Ingredience: švestky, široký kastrol, sporák, zavařovací sklenice, případně trochu cukru, ale není třeba
Postup: Švestky opláchneme a vyloupeme z nich pecky. Někde se babiččina švestková povidla vaří i s peckami a pak se rozvařená pasírují přes speciální cedník s velkými oky. Ale vypeckovat švestky není tak velká práce jako pasírování. Jestliže jsme praváci, je praktické položit si k levé ruce nádobu na vyloupané švestky a k pravé ruce misku na odpad (celé švestky uprostřed). Loupání švestek tak půjde automaticky a doslova „od ruky“. Švestky dáme do nejširšího kastrolu, který máme. Osvědčily se těžké železné kastroly, anebo naopak moderní pánve s ušlechtilým povrchem. Postříkneme ovoce asi půl deci vody a pod pokličkou přivedeme k varu. Pak snížíme teplotu a mícháme, dokud se švestková povidla nepřestanou prudce vařit a nebudou jen mírně probublávat. Pak už nehrozí akutní připálení.
Švestková povidla necháme stále odpařovat. Občas zamícháme. Na míchání povidel používáme dřevěnou plochou vařečku (někdy bývá šikmo seříznutá). Takovou vařečkou snadno odloupneme hmotu ode dna. Švestková povidla jsou hotová, když jsou tak hustá, že se brázda za vařečkou neuzavírá.
Povidla nepřislazujeme. Kdyby byl „špatný rok“ a zralé švestky měly méně cukru, povidla by z nich byla příliš kyselá, takže můžeme trochu cukru přidat, ale jen málo, podle chuti. Váhové množství nelze upřesnit, záleží na kyselosti ovoce. Ale v takovém případě přidáváme cukr těsně před dokončením varu, když už jsou povidla hustá. Kdybychom cukr přidali hned na počátku varu, zkaramelizoval by a povidla by byla hnědá a hořká. Přidaný cukr však musíme také provařit, ale jen asi tři až pět minut.
Připravená povidla nemusíme sterilizovat. Předkové je uchovávali v kameninových nádobách, jen povázané voskovaným nebo pergamenovým papírem. Prababičky dávaly švestková povidla pod celofán. My si vystačíme s dobře vymytými a vypařenými sklenicemi s víčkem. Pro jistotu sklenice s horkými povidly překlopíme na víčko.
Před použitím švestková povidla rozmícháme a dochutíme: přisladíme, přidáme trochu rumu, badyán. Švestková povidla jsou výtečná na bramborové placky, do kynutých knedlíků, do taštiček z těsta na bramborové knedlíky nebo na tvarohové knedlíky. Dále švestkovými povidly můžeme plnit buchty, kynuté koláče či koláče s drobenkou. Typicky českou chuť mají bavorské vdolečky se švestkovými povidly nebo masopustní koblížky.
Ingredience: 3 kg blum, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.
Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.
Recept 2
Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.
Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.
Recept 3
Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.
Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Postup: Jablka nakrájíme na malé kousky. Z domácí pekárny vyjmeme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly vložíme 1 kilogram nakrájených jablek, přilijeme 2 decilitry vody a 1 lžíci octa. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program „Džem“ a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá.
Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené. V některých oblastech se do švestkových povidel při vaření přidávaly zelené vlašské ořechy včetně slupek. Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů. Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků) a dalších pokrmů (například kynutých knedlíků). Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.
V domácí pekárně je možné připravovat nejen několik druhů chleba (bílý, tmavý, celozrnný, francouzský, bezlepkový), některé druhy koláčů, ale u některých typů pekáren právě i marmeládu či povidla.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme, dáme je na plech (ten klasický s vyšším okrajem, jak je u každé trouby) a pokapeme je octem. Takto dáme péct do předehřáté trouby na 250 °C na 25 minut. Během pečení švestky ani jednou nemícháme! Po uvedené době ovoce posypeme 25 dkg krystalového cukru a dáme péct na 15 minut. Po 15 minutách švestky znovu posypeme cukrem a dáme ještě na dalších 15 minut péct do trouby. Švestky by měly mít kolem sebe trochu šťávy (pokud se vám zdá, že je jí hodně, tak povidla nechte ještě o 5–10 minut déle v troubě), ale po vytažení z trouby je za chvíli ze šťávy hustý sirup. Povidla přelijeme do vyšší nádoby, přidáme skořici, roztlučený hřebíček, rum a vše důkladně ponorným mixérem rozmixujeme. Už během mixování povidla krásně zhoustnou a poté je hned dáme do sklenic, zavíčkujeme a do druhého dne otočíme dnem vzhůru. Nesterilujeme. Povidla krásně ztuhnou a chuťově jsou naprosto vynikající. Z této dávky budete mít dvě velké sklenice o objemu 720 ml.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Jablka umyjeme, oloupeme, odstraníme jadřince a pokrájíme. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet. Ponorným mixérem rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny. Zapněte program „Marmeláda“, což je u Moulinex č. 9 – trvá 1 h a 5 minut, přičemž tento program nejprve 5 minut docela rychle míchá a pak už jen „peče“. Po skončení pustíme znovu program „Marmeláda“ a přidáme cukr a rum, skořici a hřebíček. Pekárna opět pracuje 1 hodinu a 5 minut. Po ukončení spustíme program „Marmeláda“ naposledy. Pak již jsou povidla hustá, takže je nalijeme do skleniček, které si nahřejeme na plechu s vodou v troubě. Poté sklenice otočíme dnem vzhůru a zabalíme ještě do froté ručníku, aby byly déle v teple.
