Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.
Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!
Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.
Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.
V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.
Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě několik týdnů. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Mospilan můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Mospilanem.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!
Nejčastěji se můžeme setkat se mšicemi a molicemi (bílé voskové mušky na spodní straně listů). Dnes se však zaměříme na velmi odolné škůdce, jako jsou vlnatí červci a puklice. Červci jsou savý hmyz, který tvoří na svém těle voskový obal. Ten je výborně chrání proti proniknutí vody, tedy i případného postřiku. Červci se často vyskytují na bázi stonku, v úžlabí listů a na dalších těžko přístupných místech. Na skoro všech druzích pokojových rostlin se může také vyskytnout další velmi odolný škůdce a tím je puklice. Puklice jsou kryté tvrdou schránkou, a proto jsou velmi odolné. Ochranu je třeba provádět včas, tzn. při objevení prvních červců či puklic. Pokud je rostlina již vysloveně „obalená“, jsou naše šance na úspěch mizivé. Puklice a ostatní červce můžeme odstraňovat mechanicky třeba houbičkou namočenou v lihu. Protože mechanicky se nám nepodaří odstranit 100 % škůdců, je vhodné provést jeden postřik doporučenými insekticidy. Pokud máme více rostlin a mechanické odstraňování je příliš náročné, je možné použít opakovaný postřik insekticidy, tzn. tři postřiky po sobě v intervalu 7–10 dní, je vhodné střídat přípravky a do každé postřikové kapaliny přidávejte smáčedlo, které zajistí lepší pokryvnost a prostupnost přes ochrannou voskovou vrstvu. Ke vhodným insekticidům řadíme Piklustop, Mospilan, Chess, Decis Mega. Koupíte-li nějakou novou pokojovou rostlinu, pořádně ji prohlédněte i ze spodní strany listů a v úžlabí listů, zda není napadená. Proveďte jeden preventivní postřik zmíněnými insekticidy a nechte rostlinu 14 dní v „karanténě“, tedy oddělenou od ostatních rostlin. Zabráníte tak zavlečení škůdců i na ostatní vaše doposud zdravé rostliny.
Ve svém příspěvku JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna M.
Dobrý den,mám zvláštní zkušenost s likvidací puklic.Snad každý ví jak obtížně se puklice likvidují a mě se náhodou podařil zázrak.Dala jsem dvě rostlinky zasažené puklicí letnit na sluníčko.Loňské léto bylo opět velmi horké a citroník s bobkovým listem byly celou dobu na plném slunci.Samozřejmě byly na plném sluníčku od jara,takže byly zvyklé na slunce a horko.No a puklice vyschly,upekly se.A opravdu jsem dělala vše možné abych je zlikvidovala.Nic nepomáhalo,až sluníčko a velké horko pomohlo.
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosím o radu jsem začátečník .Jak se zbavit poklic které rostlinu napadly !Nové výhony jsou mírně pokroucené a samozřejmě slabší.Odkvetlé a zezloutlé výhony jsem odstranila.Díky za radu.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli myslíte puklice, tak těch vás zbaví postřik přípravkem Mospilan 20 SP. Kupte, rozmíchejte, postříkejte a puklice do dvou týdnů zahynou.
Pokud zjistíme puklice na více rostlinách, tak je ihned izolujeme. Zprvu začneme odstraňovat puklice mechanicky, až poté přistoupíme k použití insekticidů. Pokud toto zjistíme v letním období, můžeme rostliny umístit do venkovních prostor, kde by s odstraněním mohlo pomoci černě a oranžově zbarvené slunéčko Cryptolaemus montrouzieri.
Na každý druh potřebujete rozdílný postřik. Většina z nich je jedovatých, a proto je nikdy nepožívejte v uzavřené místnosti, natož přímo v bytě. Na puklice je potřeba použít přípravek, který koluje celou rostlinou a sama jej tak do sebe nasaje. Je to například Mospilan 20 SP, jehož aplikaci opakujte jednou za 14 dní. Na další žravé a savé škůdce platí Soldep, Actellic, Neopynamin nebo Ultracid.
