Rychlá odpověď: Formuláře ČEZ Distribuce stáhnete na oficiálním webu distributora nebo v distribučním portálu. Nejčastěji jde o žádost o připojení elektrického zařízení, změnu rezervovaného příkonu nebo přepis odběrného místa. Důležité je rozlišit distributora a dodavatele elektřiny, protože každý řeší jiný typ žádostí.
Mnoho lidí začne formuláře ČEZ Distribuce hledat až ve chvíli, kdy staví dům, kupují nemovitost nebo potřebují zvýšit výkon jističe. Tehdy zjistí, že existuje několik různých tiskopisů a není vždy jasné, který z nich použít.
Tento článek přehledně vysvětluje, jaké formuláře ČEZ Distribuce existují, kdy se používají a jak je správně vyplnit. Najdete zde i praktické zkušenosti z praxe, typické chyby a orientační časy vyřízení žádostí.
FAQ – často kladené otázky
Kde stáhnout formuláře ČEZ Distribuce
Formuláře ČEZ Distribuce lze stáhnout na oficiálních stránkách distributora nebo vyplnit přímo v distribučním portálu. Nejčastěji jde o žádost o připojení elektrického zařízení nebo formulář pro změnu rezervovaného příkonu.
Na webu distributora najdete přehled všech dokumentů ve formátu PDF. Ty lze vyplnit elektronicky nebo vytisknout a podepsat. V posledních letech se ale stále více používá online podání, protože systém automaticky kontroluje některé chyby ve formuláři. Pokud například chybí povinné údaje nebo přílohy, portál vás na to upozorní ještě před odesláním žádosti.
Jak podat žádost o připojení elektřiny
Pro připojení domu nebo pozemku je potřeba podat žádost o připojení elektrického zařízení. Tento formulář slouží k vytvoření nového odběrného místa v distribuční síti.
Žádost lze podat elektronicky prostřednictvím distribučního portálu nebo jako vyplněný PDF dokument. Distributor následně posoudí kapacitu sítě a stanoví technické podmínky připojení. Ty obvykle zahrnují požadavky na elektroměrový rozvaděč, velikost jističe a umístění přípojky. Celý proces může trvat několik týdnů až měsíců podle složitosti připojení.
Kolik stojí připojení elektřiny ČEZ
Cena za připojení elektřiny se odvíjí především od velikosti hlavního jističe. Tento poplatek představuje cenu za rezervovaný příkon v distribuční síti.
Například běžný rodinný dům s jističem 3x25 A zaplatí za připojení přibližně několik desítek tisíc korun. Do této ceny se ale nezapočítávají práce elektrikáře ani budování přípojky na pozemku. Tyto náklady se mohou výrazně lišit podle délky kabelového vedení nebo složitosti instalace.
Jak dlouho trvá připojení elektřiny
Doba vyřízení žádosti o připojení elektřiny závisí na technické náročnosti projektu. U jednoduchých připojení může být proces hotový během několika týdnů.
V praxi ale často trvá celý proces několik měsíců. Distributor musí nejprve posoudit kapacitu sítě, připravit technické podmínky a následně probíhá realizace přípojky. Pokud je nutné posílení elektrického vedení nebo výstavba nové infrastruktury, může se doba připojení ještě prodloužit.
Jak zvýšit jistič u ČEZ Distribuce
Zvýšení výkonu elektřiny se řeší podáním formuláře žádost o změnu rezervovaného příkonu. Tento dokument slouží k úpravě velikosti hlavního jističe.
Distributor po podání žádosti zkontroluje, zda je elektrická síť schopná vyšší výkon dodat. Pokud ano, vydá technické podmínky pro změnu jističe. V některých případech může být nutné upravit elektroinstalaci nebo elektroměrový rozvaděč. Proto je dobré celý proces konzultovat s elektrikářem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Ve svém příspěvku FIRMY NA LIAPOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobrý den, chceme použít na podlahu lehký beton Liapor Mix final (1-4 mm) o síle asi 6cm, ale nikdo mi nechce poradit zda mohu do tohoto betonu použít kari sítě.
Díky za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
dle mého názoru se mohou kari sítě použít, ale vzhledem k tomu, že chcete dělat beton o síle 6 cm, tak bych doporučil kari sítě o tloušťce 4 mm.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
V naší poradně s názvem SURFINIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Klimova.
