Téma: 

jak množit rýmovník


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

RÝMOVNÍK

Kde se dá koupit

Bylinu rýmovník pořídíte v dobrém zahradnictví. Cena rostliny se pohybuje okolo 60 korun, peníze investované do nákupu léčivé byliny spolu s trochou péče se rozhodně vyplatí. Rýmovník miluje běžný substrát, lehkou písčitou zeminu.

Detail odstavce: Kde se dá koupit
Zdroj: Rýmovník
Zveřejněno: 3.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

RÝMOVNÍK

Množení

Rýmovník se snadno množí výhonky, uštípněte si kousky a dejte je na nějaký čas do vody, zakoření velmi rychle. Stejně tak je můžete rovnou zapíchnout do propustné zeminy s obsahem písku – rostlina se chytí téměř okamžitě. Nezaštipované výhonky mohou vyrůst až metr do délky!

Při přesazování dávejte pozor, aby byla zemina dobře propustná, tedy prodyšný květináč a obsah písku v substrátu.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Rýmovník
Zveřejněno: 3.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rýmovník

dobrý den
Na rýmovník nedám dopustit ,bylinku mám skoro dva roky a když mám mladý výhonky tak rozdávám, je to vděčná bylinka jak v kuchyni tak i jako léčivka.

Zdroj: diskuze Rýmovník
Odesláno: 31.5.2017 uživatelem Miluše
Počet odpovědí: 0

RÝMOVNÍK

Použití a účinky

Při rýmě je dobré vdechnout vůni z lístků rozlámaných v ruce. Odvar z 1 lístku rýmovníku na 200 ml vody se popíjí při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Výluh z rýmovníku lze použít na drobné ranky a spáleniny, urychluje hojení. Rýmovník navíc z místnosti, ve které je pěstován, odhání svým aromatem (jako meduňka s mátou dohromady) hmyz, působí proti komárům, mouchám nebo molům.

Rýmovník je vhodný do ložnic, dětských pokojů, obýváků, respektive kamkoli do bytu. V místnosti, kde je umístěn, se zcela prokazatelně lépe dýchá, rýmovník dokonce pomáhá astmatikům. Doporučuje se také při vysokém tlaku, cholesterolu a srdečních potížích. Jeho užívání pomáhá rovněž odstraňovat ledvinové a žlučové kameny.

Rýmovník se dá použít jako „angínovník“ – využívá se jako prevence před vznikem angíny.

Detail odstavce: Použití a účinky
Zdroj: Rýmovník
Zveřejněno: 3.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak množit stáleplodící jahody

Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.

Zdroj: diskuze Jak množit stáleplodící jahody
Odesláno: 11.7.2015 uživatelem jan Leitner
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

MAST Z RÝMOVNÍKU

Molice, či rýmovník?

Jako rýmovník jsou někdy označovány všechny druhy rodu Plectranthus (molice), kterých je asi 350. Nejčastěji jde však o pojmenování australského druhu Plectranthus argentatus. Jeho původní domovinou je Austrálie, ačkoli je dnes rozšířen i na dalších kontinentech.

Detail odstavce: Molice, či rýmovník?
Zdroj: Mast z rýmovníku
Zveřejněno: 26.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

ČAJ Z RÝMOVNÍKU

Využití rýmovníku

Rýmovník je možné použít třeba jako přírodní repelent (jeho vůně odpuzuje mouchy, i komáry), koření (vhodné použít k masu i do pomazánek), čaj (proti nachlazení, chřipce), inhalátor (ulevuje od bolesti v krku, ucpaného nosu, je vhodný i na rýmu), k ošetření ran a ekzémů. Rýmovník je vhodný také pro děti, protože jeho chuť pro ně není dráždivá.

Detail odstavce: Využití rýmovníku
Zdroj: Čaj z rýmovníku
Zveřejněno: 21.11.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

MAST Z RÝMOVNÍKU

Zázrak jménem rýmovník

Řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, nebo třeba molice. Ve všech případech se jedná o bylinu z čeledi hluchavkovitých s latinským názvem Plectranthus, respektive o rýmovník. Rýmovník poznáte lehce nejen podle silných dužnatých listů, hustě a souvisle porostlých stříbrnými chloupky, ale také podle velmi intenzivní specifické vůně, která připomíná směs kafru, máty, meduňky a eukalyptu.

