Rychlá odpověď:
Zelená skalice (síran železnatý) se používá především k hubení mechu v trávníku a k doplnění železa rostlinám. Běžná dávka je přibližně 4–5 g na 1 m² trávníku, tedy asi 40–50 g na 10 m². Po aplikaci mech během několika hodin tmavne a během několika dní odumírá. Je nutné dávat pozor na beton a dlažbu, protože skalice může zanechat rezavé skvrny.
Mech v trávníku patří mezi nejčastější problémy starších zahrad. Objevuje se hlavně tam, kde je půda kyselá, utužená nebo kde trávník trpí nedostatkem světla. Pokud se mech nechá bez zásahu, dokáže během několika sezón vytlačit velkou část trávy.
Jedním z nejrychlejších způsobů, jak růst mechu zastavit, je použití zelené skalice. Tento jednoduchý přípravek používají zahradníci už desítky let. Aby ale fungoval správně a trávník nepoškodil, je důležité znát správné dávkování, způsob aplikace a také nejčastější chyby.
FAQ – často kladené otázky
Kolik zelené skalice na 10 m² trávníku?
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Představuje velmi jednoduchý a zároveň chuťově zajímavý recept. Budete potřebovat 10 dkg krevet (čerstvé nebo mražené), 4 stroužky česneku, 2 šalotky, kostku zeleninového bujónu, olej, sůl, pepř, citrón, zázvor a kousek čerstvé citrónové trávy.
Na oleji osmažíme krevety s plátky nakrájeného česneku. Osolíme a opepříme dle chuti. Citrón důkladně omyjeme a spaříme horkou vodou. Poté nakrájíme na kolečka. Oloupaný zázvor, kus citrónové trávy (cca 5 cm) a šalotku drobně nasekáme a orestujeme spolu s pokrájenými citróny. Podlijeme zeleninovým vývarem a asi 15 minut necháme povařit na mírném ohni. Pak vše přecedíme přes sítko, znovu přivedeme k varu a přidáme krevety. Necháme ještě cca 10 minut povařit. Nakonec můžete do polévky na talíři vhodit ještě čerstvé bylinky (koriandr, šalotku, pažitku...)
Grilovaná kuřecí stehýnka s citrónovou trávou
Připravte si dvě vykostěná kuřecí stehýnka a opláchněte je. Na marinádu budete potřebovat stroužek česneku, 5-ti centimetrový kousek citrónové trávy, kousek oloupaného zázvoru, dle chuti chilli papričku. Vše jemně nasekejte a smíchejte s 1 – 2 lžicemi rostlinného oleje. Marinádu vetřete do kuřecího masa. Pokud máte rádi na kuřeti kůži, potírejte maso marinádou zespoda (ne do kůže – nedostala by se vám k masu). Takto připravené maso nechte odležet zhruba hodinu. Předehřejte troubu na 180 stupňů. Poté stehýnka zprudka opečte na pánvi nebo grilu a dopečte v troubě doměkka. Podávat můžete s bramborem nebo restovanou zeleninou.
Filátka z pstruha s lilkovými lasagnemi
Z dvou čerstvých pstruhů si připravíme filety. Osolíme je a opepříme. Kouskem citrónové trávy spojíme konce filetů, resp. protkneme je. Poté upečeme na másle.
Na lasagne budete potřebovat 2 větší lilky, 400 g sekaných rajčat, 70 g parmezánu, čerstvou bazalku, sůl, pepř, olej. Lilky nakrájejte na tenčí plátky a lehce osmažte na oleji, přebytečný olej vysušte papírovou utěrkou. Osolená a opepřená sekaná rajčata rozvařte na tomatovou omáčku, přidejte čerstvou bazalku a rozmixujte. Do zapékací misky na sebe vrstvěte plátky lilku, nastrouhaný parmezán, tomatovou omáčku. Opakujte do výšky cca 5 – 7 cm. Končete vrstvou parmezánu. Dejte zapéct na 30 minut do trouby na 160 stupňů.
