Surfinie je převislá bohatě kvetoucí rostlina, jež roste do délky i do šířky. Při správném pěstování kvete skutečně tak hodně, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy (což není nutné), zabere vám to mnoho času. Květ surfinie se podobá trumpetě a může mít barvu bílou, růžovou červenou či fialovou.
Surfinie by se měly pěstovat v truhlících nebo v zavěšených květináčích, poněvadž musí mít dostatek místa pro své rozrůstání (v letním období jejich výhonky dosahují délky 1 m i více). Tyto rostliny mohou být dokonce tak těžké (díky velkému množství květů), že špatně uchycené truhlíky převrhnou. Surfinie mají rády hodně světla, proto by měly být umístěny na slunné místo. Na rozdíl od muškátů jim však nesvědčí silné deště a vítr, které mohou jejich křehké výhonky polámat a květy poničit. Jestliže se tak přece jen stane, rostlina neodumře, ale poroste dál.
Co se půdy týče, stejně jako u muškátů je dobré zvolit půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, smíchejte zeminu s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm stačí zasadit 3 rostliny. Pakliže se o ně budete správně starat, hodně se rozrostou.
Zálivka a hnojení
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat: tyto rostliny mají vláhu rády. Nejlepší je pořízení samozavlažovacích truhlíků, které koupíte v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací truhlíky byste měli každý den nebo obden kontrolovat a v případě potřeby dolévat vodu.
Surfinie by se měly v ideálním případě hnojit jednou týdně, a to hnojivem určeným pro muškáty.
Přezimování
I surfinie jsou trvalky. Problém představují v pozdním létě a na podzim pouze plísně: pokud rostliny včas proti plísním neošetříte a plíseň je napadne, nezbude vám než surfinie vyhodit a na jaře koupit nové. Když rostlina zůstane zdravá, zkraťte její šlahouny na cca 20 cm a dejte ji na světlé místo, kde se teploty budou pohybovat mezi 5 °C až 10 °C. Zálivku omezte na minimum (stačí, aby zemina úplně nevyschla) a dopřejte rostlině odpočinek.
Na jaře je potřeba rostlinu zakrátit a přesadit do nového substrátu. A po ledových mužích můžete surfinie vrátit na slunné místo.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr B..
Jak dalekosadit rakytník resetlákový od plotu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Rostliny rakytníku by měly být rozmístěny 1 m od od ostatních rostlin a minimálně 1,5 metru od plotu. Pokud je plot neprůsvitný a tvoří stín dále než 1,5 metru, tak se vysazuje až za tímto stínem.
Petúnie a surfinie jsou sobě hodně podobné, a to jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové prodloužené petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené nebo převislé. Co vám bude dělat u petúnií problém je vybrat si mezi velkým množstvím vyšlechtěných barev, v tomto odvětví jim surfinie určitě nemohou konkurovat. Ale i surfinie mají své přednosti které petúnie nikdy nedoženou, jsou to nádherné i více jak metrové výhonky, kde květy tvoří barevné záclony. To je celý takový malý boj mezi těmito dvěma rostlinami.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Petúnie a surfinie jsou si hodně podobné. Jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové natažené, převislé petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené, nebo převislé a škála barev, v nichž byly petúnie vyšlechtěny, je také mnohem větší než u surfinií. Co ale naopak petúnie u surfinií nikdy nedoženou, jsou ty nádherné i více než metrové barevné záclony květů. To je asi celý takový malý „boj“ mezi těmito dvěma rostlinami.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak dalekood sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Surfinie je potřeba pěstovat v truhlících či v závěsných květináčích, musí mít dostatečné místo pro své rozrůstání, protože v letním období jejich výhonky dosahují délky i více než 1 metr. Dost často se stává, že jsou tyto rostliny tak bohaté a těžké, že pokud nemáte truhlíky pořádně uchycené, najdete je brzy na zemi. Surfinie mají rády hodně světla, proto je nezbytné umístit je na slunné místo. Co surfinie ale na rozdíl od muškátu nemají rády, jsou silné deště a vítr. Jejich výhonky jsou totiž mnohem křehčí a větší vítr je brzy poláme, déšť pak lehce poničí jemné květy. Pokud ale přeci jen k takové „nehodě“ dojede, rostlina vám neodumře, poroste dál.
