Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den,
prosím o radu ohledně bobkového listu.
Rostli nu už mám doma asi 3 roky,ale je starší. Donedávna byla krásná rostlina, ale najednou začala schnout a listy byly černé, ale šly umýt. Také jsem si všimla fleků na listech a dole na hlíně spoustu broučku. Myslím, že se jedná o mšice.
Dočetla jsem se, že bobkový list na mšice trpí a že to může být přemokřeno, což by na mě asi sedělo. Tím že je takový suchý jsem myslela, že nemá vodu. Chci se zeptat, jde to nějak zachránit? Třeba přesazením, ostřiháním? a můžu použit klasický hubič na mšice?
Děkuji moc Lenka Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aplikujte postřik přípravkem Mospilan. A začněte zalévat až se objeví nové pupeny. Rostlinu pravidelně vystavujte na slunce přes celý den. A nebo to vzdejte, ušetřete čas a kupte si novou rostlinu. Bobkový list je suchomilná rostlina, která přijímá vláhu přes listy a až pak ze zeminy, když je náhodou vlhká.
Mšice jsou otravný malý hmyz, který se živí mízou rostlin. V malých populacích mohou být obecně tolerovány, ale mohou se vymknout kontrole, pokud se nechají přemnožit. Je známo několik specifických mšic, které napadají právě ryngle.
Mšice kadeřavá
Pokud si všimnete, že se listy vašeho stromu začínají kroutit, může to být způsobeno zálibou těchto mšic k sání mízy. Hmyz samotný má zelenou barvu a délku jen pár milimetrů. K tomuto zvlnění obvykle dochází od poloviny jara do konce sezóny. Obrázky této choroby můžete vidět zde: mšice kadeřavá.
Mšice švestková
Tyto šedozelené (někdy více růžovohnědé) drzé mšice jsou o něco větší než mšice kadeřavé a vylučují lepkavou medovici, která může usnadnit rozvoj houbových chorob, jako je černá plíseň. Obrázky této choroby můžete vidět zde: mšice švestková.
Ochrana
Abyste se mšicím ubránili, můžete postiženou oblast postříkat mýdlovou vodou nebo přírodním pesticidem, rozdrtit je nebo se pokusit dostat do vaší zahrady prospěšnější predátory, jako jsou parazitické vosičky a roztoče. Pokud zvolíte chemickou ochranu rostlin, tak sáhněte po přípravku MOSPILAN 20 SP.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
Ve svém příspěvku PROZBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
dobry den. Chtel jsem se zeptat na dalsi mesice kalendare pro vinare. Dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Březina.
Dobrý den , pěstuji víno ve skleníku, tak že má dostatek vody a živin .
Chtěl jsem se ptát jestli mám zastřihávat za plodem vína , nebo nechat celý prut a zalamovat ho na konci.
Mám nechávat dlouhé silné pruty a na konci je zaštípnout a uvázat.
Dočetl jsem se že bych měl likvidovat slabé dlouhé pruty a plané výrustky.
Ještě bych se chtěl ptát , jak se pozná plodný prut na příští rok a kolik bych měl zanechat. Vloni 2017 jsem udělal chybu , že jsem ostřihal všechny výhony
Děkuji za kladné odpovědi s pozdravem Zdenek Březina.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta. Kvete bohatě od července do září velkými růžovofialovými květy s vínovým okem, ze kterého vybíhají krátké paprsky do k
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johan.
děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan
Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla, a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20 až 25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně – v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je však třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrzl. To může způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku v mrazivých dnech vyvětráme.
Pokud si koupíme malou a již kvetoucí rostlinu v obchodě, bývá často už ve skleníku ošetřena regulátorem růstu, proto jí může kompaktní tvar vydržet i rok. Po této době má však pokojový ibišek hlavně v přehřátém a nepříliš světlém bytě snahu vytvářet dlouhé výhony a jen málo květů. Snažme se mu proto poskytnout to nejlepší možné osvětlení.
Ibišek je poměrně teplomilný. Letní teplota by měla dosahovat 20–25 °C, zimní 15–20 °C, minimálně však 13 °C.
Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každé dva týdny přihnojení plným hnojivem – tedy hnojivem se všemi základními živinami. V sezóně (březen–listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek rovněž potřebuje některé stopové prvky jako železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny anebo se prodávají speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohla ibišku uškodit.