Nakonec svařte jednu smetanu ochucenou solí, pepřem a bazalkou a lehce zašlehejte tyčovým mixérem. Touto omáčkou přelijte na talíři filátka i zapečené lilky.
Grilovaný ananas po thajsku
A nakonec sladký dezert. Oloupejte jeden kus menšího zralého ananasu a nakrájejte ho na plátky.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY VEDLE TŮJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirřina Spáčilová.
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat manžel pěstuje doma vinnou révu. Ze strany od souseda nám to vžy chytne plíseň. Na zahrádce soused má tůje je možné, že se tůje a vinná réva nesnáší. Děkuji za odpověď. Spáčilová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Spíše ty túje brání v proudění vzduchu a v listech révy se pak vytvoří vlhké prostředí, což vede ke vzniku plísně, ať už přilétla odkudkoliv. Buď přesaďte révu na otevřené slunné prostranství a zalévejte ji ke kmínku a ne na list. A nebo rostliny révy ošetřete postřikem. Těsně před květnem aplikujte FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE a po odkvětu v červnu aplikujte MELODY COMBI.
S čím je vitálka nejvhodnější kombinovat v suché zahradě?
Vitálku je nejvhodnější kombinovat s rostlinami, které mají podobné nároky na sucho a chudou půdu.
Ideální jsou okrasné trávy, suchomilné trvalky a aromatické keříky s otevřeným habitem. Tyto rostliny vitálku nestíní, nekonkurují jí u kořenů a nevytvářejí vlhké mikroklima. Díky tomu vitálka dlouhodobě kvete a neztrácí vitalitu ani po několika sezónách.
Proč vitálka často zmizí po kombinaci s jinými trvalkami?
Vitálka mizí nejčastěji kvůli dlouhodobé konkurenci o prostor, ne kvůli suchu.
V běžném trvalkovém záhonu jsou rostliny vysazené hustě, pravidelně zalévané a hnojené. Vitálka v takovém prostředí ztrácí svou přirozenou výhodu. Sousední trvalky ji postupně přerostou, zastíní a vytlačí, až vitálka během jedné až dvou sezón zmizí.
Je vitálka vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu?
Vitálka není vhodná do klasického smíšeného trvalkového záhonu.
Takové záhony jsou navržené pro rostliny s vyššími nároky na vodu a živiny. Vitálka v nich dlouhodobě nefunguje, i když první rok může vypadat dobře. Pokud chcete vitálku zachovat, je lepší ji vysadit do samostatného suchého záhonu nebo do volnější kompozice.
Snesou se vitálka a okrasné trávy?
Ano, vitálka a okrasné trávy tvoří jednu z nejlepších kombinací.
Vzdušné trávy vitálku nestíní a nechávají jí dostatek prostoru. Zároveň vytvářejí strukturu záhonu i mimo dobu květu. Důležité je vyhnout se hustým a agresivním travám, které by vitálku časem vytlačily.
Může být vitálka kombinovaná s levandulí?
Ano, vitálka a levandule spolu fungují, pokud mají dost prostoru.
Obě rostliny milují sucho a propustnou půdu. Problém nastává, pokud je levandule příliš hustá nebo přehnojená. V takovém případě začne vitálku zastínit a vytvářet vlhčí mikroklima, které vitálce nesvědčí.
Proč vitálka nekvete, i když v kombinaci přežívá?
Nejčastějším důvodem je příliš silná konkurence nebo přehnojení.
Vitálka pak investuje energii do přežití, ne do kvetení. Pokud je obklopená bujnými rostlinami nebo roste v příliš výživné půdě, květy se objevují minimálně nebo vůbec. Řešením je ubrat sousedy a zjednodušit záhon.
Je vitálka vhodná jako půdopokryvná rostlina?
Ne, vitálka není půdopokryvná rostlina.
