Téma: 

jak chovat včely


Facebook Twitter Pinterest email tisk

JAK CHOVAT VČELY

Jak chovat včely

Empatii, schopnosti vcítit se do situace včelstva a rozumět jeho potřebám, se každý včelař naučí praxí. Kdo si pohrává s myšlenkou pořídit si včely, měl by se přihlásit do kurzu pro začátečníky nebo navštívit zkušeného včelaře v okolí a teprve poté se rozhodnout, jestli jsou včely pro něj to pravé.

Chov včel je upraven právními normami, které stanovují, za jakých podmínek smějí být včely chovány a jaká má chovatel práva a povinnosti. Včela medonosná je zařazena mezi hospodářská zvířata, proto by měl mít každý včelař uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu.

Detail odstavce: Jak chovat včely
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Chov

Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.

Zdroj: diskuze Chov
Odesláno: 28.2.2016 uživatelem Ivo
Počet odpovědí: 0

CHOV VČEL

Chov včel v obci

Včely je možné chovat i v obcích. V poslední době je velmi moderní chovat včely i ve městech, lze je chovat na střechách a v parcích. Vždy je třeba brát zřetel na ostatní spoluobčany, nadměrnému obtěžování se dá předejít různými zástěnami (keře, ploty). Na druhou stranu včela má letový rádius zhruba dva až pět kilometrů, proto je velmi těžké dokázat, že se jedná konkrétně o vaše včely. Vždy je třeba o tom vyrozumět patřičné orgány. K inspiraci lze využít na internetových stránkách i videa o chovu včel.

Detail odstavce: Chov včel v obci
Zdroj: Chov včel
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Čmelák

dobry den chci chovat cmelaky na zahrade prosim o zaslani cmelina a kralovny na adrese DAVID JELINEK, PODVESNA X/725, zlin,76001 tel.731436782 dekuji

Zdroj: diskuze Čmeláci prodej
Odesláno: 3.5.2019 uživatelem jelinek david
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK CHOVAT VČELY

Umístění úlů

Každý úl by měl být po pečlivé úvaze umístěn tak, aby sousedy a ostatní obyvatele nijak neomezoval a neškodil jim (bodají většinou starší včely). Stanoviště úlu volíme tak, aby česno nebylo orientováno přímo na veřejnou cestu. Směr a výšku vyletování lze rovněž ovlivnit překážkou (vysázení vysokých křovin, plotem). Podle právní úpravy v ČR je třeba se zdržet takzvaného „obtěžování nad míru přiměřenou poměrům“.

Detail odstavce: Umístění úlů
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: avicularia versicolor kokon

Někdy se stane, že samička sklípkana vytvoří takzvaný planý kokon. V době, kdy má svůj kokon se chová jinak než obvykle a také nežere. Toto období může trvat až 2 měsíce. Pak samici dojde, že z toho nic nebude, kokon sní a začne se chovat normálně.

Zdroj: diskuze Avicularia versicolor kokon
Odesláno: 3.2.2015 uživatelem Libor
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

JAK CHOVAT VČELY

Ochranný oděv a základní včelařské nářadí

Jako včelař potřebujete ochranný oděv a speciální nářadí. Včelařský klobouk se závojem, včelařské rukavice, kuřák, rozpěrák a smetáček jsou nezbytné pomůcky, které musíte mít již při prvním zásahu do včelstva. Za horkých dní vám k mírnění včel pomůže ještě mlhovka. Veškeré ostatní nářadí a pomůcky si můžete opatřit postupně (klešťová výchytka k odchycení matky, roják, sluneční tavidlo, plnicí nádoba s víkem a kohoutkem, váha, sklenice).

Detail odstavce: Ochranný oděv a základní včelařské nářadí
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: žádost o chov veverek

Dobrý den,
chtěl bych chovat veverky obecné mám slíbenou zatím jednu samičku a samečka, proto vás žádám o povolení k chovu veverek.
Dále se chci ještě vás zeptat co všechno a jaké potvrzení ještě potřebuji k chovu.
Předem vám moc děkuji s pozdravem Macho Ladislav..

