JAK CASTO ZALEVAT ZAMIOKULKAS

Prevence

Tomuto jevu lze předejít vhodnou péčí. Zaměřte se hlavně na přiměřenou zálivku, pravidelné hnojení v době vegetace rostliny a nezapomínejte ani na vzdušnou vlhkost a kvalitní substrát v adekvátním květináči.

Zdroj: článek Zamiokulkas - žloutnutí listů

Příběh

Ve svém příspěvku MŮŽE SE PĚSTOVAT ZAMIOKULKAS V HYDROPONII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PRÁGER RUDOLF.

mohu pěstovat zamiokulkas v hydroponii

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.

Co to znamená že je zimokulkas trochu jedovatý

Zdroj: příběh Může se pěstovat zamiokulkas v hydroponii

Příčiny žloutnutí listů

Zamiokulkasu žloutnou listy z důvodu nadbytečné zálivky (přemokření), nedostatečné zálivky (zasychání), někdy i kvůli nedostatečnému přihnojování nebo nedostatečné vzdušné vlhkosti, nevyhovujícímu substrátu a malému květináči. Vesměs se dá konstatovat, že ke žloutnutí listů dochází následkem špatné péče o rostlinu.

Zdroj: článek Zamiokulkas - žloutnutí listů

Příběh

Ve svém příspěvku ZAMIOKULKAS PRODEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MUDr Ludmila Burešová.

Prosím, kde mohu objednat zamiokulkas?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel -Miroslava Veselá.

Mám zdravý velký zamiokulkas, který už se mi do panelákového bytu nevejde
a proto bych ho ráda prodala. Bydlím v Praze 10 Malešicích. tel. 777263382

Zdroj: příběh Zamiokulkas prodej

Zamiokulkas

Exotická rostlina zamioculcas (česky též zamiokulkas nebo kulkas) svým atraktivním vzhledem a přizpůsobivostí různým podmínkám dobývá české domácnosti. I přesto, že pochází z tropické východní Afriky a Madagaskaru, je péče o zamioculcas překvapivě snadná. Při jeho pěstování dbáme na to, aby rostlinka měla dostatek rozptýleného světla a jednou za týden ji stačí zalít. Je vhodná i pro začátečníky.

Díky tomu, že péče o zamiokulkas nezabere moc času, můžete jej vidět téměř v každém obchodním centru a veřejných prostorech. Při dnešním běžném způsobu života, kdy člověk tráví v práci většinu dne a potýká se s nedostatkem času, představuje zamiokulkas vhodné řešení i pro ty, kteří by si vzhledem ke své zaneprázdněnosti žádnou rostlinu ani netroufli pěstovat.

Když zamiokulkas přinesete domů, vyberte mu vhodné stanoviště. Vyhovuje mu rozptýlené světlo. Je možné, že zvolené místo mu nebude přes zimu, kdy je slunečního světla méně, stačit. V tom případě ho přisuňte blíže k oknu. V létě můžete dát zamiokulkas ven, na zahradě či balkoně mu bude dobře. Zpočátku jen do stínu, kde si postupně zvykne na nové prostředí bez rizika popálení listů sluníčkem.

Rostlinu zalévejte jednou za týden nebo 14 dní mírnou zálivkou, nevadí ji ani krátkodobé přelití nebo sucho. Dlouhodobé přelívání však vede k uhnívání cibulky. Zamiokulkas pěstujte při pokojové teplotě, přes zimu by teplota neměla klesnout pod 12 °C.

Rostlinu hnojte 2x za měsíc od dubna do srpna hnojivem pro kaktusy a sukulenty, případně obyčejným tekutým hnojivem. Rostlinu přesazujte jednou za rok nebo dva na jaře do substrátu složeného ze stejného poměru drnovky, listovky, rašeliny a písku, ideálně do květináče o 5 cm většího.