Dobrý den,mohu dát do 60 cm truhlíku 6 kusů rostlinek,prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Čím více rostlin, tím bohatší, ale kratší výhony budou. Zároveň musíte více zalévat, v létě i několikrát denně, protože více rostlin vysaje ze substrátu více vody a hrozí uschnutí.
Cererit dávkování na 1 m² se obvykle pohybuje mezi 50–80 g na m², podle kvality půdy a typu plodiny.
Na běžné zahradní půdě stačí nižší dávka kolem 50 g, zatímco u chudé nebo písčité půdy je vhodné použít vyšší množství. Důležité je dávku rovnoměrně rozprostřít a zapracovat do půdy. Pokud použijete více než doporučené množství, může dojít k přehnojení, které se projeví spálením listů nebo zpomalením růstu. Přesné dávkování cereritu je klíčové pro správnou funkci hnojiva.
Kdy hnojit cereritem na jaře?
Kdy hnojit cereritem na jaře je zásadní otázka, protože správný termín ovlivňuje celý růst rostlin.
Ideální je aplikace na začátku vegetační sezóny, tedy v březnu až dubnu. Cererit se zapravuje do půdy při přípravě záhonů před výsadbou. Pokud se použije později, rostliny už nemusí živiny plně využít. Důležité je také sledovat počasí – nejlepší je hnojit před deštěm nebo po zálivce. Jarní hnojení cereritem je nejefektivnější způsob, jak podpořit růst.
Může cererit spálit rostliny?
Cererit může spálit rostliny, pokud je použit ve vysoké dávce nebo na suchou půdu.
Granule obsahují koncentrované živiny, které mohou poškodit kořeny nebo listy. Typickým příznakem jsou spálené okraje listů a žloutnutí. K tomu dochází hlavně při přehnojení nebo pokud hnojivo není zapracováno do půdy. Proto je důležité dodržet dávkování a po aplikaci rostliny zalít. Správné použití cereritu minimalizuje riziko poškození.
Jak hnojit rajčata cereritem?
Cererit na rajčata se používá hlavně při výsadbě v dávce 20–30 g na rostlinu.
Hnojivo je vhodné promíchat s půdou v jamce, aby nedošlo k přímému kontaktu s kořeny. Rajčata potřebují živiny hlavně na začátku růstu, proto je základní hnojení klíčové. Pozdější přihnojování by mělo být opatrné, aby nedošlo k nadměrnému růstu listů na úkor plodů. Správné dávkování cereritu u rajčat výrazně ovlivňuje kvalitu úrody.
Je cererit vhodný na trávník?
Cererit na trávník je vhodný jako startovací hnojivo na jaře v dávce kolem 50 g na m².
Důležité je hnojivo rovnoměrně rozprostřít, aby nevznikaly fleky. Po aplikaci je nutná zálivka, která aktivuje živiny. Cererit dodá trávníku základní živiny, ale není ideální pro dlouhodobou péči. Na tu je lepší použít specializovaná hnojiva. Jarní hnojení trávníku cereritem ale funguje velmi dobře.
Jaký je rozdíl mezi cereritem a NPK?
Rozdíl cererit vs NPK spočívá hlavně ve složení a způsobu použití.
Cererit obsahuje vyvážené živiny a je univerzální, zatímco NPK hnojiva mají často vyšší obsah dusíku nebo jiných složek. Cererit je vhodnější pro běžné zahradní použití, protože je še
V naší poradně s názvem POSTŘIKY NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda Glücková.
Dobrý den.Prosím pěkně o radu.Máme už starší vinohrad,odrůdy vše rezistentní,celkem 15 hlav.Zdravotní stav je každým rokem dobrá,ale na kmínkách je šedý povlak kůra se dá prsty odloupnout,ale ne všude,někde drží více.V prodejně mi ing.agro paní prodala zelenou skalici,ale nevím jaký roztok namíchat.Děkuji Vám mnohokrát za radu.Glücková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zelená skalice je rychle působící hnojivo určené pro doplnění železa ve výživě rostlin během vegetace. Železo je důležitý prvek výživy, ovlivňuje tvorbu chlorofylu, růst, vybarvení a vzhled rostlin. Jeho nedostatek se projevuje zejména u jádrovin, peckovin, jahodníku a vinné révy místním žloutnutím listů, tzv. chloroza (žloutenka) s následným poškozením a snížením úrody plodů.
Postrik na list se provádí v červnu. Zelená skalice se rozmíchá ve vodě v poměru 3g na litr vody.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.
Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.
Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?
V některých případech ano, ale nikdy automaticky.
U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.
Jak daleko se může stavět od trafostanice?
Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.
V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.
Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?
U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.
U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.
Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?
Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.
U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.
Jaké je ochranné pásmo plynovodu?
Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.
U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.
Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?
Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.
V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.
Jaké je ochranné pásmo studny?
Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.
U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.
Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?
Ano, platí vždy.
Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.
Co hrozí při porušení ochranného pásma?
Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.
Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.
Jak postupovat před koupí pozemku?
Vždy si nechte vytyčit inženýrskésítě.
Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.
V naší poradně s názvem BUDDLEIA DAVIDII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Škodová.
Dobrý den, tvrdíte, že motýlí keře netrpí na žádné škůdce. Asi byste měli svůj výrok přehodnotit. Na internetu nenajdu nic jiného, než toto tvrzení. Ale co je pak toto? Viz foto…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii jsou mšice. Napadají mladé výhonky všech rostlin i motýlích keřů. Jsou přirozenou potravou pro slunéčka sedmitečná. Na trhu je mnoho přípravků k ochraně rostlin proti tomuto škůdci. BIOOL, CALYPSO 480 SC, CAREO Combi Granulát proti škůdcům, CYPERKILL MAX, DANADIM PROGRESS, DECIS MEGA, DECIS PROTEC, FAST M, FURY 10 EW, KARATE se ZEON technologií 5 CS, MOSPILAN 20 SP, NeemAzal T/S, NEUDOSAN, SANIUM AL, SANIUM SYSTÉM, SPINTOR, SPRUZIT AF, VAZTAK ACTIVE.
Nedostatek draslíku znamená vážnou fyziologickou poruchu ve výživě rostlin. Projevuje se deformacemi listů, jejich svinováním, okrajovými nekrózami a zkracováním internódií. Rostlina s nedostatkem draslíku hůře hospodaří s vodou a je ohroženější k napadení patogeny. Vzhledem k vlivu na hospodaření s vodou nedostatek draslíku u rostlin výrazně ovlivňuje řadu metabolických a fyziologických funkcí, které jsou spojené s poklesem výnosu i jeho kvalitou. Rovněž se snižuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám, suchu a podobně. U zelenin je omezena jejich skladovatelnost a chuťové vlastnosti. Nižší je i obsah vitamínu C. U obilovin se snižuje pružnost stébla, což zvyšuje nebezpečí poléhání. Při nedostatku draslíku dochází zpočátku k mírnému poškození rostlin, které však později může nabývat plošných a zřetelných projevů.
K typickým příznakům nedostatku draslíku v rostlinách patří hnědé suché nekrotické skvrny a svinutí listových špiček, stejně jako chloróza (žloutnutí) mezi listovými žilkami. Čepele listů jsou úzké, okraje listů se stáčejí směrem dolů, list má zvlněnou formu (réva, solanaceae). Nekrózy listů se objevují od okrajů a rozšiřují se až ke střední ose. List u ovocných stromů neopadává. Fialové skvrny se mohou objevit také na spodní straně listů. Růst rostlin a kořene, vývoj semen a plodů se obvykle s nízkým příjmem draslíku snižuje. Často se nedostatek draslíku projevuje nejdříve na starších (nižších) listech, protože draslík patří mezi mobilní živiny, což znamená, že rostlina může přesunout draslík rychle do nových listů, když má nedostatek draslíku. Nemocné rostliny mohou být náchylnější k poškození mrazem a nemocemi a příznaky těchto poškození mohou být často zaměňovány s poškozením větrem nebo suchem. Nedostatek draslíku vyvolává změnu habitu rostlin – tvoří se rosetové stadium. Hlavní stonek není vzpřímený a dlouhý, ale zkrácený a vytváří boční výhony. Rostliny nabývají keřovitý nebo metlovitý vzhled (hrách, obiloviny, brambory, rajčata). Příčinou je odumření hlavních výhonů od bazálních částí.
U brambor je velikost hlíz mnohem menší a výnos je nízký. Listy této rostliny se jeví jako matné a jsou často modrozelené barvy s chlorózou. Listy jsou malé. Objevují se tmavě hnědé skvrny na spodní a bronzový nádech na horních ploše listů. U košťálovin jsou listy modrozelené barvy a mohou mít nízký stupeň chlorózy. Suché nekrózy podél vnějších okrajů listů jsou běžné a listy jsou často hustě nahloučené, což je způsobeno pomalým růstem.