Zdroj: diskuze Žádost o chov veverek
Odesláno: 20.7.2017 uživatelem Ladislav Macho
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK CHOVAT VČELY

Správné zacházení se včelami

Každý začátečník by měl vždy nosit ochranný oděv, rukavice a včelařský klobouk se závojem. Pozor, intenzivní pachy, pot, silně vonící kosmetické prostředky dráždí včely k útoku. Neměli byste rovněž nosit lesklé předměty (hodinky, prsteny, řetízky). Před započetím práce včely uklidněte kouřem z kuřáku, při práci se vyvarujte prudkým pohybům. Při práci se včelstvem si občas opláchněte ruce v čisté vodě. Navzdory všem bezpečnostním opatřením se zcela jistě nevyhnete občasnému bodnutí. Jestliže žihadlo okamžitě odstraníte, zmenšíte tím účinek jedu (k tomu stačí nehty). Místo vpichu následně ochlaďte. Slabý otok kolem místa vpichu je úplně normální. Velké otoky, změna barvy kůže, nevolnost, poruchy oběhového systému, nebo dokonce dušnost jsou příznaky alergické reakce. Při výskytu alergické reakce či při bodnutí do dutiny ústní nebo hltanu musí být postižený okamžitě dopraven k lékaři.

Detail odstavce: Správné zacházení se včelami
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: včely diskuze

výborně funguje na takovou varroázu Thymovar. Můžu ho jen doporučit.

Zdroj: diskuze Včely diskuze
Odesláno: 24.6.2016 uživatelem Václav Č.
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK CHOVAT VČELY

Produkční období a rojení

Toto období trvá od května do července. Z důvodů vysoké nabídky snůšky a krátkého života letní včely je v úlu zapotřebí velkého množství včel. Proto matka klade až 2 000 vajíček denně. Během tří týdnů je zakladeno více než 40 000 buněk a denně se líhnou až 2 000 mladých včel. Průměrná velikost jednoho včelstva je v létě kolem 30 000 až 50 000 jedinců. Protože včely v létě musí hodně pracovat, velmi rychle se opotřebují a umírají po třech až šesti týdnech. Včelař se v této době musí starat především o to, aby obratně podporoval snůšku, stavbu plástů i plodování, proto vykonává tyto práce: sleduje velikost včelstev, přidává medník, kontroluje rojovou náladu, vyměňuje stavební rámky a vytváří oddělky.

V přírodních podmínkách je rojení jediným možným způsobem rozmnožení a omlazení včelstva. Rojení znamená, že stará matka opouští s částí svého včelstva, s takzvaným prvorojem, úl. Jakmile nastane rojová nálada, chování včel se výrazně změní. Veškeré práce v úle jsou omezeny, matka je stále méně krmena, neklade téměř žádná vajíčka a snižuje produkci mateří látky. Většina včel nečinně vysedává v úlu nebo obléhá česno, kde se vytvářejí chumáče ve tvaru hroznu. Rojení by měl včelař bránit, protože se jedná o ztrátu.

Detail odstavce: Produkční období a rojení
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Varroáza

Tak já mám pozitivní zkušenost s Thymovarem ohledně boje s varroázou.

Zdroj: diskuze Varroáza
Odesláno: 31.1.2016 uživatelem Včely
Počet odpovědí: 0

JAK CHOVAT VČELY

Zimní klid

Včely neupadají do zimního spánku ani do ztuhlého stavu. Při teplotách pod dvanáct stupňů Celsia se začínají shlukovat, klesnou-li teploty pod šest stupňů Celsia, vytvoří se uzavřený chumáč, ve kterém jsou včely seskupeny těsně u sebe. Všechny včely se přidají k chumáči a obklopují ho tak, až vytvoří kouli. Takovéto uspořádání je dokonalým technickým řešením, protože jeho malý povrch brání zbytečným únikům tepla. Vnější vrstva chumáče sestává z těsně u sebe sedících včel, které svými těly vytvářejí izolační vrstvu. Pod ní jsou včely, které pohybem létacího svalstva (aniž by přitom hýbaly křídly) vytvářejí teplo a to vyzařují do okolí. Včely obsedající přímo plásty se zásobami berou potravu a předávají ji všem včelám, zejména těm, které vytvářejí teplo. Podle teploty pak spotřebují rozdílné množství ze zásob medu, který jim slouží jako palivo. Touto cestou si včelstvo udržuje vnitřní teplotu asi dvacet pět stupňů Celsia, na vnějším okraji se teplota pohybuje kolem jedenácti stupňů Celsia. Aby žádná včela příliš neprochladla, starají se včely neustálými změnami místa o to, aby se všichni jedinci, kteří se na čas nalézají na chladném okraji, dostali do teplejších vnitřních prostor. Matka sedí uprostřed chumáče a své místo nemění. Tento způsob života stojí včely hodně životní energie a stejně za celou zimu obvykle uhyne jedna až dvě hrsti včel.

