JAK DLOUHO VAŘIT HRÁCH je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Hrách můžeme směle zařadit mezi nejstarší plodiny Evropy. Důležitou součást jídelníčku tvořil totiž již v mladší době kamenné! Nejen chutný, ale i plný důležitých vitamínů a živin je dodnes. Sladký čerstvý hrášek je pochoutkou především pro děti. A navíc je pěstování této plodiny docela snadné... Níže se například dozvíte, jaké odrůdy hrachu jsou u nás oblíbené, kdy hrách vysévat a jak jej pěstovat a spoustu dalších zajímavých informací.
Hrách setý pěstování
Hrách patří mezi rostliny, které plodí velmi rychle, lze je tedy vysévat i několikrát za sezónu. Vysévá se přímo na stanoviště, a to do hloubky 5 cm. Období, které je ideální pro vysetí hrachu, je asi polovina měsíce dubna. Hrách můžete samozřejmě zasadit také dříve, ale rostlinky budou růst pomaleji. Když hrách necháte vyklíčit předem, je možné jej zasadit i o něco dříve.
Daří se mu zejména ve vlhčích, propustných a vápnitých půdách. Při vysévání semen do půdy se doporučuje mezi řádky vzdálenost 25 centimetrů. Mezi jednotlivými semínky by pak měly být mezery cca 2 centimetry. Někteří pěstitelé se zmiňují o tom, že je dobré vsadit dvě semínka do jedné jamky. Když se jedno semínko nechytí, nic se neděje. V momentě, kdy rostlina dosáhne stadia zhruba dvou až tří lístků, je nutné ji přichytit k nějaké vhodné opoře. Hrách setý tak lépe poroste a také se sníží riziko napadení škůdci.
Hrách setý vyžaduje slunné stanoviště, ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná, s dostatečnou dávkou živin. Rostlina nepotřebuje mnoho vody, avšak půda by neměla zcela vyschnout.
Pokud jsme pozemek pro pěstování hrášku předem správně připravili, nemusíme již hnojit. Hrách má krátkou vegetační dobu, a tudíž nepotřebuje mnoho živin.
Hrách sklízíme, když jsou plody dostatečně velké a zralé.
Plodem hrachu setého je lusk, který může být rovný či mírně prohnutý. Uvnitř těchto lusků jsou ukryta chutná semena – hrášky, které obsahují velké množství vitamínů a živin podporujících obranyschopnost lidského organismu. Jako každá luštěnina i hrách obsahuje nejen bílkoviny, ale i cukry, které jsou pro naše tělo zdrojem okamžitě využitelné energie. Důležitá je také přítomnost vlákniny, která čistí zažívací trakt od toxických usazenin a napomáhá odstraňování škodlivého krevního cholesterolu. Svým obsahem bílkovin se hrách vyrovná masu, takže snadno vyvolá pocit sytosti. Odmítání jeho konzumace je způsobeno zřejmě tím, že může vyvolávat nadýmání, to způsobují přítomné oligosacharidy, které mizí při klíčení. Z hlediska aminokyselinové skladby je hrách, stejně jako ostatní luštěniny, bohatý na lysin, ale má nedostatek methioninu, což je situace úplně opačná než u obilovin. V jídelníčku se proto doporučuje vzájemně kombinovat luštěniny a obiloviny.
Hrášek je v naší stravě důležitý, protože kromě bílkovin, vlákniny a cukrů obsahuje vitaminy řady B (B1, B2, B3), vitamin C, fosfor (P), vápník (Ca), hořčík (Mg), měď (Cu), molybden (Mo), síru (S), nezralá semena pak i draslík (K). Zejména mladý a čerstvý hrášek je bohatým zdrojem vitaminu C, jednoho z nejvíce účinných antioxidantů. Karoteny obsažené v hrachu chrání zrak a stimulují obnovu sliznic. Nukleové kyseliny pak působí regeneračně a doslova omlazují celý organismus.
Zařazení hrachu do jídelníčku je zejména vhodné pro osoby s krevní skupinou A.
Ke konzumaci byly vyšlechtěny tři základní druhy kultivarů: hrách obecný (Pisum sativa), hrách dřeňový (Pisum sativa L., medulare) a hrách cukrový (Pisum sativa L., sacharatum).
Hrách setý (Pisum sativum), lidově nazývaný hrášek, patří do skupiny plodin označovaných jako luskoviny. Jde o hospodářsky významnou jednoletou popínavou rostlinu z čeledi bobovitých (Fabaceae). Kvete bíle se žlutým nebo zeleným nádechem. Plody jsou lusky, které obsahují dužnatá semena – hrášky.