Koncem února pak můžeme provést i dosti hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Během vegetace pak jen občas zaštípneme příliš dlouhé výhony.
Pravým časem pro přesazování je předjaří. Půdu volíme humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Během vegetační sezóny, tedy od března do listopadu, rostlinu hojně zaléváme. Nelze přesně říct, kolikrát týdně by to mělo být, ale u ibišků se řídíme jednoduchým pravidlem, a to, že půda by neměla nikdy zcela vyschnout, ale ani bychom ji neměli př
V naší poradně s názvem VINO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bretislav.
prosim o dalsi radu.posilam foto.je to na hroznovem vine.co s tim.mooooc dekuji za radu.
Tomek Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Po napadení roztočíkem malinovým vznikají na plodech červená místa, která nedozrávají a plody jsou kvůli tomu znehodnocené – mají více či méně kyselou chuť.
Jak se pozná
Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání dozrávání. Škůdce cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu se dá likvidovat.
Můžete jej likvidovat insekticidy, v zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás bude účinkovat Vertimec 1,8 EC a fungovat by měl i Mospilan. První postřik se provádí při délce výhonů 20 cm, v případě potřeby se opakuje ve 14denních intervalech. Pozor, je velmi důležité důkladné postříkání ze všech stran, až omytí celých výhonků! Přípravek je relativně neškodný pro včely. Plody napadené roztočíkem se nekonzumují. Oplodí raději odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření se doporučuje dostatečná vzdálenost jednotlivých rostlin a jejich prosvětlení (škůdce migruje), jako prevence pak zjara postřik sirnatými prostředky.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Svilušky jsou 0,3–0,6 mm velké, zelenožlutavě nebo červenavě zbarvené, velmi rychle se rozmnožují a přelézají z jedné rostliny na další. Larvy i dospělci jsou mimořádně žraví a nejsou vybíraví. Jejich šíření a rozmnožování podporují vysoké teploty, nízká vzdušná vlhkost vzduchu a přehnojení. Svilušky žijí na spodní straně listů, většinou blízko listových nervů, napichují listové buňky a vysávají z nich šťávu.
Mšice se rozmnožují neobyčejně rychle a prospívá jim suchý vzduch. Dávají přednost zesláblým rostlinám a mladým vrcholovým částem, jejichž měkká buněčná pletiva snadno propíchnou svým sacím ústrojím. Mšice způsobují trojí poškození: propichují listy až k vodivým drahám a vysávají šťávu. Přitom přechází sosákem do rostliny jed. Kromě toho mšice vylučují lepivou sladkou tekutinu (medovici), na které žijí plísně ze skupiny černí.
Červci jsou nepříjemnými škůdci zvláště proto, že napadení objevíme až tehdy, když jsou již larvy v bezpečí pod svými štítky. Mladé, velmi pohyblivé a citlivé larvy nejsou pouhým okem viditelné. V suchém a teplém prostředí, například při zimním vytápění, se cítí červci zvlášť dobře a rychle se rozmnožují. Jako většina škůdců dávají i červci přednost zesláblým rostlinám. Z voskovité hmoty, kterou sami produkují, vytvářejí štítky, pod nimiž kladou vajíčka. Štítek je bělavý až nahnědlý, spíše plochý a není spojen s larvou pod ním. Hnědavé polokulovité pancíře puklic jsou ztvrdlou pokožkou zadní části těla. Červci stejně jako mšice škodí trojím způsobem. Napichují a vysávají listy nebo stonky, slinami otravují rostlinu a vylučují medovici.
Molice vyžaduje teplotu 15–25 °C a vlhkost vzduchu kolem 80 %. Molice sedí většinou na spodní straně listů. Jen 0,1 mm velké larvy jsou pohyblivé pouze v nejmladším stadiu vývoje, potom se pevně přisají k rostlině a chrání se štítkem. Vedle škod způsobených sáním znečišťují molice rostliny medovicí.
Vlnatky jsou růžoví až světle hnědí, 2–3 mm dlouzí škůdci. Jsou trvale pohyblivé a nemají pevné štítky. Jejich voskovité výpotky tvoří bělavé vlnaté chuchvalce, pod nimiž je živočich často zcela ukryt. Usazují se ve větších koloniích, zejména na kořenovém krčku, na spodní straně listů nebo v paždí větví rostlin. Škodí stejně jako jejich opancéřovaní příbuzní a daří se jim také nejlépe v suchém a teplém vzduchu.
