JAK DALEKO SE MOHOU SÁZET STROMY OD HRANICE POZEMKŮ
Rychlá odpověď: Minimální vzdálenost stavby od trafostanice v ČR vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle kolem 20 metrů od oplocení zařízení. Přesná vzdálenost však závisí na typu trafostanice a projektové dokumentaci.
Při koupi stavebního pozemku se mnoho lidí soustředí hlavně na velikost pozemku, cenu nebo dostupnost infrastruktury. Méně pozornosti ale často věnují technickým zařízením v okolí, například trafostanicím. Přitom právě jejich umístění může ovlivnit možnosti stavby domu nebo další využití pozemku.
V tomto článku se podíváme na to, jaká pravidla platí pro stavbu domu v blízkosti trafostanice, jak zjistit ochranné pásmo na pozemku a kdy může být trafostanice skutečně problémem. Vysvětlíme také, jaké obavy lidí jsou oprávněné a které patří spíše mezi mýty.
FAQ – často kladené otázky
Jak daleko musí být dům od trafostanice?
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den.Chci se zeptat...tuje zasadili moji rodiče před 20ti lety u plotu se sousedy.Nyní nový majitelé sousedního pozemku mají problém s existencí našich tují u plotu.Výška tují je 2metry.Po dvou lezech tuje zkracujeme vždy o cca 30cm na tuto výšku 2metry.Má soused nárok či právo na odstranění tújí?Vše co proroste k sousedovi vždy odstraníme po předchozí domluvě.Za plotem má soused kompost a trávník.Nic jiného.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Soused má právo na užívání svého majetku bez jakékoliv újmy nebo omezení. Vaše túje, ač rostou na vašem pozemku, tak určitě díky své výšce vytváří stín na sousední parcele. To způsobuje újmu a omezení ve využívání prostoru v bezprostřední blízkosti hranice pozemku. Pokud je situace kritická a soused nutně potřebuje pro využití svého pozemku sluneční svit, tak nezbude nic jiného, než túje více zkrátit a nebo je přesadit o kus dál, aby při jejich současné výšce vrhaly stín pouze k hranici vašeho pozemku, měřeno v době zimního období.
Otázka jak daleko od sousedova pozemku mohu sázet túje nemá v českých zákonech jednu přesně danou odpověď v metrech.
Občanský zákoník vychází z obecné zásady, že vlastník pozemku nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat souseda.
Neřeší tedy konkrétní čísla, ale skutečné dopady výsadby na okolí.
Novinkou posledních let není nový zákon, ale zpřísněný výklad tohoto principu v praxi.
Obecní úřady, stavební odbory i soudy dnes živé ploty a túje posuzují výrazně přísněji než dříve.
Hodnotí se zejména výška, hustota, stínění, vysušování půdy a dlouhodobý vliv na sousední pozemek.
⚠️ Důležité upozornění – aktuální změna v praxi:
Přestože zákon nestanovuje přesnou vzdálenost, v praxi se dnes stále častěji uplatňuje zásada, že
živý plot nebo túje vyšší než cca 2 metry by neměly stát těsně u hranice pozemku,
pokud negativně ovlivňují souseda.
Úřady běžně považují za problematické výsadby blíže než 50–100 cm,
u vyšších tújí pak doporučují 1,5–2 metry odstupu, pokud neexistuje souhlas souseda.
Nejde o nový paragraf, ale o nově prosazovaný výklad, který má reálné dopady.
Doporučené vzdálenosti podle úřední praxe
túje do cca 2 metrů – obvykle alespoň 0,5–1 m od plotu
túje nad 2 metry – doporučeno minimálně 1,5–2 m
výsadba přímo na hranici pozemku je vysoce riziková bez souhlasu souseda
posuzuje se obdobně jako otázka jak daleko se smí vysadit strom od souseda
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
dobry den.nasi sousede mezi nami meli zivy plot s tuji ten porezali a budou stavet novy z betonovych dilcu mame od jeich plotu na hranici a druhych sousedu tuje jiz 20 let jsou asi 7metru vysoke a oni chteji pave ty tuje od jejich pozemku 3m vzdalenosti uplne odstranit ale podle noveho ob.zakoniku ty tuje jsme sazeli davno przed rokem 2014 kdy vznikla povinnost prave sazet tuje a stromy 3metry od hranice pozemkku tazi se proto jestli jsem tedna povinen tyto tuje s hranici jejich plotu jak oni me pisi uplne odstranit a jestli jsem povinen je puustit na svuj pozemek z duvodu stavby plotu dekkkkuji novak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
V rámci zachování udržitelných sousedských vztahů, by bylo vhodné, abyste svého souseda na svůj pozemek pustil a vyhověl mu maximálně k dosažení jeho cíle. Jen tak můžete očekávat kompromisní přístup při řešení jednotlivých překážek.
