně pročíst podmínky služby. Poplatek za dopravu může být buď paušální, nebo (což bývá méně časté) daný kilometráží transportu. Většina dovážkových služeb pro seniory se obvykle omezuje jen na určitou obec či rozšířenou lokalitu, zpravidla tedy platí první možnost – jednotný poplatek.
Senioři mívají na výběr až ze dvou druhů polévek a ze tří či čtyř hlavních chodů. V nabídce zpravidla bývá jedno běžné jídlo, jedno diabetické či dietní jídlo (respektující například žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietu) a jedno vegetariánské jídlo (často sladké). Někteří poskytovatelé vycházejí seniorům vstříc a nabízejí jim i menší porce (například 3/4) za úměrně nižší cenu (čímž se liší od běžných restaurací, kde se za poloviční porci platí až 75 % ceny). Jindy mohou senioři vynechat polévku, která bývá standardní součástí denního menu, což se rovněž projeví na konečné ceně obědu. Trochu překvapivé je, že většina poskytovatelů poledního stravování nenabízí slevy za dlouhodobý odběr.
Životní standard některých dnešních důchodců i kvalita jejich života roste, a tudíž i oni chtějí poznávat různé zahraniční kuchyně. V menu pro seniory se tak objevuje třeba grilovaný losos, pizza či gnocchi se špenátem, tortilly s kuřecím masem a podobně. Důraz se klade rovněž na to, v čem je jídlo rozváženo. Klasické jídlonosiče sice ještě nevymizely, ale mnohde už je vytlačují plně hygienické a nejrůznější normy splňující plastové krabičky, v nichž lze jídlo ohřát i v mikrovlnné troubě nebo zamrazit. A samozřejmě z nich lze také pohodlně jíst. Někde se za krabičku účtuje poplatek v řádu několika korun, jinde bývá součástí ceny oběda.
Čokoládová poleva (čokopoleva) je asi nejoblíbenějším typem polevy. Kvalitní čokoládová poleva je lesklá, po ztuhnutí zůstává vláčná a při krájení se na řezu neláme. S polevou zvládnou pracovat i ti méně zdatní cukráři a cukrářky. Nejčastěji s ní stačí zákusek prostě polít. Připravuje se kombinací pravé čokolády a tuku, nebo z již hotové polevy, kterou stačí rozpustit. S chystáním polevy si tak můžete vyhrát, anebo ji prostě jen nechat rozehřát v mikrovlnce či na páře.
Klasická poleva
Postup: Domácí čokoládová poleva se připravuje zkombinováním dvou základních surovin, tedy čokolády a tuku (použít můžete rostlinný nebo máslo). Čokoládu pomalu rozpouštějte v nádobě nad hrncem s horkou vodou (voda by se neměla vařit). Jakmile je čokoláda rozpuštěná, přidejte do ní tuk v poměru 1 : 1. Míchejte, dokud se vše nerozpustí a nespojí v hladkou hmotu. Takto připravenou polevu můžete uchovávat v lednici i několik dní. Pokud použijete rostlinný tuk, vydrží o něco déle. Až ji budete chtít zase použít, stačí ji rozehřát třeba v mikrovlnce.
Tekutá poleva
Postup: Pokud chcete připravit polevu, která bude stále tekutá, třeba na zmrzlinový pohár nebo palačinky, budete potřebovat kromě čokolády a tuku také převařenou vodu - převařenou proto, aby poleva vydržela co nejdéle. Čokoládu rozpusťte v mikrovlnné troubě na střední výkon, trvá to jen chviličku, tak čokoládu dobře hlídejte a uprostřed rozpouštění ji promíchejte. Můžete ji samozřejmě rozpustit i ve vodní lázni. Do čokolády přidejte tuk a nakonec vodu. Zamíchejte vše do hladka.
