Vajíčka uvařte ve vroucí osolené vodě s kapkou octa. Díky octu vám nepopraskají skořápky. Vajíčka se uvaří za 3 minuty. Potom je rychle zchlaďte v ledové vodě, půjdou snadno oloupat.
Postup: Uvařené křepelčí vajíčko lehce naklepněte a pod vodou začněte opatrně loupat. Vypadá to asi zvláštně, ale pod vodou to jde mnohem lépe než na suchu, a na začátku můžete použít trochu nehty. Za chvilku získáte grif.
No a jaké zkušenosti s loupáním vajíček máte vy? Podělte se o své vychytávky.
V naší poradně s názvem VYVOJ SLIMÁKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tady jsou vidět vajíčka slimáků https://www.google.com/sear…
Nejlépe na ně působí roztoči, kteří nalezou do jejich těla a tím je zahubí. Mrtvé slimáky sežerou ti živí i s roztoči a postupně tak vymřou všichni.
V naší poradně s názvem RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.
NEJDE MI VYKLOPIT UVAŘENE VEJCE ZE SILIKONOVE FORMIČKY CO MAM UDĚLAT ZA NAPRAVU
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Vaření vajec v silikonových formách není jen tak a chce to trochu zkušeností, abyste měl vajíčka pěkně hladká a aby šla pěkně vyklopit. Co je k tomu potřeba? Před umístěním syrového vajíčka do formičky je zapotřebí formičku nejdříve důkladně vystříkat olejem ve spreji, ke koupi zde: https://www.zbozi.cz/hledan…. Po vaření 16 minut ve vroucí vodě se musí forma na chvíli umístit do studené vody a potom půjde vyklopit. Když by to šlo ztuha, tak je možné si pomoci velkou polévkovou lžící. Pokud máte zájem shlédnout recenzi, která názorně řeší tento problém, tak je k dispozici zde: https://youtu.be/mS6zMr6W5_o
Jak nejlépe, snadno a rychle uvařit vejce? Asi si řeknete, co je to za hloupost, ovšem to, jakým způsobem vejce uvaříte, může mít velký vliv na to, jak snadno nebo obtížně se vám pak vajíčka budou loupat. Vložte vejce do hrnce a zalijte je studenou vodou. Hladina by měla být asi 5 cm nad vajíčky. Přidejte do vody lžičku jedlé sody a vodu přiveďte k varu. Nechte bublat cca 12 minut. Přítomnost sody je důležitá, ta zvyšuje pH bílku, který se pak méně lepí na skořápku a tenkou blanku pod ní.
Po uvaření vylijte z hrnce horkou vodu a napusťte do něj studenou vodu tak, aby uvařená vajíčka byla ponořená. Můžete přidat i pár kostek ledu. Studená voda vajíčko uvnitř smrští, takže se vytvoří prostor mezi skořápkou a bílkem a bude snazší skořápku oloupat. Nechte vajíčka zchladnout a poté je vytáhněte z vody a osušte papírovou utěrkou. Vezměte jedno po druhém do ruky a pevně ťukněte každým koncem o tvrdou podložku, třeba o kuchyňskou linku. Nejdříve na jednom konci, pak na druhém. Na širším konci vajíčka se nachází vzduchová bublina. Až ji prorazíte, vajíčko už půjde oloupat snadno.
Vajíčka začněte loupat na širším konci, kde je vzduchová bublina. Pomáhejte si hranou bříška palce. Takto byste měli oloupat jak skořápku, tak tenkou bílou blánu pod ní a odhalit lesklé, hladké vajíčko. Pokud bylo vejce správně uvařeno a ochlazeno, loupání by vám mělo jít snadno.
V příběhu VYVOJ SLIMÁKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra.
Vajíčka slimáka jsou jako malé perličky,bílé barvy.Bývají v zemi pod květináči atd.
Jedlé kaštany patří k tvrdoslupečným ovocným dřevinám, stejně jako vlašské ořechy. Na jejich povrchu je tvrdá slupka, která chrání plod, proto je důležité ji před použitím naříznout, jinak se nedostanete k lahodné dužině. Nenaříznuté kaštany jsou velmi kvalitní výbušninou. A nejhorší je ty rozstříknuté kaštanové „vnitřnosti“ z trouby umýt. Kaštany je také dobré připravovat v zakryté zapékací míse. Po vyjmutí z trouby nechte zapékací misku zakrytou. Slupky nevyschnou a kaštany se udrží teplé. Díky tomu se budou dobře loupat. Za studena to jde mnohem hůř.
Vejce se nám budou dobře loupat, pokud dáme vařit alespoň 14 dní stará vejce, nikdy ne čerstvě snesená. Po uvaření je zchlaďte studenou vodou a můžete začít s loupáním.