Při pěstování dbejte na to, aby bylo o rostlinu dobře postaráno a měla vhodné podmínky – už jen tím předejdete celé řadě problémů.
V naší poradně s názvem PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Mohu přípravek Mospilan - na puklice použít i v obytném prostoru - obýváku ?
Mám je na fíkusu benjamínku - vzrostlý stromek a na postřik venku je nyní zima.
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mospilan můžete použít i v domácím prostředí jako zálivku a postřik. Vyvarujte se otěru účinné jedovaté látky z listů na kůži člověka po dobu tří dnů.
Puklice patří mezi obtížné druhy škůdců, ale to ještě neznamená, že musíte napadené rostliny ihned ničit. V nenarušené přírodě (zahradě) udržuje jejich počty na většinou neškodné úrovni celá řada predátorů. Pokud tedy vynesete pokojové rostliny napadené škůdci na zahradu, po určité době škůdci jakoby sami zmizí. Když pak rostliny na podzim vrátíte domů, v pokojových podmínkách, kde se regulátorům nedaří a které naopak přejí škůdcům, puklice se mohou znovu silně namnožit. Proto se doporučuje pokojové rostliny před přenesením do bytu opravdu velmi důkladně prohlédnout a všechny škůdce zlikvidovat ještě mimo byt. Případně můžete škůdce v bytě zlikvidovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, rostliny ošetřete mimo obývané prostory.
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků, ale poměrně dobře lze přípravky zasáhnout první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid. Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Toto ošetření je nutné podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). Jakmile na rostlině škůdce objevíte, můžete viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Pokud budete stříkat v zimních měsících v obývaných místnostech, vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená opatření.
V současné době je možné na ochranu proti červcům u pokojových okrasných rostlin použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyretroidem (Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS), případně přípravky na bázi pyrethrinů a řepkového oleje (Raptol, Raptol SchädlingsSpray, Spruzit, Spruzit AF, Spruzit AF Schädlingsfrei). Systémové přípravky obsahují účinnou látkou acetamiprid (Careo koncentrát, Careo postřik proti škůdcům, Careo Combi tyčinky proti škůdcům, Mospilan 20 SP) nebo účinnou látku thiamethoxam (COM 109 11 I SL, COM 109 11 I PR – tyčinky, Compo Axoris proti hmyzu). Řepkový olej bez insekticidní složky obsahuje přípravek Biool, parafinový olej Frutapon. Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect. Napadené okrasné rostliny venku na zahradě můžete za vegetace ošetřit i účinným organofosfátem Bi–58 EC, případně i přípravkem Confidor 200 OD, obsahujícím účinnou látku imidakloprid.
V naší poradně s názvem BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na puklice je nejúčinnější chemická ochrana pomocí přípravku Mospilan. Bohužel jde o jed a v případě bobkového listu je to nešťastné řešení, protože se sice zbavíte puklic, ale nemůžete použít listy na vaření. Přírodní cesta k likvidaci puklic na vavřínu jsou berušky. Beruška se živí puklicemi a pomůže k jejich zničení. Ovšem je to živý tvor a bude těžké ho přimět, aby zůstal právě na vašem vavřínu. Další přírodní cesta je použití nimbového oleje. Olej ze stromu nimba má insekticidní účinky, když se pečlivě nastříká na všechny části postižené rostliny. Olej z nimby je možné koupit na internetu, například tady: https://www.prozdravi.cz/ni…
Puklice mají větší a vypouklejší tělo, které je pokryté ztuhlou pokožkou. Často na svůj povrch vylučují voskové výměšky. Nezřídka se objevují také na orchidejích. Sají rostlinné šťávy na listech a stoncích. Obvykle rostlinu úplně nezahubí, ale ubírají jí síly, takže orchidej méně kvete a pomaleji roste. Abychom se jich zbavili, je vhodné použít jemný kartáček s mýdlovou vodou a očistit orchideje a následně aplikovat nějaký insekticid. Pro orchideje doma je nejvhodnější přípravek Agrion Delta.
Při odstraňování puklice musíme být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máme vyhráno. Celý proces musíme několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.
Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujeme novou rostlinu nebo ji dostaneme jako dárek od známých, vždy bychom měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžeme tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.