Tip: Hotové polevy stačí odměřit do misky - dodávají se v praktických dropsech, tak si je můžete snadno odsypat - a rozpustit ve vodní lázni nebo mikrovlnce. Bílou čokoládovou polevu můžete po rozpuštění ještě barvit. Přidejte do ní kapku gelové potravinářské barvy nebo speciální barvu z kakaového másla.
Čokoládová poleva z Omegy
Ingredience: 250 g ztuženého tuku (Omega), 100 g čokolády na vaření, 70 g kakaa
Postup: Ve vodní lázni rozehřejeme tuk, přidáme nalámanou čokoládu a proseté kakao. Vše důkladně promícháme do rozpuštění čokolády - nevaříme. Poleva je hodně řídká, přendáme ji do misky vhodné do mikrovlnné trouby, chvíli necháme chladnout a hned zdobíme. Když začne poleva tuhnout a je moc hustá, dáme ji na pár vteřin mikrovlnné trouby. Do této polevy zásadně nedáváme cukr! Je výborná na drobné cukroví, které přímo do čokolády vrchem namáčíme. Poleva je krásně lesklá a je jí hodně. Dá se zmrazit a použít znovu.
Ingredience: 4 velká vejce (bílky a žloutky zvlášť), 100 g moučkového cukru, 2 lžíce kakaa holandského typu, špetka soli, trocha másla na potření pečicího papíru
Ingredience na náplň: 1–2 kelímky smetany ke šlehání (33%), 1–2 lžíce moučkového cukru (dle chuti), 50 g kvalitní tmavé čokolády (jemně nasekané), moučkový cukr na poprášení
Postup: Rozehřejte troubu na 200 stupňů. V míse vyšlehejte žloutky s cukrem do pěny a potom vsypte přes jemné sítko kakao a promíchejte. Z bílků a špetky soli vyšlehejte tuhý sníh a zlehka zapracujte do hmoty. Ihned rovnoměrně rozetřete stěrkou téměř na celý plech vyložený pečicím papírem, potřený máslem. Pečte zprudka 5 minut. Těsto se nesmí vysušit, musí zůstat vláčné. Jakmile začnou okraje jevit známku upečení, vyjměte z trouby, stáhněte i s papírem z plechu a nechte vychladnout.
Mezitím ušlehejte smetanu s cukrem a nakonec do ní vmíchejte čokoládu. Plát upečeného těsta potřete šlehačkou, okraje nechte volné a pomocí papíru po delší straně srolujte. Nechte chvíli ztuhnout v chladničce a před podáváním poprašte moučkovým cukrem.
Juka má mírně jedovaté kořeny, protože obsahuje saponiny, to je krevní jedy rozrušující červené krvinky. Okvětní lístky jsou však jedlé (v Itálii se staly marinované nakládané květy dokonce oblíbenou pochoutkou). Indiáni považují juku za nejkrásnější rostlinu pouště a věří v její zázračnou moc, nazývají ji stromem života. Juka totiž dokáže přežít i ty nejextrémnější povětrností podmínky – vypořádá se s chladnou nocí, horkem i měsíce trvajícím suchem. I přes takovéto náročné podmínky si stále uchovává řadu výjimečných látek, jako jsou enzymy, vitamíny, minerální látky antioxidanty nebo chlorofyl.
Je známo, že je juka organismem poměrně dobře snášena, pouze u citlivějších osob může někdy dojít k podráždění trávicího systému. Jen ve vzácných případech se může vyskytnout i alergie na tuto rostlinu. Účinná látka se získává z oddenku a uplatňuje se při léčbě revmatických onemocnění anebo při zánětech kloubů. Doporučuje se i pro detoxikaci organismu, aby však byla kúra dostatečně účinná, je zapotřebí její dlouhodobé užívání, někdy i 10 týdnů. Při užívání přípravků z juky vždy dbejte na dostatečný pitný režim, abyste usnadnily organismu vylučování toxických látek. Důsledkem zrychleného metabolismu a detoxikace může na začátku pravidelného užívání juky dojít ke zvětšenému množství vylučování moči, k průjmu, ke snížení hladiny cukru a vápníku v krvi. Proto je důležité zaměřit se během léčby na kvalitní stravu a dodávat organismu navíc důležité vitamíny, minerální a stopové látky.