Dávka z 1 kg upravených jablek vyjde na necelé 2 malé skleničky. Pokud máte doma tolik jablek, že nevíte, co s nimi, zkuste tato jablkovápovidla z domácí pekárny. Jsou opravdu výborná!
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Jablka pokrájíme na kousky, rozmixujeme ponorným mixérem, dáme do vyššího pekáčku, podlijeme troškou vody (0,2 dcl), pokapeme citronovou šťávou a necháme rozpéct se špetkou nastrouhané citronové kůry. Během pečení mícháme, aby se nám nepřipálila. Pečeme na 180 °C, zamícháme po půlhodince, pak zase po půlhodince a opět po půlhodince. Když jsou jablka rozpečená, přidáme cukry, skořici a vše dohromady pečeme. Ochutnáme a popřípadě dochutíme. Protože používáme různé odrůdy jablek, budeme potřebovat povidla například přisladit nebo přikyselit. Povidla používáme na koláče, vdolky, palačinky, do buchet. Dají se i lehce zavařit do sklenic a použít, kdy se nám zlíbí. Pečená jablečná povidla plníme do skleniček od majonézy či přesnídávky, a to asi 1 cm pod okraj. Pevně uzavřeme a v hrnci s vodou (na dno dáme utěrku!) při 90 °C zavaříme cca 15 minut. Po vytažení ani neobracíme dnem vzhůru, jen necháme pomalu zchladnout.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Ingredience: 5 kg zralých švestek, 5 polévkových lžic octa balsamico, 3–5 polévkových lžic obyčejného octa, 2 celé skořice, 2 celé badyány, 10–20 celých hřebíčků
Postup: Švestky nasypeme do nádoby s vodou a přidáme přibližně 3–5 polévkových lžic obyčejného octa, abychom švestky důkladně omyli a zneškodnili případné nežádoucí mikroby. Švestky vypeckujeme a dáme do velkého zapékacího pekáče, ideálně s nepřilnavou vrstvou. Pokud nemáme nepřilnavou vrstvu, je dobré pro jistotu vyložit dno navlhčeným pečicím papírem. Když je papír namočený, je poddajnější a dá se prsty krásně vytvarovat přesně na dno a stěny pekáčku. Vypeckované švestky lehce upěchujeme a zakápneme pěti lžícemi octa balsamico. Lze použít i obyčejný, ale balsamico je zdravější a ve výsledku není cítit. Dále si připravíme gázu nebo plátýnko a do něj nasypeme koření. Sáček zavážeme a vložíme mezi švestky. Od této chvíle na švestky nebudeme vůbec sahat až do samotného konce pečení. Nezakrytý pekáč se švestkami dáme do horkovzdušné trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme přibližně hodinu. Každá trouba peče jinak, proto švestky občas zkontrolujeme, jestli se jim nepřipalují vršky. Po hodině, kdy by už švestky měly plavat ve vlastní šťávě, troubu stáhneme na 130 °C a jdeme v klidu spát. Přibližně po deseti hodinách pečení je většina vody ze švestek vypařená a zbývá hustá hmota, která při zatřesení s pekáčkem drží tvar. Švestky necháme vychladnout a poté je rozmixujeme tyčovým mixérem přímo v pekáčku, nemáme-li tyčový mixér, použijeme jakékoliv jiné rozmělňovací zařízení. Kdo má rád kousky, nemusí mixovat vůbec. Rozmixovanou hmotu (nebo celé upečené švestky) dáme do hrnce a přivedeme za stálého míchání k varu. Teď již musíme míchat poměrně svižně, protože hustá kaše při varu bublá a prská všude kolem. Míchání ale bude trvat jen chviličku, nebojte se. Pokud se vám zdají povidla stále řídká, vařte a míchejte déle, ale většinou stačí je jen přivést k varu. Připravíme si sklenice. Vysterilizujeme je buď vařící vodou, nebo v troubě a připravíme na plnění. Víčka a hrdla sklenic důkladně osušíme. Horká povidla naplníme do sklenic, otřeme případné zamazané okraje, povrch povidel zakápneme dvěma lžícemi rumu a pevně zavíčkujeme. Ještě teplé sklenice zavaříme buď v hrnci, nebo použijeme myčku a zvolíme program s nejteplejší vodou. Většinou to bývá program na hrnce s teplotou vody 70–90 °C. Po vyjmutí z myčky či hrnce otočíme sklenice víčkem dolů a necháme vychladnout.