Během chladného ročního období se včelař stará o vnější životní podmínky svého včelstva. Měl by absolvovat jednou za dva týdny prohlídku včelnice. V zimě je důležité, aby měly včely dostatek kyslíku, česno se zužuje klínem, a aby nebyly rušeny (otřesy, hlukem, škůdci).

Kdo se chce dovědět, jak se včelám daří, může to zjistit poslechem zvenku u stěny nebo česna. Nepravidelné zvuky nebo silný hukot svědčí o tom, že včelstvu něco chybí. V případě silného hukotu vždy zkontrolujeme, zda není ucpané česno.

K zimní práci patří především drátkování rámků, zatavování mezistěn, čištění a opravy. Z uložených nástavků seškrabujeme zbytky tmelu a vosku. V zimě vytavujeme vosk z vyřezaných plástů.

V zimním období máme čas provést také bilanci předchozího roku a zamyslet se nad tím, co udělat jinak v tom následujícím roce.

Detail odstavce: Zimní klid
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: stavebni zakon a vcely

Soused si stěžuje,že se mu topí moje včely v bazénu......co se s tím dá dělat?

Zdroj: diskuze Stavebni zakon a vcely
Odesláno: 14.8.2018 uživatelem Kučera
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK CHOVAT VČELY

Volba úlu

Z mnoha důvodů radím používat nástavkové úly. Jejich konstrukce je velmi jednoduchá, odpovídá potřebám včelstva a včelstvo je možné rychle a bez problémů ošetřovat. Dále musíme zvážit, jakou chceme používat míru rámků. Obvyklé rámkové míry jsou Německá (370 x 223 mm), Kuntzschova (330 x 250 mm), Zanderova (420 x 220 mm), Langstrothova (448 x 232 mm), Dadantova (460 x 270 mm), Adamcova (390 x 240 mm). V ČR je nejrozšířenější Adamcova míra. Nástavkové úly se dají v přírodě velmi dobře umístit a podle potřeby také převážet.

Nástavkový úl je sestaven ze samostatných dílů. K nim patří odnímatelné dno, několik nástavků, víko, mateří mřížka a fólie. Nástavky jsou vyrobeny pouze z bočních stěn a dají se stavět nad sebe a vyměňovat, díky tomu se dá úl zvětšovat dle potřeby. V každém nástavku může být zavěšeno osm až dvanáct rámků. Dno slouží k větrání a je v něm zabudováno česno. Do dna se umístí laťkový rošt, aby včely nemohly stavět dolů.

Podle typu materiálu rozdělujeme úly na dřevěné a z plastických hmot. Úly z plastických hmot jsou o něco lehčí a lépe izolují. Nevýhodou někdy bývá malá prodyšnost plástů. Dřevěné úly dlouho vydrží a můžeme si je sami zhotovit z prefabrikovaných dílů. Včelařům se nabízejí úly ze dřeva borovice vejmutovky, protože je velmi lehké a porézní a mnohem lépe izoluje než tvrdá dřeva.

Detail odstavce: Volba úlu
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: vceli ramky na studenou,nebo teplou

Postavení rámku v úle se stanovuje oproti česnu. Rozeznáváme dva druhy a to studenou (podélnou) nebo teplou (příčnou) stavbu. Pro co se rozhodnout je věc názorů, každý včelař na to má svůj pohled a opodstatnění. Zde bych to viděl hlavně, na jakém stanovišti jsou umístěny úly, klimatických podmínkách a z jaké strany převážně vane vítr. Pokud jsou úly chráněné volil bych studenou (podélnou) stavbu, zda-li ale směrem od česna vane často vítr nebo jsou úly ve vyšší nadmořské výšce, tak bych volil teplou (příčnou) stavbu. Toto ovšem nese určité riziko, že včely v zimním chomáči se drží blíže k česnu z důvodu čerstvého vzduchu a může dojít k vyhladovění, protože včely nevyužijí zásoby umístěné v zadní části nástavku. Osobně využívám teplou stavbu.

Zdroj: diskuze Vceli ramky na studenou,nebo teplou
Odesláno: 12.12.2016 uživatelem Michal Vinš
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ZÁBRANA ROJENÍ

Jak odchytit roj včel

Roj zavěšený na větvi sejmeme snadno. Horší je, když si sedne na nárazník auta nebo do vnitřku sloupu veřejného osvětlení. To je pak téměř neřešitelný problém.

Osvědčuje se, když přístupný roj pokropíme rozprašovačem, včely se semknou a nebudou se rozlétávat.