Příznivé účinky juky na lidský organismus:
zlepšuje trávení;
napomáhá dokonalému vstřebávání výživných látek;
svým příznivým vlivem na procesy vylučování posiluje a příznivě ovlivňuje přirozenou očistu organismu;
její užívání je vhodné při chronickém onemocnění tlustého střeva;
pomáhá snižovat cholesterol;
zvyšuje odolnost organismu;
je velmi účinná při léčbě zánětu kloubů (a to zejména díky tomu, že obsahuje takzvané saponiny).
Hamamelis virginiana je nejdříve kvetoucí vilín. Pochází z jihovýchodu Kanady a východu USA. Vyžaduje vlhkou půdu, proto ho v jeho domovině najdeme především na březích řek a jezer. Do Evropy byl vilín virginský dovezen v roce 1879 a již o rok později ho pěstoval kníže Rohan v zámeckém parku na Sychrově. V našich krajích dorůstá až do 5metrové výšky. Kvete od listopadu do prosince krásnými žlutými, vonnými květy, někdy se květy mohou objevit už v září. Jako jediný z vilínů dobře snáší zásadité půdy. Občas se pro ozdobu pěstuje v parcích, je u nás zcela mrazuvzdorný.
Je to opadavý rozkladitý keř nebo malý strom, listy má krátce řapíkaté, obvejčité, na okraji mělce laločnaté. Květy se objevují na zkrácených postranních dvou- a víceletých větví, jsou čtyřčetné, korunní lístky cca 1 cm dlouhé a 1 mm široké, mírně zvlněné, žluté, vzácně i červené. Plodem je tobolka dozrávající na podzim dalšího roku.
Vilín virginský byl často využíván v domorodé medicíně severoamerických indiánů, kteří jej používali při ošetřování celé řady neduhů. Zjistili, že destilát z tohoto druhu může být užíván k léčbě řezných ran, podlitin, škrábnutí a dalších zranění, dále pak pro ulehčení při nachlazení a ledvinových obtížích. Indiáni považovali keř za kouzelný, protože kvete v chladné roční době a často při sněhu. Medicína znala hojivé účinky vilínu na rány dlouho před 19. stoletím, kdy byl vilín uznán v terapii západní orientace a objevil se v knize léků USA. V Evropě byla poprvé vyrobena mast z vilínu v roce 1864. Dodnes je tato rostlina součástí oficiálních léčiv, droga obsahuje 10% třísloviny hamamelitanu s antiseptickými a stahujícími účinky a užívá se při léčbě povrchových zranění a v kosmetice. Nálev proti průjmu se připravuje z listů, vilín se používá především zevně k ošetření lokálního zánětu, slunečních popálenin, opařené a popraskané kůže, ran, hemoroidů a křečových žil. Zdá se, že vilín pomáhá i při nervovém zánětu kůže. Vilínové masti a krémy lze koupit hotové. Pro obklady lze zředit vilínovou vodu z lékárny, homeopatie používá vilín také při křečových žilách, hemoroidech, při krvácení kůže a sliznic. Také některé kosmetické vody na obličej obsahují vilín.