Vitálka potřebuje kolem sebe otevřený prostor. Pokud je kombinovaná s půdopokryvnými druhy, ty jí rychle obsadí kořenový prostor a vitálka začne slábnout. Výsledkem je její postupné vymizení.
Může vitálka růst jako solitér?
Ano, vitálka funguje velmi dobře jako solitér.
V suché zahradě nebo na svahu může vitálka růst samostatně nebo v malých skupinách.
Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.
Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
hledám postup,způsob jak oloupat semena dýně ne jak je pražit..
děkuji
Jiří
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.
Zavlažování trávníku
Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).
Sekání trávníku
Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.
Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.
Kombinace vitálky s okrasnými travami patří k nejspolehlivějším. Trávy vytvářejí strukturu záhonu, aniž by vitálku dusily nebo připravovaly o světlo.
Důležité je vybírat vzdušné a spíše nižší trávy. Husté, agresivní trsy vitálku časem vytlačí. Pokud ale zvolíte správné druhy a dodržíte rozestupy, získáte záhon, který funguje bez zásahů.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.
Nejčastěji pěstovaný je u nás klasický špenát, který má kulaté hladké semeno. Ten má tu nevýhodu, že se musí vysévat velmi brzy na jaře či na podzim, protože za dlouhého dne vybíhá velmi rychle do květu. Jeho nevýhodou je tedy poměrně malá výtěžnost díky krátké době pěstování, protože rychle vykvétá. Odrůda Giant Noble je špenát naprosto stejné chuti jako špenát předešlý, má však oproti předešlému druhu veliké tučné listy tmavé barvy. Jeho výhodou je, že ještě na začátku června je krásný, vzrostlý, nevykvetlý a neustále narůstá, protože se mu průběžně utrhávají jen ty velké listy. Pěstování klasického špenátu je velmi jednoduché. Brzy na jaře se naseje semeno do řádků. Špenát brzy pokryje půdu mezi řádky, čímž se zamezí výskytu většího množství plevele. Špenát se sklízí spolu se salátem a ředkvičkami jako první zelenina.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radana.
Ricinový olej proti krtkům může být velmi účinný, pokud se správně aplikuje do aktivních tunelů a okolní půdy. Nejde o jed, ale o přírodní odpuzovač, který změní podmínky v půdě.
Krtci mají velmi citlivý čich a reagují na změny pachů v prostředí. Pokud se ricinový olej dostane do tunelového systému, začne krtek oblast považovat za nepříjemnou. Většinou se proto přesune jinam. Důležité je ale ošetřit větší část zahrady, protože pokud se směs dostane jen do jednoho krtince, krtek využije jinou část tunelů a zůstane v blízkosti.
Za jak dlouho krtek odejde po aplikaci ricinového oleje?
Ve většině případů začne aktivita krtka klesat během několika dnů. Úplné opuštění zahrady ale obvykle trvá jeden až dva týdny.
První dny po aplikaci se mohou objevit ještě nové malé krtince. Krtek totiž hledá cestu, jak se z nepříjemného prostředí dostat pryč. Pokud je směs ricinového oleje aplikována na dostatečně velkou plochu, postupně se tunelový systém stane pro krtka neobyvatelný. Jakmile se nové krtince přestanou objevovat po dobu dvou týdnů, je velmi pravděpodobné, že krtek oblast definitivně opustil.
Kolik ricinového oleje je potřeba na zahradu?
Množství ricinového oleje závisí hlavně na velikosti zahrady a rozsahu tunelů. Pro běžnou zahradu obvykle stačí 100 až 300 ml ricinového oleje.
Důležitější než samotné množství je správná aplikace. Směs by měla být rovnoměrně rozlita do míst, kde je aktivní systém krtčích tunelů. Pokud se použije příliš malé množství nebo se směs nalije jen do jednoho krtince, efekt bude slabý. Naopak při správném ředění a ošetření širší plochy může být ricinový olej velmi účinný odpuzovač.