Třásněnka je malý hmyz, který se vyskytuje zejména v suchém a teplém pokojovém vzduchu. Jsou velkou pohromou pro rostliny a explozivně se množí. Povšimneme si jich většinou až tehdy, když 1–2 mm dlouzí úzcí okřídlení dospělci poletují kolem rostliny ve velkém počtu. Třásněnky přeletují z rostliny na rostlinu a mohou být také unášeny větrem. Dospělci kladou vajíčka na spodní stranu listů do pletiva rostlin. Po několika málo dnech se vylíhnou larvy, které často zůstávají pohromadě. Napichují listy a květy a vysávají šťávu.
Proti těmto škůdcům existují chemické postřiky, které jsou k dostání v zahradnictvích nebo e-shopech.
Mezi hlavní škůdce, kteří napadají okurky, patří molice skleníková, třásněnka západní, slimáci a mšice. Na molice fungují dobře žluté lepové destičky. Třásněnku zničíte přípravky na bázi parafínového oleje. Slimáky zlikvidujete pomocí návnad, jako je sklenice s pivem zapuštěná do země, různé desky, pod kterými se schovají a vy je pak můžete sebrat. Proti slimákům funguje i biologická ochrana pomocí hlístic Phasmarhabditis, které vlezou do slimáka, usmrtí ho, ostatní slimáci ho sežerou a nakazí se hlísticí taky, což způsobí jejich kompletní vyhubení. Mšice můžete odstranit vhodným postřikem proti mšicím. Na okurkách se nejčastěji vyskytuje mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Účinné jsou přípravky Pirimor a Rock Effect.
Mezi choroby okurek patří plíseň okurková a padlí. S ošetřením proti plísni okurkové je třeba začít zpravidla na konci června (nebo později, ale vždy před výskytem choroby) a opakovat ho třikrát s intervalem opakování po 10 dnech. Pro tato ošetření se doporučují systémové přípravky Acrobat MZ WG, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite nebo PROTI PLÍSNÍM (Acrobat). Další ošetření proti plísni závisí na průběhu počasí. Od začátku srpna do konce sezóny v případě vlhkého počasí je možné použít kontaktní přípravek DITHANE DG Neotec. Ochranu proti padlí poskytne chemický přípravek Ortiva nebo Proti padlí (Kumulus). Účinky přípravků jsou především preventivní, a proto musí být použité ideálně ještě před nebo na počátku infekce.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.
Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Mravenci patři mezi blanokřídlý hmyz. Žijí ve velkých skupinách, staví si velká hnízda z klacků, jehličí, prostě ze všeho, co najdou v lese. Hnízda mají ve tvaru kopce, ty pak často přitahují naši pozornost. Mravenci mohou být velcí několik milimetrů až několik centimetrů. Jejich tělo tvoří hlava, hruď a zadeček. Nejdůležitějším mravencem je královna, poté samec a nakonec dělník. Neobvyklým dělníkům se říká vojáci, ti jsou 300x těžší než normální dělníci a mají větší kusadla. Z vajíček se líhnou larvy, které se zakuklí, poté se již vylíhne dospělý jedinec. Spousta mravenců nám připadá otravných a neužitečných, ale popravdě nám pomáhají likvidovat mšice na zahrádce, na ovocných stromech a hlavně ve skleníku na zelenině.
Uzené kachní prso, bulgur s kopřivami a omáčkou s ibiškem
Ingredience: 600 g uzených kachních prsou, 500 g bulguru, 200 g mladých kopřiv, 400 g šalotky, 100 g strouhanky, 200 g másla, snítka čerstvého tymiánu, 2 květy ibišku, 300 ml červeného vína, 100 g cukru krupice, 500 ml kachního fondu, 100 g cibule
Technologický postup: Kachní prso očistěte, kůži prokrájejte a dochuťte solí a pepřem. Kachní prso zprudka opečte pouze ze strany, kde je kůže. Poté vložte do vakuovacího sáčku a vařte v sous-vide na 65 °C 2 hodiny. Bulgur propláchněte pod tekoucí vodou a vařte v hovězím vývaru doměkka. V jiném hrnci rozpusťte máslo a na něm opečte najemno nakrájenou šalotku. Přidejte nasekané kopřivy a poté i uvařený bulgur, dochuťte solí, pepřem a zjemněte máslem. Oloupané šalotky vložte na plech, který vysypte centimetrovou vrstvou soli, plech s šalotkou vložte do trouby a pečte na 160 °C 30 minut. Poté šalotku podélně rozpulte a konce zakrojte. Vedle si připravte směs z odkrojků šalotky, másla, strouhanky a bylinek (tymián). Směs promíchejte a lžící naneste na rozpůlené šalotky, které ještě společně se směsí krátce zapékejte, cca 8 minut na 180 °C. V hrnci si nachystejte tmavý základ z cibule, poté zaprašte moukou, zalijte kachním fondem a červeným vínem. Přidejte dva květy ibišku. Omáčku svařte na polovinu, aby měla dostatečnou sílu. Nakonec přeceďte přes jemný cedník.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Taborska.