Rychlým a silný úderem do větve je pak sklepneme do připravené bedny (rojáčku), kterou uzavřeme a položíme pod strom, kde roj visel. V bedně ponecháme malý otvor, aby se rozlétlé včely mohly vrátit k ostatním.

Detail odstavce: Jak odchytit roj včel
Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno: 16.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: dottaz

Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav

Zdroj: diskuze Dottaz
Odesláno: 10.5.2016 uživatelem Kott Jaroslav
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK CHOVAT VČELY

Získávání medu

K medobraní přistupujeme pokud možno na konci jedné snůšky (například po odkvětu řepky nebo akátů), a to nejlépe brzy ráno nebo ve dnech bez snůšky. Nikdy by se plásty neměly odebírat večer, po počasí příhodném pro pastvu, protože med bývá částečně ještě nezralý a mohl by zkvasit. Než sklidíme med, musíme se přesvědčit, že je zralý. Zralý med má obsah vody pod 20 %, nejoptimálněji kolem 17 %, protože jedině pak si můžeme být jisti, že med nebude kvasit. Existují dvě možnosti, jak se přesvědčit, jestli je med vhodný k vytáčení, a to zkouškou vystříknutím nebo změřením obsahu vody.

Med se odebírá tak, že postavíme za úl jeden nástavek s utěsněným dnem i víkem a jiný nástavek, ve kterém máme prázdné plásty a rámky s mezistěnami. Velmi lehce úl zakouříme a odstraníme víko a fólii. Vyjmeme krajní plást a obsedající včely smeteme smetáčkem. Pokud jsou ze ¾ buňky zavíčkovány, zavěsíme plást do připraveného utěsněného nástavku, který rychle uzavřeme. Vytahujeme plást po plástu, smetáme včely a plásty se zralým medem ukládáme do utěsněného nástavku. Po vyjmutí medových plástů naplníme medník soušemi.

Po odebrání medných plástů z úlu následuje odvíčkování, vytáčení, cezení, sbírání pěny, plnění, prodej a skladování. Med můžeme také pastovat.

Během celého medobraní dbáme na čistotu. Prostor, ve kterém med vytáčíme, by měl být světlý, suchý a čistý. Musí být „včelotěsný“ a měl by v něm být k dispozici vodovod nebo alespoň možnost k umytí a opláchnutí. Včelař by měl pracovat v čistém oblečení, protože pracuje s potravinou.

Med dělíme na pevný a tekutý. Med s vysokým obsahem hroznového cukru (glukózy) rychle krystalizuje na jemné krystalky (například řepkový), med s vysokým obsahem ovocného cukru (fruktózy) a nízkým obsahem glukózy zůstává dlouho tekutý (například akátový).

Detail odstavce: Získávání medu
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: otázka

Dobrý den.
Chci se vás zeptat jakou včelu medonosnou - plemeno vaše skupina PSNV
upřednostňujete či chováte.
Kdysi jsem se na nějaké přednášce dozvěděl, že chováte i včelu tmavou,
naší původní včelu a usilujete o její navrácení na naše území místo včely kraňské.
Děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne Lébl Zdeněk.

Zdroj: diskuze Otázka
Odesláno: 27.3.2019 uživatelem Zdeněk Lébl
Počet odpovědí: 0

JAK CHOVAT VČELY

Jarní růst

Když teplota vzduchu vystoupá nad šest stupňů Celsia, aktivita včel roste. Některé dělnice začnou připravovat buňky pro nastávající čas plodování. Jednotlivé včely se uvolňují z chumáče a podnikají první prolety. Z blízkého okolí přinášejí vodu, které je v úlu nezbytně zapotřebí. Jestliže venkovní teplota stoupne nad deset stupňů Celsia ve stínu, můžeme počítat s hromadným proletem včel. Včely v malých skupinách opouštějí úl. Důvodem je, že se potřebují vyprášit. Po celou zimu se ve výkalovém váčku ukládaly nestrávené zbytky potravy.

Včelař by měl na počátku tohoto období instalovat napajedla, odstranit ochranné pomůcky, informovat sousedy a zhodnotit úmrtnost.