Může ricinový olej krtka zabít?
Ricinový olej není určen k zabíjení krtků. Jeho hlavním účinkem je změna pachových a chuťových podmínek v půdě.
Krtek reaguje na změnu prostředí velmi citlivě. Pokud se ricinový olej dostane do lovných tunelů, začne pro něj být prostředí nepříjemné. Krtek se proto většinou rozhodne teritorium opustit a přesunout se jinam. Díky tomu jde o relativně šetrnou metodu, která nevyžaduje použití pastí ani jedů. Mnoho zahradníků proto považuje ricinový olej za humánní způsob řešení.
Co když krtek po aplikaci stále dělá krtince?
Pokud se po aplikaci objevují nové krtince, znamená to, že krtek ještě úplně neopustil tunelový systém. Často pouze hledá nové místo.
V takové situaci je vhodné sledovat, kde se nové krtince objevují. Ty obvykle vznikají na okraji ošetřené oblasti. Stačí proto aplikovat směs ricinového oleje i do této části zahrady.
V naší poradně s názvem FIKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristina.
Myslím si že ficus nekvete nemyslím si to špatně? včera mi kamarádka tvrdila že kvete
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Fíkus je české jméno pro rostlinu fíkovník pryžodárný a ten opravdu kvete. Stejně jako u jiných členů rodu Ficus, květy vyžadují jen určitý druh vosku, aby jím byly opylovány ve společně vyvinutém vztahu. Vzhledem k tomuto vztahu rostlina nevytváří vysoce barvité nebo voňavé květy, které by přilákaly další opylovače. Plod je malý žlutozelený oválný 1 cm dlouhý, sotva jedlý a obsahuje pouze životaschopné semeno. Zde se můžete podívat, jak vypadají jeho květy https://www.google.cz/image…
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Jak již bylo napsáno výše, citrónová tráva je jednou ze základních bylinek asijské kuchyně. Používá se v indonéské, thajské, indické i vietnamské kuchyni. Pro zpracování se využívají nejměkčí části stonků. Přidává se buď do pokrmů jen pro provonění, nebo se nadrobno naseká k samotné konzumaci. V prvním případě uřízneme asi pěti centimetrový kousek trávy, který lehce pomačkáme. Tím se lépe uvolní jeho aroma. Takto používáme do různých vývarů a polévek, necháme povařit a před samotným podáváním ho vyjmeme.
Ve druhém případě se nadrobno nasekané kousky citrónové trávy přidávají především do salátů, čatní, marinád na maso a ryby, přímo do masových směsí, do dušených a zapékaných jídel apod. Dodává jim velmi pikantní a zajímavou chuť. Často je kombinována s česnekem, šalotkou, koriandrem nebo chilli paprikou.
Nejlépe je samozřejmě použít citronelu čerstvou. Ale ani sušením nebo zmrazením neztrácí nic ze své typické chuti.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Motorové sekačky jsou ideální volbou pro údržbu středně velkých trávníků, třeba i s členitějším terénem. Umožňují efektivně sekat i vyšší a hustší travní porosty. Benzínová sekačka je výborným pomocníkem tam, kde není v dosahu přívod elektrické energie anebo tam, kde se při práci nechcete omezovat přívodním elektrickým kabelem. Moderní čtyřtaktní motory se vyznačují dlouhou životností a snadnou obslužností. Jsou šetrné k životnímu prostředí a splňují náročné hlukové normy stanovené Evropskou unií.
Motorová sekačka bez problémů zvládne posekat i vyšší a hustší travní porost a posekanou trávu posbírá do koše. Pokud nebudete chtít trávu sbírat a někde na zahradě skladovat, můžete mulčovat – dovnitř sekačky je totiž možné vsunout mulčovací vložku. Kombinovaně lze střídat mulčovaní a sběr do koše nebo výhoz dozadu.