Ačkoliv vám může připomínat sukulent, bez vody se rozhodně neobejde. Téměř denním zaléváním mu ale také neprospějete, rostlině hrozí riziko vzniku hniloby stonku. Zvykněte si zalévat jej jedenkrát týdně. Počkejte, až substrát vyschne, teprve poté přichází na řadu zálivka. Doporučuje se jej i rosit nebo jednou za čas sprchovat.

Rostlina pěstovaná v květináči časem spotřebuje živiny, které zemina obsahuje. Pak je potřeba přistoupit k jejímu přihnojení. Zatímco v zimě můžete na tuto činnost zapomenout, během sezony je běžný čtrnáctidenní interval.

Pokud se o zamiokulkas budete dobře starat, rozroste se a do květináče se už sotva vejde. Vyrůstá z hlízy, která sice není vidět, ale vězte, že se postupně zvětšuje. Také zemina bude na první pohled zralá na výměnu. Nový květináč vyberte jen o několik centimetrů větší, než je ten původní. Na jeho dno umístěte drenáž ve formě keramzitu nebo kamínků. Tato vrstva poslouží jako ochrana kořenů proti zahnívání, i když rostlinu přelijete, kořínky nebudou stát ve vodě.

V chladnějších měsících roku nezapomínejte, že zamiokulkas je citlivý na nízké teploty. Není proto vhodné pěstovat jej v nevytápěném prostoru nebo jej nechat stát někde, kde táhne. V takových případech často nastydne, což se projevuje černými skvrnami, jež se vytvoří na stoncích.

Zdroj: článek Zamiokulkas - žloutnutí listů

Příběh

Ve svém příspěvku RYMOVNIK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena ekrtova.

Dobry den. Muze mi nekdo poslat Rymovnik na dobirku? Dekuji.Alena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Štefanovás.

Hnědnutí listů: Nejlépe zalévat až ,když je rýmovník úplně vysušený, pak ho dobře zalít a opět ho nechat vysušit. To je odpověď na dotaz, kolikrát zalévat.

Zdroj: příběh Rymovnik

Záchrana

Pokud rostlině začnou žloutnout listy, je třeba zjistit, proč tomu tak je. Jestli z důvodu přemokření, zaschnutí, nedostatkem hnojení, nízkou vzdušnou vlhkostí, nevhodným substrátem nebo malým květináčem.

Pokud se jedná o přemokření, je třeba rostlinu okamžitě přesadit do nového substrátu. U zasychání postačí obnovit rostlině zálivku. A pokud je to nedostatkem hnojení, začněte přiměřeně přihnojovat. U nedostatečné vzdušné vlhkosti postačí rostlinu začít rosit. U malého květináče nebo nevhodného substrátu je třeba rostlinu přesadit do většího květináče a vhodného substrátu.

Zdroj: článek Zamiokulkas - žloutnutí listů

Poradna

V naší poradně s názvem CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.

Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Modré orchideje, které jsou dobarvované, po nějakém čase vyblednou a stane se s nich normální bílá orchidej. Producenti modrých orchidejí tají způsob, kterým dosáhnou toho, že orchidej zmodrá. Existuje ale i domácí způsob, jak docílit modré barvy. Stačí hlouběji seříznout kůru stonku v místě asi tak 4 až 5 cm od jeho začátku. K obnaženému místu se pak ukotví plastový trychtýř, do kterého se nalije tekutina do plnících per - inkoust. Ten si rostlina postupně nasává a tím se obarvují světlé části rostliny na modro. Jak se tento způsob provádí v praxi je vidět na následujícím videu: https://youtu.be/ygtvrhhZof…

Zdroj: příběh Cim zalevat modrou orchidej

Zalévání

Přísun vláhy musí být pravidelný, rostliny by nikdy neměly přeschnout. Nemají však rády studenou vodu, ideální je tedy používat odstátou vodu pokojové teploty. Rostliny by se měly zalévat pouze odspodu. Do zálivky je vhodné již od začátku přidávat tekuté komplexní hnojivo.