V naší poradně s názvem NEMOC DRACENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Ptáčková.
Mám od září dracenu, je umístěna u zdi vedle okna-není na přímém slunci,zalévám
ji jednou týdně odstátou vodou a nyní se uprostřed listů začaly dělat žluto-hnědé skvrny a na jiných některých listech jsou malinkaté bílé kuličky. Drobné kuličky jsou i na kmínku. Také jsem ve spodní části rostliny objevila pavučinku.
Můžete mi prosím poradit nějaký postřik, abych se škůdců zbavila.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše to budou svilušky. Ty vytvářejí jemné pavučiny a vysávají listy, na kterých se díky tomu tvoří žluté skvrny postupně hnědnoucí. Nejlepší chemická ochrana proti sviluškám je NISSORUN 10 WP. NISSORUN 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn., proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Aplikuje se jedním postřikem, přičemž účinná látka vydrží v rostlině 70 dní. Po přirozeném dožití dospělých svilušek se již nové nenarodí a rostlina je vyléčena. NISSORUN 10 WP je možné běžně koupit v hobby marketech nebo v zahradnictví, a jde také objednat přes internet. Tady můžete vidět kolik NISSORUN 10 WP stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Začínejte loupání od nejširšího konce, ne z boku vajíčka.
Neoloupaná vařená vejce můžete skladovat v ledničce až 5 dní. Jakmile je oloupete, měli byste je co nejrychleji spotřebovat.
Než se vejce začnou vařit, nasypte do vody trochu soli. Půjdou pak snadněji loupat a sůl navíc zabrání bílku vytéct do vody, pokud některé vejce praskne. Navíc dodá vajíčkům chuť.
Pozor, ať vejce nepřevaříte. Skořápka pak popraská na tisíce malých kousků a oloupat ji nebude vůbec snadné. Nebo se vnitřek vejce přilepí na skořápku a vy pak při loupání budete se skořápkou trhat i ztuhlý bílek.
V příběhu OBALEČ ZIMOSTRÁZOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Klečka.
Dobrý den.Že jsou různé prosrředky k boji proti housenkám to jsem si pročetl.Zajímá mne však za jakých podmínek-teplot,vlhkosti,roční období a podobně motýlek klade vajíčka,jak dlouho mu trvá než se vylíhne housenka.Jaká teplota mu vyhovuje nebo škodí....Nebo je otužilý a klade i v mrazu,Nějaké vývojové stádium lze snad zachytit...Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Technik loupaní vajec natvrdo je celá řada, některé z nich jsou popsány v textu níže. Ovšem někdy se můžete snažit sebevíce, dodržet stanovené postupy, a vejce stejně nejdou loupat. To je pak něco mezi nebem a zemí a my to nezměníme.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Ingredience: 1 dýně hokaido (cca 15cm průměr), 2 cibule, trocha pálivé papriky, sůl, 1 lžička celého pepře, cca 0,5 cm zázvoru, mléko, bujon
Postup: Dýni hokaido vydlabejte (loupat se nemusí) a s nakrájenou cibulí osmažte, nechte trochu změknout, posolte, a až dýně pustí trochu barvu, zalijte vodou (cca 0,5 litru). Po změknutí (asi 10 minut) rozmixujte s mlékem (cca 0,5 litru). Přidejte bujon, ochuťte pálivou paprikou a nastrouhejte kousek zázvoru. Nechte přibližně 10 minut povařit a máte hotovo.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Tak to je oříšek. Vejce naměkko mají sice uvařený bílek, žloutky jsou ale tekoucí, nahniličku jsou někde na cestě mezi naměkko a natvrdo. V prvním případě se (podle teoretických rad) vaří asi tři minuty, ve druhém o minutu déle. Záleží ale i na velikosti vejce, tady už si musí přesný čas vyzkoušet každý sám.
Postup: Po časovém limitu vyjměte naběračkou vejce, rychle je ochlaďte ve studené vodě, aby šla snadno loupat. Pak odstraňte horní třetinu skořápky, lžící krouživým pohybem vejce „vypreparujte“ a servírujte do sklenice.
Tip na servírování: Nakrájená vejce přelijte omáčkou, nebo je podávejte s rajčaty či přelité trochou rozpuštěného másla. Tatíček Masaryk je měl prý nejraději v té nejjednodušší podobě, a to jen lehce posolená a popepřená, nahoru si nechal nastrouhat trošku křenu. Zkuste to!