Hrách pochází z východního Středomoří a Malé Asie, nyní roste od jižní Evropy až po jihovýchodní Asii a Afriku. Starší odrůdy byly s drobným zrnem, až později se začal pěstovat hrách velkozrnný. Zejména v 17. a 18. století byl hrách jako pamlsek labužníků dostupný pouze vyšším vrstvám obyvatel. Teprve v 19. století se stal běžnou luštěninou.
V současnosti mohou hlavně sportovci, děti ve vývinu a těžce fyzicky pracující lidé čerpat z této zdravé luštěniny energii, neboť její výživná hodnota je vysoká zejména pro vysoký obsah proteinů. Tato hospodářsky významná luštěnina se pěstuje nejen na zahrádkách, ale i na polích. Jako krmivo je hrách vhodný pro všechny druhy hospodářských zvířat.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Odrůdy hrachu lze rozdělit na dvě základní skupiny:
polní hrách – vhodný pro velkovýrobu – má malé lusky, jeho nezralá semena jsou natrpklá, pěstuje se jako pícnina ke krmení zvířat v luskovinoobilných směskách nebo jako zelené hnojení. Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují také hořké látky, které zhoršují jeho chutnost.
zahradní hrách – má tři formy:
obecný – hrách vhodný k vylupování semen. Kvete bílými květy. Nezralá semena jsou sladká a kulatá, zralá mají žlutou nebo zelenou barvu, lusky uvnitř tuhé. Sklízí se po dozrání a zaschnutí. Plody jsou v této době žluté nebo zelené a jsou již tvrdé, to ale nevadí, protože tento druh hrachu je určen zejména pro vaření.
dřeňový – pěstuje se pro nezralé lusky, které se konzumují celé nebo se vylupují jen zrna. Tento hrášek se jí čerstvý či tepelně upravený, lze ho nakládat, sušit nebo mrazit. Využívá se také pro výrobu škrobu. Po dozrání ztrácí semena vodu, čímž se svrašťují a stávají se nevhodnými k požívání. I po uvaření zůstávají zrna tohoto druhu hrachu tuhé.
cukrový – jeho květy jsou bílé nebo bělorůžové, mladé lusky jsou sladké, dužnaté, křehké a neobsahují vnitřní tuhou slupku, lze je tedy jíst celé. Semena jsou kulatá a velmi sladká, málo svraštělá. Mají vyšší obsah cukrů, proto jsou vhodné k přímé konzumaci v syrovém stavu. U nás se tato varianta pěstuje poměrně zřídka, je vhodnější spíše pro pěstování v teplejších oblastech.
Technologický postup: Hrách několikrát propláchněte a přes noc nebo aspoň na tři až čtyři hodiny namočte do čisté vody. Ve stejné vodě ho dejte vařit s bobkovými listy. Vody dejte jen tolik, aby byl hrách ponořený. Až bude hrách uvařený, vyjměte bobkové listy a rozmixujte ho. Sádlo rozpusťte v jiném hrnci, přidejte mouku a nechte ji zpěnit, zalijte mlékem, krátce povařte a pak přidejte hrách, česnek, sůl a pepř a pět minut zahřívejte. Kaši zjemněte lžící másla. Zbylé máslo rozpusťte v pánvi a dozlatova na něm osmahněte cibuli. Kaši podávejte ozdobenou cibulkou a okurkami.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kromě hrachu setého pěstovaného na zahrádkách existuje také polní varianta hrachu, a to hrách rolní (Pisum sativum var. Arvense), známý také pod názvem peluška. Tato odrůda hrachu má fialovobílé květy, malé lusky, její nezralá semena mají natrpklou chuť. Je využívána v zemědělské výrobě jako pícnina ke krmení nebo jako zelené hnojení.
Jako krmivo se využívají semena, která mají obdobné živinové složení jako hrách setý, ale obsahují navíc hořké látky, které tedy zhoršují její chutnost.
Peluška se od hrachu setého odlišuje hlavně červenofialovým zabarvením květu, lodyha je bohatě olistěná, méně poléhavá, další rozdíl je rovněž v úžlabí palistů, kde je patrná antokyanová skvrna. Semena této odrůdy jsou barevná a mají kulovitý tvar.
Hospodářské využití pelušky spočívá především v jejím pícninářském využití. Na semeno se peluška pěstuje pouze pro produkci osiva. Nutno je ještě poznamenat, že tato rostlina má své uplatnění jako meziplodina.
K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.
Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.
Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.
Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.