U rajčat jsou stonky dřevnaté a růst je pomalý. Listy jsou modrozelené barvy a plochy mezi žilkami jsou často vybledlé až bledě šedé barvy. Listy mohou mít také bronzový vzhled a
V naší poradně s názvem HRYZEC VODNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Dobrý den! Ptám se asi na nezodpověditelný dotaz. Jak se určitě zbavit poškozování ovocných stromů hryzcem? Děkuji. Ivan
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Existují různé metody, jak se zbavit hryzců, v závislosti na situaci a preferencích. Patří mezi ně povzbuzování přirozených nepřátel, kladení pastí, používání plynových bombiček nebo instalace ochrany kořenů rostlin.
Povzbuzujte přirozené nepřátele
Povzbuzujte přirozené predátory hryzců, jako jsou lišky, draví ptáci nebo sovy, například tím, že jim poskytnete hnízdní budky nebo bidýlka.
Nastražování pastí
Pasti na hryzce lze umístit do chodeb. Je důležité pasti pravidelně kontrolovat a vyprazdňovat. Nastražování pastí je poněkud složité, ale docela úspěšné. Dodávají se v různých provedeních, včetně klasických cvakacích pastí. Klasikou jsou drátěné pasti a klešťové pasti, jejichž ovládání vyžaduje značnou zručnost. Snadněji se manipuluje s trubkovými pastmi vyrobenými z nerezové oceli nebo plastu, které se instalují svisle v tunelu.
Kromě toho jsou k dispozici i trubkové pasti pro odchyt živých jedinců. Nejlepší doba pro odchyt je zima.
Plynové bombičky
K hubení lze použít plynové bombičky. Doporučuje se však opatrnost, protože používání plynových bombiček je povoleno už jen ve Švýcarsku a nese určité riziko. Bombičky se vkládají do nor hryzců a zapalují se. Tím se vytváří toxický oxid siřičitý. Zde je seznam všech dostupných plynových bombiček na hubení hryzců a jejich obchodních názvů: https://www.psm.admin.ch/de…. Prodejce hledejte na Švýcarském internetovém trhu.
Ochrana kořenů
Citlivé rostliny chraňte tím, že je obklopíte drátěnými koši nebo speciálním pletivem na ochranu kořenů.
Další tipy
K odpuzení hryzce lze použít také ocet, octovou esenci, lihoviny, terpentýn nebo líh. Říká se, že zvířata odstrašují i kyselé podmáslí nebo česnek.
Často se také doporučuje odhánět hryzce vysazováním řepčíku královského (Fritillaria imperialis), který hryzec přímo nesnáší.
Pravidelné prořezávání rostlin může hryzcům zabránit jejich přirozenému úkrytu.
Udržujte okolí ovocných stromů v čistotě a pravidelně odstraňujte rostlinné zbytky, abyste hlodavcům zabránili nalezení zdroje potravy.
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami
Kořenový bal tvoří systém kořenů, které jsou obaleny zeminou, která na nich pevně drží. Kořenový systém je pro rostliny velmi důležitý, zajišťuje rostlinám vodu, živiny, dýchání a u některých druhů i rozmnožování.
Rostliny jsou ve školkách pěstovány obvykle ve volné půdě nebo v kontejnerech. Rostliny z volné půdy jsou pak dodávány jako prostokořenná sadba nebo sadba s kořenovým balem. Kontejnerované rostliny se po namnožení pěstují v nádobách a podle druhu se několikrát přesazují, expedice se provádí obvykle ve větších kontejnerech (květináčích).
Prostokořenné rostliny se dodávají s minimálním množstvím zeminy, a proto je nutné je co nejrychleji dopravit na místo určení a výsadby. Prostokořenná sadba se proto používá jen u listnatých stromů a běžných listnatých keřů (ptačí zob, tavolníky, javory, habry, růže a podobně), které jsou méně choulostivé na zasychání kořenů. Pokud není možné provést výsadbu okamžitě po převzetí rostlin, je možné jejich založení do kypré půdy nebo rašeliny na dobu několika dnů. Rostliny se musí pravidelně kropit a za slunečného počasí stínit. U prostokořenných rostlin je důležité keře nebo stromky před vlastní výsadbou sestřihnout. U růží a ovocných rostlin se řez řídí určitými pravidly. U okrasných keřů, jako je ptačí zob, tavolníky, svídy a dříny a dalších, se kořeny zakrátí zhruba o třetinu a nadzemní část keřů se sestřihne o třetinu až polovinu jejich původní výšky. Prostokořenné rostliny se vyrývají ve školkách pouze v bezlistém stavu, z čehož plyne i termín výsadby (březen až duben nebo říjen až listopad).