Rýmovník je nenáročná rostlina, která potřebuje jen dostatek světla. Přes zimu je ideální umístit květináč na parapet okna, kam alespoň část dne svítí slunce. V létě pak rostlině dopřejte letnění na terase, balkonu nebo venkovním parapetu, aby měl šanci se bohatě rozrůst. Rýmovník miluje teplo, a proto mu nesvědčí průvan a dlouhodobější pokles teploty pod 12 stupňů. Nebezpečné je i větrání. Naopak mu bude svědčit suchý horký vzduch, takže se nebojte ho umístit i na parapet nad radiátorem. Co se týká zálivky, zcela dostačující je, když rýmovník zalijete jen tehdy, když je substrát opravdu suchý.

Rýmovník přesaďte ihned, jakmile si ho přinesete z obchodu. Každý rok na jaře ho pak přesazujte pravidelně. Odmění se vám tím, že se rozroste. Jako zeminu použijte dobře propustnou směs s vyšším podílem písku a umístěte rostlinu do květináče s odtokovým otvorem. Rýmovník nemá rád přílišnou vlhkost. Na dno proto ještě před přesazením nasypte například kamínky. Také se nebojte rýmovník pravidelně zaštipovat, aby se rozkošatěl.

Detail odstavce: Zázrak jménem rýmovník
Zdroj: Mast z rýmovníku
Zveřejněno: 26.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: rymovnik

Taky mám zájem o Rýmovník.Vzala bych si 4 krát.Děkuji

Zdroj: diskuze Rymovnik
Odesláno: 23.11.2017 uživatelem Marta Hykyšová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

MAST Z RÝMOVNÍKU

Druhy rýmovníku

Plectranthus amboinicus — pochází z východní Afriky, aromatické lístky se používají v kuchyni jako náhrada oregana.

Plectranthus argentatus — australský druh známý jako rýmovník, vonné silice z rozemnutých listů pomáhají při dýchacích potížích.

Plectranthus forsteri a Plectranthus parviflorus — oblíbené okrasné rostliny, v Evropě často pěstované v truhlících.

Plectranthus rotundifolius — vytváří jedlé hlízy, kterým se říká africké brambory.

Na výrobu masti je nejvhodnější Plectranthus argentatus, zakoupit jej můžete v každém zahradnictví za cenu poměrně nízkou, cca do 50 korun.

TIP: Kdo trpí na opary, ekzémy nebo si způsobí drobnou spáleninu třeba od plotny či nadměrným opalováním, může si rozlomenou částí listu potírat postižené místo, případně list na něm několik minut přidržet. Stejně jako aloe i rýmovník pomáhá dokonale hojit tyto rány. Je ideální nejen na opary, spáleniny, ale třeba i na obyčejné popraskané rty.

Detail odstavce: Druhy rýmovníku
Zdroj: Mast z rýmovníku
Zveřejněno: 26.4.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: rýmovník hnědé skvrny

Pokut se na rýmovníku začnou tvořit hnědé skvrny , většinou se už nedá nic zachránit. Kupte si nový rýmovník a zbytečně mu nedopřávejte vodu. Rýmovník nesnáší přemokřelou půdu. Doporučuji přesadit do hlinitopísčité zeminy a nepřelévat vodou.

Zdroj: diskuze Rymovník hnědé skvrny
Odesláno: 20.9.2017 uživatelem Štefanová Anna
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

RÝMOVNÍK

Pěstování

Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.

Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.

Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.

Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.

Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rýmovník
Zveřejněno: 3.2.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SIRUP Z RÝMOVNÍKU

Sirup z rýmovníku

Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.

Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.

Detail odstavce: Sirup z rýmovníku
Zdroj: Sirup z rýmovníku
Zveřejněno: 21.11.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rýmovník

pokut rýmovník černá už se nedá zachránit, dostal moc vody, nesmí se přelévat.

Zdroj: diskuze Plectranthus purpuratus
Odesláno: 17.9.2017 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 5 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT BRAMBOŘÍK

Jak se množí brambořík

Brambořík se dá množit docela snadno, a to rozdělením hlízy. Obě části necháme alespoň přes noc zaschnout a pak zasadíme každou část zvlášť. Dělení můžeme provádět jen v době vegetačního klidu. Další možností množení bramboříku je, že si usušíme semena z květů, která pak necháme vyklíčit.