Porážka tak vysokých tújí je krajní řešení a každý rozumný člověk to pochopí.
Ptáte li se zda jste povinnen, tak ano, jste povinnen to, co vám určí soud. Vše ostatní je jen dobrá vůle, která se vám ovšem ve většině případů vyplatí.
Při prohlídce stavebního pozemku se většina lidí soustředí hlavně na velikost parcely, orientaci ke světovým stranám nebo dostupnost příjezdové cesty. Technická infrastruktura v okolí pozemku ale často zůstává stranou pozornosti. Přitom právě ta může mít významný vliv na budoucí stavbu domu.
Trafostanice patří mezi zařízení, která jsou někdy na první pohled nenápadná. Moderní distribuční stanice totiž často vypadají jako malé technické objekty a lidé je mohou snadno přehlédnout nebo zaměnit za jiné zařízení.
Je proto dobré vědět, jak jednotlivé typy trafostanic vypadají a kde se obvykle nacházejí. Pokud se objeví v blízkosti pozemku, je vhodné zjistit jejich přesnou vzdálenost od plánované stavby.
Kiosková trafostanice
Nejběžnějším typem trafostanice v obytných čtvrtích je tzv. kiosková trafostanice. Jde o menší betonový nebo kovový objekt, který může velikostí připomínat zahradní domek nebo menší garáž.
výška přibližně 2 až 3 metry
větrací mřížky ve stěnách
výstražné tabulky vysokého napětí
často stojí u chodníku nebo na okraji pozemků
Tyto trafostanice jsou navrženy tak, aby byly bezpečné a zároveň nenápadné. V nových obytných čtvrtích se často integrují do okolní zástavby tak, aby vizuálně nerušily prostředí.
Na následující fotografii je typická kiosková trafostanice v obytné zóně. Tento typ stanice se dnes používá nejčastěji v nových obytných čtvrtích, protože je relativně kompaktní a bezpečný.
Sloupová trafostanice
Ve venkovských oblastech nebo na okrajích obcí se často používají sloupové trafostanice. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení a z dálky může připomínat větší rozvaděč nebo kovovou skříň.
transformátor umístěný na sloupu
viditelné izolátory a vodiče
časté u venkovních vedení
Sloupové trafostanice se obvykle nacházejí mimo hustou zástavbu, ale mohou stát také na okrajích vesnic nebo u zemědělských pozemků.
Na následující fotografii je vidět sloupová trafostanice, která se používá především ve venkovských oblastech. Transformátor je umístěn přímo na sloupu elektrického vedení.
Distribuční stanice
Ve větších městech nebo průmyslových zónách se mohou nacházet větší distribuční stanice. Tyto objekty připomínají menší technické budovy a bývají umístěny na samostatných pozemcích.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Při koupi stavebního pozemku je důležité vnímat nejen samotný pozemek, ale také technickou infrastrukturu v jeho okolí. Trafostanice nebo elektrické vedení mohou ovlivnit umístění domu, možnosti budoucí výstavby nebo některé stavební práce na pozemku.
Zkušenější stavebníci nebo projektanti proto při první prohlídce pozemku používají jednoduchý kontrolní seznam. Ten pomáhá rychle zjistit, zda může být trafostanice v okolí potenciálním omezením.
Zkontrolujte vzdálenost trafostanice. Pokud je zařízení v blízkosti pozemku, změřte orientační vzdálenost od plánovaného místa stavby domu.
Ověřte ochranné pásmo. Přesnou vzdálenost ochranného pásma lze zjistit v projektové dokumentaci nebo u provozovatele distribuční soustavy.
Zkontrolujte katastr nemovitostí. Pokud se trafostanice nachází přímo na pozemku, může být zapsáno věcné břemeno pro energetickou společnost.
Ověřte přístup servisní techniky. Provozovatel musí mít možnost se k trafostanici dostat kvůli údržbě nebo opravám.