Péče včely medonosné o plod a potomstvo je v říši hmyzu zcela ojedinělá. O potomstvo se stará jedna jediná včela samičího pohlaví (matka – královna). Ta je oplodněna jednou v životě a ze semene zásob může po dobu několika let oplodňovat desítky tisíc vajíček. Z oplozených vajíček se líhnou dělnice, z neoplozených (což je cílené) se líhnou trubci. Dělnice podle svého stáří přebírají úlohy v péči a ochraně dorostu. Mladušky, takzvané krmičky, plod krmí a ošetřují. Další dělnice (létavky) jsou odpovědné za to, že v úlu bude dostatek vody. Jiné včely se starají o to, aby se v plodišti udržela ideální teplota kolem třiceti pěti stupňů Celsia. Vývoj plodu dělnice trvá 21 dnů a trubce 24 dnů.

Včely jsou stavitelé stejně pilní jako geniální. Každý plást se skládá ze dvou vrstev buněk, obrácených k sobě zády. Vychází se z velmi tenkých zavěšených voskových mezistěn, na které jsou z obou stran dostavovány šestiúhelníkové buňky. Zavíčkované buňky s medem poznáme podle mléčně bílého lesku, buňky s pylem podle různé barvy.

Období mezi hromadným proletem a počátkem květu ovocných stromů je pro každého včelaře napínavé i obtížné zároveň. Včelař ví, že včelstvo potřebuje dostatek potravy a pylu, nedaleký zdroj vody, první čerstvý pyl a nektar a výkonnou matku. Zásahy do včelstva v této době se téměř vždy ukážou jako škodlivé a mělo by se od nich raději upustit. Jestliže je v časném předjaří vidět u česna srážející se vodu, znamená to, že včelstvo už ploduje. Pokud je do úlu přinášen pyl, necháme včelstvo v klidu, protože to je dobré znamení.

Pokud zjistíme, že včely mají málo zásob (odhadem nadzvednutím úlu), musíme přistoupit k přikrmení medocukrovým těstem.

Jarní prohlídku provedeme, až teploty stoupnou nad šestnáct stupňů Celsia, měla by se uskutečnit za slunného dne a měla by sloužit k tomu, aby se ověřily zásoby, odhadla síla včelstva a jeho rozšíření.

Detail odstavce: Jarní růst
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015

JAK ZABÍT OCTOMILKY

Chov octomilek

Optimální teplota pro chov je 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se tím prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě 30 °C a více začínají degenerovat. K chovu lze využít libovolnou sklenici o objemu 0,2 l až 0,5 l. Hrdlo sklenice překryjeme porézní tkaninou a zajistíme gumičkou. Na dno sklenice dáme živnou půdu do výše 1 až 2,5 cm, do které přidáme nastrouhané droždí. Potom se vsype násada asi 50 dospělých octomilek na 1–3 litry obsahu nádoby. Po namnožení nových mušek se zkrmují tak, že se do nádoby klepne, tím mušky spadnou ze stěn a mohou se odsypat.

Detail odstavce: Chov octomilek
Zdroj: Jak zabít octomilky
Zveřejněno: 8.11.2015

TVORBA ODDĚLKŮ

Péče o oddělek

V novém úlu se tedy nyní nachází menší skupina včel, schopná se o něj postarat. Včely nicméně vědí, že jsou někde, kde být neměly, a pokud bychom úl nechali otevřený, zase by se vrátily do původního. Je tedy třeba nechat ho zavřený aspoň jeden den, během této doby si včely na nové místo zvyknou. Současně také zjistí, že ve svém úlu nemají matku, a přejdou do nouzového režimu – pokusí se matku vychovat z existujícího plodu, který v plástech je. Víme, že dělnice se rodí ze stejných vajíček jako matky a záleží jen na druhu potravy, kterou dostávají. Proto včely mohou v matku proměnit jakýkoli dostatečně malý zárodek v dělničině, a ty jsme jim v plástu dali. Včely si samy vyberou nejvhodnější zárodek, postaví kolem něj nouzový matečník a začnou z něho vychovávat matku. Jakmile je to takto zařízeno, včely pokračují v práci, nosí sladinu, starají se o plod a čekají, až se matka vylíhne. Když se podaří, je oplodněna a začne klást, tak se oddělek promění v plnohodnotné včelstvo; jen zpočátku dost slabé.

Detail odstavce: Péče o oddělek
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

ZÁBRANA ROJENÍ

Usazení roje

Roj přinesený v bedně necháme do druhého dne v temnu a chladu, bedna musí mít dostatečné větrání. Druhý den k večeru můžeme včely osadit do připraveného úlu. Ten musí obsahovat souše pokropené vodou, mezistěny a plást s medem. Pokud nemáme medový plást, přidáme placku z medocukrového těsta. Do takto připraveného včelího domečku opatrně sesypeme včely. Pozor na matku, abychom ji někde nepřimáčkli, včelstvo by nemělo možnost vychovat si jinou. Osazování je nutné dělat navečer, kdy včely již nelétají, a to s velkou opatrností a rychle.