Detail odstavce: Jak se množí brambořík
Zdroj: Jak pěstovat brambořík
Zveřejněno: 13.5.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: rýmovník pěstování

Dobrý den, bydlím mezi Rakovníkem a Rokycany a scháním rýmovník. Pomůžete? F. Kabrna

Zdroj: diskuze Rýmovník pěstování
Odesláno: 11.10.2017 uživatelem František Kabrna
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

ČAJ Z RÝMOVNÍKU

Účinky čaje a dávkování

Díky nevtíravé chuti a oslazení medem je čaj vhodný i pro děti. Ale pozor i rýmovník je bylinka, a tak je možné se jím předávkovat. A proto by neměl být užívaný víckrát než třikrát denně.

Čaj je vhodný při nachlazení, bolesti v krku, ucpaném nosu i při zánětech nosních dutin. Sloučeniny obsažené v rýmovníku navíc podporují vykašlávání a i vylučování hlenu z dýchacích cest. Čaj také při nemoci pomáhá pocení, kterým se odstraňují toxiny z těla přes kůži. Výhodou rýmovníku je, že jeho listy nejenže nedráždí při nemoci trávicí trakt, ale naopak ještě zabraňují vzniku a rozvoji bakterií a jiných patogenů v tomto traktu.

Na rozdíl od dětí dospělý může listy rýmovníku při bolesti v krku přímo rozžvýkat a nemusí si z nich dělat čaj (i když vypití čaje oslazeného medem je jistě příjemnější zážitek).

Detail odstavce: Účinky čaje a dávkování
Zdroj: Čaj z rýmovníku
Zveřejněno: 21.11.2018

RÝMOVNÍK

Rostlina molice alias rýmovník

Rýmovník (Plectranthus argentatus) patří do čeledi hluchavkovitých a rodu molic. Rod molice zahrnuje kolem 350 druhů jednoletých nebo vytrvalých stálezelených rostlin. A pozor, nepěstují se jen pro listy, ale i pro své květy. Pocházejí z teplejších částí Afriky, Madagaskaru, Asie, Austrálie a tichomořských ostrovů.

Plectranthus amboinicus

Je z botanického hlediska jen krátce žijící polokeř se sukulentními listy velkými jako dlaň a malými bělorůžovými květy. Pro amatérské zahrádkáře a kuchaře představuje aromatickou, ale také poněkud tajemnou rostlinu. V obchodech a v literatuře se objevuje rovněž pod synonymy Coleus amboinicus a Solenostemon amboinicus, Němci mu říkají španělský tymián, indický brutnák nebo mexické oregano.

Jemně nasekaný Plectranthus amboinicus aneb rýmovník eukalyptový se dobře hodí do salátu a okořeňuje polévky. Vždy zdravě vypadající listy poslouží také jako vynikající obloha pokrmů. Rostlina se využívá především ve španělské a mexické kuchyni a platí za jedno z nejdůležitějších koření na karibských ostrovech.

Plectranthus argentatus

Plectranthus argentatus aneb rýmovník pochází z Austrálie. Má stříbřitě ochlupené stonky s hustě rostoucími vejčitými listy dlouhými 5 až 11 cm. Listy mají světle šedozelenou barvu a vykrajované okraje. V místě svého původu roste jako stálezelený keř.

Plectranthus forsteri

Plectranthus forsteri aneb moud Forsterův je divoce rostoucí druh z východu Austrálie, Fidži a Nové Kaledonie. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Panašované druhy této molice se skutečně stanou ozdobami truhlíků na vašem parapetu či balkóně.

Plectranthus purpuratus

Plectranthus purpuratus aneb moud purpurový se pěstuje jako rostlina vhodná k inhalování. Obsahuje vonné silice, které působí proti rýmě nebo ucpanému nosu. Zároveň slouží jako odpuzovač much nebo komárů – přes léto vytváří krásné dlouhé převisy, které obsahují silice odpuzující mouchy, komáry, mšice a jiné záškodníky. V zimě vám možná vykvete bílými, pyskatými kvítky, které raději odstraňte, aby rostlinku nevyčerpávaly. Pěstuje se jako přenosná rostlina, kterou je v říjnu potřeba odnést do světlých prostor s teplotou od 8 do 15 °C. Pro pěstování používáme klasický zahradní substrát. Nezapomínáme rostlinu během vegetace přihnojovat. Moud stále rychle dorůstá, takže můžete pravidelně stříhat jeho vonné lístky, které nastříháte, natrháte a umístíte všude tam, kde chcete dýchat eukalyptovou vůni. Je to vhodná rostlina do ložnic, dětských pokojů, obýváků. Pomáhá v boji proti rýmě, prokazatelně se lépe dýchá ve vytápěných místnostech. Při rýmě a nachlazení se doporučuje inhalovat aromatické látky z několika lístků rozlámaných v dlani. Pomáhá i astmatikům.