Jako většina pokojových rostlin i gloxinie rostou dobře v panelácích, ale přivítají zde vyšší vzdušnou vlhkost, proto se doporučuje umístit na topení odpařovač nebo mlžením zvlhčovat vzduch.

Zdroj: článek Gloxinie

Poradna

V naší poradně s názvem JAK PEČOVAT O ANTURII V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.hurníková.

jak anturii zalévat

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jak zalévat? Jednoduše, až když je substrát proschlý. Nejlepší je osprchovat celou rostlinu odstátou vodou.

Zdroj: příběh Jak pečovat o anturii v květináči

Kdy stříhat

Borůvky se vyznačují svou dlouhověkostí – dožívají se až 100 let. Produkční životnost plantáží je 30–35 let. U nás se můžete setkat s keři starými 65 let. Borůvky na množení se stříhají na jaře, a to nejméně 5leté rostliny. Stříhají se odspodu, přičemž hned vyrazí nové výhony. Pokud byste tedy borůvky ostříhali na podzim, nové výhony by vám zmrzly. Od dubna je dobré používat pravidelně hnojivo na borůvky a keře zalévat. Některé odrůdy borůvek je možno také pěstovat ve velkých nádobách, kde se jim daří výborně. Dávají se pouze do rašeliny na borůvky.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky

Poradna

V naší poradně s názvem USYCHÁNÍ LISTŮ U VAVŘÍNU V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Czapová.

Zapomněla jsem v zimě na okně zalévat vavřín a uschly všechny listy co s tím ??

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zkuste znovu zalít a uvidíte jaká bude reakce. Vavřín pochází z míst, kde sucha přichází také a přežije to. Když ne, tak si uděláte radost novou rostlinou, na kterou už možná v zimě nezapomenete.

Zdroj: příběh Usychání listů u vavřínu v květináči

Zalévání bazalky

Bazalka je velice žíznivá rostlinka, proto ji nezapomeňte pravidelně zalévat. Nesmí vyschnout, ale škodí jí i nadbytečná zálivka. Při zalévání dejte pozor, abyste nekropili listy, nebo aby rostlina byla na přímém dešti. To se jí mohou začít dělat na listech černé skvrny. Zalévá se ráno a večer. Je náročná na živiny, proto ji můžete klidně přihnojit. Má ráda dostatek vápníku v půdě. Vysazujte ji vždy na slunečné místo. Nemá ráda zimu a vítr. Pokud je dlouho vlhké počasí a zima, trpí plísněmi.

Zdroj: článek Jak pěstovat bazalku

Poradna

V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat proč mi květ orchideje roste směrem do listu a pak se zlomí.Už se mi to stalo 2x.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: příběh Orchidej

Sloní noha péče

Rostliny vyžadují světlejší místo (přímé slunce v tomto případě, oproti většině ostatních sukulentů, není potřeba). Zálivku provádíme nejlépe nepravidelně. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1–2 týdny. Nikdy rostlinu nezalévejte dříve, než substrát zcela vyschne. Delší sucho snášejí rostliny výborně, takže když zapomeneme, vůbec nic se nestane. Několikrát do roka můžeme rostliny přihnojit, nejlépe speciálním hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Teploty by neměly klesat pod 10 °C. Mladé rostliny je vhodné každý rok přesadit. Starší rostliny stačí přesadit jednou za tři roky. Květináč použijeme jen o trochu větší, než byl předchozí. Jako substrát je vhodná směs zeminy pro vápnomilné rostliny a hrubozrnného písku v poměru asi 3 : 1. Tyto druhy se množí pouze semeny.

Zdroj: článek Sloní noha

Poradna

V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.