Ingredience: 500 g hladké mouky, 350 g změklého másla, 3 žloutky, špetka soli, 1 lžíce rumu, 1 lžíce bílého jogurtu nebo 1/2 lžíce majonézy, nebo 1/2 lžíce vepřového sádla
Ingredience na kvásek: 5 lžic vlažného mléka, 2–3 lžíce cukru, 30 g droždí
Postup: Do vlažného mléka přidejte cukr a rozdrobte droždí, nechte v teple vzejít kvásek.
Prosejte do mísy mouku se solí, přidejte kousky změklého másla, žloutky, rum a jogurt, majonézu nebo sádlo. Nakonec přilijte kvásek a vypracujte pružné těsto. Nejlépe to jde v kuchyňském robotu, ale šikovné kuchařky to určitě zvládnou i ručně. Těsto zabalte do fólie a dejte na půl hodiny až hodinu do lednice. Hodně záleží na tom, jak změklé máslo jste měli, těsto by nemělo ztuhnout úplně na kost, ale zase by vám nemělo téct pod rukama. Než těsto ztuhne, můžete si připravit náplně, nejlépe tvarohovou, jablečnou nebo povidlovou. Makovou nebo ořechovou náplň je lepší připravit den předem, aby vystydly. Množství náplní je spíše orientační. Bez obav použijte recept na své oblíbené náplně.
Když je těsto správně tuhé, zapněte troubu na 200 stupňů a vyložte plechy pečicím papírem. Koláčky se pečou velmi krátce na vyšší teplotu a je potřeba je opravdu bedlivě hlídat. Vyndejte z lednice část těsta, rozválejte na plát silný 3–4 mm a vykrajujte kolečka. Použijte klasické vykrajovátko na vánoční cukroví o průměru asi 3,5 cm. Kolečka přeneste na plech a zdobte náplněmi. Nejlépe to půjde, když si náplně přendáte do zdobicího sáčku a na kolečka náplň nastříkáte. Podle druhu náplně ozdobte mandlí, rozinkou nebo ořechem a dejte péct do vyhřáté trouby na 7–9 minut. Ke konci je potřeba dobře hlídat, protože koláčky budou shora ještě světlé, ale zespodu už krásně zlatavé. Po vytažení z trouby koláčky rychle přendejte z horkého plechu na chladicí mřížku nebo je jednoduše stáhněte i s pečicím papírem, aby se nedopékaly. Stejným způsobem pokračujte, až do úplného zpracování těsta, které nechte po celou dobu v lednici.
Z výše uvedené dávky připravíte 230–250 koláčků.
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g tvarohu (ne ve vaničce), 4 lžíce moučkového cukru, 1 vejce, 1 lžíce vanilkového pudinku, vanilkový cukr, citronový olej/kůra, rozinky máčené v rumu na zdobení
Postup: Všechno společně vyšlehejte, podle chuti můžete případně přisladit. Směs by měla být hustá tak, aby z koláčku nestékala.
Ingredience na makovou náplň: 150 g mletého máku, 200 ml mléka, 3–4 lžíce cukru krupice, mleté piškoty, rum, citronový olej, vanilkový extrakt nebo cukr, loupané mandle na zdobení
Postup: Mléko přiveďte k varu, přidejte mletý mák a pár minut za stálého míchaní povařte. Odstavte, přidejte cukr, vanilku a citronový olej nebo kůru. Až maková směs vychladne, přidejte podle chuti rum a zahustěte mletými piškoty. Směs se vám možná bude zdát po uvaření řídká, ale po vychladnutí a přidání piškotů bude mít tu správnou chuť i konzistenci.