Pozor však na roje neznámého původu, které mohou být nositeli nebezpečné nákazy. Proto Státní veterinární správa nařídila roje neznámého původu spalovat.

Když vám uletí roj, nemusíte se bát, většinou si sedne na nějakou větev stromu.

Detail odstavce: Usazení roje
Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno: 16.6.2017

VČELY V KVĚTNU

Oddělek

Oddělek představuje velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního a ověřeného materiálu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme nikterak zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.

Detail odstavce: Oddělek
Zdroj: Včely v květnu
Zveřejněno: 16.5.2016

TVORBA ODDĚLKŮ

Pomůcky k tvorbě oddělku

Než se včelař pustí do tvorby oddělků, měl by si samozřejmě obstarat volný nástavek se dnem a víkem, do kterého bude oddělek později přemístěn. Protože oddělené včely budou potřebovat dostatek zásob, je nutné do nástavku umístit zásobní plást a souš, na kterou byla nastříkána voda. K získání plástu i souše poslouží původní včelstvo oddělku či kterékoli jiné včelstvo. Dále by měl mít včelař po ruce zralý matečník, nejlépe rovnou dva. Připravenou musí mít včelař také přepážku, rámky (nejlépe s mezistěnami) a krmení, kterým bude včely podněcovat k dílu.

Detail odstavce: Pomůcky k tvorbě oddělku
Zdroj: Tvorba oddělků
Zveřejněno: 19.6.2017

VČELÍ SMETENEC

Tvorba smetenců

Dobrou možností, jak přidat ušlechtilou kladoucí matku do včelstva, je tvorba smetence. Matka přijde poštou v zasílací klícce s několika doprovodnými včelami. Klícku je potřeba do druhého dne umístit na klidné místo (většinou doma na skříni). Vhodné je přidat včelám na klícku pár kapek vody, aby nežíznily.

Druhý den omeťte do rojáku přes smyk včely z asi tak patnácti hůře obsednutých medníkových plástů. Zásadou je nepřimést k nim matku, která se může i v mednících vyskytnout. Roják se včelami je třeba potom umístit v chladné a tmavé místnosti. Důležité je smetenec přikrmovat roztokem cukru a vody v poměru 1 : 1. Roztoku není třeba mnoho, asi tak čtvrt litru na den. Podle některých zkušenějších včelařů je vhodné použít roztok studený. Po jedné až dvou hodinách včely kvílivým hlasem projevují svoji osiřelost a je možné přidat horním otvorem v rojáku matku v klícce. Je možné ji přidat i s doprovodnými včelami, i když odborná literatura doporučuje je od matky odstranit. Rojákem udeřte o zem a přes další uzpůsobený otvor v rojáku klícku přidrátujte tak, aby visela v jeho horní části. Včelstvo se po přidání matky asi tak během dvou hodin uklidní, což bývá signálem přijetí matky. Smetenec následně nechte ve sklepě dva dny a dvě noci. Jen kontrolujte roztok cukru ve sklenici, aby včely nehladověly. Třetí den večer smetenec usaďte na mezistěny do úlu podobně jako u oddělků, tedy s nízkým dnem a otevřeným očkem. Náběh nepoužívejte, včely vysypte doprostřed nástavku a poté vyskládejte mezistěnami. Matku je vhodnější nechat v klícce a otevřít jen záslepku u medocukrového těsta, aby se k ní mohly včely prokousat a vyvést ji ven.

Detail odstavce: Tvorba smetenců
Zdroj: Včelí smetenec
Zveřejněno: 11.7.2016

VEVERKA

Veverka obecná prodej

Pokud se někdo rozhodne zakoupit si a chovat veverku obecnou, je nutné si vyřídit příslušná povolení na krajském úřadě Odboru životního prostředí a výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. je veverka obecná ohroženým druhem. Z rozhodnutí úřadu vám může plynout povinnost označit veverku čipem nebo jiným značením. Pokud si veverku koupíte domů již z povoleného chovu a vy ho ještě nemáte, musíte o povolení také požádat, protože vám jinak hrozí pokuta za porušení zákona.