Dobrý den,
prosím o radu ohledně bobkového listu.
Rostli nu už mám doma asi 3 roky,ale je starší. Donedávna byla krásná rostlina, ale najednou začala schnout a listy byly černé, ale šly umýt. Také jsem si všimla fleků na listech a dole na hlíně spoustu broučku. Myslím, že se jedná o mšice.
Dočetla jsem se, že bobkový list na mšice trpí a že to může být přemokřeno, což by na mě asi sedělo. Tím že je takový suchý jsem myslela, že nemá vodu. Chci se zeptat, jde to nějak zachránit? Třeba přesazením, ostřiháním? a můžu použit klasický hubič na mšice?
Děkuji moc Lenka
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ostříhejte co jde až k zemině. Nechte vyschnout a pak aplikujte zálivku připravkem Actara. Zase nechte vyschnout a začněte zalévat až se objeví nové pupeny. Rostlinu pravidelně vystavujte na slunce přes celý den. A nebo to vzdejte, ušetřete čas a kupte si novou rostlinu. Bobkový list je suchomilná rostlina, která přijímá vláhu přes listy a až pak ze zeminy, když je nahodou vlhká. To, abyste pochopila, jak správně zalévat.

Zdroj: příběh Bobkový list v květináči

Zalévání bramboříku

V době, kdy je rostlina aktivní a má listy, je potřeba, aby byla zalita vždy, kdykoliv bude půda suchá. Při zalévání nelijte vodu na rostlinu, ale na zeminu.

V zimě, když je brambořík v květu, je důležité, aby měl vysokou vlhkost, květináč ale umístěte na podnos s vrstvou kamínků nebo něčeho podobného, aby samotná rostlina nezůstávala stát ve vodě.

V období, kdy se květy začnou vytrácet, postupně umožněte rostlině vyschnout na dva až tři měsíce. V případě, že v tomto období budete brambořík zalévat, hlízy uhnijí. Nový růst by se měl začít objevovat kolem září, v tomto období obnovte zalévání a hnojení a přeneste ho z chladného prostředí zpět dovnitř.

Zdroj: článek Jak pěstovat brambořík

Příběh

Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.

Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.

Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovat kaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: příběh Květina kala pěstování v květináči

Ostatní stínomilné rostliny

Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.

Žumen (Cissus)

Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.

Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.

Na těchto fotografiích si můžete dobře prohlédnout popínavou rostlinu žumen.

Klívie (Clivia)

Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).

Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.

Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.

Fíkus (Ficus)

Z fíkusů si pro pěstování v polostínu vyberte druh Ficus pumila, jiné druhy vyžadují více světla. Ficus pumila má drobné zvlněné srdcovité listy a bývá popínavý nebo plazivý. Jeho stonky mohou dosáhnout délky několika metrů, častým zaštipováním terminálních výhonů však můžete udržet kompaktní, keřovitý vzhled.

Ficus pumila dobře roste při běžné pokojové teplotě, nesnáší však vysoké teploty a v zimě má raději trochu nižší teplotu (minimálně však 10 stupňů Celsia). Vyžaduje pravidelnou zálivku, neměl by tedy vyschnout ani být přemokřený. Má rád vysokou vzdušnou vlhkost – čím vyšší vlhkost, tím rychleji roste. Od jara do podzimu jej jedenkrát za 14 dní přihnojujte. Ficus pumila se množí na jaře vrcholovými řízky.

Zde si můžete prohlédnout fotografie druhu, který je do tmavších koutů z fíkusů ten nejvhodnější: fíkus foto.

Araukárie/Blahočet (Araucaria)

Araukárie roste pomalu, může však během deseti let dosáhnout výšky 120 cm. Ze všech známých druhů araukárií je pro pěstování v interiéru vhodná pouze Araucaria heterophyla, která má vodorovně postavené větve, jež v pravidelných patrech vytvářejí nezaměnitelný vzhled čeledi araukáriovitých, řadící se mezi jehličnany. Už po staletí se pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstuje se také jako okrasná rostlina v parcích a zahradách jižní Evropy, kde dorůstá až do výšky 60 metrů. Listy mají krásně sytě zelenou barvu a strom své hustě listnaté větve rozkládá téměř vodorovně kolem kmene.