Sekačka se dá nastartovat buď pomocí navíjecího startéru, který je připevněn k horní části sekačky (startuje se zatažením za lano). Nebo jsou některé sekačky vybaveny elektrickým startováním, které funguje tak, že jednoduše zmáčknete tlačítko start.
Nastavení výšky sečení se ovládá pomocí páčky, která pohybuje výškou nastavení koleček od země. Rozmezí je různé od 2 cm do 9 cm výšky, záleží na výrobci. Šíře sečení je závislá na modelu a šíři žacího nože.
Motorová sekačka funguje na benzínový motor, do kterého se doplňuje benzín Natural 95 a do motoru olej určený pro zahradní techniku, například Garden 4T 10W-30. Pravidelně kontrolujte stav oleje. Na víčku s měrkou je vyznačena maximální a minimální hladina oleje (platí při zašroubovaném víčku). Sekačka musí být při zjišťování hladiny oleje na vodorovné ploše a minimálně 30 minut po provozu.
Spouštění žacího nože se provádí pomocí vrchní páky, která se přitiskne k rukojeti.
Některé sekačky mají vlastní pohon, který se ovládá pákou před držadlem zepředu. Některé modely jsou vybaveny ještě rychlostí pohonu – zpravidla mají dvě rychlosti (pomalá a rychlá).
Sběrný koš je součástí každé sekačky a liší se pouze objemem. Sběrný koš se vyprázdní tak, že uchopíte sběrný koš za rukojeť a zvednete jej přímo nahoru. Zadní kryt se otočí kolem tyče zadního krytu mimo sběrný koš a sejmete sběrný koš z adaptéru na koš na sekačce. Zatímco budete držet rukojeť, zvednete nahoru zadní část sběrného koše a vysunete koš směrem dozadu. Při nasazování sběrného koše na sekačku zpět, se ujistěte, zda horní část sběrného koše dosedá na opěrnou tyč mezi rukojeťmi.
V motoru je nutné kontrolovat předepsané množství motorového oleje dle návodu. Pečlivě si přečtěte a dodržujte uvedené pokyny.
V naší poradně s názvem ZMĚNA DODAVATELE U PŘÍPOJKY ELEKTŘINY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo ing malý.
Vážení,mám el.přípojku na chatě na Vlčkové u Zlína asi od roku 1975 tj.cca45let.Spotřebu mám malou,na sekání trávy,občas světla,mám83let,takže údržbu a ostatní práce dělá syn.Mám e-on,kterému jsem platíval napřed asi 400kč,potom 600kč,pak 1200 kč a dnes jsem dostal fakturu od stejné firmy na 1600kčza rok,spotřeba tak za 100kč.Potřeboval bych poradit jak najít jinou firmu,levnější a jak se u ní přihlásit.Předem s díky Ing.Ivo Malý
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tohle neustálé zvyšování elektřiny kvůli dotacím na obnovitelné zdroje je fakt hrozné. Pak lidi, jako vy, co mají spotřebu nula nula nic, tak musí platit takové peníze. Vlčková patří do území, kde vládne E-ON a je velmi nepravděpodobné, že získáte dlouhodobě nižší cenu u nějaké konkurence. Situaci můžete prozkoumat telefonem na ČEZ a zeptáte se na jejich nabídku. Pokud s ní budete spokojen, tak za vás kompletně zařídí převod z E-ON na ČEZ. U ČEZu si můžete objednat, aby vám zavolali, čím ušetříte za telefonní poplatky. Objednávku hovoru provedete zde: https://www.cez.cz/cs/prejd…
Velmi účinný postup, který se mi na zahradě opakovaně osvědčil, je kombinace aplikace zelené skalice a vertikutace. Tyto dvě metody se totiž dobře doplňují.
Zelená skalice nejprve mech usmrtí. Vertikutátor potom odumřelý mech mechanicky odstraní a zároveň provzdušní půdu. Díky tomu se vytvoří prostor pro růst nové trávy.