Detail odstavce: Veverka obecná prodej
Zdroj: Veverka
Zveřejněno: 12.10.2014

VYZIMOVANÉ VČELSTVO

Přezimování – zimní klid

Včely neupadají do zimního spánku ani do ztuhlého stavu. Při teplotách po dvanáct stupňů Celsia se začínají shlukovat, klesnou-li teploty pod šest stupňů Celsia, vytvoří se uzavřený chumáč, ve kterém jsou včely seskupeny těsně u sebe. Všechny včely se přidají k chumáči a obklopují ho tak, až vytvoří kouli. Takovéto uspořádání je dokonalým technickým řešením, protože jeho malý povrch brání zbytečným únikům tepla. Vnější vrstva chumáče sestává z těsně u sebe sedících včel, které svými těly vytvářejí izolační vrstvu. Pod ní jsou včely, které pohybem létacího svalstva (aniž by přitom hýbaly křídly) vytvářejí teplo a to vyzařují do okolí. Včely obsedající přímo plásty se zásobami berou potravu a předávají ji všem včelám, zejména těm, které vytvářejí teplo. Podle teploty pak spotřebují rozdílné množství ze zásob medu, který jim slouží jako palivo. Touto cestou si včelstvo udržuje vnitřní teplotu asi dvacet pět stupňů Celsia, na vnějším okraji se teplota pohybuje kolem jedenácti stupňů Celsia. Aby žádná včela příliš neprochladla, starají se včely neustálými změnami místa o to, aby se všichni jedinci, kteří se na čas nalézají na chladném okraji, dostali do teplejších vnitřních prostor. Matka sedí uprostřed chumáče a své místo nemění. Tento způsob života stojí včely hodně životní energie a i přesto za celou zimu uhyne jedna až dvě hrsti včel.

Během chladného ročního období se včelař stará o vnější životní podmínky svého včelstva a měl by uskutečnit jednou za dva týdny prohlídku včelnice. V zimě je důležité, aby měly včely dostatek kyslíku, ale nebyly rušeny (otřesy, hlukem, škůdci); česno zúžíme klínem.

Kdo se chce dovědět, jak se včelám daří, může to zjistit poslechem zvenku u stěny nebo česna. Nepravidelné zvuky nebo silný hukot svědčí o tom, že včelstvu něco chybí. V případě silného hukotu vždy zkontrolujeme, zda není ucpané česno.

K zimní práci patří především drátkování rámků, zatavování mezistěn, čištění a opravy. Z uložených nástavků seškrabujeme zbytky tmelu a vosku. V zimě vytavujeme vosk z vyřezaných plástů.

V zimním období máme čas provést také bilanci předchozího roku a zamyslet se nad tím, co udělat jinak v tom následujícím roce.

Detail odstavce: Přezimování – zimní klid
Zdroj: Vyzimované včelstvo
Zveřejněno: 5.11.2015

JAK CHOVAT VČELY

Péče o včely v podletí

Toto období začíná zpravidla v druhé polovině srpna.

Jen od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty (jedna matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc dělnic). Dělnice vykonávají veškeré činnosti nezbytné k přežití, jako je sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana. Matka zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. Trubci oplodňují mladé matky, což je jejich jediný úkol. V období vrcholícího léta, kdy se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhánět. Včelstvo je na podzim a zimě výhradně samičí.

Včely se již v období vrcholícího léta připravují na chladné roční období. V podletí se vytváří hranice mezi letními a zimními včelami. Líhnoucí se dělnice jsou dlouhověké, zachovávají společenství přes zimu a jsou prvními aktivními včelami na jaře. Proto začíná z biologického hlediska nový včelařský rok.

Délka života včely medonosné závisí především na tom, zda se narodila jako letní, nebo zimní včela, což se projevuje péčí o plod. Letní včela se dožívá jen tří až šesti týdnů, pracuje a stará se o plod. Úkolem zimní včely je najíst se dosyta a vydržet přes zimu. Zimní včely se dožívají zpravidla pěti až šesti měsíců, mohou se dožít i devíti měsíců. K přežití zimních včel je potřeba dostatečná zásoba. Aby včelstvo úspěšně přezimovalo, musí mít na počátku zimy nejméně deset tisíc jedinců.

Péče v podletí podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony – na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že se v každém včelstvu nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.

Staré tmavohnědé plásty musíme vyřadit a nechat roztavit, protože jsou méně kvalitní. Tento zákrok je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů a jehož housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.

Doplnění zásob na zimu: včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se ukládá a nektar zpracovává na med. Med včely přijímají, aby pokryly potřebu energie a tepla, pyl potřebují k vytvoření zásob tuků a bílkovin a krmí jím plod. Jedno včelstvo v zimě spotřebuje průměrně 15 kg krmiva. Proto za odebraný med musíme dát včelám náhradu, a to v podobě cukerného roztoku.