Araukárie vyžaduje polostín, dobře se jí daří při teplotě 15 až 21 stupňů Celsia. Zalévejte přiměřeně, s přidáním hnojiva na azalky jednou za tři týdny v době vegetace. Jestliže araukárii budete přelévat, opadá vám. Tato rostlina má ráda vyšší vlhkost vzduchu. Na příliš teplém a suchém stanovišti větve „zplihnou“ a jehlice zasychají. Araukárie přezimuje v chladu a v této době se minimálně zalévá. Přesazujte ji jen zřídka. Množit můžete vrcholovými řízky, které se odebírají pod druhým patrem od vrcholu.

Zde si můžete prohlédnout tento zajímavý jehličnan a přesvědčit se o tom, že opravdu dokáže dorůst až do výšky několika desítek metrů, má-li prostor a čas: araukárie foto.

Kořenokvětka (Aspidistra)

Aspidistra snáší i určité zanedbávání, avšak pokud se o ni budete dobře starat, odmění se vám každý rok několika novými listy. Dorůstá do výšky 75 až 100 cm. Tato odolná, nenáročná a dlouhověká pokojová rostlina získala své české jméno podle červeno-hnědých hvězdičkovitých květů, které vykvétají z oddenků těsně nad zemí. Aspidistra vytváří podlouhlé, tmavě zelené kožovité listy. Někdy můžeme spatřit staré rostliny, které téměř svými kořeny trhají květináč, a to právě kořenokvětce prospívá. Nemá ráda častě přesazování, rostliny musí vždy řádně prokořenit květináč, teprve pak je lze přesadit (obvykle je to jednou za 2 až 3 roky).

Nejideálnějším stanovištěm pro pěstování kořenokvětky je stinné a klidné místo. Lze ji pěstovat i na venkovním stanovišti. Rostlina není náchylná na průvan, ale potřebuje vysokou vlhkost vzduchu (až 85 %), proto ji často roste. Vydatně zalévejte měkkou, odstátou vodou. Pokud nemá rostlina dostatečnou zálivku, listy odspodu žloutnou nebo se na nich objevují skvrny. Kořenokvětce nejvíce vyhovuje normální pokojová teplota okolo 23 °C, ale snese i teplotu až kolem 29 °C. Starší rostliny mají raději chladnější místa, tedy o teplotě okolo 18 °C. V průběhu roku zalévejte mírně. V období vegetace přihnojujte každé dva týdny standardním tekutým hnojivem.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout zajímavé zbarvení listů kořenokvětky.

Zamiokulkas (Zamioculcas)

Tato rostlina je velice dekorativní pro své lesklé listy, které jsou více než zajímavé. Tyto zpeřené, tmavě zelené listy vyrůstají na silných stvolech, které mohou být až 1 metr dlouhé. V podzemní části je hlíza, která slouží jako zásobárna vody na období sucha. Proto je také zamiokulkas občas řazen k sukulentům. Starší exempláře občas kvetou. Květ však není tak působivý jako lesklé listy.