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Ingredience: 1 dýně Hokaido, 2 paličky česneku, 500 ml vývaru (dle potřeby), 100 ml smetany či kokosového mléka (dle chuti), sůl, olivový olej, bylinky dle chuti
Postup: Dýni rozpůlíme, odstraníme jádra a do vzniklé dutiny vložíme celé neoloupané stroužky česneku, a to tak, že do jedné půlky dýně dáme 1 paličku česneku, lehce prosolíme a zakápneme olejem. Dle chuti můžeme přidat i bylinky, například tymián, rozmarýn. Jednotlivé poloviny dýně zabalíme do alobalu a pečeme v troubě asi 1–1,5 hodinu (200 °C). Poté vyjmeme z trouby, rozbalíme a necháme zchladnout, aby česnek v ruce nepálil. Lehce vychladlý česnek vymačkáme do hrnce, přidáme na kousky nakrájenou dýni (netřeba loupat, Hokaido má kůru měkkou), zalijeme trochou teplého vývaru a ponorným mixerem rozmixujeme. Prohřejeme a dosolíme dle chuti. Nakonec zjemníme smetanou či kokosovým mlékem.
Dobrý tip, jak dobře vyloupat dýňová semena: semínka operte a pak dobře osušte (rozložené, lehce plesnivějí), poté vyloupejte a – snězte.
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
Když by se vám nechtělo loupat dýně v ruce, tak můžete jádro i se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Časový interval od přijetí oplodněného vajíčka v potravě až po kladení vajíček dospělého červa je kolem jednoho měsíce. Vajíčka i larvy přežívají při pokojové teplotě a ve vlhkém prostředí několik dní. V suchém prostředí naopak rychle hynou.
Dýně hokaido je vhodná pro pěstování na zahradě. Obecně nemá vysoké nároky na pěstování. I začátečník si s ní poradí. Vyhovuje jí výsadba na teplé a chráněné místo. Semena jsou velká. Před výsadbou je namočte den předem na talířku s vodou, aby klíčily rychleji. Na jaře je možné si sazenice předpěstovat v květináči doma na okenním parapetu. Při výsadbě na zahradu dejte pod sazenice hnojivo a kompost, nebo je vysaďte přímo na kompost a porostou vám neuvěřitelně rychle, přímo před očima. Sazenice by měly být od sebe vzdáleny asi 1 m. Vyžaduje vydatnou zálivku. Dýně se sklízí na podzim, když začne zasychat stopka. Většinou dorůstá velikosti o průměru 20 až 25 cm. Ve vhodném sklepě se může uskladnit na dlouhou dobu, třeba až do února, což je jejich velikou výhodou. Využívá se hlavně v kuchyni na smažení, vaření a pečení, ale také na dlabání v době Halloweenu. Je s ní jednoduchá práce, protože se nemusí loupat. Má tvrdou oranžovou dužinu. Ta má močopudné účinky. Konzumace dýně se doporučuje hlavně při onemocnění sleziny, slinivky břišní a žaludku.
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Penne arrabiata se slaninou
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
150 g slaniny
8 rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
bazalka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata z konzervovaných rajčat
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
2 plechovky konzervovaných rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
petrželka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata – Kluci v akci
Ingredience:
200 g originálních těstovin penne v suchém stavu
200 g drcených rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
špetka sušené chilli papričky
olivový olej
hrst sekané petrželky
snítka bazalky
sůl
ovčí sýr Pecorino Romano
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli a česnek na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte drcená rajčata, sůl a sušené chilli koření a nechte dusit. Až se rajčata prohřejí, vmíchejte uvařené těstoviny a nasekanou bazalku s petrželkou, dochuťte. Před podáváním posypte sýrem Pecorino Romano.
Ingredience: 2 střední brambory, 1 cibule, 1 hokaido dýně, 1 litr zeleninového vývaru, 1 velká mrkev (nebo 2 menší), 120 ml sójové nebo rýžové smetany, 1 lžička soli, 1 lžička másla, 1/4 lžičky pepře, špetka muškátového oříšku
Ingredience dle chuti: 2 polévkové lžíce třtinového cukru, slunečnicová semínka na ozdobu, petržel na ozdobu
Postup: Slupku dýně důkladně omyjeme, ale loupat ji nebudeme (obsahuje plno vitaminů a byla by tak škoda ji vyhodit). Dýni rozpůlíme a zbavíme semínek (jsou tvrdá a jemné chuti polévky by jen uškodila). Poté ji nakrájíme na menší kostky. V hrnci rozehřejeme máslo a přidáme dýni, mrkev nakrájenou na kostičky, brambory nakrájené nadrobno a cibuli na kolečka. Restujeme asi 5 minut a zalijeme vývarem (nebo vodou s bujonem). Osolíme a opepříme. Vaříme 25–30 minut a odstavíme. Rozmixujeme ponorným mixérem nebo necháme trochu zchladnout a dáme do klasického mixéru. Když je polévka rozmixovaná dohladka přelijeme ji zpátky do hrnce a přidáme i smetanu a cukr. Promícháme, pokud už polévka vychladla, znovu dohřejeme. Pro ozdobu můžeme použít petrželku nebo slunečnicová semínka, která nasucho opražíme na pánvi. Stačí jen minutka nebo dvě, aby se krásně rozvoněla. Dobře je hlídejte a stále míchejte, při přepálení zhořknou.