Den díkůvzdání (Thanksgiving Day) je tradiční severoamerický svátek, který patří do období dožínek. Den díkůvzdání je svátek oslavující hojnou úrodu, o kterou se spolu dělili otcové-poutníci (první severoameričtí osadníci – Pilgrim Fathers) a původní obyvatelé Ameriky. Historicky bylo díkůvzdání chápáno v kontextu křesťanství jako poděkování Bohu za vše, co člověk má a co je mnohdy chápáno jako samozřejmost. Tento zvyk má původ v 17. století, kdy indiáni v Nové Anglii zachránili hladovějící puritánské osadníky tím, že jim přinesli k jídlu ulovené divoké krocany. Právě proto navrhl v 18. století Benjamin Franklin krocana jako symbol Spojených států, s tím ale nesouhlasil George Washington, který za heraldické zvíře prosadil orla bělohlavého. Se Dnem díkůvzdání je v USA spojen zajímavý zvyk, kdy prezident slavnostně udělí milost vybrané krůtě, která měla být zabita a upečena. Tento zvyk zavedl roku 1946 prezident Harry Truman.
Den díkuvzdání připadá vždy na poslední listopadový čtvrtek. K němu podle tradice patří pečený krocan. Správně upéct krocana je opravdu velké kulinářské umění. Musí se péct pomalu, aby nebyl místy nepropečený, ale zase se nesmí dlouhým pečením vysušit.
Postup: Krocana pořádně omyjte pod studenou vodou a očistěte. Pokud máte uvnitř droby, vyndejte je ven. Krocana pořádně prosolte. Posolte ho venku i uvnitř a sůl pořádně do masa vtírejte. Dělejte to pečlivě a důkladně. Tento krok pomáhá uvolnit chuť krocana a zároveň odstraňuje zbytky zmrzlé krůtí šťávy, která se nashromáždila během procesu zmrazování. Dále si očistěte a nakrájejte mrkev, cibuli a celer (krájejte na větší kousky). Připravte si svazek tymiánu a šalvěje. Zeleninu a bylinky potom vložte dovnitř krocana jako nádivku. Čím více nádivky, tím lépe, protože se maso nevysušuje. Troubu dejte předehřát na 190 °C. V kastrůlku rozehřejte asi 1/8 másla a 1/4 šálku olivového oleje. Jakmile se máslo rozehřeje, přidejte nakrájený tymián, petržel a šalvěj. Nakonec přidejte ještě sůl a pepř a pořádně promíchejte. Dolijte kuřecím vývarem. Směsí polijte celého krocana zvenku i zevnitř. Krocana převažte na třech místech, a to přes křídla, aby se neodchlipovala, přes stehna a nakonec svažte konce spodních nohou. Tělní otvor nemusíte zašívat, jak to znáte u nadívaného kuřete. Do pekáče nalijte dva šálky vody. Krocana překryjte alobalem.
Podle severoamerických indiánů lapač snů zachycuje dobré sny a špatné sny odhání. Měl by být zavěšen v místnosti, kde dotyčná osoba spí, nejlépe poblíž okna nebo dveří, aby tak zajistil co nejlepší spánek, následně pak i bdělý stav. Lapač snů také slouží jako amulet, který ochraňuje před negativní energií a lze ho nosit pro štěstí.
Kdo chce lapač snů využít jako ochranný symbol, měl by si ho pověsit nad postel. Pro zlepšení proudění energie čchi se doporučuje zavěsit ho na stěnu. Chcete-li zpomalit a rozptýlit škodlivé energetické toky v místnosti, zavěste ho ke stropu ve středu pokoje. Má-li zabránit úniku energie, pak jej umístěte do okna.
Pro indiány jsou sny velice důležité, považují je za vzkazy duchů a značně ovlivňují jejich život. Lapač by měl mít tu vlastnost, že zlé noční můry zachytí v pavučince, kde je první ranní paprsek spálí, zatímco ty dobré nechá sklouznout po peříčku dolů, do duše spáče.
Legenda o vzniku lapačů říká, že za moudrou starou šamankou kdysi dávno přišla žena, které v noci stále plakalo dítě. Stařenka jí poradila, aby pro dítko vyrobila lapač zlých snů, že potom už plakat nebude. A světe div se – mrňous s lapačem nad sebou v noci klidně spal.