Zamiokulkas se hodí pro pěstitele začátečníky. Prospívá i na tmavších místech a potřebuje málo vody. Pěstujte jej při běžné pokojové teplotě pohybující se okolo 20 až 25 °C. Teplota přezimování by se měla pohybovat od 16 do 18 °C, nikdy by však neměla klesnout pod 12 °C. Rostlinu zalévejte pravidelně a k zalévání používejte pouze měkkou, odstátou vodu pokojové teploty. Při péči o zamiokulkas se můžete v zásadě dopustit jen jedné chyby: když budete rostlinu zalévat příliš, začnou její dužnaté kořeny zahnívat. Jestliže substrát mezi následnými zálivkami oschne nebo občas úplně vyschne, nic se neděje. Ve své domovině dokáže totiž zamiokulkas přečkat i dlouhá období sucha, byť v bezlistém stavu. Rostlinu přihnojujte jednou za dva týdny, a to v období od března do září speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy a sukulenty, případně standardním tekutým hnojivem. Spotřeba živin je u zamiokulkasu velice rychlá. Pokud se na lesklých stálezelených listech časem usadí prach, osprchujte rostlinu vlažnou vodou. Každým rokem vyrůstají z podzemní hlízy jeden až tři nové výhony a zamiokulkas je tak stále hustší a kompaktnější.

Tyto fotografie vás určitě přesvědčí, pokud ještě váháte, zda si máte tuto krásnou a přitom nenáročnou pokojovou rostlinu pořídit: zamiokulkas foto.

Zdroj: článek Pokojové květiny do stínu

Přesazení motýlího keře

Přesazování je v podstatě stejné jako u jakéhokoli jiného keře nebo malého stromu. Opatrně rostlinu vykopejte z jejího aktuálního umístění. Snažte se vykopat co největší část kořenového systému a přemístěte ho na nové místo k opětovné výsadbě. Zvedněte rostlinu, s kořeny a s půdou ze země a přesuňte ji do připravené jámy na novém místě. Zasypte díru kolem kořenového balu. Udusejte půdu tak, aby v ní nezůstaly žádné vzduchové kapsy. Jakmile je rostlina v zemi, měla by se často zalévat, dokud se kořeny neuchytí. Když nepodceníte vydatnou zálivku několik týdnů po přesazení, tak rostlina motýlího keře nebude v budoucnu vyžadovat tolik zalévání a vyroste tak, aby byla odolná vůči suchu. Po přesazení rostlina investuje do nového růstu, proto je vhodné rostlinu motýlího keře během zimního vegetačního klidu seříznout až u země. Případně můžete počkat do časného jara. Prořezávání pomůže podpořit nový růst.

Zdroj: článek Kdy přesadit motýlí keř

Zajímavosti

Vytváří listy, které se stáčejí do tvaru vývrtky. Čím víc má světla, tím jsou její listy více stočené. Albuca je cibulovina, aby dobře prospívala, potřebuje v době vegetace lehký substrát, dobrou drenáž, přímé světlo a velmi omezenou, ale pravidelnou zálivku. Kvete na jaře a květy na rostlině vydrží 8 až 10 týdnů. V letním období nastává vegetační klid, a jak je u cibulovin zvykem, listy zmizí, zatáhnou se do cibule a rostlina nevykazuje žádné známky života. V tomto období rostlina potřebuje pouze nepatrné množství vody, aby nevyschla. Zalévat rostlinu začínáme koncem podzimu, kdy rostlina začne rašit. Kapská hvězda snese i lehký mrazík.

Zdroj: článek Albuca spiralis

Kořeny orchidejí

Kořeny orchideje jsou pokryty tenkou, hedvábnou membránou, kterou nazýváme velamen. Tato víceúčelová membrána rychle pohltí velké množství vody, je účelová svým proměnlivým povrchem a podporuje výměnu minerálů a solí. Velamen orchideje je výborným indikátorem, kolik vody rostlina potřebuje. Suchý velamen je bílé nebo stříbřité barvy, čerstvě zalitý je zbarven do zelena nebo skvrnitý (podle odrůdy).

Naučit se číst z kořenů svých orchidejí je nejlepší způsob, jak zjistit, kdy správně zalévat. Pamatujte si, většina orchidejí je raději méně zalitá, než přelitá. Kořeny orchideje, které jsou stále vlhké, hnijí a rostlina odumírá.