Jde o insekticidní přípravek k hubení širokého spektra škůdců, zejména mandelinky bramborové v bramborách, mšic včetně vlnatky krvavé a obaleče jablečného v jádrovinách, molic a mšic na okrasných rostlinách.
Mospilan obsahuje účinnou látku acetamiprid, který působí systémově a translaminárně jako kontaktní a žaludeční jed již ve velmi nízkých dávkách. To znamená, že proniká do listového pletiva a chrání tak obě strany listů. No nových přírůstků rostliny však proniká omezeně.
Má rychlé počáteční působení a dlouhodobý reziduální účinek proti všem vývojovým stadiím škůdců.
Návod
Přípravek se aplikuje postřikem na celé rostliny od začátku výskytu škůdců.
Odměřené množství přípravku se vlije za stálého míchání do nádrže aplikačního zařízení naplněné do poloviny vodou a doplní se na stanovený objem.
Aplikační kapalina se použije bezprostředně po přípravě.
Používejte dokonale čisté aplikační zařízení.
Postřik je třeba aplikovat tak, aby došlo k dokonalému ovlhčení listů a končí se ním nejpozději při počínajícím skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin.
Dávkování na puklice je 4 gramy na 10 litrů vody. Nebo chcete-li 1 gram na 2,5 litru vody.
Cena
Bezproblémový širokospektrální insekticid Mospilan můžete běžně koupit v hobby marketu nebo na internetu. Aktuální cenu můžete vidět zde: Mospilan 20 SP cena.
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubová.
Mám na oleandrech puklice. Jak se jich jde zbavit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Puklice na oleandru můžete zahubit pomocí chemického postřiku. Jde o přípravek Mospilan 20 SP. Ředění je 1 gram Mospilanu na 2,5 litrů vody. Co nespotřebujete na postřik, tak vylijte ke kořenům rostliny. Rostlina do sebe nasaje smrtící látky, které se pak puklice nasosají a přirozeně odumřou. Pokud je na rostlině a nebo v jejích kořenech další živý parazit, tak bude zahuben také. Mospilan je možné běžně koupit, zde jsou vidět možnosti pro nákup přes internet: https://www.zbozi.cz/hledan…
Po napadení roztočíkem malinovým vznikají na plodech červená místa, která nedozrávají a plody jsou kvůli tomu znehodnocené – mají více či méně kyselou chuť.
Jak se pozná
Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání dozrávání. Škůdce cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu se dá likvidovat.
Můžete jej likvidovat insekticidy, v zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás bude účinkovat Vertimec 1,8 EC a fungovat by měl i Mospilan. První postřik se provádí při délce výhonů 20 cm, v případě potřeby se opakuje ve 14denních intervalech. Pozor, je velmi důležité důkladné postříkání ze všech stran, až omytí celých výhonků! Přípravek je relativně neškodný pro včely. Plody napadené roztočíkem se nekonzumují. Oplodí raději odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření se doporučuje dostatečná vzdálenost jednotlivých rostlin a jejich prosvětlení (škůdce migruje), jako prevence pak zjara postřik sirnatými prostředky.
Ve svém příspěvku BOBKOVY LIST A PUKLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena kremenova.
Dobry den. Mam asi pětiletý bobkový list, a letos mi ho napadly puklice.Stírám je vatou namočenou ve slívovici.Moc to nepomáhá.Nechci na to použít nějaké chemikálie. Ráda ho používám při vaření.Poradte mi prosím někdo,co s tím.Moc děkuji za případnou radu. Zdravím.Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Reaguji na problém s puklicemi.Měla jsem poměrně vzrostlý bobkový lis a přes zimu se objevily puklice poměrně ve velkém množství.Byla jsem zoufalá,co dělat.