Základem tohoto silového amuletu – mandaly snů – je kruh, který se zdobí dále podle účelu, kterému bude sloužit. Je třeba dbát na základní rozdělení kruhu podle indiánské filozofie: východ je symbolem vesmírného ducha. Jih představuje přírodu a živly, jimiž je příroda od prvotního okamžiku utvářena. Západ je prostředníkem pro tělo (hmotu) a sever je prostředníkem pro mysl (vědomí). Jedině skrze tyto přírodní energie nacházíme vzájemnou provázanost a harmonii se vším, co jest od počátku věků. Indiáni dosahují harmonie dodržováním přírodních a kmenových zákonů, nikdy nejdou proti přírodním rytmům ani proti vesmíru. Vědí, kdo jsou, kde jsou a čeho jsou nedílnou součástí. Umí se napojit na tajemný svět barevných snů, na astrální říše přírodních duchů, ale také na inteligentní vědomí rostlin a zvířat.
Během tvorby lapače se soustřeďte pouze na pozitivní mysl! Vše, na co pomyslíte, zůstane zapsáno v talismanu, amuletu nebo dárku v podobě energetické paměti (podle indiánů v jednom z nekonečně mnoha kruhů života). Obvod kruhu symbolizuje pomyslnou hranici, kde začíná vnější svět. Dále mějte na paměti, že střed kruhu představuje vás, vaše vnitřní já. Symbolicky tedy umístěte do středu magického kruhu, vyplněného síťkou s uzlíky, korálek, oblázek nebo mušli. Korálek je sám o sobě mandalou, představuje také Zemi, více korálků dále od středu může představovat planetární soustavu.
Do Evropy se tento keř dostal kolem roku 1700, a už tehdy byly jeho plody hojně využívány při léčbě trávicího ústrojí. Původ aronie můžeme hledat na východě Severní Ameriky, kde ji pro její léčivé účinky používali k přípravě pokrmů i indiáni. Nejvýznamnější účinky na lidské zdraví má druh Aronia melanocarpa.
Aronie (černý jeřáb) je keř či menší stromek dorůstající až do výšky 3 metrů, jehož černé plody o velikosti přibližně 1 cm rostou v hroznech. Kvůli barvě bobulí se černé jeřabině říká také temnoplodec. Aronie má temně fialové až černé plody trpké chuti a velikostí podobné borůvkám.
Je vhodná pro diabetiky, sportovce, managery, a to díky vysokému obsahu vitamínů A, B1, B2, B6, B 9, C, E, P.
Plody aronie jsou vhodné i pro lidi pracující intenzivně na počítači, jelikož napomáhají regeneraci očí, harmonizují působení záření monitorů na organismus, zlepšují paměť, koncentraci a vitalitu.
Černé jeřabiny působí i jako prevence proti infarktu, mrtvici a arterioskleróze, nadto mají preventivní využití proti depresím.
Plody aronie se sklízejí koncem léta a začátkem podzimu a mají široké využití v kuchyni. Připravují se z nich chutné marmelády a džemy, sirupy, šťávy, kompoty, likéry, víno, můžeme je sušit nebo použít do moučníků.
Samotné bobule jsou ke konzumaci trochu trpké, přidáním cukru se však trpkost ztrácí a vystupuje chuť připomínající borůvky. I listy černé jeřabiny lze využít.
Odvar z listů se používá jako prostředek ke snížení krevního tlaku, má protizánětlivé účinky a podporuje tvorbu žluče. Celkově je velmi užitečná pro zdraví.
Přestože jsou květákové placky poměrně univerzální jídlo, nemusí vyhovovat každému.
Recept obsahuje ječnou mouku a ovesné vločky, takže není vhodný pro přísnou bezlepkovou dietu. Pro lidi s alergií na vejce je zase potřeba upravit květákovou směs.
Na druhou stranu existuje několik variant, které umožňují recept upravit podle různých dietních potřeb.
Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