Detail odstavce: Rostlina molice alias rýmovník
Zdroj: Rýmovník
Zveřejněno: 3.2.2016

SVRAB U ZVÍŘAT

Přenos svrabu ze zvířete na člověka

Kočky a psi mohou být postiženi svrabem. Roztoč může být kontaktem přenesen na člověka, ale není schopen se na lidském těle množit. Začátek symptomů bývá obvykle náhlý a objevuje se asi 10 dní po přenosu roztoče. Vyrážky jsou obvykle mírnější a ztrácejí se za 4 až 6 týdnů. Z člověka na člověka se nepřenáší.

Detail odstavce: Přenos svrabu ze zvířete na člověka
Zdroj: Svrab u zvířat
Zveřejněno: 14.11.2015

VINNÁ RÉVA - MNOŽENÍ

Vypěstujte si vlastní sazenice

Réva vinná se dá množit dvěma způsoby, buď vegetativním, nebo generativním. Vegetativní množení spočívá v nařezání menších či větších částí z původní rostliny a zabezpečení jejich dalšího růstu. Jedná se například o meristémové množení, štěpování, hřížení, řízkování. Svým způsobem jde u všech těchto způsobů o klonování původního keře s dobrými vlastnostmi. Generativní způsob spočívá v přirozeném způsobu množení semeny.

Detail odstavce: Vypěstujte si vlastní sazenice
Zdroj: Vinná réva - množení
Zveřejněno: 20.12.2018

IBIŠEK POKOJOVÝ

Množení

Množení je nejvhodnější řízky, a to buď vrcholovými řízky v substrátu z živné zeminy při teplotě 20–25 °C, anebo stonkovými řízky, které nejlépe zakořeňují v červenci až srpnu. Ty necháme zakořenit buď ve vodě, nebo je sázíme do vlhkého substrátu. Množí se na jaře a v létě. Mladé rostlinky zakryjeme igelitem nebo skleničkou, čímž jim zajistíme vlhký vzduch. Nedáváme je na přímé slunce. Lze množit i semeny, která se vysévají v březnu.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Ibišek pokojový
Zveřejněno: 28.2.2017

SURFINIE

Množení

Surfinie je možno množit dvěma způsoby, a to semenným anebo u nás nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy surfinie odpočívá. Seřízněte vrcholek surfinie těsně pod kolénkem, nechte zaschnout, nejlépe do druhého dne, ne na slunci, odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchaného písku s rašelinou, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil, stejně tak tento odřezek můžete dát do sklenice s vodou a až pustí kořeny, tak ho přesadit do substrátu.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Surfinie
Zveřejněno: 17.12.2015

CO S MUŠKÁTY NA JAŘE

Množení muškátů

Muškáty lze množit dvěma způsoby, a to semenným nebo u nás asi nejčastěji používaným způsobem – řízkováním. Řízkování provádějte v aktivním období, ne v době, kdy muškát odpočívá. Seřízněte vrcholek muškátu těsně pod kolénkem, nechte zaschnout nejlépe do druhého dne, ale ne na slunci. Poté odstraňte spodní list a zapíchněte do zeminy smíchané z písku a rašeliny, ta nesmí být přelitá, aby výhonek hned neuhnil. Stejně tak tento řízek můžete dát do sklenice s vodou, a až pustí kořeny, přesadit ho do substrátu.

Detail odstavce: Množení muškátů
Zdroj: Co s muškáty na jaře
Zveřejněno: 28.2.2016

PŘEVISLÉ JAHODY

Převislé jahody množení

Jahodníky se obvykle rozmnožují odnožováním. Na šlahounu vyroste většinou několik dceřiných rostlinek. Tyto rostlinky oddělte od sebe nůžkami, přičemž každé rostlince ponechejte cca 2–4 cm dlouhý zbytek šlahounu (z té silnější části). Rostlinky by měly mít zárodky kořenů dlouhé alespoň několik milimetrů. Čím jsou kořeny delší, tím lépe.