Zeptejte se na budoucí infrastrukturu. V některých nových lokalitách se trafostanice plánují až při výstavbě dalších domů.
co zkontrolovat
proč je to důležité
vzdálenost trafostanice
může ovlivnit umístění domu
ochranné pásmo
omezení stavebních prací
věcné břemeno
právo přístupu energetiků
servisní přístup
možnost údržby zařízení
plánovaná infrastruktura
možná budoucí výstavba
Pokud se trafostanice nachází v rozumné vzdálenosti a projekt domu je navržen mimo ochranné pásmo, většinou nepředstavuje pro běžné bydlení žádný problém. Přesto je dobré tyto informace zjistit ještě před samotnou koupí pozemku.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Vedení elektrického proudu je v naší republice celkem hustě zastoupeno a na žádost stavebníka jsou distribuční společnosti celkem ochotné přivést silovou elektřinu na hranici pozemku (k pozemku). Tedy někam do rohu nebo k příjezdové cestě.
Na většině území ČR spadá distribuční síť pod společnost ČEZ Distribuce, významnější výjimkou je pak jižní Morava a jižní Čechy, kde je distributorem společnost E.ON. Pro úplnost: v Praze je to společnost Pražská energetika a.s.
Pokud chcete mít jistotu, ještě dřív než koupíte pozemek, že vám distribuční společnost přivede elektrickou energii na hranici pozemku do elektrického pilířku, stačí si na internetu podat „informativní“ žádost o připojení. Vše bude probíhat úplně stejně jako oficiální žádost, až do té doby, že nepodepíšete s distribuční společností smlouvu o připojení – tento postup je normální a běžný.
Ohledně příkonů se doporučuje vyplnit požadavek na třífázový proud, který je i pro elektrické vytápění, nejčastěji se dávají k rodinnému domu jističe 3 x25 A.
Ovšem je třeba pamatovat na to, že se za rezervaci příkonu platí poplatek.
Například:
1 fáze x 20 A – platí se 200 Kč za A = 20 x 200 Kč = 4 000 Kč
3 fáze x 25 A – platí se 500 Kč za A = 25 x 500 Kč = 12 500 Kč
Pokud u žádosti něco opomenete, ČEZ vás vyzve k doplnění a nic se neděje.
Máte-li již elektrický pilířek na hranici pozemku, přijde vám do 30 dnů smlouva o připojení s uvedením podmínek. Smlouvu podepíšete, splníte podmínky, zaplatíte poplatek a ČEZ vás připojí.
Pokud je přípojný bod vzdálený od vašeho pozemku a je třeba ho k vašemu pozemku teprve přivést, přijde vám smlouva o smlouvě budoucí včetně podmínek připojení a vyčíslení poplatku za ampéry. Pokud smlouvu podepíšete a zaplatíte alespoň 50 % poplatku za ampéry, distributoři následně zahájí potřebné úkony, jako vypracování projektové dokumentace, souhlasy sousedů, věcná břemena, povolení (územní souhlas) až po výběr realizační firmy a samotnou realizaci přípojky. O každém kroku vás bude ČEZ informovat dopisem. Zde je však potřeba se obrnit trpělivostí a počítat s tím, že celý proces podle jeho složitosti bude trvat od 3 až do 12 měsíců.
V naprosté většině případů celou přípojku hradí ČEZ Distribuce. Pouze ve výjimečných složitých případech může poskytovatel požadovat nějakou úhradu i od stavebníka. Cena je pak individuální.
Od elektrického pilířku na hranici pozemku si propojení se svým domem řešíte už sami s elektrikářem.
Ve svém příspěvku KDE ZJISTIT ČÍSLO POZEMKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renáta Vrkočová.
chci číslo pozemku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Číslo pozemku najdete v katastrální mapě. Ta je k dispozici na Obecním / Městském úřadu a na Katastrálním úřadu. Když máte internet, tak si můžete zobrazit mapu kteréhokoli katastrálního území na svém počítači. Z této internetové mapy zjistíte nejen číslo pozemku, ale uvidíte i veškeré majitele a jejich podíly a adresy. Tuto mapu najdete tady: https://nahlizenidokn.cuzk.…
Zadáte název obce, kterou potvrdíte v návrhu a kliknete na zobrazit mapu. Až se vám zobrazí, tak ji hodně přibližte, dokud se vám nezobrazí čísla pozemků. Pak dole pod mapou si vyberte nástroj KN (katastr nemovitostí) a klikem na jednotlivé pozemky si můžete prohlížet všechny dostupné informace.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD HRANICE PLOTU SE SOUSEDEM SE MŮŽE UDĚLAT VYVÝŠENÝ ZÁHO A PĚSTOVAT ZELENINUZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.