Vyřešila jsem problém velmi radikálně.Rostlinu jsem vyndala z květináče,byl to keřík,ne stromek.Sestřihla jsem ho úplně dole,takže nezůstal jedinný list.Vysypala jsem všechnu hlínu,kvetináč jsem vydrhla,vypláchla v roztoku hypermanganu,taktéž jsem v něm vymáchala kořeny,byly úplě bez hlíny.Dala nový substrát,zasadila a čekala.Budˇ a nebo,stejně bych rostlinu vyhodila.Po čase se začaly objevovat první lístky a dneska je keřík vysoký cca 1/2 metru a zdravý.Možná má někdo lepší nápad,ale mě se tento postup osvědčil.Přeji pěkný den
Ovšem všechno má svůj rub i líc, takže budou-li prázdninové dny příjemně teplé, vinohradníci budou muset zaměřit pozornost na houbové choroby. Je to tak?
Jistě. Červencová „ochranářská“ aktivita je velmi podobná té, kterou jsme vykonávali v červnu. Podle průběhu počasí se mohou objevovat příznaky nám už známých onemocnění. V případě delší periody suchého počasí je nutné při kontrole révových keřů zaměřit pozornost na padlí. Fakt, že by mohlo škodit, může napovědět jeho výskyt také na jiných druzích rostlin, např. na růžích, angreštech nebo i na mahonii. Může být celá pokrytá „moučnatým“ povlakem padlí. Sice v těchto případech jde o jiný druh padlí nežli padlí révové, nicméně jeho projevy a škodlivost jsou téměř stejné – napadená pletiva dále nerostou. V tomto měsíci padlí nejvíce škodí na narůstajících bobulích, a pokud není eliminováno vhodným postřikem, může zlikvidovat celou úrodu. Zde je vidět „pomoučení“ listů způsobené padlím révy:
A zde je vidět hrozen masivně napadený padlím révy:
Pokud červenec provázejí časté srážky, nemusíme se padlí příliš obávat, protože to, jak jsme si již řekli dříve, trvalé deště nesnáší. O to víc musíme hlídat plíseň révy neboli peronosporu, které se daří ve vlhku. Ta poškozuje samozřejmě stále listy a také bobule před kvetením, ale i po něm. Mladé hrozny pak zasychají a zčernalé zůstávají na keřích. Zde je vidět list napadený plísní révy („olejovitá“ skvrna):
Jaké chemické přípravky budou v tomto měsíci pro jednotlivá onemocnění nejvhodnější?
Je možné znovu nasadit ty, které jsme použili při předcházejícím ošetření. Časté používání chemických přípravků však s sebou nese nebezpečí, že si na ně původci houbových chorob zvyknou. Přípravky tak přestávají účinkovat. Zvláště při několikrát opakovaných zásazích se tedy přípravky musejí střídat, zejména pak ve druhé polovině vegetace. V souvislosti s používáním chemických přípravků na ochranu před chorobami a škůdci musím upozornit na jednu velmi důležitou věc, a to na ochranné lhůty. Věřím, že většina pěstitelů ví, o co se jedná, ale vzhledem k závažnosti tématu se o tom zmíním.
Každý povolený chemický přípravek na ochranu rostlin před tím, nežli je povolen, musí projít přísnými testy, kterými se zkoumá vliv konkrétní účinné chemické látky na životní prostředí, na ostatní organismy včetně člověka, na včely, na vodní zdroje apod. Teprve pak se smí vyrábět, prodávat a používat. Toto povolení má pro jednotlivé konkrétní přípravky od konkrétních výrobců omezenou účinnost, proto se po čase jejich výroba a prodej zastavuje a objevují se na trhu jiné. Při zahájení výroby chemického přípravku musí být vypracován tzv. bezpe
Buxusy neboli zimostrázy (lidově také krušpánky) zná většina pěstitelů bonsají hlavně ze sféry venkovních bonsajových exponátů. Jsou to stálezelené keře nebo stromky s bohatým větvením a vstřícnými listy. V současnosti je známo asi 70–80 druhů, jejichž domovem jsou hlavně státy východní Asie, západní Indie nebo střední Ameriky. Pro naše středoevropské klimatické podmínky mají význam pouze dva druhy, a to Buxus microphylla (zimostráz malolistý) a Buxus sempervirens (zimostráz vždyzelený). Jejich pěstování jako bonsají je popsáno ve většině knih o venkovních bonsajích a nejsou s nimi v podstatě žádné problémy. Bez problému rostou i přezimovávají. A lze z nich vytvořit krásné miniatury.