Co se půdy týče, tak je vhodné zvolit stejně jako u muškátů půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, což je nejjednodušší a nejrychlejší, pak tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, pak smíchejte zeminu, kompost a písek, to vše v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíků o délce 50 až 60 cm zasaďte 3 rostlinky, budete-li se o ně správně starat, opravdu se hodně rozrostou.
V naší poradně s názvem SURFINIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Klimova.
Dobrý den,mohu dát do 60 cm truhlíku 6 kusů rostlinek,prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Čím více rostlin, tím bohatší, ale kratší výhony budou. Zároveň musíte více zalévat, v létě i několikrát denně, protože více rostlin vysaje ze substrátu více vody a hrozí uschnutí.
Surfinie je převislá, bohatě kvetoucí rostlina, rozrůstající se do délky i šířky. Při správném pěstování kvete opravdu tolik, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy, což není nutností, zabere vám to dost času. Květ surfinie se podobá trumpetě a můžete ho vidět v mnoha barvách od bílé, růžové, červené až po fialovou.
Surfinie je možno množit dvěma způsoby, a to semenným anebo u nás nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy surfinie odpočívá. Seřízněte vrcholek surfinie těsně pod kolénkem, nechte zaschnout, nejlépe do druhého dne, ne na slunci, odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchaného písku s rašelinou, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil, stejně tak tento odřezek můžete dát do sklenice s vodou a až pustí kořeny, tak ho přesadit do substrátu.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Surfinie jsou trvalky, ale v našich podmínkách je docela obtížné je po celý rok zachovat v dobré kondici. Zvláště v pozdním létě nebo na podzim hrozí napadení rostlin plísněmi. Pokud surfinie včas proti plísním nepostříkáte a rostlina bude napadena, nezbývá, než ji vyhodit a na jaře sehnat novou. Jestliže vám rostlina zůstane zdravá, zkraťte jí šlahouny asi na 20 cm a přendejte ji na světelné a nemrznoucí místo, kde se teploty budou pohybovat mezi 5 a 10 °C. Omezte zálivku na minimum, jen aby zemina úplně nevyschla, a dopřejte rostlině odpočinek, aby nabrala sílu na další rok.
Na jaře rostlinu vyjměte z truhlíku, odstraňte starou zeminu, dejte nový substrát, rostlinu zaštípněte, aby měla snahu vyhnat nové postraní výhonky a stala se z ní znovu ta krásná bohatá rostlina. Truhlík nedávejte ven dříve než po zmrzlých, tedy po polovině května.
Ve svém příspěvku DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Ahoj,
právě jsem zasadila túje cca 50 cm vysoké v řadě po 30 cm od sebe. Máte někdo zkušenosti, zda mezi ně mohu zatím zasadit letničky ať to je trochu pestřejší, nebo jsou túje agresivní na další rostliny. Jak daleko od zeleninové zahrádky je mohu mít, aby úroda aspoň nějaká byla ?
Dík všem za odpověď.
Renata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Myslíte si že učinky tohoto jsou vždy pozitivní a že nemužou vyvolat vedlejší učinky
Chcete-li, aby surfinie byla bohatá a košatá, je potřeba nové výhonky zaštipovat, aby se rozrůstaly spíš do šířky než do délky. Samozřejmě nemůžete zaštípnout každý výhonek, který vyroste, to byste z rostliny neměli nic anebo by byly šlahouny hodně krátké. Je potřeba se v tom trochu probrat, a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Zkuste si vybavit třeba jahody, tam se nových odnoží také zbavujete, nebo rajčata, u nichž se rovněž prolamují výhonky mezi kmínkem a větvičkou. Ideální je tvarovat surfinii dříve, než začne kvést, přece jen jí květy trochu ubírají na síle. Co je však vedle zaštipování velmi důležité pro bohatou a zdravou rostlinu, je hnojení.
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
V naší poradně s názvem JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Synek Michal.
Dobrý den, chci se zeptat je možné, že by mě mohl kousnout pavouk ??? V noci při spánku mě něco dvakrát kouslo do ruky. Relativně jsem reagoval poprvé tak ze mě něco bodlo do ruky a mírně probralo. Na což jsem cukl rukou. Po nějaké době to bylo znovu kdy jsem už v procitnutí něco rozmačkal neboť mě znovu něco kouslo do prstu téže ruky. Na horní straně ruky kde bylo první kousnutí to začalo svědet. A nateklo a cca 4-5 dnů bylo nateklé. Prst byl o něco horší. Tam se mi udělala malá ranka která chvílemi i krvácela. Ale relativně bolelo to méně než první kousnutí. Na ruce mí zůstal dva vpichy vedle sebe s rozpětím cca 3,8mm od sebe. A na prstu také, ale díky tomu že to byla "otevřena" ranka, která se léčila cca týden není to už tak zřejmě vidět. Celou dobu uvažuji vlastně co mě to potkalo ??? Tak se chci zeptat zda fakt to mohl být u nás na Severní Moravě pavouk .... ???? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíše to byl pavouk. Na téhle fotografii https://goo.gl/images/ReWZ4H je vidět kousnutí od pavouka a vypadá úplně stejně jako to vaše.
Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.
Kdoulovec
Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.
Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.
Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.
Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.
Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.
Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.
Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova. Na keři jsou mí
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
dobry den.nasi sousede mezi nami meli zivy plot s tuji ten porezali a budou stavet novy z betonovych dilcu mame od jeich plotu na hranici a druhych sousedu tuje jiz 20 let jsou asi 7metru vysoke a oni chteji pave ty tuje od jejich pozemku 3m vzdalenosti uplne odstranit ale podle noveho ob.zakoniku ty tuje jsme sazeli davno przed rokem 2014 kdy vznikla povinnost prave sazet tuje a stromy 3metry od hranice pozemkku tazi se proto jestli jsem tedna povinen tyto tuje s hranici jejich plotu jak oni me pisi uplne odstranit a jestli jsem povinen je puustit na svuj pozemek z duvodu stavby plotu dekkkkuji novak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V rámci zachování udržitelných sousedských vztahů, by bylo vhodné, abyste svého souseda na svůj pozemek pustil a vyhověl mu maximálně k dosažení jeho cíle. Jen tak můžete očekávat kompromisní přístup při řešení jednotlivých překážek.
Porážka tak vysokých tújí je krajní řešení a každý rozumný člověk to pochopí.
Ptáte li se zda jste povinnen, tak ano, jste povinnen to, co vám určí soud. Vše ostatní je jen dobrá vůle, která se vám ovšem ve většině případů vyplatí.
Hortenzie pnoucí je naprosto mrazuvzdorná a lehce se vyšplhá do 4m výšky. Mladá rostlina potřebuje k pnutí oporu, ale starší výhony časem zdřevnatí, zmohutní a vzrostlou rostlinu dostatečně podepřou a udrží. V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Nejlépe je vysadit ji na slunné až polostinné stanoviště, ale bude se jí dařit i ve stínu. Vyžaduje vlhkou živnou půdu. Kvete od června do července, květy jsou bílé, nápadné.
Hortenzie (Hydrangea) patří mezi opadavé keře a popínavé rostliny s nápadným květenstvím. Tyto nižší až středně vysoké velkolisté keře s květy většinou v koncových chocholičnatých latách nejlépe rostou na chráněném stanovišti v polostínu, ale mají-li dostatek vláhy, snesou plné oslunění. Velice dobře se daří hortenziím v hluboké humózní a svěží půdě. V zahradě potřebují místo chráněné proti větru. Je-li velmi suché léto, vyžadují silnou zálivku. Na zimu se doporučuje kořenová přikrývka.
Hortenzie řapíkatá patří mezi velmi atraktivní popínavé rostliny, které se u nás vyskytují velmi ojediněle. Původem je z Dálného východu (Korea, ostrov Sachalin, severní Japonsko). Výhodou této rostliny je, že je možno ji sadit i při severních stěnách a ve stínu. Jelikož je plně mrazuvzdorná, tak ji tyto zhoršené podmínky nevadí. Začíná kvést v červnu až červenci, kvete vydatně a částečně uschlé květenství vydrží až do zimy. Koule květů mají 15–25 cm a tvoří je bílé plané květy o velikosti 2 cm. Je jich tak hodně, že dokážou rostlinu doslova zabalit do květů, což na fasádě nebo stromu či jiné podpoře vytváří neskutečný efekt. Vnitřní drobné plodné květy jsou zelenobílé.