Doporučený postup:
aplikace roztoku zelené skalice
čekání přibližně 5–7 dní
mechanické vyhrabání nebo vertikutace
dosetí trávy na prázdná místa
lehké zavlažování pro podporu růstu
Po tomto postupu se často během několika týdnů výrazně zlepší hustota trávníku. Pokud se zároveň odstraní příčiny růstu mechu, může být výsledek dlouhodobý.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Správná příprava roztoku je jeden z nejdůležitějších kroků. Pokud je koncentrace příliš slabá, mech přežije. Pokud je naopak příliš silná, může dojít k poškození trávy nebo ke vzniku skvrn na okolních plochách.
V běžné praxi se zelená skalice rozpouští ve vodě a aplikuje se pomocí konve nebo zahradního postřikovače. Výhodou roztoku je rovnoměrné rozdělení přípravku po celé ploše trávníku.
Základní postup přípravy roztoku:
naplnit konev nebo postřikovač vodou
odměřit potřebné množství zelené skalice
nasypat krystaly do vody
důkladně promíchat
rovnoměrně aplikovat na trávník
Pro lepší orientaci uvádí následující tabulka běžné koncentrace roztoku.
Množství vody
Množství zelené skalice
Plocha aplikace
10 litrů
40–50 g
10 m²
20 litrů
80–100 g
20 m²
50 litrů
200–250 g
50 m²
Při aplikaci je dobré postupovat pomalu a snažit se pokrýt trávník rovnoměrně. Pokud by se na některé místo dostalo výrazně více roztoku, může dojít k oslabení trávy.
Osobně se mi nejvíce osvědčila aplikace pomocí konve s růžicí. Roztok se tak rozprostře podobně jako při běžném zalévání a nehrozí vznik koncentrovaných míst.
V naší poradně s názvem SULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pánková.
Dobrý den,
od druhého dne po postřiku stromů přípravkem Sulka - K má náš pejsek střevní problémy (průjem). Protože postřik si samožřejmě nevybírá jen větve stromů, ale ve velkém množství padá na trávník, kde se pes pohybuje a často trávu olizuje, mohou tím být vyvolány jeho problémy?
Děkuji za odpověď.
Marcela Pánková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sulka - K obsahuje síru a ta může způsobit zažívací potíže psům, kteří ji spolknou. Nabízí se zde řešení ve formě dodatečného postřiku trávy čistou vodou z hadice, aby se z ní rychle spláchly ještě nezaschnuté zbytky přípravku Sulka - K.
Pejskovi na několik dní dopřejte dietu a krmte jen kuře s rýží, než se jeho hovínko vrátí do normálu.
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Humus vzniklý ze slupek brambor, zbytků zeleniny, chleba, vařené stravy, trávy, zbytku rostlin, větviček, shrabaného listí, popela ze dřeva je jedinečným zdrojem výživných látek pro rostliny. Obsahuje v rovnovážném poměru dusík, vápník, hořčík a draslík, které rostlinám postupně uvolňuje. Vysoký počet mikroorganismů zvyšuje biologickou aktivitu půdy a podporuje tak její samočisticí schopnost půdy kontaminovanou přílišným hnojením umělými hnojivy, ale i kyselým spadem v deštích. Kompost zlepšuje také výživu rostlin stopovými prvky a zlepšuje kyprost a soudržnost struktury půdy, která tak lépe přijímá vodu. Vrstva humusu, kterou zapravíte do záhonků nebo ji použijete jako mulč pro trávník, se tak projeví na růstu i vzhledu trávy, květin i zeleniny a ovoce. Tato organická součást svrchní zeminy je zkrátka tím, co umožňuje další život. Podílet se na tomto životodárném přírodním cyklu tím, že věnujeme chvilku třídění domácího odpadu a odnesení toho organického do kompostéru, by mělo být pro myslícího moderního člověka samozřejmostí.
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.