Pokojový zimostráz (Buxus harlandii) je stálezelený, robustní, pomalu rostoucí keř s hustou korunou a velmi bohatými, kožovitými a lesklými lístky o velikosti jeden až dva centimetry. Má drobné, nenápadné zelené květy a zajímavou drsnou šedě hnědou kůru. Snáší větší množství slunečního svitu, nevyžaduje vydatnou zálivku a v zimě se může uchovávat jak v chladnějším prostředí, tak i na okně bytu. V této době jsou jeho přírůstky minimální, což má za následek to, že je rostlina při nástupu do vegetace více kompaktní. Zimostráz snáší velice dobře suchý vzduch, snad jenom přímý a dlouhodobý proud teplého vzduchu od radiátoru topení mu může částečně usušit listovou plochu. Vodu doplňujte až po částečném proschnutí substrátu a zásadně nepřelévejte nebo nenechávejte bonsaj trvale stát v podmisce s vodou. Stejně jako na vodu není buxus náročný ani na hnojení, postačí mu hnojivo na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojte jednou za 3 až 4 týdny, v zimě pak podle způsobu přezimování 6 až 8 týdnů. Protože má pokojový zimostráz snahu intenzivně růst, vyvíjí se mu odpovídajícím způsobem i kořenová soustava. Jelikož má kořenů hodně, doporučuje se přesazování každé 2 roky a současně zakrácení kořenů asi o 1/3. Vhodným substrátem pro přesazování je třeba směs akadamy, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 2, pokojový zimostráz ale snese bez problémů i běžnou zeminu pro bonsaje nebo pokojové rostliny. Na dno misky je dobré dát vždy trochu hrubšího štěrku jako drenáž, která při zálivce odvede přebytečnou vodu.
Zakracovat nově narostlé výhony můžete v podstatě kdykoliv, pouze v zimě se snažte rostlinu častým řezem nevysilovat. Několik měsíců ke konci starého a na začátku nového roku větévky tedy raději moc nezakracujte, protože by jim pak, podobně jako u ostatních pokojových rostlin, narostly dlouhé a slabé výhony s velkými listy, které byste na jaře z estetických důvodů stejně asi odstranili. V době vegetace pak zakracu
Ve svém příspěvku PROZBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
dobry den. Chtel jsem se zeptat na dalsi mesice kalendare pro vinare. Dekuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Březina.
Dobrý den , pěstuji víno ve skleníku, tak že má dostatek vody a živin .
Chtěl jsem se ptát jestli mám zastřihávat za plodem vína , nebo nechat celý prut a zalamovat ho na konci.
Mám nechávat dlouhé silné pruty a na konci je zaštípnout a uvázat.
Dočetl jsem se že bych měl likvidovat slabé dlouhé pruty a plané výrustky.
Ještě bych se chtěl ptát , jak se pozná plodný prut na příští rok a kolik bych měl zanechat. Vloni 2017 jsem udělal chybu , že jsem ostřihal všechny výhony
Děkuji za kladné odpovědi s pozdravem Zdenek Březina.
Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.
Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.
Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.
Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.
Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.
Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Jedná se o produkt rostlinného původu. Medem se rozumí potravina přírodního sacharidového charakteru, složená převážně z glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar), výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice) nebo na živých částech rostlin včelami, které je sbírají, přetvářejí, kombinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají dehydrovat a zrát v plástech. Rozlišujeme dva zdroje medu, a to nektar a medovici.
Nektar je sladká šťáva tvořící se v květních nebo mimokvětních nektariích hmyzosnubných rostlin. Čerstvý nektar obsahuje vodu, cukry (sacharóza, fruktóza, glukóza a jiné), malé množství dusíkatých látek, minerálních látek, organických kyselin, dále pryskyřičnaté látky, inverzní enzymy z buněk nektarií, silice, terpeny, flavony, v některém nektaru se nachází i vitamín C. Nektar obsahuje rovněž pylová zrna či buňky rostlinných pletiv.