Děkuji mnohokrát
Jedná se o stromky, ale to bude asi stejně.
Hezky den
Taborska
Ibišek je keříkovitá rostlina, která se pěstuje především pro své velké trubkovité květy. Těmito květy se můžeme těšit pouze 1 až 2 dny, naštěstí ibišek kvete neustále od jara do podzimu. Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou nebo růžovou barvu. Listy jsou oválné se zubatým okrajem. Květy však nelahodí jenom oku. Z ibišku se také připravují čaje. Tato rostlina pochází z Číny a východní Asie. Květy se objevují kdykoliv po celý rok, nejčastěji však od června do října. Květy jemně voní.
Pěstování: K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce, které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná teplota pro pěstování je běžná pokojová teplota, v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V době vegetace rostlinu vydatně zaléváme. Pokud je rostlina v zimě v chladné místnosti, zálivku omezíme. Příčinou nepravidelné zálivky jsou žloutnoucí opadávající listy. Ibišek vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Květináč s rostlinou postavíme do misky s vlhkými oblázky a listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Rostlinu množíme na jaře stonkovými řízky, které před zasazením do směsi rašeliny a písku ponoříme do růstového hormonu. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, abychom mladé rostlince zajistili dostatek tepla. Ibišek přesazujeme na jaře po seříznutí. Rostlina lépe kvete, je-li přesazena do ne příliš velkého květináče. A do humózní půdy s příměsí rašeliny. Vyschlý substrát, případně přelití nebo průvan, způsobují opadávání listů. Pokud opadávají poupata, je příčinou nedostatečná zálivka nebo výživa. Ibišek v letních měsících můžete letnit.
Když stříháte keře ibišku, začněte odstraňováním větví, které vypadají jako mrtvé nebo poškozené zimou nebo povětrnostními podmínkami. Odstraňte také větve rostoucí špatným směrem. Horní svislý růst může být sevřen zpět, aby se podpořil růst postranních větví. Nejstarší a nejvyšší stonky lze odstranit nejdříve. Důležitým krokem ořezávání je odstranit veškeré výhony zespodu kmene, vyrůstající z kořenů nebo vyskytující se v nedaleké rostoucí oblasti koruny.
Prořezávání keře zahrnuje odstranění starších vnitřních větví, které narušují otevřený a vzdušný vzhled. Tenké větve, které blokují sluneční světlo nebo zabraňují cirkulaci vzduchu rostlinou, odstraňte také. Zdravé větve ořízněte pouze zpět po očku.
Pokud je keř starý a nebyl ořezán již několik let, můžete provést omlazující řez. Na konci podzimu nebo zimy ořízněte starší větve kmene o dvě třetiny výšky stromu. Někteří pěstitelé je prořezávají ještě blíže k zemi. Toto omlazovací ořezávání umožňuje vývoj nové formy výhonů na jaře, kdy se objeví nový růst, a poskytuje příležitost držet krok s ročním prořezáváním. Tento druh prořezávání může mít sice za následek ztrátu květů v následujícím roce, ale prořezávky stojí za ztrátu pro nově vytvořený keř. Ať už je vaší prořezávací činností pouze oříznutí nebo radikální zkrácení větví, budete příští rok odměněni silnějším růstem a množstvím větších květů.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ NÁZVU KVĚTINY - VIZ FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Korenská.
Dobrý den, prosím o název této květiny. Předem děkuji za odpověď. Eva Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Největší potíže při pěstování ibišků způsobuje voda, kterou používáme na zalévání. Tvrdá voda, kterou si natočíme přímo z vodovodního kohoutku, je pro rostlinu úplně to nejhorší. Obsahuje škodlivé minerály, soli a chlor. Proto je dobré natočenou vodu nechat ustát, aby chlor vyprchal a voda měla přiměřenou teplotu k zalévání. Pro změkčení vody je vhodné přidat hrst rašeliny. Studená voda způsobuje u ibišků zahnívání kořenů. Nejlepší je zalévat vodou dešťovou.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den.