U některých druhů rostlin pěstovaných ve školkách ve volné půdě je nutné při vyrývání ponechat kořenový bal, který se zavazuje do plachetky (juty). Kořenový bal se požaduje především u všech jehličnanů, stálezelených listnáčů a u vzrostlých zapěstovaných solitérních listnatých keřů a stromů. Rostliny s balem jsou vystaveny menšímu riziku zaschnutí kořenů, přesto pokud musíme výsadbu z různých příčin odsunout, je vhodné i rostliny s balem založit do kypré půdy nebo rašeliny, baly pravidelně zalévat, aby příliš neproschly, a rostliny raději přistínit. Termín výsadby zapěstovaných solitérních opadavých listnáčů je březen až duben nebo říjen až listopad. Jehličnany a stálezelené listnáče s balem vysazujeme do teplejší půdy, tedy v termínech duben až květen nebo září až říjen.
Kontejnerované rostliny mají zcela neporušený kořenový bal, protože jsou obvykle 2 až 4 roky pěstovány stále v nádobách. Také během výsadby obvykle nedojde k vážnému narušení kořenového balu, rostliny pak výsadbu do volné půdy v tomto smys
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ŠÁRKA.
Dobrý den, mám dotaz, mám už vysokou modrozelenou tuji asi 5m na výšku
a asi 50cm od domu, obávám se zda její kořeny se mi nedostanou pod dum
a nenaruší nějaké sítě. Děkuji.
Nerada bych ji pokácela , je zdravá a krásná tuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Riziko, že strom pod sebou nebo blízko svého kmene naruší základy a sítě, je vždy a záleží jen na náhodě, zda se tak stane nebo ne. Řešením je rozhodnutí ponechat věci svému osudu a nebo zakročit a tůji pokácet. Dražší řešení je tůji přesadit jinam. Větší zahradnické firmy mají stroje, se kterými dokáží přesadit i vzrostlé stromy.
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.
Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.
Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Stolbur
Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.
Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.
Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).
Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). N
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.
Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.
Ochranná pásma inženýrských sítí – základní přehled
Inženýrskésítě mají rozdílné ochranné vzdálenosti podle druhu média a technického provedení. Následující tabulka slouží jako základní orientační přehled.
Typ sítě
Ochranné pásmo
Měří se od
Elektrické vedení NN
1 m
osy vedení
Elektrické vedení VN 22 kV
7 m
osy krajního vodiče
Elektrické vedení VVN
12–30 m
osy vedení
Plynovod nízkotlaký
1 m
osy potrubí
Vodovod
1,5 m
osy potrubí
Kanalizace
1,5 m
osy potrubí
Tento přehled je pouze úvodní. V dalších kapitolách budou jednotlivé typy ochranných pásem rozebrány detailně, včetně výjimek a praktických příkladů.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Telekomunikační vedení zahrnuje kabely pro internet, telefon, datové přenosy a optické sítě. Přestože nepůsobí tak rizikově jako elektro nebo plyn, mají také ochranná pásma.
Ochranné pásmo telekomunikačního vedení činí:
1 metr na každou stranu od osy podzemního kabelu,
u nadzemních vedení se posuzuje individuálně podle typu konstrukce.
Nejčastější problém vzniká při výkopech bez vytyčení sítě. Poškození optického kabelu může znamenat vysoké náhrady škody i přerušení služeb pro celé okolí.
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Proč se trafostanice často staví právě u rodinných domů
Mnoho lidí překvapí, když při prohlídce stavebního pozemku zjistí, že se v blízkosti nachází trafostanice. Ve skutečnosti je ale takové umístění poměrně běžné a souvisí s fungováním distribuční sítě elektřiny.
Elektřina se totiž na velké vzdálenosti přenáší při vysokém napětí. Aby bylo možné energii bezpečně používat v domácnostech, musí se toto napětí snížit na úroveň nízkého napětí. Právě tuto funkci plní trafostanice.
Aby byla distribuce elektřiny efektivní, musí být transformátory umístěny relativně blízko míst, kde se energie spotřebovává. Proto se malé trafostanice běžně nacházejí přímo v obytných čtvrtích.