Zdroj: článek Zalévání orchidejí

Katalpa

Rozložitá kuželovitá koruna nese na větvích velké, široce srdčité listy, zakončené 1 až 3 hroty, které jsou svrchu pýřité a při rozemnutí vydávají silnou vůni. V létě se ve svisle uspořádaných květenstvích otevírají bílé květy, uprostřed žluto-fialově zbarvené, které se po opylení promění ve štíhlé, až 40 cm dlouhé převislé tobolky, vytrvávající na stromě i přes zimu. Strom má hluboko sahající bohatý kořenový systém.

Tato severoamerická dřevina vyžaduje teplé a dobře chráněné umístění v nižších polohách. Upřednostňuje hlubší, živné, svěže vlhké nebo sušší půdy a plně osluněná místa. Na nedostatečně chráněných lokalitách trpí pozdními mrazy.

Květy katalpy jsou jen slabě vonné, ale aroma listů působí na většinu hmyzu silně odpudivě, čehož se s oblibou využívá a katalpy jsou sázeny u teras nebo dvorů, aby odpuzovaly komáry a mouchy.

Strom obvykle dorůstá do výšky 12 až 18 m a šířky 6 až 12 m.

Blízce příbuzná katalpa nádherná (Catalpa speciosa) má mohutnější vzrůst, větší květy a silnější tobolky, které pro svoji podobnost doutníkům daly stromu lidový název doutníkový strom.

První rok po výsadbě se doporučuje zalévat pravidelně každý týden, avšak podle potřeby, tak aby nedošlo k přemokření nebo aby strom v kritickém období po výsadbě neuschl. Katalpa snáší lépe sucho než mokro. Mladé rostliny nemají být zejména na podzim příliš zalévány, aby kořeny a zimou ohrožené letorosty do podzimu co nejvíce vyzrály. Části rostliny, které jsou dužnaté a křehké, totiž mráz snadno poničí. Teplomilnější druhy je třeba zalévat méně často, zato však jednorázově větším množstvím vody.

Zdroj: článek Katalpa - řez

Období, kdy je brambořík ve vegetačním klidu

Brambořík má vegetační klid obecně v létě. Nemá rád nedostatek deště a přílišné teplo. V dubnu začne uvadat, začnou mu žloutnout listy a začne odumírat. Pokud ho budete mít v místnosti, kde je teplota vyšší, než požaduje, bude uvadat rychleji. V letních obdobích je potřeba brambořík umístit na chladném, tmavém místě s dostatečnou cirkulací vzduchu nebo venku na stinném místě. Pokud ho dáte ven, dohlédněte, aby v něm nezůstávala stát dešťová voda, hlíza by hnila. Trochu vody nenadělá žádnou škodu, ale zabraňte, aby zemina zůstávala stále mokrá. Rostlinu začněte zalévat opět v září, to už byste měli vidět, že znovu začíná růst. Před začátkem mrazů ji nezapomeňte odnést dovnitř.

Zdroj: článek Jak pěstovat brambořík

Kdy stříhat kanadské borůvky

Od třetího roku po výsadbě kanadské borůvky některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme – mělo by zbýt vždy 6 až 8 silných výhonů. Čím více rostliny prořežeme, tím větší potom budou bobule, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody tedy dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám.

Kanadské borůvky stříhejte až na jaře. Pokud budete stříhat na podzim, borůvka se bude snažit stále vyrážet a keřík tím před zimou pouze vysílíte. Rostlina si do dřevní hmoty ukládá zásoby, takže pokud ji pohnojíte (to udělejte určitě), ještě posílí dřevní hmotu a bude tak lépe odolávat zimě a mrazu. Na jaře zastřihněte omrzlé větvičky, keř tím prosvětlíte (není na to žádný exaktní recept, jen se snažte, aby keř nebyl příliš hustý a aby byly větve pokud možno členité a silné). Borůvku nezapomínejte hnojit a zalévat.

Zdroj: článek Kdy stříhat kanadské borůvky