Dobrý den, včera jsme v hranici pozemku postavili společně plot, se sousedem, ale je od země 8-12 cm. Trvám, aby byl zespodu něčím vyztužený (roxorem nebo betonem, jelikož mají psa vlčáka, který se může podhrábat a dostane na můj pozemek
Je docela agresivní a já jsem 35 let plně invalidní 3.stupeň a silné astma a alergie.Nechci být zmrzačena, mám obrovský strach ze psů.
Odmítám doplatek nákladů, dokud soused zespodu nedá výztuž nebo jinak nezabezpeči proti vstupu psa na můj pozemek. . Jeho teorie je, že tam udělá vyvý#ený záhon až k samé hranici. Je to přípustné?
Řeší spory se sousedy Magistrát občansko právní odd?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klematis se doporučuje vysadit buď v dubnu, v květnu, anebo pak v období od srpna do října. Ale je možné ho vysadit kdykoliv, tyto měsíce se doporučují jako nejvhodnější.
Klematis je potřeba sázet vždy s pořádnou oporou. Ta může být různá, dřevěné žebříky, pletiva, drátěné ploty, betonářské stavební sítě, prostě cokoliv, o co se může rostlina opřít. Pokud si jako oporu vybereme zeď je potřeba, rostlinu sázet od zdi dost daleko, aby se ke kořenům vždy dostala voda.
Sázet klematis by se mělo do výživné zahradní půdy, která je bohatá na humus a živiny (hlavně na vápník). Půda by měla být dobře propustná a prokypřená zhruba do 50 cm a i odvodněná. Rozhodně se mu nedaří v těžké jílovité půdě. Nevyhovuje mu ani půda, která je příliš suchá, ale ani mokrá.
Sazenice klematisu je potřeba sázet dál od sebe (40 – 100 cm). Jakmile se klematis uchytí, je možné ho přesadit, změna místa nevadí ani starší rostlině. Doporučuje se jen s přesazením počkat buď na brzké jaro (než začne rostlina zelenat), nebo na odkvět, kdy se výhonky rostliny zkracují zhruba na 50 - 70 cm. Přesazovat by se měl klematis do vyhnojené jámy, aby se mu lépe dařilo se uchytit.
Při sázení klematisu je důležité správně zvolit místo, je to totiž trvalka, takže se předpokládá, že na daném místě nějakou dobu poroste (samozřejmě je ale možného i přesadit). Před výsadbou je potřeba vykopat jámu o rozměrech kolem 50 x 50 x 50 cm. Na dno jámy se přidá asi 8 cm drenáže, na tuto vrstvu se přidá zemina promíchaná s proleželým hnojem (kompostem, zahradním substrátem). Takto připravená jáma není potřeba, pokud je půda velmi dobře propustná, není přemokřená, ale je odvodněná. V takovém případě stačí vykopat jámu zhruba 40 cm hlubokou a rovnou připravenou sazenici zasadit.
Před sázením je potřeba sazenici namočit do nádoby s vodou, klematis se musí sázet o 10 cm hlouběji, než byla v kontejneru. Při sázení se rostlina nakloní tak, aby směřovala k opoře. Zemina se pak přitiskne k sazenici. Rostlinu je potřeba důkladně zalít. Poté další zálivky už nemusí být tak vydatné, rostlina nesnáší dobře přemokření. Rostlinu je potřeba k opoře přivázat, i další rostoucí výhonky je potřeba vyvazovat tak, aby směřovaly k opoře. Rostlina musí oporu pokrývat celou, výhonky nesmí směřovat jen do jednoho místa. Výhonky je potřeba přivazovat každý rok jak rostou. Ideálně ještě předtím než se zazelenají, protože pak zdřevnatí a jsou křehké a lehce se lámou. Navazování zdřevěnělých výhonků pak může na rostlině napáchat více škody než užitku.
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:
doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOSEF DUFFEK.
Dobrý den nyní na podzim jsem zasadil dva rakytníky.První z návětrné strny-Rakytník řešetlákový samosprašný ,Friesdorfer Orange(Hippophae Rhamnoides Friesdorfer Orange) a druhý JSEM VSADIL za první rakytník po větru, Rakytník řešetlákový samice,Altajská sladká (Hippophae Rhamnoides Altajská).