Převislé jahodníky by se neměly množit dále semeny, protože v dalších generacích dochází u těchto hybridních odrůd k velké variabilitě genů a tím i vlastností. Bohužel je takovéto množení ale běžné, a dokonce i v televizi doporučované.

Detail odstavce: Převislé jahody množení
Zdroj: Převislé jahody
Zveřejněno: 24.6.2014

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Množení hortenzie

Hortenzie lze rozmnožovat semeny, což je ale málo obvyklý způsob rozmnožování, který se používá většinou jen při množení čistých druhů a při šlechtění. Většinu hortenzií je možné množit dělením trsů, takzvaným hřížením. Ale hlavním způsobem množení je řízkování, a to bylinnými nebo kořenovými řízky v období od března až do května. Do směsi z písku a rašeliny v poměru 1 : 1 zasaďte řízky z nekvetoucích mladých kořenových výhonků a zajistěte jim teplotu kolem 15–18 °C. V písku nebo množárenském substrátu zakoření přibližně za 15–20 dnů. Po zakořenění řízky nechejte v pařeništi, studeném skleníku nebo v květináči na chráněném místě až do dalšího roku, aby v zimě nenamrzly.

Detail odstavce: Množení hortenzie
Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Množení tymiánu

Semena tymiánu vyséváme na jaře do sadbovače s výsevním substrátem a necháme vzejít v pařeništi. Když se semenáčky dají uchopit do prstů, přepícháme je do 8 cm širokých květináčů se sadbovým substrátem, nebo přímo na stanoviště. Koncem dubna a v květnu lze vysévat přímo ven do bylinkové zahrádky.

Tymián se dá množit řízky z postranních výhonů, které odřízneme i s uzlinou, a to koncem jara nebo začátkem léta. Řízky vložíme do malých květináčů naplněných směsí rašeliny a písku nebo perlitu v poměru 1 : 1 a necháme zakořenit v pařeništi. Zakořeněné řízky přesadíme jednotlivě do květináčů o průměru 8 cm se sadbovým substrátem a na podzim je vysadíme ven. Na jaře lze také rozdělit kořeny starších rostlin a přesadit je do samostatných květináčů.

Detail odstavce: Množení tymiánu
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016

RANUNCULUS

Pěstování

Záhonové pryskyřníky vyžadují slunné stanoviště nebo polostín. Daří se jim na chladném stanovišti, kde vydrží kvést nejdéle. Snesou krátkodobě i teploty bod bodem mrazu. Možno množit výsevem vždy zjara. Na podzim lze množit dělením trsů. Hlízy se sázejí v březnu 5 cm hluboko do půdy. Před sadbou je třeba nechat hlízy přes noc namočené ve vodě. Pryskyřníky sázené v březnu vykvétají v červnu. Jelikož není rostlina mrazuvzdorná, je nutné na zimu hlízu ze země vyndat. Rostlina preferuje dobře propustnou vlhkou půdu. Má ráda přímé světlo a je mrazuvzdorná. Květinu můžeme uchovat pomocí silikagelu nebo sušením tak, že ji pověsíme na suché tmavé stanoviště květy dolů.

Mnohem lépe než jako solitéry vyniknou tyto rostliny v hustších porostech. Hodí se na okraje záhonů i jako součást skalek. Jsou také tradiční součástí asijské zahrady. Oblíbené jsou žluté, červené, oranžové, růžové nebo i bílé pryskyřníky. Nabízejí opravdu celou paletu pestrobarevných odstínů. Podmínky pro jejich pěstování v Čechách nejsou úplně optimální, přesto je již k dispozici řada nádherných kultivarů, které na vlastní zahrádce můžete vyzkoušet. Pryskyřníky jsou náchylné na nízké teploty a ostrý vítr. Jestliže jim vytvoříte optimální podmínky pro jejich růst, budou vám kvést až šest týdnů. Po odkvětu je můžete ostříhat. Na příští sezónu se doporučuje uschovat nově narostlé hlízy. Ty by po celou zimu měly být v suchu a v chladu. Pokud se chystáte na tuto nebo příští sezónu pořídit novou rostlinku, pořádně si ji při koupi prohlédněte. Některé květiny jsou vhodné pro výsadbu do květináčů, jiné spíše pro řez.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Ranunculus
Zveřejněno: 28.5.2018