Listy jsou zelené a postupně s blížící se zimou se vybarvují do žluta. Běžně hortenzie pnoucí dorůstá výšky 10–20 metrů, roční přírůst je 0,5–1,5 metru. Kmen (lodyha, šlahoun) má měděně hnědou barvu, kůra se loupe a vytváří tak hezkou kombinaci hnědých barev. Rostlina vyžaduje kyselejší, čerstvou, stále mírně vlhkou propustnou půdu s málo rozloženým hrubým humusem. V jílovitých a udusaných hlinitých půdách živoří. Nesnáší vápno! V našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. První rok po vysazení na zahradu se však doporučuje zateplit kmínek, dokud dostatečně nezdřevnatí.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Český česnek je vhodné sadit (před sadbou) na tentýž záhon po 4–5 letech. Na menších zahrádkách to ovšem moc nejde. Pokud je česnek zdravý, není se čeho obávat, jestli jej ale napadla bílá plíseň (proti plísni), nesázejte česnek na stejné místo 8–10 let. Půdu před výsadbou dobře proryjte do větší hloubky a nechte minimálně týden uležet. Pokud se v půdě vyskytují choroby, půdu provápněte.
Na moření česneku a jeho aplikování a výsadbu se názory různí, jedno však zůstává stejné. Česnek moříme v průběhu vegetace i během skladování. Moření má příznivý vliv na zvýšení výnosu a zdravotní stav česneku. Zejména tak česnek uchráníme před houbami Fusarium spp., Bortys spp., Penicillium spp., Sclerotium cepivorum, případně i Helmithosporium allii.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Moc děkuji za odpověď. Prosím, do jak velké jámy doporučujete sázet rostlinku v kontejneru 3l a jaký zvolit substrát?děkuji, TK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vykopejte jamku, která je o něco větší než kořenový bal a umístěte rostlinu do jamky, ujistěte se, že horní část kořenového balu je v jedné rovině s okolní půdou. Zasypte díru vykopanou zeminou a jemně ji zpevněte kolem kořenů rostliny, abyste odstranili všechny vzduchové kapsy. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte, aby se uchytila, a poté navrch přidejte mulč, který udrží vlhkost.
Hortenzii velkolisté svědčí polostín a dostatek vláhy. Její květy mění zbarvení podle kyselosti půdy. Výrazně kyselá reakce uvolní z půdních minerálů hliník nezbytný pro vznik modrého zbarvení. Hortenzie v méně kyselých půdách budou kvést jen růžově. Proto se pro hortenzie prodává speciální hnojivo s hliníkem.
Statnější, rovněž stínomilný druh se jmenuje hortenzie stromkovitá. Ta dorůstá výšky dospělého člověka a kvete bíle.
Stejně vysoká je hortenzie latnatá, která má netypická květenství kuželovitého tvaru. Tento druh se nebojí slunce. Je vhodné rostlinu seřezávat, aby se příliš nerozrostla a aby více kvetla. Její obrys je rozvolněnější, ne tak kompaktní jako u předchozích dvou druhů.
Dále je tu hortenzie řapíkatá, která je pro mnoho lidí překvapením. Je totiž popínavá a svým bílým květenstvím připomíná kalinu nebo černý bez. Snáší i stín a dokáže se pnout po čemkoli.
Hortenzie oslní jen na správném místě. Rostlina žije velmi dlouho a ty druhy, které vykvétají ze starého dřeva, se pozvolna rozrůstají. Jejím vysazením tedy do zahrady umístíte barevnou a tvarovou stálici, kterou navíc není lehké s něčím dalším kombinovat.
Hortenzie velkolistá je do značné míry stínomilná a kvete v pastelových barvách. Například čechravy se do jejího sousedství nehodí pro příliš odlišný habitus a často i pro příliš výraznou barvu květů. Z vyšších rostlin můžete k hortenziím velkolistým přisadit vděčné funkie neboli hosty, kapradiny, případně ozdobné traviny včetně půdopokryvných nízkých bambusů. Také další půdopokryvné rostliny se hodí. Můžete použít pachysandru, vrbinu nebo břečťan. Tyto rostliny si poradí i v kyselé půdě. Proto napsat, jak dalekood sebe sázet hortenzie, je oříšek, vždy záleží na tom, jaké kompozice chcete dosáhnout a jaký druh máte.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PRODEJM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Mohu prodat sazeničku rýmovníku větší 110-Kč, menší 70-Kč v Aši nebo okolí, volejte na tel. 739 990 983 Ještě mi zbývá pár kousků, velké už nejsou, žádná platba předem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenda.
Takovéhle věci se dávají " zadara" !!! Nepochopím jak jsou někomu peníze daleko blížší než cokoliv jiného .
Drobnokvěté minipetúnie Million Bells jsou vlastně petúnie v menším provedení. Květy mají trubkovitý tvar a mohou mít různé barvy (červenou, oranžovou, žlutooranžovou i růžovou či bílou). Dosahují délky do 50 cm.