Prosím o radu zda rakytník samice potřebuje ještě pro opylování samce nebo mu stačí vedle samosprašná odruda.
Přemýšlel jsem ,že bych mohl na samici naroubovat jednu větvičku samce a tím bych to asi také vyřešil,ale raději bych slyšel radu odborníka.Stromy jsou od sebe vzdálené asi 3metry.Samce se mě už nechce sázet,protože na tomto místě už není kam vsadit,aby pak v dospělosti nepřekážel.
Děkuji za radu Josef Duffek Tachov.
Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:
1) doba orby
letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;
2) hloubka orby
ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:
mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;
3) způsob orby
závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:
záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Moc děkuji za odpověď. Prosím, do jak velké jámy doporučujete sázet rostlinku v kontejneru 3l a jaký zvolit substrát?děkuji, TK
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vykopejte jamku, která je o něco větší než kořenový bal a umístěte rostlinu do jamky, ujistěte se, že horní část kořenového balu je v jedné rovině s okolní půdou. Zasypte díru vykopanou zeminou a jemně ji zpevněte kolem kořenů rostliny, abyste odstranili všechny vzduchové kapsy. Po výsadbě rostlinu důkladně zalijte, aby se uchytila, a poté navrch přidejte mulč, který udrží vlhkost.
Nejdříve musíme podle zákona najít odpovědného projektanta, který vypracuje projektovou dokumentaci a který pak odpovídá za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost stavby. Odpovídá rovněž za technickou a ekonomickou úroveň projektu, včetně vlivů na životní prostředí.
Projektovou dokumentaci, jež zahrnuje i dokladovou část (například stanoviska dotčených orgánů), následně posoudí stavební úřad. Pokud je garáž na našem vlastním pozemku a bude sloužit pouze nám, končí celý oznamovací proces povinností stavebníka oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby.
Mezi základní podmínky umístění garáže patří to, že musí být postavena ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru od sousedního pozemku rodinného domu (nachází-li se za plotem pozemek jiný, vzdálenost se dodržet nemusí, vždy ale záleží na konkrétním případu).
Rozhodně stavíme s rezervou, bylo by totiž krátkozraké stavět malou garáž jen proto, že právě vlastníme malé auto. Do garáže se vejde ještě třeba motorka, jízdní kola, sportovní náčiní a skříně na nářadí. Podmínky pro stavbu malých a velkých garáží se liší, přičemž limit je 25 m². Většina dnešních garáží tuto hranici přesahuje.
Malou garáž do 25 m² (na motorku a kola nebo sloužící jako sklad nářadí a podobně) lze na pozemku umístit jen na základě územního souhlasu. Pro jeho vydání musí být prokazatelné, že stavbě nic nebrání (stavba je v souladu s územním plánem, dotčené orgány mají souhlasné stanovisko, všichni účastníci stavebního řízení se stavebním záměrem souhlasí). Poté může stavební odbor vydat územní souhlas dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Garáž větší než 25 m² se nejprve musí na pozemek potenciálně umístit. To je úkolem územního rozhodnutí. Potom přichází na řadu stavební povolení. Územní rozhodnutí a stavební povolení lze sloučit a požádat o ně najednou tehdy, když jsou podmínky území jednoznačné. To znamená, že je vše vyřešeno a stavbě nic nebrání: k pozemku se nevážou žádné výjimky; je vyřešen přístup na komunikaci; se stavbou souhlasí sousedi i všechny dotčené orgány; pozemek se nenachází v památkově chráněném území nebo v chráněné krajinné oblasti (a pokud ano, pak odbor památkové péče či příslušný odbor chráněné krajinné oblasti se stavbou souhlasí). Jestliže podmínky území jednoznačné nejsou (například technicky nelze dostát požadavku umístění garáže 1,5 m od hranice pozemku), musí se nejdříve projednat a udělit výjimka o Obecné technické požadavky na výstavbu ve znění pozdějších předpisů , poté přijde na řadu územní řízení a následně stavební povolení.
Garáže můžeme rozlišovat podle toho, z jakého materiálu jsou postaveny, jedná se tedy o garáže zděné, betonové, montované, montované zateplené.