TIP: Místo klasické soli můžete použít stejné množství soli himálajské. Obsahuje cenné přírodní vitaminy a minerály. Konzumací této zdravé soli dodáváte organismu řadu důležitých živin. Slunečnicová semínka promyjte a zbavte dužiny. Poté usušte. Můžete je používat opražená místo krutonů na ozdobu polévek.
Pokud se v domácnosti vyskytnou blechy, tak mohou být opravdu všude, tedy i v posteli. Stejně jako v případě zvířecích pelechů mohou blechy a klíšťata dlouhou dobu přežívat v posteli i v kobercích. Blechy nakladou vajíčka na vaše zvíře a tato vajíčka potom spadnou na postel a na další tkaniny v domě. Pokud se chcete blech zbavit jednou provždy, musíte se zbavit všech vajíček, která máte na koberci či v posteli a důkladně vysát celý dům. Nezapomeňte vyluxovat také všechen čalouněný nábytek, záhyby v nábytku, rohy všech místností a všechna ostatní místa, kde se zablešená zvířata pohybovala.
marně se snažim najit jak vypadá a kde je nejvic kladeno vajičko slimáka a jak vypadá když se z vajička vylihne.Je to štihli hbity červík?Ty totiž mivám pod špaliky dřeva kde slimáky sbirám.Vajička také nevím jak vypadaji,nikdy jsem žádne nenašla.Jsem z nich na mrtvici.Děkuji za odpověd
Vaření vajec v silikonových formách není jen tak a chce to trochu zkušeností, abyste měl vajíčka pěkně hladká a aby šla pěkně vyklopit. Co je k tomu potřeba? Před umístěním syrového vajíčka do formičky je zapotřebí formičku nejdříve důkladně vystříkat olejem ve spreji, ke koupi zde: https://www.zbozi.cz/hledan…. Po vaření 16 minut ve vroucí vodě se musí forma na chvíli umístit do studené vody a potom půjde vyklopit. Když by to šlo ztuha, tak je možné si pomoci velkou polévkovou lžící. Pokud máte zájem shlédnout recenzi, která názorně řeší tento problém, tak je k dispozici zde: https://youtu.be/mS6zMr6W5_o
Tady jsou vidět vajíčka slimáků https://www.google.com/sear…
Nejlépe na ně působí roztoči, kteří nalezou do jejich těla a tím je zahubí. Mrtvé slimáky sežerou ti živí i s roztoči a postupně tak vymřou všichni.
Nejspíše to budou svilušky. Ty vytvářejí jemné pavučiny a vysávají listy, na kterých se díky tomu tvoří žluté skvrny postupně hnědnoucí. Nejlepší chemická ochrana proti sviluškám je NISSORUN 10 WP. NISSORUN 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, tzn., proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách. Aplikuje se jedním postřikem, přičemž účinná látka vydrží v rostlině 70 dní. Po přirozeném dožití dospělých svilušek se již nové nenarodí a rostlina je vyléčena. NISSORUN 10 WP je možné běžně koupit v hobby marketech nebo v zahradnictví, a jde také objednat přes internet. Tady můžete vidět kolik NISSORUN 10 WP stojí a jak vypadá: https://www.zbozi.cz/vyrobe…
Dobrý den.Že jsou různé prosrředky k boji proti housenkám to jsem si pročetl.Zajímá mne však za jakých podmínek-teplot,vlhkosti,roční období a podobně motýlek klade vajíčka,jak dlouho mu trvá než se vylíhne housenka.Jaká teplota mu vyhovuje nebo škodí....Nebo je otužilý a klade i v mrazu,Nějaké vývojové stádium lze snad zachytit...Děkuji.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přestěhování se jinam,protože blechy máte ve věcech kdekoliv - a ty se s vámi přestěhují rovněž..a koloč začne znovu. Jsem zvědava sama jestli někdo odepíše a cosi poradí, - já jsem už boj s blechami vzdala a snažím se už nějak jenom přežít mezi těmi nevyhubitelnými a krvežíznivými netvory.