Ingredience na ořechovou náplň: 150 g mletých vlašských ořechů, 150 ml mléka, 120 g cukru, 75 g mletých piškotů, 1–2 lžíce rumu (nemusí být), vlašské ořechy na zdobení
Postup: Mléko svařte společně s cukrem, přidejte mleté ořechy a za stálého míchání chvilku povařte. Odstavte, nechte vychladnout a vmíchejte mleté piškoty. Můžete přidat trochu rumu.
Ingredience na jablečné náplně: jablečná povidla, skořice, piškoty
Postup: Do jablečných povidel přidejte špetku skořice a trochu piškotových drobečků. Recept je nevyzpytatelný, musíte odhadnout takové množství piškotů, aby vám náplň nestékala. Výsledný koláček ozdobte kouskem vlašského ořechu.
Ingredience na povidlovou náplň: švestková povidla, lžíce rumu, skořice, perník
Postup: Švestková povidla rozmíchejte s trochou rumu a skořice a zahustěte strouhaným perníkem. Nicméně i přes perník povidla z koláčků lehce stečou. Povrch ozdobte drobenkou.
Opravdu zralé švestky důkladně omyjte a vypeckujte. Poté je rozemelte na masovém mlýnku a dejte vařit do hrnce na mírný oheň. Za stálého míchání nechte vařit asi 1 hodinu. Pak do švestek vymačkejte šťávu z jednoho citronu, a pokud vám povidla připadají kyselá, přidejte cukr dle chuti. Nepotřebujete-li, nemusíte přislazovat vůbec. Vařte dále za častého míchání ještě alespoň 1 hodinu, aby povidla úplně zhoustla, na závěr do nich přidejte koření. Ještě horká povidla plňte do předem umytých a usušených sklenic, důkladně uzavřete a nechte dnem vzhůru vychladnout.
Švestky důkladně omyjte a vypeckujte, přendejte je do vysokého pekáče, pokapejte citronovou šťávou a vložte do předem vyhřáté trouby na 250 °C. Asi po půlhodině posypte švestky 1/3 cukru a vraťte do trouby, po další půlhodině postup opakujte a znovu vraťte zpět péct cca na 15 minut, kdy dosypte zbylý cukr a ještě naposledy vraťte na 15 minut do trouby. Po celou dobu pečení povidla nemíchejte, nebojte se toho. Nyní můžete troubu vypnout, do povidel přidejte skořici a rum a za pomoci ponorného mixéru vše důkladně rozmixujte. Povidla by měla být dostatečně hustá, pokud ne, můžete je dát ještě na 30 minut do trouby. Ještě horká povidla plňte do čistých a suchých skleniček, otočte dnem vzhůru a nechte zchladnout.
Ingredience těsto: 1/2 kg hladké mouky (speciál nebo selské), 125 g másla (půlku kostky), 250 g ztuženého pokrmového tuku (100%), 3 žloutky
Ingredience kvásek: 1/4 l teplého mléka (nesmí být horké), 7 kostek cukru, 6 dkg kvasnic, špetka hrubé mouky
Ingredience na tvarohovou nádivku dovnitř koláčku: 3–4 kostky čtvrtkilového měkkého tvarohu, sáček hrozinek (může být i víc), 1 celé vajíčko, 2 lžíce rumu, 4 lžíce jemného cukru, 1 vanilkový cukr, trochu postrouhané citronové kůry
Ingredience na drobenku: 1 lžíce tuhého másla, hladká mouka, mletý cukr (mouky a cukru dáme tolik, aby se drobenka nelepila)
Švestková povidla asi 1 skleničku a 2 vidličkou ušlehaná vajíčka na potírání.
Postup: Nejdříve si přichystáme a vypracujeme všechny potřebné věci (kvásek, nádivku, drobenku, povidla a vajíčka na potírání). Uděláme kvásek, promícháme a necháme kynout. Je lepší jej dát do vyššího hrnku, aby nepřetekl (do litrového). Tvaroh dáme do druhé mísy, přidáme ostatní směsi a připravíme si na talíř mokrýma rukama kuličky velikosti vlašských ořechů. V každé kuličce by měla být hrozinka. Pokud by byl tvaroh moc řídký, můžeme přidat trochu mouky, pokud by byl zase hustý, přidáme vajíčko. Povidla vložíme do umytého sáčku od mléka, na kterém odstřihneme malý rožek. Nebo můžeme povidla dát na lžičku a klást je na koláčky nožem. Pak 2 vajíčka na potírání rozšleháme se lžící mléka třeba vidličkou, potíráme je na plechu štětečkem, než na něj naklademe drobenku.