Rozměry garáže se stanovují na základě potřeb zákazníka, přičemž nejmenší rozměr garáže je 5020 x 2900 x 2160 mm (délka x šířka x výška).
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
Formuláře ČEZ Distribuce lze stáhnout na oficiálních stránkách distributora nebo vyplnit přímo v distribučním portálu. Nejčastěji jde o žádost o připojení elektrického zařízení nebo formulář pro změnu rezervovaného příkonu.
Na webu distributora najdete přehled všech dokumentů ve formátu PDF. Ty lze vyplnit elektronicky nebo vytisknout a podepsat. V posledních letech se ale stále více používá online podání, protože systém automaticky kontroluje některé chyby ve formuláři. Pokud například chybí povinné údaje nebo přílohy, portál vás na to upozorní ještě před odesláním žádosti.
Jak podat žádost o připojení elektřiny
Pro připojení domu nebo pozemku je potřeba podat žádost o připojení elektrického zařízení. Tento formulář slouží k vytvoření nového odběrného místa v distribuční síti.
Žádost lze podat elektronicky prostřednictvím distribučního portálu nebo jako vyplněný PDF dokument. Distributor následně posoudí kapacitu sítě a stanoví technické podmínky připojení. Ty obvykle zahrnují požadavky na elektroměrový rozvaděč, velikost jističe a umístění přípojky. Celý proces může trvat několik týdnů až měsíců podle složitosti připojení.
Kolik stojí připojení elektřiny ČEZ
Cena za připojení elektřiny se odvíjí především od velikosti hlavního jističe. Tento poplatek představuje cenu za rezervovaný příkon v distribuční síti.
Například běžný rodinný dům s jističem 3x25 A zaplatí za připojení přibližně několik desítek tisíc korun. Do této ceny se ale nezapočítávají práce elektrikáře ani budování přípojky na pozemku. Tyto náklady se mohou výrazně lišit podle délky kabelového vedení nebo složitosti instalace.
Jak dlouho trvá připojení elektřiny
Doba vyřízení žádosti o připojení elektřiny závisí na technické náročnosti projektu. U jednoduchých připojení může být proces hotový během několika týdnů.
V praxi ale často trvá celý proces několik měsíců. Distributor musí nejprve posoudit kapacitu sítě, připravit technické podmínky a následně probíhá realizace přípojky. Pokud je nutné posílení elektrického vedení nebo výstavba nové infrastruktury, může se doba připojení ještě prodloužit.
Jak zvýšit jistič u ČEZ Distribuce
Zvýšení výkonu elektřiny se řeší podáním formuláře žádost o změnu rezervovaného příkonu. Tento dokument slouží k úpravě velikosti hlavního jističe.
Distributor po podání žádosti zkontroluje, zda je elektrická síť schopná vyšší výkon dodat. Pokud ano, vydá technické podmínky pro změnu jističe. V některých případech může být nutné upravit elektroinstalaci nebo elektroměrový rozvaděč. Proto je dobré celý proces konzultovat s elektrikářem.
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubica Zemková.
Prosím o radu , koupila jsem si Ginko jako 70 ti cm proutek, nevím zda ho mám zastřihnout, aby se rozvětvil, nebo ho nechat ještě růst do výšky jaký chci mít kmínek. Ten samý problém mám s dřínem, jeden 2 metrový šlahoun. Prosím o radu. Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ginkgo stromy potřebují prořezávat pouze jednou ročně během vegetačního klidu na konci zimy. Konkurenční větve odstraňte ostrými zahradními nůžkami. Vzhledem k tomu, že tyto stromy dozrávají, aby měly velké koruny, můžete se rozhodnout zúžit jejich tvar. Zastřižením hlavní větve dosáhnete založení koruny a můžete tak nastavit její výšku, takže se vplatí počkat, až tam proutek doroste.
Dřín má tendenci tvořit více vůdčích stonků a pro kontrolu velikosti budete muset odříznout výhonky, které se objeví. Chcete-li rostlinu vycvičit jako malý strom, vyberte hlavní výhon jako kmen a poté systematicky odřezávejte konkurenční výhonky. Tento druh lze také snadno prořezávat, aby se udržoval jako rostlina živého plotu. Nejlepší načasování pro výchovný řez je bezprostředně poté, co květy na jaře odkvetou, ale uvědomte si, že při prořezávání přijdete o plody pro danou sezónu.