Jedna trafostanice může zásobovat elektřinou například:
20 až 40 rodinných domů
menší bytový dům
několik ulic v nové zástavbě
Pokud by byla trafostanice umístěna příliš daleko, musely by být kabely nízkého napětí mnohem delší. To by způsobovalo vyšší ztráty energie a také vyšší náklady na výstavbu sítě.
důvod umístění trafostanice
vysvětlení
kratší kabely
nižší ztráty energie
stabilní napětí
lepší kvalita dodávky elektřiny
nižší náklady
levnější výstavba sítě
Proto se trafostanice často nacházejí například na rohu ulice, na malém technickém pozemku nebo na okraji parcely v nové zástavbě.
Na následující fotografii je vidět, jak může být trafostanice začleněna přímo do obytné ulice. Takové řešení je běžné v moderních městských čtvrtích.
Fosfátové sklo má svou největší výhodu v tom, že se jedná o takzvané zásobní hnojivo, což znamená, že jej stačí použít jednou a účinné látky pak uvolňuje postupně delší dobu.
Toto poměrně univerzální hnojivo je vysoce koncentrovanou sloučeninou širokého komplexu makro- a mikroprvků – směsí z metafosfátů draslíku, vápníku, hořčíku a dalších důležitých prvků, jako je síra, železo, měď, mangan, zinek, molybden, kobalt a dalších. Rozpouštění v půdě závisí na aktuálních podmínkách, nejvíce jej ovlivňuje teplota a s ní se měnící potřeby rostlin. Obrovskou výhodou je nemožnost přehnojení.
I ve vyčerpaných půdách dokáže toto hnojivo bleskurychle pozvednout výnos a kvalitu, a to jak u zemědělských plodin, tak i u okrasných květin. Zásobuje rostliny potřebnými minerálními látkami bez rizika jejich přehnojení, prudce zvyšuje výnos a kvalitu zemědělské produkce. Nepřítomnost krystalické struktury hnojiva zde zabezpečuje vyrovnanost v uvolňování živin bez převahy jedné složky nad ostatními. Díky uvedeným vlastnostem je hnojivo vhodné pro výživu polních i zahradních plodin. Toto hnojivo podporuje tvorbu plodů a květů.
Fosfátové sklo se rozpouští až při teplotě 8 °C (odpovídá to začátku aktivity rostlin). Množství přijímaného hnojiva se řídí vlivem kyselin kořenového systému. Díky struktuře tohoto hnojiva mohou být zastoupeny všechny složky přesně dle potřeb. Uvolňování živin hnojiva probíhá pod vlivem kyselin kořenového systému rostlin podle jejich vlastních potřeb ve výživě při různých teplotních podmínkách a samotný proces rozpouštění hnojiva připomíná „cucání bonbonu“, kdy se živiny uvolňují vlivem kořenových kyselin. Nejčastěji se používá pro jahody, ovocné stromy, vinnou révu, okrasné dřeviny nebo trávníky.
Dá se používat do jamky při výsadbě, ale také už ke vzrostlým rostlinám. V tom případě je třeba umístit jej co nejblíže kořenům do hloubky přibližně 5 cm. Půdu se zapraveným hnojivem pak už stačí jen pokropit. Předpokládá se, že dokáže účinkovat až dva roky.
Podnětem ke vzniku dlouhodobě působících hnojiv přátelských k životnímu prostředí se stala vědecky objevená schopnost fosfátových skel podporovat činorodost a různotvárnost užitečných půdních mikroorganismů včetně bakterie fixující dusík. Ti zajišťují průběh klíčových biochemických procesů pro výživu rostlin – napomáhají hromadění huminových a humátových kyselin v půdě, vážou atmosférický dusík, převádějí půdní minerály do rozpustné formy pro bohatou výživu rostlin, chrání rostliny před škodlivou mikroflórou, zásobují rostliny aminokyselinami, vitamíny, antibiotiky, stimulátory růstu a jiné. Tyto vlastnosti spolu s komplexní vyrovnanou výživou hnojivem zajišťují větší úrodnost půdy, zdravý a rychlejší růst rostlin, větší klíčivost semen, napomáhají růstu silné kořenové soustavy, prudce zvyšují celkovou odolnost rostlin proti negativním vlivům vnějšího prostředí – mrazu, suchu, chorobám.
Hnojivo se dodává ve formě prášku, kapslí nebo granulátu.