V naší poradně s názvem ZA JAK DLOUHO LZE KONZUMOVAT ZELENINU HNOJENOU KRISTALONEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Za jak dlouho lze konzumovat zeleninu a jahody hnojené kristalonem plody a květ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když postupujete podle návodu na Kristalonu, tak můžete spotřebovávat průběžně jak to roste. Kristalonem se hnojí pravidelně po celou produkční dobu až do poloviny srpna. V Kristalonu nejsou žádné jedy, aby byla nutná ochranná lhůta.
Alespoň pár hodin před tím, než budete polévku vařit, přeberte sušený hrách a namočte ho. Až se pustíte do samotného vaření, tak hrách dejte vařit. Než se dovaří, oloupejte cibuli a nakrájejte ji na drobné kostičky. Rozehřejte olej a nechte cibuli zesklovatět, přidejte uvařený hrách, vše zalijte zeleninovým vývarem nebo vodou a přidejte zeleninový bujon, osolte a opepřete dle potřeby a nechte krátce povařit. Mezitím si připravte tmavší jíšku z másla a hladké mouky, tu přidejte do polévky a vše ještě asi 10 minut povařte. Dochuťte česnekem a majoránkou, zjemněte smetanou, krátce povařte a můžete podávat. Vhodným doplněním této polévky je opečená slanina a krutony.
Hovězí kosti omyjte a společně s očištěnou kořenovou zeleninou a cibulí dejte vařit do osolené vody. Vařte asi 1 hodinu, poté vývar přeceďte a nechte si ho k dalšímu použití. Zároveň s vývarem můžete uvařit i hrách, který by měl být předem alespoň několik hodin namočený. Uvařený hrách rozmixujte. Z másla a hladké mouky připravte tmavší jíšku, kterou vmíchejte do připraveného vývaru, přiveďte k varu a vařte minimálně 10 minut, pak přidejte rozmixovaný hrách, prolisovaný česnek, pepř, sůl, majoránku a ještě provařte. Podávejte s krutonky z toustového chleba.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Přibližně do 1 litru vody dejte vařithrách společně se zeleninovým bujonem, je lepší, budete-li mít hrách předem alespoň pár hodin namočený ve vodě. Hrách nechte úplně uvařit a mezitím z másla a hladké mouky připravte tmavší jíšku, kterou přidejte do polévky společně s prolisovaným česnekem, solí, pepřem a majoránkou a ještě krátce vařte. Současně pokrájejte na nudličky slaninu a orestujte ji na pánvi. Než polévku odstavíte, přimíchejte do ní osmaženou slaninu. Pak už můžete servírovat. Společně s hrachovou polévkou se často podávají opečené krutonky.
Ve svém příspěvku LEPIVÉ KAPIČKY NA KVĚT.VÝHONECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Petr.
Dobrý den,
orchideje pěstuji dlouho a vždy bohatě kvetly. Letos mají bohatě nasazeno na květ, ale na některých výhonech se začaly tvořit lepivé kapičky konzistence medu. A netrvá dlouho a výhon začne hnědnout a potom zesvětlá a odumírá. Ohne se a zežloutne, ale neusychá. Neví někdo co je to za chorobu a jak s ní bojovat? Děkuji za radu
Josef Petr satchmo@centrum.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zhruba do 1 litru vody dejte vařithrách a uzené maso v celku, hrách byste měli mít alespoň několik hodin namočený. Vařte do té doby, než bude hrách úplně měkký. Maso vyjměte z polévky a tu rozmixujte ponorným mixérem. Pak oloupejte a nadrobno nakrájejte cibuli. Krátce ji orestujte na másle, přisypte hladkou mouku a usmažte jíšku, kterou poté důkladně rozmíchejte v polévce. Přidejte česnek, sůl, pepř a majoránku, maso pokrájené na kousky a ještě asi 10 minut povařte. Podávejte s krutony.