Za krásných říjnových dnů můžeme pozorovat mladušky, které vyletují do okolí česna a vyprazdňují výkalový vak. Létavky hledají pyl a nektar. Ke konci října pomalu včely končí se snůškou, protože kvete už jen pár stromů a křovin. Plodové hnízdo se z několika tisíc buněk rychle zmenší. Koncem měsíce včely většinou úplně zastaví plodování. Včelstvo má průměrně deset tisíc jedinců, ovšem existují i výjimky. Kritická dolní hranice je pět tisíc jedinců.

Včely před zimou není třeba zateplovat, musí mít zachován kontakt s vnějším prostředím, protože podle něj regulují svůj životní cyklus. Včelstva bychom měli nechat přezimovat nad mřížkovým dnem. Otevřené dno omezí plodování, případně brání příliš časnému rozšiřování. Mimo toho se čerstvý vzduch zdola postará o to, aby se na plástech nevytvářela plíseň. Izolované víko zabrání úniku tepla nahoru.

Co se týče opatření proti varroáze, existují v zásadě dva způsoby (biotechnický a chemický). K biotechnickým opatřením patří pravidelné vyřezávání zavíčkovaného trubčího plodu na jaře, vytváření oddělků a chladné přezimování. Při chemickém boji nasazujeme především organické kyseliny a syntetické medikamenty. Používání syntetických léčiv má sestupnou tendenci, neboť u roztoče vypěstovává odolnost. Při chemickém boji se prosazují organické kyseliny (kyselina mravenčí, mléčná a šťavelová).

Detail odstavce: Péče o včely v podletí
Zdroj: Jak chovat včely
Zveřejněno: 29.10.2015

ZÁBRANA ROJENÍ

Kdy se rojí včely

Zachování rodu je základní myšlenkou každého včelstva. V momentu, kdy příroda otevře svůj roh hojnosti, včely se v úlu začnou silně množit a nosit do něj velké množství zásob. Pokud překročí hranici kapacity úlu, rozhodnou se rozdělit rojením. Tomuto aktu předcházejí dlouhodobé přípravy. Jednak matky omezí kladení nových vajíček a včely připraví velké množství matečníkových misek, do kterých donutí matku položit oplozená vajíčka. Z těchto misek se posléze stanou matečníky, ve kterých se tvoří nové matky. Původní královnu včely přestanou krmit, aby zhubla a byla schopna letu, neboť stávající poměr nosné plochy křídel k jejímu velkému zadečku jí to neumožňuje. Po zavíčkování matečníků okolo devátého dne se včelstvo připravuje k rozdělení a odletu do neznáma a nejistoty. Včely do sebe nasají medné zásoby na tři dny a začnou určovat kategorie, které vylétnou a které naopak zůstanou doma s novou neoplozenou matkou.

Rojení je přirozený způsob množení včelstev. V minulosti byla rojivost dokonce vyžadovaná vlastnost – díky ní se snadno navyšoval počet včelstev. V dnešní době včelaři rojivost už tolik neoceňují; včelstva se dají množit i jinými způsoby, ve svém důsledku efektivnějšími. Snaha je tak o selekci takových včelstev, která nejsou přehnaně rojivá. A dále je možné rojivost snižovat až k nule pomocí různých opatření.

Jakmile vzroste okolní teplota na maximum, včely opustí úl. Po zformování se do letové spirály nabírají směr, který jim ukázaly pátračky, tedy na předem vytipované a určené místo. Hučící spirála se pomalu pohybuje v letovém kurzu. Protože matka je špatným letcem, roj vždy nejprve usedne na nejbližší větev, shlukne se do dlouhého hroznu a připraví se na další, snad již konečnou cestu do nového příbytku.

Včely se rojí v období před první snůškou až do 20. června, kdy je konec období rozvoje a včely se začínají připravovat na zimu. Nejčastější příčinou rojení je přitom nedostatek místa v úlu. Včely v úlu mají různé úlohy. Náročné na prostor jsou stavba včelího díla, ukládaní zásob a kladení. Pokud tedy nemohou vykonávat jednu z těchto činností, dělnice narazí matečník a přinutí včelí matku opustit úl (vyrojit se).

Detail odstavce: Kdy se rojí včely
Zdroj: Zábrana rojení
Zveřejněno: 16.6.2017