Těsto připravujeme naposled. Dáme do velké mísy mouku a po okrajích mísy obsypeme špetkou soli. Přidáme vykynutý kvásek, rozetřené máslo s tukem a se žloutky. Těsto dobře vypracujeme (nejlépe rukama) aby se nelepilo na mísu. Jakmile je těsto vypracované, můžeme začít pracovat. Lžičkou vyhazujeme na vál malé stejné kousky těsta, které zploštíme a vložíme kuličku tvarohu a opatrně zavineme. Zavinutou částí dolů klademe koláčky na dobře vymaštěný plech. Pak je všechny promáčkneme shora pomoučeným prstem a do prohloubeniny vytlačíme sáčkem trošku povidel. Pak štětečkem namočeným ve vajíčku pomažeme koláčky ze všech stran. Uchopíme koláček do 3 prstů, omočíme ho do vajíček a hned na něj dáme špetku drobenky a položíme jej na plech.
Pečeme na střední teplotu v předehřáté troubě, a to tak dlouho, až mají zlatou barvu. Pokud se koláčky otvírají, jsou špatně zavinuté, nebo se pečou při vysoké teplotě. Velmi záleží na vypracování těsta a taky na zavinutí koláčků. Je vhodné použít čerstvé kvasnice a pěkně žlutě zbarvená domácí vajíčka.
Vyzrálá, klidně i popadaná jablíčka oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle. V porcelánové nebo skleněné míse smícháme jablka s cukrem a octem a necháme 24 hodin odstát. Poté vše přendáme do hrnce a svaříme, až jablka zesklovatí. Horká jablečná povidla nalijeme do čistě vymytých sklenic a pořádně zavíčkujeme. Jablečná povidla jsou velice dobrá a vhodná hlavně na koláče a lívance. Vydrží dlouho a neztrácí barvu.
Postup: Jablka oloupeme a pokrájíme na malé kousky. Pokapeme cikcak octem a dáme na hodinku odležet jen tak na stůl. Ponorným mixérem je poté rozmixujeme v plastové misce a nalijeme do pekárny.
Zapneme program „Marmeláda“, který trvá cca 1 hodinu a 5 minut. Nejprve pekárna 5 minut docela rychle míchá a pak už jen peče. Po skončení znovu pusťte program „Marmeláda“ a přidejte cukr, rum, skořici a hřebíček a ještě jednou program „Marmeláda“ – pak už bude směs přiměřeně hustá, takže ji můžete nalít do skleniček. Sklenice otočte dnem vzhůru a zabalte ještě do froté ručníku.
Ingredience: 2,5 kg švestek, 0,5 kg cukru (tady ale záleží na tom, jak zralé jsou švestky, těm přezrálým cukru netřeba), 1 dl octa (nejlépe vinného, ale za pokus stojí i balsamico), dle libosti a chuti navíc trošku rumu, badyán, popřípadě jiné koření
Postup: Švestky vyloupeme, v hrnci je promícháme s cukrem, octem, popřípadě s kořením a stopečkou rumu. Vše necháme 24 hodin proležet. Potom ovoce necháme hodinku pod pokličkou přejít prudším varem. Pak teplotu snížíme na minimum (pomalý var) a pokud možno opustíme kuchyni. Nemusíme se bát, připálený hrnec je jenom fáma! Teprve po pěti hodinách můžeme nahlédnout, jestli se voda dostatečně odpařila – povidla by měla mít hustou konzistenci. Směs nakonec rozmixujeme tyčovým mixérem a pak jí naplníme sklenice. Následně můžeme zvolit jednu ze dvou variant:
Pokud jsme sklenice naplnili horkými povidly, zavíčkujeme je, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Pokud plníme sklenice vychladlými povidly, sterilujeme je po dobu 15–20 minut při teplotě 80 °C.
Oloupaná letní jablka bez jadřinců vaříme s trochou vody a octem asi 30 minut. Pak přidáme 1 kg cukru a ještě vaříme 15 minut. Nakonec vmícháme sáček Petolu a po přejití varem plníme do sklenic a zavíčkujeme. Takto připravená povidla z letních jablek vydrží až 4 roky.