Medovice je hustá sladká šťáva, kterou vylučuje stejnokřídlý hmyz – červci, mšice nebo mery (medovnice jedlová, medovnice černoskvrnná, puklice dubová a jiné), které označujeme jako producenty medovice. Tito producenti cizopasí na listech, pupenech nebo větvích listnatých i jehličnatých stromů a keřů, jejichž sítkovicemi proudí míza, která slouží producentům medovice jako potrava, zvlášť v období rozmnožování. Míza je z rostlinných sítkovic nasávána ústním ústrojím producentů a prochází jejich trávicí soustavou, jejíž součástí je filtrační komora s tenkou blanitou stěnou, která hraje důležitou roli při filtraci bílkovin, cukrů, vody a dalších látek. Právě proteiny s menším množstvím cukrů a vody jsou zachyceny ve filtrační komoře a ve formě koncentrátu přecházejí dále do žaludku producentů. Naopak jednoduché cukry, minerální ionty a přebytečná voda proniknou přes filtrační komoru, respektive přes její propustnou blánu, a přecházejí do výkalového vaku. Tento filtrát (medovice) je pak vystřikován ve formě kapek na větve, listy nebo jehlice, odkud je sbírán včelami jako zdroj medovicového medu. Medovice obsahuje vodu, cukry (sacharóza, glukóza, fruktóza, maltóza, melecitóza, rafinóza a polysacharidy), aminokyseliny rostlinného původu, minerální látky, vitamíny a barviva.
Vznik medu je velmi složitý proces, který je závislý na včelstvu jako celku. Zdroj nektaru má na starost jen několik včel létavek (pátraček), které vyhledávají zdroje sladkých šťáv (sladinu) a ve chvíli, kdy takový zdroj najdou, se vrátí do úlu s plným medným váčkem, dají ochutnat ostatním včelám v úle a zároveň jim specifickou formou komunikace, označovanou jako včelí tanečky, předají informace o směru a vzdálenosti potravy, přičemž se řídí i polohou slunce na obloze
V naší poradně s názvem OLEANDRY ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zkuste se podívat na ty bílé tečky hodně z blízka a nebo s lupou a zjistěte, jestli ty tečky jsou bílá křídla malinkatých mušek. Vypadá to podobně jako zde: https://www.google.cz/searc…
Pokud ano, tak použijte postřik Karate 2,5 EC podle návodu 2 krát s odstupem 14 dní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Johan.
děkuji-přesně je to ono,pokusím se likvidovat zdraví Johan
Fíkus má rád slunce, ale může prosperovat i v polostínu. V našich podmínkách snesou rostliny letnění od půlky května do poloviny října. Změnu prostředí dává benjamín najevo opadáním listů, které rychle dožene novými listy odolnými vůči slunečnímu svitu. Fíkus venku často napadají půdní škůdci, kteří užírají kořínky a rostlina pak hůře prospívá a v zimě ji pak opadávají listy. Proto je velmi prospěšné ochránit rostliny postřikem z přípravku Mospilan 20 SP. Ten má výborné ochranné účinky díky tomu, že jeho insekticidní látky se vstřebávají do celé rostliny a zůstanou v ní po dobu několika týdnů. Jakmile něco v této době působení vleze do květináče a kousne si kořene nebo listu, či kůry, tak do několika hodin zahyne. Tím se škůdci nerozmnoží a rostliny krásně prosperují během letnění i po něm. Postřik Mospilanem se provádí večer na list, kdy není hlášen désť na příštích 24 hodin. Postřik se provádí jakmile se rostliny vzpamatují z přesunu do venkovního prostředí, tedy někdy začátkem června. Druhý postřik se provede začátkem září. Během září stačí rostlinu omýt déšť, takže až si ji budete dávat domů, tak na ní nebudou žádné zbytky postřiku a nebude pak doma uvolňovat jedy do svého okolí. Mospilanem se dají léčit také puklice, které po jediném postřiku hynou. Fakt bezvadný a bezpečný přípravek!
Na slunném stanovišti může být fíkus benjamín napaden sviluškami a třásněnkami. Suchý vzduch a příliš teplé místo pak vytvářejí vhodné prostředí pro puklice a mšice.