Vlastním asi pět let keř bobkový list.Přes zimu je doma. Letos jsou na listech samý puklice a ještě jsou lepkavé a vně keře jsou listy a stvoly černé. Jako posypané sazí.Co to může být. Asi ho budu muset zlikvidovat. Škoda.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Můžete ho zachránit včasným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP. Tím spolehlivě zničíte všechny puklice a zastavíte to lepkání. Pokud to černé na listech jsou mšice, tak ty to taky zničí. Díky tomuto postřiku rostlina zůstane imunní vůči všem škůdcům po dobu 2 měsíců ode dne aplikace. Samozřejmě ošetřené listy nemůžete spotřebovávat v kuchyni, ale zachráníte svoji rostlinu. První nové lístky můžete sklízet až v létě.
Oleandr (Nerium oleander) je jednou z nejsnáze pěstovatelných rostlin a jednou z nejvhodnějších na terasy a zahrady, kde se koncentruje hodně tepla. Dobře roste v květináči, i když v zemi se vyvíjí rychleji a bujněji. Po celé léto produkuje voňavé květy, které rozzáří všechny kouty. Tato odolnost a atraktivita z něj činí jednu z rostlin vybraných k ozdobení zahrad a teras. Je to také rostlina, která velmi dobře snáší větrné zahrady a terasy.
Škůdce oleandr většinou snáší velmi dobře, ale může trpět některými, které je třeba včas rozpoznat a ošetřit. Jako univerzální přírodní prostředek poslouží klasický roztok mastných mýdel. Do rozprašovače dejte 1 litr destilované nebo převařené vody, 1 polévkovou lžíci jemného tekutého mýdla a jednu lžíci 70% alkoholu (3 lžíce 40% alkoholu). S tímto postřikem ošetřujte rostlině každé 2-3 dny její horní a spodní části listů.
Černý brouček na listech oleandru
To jsou jasné známky toho, že rostlina trpí napadením mšicemi. Řešení na mšice je snadné, jak vysvětlujeme v tomto příspěvku. Neměli bychom se bát, pokud má oleandr mšice: téměř vždy jde o cílovou rostlinu, mšice na ní přilétají během jara. Jelikož je ale oleandr velmi tvrdý, nebude příliš trpět tímto napadením, který s příchodem horka zmizí.
Listy oleandru jsou zbarvené a na spodní straně je malý hmyz
Jedná se o třásněnku. Je to hmyz sající mízu, který může rostlinu značně oslabit. Nejlepší je ošetřit ji ekologickým insekticidem. Nejlepší a velmi snadno aplikovatelný je neemový olej.
Hnědý brouček přilepený na stonkách oleandru
Je to červec nopálový (Dactylopius coccus, též nopálovec karmínový). Může to být také listohlavec (Cenrotus cornutus). Jde o nebezpečného škůdce, se kterým je třeba se rychle vypořádat. Dá se to vyřešit neemovým olejem. Jeho přirozeným nepřítelem je beruška.
Fomová hniloba (Phoma sp.): Listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnou. Na průřezu stonku je viditelné zhnědlé pletivo. Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhkém a chladném prostředí, často také přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát. Napadené části rostlin musíme odstranit až ve zdravém pletivu a vylepšit pěstební podmínky. Použití přípravku Previcur pomůže jako prevence.
Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Pletivo stonků je vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy jsou oleandry vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším. Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstranit. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.
Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi): Na listech se objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se „nádory“. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Champion 50 WG.
Puklicovití (Coccidae): Patří k nejčastějším a nejzávažnějším škůdcům. Na listech a výhonech se objevují bělavé až žlutohnědé vyvýšeniny. Při počátečním napadení se dají odstranit štětcem namočeným ve slabém lihovém roztoku. Při větším plošném výskytu se provádí opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool nebo přípravkem Careo koncentrát.
Mšice (Aphididae): Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička o velikosti 0,5 mm vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se následně vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci.
Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis): Způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu. Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Ochranu je možné provádět postřikem přípravkem Vertimec, ale i zde opět jednoznačně upřednostňujeme biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris a trvalým umístěním modrých optických lapačů.