Zde můžete vidět drobnokvěté minipetúnie Million Bells.
Jak Million Bells pěstovat
Ideálním místem pro pěstování rostliny Million Bells je hodně světlé místo (nemusí být na přímém slunci, ale světlo by jí chybět nemělo). Minipetúnie by se měly dále chránit před větším větrem a deštěm, aby nedošlo k jejich polámání a rozmočení květů. Tyto rostliny jsou určeny k pěstování v závěsných truhlících či květináčích.
Substrát pro pěstování minipetúnií by měl být dobře propustný a bohatý na živiny. Můžete ho zakoupit již připravený (jedná se o substrát pro pěstování surfinií) nebo si ho namíchat doma ze dvou dílů zeminy, jednoho dílu písku a jednoho dílu kompostu. Na dno květináče je dobré dát drenáž, neboť minipetúnie nemají rády přemokřenou půdu. Do truhlíku o délce 50 cm zasaďte 3 až 4 rostlinky. Chcete-li mít truhlík pestrý, zkombinujte různé barvy.
Zálivka a hnojení
Jak již bylo řečeno, rostlina Million Bells nemá ráda přemokřenou půdu, proto to se zálivkou nemusíte přehánět, raději ji nechte trochu vyschnout (ne zaschnout).
Jednou týdně květinu přihnojte (použijte hnojivo pro surfinie).
Přezimování
Na podzim (až minipetúnie odkvete a teploty začnou klesat k nule) je třeba truhlíky přestěhovat do dobře prosvětlené místnosti, kde se bude teplota pohybovat nejlépe mezi 5 °C až 10 °C. Než rostlinu zazimujete, odstraňte z ní všechny suché listy a zkraťte ji na cca 20 cm. V zimním období omezte zálivku na minimum: postačí zalévat jedenkrát za 2 týdny.
Na jaře rostlinu zaštípněte a přesaďte do nového substrátu. Až přestanou teploty klesat pod 0 °C, můžete ji dát na původní místo.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Muškáty jsou světlomilné, a teplomilné. Velmi dobře se jim daří v přímém oslunění, snáší ale i přechodné zastínění. Při delším zastínění se muškáty „vytahují“, jsou zesláblé, nevzhledné, velmi málo kvetou a jsou náchylné k chorobám. Muškáty jsou sice teplomilné, ale velmi dobře snáší od podzimu do jara přezimování ve studených sklenících, světlých sklepech a zimních zahradách. Ideální teplota je kolem 8 stupňů, při vyšší má pelargonie chuť růst, zbytečně se vytahuje a zeslabuje. V letních měsících pelargonie potřebuje pro svůj dobrý růst a bohaté květenství teplé a slunné stanoviště. Ve své původní domovině jsou muškáty nuceny šetřit vláhou, takže s ní umí dobře hospodařit. Stonky i listy jsou schopny udržet určitou zásobu vody, jsou tlusté až sukulentní. Muškáty tedy snáší i za plné vegetace přestávky v zálivce a jako balkonové rostliny nejsou rozhodně tak choulostivé jako třeba surfinie nebo petunie. Na trvale suchých stanovištích ovšem pelargonie rozhodně nenarostou a nekvetou tak dobře jako v přiměřeně vlhkém substrátu. V příliš vlhkém prostředí naopak muškáty zahnívají, trpí chorobami a velmi špatně kvetou. Pelargonie tedy rozhodně snášejí lépe sucho než vlhko, se kterým si neporadí. Podobné je to i s výživou – v přehnojené, příliš živné zemině rostliny rostou velmi bujně, ale zpravidla hůře kvetou, řízky snadněji zahnívají a trpí chorobami. V příliš chudé zemině naopak muškáty zakrňují a špatně narůstají, i když relativně dobře kvetou. V současné době je však možné pořídit na našem trhu speciální pěstební substráty pro pelargonie a muškáty, které jsou svým podílem humusu i přidanými hnojivy ideální pro dosažení bohatého a dlouhého květenství na velkých a silných rostlinách.
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat. Tyto rostliny mají vláhu opravdu rády a nejlépe uděláte, pořídíte-li si samozavlažovací truhlíky, které seženete v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací ale neznamená, že si pro vodu rostliny dojdou sami, je potřeba každý den nebo alespoň obden truhlíky kontrolovat a v případě potřeby vodu doplňovat.
Ani s hnojením to u surfinií nebudete mít tak jednoduché, ideální četnost hnojení je 1krát za týden hnojivem na muškáty.