Ingredience: 300 g hrachu, 80 g másla, 30 g cibule, 20 g hladké mouky, 150 ml mléka, voda, mletý pepř, sůl
Technologický postup: Hrách propláchneme a namočíme na několik hodin (nejlépe přes noc). Vodu slijeme, nalijeme čistou a pod pokličkou uvaříme hrách doměkka, nezapomeneme osolit těsně před koncem vaření. Uvařený hrách prolisujeme přes jemné sítko do mlékem zředěné máslové jíšky z másla a mouky. Osolíme, opepříme a ještě chvíli podusíme. Jednotlivé porce hrachové kaše omastíme rozpuštěným máslem a ozdobíme orestovanou cibulkou.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
Dobrý den chtěl jsem se zeptat při zavařováni masa ve sklince mám víčka ručně přišroubovat na doraz a napustit vodu nad víčko nebo zaroveň s víčkem,mám sklinky o,80m jak to mám to maso vařit tak jak ve sklenici o,72m děkují za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hrách setý polní (Pisum sativum convar. sativum) je jednoletá, asi 80 až 220 cm vysoká rostlina z čeledi Fabaceae, která se vyznačuje poléhavou a popínavou lodyhou. Listy jsou oválné, vejčité, přisedlé a jsou zakončeny úponky. Dvoučetné květenství vyrůstá z úžlabí palistů. Květy mají bílou barvu a vyznačují se nadměrně vyvinutou pavézou, která připomíná kapuci. Lusk bývá nejčastěji rovný až prohnutý a obsahuje v průměru od tří do šesti semen. Semena jsou kulovitého vzhledu s hladkým nebo mírně svraštělým povrchem a mají zelenou či žlutou barvu, obsahují vysoké množství škrobu, a sice v rozmezí od 30 do 52 %. Celkový obsah bílkovin se pak pohybuje okolo 25 %. Z nutričního hlediska je zde také zastoupen cenný obsah vlákniny, dále pak vitamínů a minerálních látek. Tato odrůda má hlavní využití zejména v potravinářském (výroba škrobu) a krmivářském průmyslu. Význam hrachu spočívá také v jeho fytosanitární funkci, neboť výrazně zlepšuje půdní strukturu a obohacuje půdu o dusík.
Nejžádanější jsou v současnosti různé druhy dřeňových hrachů. Hrách setý dřeňový je velmi raná odrůda, která je určená pro postupnou sklizeň zeleného hrášku na přímou konzumaci. Zrna jsou velká, středně zelená. Délka lusku je 8–9 cm. Vegetační doba od výsevu je 55 až 60 dní. Pro podzimní sklizeň se dá vysévat i uprostřed léta. Z lusků se vybírají nezralá zrna. „Mladý“ hrášek je pak žádaný v konzervách i zeleninových mražených směsích, vyloupaná semena jsou lahůdkovou zeleninou pro přímý konzum i do salátů, polévek a podobně.
Další odrůdou, kterou milují především děti, jsou hrachy cukrové. Jejich nezralé, slaďounké, křehké, ploché lusky bez vnitřní pergamenové blány se totiž dají sníst úplně celé.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Ingredience: 10 g špeku, 500 g půleného žlutého hrachu, 1 cibule, lžíce hladké mouky, 50 g tuku, mléko, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Hrách připravíme podle návodu na obalu. Uvařený hrách prolisujeme nebo rozmixujeme. Jemně nakrájenou cibuli rozdělíme na dvě půlky. Jednu zpěníme na tuku, přidáme mouku a poté rozředíme mlékem. Vmícháme prolisovaný hrách, povaříme a dochutíme solí a pepřem. Je-li kaše příliš hustá, zředíme ji mlékem. Druhou polovinu cibule osmažíme s nadrobno pokrájeným špekem. Hrachovou kaši ze žlutého hrachu rozdělíme na talíře a přelijeme špekem s cibulí. Ke kaši podáváme uzené maso, ale může být i opečený levný salám či párek. Kyselá okurka je ke hrachové kaši taky výborná. Bez špeku a masa je pokrm vhodný pro vegetariány.
Ingredience: 500 g loupaného hrachu, 150 g sádla, 5 stroužků česneku, 2 cibule, 500 g uzeného masa, 1 lžíce hladké mouky, sůl, mletý pepř, majoránka
Technologický postup: Cibule oloupeme, jednu nakrájíme nadrobno a druhou na kolečka. Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme dozlatova. Česnek oloupeme a rozetřeme. Hrách pořádně propláchneme pod tekoucí horkou vodou a dáme vařit. Vaříme tak dlouho, dokud se hrách zcela nerozvaří. Poté ho rozšleháme metličkou, přidáme osmaženou cibuli, dolijeme podle potřeby vodou, zavaříme, dohustíme hladkou moukou, osolíme, opepříme, přidáme majoránku, rozetřený česnek a za stálého míchání provaříme. Plátky uzeného masa opečeme zvolna na sádle po obou stranách. Opečené maso vyjmeme, do zbylého tuku vsypeme cibuli nakrájenou na kolečka a osmažíme dorůžova. Na talíř servírujeme hrachovou kaši, na ni položíme plátek uzeného masa a přidáme osmaženou cibuli. Hrachovou kaši s uzeným masem podáváme s čerstvým chlebem.