Vlastníkem přípojek může být osoba odlišná od vlastníka pozemku, na kterém jsou přípojky umístěny. To může představovat problém při majetkoprávních dispozicích (převodech) s pozemkem, v němž jsou uloženy přípojky, které slouží budově na pozemku umístěné. Nelze totiž vždy spoléhat na to, že přípojky budou ve vlastnictví vlastníka pozemku. V takovém případě by nemohly být ani platně převedeny při převodu pozemku, v němž jsou umístěny, a to i přesto, že do převodní smlouvy již není nutné výslovně zahrnout vůli k jejich převodu. Vlastníkem elektrické přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Sousedské spory kolem tújí a živých plotů se v Česku řeší především podle
§ 1013 občanského zákoníku, který stanoví,
že vlastník pozemku nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat souseda.
Neřeší se tedy samotná vzdálenost v metrech, ale skutečný dopad na užívání sousedního pozemku.
V naší poradně s názvem HLEDÁNÍ POZEMKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Kemza.
Pozemek dle jména v obci Tři Dvory
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Katastrální úřady poskytují výstup z katastru nemovitostí - tzv. přehled vlastnictví. Přehledem vlastnictví se rozumí tiskový výstup vytvořený pro zadanou osobu v rámci územní jednotky (tedy i celé ČR), jehož obsahem je výčet katastrálních území s uvedením čísel listů vlastnictví, na kterých má zadaná osoba zapsáno vlastnické nebo jiné věcné právo, případně, že k zadané osobě v katastru žádné takové právo evidováno není. Na přehledu budou uvedena jak jednotlivá katastrální území, tak čísla listů vlastnictví pro každé katastrální území.
Při žádosti se ověřuje totožnost žadatele. Jde to samozřejmě zařídit osobně i poštou či datovou schránkou, jen je při tomto podání třeba vyřešit prokázání totožnosti. Přehled vlastnictví lze získat také prostřednictvím zřízené služby Dálkového přístupu https://www.cuzk.cz/%E2%80%… .
Prokázání totožnosti při osobním podání
V případech, kdy je žádost o poskytnutí přehledu vlastnictví nebo údajů ze sbírky listin podána osobně na katastrálním úřadě, bude proto katastrální úřad po žadateli požadovat, aby předložil doklad totožnosti.
Prokázání totožnosti při jiném než osobním podání
V případech, kdy žádost není podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, bude katastrální úřad totožnost žadatele považovat za zjištěnou, pokud žádost bude opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu, úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele.
Z výše uvedeného vyplývá, že o přehled vlastnictví může žádat kdokoliv, kdo prokáže svoji totožnost, není třeba prokazovat právní zájem ani jednat na základě plné moci. Pokud se o přehled vlastnictví žádá osobně, je vyhotoven na místě. Stačí navštívit jakékoli katastrální pracoviště.
Osobu je třeba co nepřesněji identifikovat, nejjednodušeji samozřejmě pomocí rodného čísla. Poplatek za vydání přehledu vlastnictví činí 50 Kč za každou stránku A4 a hradí se buď v pokladně katastrálního pracoviště a nebo na výzvu k zaplacení, kterou katastrální úřad zašle po obdržení žádosti.
Chcete-li informace o pozemku, uděláte nejlépe, když osobně návštívíte nejbližší katastrální pracoviště. Seznam pracovišť i s adresami najdete zde: https://www.cuzk.cz/Urady/K…
Další možnost je poslat žádost s úředně ověřeným podpisem na katastrální úřad do Prahy. Adresa je
Katastrální úřad pro hlavní město Prahu
Pod sídlištěm 1800/9
Kobylisy
18214 Praha 8
ID datové schránky: qjfadtx
Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.
V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.
Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.
Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.
Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.
Co se může stát, když budu sázet túje proti vůli souseda
Modelový příklad ze současné praxe
Majitel pozemku vysadil túje přibližně 30 cm od hranice pozemku.
Po několika letech dorostly výšky přes 3 metry a začaly výrazně stínit
sousedovu zahradu a zeleninové záhony.
Soused se nejprve pokusil o domluvu, následně podal podnět na obecní úřad.
Při místním šetření úřad posuzoval výšku tújí, hustotu porostu a dlouhodobý dopad.
Výsledkem nebyla pokuta, ale výzva k nápravě – konkrétně
nařízení snížení výšky a částečné odstranění tújí.
Rozhodující nebylo, kdy byly túje vysazeny, ale jejich aktuální negativní vliv.
